Dotazy

Obec vlastní 11 bytů a s největší pravděpodobností bude kupovat další. V září se bude současným nájemníkům zvyšovat nájem a na informační schůzce sami nájemníci navrhli, že by bylo dobré založit fond oprav, do kterého by přispívali např. 100,-Kč/měsíc. Nově se bude nájemníkům k ceně nájmu připočítávat paušální částka za různé služby (el. energie společných prostor, vymetání komínů…). Nyní jsem účtovala 311MD/603D a při platbě 231MD/311D, jak to bude s fondem oprav a službami? A druhá věc. Obec vlastní objekt bývalé truhlárny (jsou to sklady a jedna zděná budova), kterou před lety koupila, dokonce se na ni udělal projekt, co by se tam mohlo přestavět, ale bohužel k tomu nikdy nedošlo. Stavbu mám vedenou na účtu 021 a projekt na 042. V současné době se sklady začínají bourat, protože se na nich podepsal čas. Objekt obec koupila jako celek (sklady, hlavní budova) za jednu cenu a i tak to máme zařazené v majetku (jednou cenou všechny budovy). Jak máme nyní postupovat, když se část areálu zbourá? Navíc jsou v areálu panely (bývalá skladová plocha), které se prodají. Jak o tom účtovat, prosím i RS.

K fondu oprav na bytový dům by muselo zastupitelstvo schválit peněžní fond, měl by se vést na zvláštním účtu ( účetně 236 a  zdroj 419). Tvorbou fondu by byla část nájemného ve výši té 100 Kč měsíčně od každého, takže by převod na fond byl 401/231 a 236/419 a použitím fondu by bylo čerpání na opravy, takže zápis 419/236 s RS a 511/401 (zkráceně). Vhodné do schválení fondu dát i to, že součástí tvorby a použití fondu budou i úroky k účtu a poplatky k účtu. Případně ještě domyslet i zda by se nemohl použít na případné TZ objektu. Je to docela pracné, možná by bylo lepší s nájemníky domluvit jen takovou mimoúčetní evidenci, kolik se obec zaváže do oprav domu každoročně dát...myslím, že nemají právo si říkat, jak se s nájmem naloží, ale toto je na rozhodnutí vašeho vedení obce. Co budete dělat, když bude potřeba větších výdajů na opravu a na fondu peníze nebudou - zvedne se nájem jako příspěvek do fondu oprav? Asi by bylo dobré systém vázaného příjmu z nájmu na výdaje nějak domyslet. Zase když budou peníze a nebudou potřeba opravy, není to škoda ty peníze vázat? 

U těch budov - neměli bychom mít budovy dohromady, každá by měla mít vlastní inventární číslo - stále je možné je rozdělit na jednotlivé budovy, stačí si udělat nějaký rozvrh např. dle zastavěné plochy a pater apod. a tím rozvrhem rozdělit 021 a tím i poměr oprávek 081. Bude se vám lépe vyřazovat. U budov není možný soubor, to lze jen u věcí. Někdy se odvoláváme na funkční celek, ale jak sami vidíte, působí to potíže. Jinak lze vyřadit část stavby - musí se odhadnout, jakou část vstupní ceny vyřazujeme, k tomu poměr oprávek, zjistit zůstatkovou cenu té části: 551/081 a část vyřadit 081/021 a na kartě se tím sníží jak 021, tak i příslušný poměr oprávek 081 k té vyřazené části. 

Od fy Auto Kout jsme koupili pro obecní policii automobil Dacie Duster. 70% ceny jsme uhradili jako zálohu, na zbytek jsme podepsali úvěrovou smlouvu s fou RCI Financial Services se plácením na 1 rok. Úvěr byl převeden přímo fě Auto Kout. O úhradě doplatku 30% ceny prostřednictvím úvěru jsem tedy účtovala takto : 321 / 281 6123 5311. Problém máme s tím, jak zaúčtovat PAP u SU 281: PAPAU = 28128101 Partner A/P = já se domnívám, že to je úvěrová firma, kolegyně, že dodavatel auta TZ = já se domnívám, že 751 (vznik závazku k úvěrové firmě), kolegyně, že 701 (úhrada závazku dodavateli). A dále nevíme, jak účtovat PAP u splátek jistiny. Já bych účtovala takto: splátka jistiny: 281 / 231 8114 PAPAU 28128101, TZ 701 a PARTA/P IČ úvěrové firmy.

Partnerem aktiva je věřitel, tj. úvěrová firma , takže k 281 určitě vznik závazku TZ 751 (701 bude u 321 při zápisu 321/281) a IČ toho, kdo půjčil. Jeví se mi, že popsané účtování včetně PAP je dobře. Jak u vzniku úvěru, tak u splátek. 

Obdržela jsem zahraniční fakturu z PL. Dodavatel je plátce DPH a vystavil fakturu v českých korunách bez DPH tj. 71.500,- . Chtěla bych poradit z účtováním. Je to za výměnu dveří v objektu bazénu. Vím, že musím určitě dodanit 21 % a nemůžeme si uplatnit odpočet. Nevím, zda účtovat jako v případě PDP tj. Předpis : MD Dal 321 71.500,- 511 0300 71.500,- Dodanění 21 % 734 0010 ZJ 205 71.500,- 734 0099 71.500,- 343 025 ZJ 205 15.015,- Neuplatnění DPH 511 0300 15.015,- Úhrada : 321 71.500,- 231/3412/5171 86.515,- 231 / 8901 15.015,-

Daňové řešení souhlas - je to přijetí služby od osoby neusazené v ČR a místo plnění je prokazatelně v ČR - tedy prodaňujete a předpis faktury přesně tak, jak uvádíte (já nevím, jak to má GORDIC - ale musíte to dostat na ř. 5 přiznání).

Pokud se jedná o rozpočtovou skladbu - nemůžu nikde najít, zda reverse charge máme aplikovat dle RS stejně jako u PDP. U PDP je ta logika, že platíme daň ne za sebe, ale za někoho jiného, ale když se nad tím zamyslíme, tak je to u zahraničí analogické. Takže souhlas s váším postupem. Chybí však zápis při úhradě DPH 343 25 MD/ 231 8901 D. 

Zastupitelstvo by mělo na příštím zasedání schvalovat závěrečný účet a rovněž účetní závěrku, včetně závěrek našich PO. Je možné vše schválit v rámci jednoho usnesení s tím, že vše, jak schválení jednotlivých závěrek, tak schválení závěrečného účtu bude rozepsáno na jednotlivých řádcích tohoto usnesení? Projednávání těchto bodů většinou probíhá společně.

Je to jen formální, ale přesto kvůli znění 250/2000 Sb. k závěrečnému účtu (souhlas s hospodařením) bych doporučila schválit usnesení pod jedním číslem k závěrce a pod jiným číslem k závěrečnému účtu a pod dalším jedním již najednou rozpis PO, ale to jen že se ptáte, neumím to obhájit dle předpisu, jen mi to tak vyznívá a připadá mi to i správnější. Ale asi je to opravdu jen formální věc. 

Prosím o radu k zápůjčce : obec půjčuje spolku Mas Karlštejnsko částku a je to na provoz té organizace,není na konkrétní věc. Účtuji 316/231 5651 ale nevím paragraf.

Musíme volit i položku dle právní formy organizace, Mas mají různou (o.p.s. nebo spolek), koukala jsem na internet , jsou "zapsaný ústav". Vyhláška o RS volí pro ústavy v případě dotací položku 5229, tak analogicky bych volila pro půjčku 5629. Položka 5651 je určena na půjčky vlastním PO.  

Ohledně odpa - s ohledem na jejich "poslání", co mají na svých stránkách je dost obecné, tak bych volila 3900 nebo 3639 - obojí by mělo být dobře. Zaúčtování na 316 máte dobře, pokud se půjčka vrátí do 12 měsíců. Splátka půjčky bude zápisem 231 2420, bez odpa MD/ 316 D.

Ale pozor, pokud je to bezúročná půjčka, musí být v režimu 250/2000 Sb. Tj. žádost s náležitostmi, schválená veřejnoprávní smlouva na návratnou finanční výpomoc s náležitostmi, zveřejnění smlouvy nad 50 tis. Kč (bez schválení smlouvy by se jednalo o  správní delikt). Pokud je úročena, tak toto vše být nemusí, ale smlouva musí být schválena zastupitelstvem. 

Dobrý den, připravujeme projekt výstavby mateřského centra. V případě jeho realizace, budeme muset založit spolek dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb, který bude provozovatelem. Obec tedy bude zřizovatelem spolku a provoz centra bude plně financovat. Nemám s tím zkušenosti, tak bych se chtěla poradit, jak se na to připravit, jak to bude v tomto případě s vedením účetnictví.

Účetně nejsou dořešeny vklady do spolků, jak je vést u vkladatelů, takže tam budeme muset řešit konkrétní vklady, peněžní např. jak transfer, majetkové vklady s dotazy na MF. Spolek za určitých podmínek vede účetnictví podvojné - předpokládám zjednodušený rozsah závěrky (příjmy a hodnota majetku. do 3 mil. Kč - jednoduché účetnictví ) což bude Váš příklad. Je to jiné účetnictví než ÚSC, mají vlastní prováděcí vyhlášky, např. 504/2002 Sb.  Tak jen takto stručně, jen chci upozornit, že pak tyto stránky nejsou určeny na dotazy k jiné účetní jednotce dle jiných předpisů, i když ji bude účtovat účetní z obce (abychom uživatele stránek moc nemátli :o). 

Sociální fond, který nemá vlastní účet a výdaje jsou prováděny z běžného účtu účtuji: 419/401, 401/419,528/231, RS: 6171, 5499. Dle našich pravidel má být zůstatek vždy k 31.12. vyčerpaný. Bohužel jsem přehlédla chybu (kvůli změnám anal. účtů) a účet 419 má k 31.12. záporný zůstatek 2 Kč. Jde tuto chybu nějak napravit či zmírnit. Mám informace o SF uvádět v závěrečném účtu. Musí být výše SF schválena jako závazný ukazatel (pokud se nejedná o samostatný účet) ?

Proúčtujte 401/419 a napište, že jste si na to přišla vnitřním kontrolním systémem do dokladu a tento doklad jim předložte, když se na to budou ptát - je již opraveno, chyba není, neměli by to vytýkat. Výše SF nemusí být schválena jako ukazatel, je to vlastně pseudofond, spíše vázané výdaje než fond. Jestli však máte schváleno jako peněžní fond, tak je potřeba do záv. účtu uvádět (ale o těch 2 Kč bych tam tedy nepsala nic). 

Obci byla způsobena škoda na místním rozhlase. Viník (společnost, která je plátce DPH) souhlasí s úhradou škody. Opravu objedná a uhradí obec a následně ji přefakturuje viníkovi.Při opravě rozhlasu požaduji daňový doklad v režimu PDP. Prosím, jak řešit přefakturaci - účet (377 ?) a hlavně DPH. Děkuji

Tady je problém v tom, že škoda obecně není zdanitelným plněním. Na rozhlase asi neděláte ekonomickou činnost a neuplatňujete odpočet DPH - tedy striktně vzato dle mého názoru z dodavatelské faktury neuplatníte odpočet DPH a následně vyúčtujete té společnosti škodu včetně DPH (je to hloupé, o to DPH se v takovémto případě fakticky přijde).

Pokud ta společnost to měla v souvislosti se svou nějakou ekonomickou činností, tak by bylo skoro lepší, aby se dohodlo, že to opraví na svůj náklad (tedy klidně to organizačně zajistíte, ale ona tu škodu zhojí tím, že to opraví - odečte DPH).

Ta varianta, že řekneme, že to opraví ona, ale půjde to přes obec - tedy ta to vezme jako přefakturaci (uplatní odpočet, dá na 377 a zase vystaví fakturu a odvede - a ta firma si to uplatní - to je již hraniční a já bych do toho asi ani moc nechtěl chodit). Tak zvažte, zda to kvůli DPH nejde udělat tou druhou variantou (pokud ne - třeba kvůli pojišťovně ..., potom bych spíše konzervativně z došlé faktury neodečetl a následně vyúčtoval náhradu škody - ale je to na hraně, řada kolegů by třeba byla odvážnějších). ZN

Dobrý den, prosím o radu. Jde mi o datum předpisu pohledávky, hlavně výnosy. Když jsme prodávali nemovitost, např. pozemek, tak při úhradě kupní ceny jsme zaúčtovali 231/324 (pokud bylo DPH, tak jsme i odvedli) a při návrhu na vklad jsme zaúčtovali 311/647 a 554/ 031. Vytiskla jsem si i z vašich dokumentů, kdy je při prodeji nemovitostí s DPH DUZP a kdy OÚP a tak nějak jsme účtovali podobně, hlavně to, že do výnosů jsme účtovali až při podání návrhu na vklad do KÚ. Ovšem kontrola z KÚ nám vytýká, že nedodržujeme akruální postup účtování, co se týká výnosů, a že bychom měli předepisovat pohledávku 311/647 datem podpisu kupní smlouvy. Já si to ale úplně nemyslím, ale nevím, jak jim to mám vysvětlit. Řekla jsem jim ČUS 701 - bod 6.4., ale bylo mi řečeno, že toto se týká pouze účtování o vyřazení pozemku. Řešili hlavně situaci, kdy dojde k podpisu smlouvy např. v prosinci, úhrada také, ale vklad do KÚ bude až v lednu dalšího roku. Výnosy by byly tedy v dalším roce a to prý není dobře. Mohla byste mi poradit, jestli jsem to dělala dobře nebo má pravdu kontrola a případně, čím bych jí to měla vysvětlit, že to je tak, jak jsem si myslela? Moc děkuju.

Já o tomto problému vím, s jedním krajem jsem to i řešila a ti se rozhodli dát si dotaz na MF. Tak jsem moc zvědavá na odpověď.  Přesto si myslím, že je případ jasný. V CUS 701 bod 6.2. je obecné ustanovení k uskutečnění účetního případu (tam je text o právním úkonu) a v bodě 6.3. je speciální ustanovení a to má dle práva přednost (lex specialis), a tam je jasně uveden okamžik uskutečnění účetního případu u nemovitostí k datu podání návrhu na vklad. Až podáním návrhu na vklad dochází k plnění a vzniká vám pohledávka a výnos a zároveň se vyřazuje pozemek. Nadále jsem přesvědčena, že jen podpis smlouvy není účetním případem z pohledu plnění. Dávám příklad pro srovnání: Podepíšete smlouvu na odvoz odpadů na 4 roky - dáte ihned po podpisu smlouvy zápis 518/321? Chce toto po vás kraj? Nebo smlouvu na výstavbu budovy, která se bude 2 roky stavět, dáte ihned po podpisu smlouvy 042/321 do účetnictví hodnotu vysoutěžené částky, chce toto po vás kraj? Jsem přesvědčena, že požadavek krajů na předpis pohledávky k datu podpisu smlouvy není záležitost rozvahy, kde se má účtovat až o plnění, jsem přesvědčena, že vy to máte dobře a kraj se mýlí. Viděla jsem zápis z kontroly MF na kraji, kde jim vyčetli, když nepředepsali pohledávku k datu podání návrhu na vklad, lze to najít i na stránkách MF. Jestli MF dá výklad, že se má účtovat o smlouvách, tak pak musí o všech (viz ten příklad na 518 a 042), a to teprve bude zábava! Já už fakt nevím, co více k tomu říci, mrzí mě, že věci, které se nedořešily, zůstávají nedořešeny a že záležitosti celkem jasné se rozbíjejí. (Promiňte, dnes mi došel morál, příště snad budu pozitivnější). 

Doplnění: Musím však ještě říci, že požadovat k datu návrhu podání na vklad jen vyřazení pozemku z majetku a k jinému datu předpis pohledávky je i proti principu akruálu. 

Soukromý podnikatel poskytne na základě smlouvy ZŠ finanční příspěvek na pořízení interaktivní tabule. Příspěvek bude zaslán obci a obec ho přepošle základní škole. Prosím jak toto zaúčtovat.

Z hlediska transferů (CUS 703) je to průtoková dotace, tj. přes účet 375. 

231 3113 pol. 3121 MD/ 375 D příjem daru  a 375 MD/ 231 3113 5336 D. (S položkou 5336 dle vyhlášky k RS to není v rozporu, ty dotace jsou tam "zejména".Mám v knize RS 2016 napsáno, že je to průtok z jiných veřejných rozpočtů, ale pro příští rok tam asi tento příklad doplním,protože je to lepší než na 5331. Nevěděla jsem, že se toto v praxi děje, dar je možno dát PO přímo, ale je to možné i přes rozpočet zřizovatele. Ve vyhlášce k RS jsem nenašla ani definici transferu,která by vylučovala dar od někoho jiného než je veřejný rozpočet, účetně transfery zahrnují i dary. Takto by to tedy mělo být v souladu s účetnictvím i s rozpočtovou skladbou.  PO by měla účtovat jako o daru přes rezervní fond. 

Provádíme zasíťování (elektřina, vodovod, kanalizace, veř. osvětlení, komunikace) v lokalitě určené pro budoucí výstavbu rod. domů. Vše provádí jedna firma, celá akce rozpočtována na §3635 (zde byla původně studie této výstavby). Není správnější § 3636?

Ten odpa 3635 se opravdu moc nehodí, můžete zvolit převažující např. na komunikace 2212 nebo obecný 3636 - to je možné a asi i nejlepší řešení. 

Jako obec (plátce DPH) rekonstrujeme budovu zdravotního střediska (rekontrukce naprosto rozsáhlá) - zůstali jen obvodové zdi, mění se naprosto všechno, jak rozložení místností, odpady, elektroinstalace, atd. - můžu vše účtovat jako jedno TZ budovy? Druhý problém s touto rekonstrukcí - máme postupovat s dodavatelem při fakturaci v režimu PDP - 15% sazba? Jedná se mi o to, že v přízemí budou ordinace lékařů a v prvním patře sociální byty (jejiž plocha přesáhne 50%). Navíc se mi vše komplikuje tím, že přízemí je 1. etapa (realizovaná do 6/2016), byty 2. etapa (pravděpodobně až 2017) na kterou budeme žádat dotaci. Bude 1. etapa - jedno TZ, 2. etapa - 2. TZ nebo to nechat doběhnout celé až do 2017 a pak dát jedno TZ?

Prvotně řešme otázku sazby DPH. Uvádíte, že v objektu je více než 50% plocha bytů - potom se jedná o bytový dům a stavební práce na opravě (zhodnocení) tohoto domu odpovídají pracím, u nichž se aplikuje sazba DPH ve výši 15%. Přitom je absolutně jedno, zda se jedná o práce v části, kde jsou byty či nebyty ...(tedy ani není nijak rozhodující, že první etapa prací by třeba byla spíše na nebytech a druhá spíše na bytech... - prostě bude to v 15% (z důvodu splnění charakteristiky "bytový dům").

Pokud se týká vedení TZ - tady asi není problém v tom, kolik TZ to bude - stejně by se hodnota TZ měla načíst do hodnoty budovy (tedy hodnotu navýší...) - spíše je k řešení, v jakém okamžiku zařadit - zda najednou na konci či po nějakých etapách. Tady byste měli postupovat tak, že pokud bude 1. etapa zakončena tím, že je možno příslušnou část již užívat (technicky, dále z hlediska stavebních předpisů) a teprve potom se dělá druhá etapa - potom skutečně by bylo lepší v 2016 po dokončení zařadit první etapu a potom tu druhou. Pokud tomu ale tak není, ty práce se prolínají, je tady nějaká konečná celková kolaudace ... - potom klidně jedno zařazení na konci po celkovém předání. ZN

V květnu 2015 jsme podepsali smlouvu o poskytnutí investiční dotace z ROP Střední Čechy. Faktury jsme platili ze svých prostředků ze zvláštního účtu. Po splnění všech podmínek jsme 27.11.2015 předložili ROP " Žádost o platbu". Zaúčtovala jsem 348/403 ve výši 4 275 407,-- Kč a odúčtovala z podrozvahy 999/915 ve výši 4.336.985,-- Kč. Na základě kolaudačního rozhodnutí dne 15.12.2015 jsem zařadila do majetku 021/042 ve výši 7 137 368,-- Kč. V lednu 2016 jsme od ROP obdrželi avízo o převodu prostředků ve výši 4 200 672,-- Kč. Neměla jsem uzavřený rok a tuto částku jsem dala i na kartu majetku ( což je asi špatně). Když v únoru 2016 přišla dotace (ponížená oproti žádosti o 74.735,-- Kč) zaúčtovala jsem 231/348 ve výši 4.200 672,-- Kč. Nyní je na účtu 348 zůstatek 74.735,-- Kč, na kartě majetku je o tuto částku nižší dotace než na 403. Odpisy a rozpouštění dotace na tuto akci dělám od ledna 2016. Prolistovala jsem Vaše odpovědi na dotazy, ale narážím na účet 388. K 31.12.2015 jsem na účet 388 neúčtovala - to asi také není dobře. Můžete mi prosím poradit jak to dát do pořádku?

Zaúčtujte jen v roce 2016 jako opravu předpisu 2015 zápisem -348/-403 (tj. tu čásku 74.735,- mělo by to vyjít), nic jiného není potřeba účtovat - berte to jen jako opravu zápisu, mělo být uděláno do 2015, chyba není významná, pro přezkum napište, že jste na to přišli vnitřním kontrolním systémem a je již opraveno. 

Nakoupili jsme od firmy plastové nápojové kelímky na opakované používání při kulturních akcí města + ostatní kulturní akce námi nepořádané. Další kelímky jsme nenakoupili, jen si je půjčujeme od druhé firmy, která si účtuje za mytí a servis kelímků (všech, našich i jejich). Nápoje se prodávají v kelímcích s logem dané kulturní akce. Zákazník dá za kelímek vratnou zálohu 50,-Kč. Je hodně časté, že lidé kelímky nevrátí a peníze propadnou ve prospěch města. 1) Máme z těch 50,-Kč odvádět DPH 21% nebo to můžeme brát jako náhradu škody? 2) Pokud DPH odvádět máme, co si můžeme proti tomu na DPH uplatnit? Z faktury se těžko určí, kolik myli našich kelímků a kolik myli svých kelímků, stačil by případně poměr? 3) Máme kelímky evidovat na skladě, hodnota pořízeného kelímku 21,20Kč včetně DPH?

Rovnou upozorňuji, že některé závěry, které zde učiním, mohou být sporné..:

1. dle mého názoru by to mělo být spíše v režimu náhrady škody mimo DPH. Mám s tím jeden problém - uvádíte, že "nevrácení" je poměrně dost časté.  Když by byla situace, že skutečně ta ztrátovost bude enormní (třeba bude akce a polovina kelímků se nevrátí), tak vnímám i riziko, že by to někdo vyhodnotil, že je to faktický způsob prodeje kelímků a dožadoval by se odvodu DPH (kde by byla ale ta hranice, že toto hrozí - nejsem si vůbec jist). Ještě mne jen zaráží jedna věc - máte vlastní i cizí kelímky - pokud se kelímky ztratí, tak propadne paušálně ta kauce - potom vy předáváte té druhé firmě tu kauci za jejich kelímky? Asi by to takto mělo být ...

2. Teď pokud se týká odpočtů - pokud správně chápu, kelímky jsou použity obecně ke zdaňovaným plněním (výhradně) -. prodeji nápojů... - pokud to tak je, tak by zde měl být plný odpočet DPH v souvislosti s tím, že je to určitý prostředek k dosažení tržeb (z jejich pořízení, mytí ..). Pokud jsou nápoje podávány zdarma, tak nárok na odpočet nebude (pokud je to nějaká kombinace, tak by to mělo být na nějaký poměr, případně pokud by to šlo odlišit po akcích ...)

3. Pokud se týká evidence - my nyní nemáme účet pro materiál v používání, Na 112 by to bylo do okamžiku prvního použití - potom se ty kelímky již "točí" ve spotřebě. Připadá mi mnohem praktičtější stanovit, že při pořízení půjdou na 501 a pokud si je někde chcete v účetnictví sledovat (můžete ale mít i evidence mimo účetnictví), tak bych použil účet 902 - ale je to na Vás, nutnost by to nebyla. ZN 

Rekonstruujeme letní venkovní bazén. Od FÚ bude písemně potvrzeno, že si smíme uplatnit odpočet DPH z celé investice(větší podíl rekreace-skluzavky, chrliče, brouzdaliště...). Rekonstrukci provádíme dodavatelsky přes naše technické služby s.r.o. (původní záměr byl jiný, proto tak). Technické služby si na tuto akci vzali úvěr. Obec bude hradit s.r.o. cenu díla podle uzavřené smlouvy v dílčích platbách po celkovém předání v pravidelných měsíčních splátkách 120 tis.Kč. První splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po doručení celkové faktury tj.v červnu za cenu díla 22 mil.Kč. Venkovní bazén budeme provozovat pouze přes letní sezónu. 1) Jak zaúčtuji došlou investiční fakturu (bude to dlouhodobý závazek na spoustu let a bude zde přenesená daň.povinnost) a jak budu účtovat jednotlivé měsíční splátky (na kterých řádcích DP se objeví - bude velký nadměrný odpočet). A zřejmě bude zkušební provoz, ale to již budu muset do majetku zařadit. 2) Další otázka je samotný provoz - odvod DPH ze vstupného, odpočet DPH na veškeré výdaje (po celý rok i když provoz bude cca 4 měsíce v roce?) a dále provoz bufetu, kde se bude prodávat občerstvení (nevím, jak zaúčtovat nakoupené potraviny, jestli přes sklad a co např.prodej piva, bude stanoven ceník samozřejmě s nějakým ziskem) 3) Bude se vyřizovat živnostenský list - musí být zřízená hospodářská činnost a zvláštní účet nebo může být provoz účtován v hlavní činnosti (pokud ano, jaký by zde byl postup účtování s DPH v HČ)

Diskuse - Ing. Nejezchleb odhaduje, jak je myšlen ten úvěr pro s.r.o., když mu to platíte: 

Já si nejsem jist, zda to nemají vymyšleno tak, že prvotně staví s.r.o. s tím, že následně akci jako celek vyfakturují na obec (jednorázově) a ta to bude postupně splácet tomu s.r.o.

Pokud by to takto bylo, tak od s.r.o. bude DF na 22 mil. Kč či kolik - jednorázově to prodaní a zase odpočtou (ř. 10 a 43 přiznání) - tedy daňově to bude neutrální... - předepší jako dlouhodobý závazek a potom již jen splácí. (Je to tak?) 

2) Když v režimu ek. činnosti, který bych zde doporučovala, bude to pro vás o dost jednodušší i přehlednější, když povedete na jiném účtu bez RS (241), tak ano, odvod ze vstupného, z prodeje zboží, z dalších aktivit a nárok na odpočet plně, pokud tam nebude něco osvobozeného nebo správa (pak koeficienty - to asi ukáže až provoz, takto akademicky mě zatím nic nenapadá). Ohledně zásob - můžete je klidně vést způsobem B, ale musíte zajistit kontrolu korunou u zaměstnance, tj. PS zboží v prodejní ceně plus nákup zboží v prodejní ceně minus KS zboží v prodejní ceně = tržba. Když bude tržba menší, je to schodek na svěřených hodnotách k vyúčtování. 

3) Doporučila bych tu VHČ s ŽL - takovou činnost řešit přes rozpočet není jednoduché. Kdyby přeci jen v hlavní - jste plátci DPH, toto DPH by bylo stejné jako u všeho jiného v hlavní, není tam odchylka.