Dotazy

Dobrý den, obracím se na Vás s akutním dotazem, čekáme na závěrečnou zprávu auditora, moc prosím o rychlou odpověď: Město v roce 2015 si zapůjčilo fin. prostředky ve výši Kč 15 mil z účelového fondu města tvořeného na opravy majetku města v tepel. hospodářství a i pro realizaci Inv. akcí na dotaci z ROP, jednalo se o tzv. předfinancování inv. akcí. Dotace z ROP byla obdržena až v roce 2016, půjčka vrácena zpět do fondu také v roce 2016-účtování o převodu peněz přes kons.položky §6330 4134/5349 a tvorba fondu 548/419. V roce 2015 jsme půjčku z fondu účtovali jako čerpání 419/648, převod peněz z fondu na účet jsem prováděla přes kons. položky §6330 4134/5349. Auditor nám toto účtování zpochybňuje a doporučuje účtovat 419/401. Samozřejmě účtováním o fondech v 548/648 máme zkreslený HV, co s tím? Co nám doporučujete, fondy jako takové účtujeme tvorba 548/419 a čerpání 419/648. Tuto metodu jsem převzala po minulých účetních, účtuje se tímto způsobem u všech našich fondech.....jakou metodu by jste nám doporučila?

Ale účetní metoda o fondech přes 548 a 648 je možná a v souladu s předpisy, zkresluje sice VH, to víme od začátku, ale je v pořádku, není potřeba ji měnit, a to ani proto, že doporučuje auditor, toto je na rozhodnutí účetní jednotky. Z hlediska VH je 548 a 648 opravdu děsná, na druhou stranu je to někdy pro účetní jednotku velmi zajímavé, má větší prostor s VH hýbat a je to schváleno předpisem, tak Vám do toho nechci mluvit. 

Ohledně Vašeho účtování, ono přesně v dotazu není navázáno na jaký případ byly ty převody, ale na první pohled to vypadá správně. U té druhé metody je to vlastně jen tak, že se místo 548 a 648 vždy použije 401. V dokumentech ke stažení (již asi bude ve složce archiv, protože je to starší dokument) máme podrobně účtování o fondech v obou možných metodách. 

Obec v roce 2010 směnila pozemky za budovu s pozemkem. Letos soud rozhodl o neplatnosti smlouvy, takže se pozemky vrátili do majetku obce a budova s pozemek do majetku společnosti s.r.o. v březnu 2016. Odúčtovala jsem budovu z majetku obce v pův.hodnotě 194862,- Kč 081-0600/021-0600 a poté v hodnotě po odpisech 193.120,- Kč 553-0300/081-0600, pozemek 554-0300/031-0100 v hodnotě 31.910,- Kč .Byla vypracována dvojitá kupní smlouva, kde je uvedeno, že dle znaleckého posudku firma s.r.o. prodává obci budovu v hodnotě 243.610,.- Kč a obec firmě pozemky dle znaleckého posudku v hodnotě 226.700,- Kč. Obec firmě nebude platit nic( smluvní strany se dohodli na započtení), jen firma s.r.o. doplatí obci rozdíl ve výši 16.910,- Kč. Obec s tímto měla náklady na právního zástupce ve výši 17.392,- Kč, návrh na vklad ve výši 1.000,- Kč a bude platit daň z převodu nemovitosti ve výši cca 9.000,- Kč. A teď ta koupě budovy.Dohad daně 042/3890200, při platbě bych dohad odúčtovala 3890200/3420300 a 3420300/2310100 3639-6130. Náklady na právního zástupce 321/042,platba 3639-6130/321, návrh na vklad byl pokladnou 321/3639-6130 a 042/321 . . Doplatek za budovu, který dostaneme ve výši 16.910,- Kč bych zaúčtovala 042/311 při připsání platby 311/042, 2310100 3639-2111/647 a 021/081 . A teď jsem se zasekla a nemůžu přijít na to jak zaúčtovat budovu v hodnotě 243.610,- Kč + veškeré poplatky s tím spojené zpět do majetku obce. Dle naší VS nebudeme přeceňovat RH. Vyřazení pozemku 554_0300/031.

Prosím, ona vám spíše bude firma doplácet za pozemky, vy si od ní teď jakoby tu budovu kupujete , chápu to dobře? A vy jí prodáváte ty pozemky? Ale v tom dotazu je zmatek, budovu prodává firma za 243 610 a obec pozemky za 226 700,- Mně z toho vychází, že by obec měla doplatit firmě, ne naopak, prosím podívejte se ještě na to. Odpověď je zatím tak, jako že obec doplatek přijímá, ale tomu, co je uvedeno v dotazu, to neodpovídá. 

Ještě je to složitější. Musí se nejprve vyřešit ta neplatná směna. Vy jste neměli v majetku pozemky a přitom celou dobu byly vaše. Otázkou samozřejmě je, jak se vyřadily v roce 2010 (někde se již vyřazovaly přes 401 někde přes 554), pokud přes 401 tak by se měly zařadit 031/401 a to v původní hodnotě. Pokud byly vyřazeny přes 554, tak 401/649. Níže vám kopíruji dotaz z minulého týdne na obdobný problém, takže se snažím řešit stejně.

Pak musíme napravit budovu. Ta nikdy vaše nebyla, takže vám neměl ani vznikat náklad z odpisu v minulých letech. Výnos ze směny měl být v roce 2010 na 646, otázka opět jako bylo v roce 2010 účtováno, mohlo být ještě přes 401 (směny byly v CUS řešeny až od 2012). Takže návrat budovy, jakoby nikdy nebyla vaše, by byl 549 MD/ 021 D v původním ocenění, co jste vzala ze směny, nebo 401/021. Pak opravit 081/406 ve výši, jak byla budova dooprávkovaná k 31.12.2011, pak zrušit neoprávněné odpisy minulých let (2012,2013,2014,2015): minus 551/minus 081. Tím by se měla vyrušit z účetnictví 081.

Toto je hrozné účetní matení, ale nelekejte se toho, je to zvládnutelné ( i když s trochou odvahy...:o). 

A teď prodáváme pozemek: 311/647 v prodejní ceně dle smlouvy, 554/031 vyřadit v hodnotě, jak se zpět dostanou pozemky do účetnictví.  Předpis i vyřazení k datu podání návrhu na vklad.  

Pak pořizujeme budovu - předpis k datu podání návrhu na vklad dle kupní ceny 042/321, vedlejší náklady také 042/321, 389 na dohad daně, pak 342 (342 i poplatek), např. i 261.

Pak zápočet 311 a 321 z dvou kupních smluv ve výši zápočtu a doplatek za pozemek? 231 3639 pol. 3111 MD/ 311 D ( to ve výši 16.910,-). A zařadit budovu znovu do majetku v novém ocenění 021/042 a začít odpisovat.  (Doplatek za budovu ze strany obce by byl 321 MD/ 231  odpa dle účelu a pol. 6121 D). 

Vysvětlení postupu jaký doporučuji při neplatné smlouvě najdete zde (ale pozor, to je obrácený případ, zde budovu vraceli jako vždy svou do majetku, ale vy ji vyřazujete jako že nikdy nebyla vaše, ale analogie tady je, tak se snažím o stejný, ale jen obrácený postup): 

Dotaz: z 27.4.2016 Neplatná smlouva

Město prodalo v roce 2010 pozemky a stavby za celkovou částku 1,7 mil. Kč. Kupující však nesplnil podmínky smlouvy a tak město podalo žalobu na neplatnost smlouvy. Soud městu vyhověl a skutečně smlouvu zneplatnil s tím, že má město vrátit přijatou částku a kupující majetek. Jakou položku pro tuto kompenzaci použít? Domníváme se, že pol. 6121 (pozemky a stavby) a následně zavést tento majetek zpět do evidence města za tuto cenu.     

Naše odpověď: 

V ČÚS 710 je uvedeno v bodě 3.5. to, že pokud vlastně k převodu vlastnictví nedošlo, tak použije kontinuálně odpisování. Proč se o tom zmiňuji. Já bych na toto nahlížela ne jako na případ opětovného pořízení majetku, ale jen návrat do původního stavu. Nešla bych ani na 408, protože předchozí období neopravujeme, z hlediska účetního případu je to jako zjištění nové skutečnosti - až po výsledku soudu se zjistilo, že vlastně nemělo dojít k převodu vlastnictví. Takže bych vrátila kupní cenu přes položku 5179 (děkuji za upozornění, obsahově je opravdu přesnější, protože nejde jen o vratku z minulých let, ale zároveň o vratku z neplatné kupní smlouvy a ne tento případ opravdu pamatuje právě položka 5179) a účet 549 dle §69 vyhlášky (náhrada výnosu je náklad). A účetně bych dala zpět budovu - ale ta se vyřadila v roce 2010 - tedy ještě se neodpisovala - zde nevím, jak se vyřadila - ale v roce 2010 již asi ano přes 553. Takže bych ji vrátila zpátky 021/649 a pak bych ji dooprávkovala 406/081 k 31.12.2011 (mohlo se ve zjednodušeném režimu ve výši 40%) a dopočetla odpisy za 2011,2012,2013,2014,2015 a ty bych dala na 551 MD/ 081 D. Je trochu škoda, že CUS 710 sice na tento případ pamatoval, ale účetní postup k němu nedal. Jsem v rozpacích z vlivu na VH v roce 2016, zvýší to obrat, výnos je dle mého názoru v období, se kterým souvisí, náklad z vrácení peněz také, ale odpisy ne. Takže obsahově mi ta 408 nepřipadá správná na celý případ. Zase se mi ale nechce v jednom účetním případu dát část na N a V a část na 408.

Ing. Nejezchleb: 

Já bych k tomu tedy doplnil, že se jedná o případ, který nemá jít na 408 (uvádíte, že smlouva byla neplatná - nicméně ne již v okamžiku svého vzniku - třeba tím, že byste prodali něco co jste nevlastnili... - to bych se potom choval jinak, ale tady je to pro následné neplnění podmínek kupujícím) . Dle mého názoru by se mělo jednat o případ běžného období, kdy k odstoupení od smlouvy došlo - tedy to by vylučovalo použití účtu 408. Rychle jsem se díval na internet a našel jsem k tomu například následující článek od velice renomovaných pánů (je TOP špička v oblasti daní ...):

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9985v12862-zanik-pravniho-vztahu-ucetni-a-danove-dopady/?search_query=$index=798&search_results_page=4

Takže vůbec nemám problém s tím, že by se to třeba výrazněji projevilo ve výnosech a nákladech běžného období.  

Pokud to vyřazovali proti 401  - tak nabírám zpět proti 401.

Obec je členem DSO. DSO zakupoval nový program pro výpočet mezd, aby cena programu byla levnější, tak dodavatel programu fakturu vystavil na obec. Obec následně přefakturovala částku vystavenou fakturou na DSO. Prosím o radu jak zaúčtovat a jaký použít paragraf a položku při zaplacení faktury dodavateli a následně příjmu od DSO pro obec. Obec je plátcem DPH.

Stačí udělat jako přeprodej, přijatou fa zaúčtujte 377 MD/ 321 D, úhradu fa 321 MD/ 231 odpa dle účelu DSO a pol. 5172 a příjem od DSO jen 231  odpa dle účelu DSO pol. minus 5172 D/ 377 D - je to v režimu dodavatelsko odběratelských vztahů, ne dotací, proto volím účet 377. DPH nemusíte u přeprodeje řešit, neuplatníte na vstupu ani na výstupu a příjem nebude vyšší než výdaj. 

Obec má ve svém majetku hasičské vozidlo, které bylo využito pro dovoz vody pro mobilní linku do místního lomu za úhradu. Dovoz vody bude proveden ještě 3 x do konce roku. Jedná se prosím o ekonomickou činnost a bude toto plnění předmětem DPH? Za odpověď předem děkuji.

Já bych toto hodnotil jako ekonomickou činnost, která je předmětem DPH. Vím, že se diskutuje otázka soustavnosti, nicméně jak je posuzována (pokud vím), tak se vychází z aktivit jako celku - tedy nemohu říci, že nějaká činnost je nahodilá, pokud jinak zapadá obecně do ekonomických aktivit obce, které jsou prováděny soustavně. Tedy za mne názor - ekonomická činnost a zdanit. ZN

Financování obnovy vodovodů Máme plán financování obnovy vodovodu a kanalizací, kde roční náklady na obnovu včetně kanalizace jsou stanoveny ve výši 2,26 mil. Kč. Až nyní jsme zjistili, že se má provádět odkládání peněz do Fondu obnovy vodovodu. Jak nyní postupovat? Lze začít až od letošního roku? A jaký by byl postup? Ročně přes 2 mil. je poměrně vysoká částka, lze nechat odhlasovat zastupitelstvo o snížení částky nebo lze prostředky tohoto fondu použít i na případné opravy vodovodu a kanalizace?

Víte, je to celé velký problém, ke kterému se zatím nikdo nepostavil čelem. Problém je právě v tom, že obce na to, aby dávaly peníze do zvláštního peněžního fondu ve výši plánu obnovy, prostě nemají peníze. Dokonce se někdo i vyjádřil, že zvláštní peněžní fond na toto být nemusí. Udělat fond a nedávat tam peníze ve výši obnovy je zase celkem na nic a předpis se tím také nenaplní, jen budete platit za další účet. Můžete si dělat ročně rezervu v rozpočtu na výdaje na obnovu vodohospod. zařízení a ročně může i propadat. Ono k tomu fakt není moc co říct, můžete si přečíst další dotazy a odpovědi k této problematice co na stránkách jsou, to by Vám mohlo pomoci při rozhodování. Já bych zatím fond nedělala, kdyby to bylo na mně :o). 

Zde cituji jednu z odpovědí na podobný dotaz: (koukala jsem na  stav avízované vyhlášky níže k roku 2016 a opět z toho nějaké řešení nemohu vyčíst)

Omlouvám se, že jsem váš dotaz pořád odsouvala. Nic jiného se od toho, co jsme dali tuto aktualitu (viz níže citace) nezměnilo. 

Obec je povinná dělat finanční rezervu ve výši plánu obnovy V a K majetku...není však povinná mít zvláštní účet. Je několik odpovědí na dotaz (zkuste do vyhledávače dát např. fond obnovy, pozor není to fond "rozvoje", nebo jen fond, aby se něco nepřehlédlo, ale většinou jen řeším, co kdo vymyslel). Já opravdu neumím lépe odpovědět a věřte, že Ing. Nejezchleb se okolo toho opravdu hodně snažil. 

Citace aktuality ze dne 12.2.2014 (skoro rok a žádný posun kupředu , ach jo)

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaká je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Pokud je obec na základě rozhodnutí soudu určena jako opatrovník osoby nesvéprávné či omezené ve svéprávnosti je povinna se starat i finanční prostředky svých opatrovanců. Vyúčtování finančních prostředků opatrovanců se pravidelně předkládá ke kontrole na opatrovnický soud. V našem městě, má každý opatrovanec založen svůj bankovní účet (na své jméno) popřípadě i vkladní knížku na jméno, kde má pouze starostka města dispoziční práva. Na základě provedeného auditu, nám bylo vytknuto, že tyto finanční prostředky opatrovanců nevedeme v účetnictví na účtu 245. Prosím Vás tímto o Váš názor, zda je toto správné. Dle mého názoru by město účty opatrovanců i vkladní knížky (vedené na jejich jméno) nemělo vést v účetnictví města.

Účet 245 je určen pro správu cizích prostředků, ohledně povinnosti vést přes něj cizí peníze - je to opravdu k diskusi, ale jsou takto podchyceny a účtuje se jen 245/378 příjem a 378/245 výdej ve prospěch opatrovance. Vkladní knížky se neevidují. Můžete vznést dotaz na uvedení předpisu, podle kterého máte evidovat peníze opatrovanců na účtu cizích prostředků, máte pravdu v tom, že peníze obce to nejsou, otázkou je i kdo je vlastně jejich správcem - často se hovoří o osobě, ne o úřadu. Zajímalo by mě, jaký předpis jste porušili neevidováním v účetnictví na 245.  Omlouvám se, že jsem moc nepomohla , vím, že jsem to již zkoušela koumat a bez výsledku.

Sousední obec bude pořádat oslavy 700 let od první písemné zmínky. Pan starosta požádal naši obec o sponzorský příspěvek na tyto oslavy. Předběžně se zastupitelé dohodli na částce 10 000,- Kč. Jak máme postupovat co máme schválit - darovavcí smlouvu, smlouvu o sponzorském příspěvku. Chtěla bych, aby mám bylo předloženo vyúčtování na částku, kterou obci poskytneme. Jak budu účtovat na obci, která poskytuje peníze a na obci, která peníze přijímá.

Mezi obcemi bych se spíše sponzorskému příspěvku vyhnula, aby nebyla tendence dodanit jako příjem z reklamy. Vy byste měli volit mezi darem a dotací, toto by spíše bylo na dar dle občanského zákoníku. Jestli však bude zastupitelstvo požadovat vyúčtování, tak je potřeba postupovat dle 250/2000 Sb. Takže žádost s náležitostmi, veřejnoprávní smlouva schválená, účtovat o záloze 373 a pak zaúčtovat vypořádání a VSK kontrola.  

To účtování závisí na tom, jestli bude dotace nebo dar. Obojí je náklad 572 a položka 5321, u příjímající obce 672 a pol. 4121. U daru rovnou 572/349 a 349/231 (lze i rovnou 572/231) a příjem 231/672, u dotace musíte jít přes zálohy 373/231 a příjímající 231/374 a pak vypořádání 572/349 a 349/373, přijímající obec 348/672 a 374/348. Na podorozvaze účtujete dle své stanovené významnosti, o 10 tis. Kč je to asi zbytečné. 

Máme v majetku budovu samoobsluhy. Nájemce provedl investice, které uhradil. Teď by chtěl část nákladů po nás uhradit. Jakým způsobem to provést. Vystaví přefakturaci, kde vyčíslí náklady anebo na základě smlouvy nebo dohody s naší obcí. Děkuji

Zpravidla se toto s nájemcem sjednává před zásahem do vašeho majetku, ale je možné udělat dohodu, co uznáte za TZ majetku, o které stojíte - např. vlastník nepotřeboval nějaké další příčky , nějaké vnitřní úpravy apod. Uzná jen třeba izolace, větší okna...je to na dohodě, jaké zásahy typu TZ do objektu nájemce uzná jako zhodnocení majetku a v jaké ceně. Nesoutěžila obec, dejte na to pozor, aby někdo nenařkl obcházení zákona o VZ - nevím, o jak velké částky se jedná. Pak nájemce vystaví přefakturaci a vy navýšíte vstupní cenu stavby (021/042, úhrada nájemci s položkou 6121, nájemce si tuto část pak již nesmí odpisovat, k ostatnímu byste mu měli dát právo evidovat část TZ do cizího a právo odpisovat daňově). Na konci nájmu vám musí převést zůstatkovou cenu TZ, které jste neuhradili, a tu vy zdaníte "obec sama sobě" daní z příjmu jako nepeněžní příjem - ale to až při skončení nájmu. 

Obec na svém zasedání zastupitelstva schválila poskytnutí příspěvku ZŠ ( nejsme zřizovateli ) na nákup výpočetní techniky ve výši 20 000,-. Musí být nějaká smlouva a prosím o radu jak účtovat.

Tady by to mělo být v režimu dotací dle 250/2000 Sb, výjimku mají jen vlastní PO. Měla by být žádost s náležitostmi, schválení dotace i veřejnoprávní smlouvy. Zveřejnění je až od 50 tis. Kč. Případně je možné schválit jako dar bez vypořádání - to záleží na vašem zastupitelstvu, jak dalece chtějí použití daru doložit. Příspěvek je možný jen pro své příspěvkové organizace. 

Naše obec má v majetku požární nádrž (rybník), který v loňském roce odbahňovala a letos bylo rozhodnuto o nákupu 100 kg kaprů do tohoto rybníku. Rybník slouží k rekreačnímu rybolovu (místních obyvatel), obec nepočítá např. s vánočním prodejem ryb. Místní hasiči 1xročně pořádají rybářské závody - nachytané ryby se vrací zpět. Jak zaúčtovat nákup těchto ryb (vč. paragrafu a položky).

Stále držíme zásadu, že ryby budeme účtovat na účty zásob jen, pokud jsou v konzervách. Neumíme si představit, jak bychom řešili, jestli kapr je dospělý nebo ne, případně jak budeme dělat inventarizaci kaprů - to je na nákup neoprenů a hurá na věc na kontrolu kaprů ... Takže bez ohledu na předpisy bychom dali na 501 a rovnou do spotřeby. 

Je chybou schválit účetní závěrku před provedením přezkoumání hospodaření a zprávu o přezkoumání hospodaření projednat až se schvalováním závěrečného účtu?

Víceméně to asi ani nejde, protože zpráva o přezkumu má být předložena ke schválení závěrky jako součást dokladů k předložení zastupitelstvu. Posílám Vám k tomu takový materiál, kde možný postup projednání před přijetím zprávy o přezkumu vysvětluji. Jsou to první tři strany zaslaného materiálu mailem. 

Jako obec budeme zadávat zpracování geometrického plánu na pozemek. Občan si poté chce pozemek zakoupit a zaplatil nyní zálohu na zpracování geometrického plánu. Jak tuto zálohu a poté doplatek či přeplatek zaúčtovat?

Asi je potřeba, aby bylo jednoznačné ve smlouvě, že cena za GP je součást kupní ceny za pozemek. Potom příjem zálohy bude 231 3639 pol. 3111 MD/ 324 D, k datu podání návrhu na vklad 311/647 ve výši celé kupní ceny a vyřazení pozemku 554/031 ve výši ceny pozemku v účetní evidenci a zúčtování zálohy 324/311 a doplatek 231 3639 3111 MD/ 311 D.  

Je možné sjednat i náhradu za GP mimo kupní cenu. 

město uzavřelo darovací smlouvu s Krajem, v zastoupení Střední školy, o převodu majetku (drobného i investičního); při zařazení investičního majetku (soustruh) jsem do výkazu PAP uvedla IČ Kraje; podle sdělení Kraje je to chybně - viz vyjádření mailem : ".....Podobný problém jsme řešili už vloni v případě prodeje pozemku z jiné příspěvkové organizace. Dalo nám docela práci přemluvit tenkrát příslušnou obec, aby si udělala v účetnictví opravu. Město má totiž nejspíš smlouvu, kde je uvedeno, že majetek daruje Karlovarský kraj zastoupený příspěvkovou organizací. To je pěkně zavádějící. Ale asi to tam musí být takhle uvedené kvůli přepisu na katastru nemovitostí. Vy jste správně uvedli jako partnera Město. A město by mělo uvést jako partnera Vás (Vaše IČO). Vy přece máte majetek v účetnictví, účtujete o něm a taky ho z majetku vyřazujete. Karlovarský kraj je uvedený jen v katastru nemovitostí, ale jinak o tom majetku nijak neúčtuje. Pokud by Město Kraslice odmítalo provést opravu, dejte, prosím, vědět. ...."; ale já jsem vycházela zejména z jediného účetního dokladu a tím je smlouva; také vím, že o majetku účtuje škola, ale kdyby došlo k zániku školy, tak všechen majetek přechází na Kraj; kdyby jednou škola chtěla tento soustruh někomu darovat či prodat, musí to přeci odsouhlasit zřizovatel...?; takže já myslela, že správný postup by měl být podle darovací smlouvy takto : 1.) Střední škola majetek převede účetně na Kraj 2.) Kraj zařadí (IČ škola) a vyřadí (IČ naše město) 3.) naše město zařadí majetek s IČ Kraje jak je to tedy správně?

Ten postup kraje je opravdu zvláštní a souhlasím s Vámi. PO darovat nesmí, měla by nejprve majetek převést na kraj a ten vám ho až darovat. Kraj zastoupený svou PO mi tedy připadá jako divné právní řešení. Postupovala bych jako vy, majetek vám mohl darovat jedině kraj. Při daru by neměl být zastupován svou PO. Odmítla bych opravu např. z důvodu právní nejistoty, že když PO nesmí darovat, že pak od ní dar nelze uvést ani do PAP. Fakt si to myslím stejně jako Vy. On dar od PO není možný ani se souhlasem zřizovatele. 

V naší obci je dům, který je zcela mimo zástavbu a nevede k němu veřejný vodovod. Tento dům je zásobovaný vodou z vlastní studny. Následkem loňského sucha došlo k vyschnutí studny, proto si ji majitel nechal prohloubit. Následně zažádal zastupitelstvo obce o 50 % nákladů na tuto akci (k žádosti předložil fakturu za prohloubení). Zastupitelstvo s příspěvkem (Kč 14.000) souhlasilo. Musí být s občanem uzavřena veřejnoprávní smlouva, nebo stačí zaslat částku na základě zápisu ze zastupitelstva a podpisu starosty na platebním poukazu?

Je to individuální žádost o podporu, měla by spadat pod 250/2000 Sb. Tj. žádost s náležitostmi, schválit dotaci i veřejnoprávní smlouvu, zveřejňovat se nemusí, je pod 50 tis. Kč. Je možné dát i dar, ale je to účelové, částka je vypočtená, vlastně dochází i k vypořádání, nevím, proč nedat jako dotaci se vším všudy. Je to v kompetenci rady, jestli nemáte radu, tak starosty. Když se tedy ptáte, tak odpovídám. Starosta by musel v rozporu s usnesením zastupitelstva dát teď dar , ale darovací smlovu by to asi také chtělo - to nevím, zda se toho nebude bát. Nebo zast. schválit jako dar, ale jak říkám, obsahově to spíše odpovídá dotaci. Tak zvažte. 

Městys investuje do výstavby splaškové kanalizace na výstavbu RD prodej stavebních míst provádí městys a odvádí DPH ,splaškovou kanalizaci bude provozovat PO vodovod zřízená městysem, bude předána po kolaudaci, můžeme uplatňovat odpočet DPH při výstavbě této splaškové kanalizace?

Byl bych mnohem raději pro odpočet DPH, když by byl zvolen takový užívací titul na danou kanalizaci, který by sám o sobě představoval zdaňované plnění - tedy že by například byl realizován pronájem kanalizace dané příspěvkové organizaci s DPH. Pokud by jediným argumentem měl být prodej stavebních míst a jinak kanalizace byla z pohledu obce použita mimo ekonomickou činnost (jen svěření příspěvkové organizaci), tak skutečně to může být problémem (neříkám jednoznačně, že to nelze ustát, ale problém v tom vnímám a rozhodně bych vybral asi tu variantu pronájmu s DPH).ZN