Dotazy

1.Obec účtuje o odpisech jedenkrát ročně. V loňském roce jsem vyřadila kanalizaci a zapomněla jsem zaúčtovat odpis 081/551 vyřazeného majetku ve výši 3 346 Kč. Můžu zaúčtovat zápisem 081/551 nyní, aby mi sedělo účetnictví s majetkovou sestavou? 2.Obec prodává stavební pozemky, které vede na účtu 031.Není plátcem DPH. Nyní prodává 3 pozemky a obdrží 1 200 000,- Kč. Četla jsem, že i když obdržíme za pozemky přes jeden milon korun, plátci DPH se nestaneme. Prodej stavebních pozemků nespadá do obratu DPH. Je tomu skutečně tak?

1. Nejedná se o významnou částku, takže opravdu se opraví jen zápisem 551 MD/ 081 D. Ale jen - mělo by se tedy jednat o vyřazení likvidací a moc nevím, jak jste kanalizaci zaúčtovala při vyřazení, to byste musela zaúčtovat 081/021 v pořizovací ceně a tím by oprávky byly účetně nižší, takže touto opravou by se měly stavy vyrovnat - tak to zkuste. Vyřazení likvidací se účtuje zápisem 551/081 ve výši zůstatkové ceny, tím se oprávky dostanou na částku pořizovací ceny a vyřadí se majetek 081/021. Jestli byl jiný důvod k vyřazení, tak se prosím ještě ozvěte, museli bychom opravit přes jiný účet (např. při prodeji apod.)

2. Tržba z prodeje DM nevstupuje do obratu k registraci DPH - nadále to platí, můžete být bez obav, i když prodáte pozemky za více než 1 mil.Kč. 

Dobrý den, potřebuji poradit s tímto - ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 máme na odpa 3900 pol 5909 částku 20 000,- Kč na dary celkem, které jsou v kompetenci starosty. Nyní budu sepisovat jednotlivé darovací smlouvy s žadateli (klub, svaz, charita, FO). 1. Vyplacené částky budu účtovat na pol 5240 (je správně)? 2. Bude tedy přesun v rozpočtu z pol 5909 na 5240 - pol 5240 je závazný ukazatel a musí tedy rozpočtové opatření schvalovat zastupitelstvo? 3. Musí být k RO a v zápise uvedeny částky a komu jsou dary poskytovány, když jsou dary v kompetenci starosty? 4. Další věc - ve schváleném rozpočtu mám jako závazný ukazatel na pol 5229 příspěvek SMO ČR 3960,4 Kč, ale přišla faktura na 3937,- Kč a nyní se má účtovat na pol. 5179, takže musím udělat RO a schvaluje ZO? Vadí, že je nižší částka? Děkuji

1. Finanční dar fyzické osobě bude s pol. 5492, ostatní vyjmenované mohou být s položkou 5240, je možné také zvolit konkrétní transferovou položku pro danou právní formu příjemce (522x). Vycházíme z toho, že dary spadají pod transfery.

2. Dotace a dary neziskovým organizacím, popř. fyzickým osobám, by měly být závaznými ukazateli rozpočtu k jednotlivým příjemcům ve smyslu § 12 zákona č. 250/2000 Sb. Mělo by se tedy provést rozpočtové opatření, schvaluje zastupitelstvo, v případě vyhrazené pravomoci může v rozsahu stanoveném zastupitelstvem schvalovat rozpočtová opatření rada (starosta, kde se rada nevolí).

3. Je vhodné, aby tyto závazné ukazatele rozpočtu byly v rozpočtu vyjádřeny rozpočtovou skladbou i nějakou konkrétnější formou vymezení příjemce, např. názvem (rozpočtová skladba proto, protože rozpočet má být sestaven v třídění podle rozpočtové skladby a bližší vymezení příjemce proto, protože má být vyjádřen závazný ukazatel rozpočtu). Tady je ale možné, že se budou názory lišit. Částka by měla být vyjádřena také.

4. Podle mého názoru tím, že byla platba SMO vyjmuta z transferů a zařazena mezi běžné výdaje jakožto členský příspěvek spolku, není nutné zarovnávat v rozpočtu na korunu a provádět rozpočtové opatření.

Rádi bychom vás požádali o radu ohledně změny uvádění daňového identifikačního čísla (DIČ) na fakturách. Účastnili jsme se kurzu na téma Fakturace s vazbou na náležitosti účetních a daňových dokladů, kde paní lektorka uvedla, že od roku 2016 je DIČ na daňových dokladech povinným údajem dle §130 Daňového řádu (zákon č.280/2009Sb.) a to i v případech, kdy se jedná o neplátce DPH. Ze znění uvedeného paragrafu dle našeho názoru nám tato změna jednoznačně nevyplývá. Navíc tento paragraf nebyl měněn k 1.1.2016. Při řešení této problematiky jsme narazili na další novinku a to že v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení musí být na dodavatelské faktuře uvedeno i DIČ odběratele, i když je neplátce DPH. V našem konkrétním případě se jedná o to, že jsme veřejnoprávní subjekt neuskutečňující ekonomickou činnost a tudíž nejsme ani plátci DPH. Znamená to tedy dle výše uvedeného, že i na faktuře od neplátce DPH musí být uvedeno povinně od roku 2016 jeho DIČ (DIČ dodavatele)? A zároveň zde musí být uvedeno i naše DIČ (DIČ odběratele – neplátce DPH)? Dále bylo na kurzu uvedeno, že v roce 2016 již není povinnost uvádět na faktuře číslo registrace (např. číslo jednací, číslo vložky atd.), pouze postačí uvést kde je subjekt registrován. Ale již nebylo sděleno na základě jaké změny normy k této změně došlo? Předem děkujeme za odpovědi.

Děkuji za moc zajímavý dotaz - musím říci, že jsem se zejména tím posledním zatím moc nezabýval - takže nyní to zkusím napravit.

Vezmu to odzadu:

a) ta změna, kterou uvádíte, mohla vzniknout jedině přijetím nového občanského zákoníku - když se do něj podíváme, tak v §435 najdeme povinnost náležitostí obchodních listin - nicméně pozor - je vázána pouze na podnikatele.

Dané ustanovení říká:

(1) Každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

Přitom podnikatel je definován v §421 Občanského zákoníku - zjednodušeně - buď osoba zapsaná v OR nebo osoba podnikající na základě živnostenského nebo jiného oprávnění,

Pro jiné subjekty než podnikatele by povinnosti uvádět něco na obchodních listinách neměla být.

Jinak jen ještě , že do 31 .12. 2013 zde platilo následující znění Obchodního zákoníku:

§13a
Obchodní listiny

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (dále jen "internetové stránky") uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle osoby (dále jen "identifikační číslo"); podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.

Takže podle mého názoru je potřeba identifikovat, zda jste nebo nejste podnikatel. Pokud ano - tak máte naplnit podmínky Občanského zákoníku .. Pokud ale zmiňujete, že neděláte jinou než veřejnoprávní činnost, tak se vás asi tyto povinnosti vůbec nedotýkají (při vystavování vašich dokladů)

Nějaké veřejné odkazy, co jsem k tomu zahlédl - třeba toto se mi líbilo:

http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?a=35844

b) no a teď k tomu DIČ - musím říci, že mne to dosti překvapilo a prvotně s Vámi souhlasím, že tady není žádná změna - schválně jsem se díval na Daňový řád a ta povinnost "uvádět DIČ ve všech případech, které se týkají daně ..." je tam od samého začátku. Já nejsem specialista na tyto formality, nicméně domnívám se následující:

1. řešíme situaci, kdy dodavatel je plátce a vy jste neplátce DPH - on vystavuje fakturu. Tady chci zdůraznit, že není pravda, že by kontrolní hlášení požadovalo, aby na dokladu bylo vaše DIČ - kontrolní hlášení požaduje, aby to DIČ bylo uvedeno v kontrolním hlášení - nikoliv na dokladu. Rozumím ale tomu, že přirozené nastavení je (byť zákonem nepožadované), aby se DIČ objevilo na dokladu ... K tomu jen mohu říci, že při zavádění režimu PDP jsem se zúčastnil školení pořádaného KDP - přednášeli tam ing. Rambousek a dále paní vedoucí oddělení DPH na GFŘ - "pohádali jsme se tam", když oni obhajovali, že pokud plátce dodává obci (plátci DPH), že pro odlišení, zda se jedná o dodávku pro jeho ekonomickou činnost či nikoliv je potřeba, aby nebylo uváděno DIČ (pokud je fakturace mimo ekonomickou činnost) - navazuje to na ono "neposkytnutí DIČ" s kterým GFŘ operuje ve svých informacích k režimu PDP. Já se jim snažil vysvětlit, že z praktického hlediska chtějí něco nerealizovatelného (neboť to by dodavatelé museli mít daný subejkt pod dvěma čísly,  z kterých by volili ...) - nicméně oni hodně trvali na svém (byť se jedná o věc formální, nikoliv rozhodující). Chci tím tedy říci, že pokud bych tyto názory z roku 2012 aplikoval na současnost, tak by měli říci, že v případě dodávky plátcem vám jako neplátci (navíc pro výkon veřejné správy) tam vaše DIČ být nemá - předpis se skutečně nezměnil. Myslím si ale, že pod tlakem okolností a zavedení kontrolního hlášení by nyní klidně bylo připuštěno, že tam to DIČ být může (což jsme tvrdili od samého začátku, nicméně není to povinnou náležitostí).

2. nyní máme situaci, že plnění fakturuje neplátce DPH vám jako Městu - v tento moment on nevystavuje daňový doklad, nemůžeme se bavit ani o nějakých náležitostech podle zákona o DPH a nevidím sebemenší důvod , proč by tam nutně muselo být vaše DIČ (pokud lze z jiných indicií prokázat, že daný doklad skutečně patří vám jako Městu ... - název, adresa, třeba i IČ ...)

3. Poslední situací je, že vy vystavujete doklad (jako neplátce) - zda tam musí být vaše DIČ (otázku zda tam musí být DIČ odběratele neřeším, tady platí viz bod 2). Vy nevystavujete v tento moment daňový doklad pro účely DPH - tedy povinnosti zákona o DPH na vás nedopadají. Osobně si myslím, že není povinností DIČ uvádět - klíčová je vaše identifikace. Běžně se v minulosti vedly spory, zda na doklad vystavený neplátcem může být DIČ dodavatele uvedeno - někdo tvrdí, že ne, nekdo tvrdí že může (že musí, s tím jsem se fakticky nesetkal). Já bych klidně uvedl - bylo by mi to jedno, ale co považuji za klíčové - doklad musí být vystaven tak, že je z něj jasné, že jej vystavil neplátce (také neoznačovat "daňový doklad ...") 

Tak nevím - sand jsem názor vyjádřil ....ZN

V naší obci existuje spolek žen (dobrovolnice, nikde neregistrované), které pořádají různá vystoupení , nejen v naší obci. Vystupují např. na májích, plesech. Obec jim na požádání zakoupí např. látku na kroj nebo zhotovení jiného oděvu. Myslím si, že takto by to pravděpodobně nemělo fungovat. Podle dotazů, které jsem pročetla, by měly ze své středu zvolit zástupce, který by podal žádost a tu by mělo odsouhlasit ZO popř. starosta. Pokud by částka byla např. 3 tis.Kč a nechtěli bychom vyúčtování. Odsouhlasil by starosta a bylo by to ve formě daru. Finanční prostředky se odešlou FO. Žádná smlouva se nedělá. A co kdybychom chtěli vědět jak s uvedenými fin. prostředky naložili? To by bylo ve formě dotace s následnou veřejnoprávní smlouvou? A jak máme nyní postupovat: V únoru jsme jim nakoupili látku na oděv. V pokladně máme uvedeno: spolek XY –látka na oděv- cena 1.313,-Kč. Bojím se, až přijde audit a uvidí tento zápis bude požadovat odsouhlasení daru. Může nyní ještě FO podat dodatečně žádost (mají podat žádost o částku z nákupu 1.313,-Kč , když jí předtím ještě jako neznali?) nebo např. na 3.000,- a že by fin. prostředky použili na další vystoupení. Žádost by zpětně povolil starosta a následně informoval ZO? Ještě jsem v dotazech zahlédla dotaz ohledně příspěvku Klubu seniorů. I u nás se tento soubor starých pánů nachází. Pořádají MDŽ. Když je na plakátech uvedeno: požádá Obec XY a Klub seniorů, nebo např. Dětský den spolupořádají Obec XY a místní podnikatelé a obec nakoupí např. na MDŽ květiny na Dětský den: ceny do soutěží, nemusejí ani podnikatelé ani senioři žádat o žádný příspěvek, že ne? Chápu tedy dobře, když jsme uvedeni na plakátech jako spolupořadatelé akcí nemusí uvedený spolek, podnikatelé apod. žádat o žádný příspěvek a můžeme cokoli koupit? To abych si zakládala ještě plakáty?(pro audit).

Možností může být, že obec látku zakoupí a pak jedné z dobrovolnic předá jako věcný dar. Je možné dát dobrovolnicím také finanční dar, ale pozor, u finančního daru nelze obdarovaného zavázat ke konkrétnímu použití daru, nelze požadovat finanční vypořádání (finanční dar by se opět musel poskytnout jednotlivě, na fyzickou osobu). Věcné a peněžité dary do 20 tis. Kč jedné osobě za jeden rok schvaluje rada (starosta, kde se rada nevolí).

Pokud by obec měla zájem o finanční vypořádání, pak by bylo třeba peníze poskytnout jako dotaci se všemi náležitostmi podle zákona č. 250/2000 Sb. (žádost, smlouva, vypořádání) - zvažte administrativní náročnost, pokud se jedná jen o drobné částky.

Obec může akce spolupořádat a hradit pak výdaje ze svého rozpočtu, je třeba dát spolupořadatelství schválit na radu (starostovi, pokud se rada nevolí), popř. na zastupitelstvo.

Upřímně - ten váš způsob podpory je efektivní a v pořádku, nejsou spolek, je trochu problematické dávat dotaci zástupci - fyzické osobě i např. kvůli dani z příjmů.Ta přímá podpora, že se něco nakoupí z obce může být, lze je považovat jako za činnost v rámci činnosti obce, ty látky se nemusí dávat ani na dar, ale přímo např. na 5134. Lze i sjednat, že např. když obec ušije kroje, že jsou pak majetkem obce...

V sále kulturního domu (sál využíván ke sportovním i kulturním akcím) byla původně podlaha z dřevěných parket. Na původní podlahu byl namontován nový vnitřní sportovní povrch zn. STILMAT v hodnotě asi 270 tis., mám účtovat jako TZ budovy, tedy na pol 6121, par. 3392 a navýšit cenu na kartě budovy? Na akci jsme žádali dotaci z kraje, ale zatím nemáme potvrzeno přidělení dotace a nevím zda bude případná dotace investiční či neinvestiční.

Zde bych se spíše přiklonila k TZ. Ohledně dotace - vždy je dobré si nejprve vyjasnit, co pořizujete - zda opravu nebo TZ, a až pak podat žádost o dotaci, jinak je to velmi riskantní z hlediska dodržení účetních předpisů a zároveň titulu dotace. 

Mohu dát dotaci na výstavbu chodníku ze SFDI do návrhu rozpočtu a tudíž do schváleného rozpočtu na rok 2016, když už máme podepsanou smlouvu? Chodník začneme stavět teď v březnu nebo v dubnu. A pokud ano, na jakou položku RS? Ještě teď přemýšlím, jestli jsem neudělala chybu, když jsem dotaci ze SFDI dala na podrozvahu již při vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace? To bylo už v loňském roce. Co jsem teď dohledávala v dotazech, tak píšete účtovat na podrozvahu při podpisu smlouvy, tak se bojím, že to mám špatně.

Pokud je podepsaná smlouva, tak by dotace měla v rozpočtu být, ale v rozpočtu roku, kdy se příjem dotace očekává. Může být např. podepsaná smlouva v roce 2016, ale z harmonogramu financování vyplyne, že se příjem dotace očekává až v roce 2017, v takovém případě by se letos do rozpočtu dotace ještě nezahrnula. Pokud je příjem očekáván letos, měla by dotace být v případě podepsané smlouvy již rozpočtovaná v aktuálním rozpočtu (pokud rozpočet ještě schválen není, měla by dotace být součástí pravidel rozpočtového provizoria a pak samozřejmě i návrhu rozpočtu).

Pokud je dotace investiční na výstavbu nového chodníku - příjem bude s pol. 4213, výdaje obce s odpa 2219 a pol. 6121. V případě neinvestiční dotace na opravu chodníku by byl příjem dotace s pol. 4113 a výdaje obce s odpa 2219 a pol. 5171.  Nezapomeňte také na ÚZ, měl by být stanoven ve smlouvě o poskytnutí dotace, případně by byl k nalezení v číselníku účelových znaků MF. I použití rozpočtové skladby ověřte se smlouvou.

S podrozvahou by to mělo být v pořádku, v ČÚS 703 se píše, že o dotaci se účtuje na podrozvahových účtech v okamžiku, kdy příjemce zjistí, že došlo ke skutečnosti, která je "natolik určitá a významná", že zakládá možnost poskytnutí transferu. V případě potřeby argmentujte, že jste právě rozhodnutí o poskytnutí dotace považovali za "natolik určitou a významnou skutečnost" ... (viz bod 4.6. ČÚS 703). Odpověď předpokládá, že dotace není spolufinancovaná z rozpočtu EU. Pokud ano, je třeba ještě nezamenout na nástroj a prostorovou jednotku (zdroj), podrozvaha by pak byla dle bodu 4.5. ČÚS 703.

Akademický sochař nám zhotoví erb v hodnotě 70.000,- Kč, který bude připevněn na budovu úřadu. Mám účtovat jako TZ budovy úřadu (pol.6121 a účet 021) nebo jako umělecké dílo (účet 032)??

Škoda, že  neměl nějaký nepovedený erb, že by byl levnější, že ano? (Vtípek na Slavnosti sněženek :o).

Značení budovy je nedílná součást stavby, takže spíše TZ budovy s tím, že bych na kartu výslovně dala poznámku o hodnotě erbu, určitě vhodné zachovat fotodokumentaci.

Město uzavřelo směnou smlouvu o převodu nemovité věci. Směňovali jsme budovu a pozemek ve vlastnictví města – znalecké ocenění 2 000 000 Kč za dvě budovy a k tomu pozemky – znalecké ocenění 2 500 000 Kč. Město tedy doplácelo 500 000 Kč a také zaplatilo návrh na vklad ve výši 1 000 Kč. Prosím jak celý tento případ zaúčtovat. (jak doplatek 500 000 Kč, návrh na vklad tak i zařazení a vyřazení nemovitosti).

K datu  podání návrhu na vklad zaúčtujete:

042 MD/ 321 D ve výši 2,5 mil. Kč, poplatek 042 MD/ 261 D ( 342 D), zařazení do majetku 031 MD a 021 MD/ 042 D – ocenění na 031 a na 021 zjistíte dle znaleckého posudku (plus ten poplatek – případně rozpočíst).

Předpis výnosu z vydaného majetku: 311 MD/ 646 a 647 D (2 mil. Kč), kompenzace 321 MD/ 311 D ve výši 2 mil. Kč.  

K datu podání návrhu na vklad také vyřazení majetku dle vaší účetní ceny:

Budova ve výši zůstatkové ceny: 553 MD/ 081 D a ve výši pořizovací: 081 MD/ 021 D, pokud máte přeceněno na RH, tak jen 553 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D.

A vyřazení pozemku: 554 MD/ 031 D, při přecenění na RH 554 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D. 

Máme zřízen Klub důchodců (organizační složka) a z rozpočtu proplácíme mimo jiné faktury na nákup vstupenek do divadla a na koncerty, na lázeňské procedury a také na dopravu členů klubu důchodců na všechny tyto akce. Dosud jsme takové výdaje dávali na par. 4359 a pol. 5169. Po novele rozpočtové skladby platné od 15.2.2016 bychom měli faktury za vstupenky na kulturní představení zařadit na položku 5194 a výdaje za ostatní služby poskytované důchodcům dále účtovat na služby, vč. dopravy autobusem na kulturní představení ?

V případě placení výdajů organizační složky se nejedná o dary, ale o výdaj obce, který se člení druhově, takže bez obav můžete pokračovat v placení vstupenek s položkou 5169. To, že se vstupenky dávají na položku 5169, v RS zůstalo - je to u položky 5041, jen vstupenky zakoupené za účelem darování se dávají na 5194.

Dobrý den, jedna podnikatelka má zřízený obchod a cestovní kancelář v nebytových prostorách města / nájem platí měsíčně - příjem do hospodářské činnosti/. Nyní si chce v těchto prostorách obchodu zřídit informační centrum a požaduje, aby se město na tomto IC finančně podílelo přibližně částkou 5 000,- Kč bez DPH a o to zatím od měsíce dubna až do konce roku. Svůj záměr přednesla na zastupitelstvu a teď se tím bude zaobírat rada města. Nevíme, jakým způsobem ji máme těch 5 tisíc poskytnout. Jestli se jedná o dotaci dle zákona 250/ 2000 Sb. a musí být na to sepsaná veřejnoprávní smlouva a dále zda lze uvést, že částka je paušální a nemusí jí vyúčtovávat nebo zda lze sepsat nějakou obecní smlouvu, ve které bude popsáno jakým způsobem bude IC se provozovat, jaká bude otevírací doba a ostatní podmínky a zda v tomto případě by podnikatelka mohla nám posílat měsíčně faktury, teď nevím jaký by byl text na faktuře, třeba refundace části nákladů, je plátce DPH a měla by pak připočíst DPH? Poraďte mi prosím jak máme toto vyřešit, aby to bylo správně a pak ještě kdyby to bylo tím druhým způsobem jak by se účtovalo. Děkuji moc.

Nejvíce odpovídá účetnímu případu volba poskytované dotace dle 250/2000 Sb., tj. s veřejnoprávní smlouvou se všemi náležitostmi jako dotace. Já si myslím, že v tomto případě není ani od věci nějaké vypořádání požadovat, přehled nákladů apod., například s tím, že ale dotace 5 tis. Kč měsíčně je max. To by bylo samozřejmě v režimu bez DPH, podnikatelka bude dotaci danit daní z příjmů. Pro toto je veřejnoprávní smlouva opravdu nejvhodnější, můžete si do ní dát i podmínky provozu IC apod. Nesnažila bych se hledat nějaký jiný způsob, toto bude „nejčistší“.

Zastupitelstvo rozhodlo o založení nové společnosti s.r.o. z důvodu vybírání vodného a stočného. Základní vklad 5000,- Kč - zaúčtovala jsem 043/368, 368/231 pol.6202 a 061/043. Dále jsme platili nějaké notářské poplatky v souvislosti se zápisem do OR, vydáním ŽL a dále poskytneme nové společnosti cca 50 tis. na tzv.rozjezd. Do konce tohoto roku by nám společnost měla všechny ostatní poplatky vrátit. Tak rozhodlo i zastupitelstvo. Použila bych nákladový účet 538, pol.5192, Nevím, jaký účet použít na předpis při placení výdajů a dále jaký použít při vzniku pohledávky vůči nové společnosti - snad 344 ? Ještě bych potřebovala poradit, jak zaúčtovat oněch 50 tis. na počáteční financování s.r.o. a jakou vytvořit smlouvu mezi námi a s.r.o. Mohla by to být návratná finanční výpomoc?

Asi opravdu nejsprávněji jim dát půjčku, měla by být úročena, je potřeba schválit zastupitelstvem znění smlouvy o půjčce. Výdaje za společnost včetně poplatku dávejte rovnou na pohledávku (lze např. na 316) a můžete dávat na položku 5909 a při vrácení od společnosti s minusem na stejnou položku. Půjčku dejte na položku 5613 s kmenovým odpa organizace. 

Dobrý den, dovolím si navázat na náš prvotní dotaz týkající se fondu VHM a účtování v něm. Paní ekonomka poprosila o zodpovězení dalších dotazů. 1. Neuhrazené stočné bude příjmem fondu? Tzn. je příjmem fondu předpis nebo jen skutečně uhrazené stočné. 2. Příjem v hotovosti - bude lépe mít zvláštní pokladnu? 3. Účtování Předkontace pro příjem z fakturace 236 200 par.pol. 311 002, příjem v hotovosti 236 200 par.pol. - přepsat na 231 020 par.pol., doúčtovat 261 100/231 030 4. Stočné fakturované v prosinci - kdy bude příjmem fondu. Děkujeme

1. Protože se jedná o pěněžní fond, je to vyčlenění určité části finančních prostředků, měla by v tomto případě být příjmem fondu až skutečně uhrazená částka za stočné, viz bod 3. účtování

2. Zvláštní pokladnu mít nemusíte, stačí, když si příjem ze stočného hrazený v hotovosti do pokladny ohlídáte jiným způsobem (např. speciálním org nebo jiným způsobem)  a danou částku následně (za nějaké určené období - např. jednou měsíčně, týdně...nevím o jak velké částky se jedná) převedete z pokladny na bankovní účet fondu

3. Účtování

předpis vystavené faktury:  MD 311/ D 602, D 343

inkaso přijaté faktury na bú fondu:  M 236 opda 2321 pol. 2111 / D 311

zúčtování fondu:      MD 401/ D 419 v částce bez DPH

převod DPH z účtu fondu na zbú:  MD 343 / D 231 opda 2321 pol 2111

příjem DPH  na zbú:   MD 231 odpa 2321 pol 2111 / D 343 

příjem částky v hotovosti do pokladny:  MD 261 2321 2111 / D 311 a DPH 343

převod částky bez DPH z pokladny na bú fondu: 262 MD/ D 261 6330 5348  a příjem na účet 231 6330 4138 MD/ D 262

4. dle bodu 1. - stočné fakturované v prosinci bude příjmem fondu při uhrazení faktury. 

Prosím o radu, máme fakturu – územní řízení na prodloužení vodovodního řádu v celkové částce 31 000,- Kč. Vždy si na vodu nárokujeme 97% DPH; 3% je neekonomická činnost. Tato faktura mi vstoupí do kontrolního hlášení B.2. Ale nevím, zda zaškrtnu Ano – použití poměru? Myslím si že ano, ale nevím, zda se to „ANO“ nepoužívá jen když ještě krátím koeficientem? A ještě prosím, rozpočtové opatření jsem vždy připravovala na paragraf a uvedla zda se pouze jedná o 5 nebo 6 položku ( 5… nebo 6… ). Musím vždy psát paragraf i celou položku? Rozpočet máme schválený na paragrafy a rozdělení - celkově 5… nebo 6… Myslela jsem si, že tímto způsobem můžu dělat i rozpočtová opatření. Děkuji za odpověď.

Zaškrtáváte "poměr ANO" - je to přesně pro tyto případy. Když krátíte koeficientem podle §76, tak je "poměr NE".

Pokud jde o rozpočtová opatření - rozpočtovými opatřeními se provádí změny schváleného rozpočtu. Jednoduše řečeno, do rozpočtového opatření bychom měli uvést údaj schváleného (upraveného) rozpočtu, jeho změnu a stav po změně. Rozpočtovým opatřením se neprovádí přesuny mezi položkami, pokud takto není rozpočet nastaven. Přesuny v rámci závazných ukazatelů rozpočtu, které tyto závazné ukazatele nemění, se provádí pouze změnou rozpisu rozpočtu, nikoliv změnou rozpočtu (rozpočtovým opatřením).

Takže pokud máme na výdajové straně schválený rozpočet např. na paragrafy a v rámci paragrafů rozdělení na třídu 5 a 6 druhového třídění, provádí se také rozpočtové opatření v této struktuře. Změny v podrobnějším třídění rozpočtové skladby, které nemají dopad na výši schváleného (upraveného) rozpočtu, se provedou v rámci změny rozpisu rozpočtu. Takže rozpočtová opatření tímto způsobem dělat můžete. Jen je třeba nezapomenout, že rozpočet by měl obsahovat i např. finanční vztahy k jiným rozpočtům (dotace - veřejné rozpočty), závazné ukazatele k dalším osobám (příspěvky PO, dotace spolkům, apod.), zde si často v rozpočtech pomáháme i položkou, popř. nějakým konkrétntějším vyjádřením závazného ukazatele - v těchto případech bychom u změny rozpočtu (rozpočtového opatření) opět dodržely strukturu, v jaké by byl závazný ukazatel obsažen ve schváleném rozpočtu.

Dobrý den, obec se rozhodla poskytnout finanční dary, na které je darovací smlouva-hospicu a místním fotbalistům. Nevím, jak dary zaúčtovat. Myslela jsem pol.5229 nebo 5493, musí být vždy MD 572, jestliže se nejedná o dotaci?

Dary se účtují na účet 572, obecně se na tomto účtu účtuje o transferech, tj. především o dotacích, darech, grantech, příspěvcích, atp., obsahové vymezení transferů lze najít v úvodu ČÚS 703. Takže dar např. spolku se předepíše 572 MD/ 345 D, úhrada 345 MD/ 231 D, odpa např. v případě fotbalistů 3419, pol. 5222 (pokud jsou registrováni jako spolek). Položku 5229 bychom použili pro různá zájmová sdružení právnických osob, která nemají právní formu spolku (bývalého občanského sdružení). Hospic by pak v případě, že by byl obecně prospěšnou společností, patřil na pol. 5221.

Dobrý den, prodali jsme vodovodní přípojku občanovi. Podle mě je přípojka nemovitá věc. V kupní smlouvě však nemáme ošetřeno, kdo hradí daň z nabytých nemovitých věcí. Proto raději podám za obec Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, abychom se nedostali do problémů, je to tak? Děkuji.

Přípojky bychom spíše považovali v dikci současného občanského zákoníku za nemovitou věc. Není to stále úplně jednoznačné - například hezky je to popsáno na následujícím odkazu:

http://www.vakinfo.cz/sovak-info/sovakinfo-04-2013/04-2013-1.8/

Pokud není ve smlouvě ošetřeno, která strana uhradí daň z nabytí nemovitých věcí, je, jde-li o prodej, poplatníkem daně převodce vlastnického práva k nemovité věci (prodávající) - viz § 1 zákonného opatření senátu 340/2013 Sb. Ve vašem případě je tedy poplatníkem obec.

.