Dotazy

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat platbu za daň z nemovitých věcí? 3639/5362 ? a jaký prosím su au , Děkuji

V případě, že majetek prodáváte, tak je to 538 MD/ 342 D a pol. 5362. V případě, že majetek nabýváte, tak jste měli dohadovat daň z nabytí do ceny majetku, jako výdaj související s pořízení 042/389, a pak by se tato daň hradila s položkou 6121 (389/342 a 342/231 odpa dle účelu 6121 nebo 6130 u pozemků). 

Dobrý den, naše obec dostala žádost od místního fotbalového klubu o příspěvek na jeho provoz ve výši 20.000,-Kč. Zastupitelstvo tento příspěvek schválilo, v té podobě, že neposkytne finanční hotovost, ale uhradí faktury za koupi sportovních potřeb, nebo pronájmu sálu, kde momentálně sportovci trénují. Poradíte mi, jak toto zaúčtovat? Samozřejmě faktury jsou vystaveny na naší obec. Děkuji

Pokud plánuje obec podpořit činnost spolku, má v zásadě tři možnosti, jak to udělat - poskytnout dotaci, dar (finanční nebo věcný) nebo schválit, že bude spolupořádat akci spolku a přispět přímým proplacením nákladů. Příspěvek na provoz spolkům již obec nevyplácí, vyplácí buď dotaci  se všemi náležitostmi podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo poskytuje dary. Nejlepší by bylo modifikovat usnesení zastupitelstva, protože vyplatit příspěvek na provoz formou proplacení dokladů zkrátka není možná varianta podpory. Lze schválit např. věcný dar (sportovní potřeby) a tento dar poskytnout např. proplacením dokladu vystaveného na spolek. Pokud je doklad vystaven na obec, obec věc jakoby koupí a pak spolku daruje. Pokud jde o ten nájem, tak prostředky na něj lze buď poskytnout formou dotace (se všemi náležitostmi - žádost, smlouva, vyúčtování) nebo formou finančního daru (jako dar je třeba schválit a nevymínit si účel použití prostředků a nepožadovat vyúčtování).

ÚSC pronajímá majetek obchodní společnosti (založené ÚSC). Tato obchodní společnost realizuje na tomto majetku technické zhodnocení v návaznosti na souhlas pronajímatele a také toto technické zhodnocení odpisuje dle zákona o dani z příjmů (§28, odst.3) a se souhlasem pronajímatele (ÚSC). Jakým způsobem prosím doporučujete vést o tomto TZ majetku účetní evidenci u pronajímatele? Dotaz případně samozřejmě ráda upřesním, snažila jsem se o stručnost.

Myslím, že bychom asi vést nijak nemuseli. Potenciálně by bylo možné nasměrovat to na účet 909 (i to TZ je součástí majetku, který mám ve vlastnictví a danou složku nevedu v rozvaze). Ono v zásadě to může být informace zajímavá - zejména pokud je dohodnuto, že by to na mne mělo případně bezúplatně přejít. Na druhou stranu, pokud by bylo ve smlouvě dohodnuto, že případný přechod je vždy s finančním vypořádáním, tak by vedení na účtu 909 spíše mátlo (já bych si to fakticky musel kupovat) - tedy za těchto okolností si myslím, že by bylo skoro lepší to nevést na 909 jako nějakou majetkovou hodnotu.ZN

Mám vystavenou fakturu pro pionýrskou skupinu z.s., mají IČO, ale nemají DIČ, faktura je ve výši 10 080,- Kč. Paní z FÚ mi řekla, že faktura patří do části A4 a že nemám vyplňovat DIČ, což mi ale program nedovolí. Mám zadat jejich IČO nebo dát do části A5?

Já k tomu mohu pouze uvést výňatek z pokynu k vyplňování Kontrolního hlášení:

Do řádku části A.4. kontrolního hlášení plátce uvádí: - DIČ odběratele (kmenová část) - povinná položka (uvede se DIČ pro účely DPH, v případě neplátců nebo právnických osob nepovinných k dani - DIČ podle daňového řádu, § 130 DŘ). Pozn.: Ve speciálních případech, pokud nemá odběratel tuzemské DIČ, uvede se plnění do části A5 kontrolního hlášení bez ohledu na limit (např. osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, zahraniční osoby: může jít o speciální případy, kdy se místo plnění nachází v tuzemsku – např. služba přepravy osob po tuzemském území, dodání zboží bez přepravy na tuzemském území aj.). Nebo rovněž může jít o případy, kdy odběratel nesdělí své DIČ a má se za to, že vystupuje jako fyzická osoba nepovinná k dani.,

Tedy v A.4 je DIČ definováno jako povinná položka - byť by to bylo obecné DIČ, které dostal jako právnická osoba (pro registraci k daním obecně - daň z příjmů ...). Je to i logické, neboť pokud nemáme DIČ (jakoukoliv registraci), tak pro FU jako by daný subjekt neexistoval a je zbytečná potom jeho identifikace.

Pokud by DIČ skutečně neměli (nebudu rozebírat proč), tak podle mne podle pokynů to jde do A.5 bez ohledu na finanční limit. ZN

Dobrý den, při kontrole účetnictví příspěvkové organizace bylo zjištěno chybné účtování provedeného zápočtu. Organizace evidovala pohledávku na účtu 311 za provozovatelem baru v celkové výši 232.360,- Kč. Při ukončení smlouvy o pronájmu byla podepsána smlouva o kompenzaci pohledávky s majetkem, který pořídil bývalý provozovatel na své náklady. Dle znaleckého posudku je hodnota pořízeného majetku v celkové výši 223.380,- Kč. Faktura za prodej majetku nebyla bývalým provozovatelem vystavena, zaúčtování bylo provedeno na základě dohody o zápočtu pohledávek proti pořízenému majetku. Jedná se o majetek: bar v hodnotě 123.280,- Kč, drobný dlouhodobý majetek v celkové výši 98.030,- Kč, jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek ve výši 2.070,- Kč. Bývalý provozovatel uhradil hotově doplatek ve výši 8.980,- Kč. Prosíme o radu, jak tento vzájemný zápočet zaúčtovat.

Když nedal fa, tak jaký bude nabývací doklad - jen smlouva? Pak bych zaúčtovala takto: 

042 (bar) MD, 558 (DDHM) MD, ostatní např. 501 MD / 378 D a zápočet 378 MD/ 311 D a doplatek 241 MD/ 311 D. A zařadit bar do majetku 022/042 nebo jestli je bar zabudovaný, tak TZ budovy 021/042. 

Na základě uzavřených Smluv o zřízení služebnosti IS máme zaplatit povinným osobám - vlastníkům pozemků - částku 200,- Kč + DPH. Někteří vlastníci pozemků jsou firmy (plátci DPH), ostatní jsou občané. Máme zaplatit všem 242,- Kč, nebo jen plátcům a občanům 200,- Kč?

Platíte konečnou cenu, pokud je někdo neplátce, tak mu DPH platit určitě nebudete. Pokud plátce i o DPH zvedl cenu, tak jen plátcům budete platit cenu vyšší. Těch 200 Kč asi bylo někde vyhlášeno a proto se asi cena o DPH u plátců zvýšila, aby jim zůstalo 200 Kč jako výnos ze služeb, snad jsem to dobře pochopila. 

Obec vybudovala kanalizaci v roce 2015, letos buduje kanalizační přípojky a některé z nich buduje obec na své náklady jako kompenzaci vůči občanům. Přípojky zůstanou majetkem občanů, jak to máme, prosím ,zaúčtovat? Služba 2321 5169? Dar?

Můžete rovnou zaúčtovat jako pořízení DM za účelem daru, dle novely CUS 707 např. zápisem 139 MD/ 231 2321 pol. 5194 D (případně přes závazky 321 nebo 378) a následný převod majetku občanům již jen 543 MD/ 139 D. (Toto je nový postup možný od 1.1.2016, účtování schváleno MF :o). Takto se ale smí účtovat jen přípojky, které se pak budou občanům bezplatně předávat, ne ty, které budou vaším majetkem. Nejsem si jistá, zda se Vám to podaří rozděleně účtovat, pokud budou společné fa. Pak by asi šlo vymyslet i jiný způsob, např. vše přes 042 s položkou 6121, ale při dokončení (nejpozději koncem roku), až budou známy všechny VPN,  to řádně rozdělit - např. 543/042...(VPN = vedlejší pořizovací náklady).

Obec vlastní malé nákladní auto, které koupila již jako ojeté za 17.000,- Kč a tudíž je zařazené jako drobný hmotný dlouhodob.majetek na 028. Nyní se rozhodla ho prodat. Je správně účtování: - předpis pohledávky 311/646 - vyřazení majetku 088/028 - úhrada kupní ceny 231/311. Ve směrnici o reálné hodnotě je stanoveno, že na reálnou hodnotu nebude přeceňován - mimo jiné - drobný hmotný dlouhodobý majetek.

Ano, máte to správně, pokud nepřeceňujete na reálnou hodnotu, o ničem dalším se při prodeji DDHM neúčtuje. 

Jen malinkatá poznámka - u té RH si nemůžete říct, že nebudete přeceňovat DDHM, tam záleží na rozdílu mezi zůstatkovou cenou a prodejní cenou - musíte si dát nějakou významnost. U DDHM je zůstatková vždy nula - takže kdybyste třeba prodali auto za 300 tis. Kč a měli jste významnost 260 tis. Kč, tak by se přeceňovat mělo.  

V letošním roce nám chce sportovní fotbalový klub bezúplatně převést budovu do majetku obce.Je tento převod osvobozen nebo podléhá dani, případně jestli se musí vypracovat znalecký posudek?

Dani z nabytí nemovitého majetku to nepodléhá - je to bezúplatný převod - tedy zde nic. Pokud se jedná o daň z příjmů na straně obce - potom to je osvobozeno od daně - je to kapitálové dovybavení. Znalecký posudek není nezbytný - jen ale musíte nějak stanovit reprodukční pořizovací cenu pro zaúčtování do účetnictví - MD 021/Dal 401 (ti "fotbalisti" nejsou vybranou účetní jednotkou - tedy nepřebíráte jejich ocenění a musíte stanovit reprodukční pořizovací cenu) - tedy můžete cenu stanovit odhadem sami (pro účetní potřeby), pokud si to ale takto nedovolíte, tak třeba nakonec pro tento účel necháte znalecky ocenit (nicméně opakuji - v tomto případě nemusíte - můžete hodnotu stanovit sami). ZN

Dobrý den, jsme plátci DPH. V nájemní smlouvě na nebytové prostory máme zakotveno, že mimo nájem (ten máme buď osvobozen od DPH nebo v režimu ZDP) bude hradit nájemník (plátce i neplátce) také paušál na služby (energie, teplo, voda), a to dle splátkového kalendáře. Ten jsme vystavili s datem 1.1.2016, splatnosti jsou měsíční, vždy k 15. dni měsíce. Zaúčtovala jsem 1.1.2016 předpis MD 311 a D 602, ZJ + D 343,ZJ. Jak mám správně stanovit DUZP a DUD. A nevadí, že odvedu DPH i v měsíci, ve kterém nájemník neuhradí? A ještě z pohledu kontr. hlášení - bere se v potaz rovněž celková suma splátek za splátk. kalendář vč. DPH jako u kalendářů platebních? Děkuji za odpověď.

Vezmu to od konce:

a) u splátkového kalendáře je rozhodující také součet plnění na splátkovém kalendáři (vždy to berte tak, že doklad má nějaké číslo - u splátkového kalendáře je také jedno číslo a já sčítám plnění za dané číslo dokladu). Lze to i dokumentovat dotazem a odpovědí ze stránek webu finanční správy:

Dotaz 1 – Splátkový kalendář
(zveřejněn 4.2.2016)

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, která hradí nájemné za kanceláře měsíčně a to na základě splátkového kalendáře (vystaveného na období březen 2015 – březen 2016), který je součástí nájemní smlouvy. Měsíční nájemné je ve výši 7.000 Kč + příslušné výše DPH s tím, že ve splátkovém kalendáři je uvedeno, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je poslední kalendářní den v měsíci. Hrazeno je vždy k datu uskutečnění zdanitelného plnění podle splátkového kalendáře. Mohu vykázat v kontrolním hlášení, které jsem povinen předkládat čtvrtletně, souhrnně celkovou částku nájemného za tři měsíce, když evidenční číslo daňového dokladu (splátkového kalendáře) je pro všechny splátky shodné? V které části kontrolního hlášení bude toto nájemné vykázáno?

Odpověď 1
V případě splátkového kalendáře je pro posouzení limitu (10.000 Kč včetně daně) pro zařazení do části B.2./B.3. kontrolního hlášení rozhodující součet všech jednotlivých dílčích plnění v tomto dokladu uvedených a to bez ohledu na to, že část dílčích plnění se vztahuje k obdobím před 1.1.2016. Vzhledem k tomu, že součet splátek nájemného v tomto případě přesáhne tento limit, budou jednotlivá měsíční plnění uvedena v části B.2. kontrolního hlášení, i když sama jsou nižší než 10.000 Kč včetně daně. Pokud uplatňujete v daňovém přiznání k DPH za příslušné čtvrtletí nárok na odpočet daně z několika samostatných plnění na základě shodného splátkového kalendáře, která mají odlišné datum uskutečnění zdanitelného plnění, pak každé jednotlivé plnění bude vykázáno na samostatném řádku kontrolního hlášení. Ve Vašem případě to znamená, že v části B.2. kontrolního hlášení bude nájemné za tři měsíce uvedeno ve třech samostatných řádcích, které se budou lišit pouze v části DPPD (kterým je dle splátkového kalendáře vždy poslední kalendářní den v příslušném měsíci, ke kterému je hrazeno).

b) teď k tomu "okamžiku" - nepleťme si prosím splátkový kalendář a platební kalendář. U splátkového kalendáře vzniká DUZP ke dni definovanému v tomto splátkovém kalendáři - je to skutečně definované DUZP - tedy bez ohledu na to, zda je zaplaceno nebo nezaplaceno, tak je daň odvedena (úplně stejně jako když bych vyfakturoval za nějaké plnění a odběratel to nezaplatil). Tedy určitě by bylo vhodné mít ve splátkovém kalendáří vyznačeno DUZP .... (klidně je možné stanovit, že je to ve stejný den jako je splatnost) - k tomu odvádíte DPH a je to (k tomuto datu bych také, pokud je standardně v běžném měsíci, účtoval po jednotlivých měsících - já nevím, co myslíte tím předpisem k 1. 1. 2016 - pokud celoroční předpis, tak ten bych rozhodně nedělal).

Jen ještě na okraj - trochu jsem se zarazil nad nastavením, které máte. Pokud by to byl třeba vztah k neplátci, tak by možná pro Vás mohlo být výhodně definovat, že nájem zahrnuje v sobě i energie (když jsou stejně paušálem) a účtovat o nájmu osvobozeném od DPH jako celku - ale neznám podrobnosti, možná máte jasné důvody pro to řešení, které uvádíte. ZN

Pokud ZO schválí nějaké organizaci/ spolkům místo transferu/ dotaci finanční dar, co je možné, jak je to následně se zdaněním? Pro obec to nemá žádný vliv, ale jak je to s těmi spolky? Příklad senioři, sportovní kluby, sokol apod. Jsou osvobozeni nebo musí udělat daňové přiznání a následně zaplatit daň?

Pokud bude poskytnut dar nebo dotace u spolku na aktivity vymezené v §20 odst. 8 (sport, kultura ... - potom to mohou osvobodit a zase náklady dát daňově neúčinné). Alternativně to mohou nechat jako daňový výnos a náklady budou dańově účinné ... - tedy nakonec by je to nemělo daňově poškodit. Takže je možné obojí - buď osvobození nebo dát do přiznání k dani z příjmů - ale bez odvodu. 

1)od naší příspěvkové organizace budeme přebírat agendu nájemného z bytů. Vzhledem k tomu ,že PO účtuje ve zjednodušeném rozsahu, nevytvářela opravné položky k pohledávkám .Po nabrání pohledávek do našeho účetnictvím budeme tedy muset dopočítat opravné položky. Kam je máme zaúčtovat na 406 nebo 408?A od jakého data je možno účtovat na 556? Když pohledávky převezmeme např. k 30.06., tak by se měla část OP připadajících na tento rok , účtovat již na 556 nebo také ještě na 4XX? 2)Pronajímáme nebytové prostory v našich objektech. Nájemné účtujeme v doplňkové činnosti. Služby k těmto pronájmům, které máme v režimu přeprodeje účtujeme v činnosti hlavní. Důvodem je to, že spousty pronajatých prostor je v objektech, kde sídlí i úřad - a z hlediska např . Pražské plynárenské se jedná o jedno odběrní místo- tedy jeden objekt- jedno odběrní místo- a na odběrní samostatná faktura. A tyto faktury od dodavatelů ( spousty faktur všech typů- zálohy, vyúčtování s doplatkem ,s přeplatkem k vrácení, s převodem přeplatků do dalšího vyúčtování atd. ) se musí tedy účtovat i v činnosti hlavní. Vzhledem k režimu účtování , který aplikuje hlavní město Praha- tedy striktně oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti ( samostatné pseudo IČO),by bylo dost pracné všechny faktury od dodavatelů klíčovat a hlavně o nich účtovat v obou činnostech ( každá přijatá faktura rozúčtovat na kus do hlavní činnosti a kus do doplňkové činnosti). Přijaté zálohy od nájemců účtujeme na 324, vyúčtování od dodavatelů energií - podíl připadající na nájemce na 311, takže výsledovku nijak nezatížíme. Na položkách rozpočtové skladby se to samozřejmě promítá. Jak platby dodavatelům energii, tak přijaté zálohy účtujeme na položkách 515X. Po vyúčtování s nájemci přijatý přeplatek účtujeme na 2111. Tento režim provozujeme již několik let- tedy je to režim opakující se. Nyní nám kontrola vytkla, že příjmy související s pronájmy nelze účtovat v hlavní činnosti. Já s tím moc nesouhlasím, již s ohledem na pracnost zpracování dodavatelských faktur. Jaký je prosím Váš názor? Děkuji .

1) Docela jsem nad tím dumala, a opravdu si myslím, že je to změna metody. Vy získáte jako právní nástupce pohledávky, ty měly nějakou splatnost a měla bych k nim mít opravné položky. Takže jejich dopočet by měl být přes 406 a to do data, kdy byly převzaty. Od toho data již OP přes 556. Určitě ne na 408. Vnímám to analogicky jako když jsme přecházeli z roku na rok a začali dělat OP. Protože je přebíráme rozvahově od PO, tak by mi nepřipadalo správné dělat náklady až po převzetí - Zdenku, co ty myslíš? 

Ing. Nejezchleb: 

Určitě souhlas - ne 408 - není to oprava chyby - chyba v minulosti nenastala.Dopočet bych udělal také přes 406 - argumentoval bych, že změna vyplynula z přechodu z jednodušeného rozsahu do plného (pokud bych měl zjednodušený a přešel bych do plného, tak to udělám proti 406, tady je ten přechod jen vyvolán tím, že to přešlo na zřizovatele ...)

2)Zde si opravdu myslím, že máte právo účtovat, tak jak účtujete. Příjmy související s pronájmem mohou být odděleny - jak to děláte? Převádíte si zálohy na služby přijaté zároveň s nájmem do hlavní činnosti? 

Ohledně argumentace - na vedlejší hospodářské činnosti obec účtuje podnikatelské aktivity - tj. ty, které dělá vlastním jménem, na svůj účet, soustavně a za účelem zisku. Obec může říct, že nájem má za účelem zisku, ale služby související s pronájmem, které jsou k přeprodeji za účelem zisku nemá, je možné je vnímat jako další činnost. Některé obce mají oboje v hlavní, některé oboje ve VHČ, některé nájmy jako hlavní a nebo VHČ a služby dokonce jako cizí, některé postupují jako vy, někde to dělá PO, někde na mandát, někde s.r.o. Ještě stále nikdo nevymyslel, co je nejlepší, všude je něco pro a něco proti. Rozhodně je hodně neefektivní vést na VHČ něco, co se musí neustále a v malých částkách přehazovat z účtu na účet (231 a 241). Někdo toto účtuje na 231 a vše s položkou 8901, to také kontroly nerady vidí, ale efektivní to je. Můj názor je, že můžete zachovat. 

Ing. Nejezchleb (tj.ten co více vše umí domyslet :o) doplnil: 

Tady je to složitější v jednom aspektu - kdy skutečně již dojde k ovlivnění i na bázi výsledovky - jedná se o situace, kdy služby nejsou zaplaceny - tedy opravné položky k pohledávkám či odpis pohledávek. Věcně by bylo správnější, aby potom tyto odpisy byly jako náklad související s nájmem (prostě pokud řeknu, že nájem je doplňková činnost, tak i náklady z nevymožení souvisejícíh služeb by se spíše měly zobrazovat jako součást efektivity doplňkové činnosti). Tolik jen taková drobnost k tomuto - vím, že je to složité, nicméně bojím se, že toto je argument, který nelze jen tak jednoduše přejít, a pokud na něm kontrolor třeba bude trvat, tak věcně bude mít pravdu (byť chápu, že lze argumentovat pracností ...).

Obracíme se na Vás se žádostí o pomoc při hledání optimální varianty nastavení režimu DPH v rámci přijatých a poskytnutých záloh na služby spojené s pronájmem bytových a nebytových prostor. 1. Město vlastní bytové jednotky mj. v domech SVJ, které dále pronajímá 2. Město je plátcem DPH 3. SVJ není plátcem DPH 4. V souvislosti s pronájmem nebytových prostor plátcům DPH změnilo město režim DPH z §36 ZDPH na režim zdanitelného plnění při účtování o energiích u bytových a nebytových prostor Nyní nám ale vyvstal problém s navýšením ceny služeb u bytů v SVJ, který uvedeme na příkladu. SVJ obdrží fa od E-ON ve výši 1000 + 210 DPH, protože není plátcem DPH, vyfakturuje městu částku bez vyčíslení DPH ve výši 1 210 Kč. Zároveň v této výši město obdrží přijatou zálohu od nájemníka, ale protože je plátcem DPH, odvede DPH ve výši 210 Kč. Tím dochází ke ztrátě 210 Kč na dani, protože samo zaplatilo 1 210 Kč, zatímco obdrželo jen 1000 Kč. Pokud by vystavilo fa na 1 210 + 21%DPH, došlo by k navýšení ceny pro nájemníka. Nemáte, prosím, zkušenost s tím, jak to řeší ostatní města a jak lze tuto ztrátu eliminovat? Je možné např. zvolit režim DPH u přijatých a poskytnutých záloh rozdílně pro bytové (§36 ZDPH) a nebytové prostory (zdanitelné plnění)?

Toto je problém - pokud na tom nechcete ztrácet, tak se podle mne budeme muset bavit o následující variantě: 

* rozdělit, v jakých případech bude aplikováno "přeúčtování" a v jakých případech "zdanitelné plnění" - určitě není nikde nařízeno, že se to musí dělat jednotně za celý subjekt - můžete volit daný režim podle Vašeho výběru u jednotlivých vztahů - jen je to složitější z hlediska evidence. Tedy tam, kde se bude vyúčtovávat od neplátců, tak to na nájemce přenášet již jako "neplnění" z hlediska DPH.

Ten problém energií ve vztahu k SVJ - upřímně řečeno vůbec si nevybavuji, jak by to bylo nastaveno (nicméně připouštím, že většina subjektů to má nastaveno tak, že přeúčtovává mimo DPH a potom toto neřeší) - nicméně samozřejmě je to na úkor plátců DPH, kteří si chtějí daň odečíst... - tedy asi Vám nezbude nic jiného než výše uvedené, pokud to chcete řešit. ZN

Účet 403 – transfery na pořízení dlouhodobého majetku – ve vyhlášce č. 410/2009 uvedeno, že obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dl.majetku. ČÚS č. 703 vymezuje transfer šířeji – zejména dotace, granty, příspěvky …. podpory či peněžní dary. ČÚS č. 708 pak vymezuje transferový podíl, který je odepisován. Mám dotaz, zda peněžní dar či příspěvek na investici musí být účtován na účet 403 a dále při odpisování tohoto majetku se bude účtovat 403/672 ve výši transferového podílu. Jak je to v případě fondů? Město má zřízen Fond rozvoje města, kde příjmem jsou příspěvky stavebníků na infrastrukturu a výnos daně z nemovitosti. Tvorbu a použití fondu účtujeme přes účty 401 a 419. Musí i zde být příspěvky vyčleněny na 403 a odpisy rozpouštět do výnosů? Problém navíc je, že příspěvky jsou formulované obecně na infrastrukturu, nikoliv na konkrétní investiční akci. Navíc se mi nepodařilo dohledat žádný příklad účtování.

Ano, jak jste sama nadefinovala, pěněžní dar či příspěvěk na investici je zahrnut definicí v ČÚS 703 do režimu transferů, proto musí být účtován na účet 403 (jak transfer s vypořádáním - ČÚS 703 bod 5.3.2.c), tak i bez vypořádání  5.5.1.c) ) a při odepisování příslušného majetku se bude tento transfer (nebo příspěvek na investici) rozpouštět do výnosů v částce  odpisu vynásobeného trasferovým podílem (ČÚS 708 bod 8.3)

V případě Fondu rozvoje města účtujete správně dle ČÚS 704. Dary do fondu na pořízení DM zaúčtujete např. 236 + RS/ 403 a 401/419. Problém s tím přiřazením asi je, ale můžete si k tomu určit nějaká vnitřní pravidla - jako např. první přijaté dary na investice se přiřadí k první investici dokončené z fondu... nebo pokud najednou více, tak poměrem...ale na 403 by měly být i dary přijaté do fondu na pořízení DM, to , že se jedná o fond, by nemělo mít na účtování na 403 žádný vliv. 

Pro insipiraci: 

Rozepsaný a odůvodněný  příklad na účtování pořízení investičního majetku z fondu je v odpovědi ze dne  "28/1 2016 ! POŘÍZENÍ MAJETKU Z FONDU" 

Na základě nájemní smlouvy pronajímáme nebytové prostory. Při uzavření smlouvy byla do pokladny složena kauce v roce 2015 zaúčtovala jsem 261 / 459 231 40 pol. 8901 - 231 40 6171 5182 Vystavím každý měsíc fakturu na nájem a služby (zálohy na energie, voda). V letošním roce na základě dodatku ke smlouvě se kauce snižuje a faktura, kterou jsem za leden vystavila má být zaplacena z kauce. Jak účtovat ? MD 459 /dal 261 pol. 8901 snížení kauce MD 261 par.3613 pol. 2132 / dal 311 úhr.fa.

Začala bych nejdříve asi účtování na účet 459, od 2014 jistiny odpovídají pojmu závdavek a dle novely vyhlášky patří také na zálohy, tj. na účet 455, proto kauce přeúčtujte na tento účet.

Pak bych dala dohromady účetní zápis na zápočet nájemného z kauce tj. MD 455/ D 311, protože jak jsem pochopila, nejedná se žádnou úhradu, ale o zápočet celé pohledávky za vystavenou fakturu za nájemné. V tomto případě nedoporučuji proúčtovat přes rozpočtovou skladbu zápočet, protože ta kauce (viz níže) již na nájmu mohla být. I kvůli tomu, že je to meziroční, zbytečně bychom tam dali znovu položku 8901. 

(Dále ještě poznámka k pol.8901 - přijaté kauce na byty nemusíme dávat do cizích prostředků, lze je používat, takže je možné je rovnou účtovat na pol. 2132. Ale ty cizí peníze také nejsou vysloveně špatně, jen ne nezbytné v případech kaucí nájemného).