Dotazy

Dobrý den, potřebuji poradit ohledně přebytkového rozpočtu. Obec má přebytkový rozpočet poprvé, takže potřebuji poradit. Obec má příjmy 45.513.640,- Výdaje 33.228.864,- V příjmech je 10.000.000,- za dluhopisy, u kterých skončila splatnost, tedy pol 8127 Zastupitelé nechtějí těch 10.000.000,- zapojovat do výdajů, chtějí je hned při schvalování rozpočtu přesunout do rezerv. Bude to teda vypadat takto: Příjmy 1 -4 35.513.640,- 8124 - 2.284.776,- (splátka úvěru) 8127 10.000.000,- 8115 - 10.000.000,- Výdaje 5-6 33.228.864,- Děkuji Vám za odpověď

Bude to vypadat přesně tak, jak uvádíte. Přijaté prostředky z prodeje dluhopisů se zatřídí s položkou 8127, položka 8115 bude záporná a znamená, že se zvýší stav prostředků na účtech (položka 8115 je rozdíl mezi počátečním stavem a konečným stavem peněz, po přijetí 10 mil. Kč bude konečný stav větší než počáteční, proto je položka 8115 při zvýšení peněz záporná). Do výdajů tyto prostředky samozřejmě zapojovat nemusíte, mohou zůstat na účtech k budoucímu použití. Jen z formálního pohledu, kladné financování (8127) není součástí příjmů, proto i nyní máte příjmy  35 mil. Kč.

MZ schválilo v listopadu 2015 směnu pozemku za stejnou cenu, pozemky pro směnu jsou rovnocenné (pořizovací hodnota prodávaných pozemkú činila 56 tis.) . Pro zařazení do majetku jsme poté nechali na koupené pozemky zpracovat odborný odhad. Zápis do KN se uskutečnil v 11/2015. Odborný odhad jsme obdrželi 10.1.2016 ve výši 720 tis. Zaúčtova-li jsme ještě do 12/2015 včetně započtení pohledávek a závazku. Nemohli jsme však již ovlivnit rozpočet. Nemáme v rozpočtových opatřeních tj. ve schváleném rozpočtu. Mohu ještě dodatečně nechat schválit na MZ v roce 2016? Vzhledem k termínu obdržení odborného odhadu a situaci kdy MZ neznalo výši odhadu při schválení směny jsme nepřecenili reálnou hodnotou - ve směrnici ale máme hranici 260 tis. Jaký postih nás při přezkumu hospodaření čeká? Bude se jednat o správní delikt a výše pokuty? Můžeme ještě nějak vše napravit?

Nejprve ten rozpočet, o směně se přes rozpočet vůbec nemusí účtovat (zobrazovat kompenzaci přes rozpočet u směn nemá velký přínos), takže tam se o žádný nedostatek nejedná. 

Ohledně přecenění na RH - dle §3 zákona o účetnictví se účtuje do období s nímž případ souvisí, pokud nejsou info, tak v období, kdy se info získá. V případě přecenění na RH u směny je nezbytně potřeba ZP, takže když přecenění zaúčtujet k 10..2016 (031/407 a 036/031), tak by nemělo být vyčteno, že je zobrazeno až v roce 2016. Takže vlastně máte vše dobře. 

Při návrhu na vklad se zaúčtuje i vyřazení přeceněného pozemku: 554/036 a 407 /664.

Obec staví dům pro seniory. Náklady dávám na 042. Nyní mám fakturu za připojení k distribuční soustavě (podíl žadatele na oprávněných nákladech - 92 500 Kč). Dala bych ji také na 042 a připočetla k hodnotě pořizovaného domu, je to tak správně ? Pročítala jsem některé dotazy - vyrozuměla jsem, že při stavbě sítí se dávají tyto výdaje na 549, ale při pořizování budovy na 042? Děkuji za odpověď

Ano, ve vašem případě, protože obec pořizuje DM, je úhrada podílu za připojení k distribuční soustavě součástí pořizovací ceny majetku. Je to dokonce stanoveno v §55, odst. 1 bodu g) vyhlášky 410/2009 Sb. Tzn. i tento náklad zaúčtujete na účet 042 a bude součástí pořizovací ceny domu pro seniory. 

U těch odpovědí, kde to bylo směřováno na 549, jde o situace, kdy hradím tyto náklady, nicméně nepořizuji žádný majetek (ten pořizuje někdo jiný) - třeba zajišťuji příkon v rámci nějaké lokality, kde si vlastníci staví sami - potom nejde moc účtovat o pořizování dlouhodobého majetku na účet 042, neboť obci v takovém případě žádný konkrétní majetek nevzniká - to ale není váš případ - u vás vzniká stavba, která bude ve vlastnictví obce a je správně mít náklady na připojení v ceně budovy.

Naše město žádá o dotaci z kraje. Mimo jiné je jednou z položek nákup reklamního spotu v ceně 15 000,00 Kč. Prosíme Vás o zatřídění tohoto výdaje na položku rozpočtové skladby ( majetek nebo služba). Jedná se o dotaci s názvem ,, Představujeme Vítkovsko". Děkujeme.

Záleží jak dlouho budete moci (jaká budou vaše práva k využití) a jak dlouho budete chtít využívat tento reklamní spot. Pokud déle než jeden rok,  jedná se o nákup drobného nehmotného majetku, položka pak 5179.  Pokud by bylo uvedení spotu jen jednorázové (bez nákupu práv k němu), pak by se jednalo o reklamní službu s položkou 5169.

Dobrý den, v prosinci nám přišla mylná platba za nájemné. Zaúčtovala jsem 231 6409 2328/378. Jak zaúčtovat vrácení mylné platby v letošním roce.

Vrácení v letošním roce budete účtovat  378 MD/ D 231 6409 5909. Nevýhodou je, že by se výdaj v roce 2016 měl rozpočtovat. Příjem na 2328 se rozpočtovat  nemusí, ale výdaj na 5909 by se již měl. Někdo proto při příjmu i při výdaji využívá položku 8901 (cizí platby na ZBÚ), která se rozpočtovat nemusí.   

Pokud by však bylo vrácením mylné platby ohroženo plnění závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu (snad nepravděpodobné), tak peníze vraťte raději položkou 8901 i přesto, že jste je v roce 2015 přijali položkou 2328.  Je to jen pro jistotu, ačkoliv by snad nikdo neměl vrácenou mylnou platbu vyhodnotit jako správní delikt (z naprosté logiky věci), člověk si nemůže být nikdy jist.

Začínáme u obecního úřadu budovat parkoviště, které bude po dokončení v majetku. Nyní byla zpracována hluková studie na hluk provozu dopravy z parkoviště. Nevím, zda toto zaúčtovat stejně jako projektovou dokumentaci 2219/6121 a na 042 nebo jinak. Děkuji

Tady bych doporučil řídit se tím, zda již bylo rozhodnuto v zastupitelstvu o záměru vybudovat parkoviště.

Pokud ještě rozhodnuto nebylo, teprve se např. rozhodnutí připravuje a mj. jedním z podkladů pro rozhodnutí je i hluková studie, pak by se jednalo o běžný provozní náklad a studie by skončila na účtu 518.

Pokud již však bylo o záměru vybudovat parkoviště rozhodnuto a hluková studie je již jedním z dokumentů realizace záměru, pak se jedná o náklad souvisejicí s pořízením majetku, který se zařadí na účet 042 a v RS na pol. 6121.

Dobrý den paní inženýrko, obec vydala souhlas se stavbou plynové přípojky, za který si účtovala poplatek 1000,00 Kč. Mohla bych Vás požádat o zaúčtování a jak z pohledu DPH? Na Váš mail jsem si dovolila poslat podklady kterých se to týká, aby jste přesně věděla.

Děkuji moc za doplnění. Pokud správně chápu, tak se nejedná o správní poplatek (ve smyslu povolování stavby "stavebním úřadem"), ale faktickou odměnu vlastníkovi pozemku - obce za situaci, kdy bude na pozemku obce umístěna cizí stavba a zároveň nebude uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (neboť se jedná o stavbu nevýznamnou).

Z hlediska DPH potom nemohu jinak, než že se jedná o poskytnutí práva, které nelze podřadit pod výkon veřejné správy (vztah je dle mého názoru soukromoprávní ...). je to pro mne obdoba věcného břemene - tedy s DPH, 21 %. Účtoval bych na účet 609  - v zásadě by to ale asi měl být obdobný účet, kam účtujete věcná břemena, neboť povaha daných plateb je obdobná.

Pokud jsem to chybně pochopil, tak se prosím ještě ozvěte.. 

Dobrý den, obec zřídila fond VHM, nastavila zdroje a čerpání fondu. Zřídila samostatný bankovní účet pro fond. Bankovní účet fondu je současně účtem pro zasílání stočného vybíraného v obci od 1.1.2016. Bude problém s DPH, která bude součástí příjmu fondu? Bude snazší přijímat stočné na jiný bankovní účet a na fond pak převádět jen "čisté" stočné bez DPH? Děkuji za odpověď.

Problém to není, DPH které přijde na účet společně s úhradou za stočné, převedete a odúčtujete např. jednou měsíčně z bankovního účtu fondu na bankovní účet pro hlavní činnost. Podrobné účtování i s DPH je popsáno v dokumentech ke stažení v sekci ARCHIV. Dokument má název "2012 Fondy obce účtování".

Nepohlídali jsme si poslední splátku dlouhodobého úvěru na plynofikaci a úvěr jsme přeplatili a já jsem se do účtování přeplatku zamotala a nevím si rady. K 1.1.2016 byl počáteční zůstatek úvěrového účtu 27 114,81 (souhlasí částka na výpisu i na účtu 451), 25.1.2016 jsem zaslali splátku 30 400,- , z toho 30 251,81 jsem účtovala jako splátku jistiny 451/231 pol.8124, poplatek za výpis z účtu 21,- 518/231 par. 6310 pol. 5163 a úroky z úvěru ve výši 127,19 562/231 par. 3633 pol. 5141. Na účtě 451 mi tedy vznikl přeplatek ve výši 3137,- Kč (opět souhlasí s částkou uvedenou na výpisu z úvěr.účtu). 1.2. 2016 nám byl bankou vrácen přeplatek na BÚ, ale pouze ve výši 3 046,- Kč. Po doručení výpisu jsem zjistila, že si banka z částky 3137,- Kč strhla 91,- Kč na poplatky za správu úvěru a výpis. Mohlo by být účtování takto: 451/231 pol. 8124 - 3 137,- Kč a 91,- Kč 518/231 par. 6310 pol. 5163?

Pokud by šlo o meziroční účtování, tj. úvěr byste přeplatili na konci roku a banka vám vracela danou částku až v lednu, musel by se přeplatek zaúčtovat jiným způsobem -např. jako krátkodobou pohledávku. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o stejné účetní období, můžete opravit navrhovaným způsobem. 

V rámci OPPS ČR-Polsko jsme vybudovali objekt „Katovna“, ve kterém bude informační centrum. V podmínkách dotace byl stanoven provoz IC jako nekomerční. Provozovatelem IC je městem určené oddělení cestovního ruchu. V rámci tabulky MDZV (finanční mezera) nám bylo umožněno prodávat propagační materiál (dekorační předměty, mapy, známky, trička atd.), prodej však nesmí generovat zisk. Lze tento prodej provozovat v rámci hlavní činnosti? V současné době vedeme zásoby způsobem B, můžeme tento způsob zvolit i v případě prodeje v IC? Nebo musíme přejít na způsob A a vést skladovou evidenci a v tomto případě zavést tento způsob na celé účetnictví?

K jednotlivým otázkám:

- dle mého názoru není problémem, že je to v hlavní činnosti (naopak se domnívám, že je to tak správně - tady skutečně není cílem zisk, ale kompletní nabídka běžných služeb v rámci projektu, který není prováděn s účelem zisku)

- klidně můžete dále pokračovat v systému B - není žádný předpis, který by vás v tomto případě nutil do aplikace režimu A (jen raději upozorňuji - i u systému B je požadováno vedení skladové evidence - účtuji ale průběžně o spotřebě a  stav skladu proúčtovávám až na konci období - případně v kratších intervalech podle vašeho nastavení. Rozhodně ale nemohu říci, že systém B znamená - vše účtovat do spotřeby, nevést žádnou evidenci a co na konci roku najdu - to navedu na sklad - vedení skladové evidence je povinné pro oba systémy - jen v systému A průběžně promítám tuto evidenci do účetnictví, v B fakticky až na konci roku ...). 

Dobrý den, naše obec vstupuje do společnosti a cituji: přebírá ve smyslu § 224 ZOK vkladovou povinnost k novému vkladu do základního kapitálu na nový podíl ve společnosti s tím, že se jedná o peněžitý vklad. Prosím o radu, na jaký účet zaúčtovat a jakou rozpočtovou skladbu. Děkuji

Budete účtovat závazek k vkladu do obchodní společnosti:

MD 043/Dal 368.

Následně by mělo dojít k zaplacení závazku - tedy MD 368/Dal 231 odpa podle činnosti společnosti, pol.6202 (pokud je to s. r. o.), pokud by to byla a. s., tak 6201.

Následně ve vazbě na zápis zvýšení základního kapitálu do Obchodního rejstříku zaúčtujete MD 06x/Dal 043. (u té 06x - tady podle toho, jaký máte podíl ve společnosti - buď to je na 061, 062 nebo 069).

Pokud máte knihu Účetní reforma 2012, je to kapitola 22. Majetkoprávní vztahy - najdete tam detailnější popis. 

V územním plánu, který máme na DNM, je dáno, že na určité území se musí zpracovat územní studie. Nyní obec pozemky chce rozdělit geometrickým plánem a zasíťovat (vybudovat cesty, osvětlení,...) a musí tuto územní studii nechat zpracovat. Nabídka na vypracování územní studie je 40 000,00 Kč. Zaúčtovala bych územní studii na účet 042 a následně rozpustila její hodnotu do nákladů na jednotlivé sítě. Nebo mohu dát územní studii přímo do nákladů jako službu?

Asi jste tady na stránkách četla ostatní odpovědi ke studiím, i to, že je to poměrně diskutabilní otázka. Ale územní studie je více v režimu projektů ke stavbě (podklady pro územní rozhodnutí, podklady pro následné stavební povolení).  Ve Vašem případě, pokud se obec již rozhodla k výstavbě zasíťování pozemků, přikláněla bych se spíše k variantě zaúčtování studie na účet 042 a následném rozpočítání její hodnoty do hodnot pořízení jednotlivých sítí. 

Posílám ani ne dotaz, ale spíše potvrzení skutečnosti. Vedení obce se rozhodlo přispět (vlastně motivovat) občany k vyřízení kotlíkových dotací a to formou poskytnutí 2000,- Kč za podanou žádost na kraj. Zvolili jsme formu poskytnutí finančního daru - teď jen váhám, zda má být smlouva darovací, nebo smlouva o poskytnutí finančního daru?!? Dále jsme si nebyli jistí, zda příjemci daru (vždy FO) nebudou z těchto peněz muset platit daň z příjmu - nahodilý příjem do 15tis osvobozeno - je tak? tento výdej bych zaúčtovala §3713 pol.5492.

Musím zde přiznat, že je to hodně na hraně, vy vlastně těm lidem budete dávat peníze, jen když prokáží, že si dali žádost o dotaci. Tj. vlastně jde o účelové peníze a to na základě prokázání činnosti - dost těžko to budeme pasovat na finanční dar. Pokud se vám opravdu důsledně nechce dělat celou anabázi popsanou níže, tak s tím darem to můžete zkusit kvůli úspoře byrokracie - nejedná se o velkou částku, ale ať to vaše vedení zváží. Upřímně se přiznávám, že nevím jaký je rozdíl mezi smlouvou darovací a smlouvou o poskytnutí finančního daru - já myslím, že obsahově je to stejné, to je spíše na právníka. Dar finanční by se účtoval přes 572 MD/ 231  s položkou 5492. Dotaci byste musela účtovat jako dotaci ex post, tj. 572/345 a 345/231 spíše s položkou 5493. 

Pokud se z důvodu např. vyšší právní jistoty rozhodnete pro systém dotací - váš případ přesně naplňuje jednu z odpovědí, které popisuje MF ve Stanovisku k dotazům SMO (celé stanovisko je ke stažení v dokumentech). Z odpovědi MF vyplývá, že obec postupuje dle veřejného práva a jedná se o veřejnovprání smlouvu, na základě které obec poskytuje dotace. Jednalo by se pak o poskytnutí dotace přesně dle zákona č.250/ 2000 Sb. se všemi náležitostmi (tzn. žádost, smlouva, vyúčtování). 

Z vašeho popisu vyplývá i program dotace, který musíte nejprve zveřejnit  s náležitostmi dle § 10c zákona (pozor, nazývá se skutečně program, nikoliv výzva). V programu je nutno uvést mj. účel, na který lze prostředky poskytnout a lhůtu pro podání žádostí (a další náležitosti dle § 10c). Program musí být zveřejněn nejméně po dobu 30 dnů před okamžikem, kdy je možné podávat žádosti. Celkem musí být zveřejněn alespoň 90 dnů. Na základě programu podávají lidé žádosti, které musí obsahovat náležitosti dle § 10a odst. 3. Dále o podaných žádostech rozhoduje příslušný orgán. V případě, že jsou žádosti na 2 tis. Kč, bude o nich rozhodovat rada (starosta, kde se rada nevolí), pokud si zastupitelstvo pravomoc k rozhodování nevyhradilo. Dále je nutné o žádosti rozhodnout a v případě poskytnutí dotace uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskynutí dotace (náležitosti smlouvy jsou uvedeny v § 10a odst. 5), přičemž kompetentní orgán schválí buď znění konkrétní smlouvy, případně odkazem na vzor smlouvy nebo stačí schválit alespoň podstatné náležitosti smlouvy (příjemce, částka, účel a dobu, v níž má být dosaženo účelu) a smlouva se dále dotvoří. Smlouva je však pro poskynutí dotace podmínkou, která vychází z § 10a odst. 3 (dotace se poskytují na základě žádosti prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy). Ve smlouvě je nutné stanovit mj. lhůtu pro předání finančního vypořádání dotace. V rámci finančního vypořádání dotace lze ve smlouvě ujednat, že výdaje budou vyúčtovány jako paušální částka, tj. jejich výše nemusí být prokazována.

Z hlediska příjemce dotace od obce - pro fyzické osoby, pořád platí osvobození 15.000,-Kč dle §10, ost. 3, písm. d) zákona o daních z příjmů, pokud se nejedná o dotaci do příjmů OSVČ. 

Z jakých prostředků mají být hrazeny výdaje na údržbu, příp. opravy, vodohospodářských staveb, které byly zhotovitelem předány městu, ale dosud nebyly zkolaudovány, resp. byl na ně vydán zákaz užívání, z důvodu neuzavření dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, a proto nemohou být zařazeny do majetkové evidence města. Na těchto stavbách je třeba provádět údržbu, ale zatím není rozhodnuto, kdo bude mít ve své správě tento majetek. Akce stavebně dokončené, ale nezkolaudové, jsou účetně vedeny na účtu 042.

Musím říci, že jsme o tom diskutovali a úplně to jednoznačné není.

Nakonec jsem dostal "mandát to nějak rozhodnout" - myslím si, že při současném znění předpisů by to spíše mělo jít do hodnoty investice. Majetek dokončen nebyl, objektivně nemůže být ještě užíván, protože se něco nesplnilo - tak s náklady nutnými k udržení tohoto majetku ve stavu, aby bylo možné dosáhnout povolení jeho užívání, bych zacházel jako s investicí (kde bych váhal a asi odpověděl opačně, by byla situace, kdy majetek byl stavebně dokončen a je také i používán, pouze jen třeba nebyla splněna povinnost kolaudovat pochybením stavebníka - tady bych asi fakt přemýšlel, že by bylo lepší upřednostnit faktický stav a nenavyšovat hodnotu stavby). V tomto případě ale,  pokud tomu správně rozumím, vůbec není a nemůže být stavba užívána - tedy zatím jakoby leží ladem - potom náklady nutné na její udržení v tomto stavu, aby byla kolaudovatelná, v budoucnosti bych dával do hodnoty investice.

Předpokládám, že možná o tom budeme ještě interně diskutovat - pokud by někdo měl rozdílný názor (z uživatelů stránek - klidně je možno napsat na kontaktní e-mail -  zdenek@obecuctuje.cz).

V roce 2016 plánujeme prodat dluhové cenné papíry KBC Interest Fund CZK Alpha (na účtu 069: 49,6 mil.Kč), řešíme, zda bychom měli zapojit na příjmech do rozpočtu, přece jen je to velká částka. Máme tedy rozpočtovat přes položku 8117?

Pokud dluhové cenné papíry plánujete prodat, určitě by bylo dobré zapojit tento příjem do rozpočtu. Rozpočtuje se buďto na položku 8117 nebo 8127, podle toho, kterou položku jste zapojili při nákupu a ve stejné hodnotě jako při nákupu, tj. pokud 8118, tak nyní  použijete 8117, pokud původně 8128, tak nyní 8127.  Následně při prodeji, pokud bude rozdíl ztráta, použijete na ni pol. 5149, pokud bude rozdíl zisk, na hodnotu nad původní vklad použijete položku 2142. To zapojení do rozpočtu není nezbytné, pokud nepotřebujete peníze na výdaje, ale záměr prodeje máte, tj. rozpočtu jako plánu toku hotovosti by se projevit spíše mělo.