Dotazy

Naše město bylo od roku 2002 v soudním sporu ohledně nezaplacení faktury za vybudování arboreta. Město odmítlo uhradit fakturu ve výši 1.605.000 Kč za výsadbu trvalek, které vůbec nevzrostly. Soudní spor se táhl řadu let. Soud rozhodl, že město je v právu a fakturu platit nemusí. Bohužel jsem zjistila, že má předchůdkyně v roce 2002 zahrnula tuto fakturu do majetku účet 021(arboretum). Rozhodnutí soudu se ke mně dostalo tento týden, není však z letošního roku ale dřívějšího. Chtěla bych poradit jak správně zaúčtovat. Já bych odúčtovala (vyřadila) z majetku hodnotu 1.605.000 Kč (z celkových 23.100.000 Kč) a k tomu příslušný oprávkový účet, protože to bylo v majetku neoprávněně (nevzrostlé trvalky se znovu nedosazovaly). Pak musím odúčtovat z 321, kde nám závazek dosud visí a proti tomu bych asi dala 408. Uvažuji správně?

Nechte fakturu v majetku a závazek odepište zápisem 321/649. Účet 408 v tomto případně není vhodný, protože se nejedná o opravu nákladů, práce byly provedeny, jen jste s nimi nebyli spokojeni. Jednorázově tak částku faktury rozpustíte do výnosů a proti tomu jí budete postupně v odpisech rozpouštět do nákladů. Posuzujeme to v tomto případě jako nový účetní případ, proto je vhodné postupovat takto a neopravovat zpětně. Toto by neměl nikdo vyčíst - vyřazení je komplikovanější i v tom, že někdo začne dumat o opravě odpisů minulých let apod. Jde opravdu o nový účetní případ, tj. jen vyřazení závazku. 

ZO schválilo příspěvek pro obec Prameny na základě vyhlášení celostátní veřejné sbírky. Peníze budou zaslány na zvláštní bankovní účet, který zřídilo SMS ČR. Děkuji

Oprava odpovědi:  Ona to není dotace obci, ale přímo Sdružení samospráv, takže tam by konsolidace nevyšla. Správná položka je pak 5222. Prameny pak výtěžek sbírky budou mít na 2321. Odpa může zůstat 6171, lze i 3639 i např. 3900. 

Původní odpověď byla, jako by šlo o dotace mezi obcemi, ale zde vstupuje "jiný organizátor sbírky". 

Městys, plátce DPH, buduje infrastrukturu pro 17 RD. Ze všech stavebních objektů, které se budují, je uplatňován nárok na odpočet DPH jen u plynovodu na který byl vyvěšen záměr prodeje a zastupitelstvo schválilo jeho prodej a kupní smlouvu. Nyní jsme v situaci, kdy plynovod ještě není zkolaudován a tudíž ho nemáme v majetku, ale už máme podepsanou kupní smlouvu ve které není uvedeno kdy dojde k převodu vlastnictví. Můj dotaz zní - jak tento případ zaúčtovat a jaké dát datum DUZP při prodeji ? Můžu prodávat stavbu, která nám ještě nebyla předána ? Dle mého názoru by bylo nejlepší do smlouvy doplnit větu, že plynovod se předává do vlastnictví kupujícího dnem vydání souhlasu s užíváním stavby (asi nebude kolaudace) a to by pro mne bylo rozhodné datum pro DUZP při prodeji, zařazení do majetku a vyřazení. U zaúčtování jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych účtovala o pořízení zboží, ale zatím mám vše na 042. Ještě pro doplnění uvádím, že kupní smlouva byla podepsána 25.9.2018 a předpokládané datum ukončení výstavby infrastruktury je dle smlouvy o dílo konec října 2018.

Pokud se týká DUZP - to nastaví předáním věci (není to stavba zapisovaná do katastru nemovitostí - u ní by ještě byla další alternativa ... - viz §21 odst. 2). Tak jak to popisujete, tak mi to přijde tak, že je uzavřena smlouva a ještě nedošlo k předání věci - tj. že k předání teprve dojde třeba předávacím protokolem (to by bylo nejoptimálnější a bylo by to podkladem jednak pro vystavení faktury - daňového dokladu a dále pro zaúčtování prodeje).

Prodej stavby, která ještě nebyla předána prodávajícímu (třeba kvůli nějakým nedodělkům) - to bych nechal spíše na právníky. Já se snažím toto lidem rozmlouvat - přináší to jen problémy (účetní, ale třeba i právní ...).

Jinak to účtování o zboží (případně výrobcích ...) - ono by to dávalo logiku, nicméně je to podle mne prakticky nereálné, protože to by bylo nezbytné odlišovat výdaje z hlediska rozpočtové skladby již při pořizování  (vznikají tady problémy se společnými náklady - třeba s komunikacemi ...). Takže byť to účtování u této části infrastruktury v režimu zásob má logiku, tak to ztroskotá většinou na tom, že je to prakticky nerealizovatelné, protože se souběžně pořizuje dlouhodobý majetek (komunikace, VO ...). 

Hradíme zaměstnancům dovolenou ze SF,cestovní kancelář nám zašle fakturu, kterou uhradíme rovnou ze SF a účtuji 419/236 a 527/648 nebo musím účtovat přes 321?

Je přesnější účtovat s použitím účtu 321, tedy 527/321, 321/236 a 419/648. Je to stejný režim jako u každé jiné přijaté fa. 

Naše obec zřídila fond veřejné sbírky - adopce zeleně. Nyní nám přišla po několika měsících jeho "fungování" první platba ve výši 108 Kč. Jde o opravdu směšnou částku, přesto se ptám, jak zaúčtovat... Fond vedeme na SU 236, z vedení byl plán, že jej budeme využívat k obnově zeleně v našem městě.

Pokud budete využívat k obnově zeleně, tak předpokládám, že se bude spíše jednat o provozní náklady. Pak peněžní dar na provoz je transfer na účtu 672, zaúčtování by bylo 236 odpa 3745 pol. 2131 MD/ 672 D a 401 MD/ 419 D (rozvahové účtování fondu). 

Zjistila jsem, že v letech 2006-2007 město zařazovalo faktury týkající se dvou dotovaných projektů (faktury za zpracování žádostí, studií a analýz, technickou pomoc a zpracování VŘ) na účet 041. Později byly tyto faktury přeúčtovány na účet 042. Ačkoliv se týkaly investic, které byly v letech 2006-2007 dokončeny a zařazeny do majetku města, nebyly k nim tyto faktury přiřazeny. Odbor výstavby a investic nyní navrhuje faktury z majetku vyřadit s odůvodněním, že se jednalo o "technickou pomoc" při podávání žádostí o dotaci, nikoliv např. o projektovou dokumentaci. Chtěla jsem faktury klasicky přiřadit k jednotlivým stavbám, ale problém nastal s tím, že šlo o dva velké dotační projekty, v rámci nichž se zrealizovalo několik staveb a připravilo několik zatím nerealizovaných studií. Asi bych částky z těchto faktur přiřadila k jednotlivým stavbám procentuálně podle částky, v jaké byly tyto stavby zařazeny do majetku a ke studiím, které stejně zůstaly na 042. Je to pracné, ale nic jiného mě nenapadlo. Ale vzhledem k tomu, že jde o 1,5 mil. Kč, tak mám obavu, abych postupovala správně. Nebo to celé mohu nějak odepsat do nákladů? Případně přes účet 408?

Ta oprava pořizovací ceny je samozřejmě přesnější, i když to není projekt, tak přípravné práce do ceny DM patří. Je tam možná i diskuse s tím, že dokud není schválen záměr stavby, tak lze účtovat do nákladů jako provozní náklad o rozhodování, zda stavět nebo ne, ale tomu odporuje již to prvotní řazení na 041. Váš postup o opravě je určitě správnější a jedná se o částku významnější, je škoda ji dát jednorázově do nákladů, příp. na 408. Nevím, zda najdete jiný argument pro to, že se mělo dávat přímo do provozu, pokud ano, tak lze i tento způsob. 

Navazuji na dotaz ze 14.9. 2018 Pronájem solárních panelů. Měla bych prosím tento dotaz: a) Mohu si nárokovat DPH z nákupu solárních panelů, které potom budu pronajímat plátci DPH? b) V případě, že panely koupím a následně je prodám nárokuji i odvádím DPH? Je prosím rozdíl v DPH v případě prodeje v tuzemsku, nebo do třetí země? A mohu nárokovat hned pří koupi i když nevím, kdy se prodej nebo pronájem uskuteční? Moc děkuji, ale vůbec si nevím rady.

k jednotlivým dotazům:

a) ano - v nájemní smlouvě budete mít režim pronájem s DPH a potom určitě máte nárok na odpočet daně

b) ano - ty panely by pro vás byly potom zbožím - režim uplatnění odpočtu a zase zdanění při prodeji

c) prodej do tuzemska - klasicky s DPH, prodej do zahraničí - třeba EU - předpokládám, že by byl režim prodeje osvobozeného od daně s tím, že si daň přizná příjemce plnění (jen prosím nezapomeňte v takovém případě podat ještě souhrnné hlášení)

d) pokud bude jasně dokumentováno, že je jedině určeno k prodeji nebo pronájmu, tak si můžete uplatnit hned. Pokud v tom máte nějakou nejistotu, tak někdo uplatní až poté, co se prodej realizuje (nebo pronájem) - na odpočet DPH totiž máte 3 roky - takže někdo udělá - "nyní raději bez odpočtu daně" a následně třeba při uzavření nájemní smlouvy douplatnění odpočtu. ZN

Mám dotaz ohledně částky v RUD na žáky. Zastupitel nám vyčetl, že školy nedostávají celou částku, kterou město dostává "na žáky" (zjistil si částky na stránkách MF). Tvrdil, že je povinnost tyto částky vynakládat na neinvestiční náklady na školy. Já jsem mu oponovala, že je to část sdílených daní, kde jedním z kritérií pro přerozdělování je počet žáků a že přesnou částku na žáka pro naše město nejsme schopni zjistit. Školám dáváme prostředky na jejich provoz podle jejich požadavku - rozpisu nákladů a výnosů, kde dokrýváme rozdíl, takže nejsou ošizené. Pokud si požádají o mimořádný příspěvek na nějaké dovybavení, většinou se jim schválí. Navíc se hradí opravy a investice do budov škol, které stojí taky nemalé peníze. On však namítal, že na investice toto nelze použít, že je to porušení zákona. Prosím o vaše stanovisko k tomuto problému. Moc děkuji.

Ze zákona č. 243/2000 Sb. o RUD tato povinnost určitě nevyplývá, je to příspěvek na žáka, když vezmete i nákladovou položku odpisů, opravy - to nejsou investice, tak určitě ten příspěvek nepokryje výdaje obce, případně i neinv. příspěvky na stravování...Co vím, tak to nikdo nesleduje. Ale pro větší právní jistotu, resp. klid zastupitelů můžete vznést dotaz na MF, to nic nestojí, třeba bude zajímavé, co odpoví...

Jen pro ostatní, co to čtou - máte někdo stejný problém? Máte nějaké řešení nebo více informací? 

Zastupitelstvo města navýšilo neinvestiční příspěvek škole o 305.000Kč. Z těchto peněz má škola 160.000Kč použít na vybavení školní družiny nábytkem a 145.000Kč na nákup basketbalových košů do tělocvičny. 145.000Kč chce účetní dát do investičního fondu. Chtěla jsem se zeptat, jestli je to možné, když se jedná o příspěvek neinvestiční, příspěvek na dva basketbalové koše, které mohou být DDM.

Opravdu si myslím, že  basketbalové koše do tělocvičny jsou spíše nedílnou součástí tělocvičny (spíše TZ stavby než věc a dle cenové hranice ani neodpovídá DDM) - uvažuji, že budou na pevné konstrukci, ne jen nějaké umělohmotné přenosné sloupky s košem  - odhaduji správně?  - a příspěvek měl být poskytnut ne jako provozní, ale jako investiční příspěvek. Doporučuji urychleně přeschválit, bez usnesení by to bylo pro PO porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb. §28.  Neinvestiční příspěvek nesmí dát do IF, lze však vyjít z obsahu usnesení, jestli není jen obsahově špatně schváleno, ale o určení na koše se v usnesení jedná....ale je to právně nejisté, zbytečně si zkomplikujete život, nevím však, jak jste na tom s časem...Případně pak přesun na příští rok, s tím, že budou mít vyšší VH, schválíte pak s přídělem fondů převod do FI dle §30, odst. 4

Obracím se na Vás ve věci žádosti o radu ohledně účtování investiční dotace z programu MMR - podpora revitalizace území, demolice budov. Součástí žádosti o dotaci byl závazek obce do 3 let na místě po zdemolovaném objektu vybudovat park (projekt následného využití). Na což existuje také usnesení ZO. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsme obdrželi v listopadu 2017, realizace měla být provedena do 31. 12. 2017, ZVA do 30. 6. 2018 /rozhodnutí posílám v samostatném emailu/. Ve skutečnosti byly práce (demolice) ukončeny 27. 10. 2017 (zápis o předání stavby), s tím, že na park máme ještě další cca 3 roky. Dotace byla investiční, účtovala jsem vše, vč. prací v souvislosti s demolicí na účet 042, kam jsem také zaúčtovala ZC budovy. Předpokládala jsem, že projekt bude ukončen až za 3 roky vybudováním parku, a poté dotaci začnu rozpouštět. K 31. 12. 2017 jsem vytvořila dohadnou položku (388/403 0600) ve výši dotace. ZVA bylo odesláno v červnu 2018. Dnes jsem ale zjistila, že cílem nebylo vybudování parku, ale demolice budovy, tzn., že projekt již byl ukončen v říjnu 2017. Jak mám tedy svou chybu opravit? Musím tedy demolici k 1. 9. 2018 zařadit do majetku, opravit loňský rok, tj. spočítat odpisy a rozpustit dotaci za listopad a prosinec 2017 a odepsat majetek a rozpustit dotaci i za letošní rok. Mám však problém s tím, jak mám demolici zařadit do majetku? Protože pokud byla cílem pouze demolice, měla být celá dotace NINV. Pokud dotace byla investiční, musím tedy majetek zařadit jako TZ pozemku a vést to na jaké účtu??? Jaká by byla životnost?

Já v tomto případě nevidím řešení, podmínkou dotace bývá i dodržení účetních předpisů a jestli by vám v budoucnu přišel na kontrolu někdo aspoň trochu znalý účetnictví, tak by vám to podle mě stejně nevyšlo, nelze demolici objektu vést v majetku. Jediné možné účetní řešení vidím v tom, nechat to jako rozpracovanou nedokončenou investici na účtu 042, tak, jak jste to udělala a pak to zahrnout do ceny parku a udělat z toho investici. Dotaci bych vyúčtovala 346/388 a pak příjem 231/346 nebo zúčtování zálohy 374/346 a nechala jí na účtu 403, rozpouštět bych jí začala, až dokončíte park a přířadíte jí k němu. Otázkou je, jestli lze park považovat za investici, co přesně budete dělat a taky jak na toto řešení bude nahlížet poskytovatel. Omlouvám se, ale toto je opravdu dost extrémní příklad toho, jak to může dopadnout, když se nenastaví druh dotace dopředu správně. Udělat z demolice investici lze v souladu s účetními předpisy opravdu jen tak, že se započte včetně ZC původní stavby do ceny nové, jiné vhodné účetní řešení v tomto případě nevidím. Možná se zkusit s poskytovatelem dohodnout, že jste investici nedokončili, ale máte jí rozpořizovanou, ale zase někdy je lepší se "nepřiznávat", jenže kontroly většinou aspoň jednou za dobu udržitelnosti chodí. I když se budeme snažit najít nějaký způsob, jak to do majetku zařadit, tak to moc dobře nebude, to, co navrhuji, taky není úplně v souladu s dotací, takže zde se stejně rozhoduje mezi dvěma chybami, která bude podle nich ta menší... TZ pozemku bych z toho ale určitě nedělala. Prosím, zkuste nejdříve raději prověřit, zda je to opravdu tak, ale asi ano, projekt byl dokončen a jen musíte splnit ještě tu podmínku parku, třeba by jim ale rozpořizovaná investice nemusela vadit, je to investice, jen nebude zatím v majetkové evidcenci, asi bych zkusila to. Opravdu často toto projde, jsou někdy i dotace jen na projekt a také nejde zařadit projekt např. na "dokončenou 021". Většinou stačilo jen vysvětlit, že v souladu s českými účetními předpisy, konkrétně vyhláškou č. 410/2009 Sb. §55 se jedná o výdaj související s pořízením DM, který se do dokončení akce eviduje na majetkovém účtu 042. Nikdo s tím neměl problém, tak byste ho neměli mít ani vy. 

Při konci volebního období chce starosta pro členy kulturní komise a komise SPOZ uspořádat pohoštění v restauraci. Je potřeba toto nějak více schvalovat, v rozpočtu je s akcí počítáno. Děkuji

Není, pokud máte v rozpočtu na položce 5175, lze uskutečnit, nic jiného není potřeba. 

Smlouva o dílo na oplocení hřiště. Cena díla ve smlouvě je uvedena včetně DPH 21% 97343tis.Kč. V platebních podmínkách je uvedeno, že zhotovitel uhradí zálohovou fakturu včetně DPH 53143,-Kč. Obdržela jsem zál.FA , ale je zde rozepsán základ a vypočítaná daň., není zde uvedeno ani , že není daňovým dokladem. A domnívám se , že by mělo být v řežimu PDP. Můžete mi poradit jak mám postupovat.

Pokud hřiště neslouží k ekonomické činnosti, není povinné aplikovat režim PDP, podle popisu ho dodavatel neaplikuje, ale účtuje vám úhradu včetně DPH. V tomto případě (neekonomická činnost) nemáte samozřejmě ani nárok na odpočet. Kdyby se režim PDP aplikoval a hřiště sloužilo k ekonomické činnosti, pak byste nárok na odpočet měli. Jinak k tomu ještě poznámka - u záloh se PDP neřeší, až při vyúčtování.

Nejprve k té otázce, zda by to mělo být v režimu PDP. Předpokládám, že se bavíme o výstavbě nebo opravě oplocení hřiště - tedy práce budou spadat do CZ-CPA 41-43. Nyní by mělo jít o to, zda to je či není k ekonomické činnosti.

Pokud se tam budou vybírat nějaké platby za použití (třeba umělá tráva, kde se vybírá za vstup - osvobozeno od DPH), potom to máme k ekonomické činnosti a měl by být aplikován režim PDP. Jestliže se tam ale vůbec nic nevybírá, tak to není k ekonomické činnosti a byť jsou kolem toho kontraverze, tak se stále domnívám, že závěry s GFŘ jsou takové, že tam PDP být nemá, ale můžeme se rozhodnout i v takovém případě PDP aplikovat. Zde jen upozorňuji, že podle aktuálního vypořádání připomínek ze strany MF, tak oni to prezentují tak, že pokud není k ekonomické činnosti, tak tam PDP být nesmí. Více to vysvětluji v manuálu k DPH č. 10 k problematice PDP, který najdete na stránkách (aktualizoval jsem ho v červnu 2018).

Tady jen upozorňuji, že pokud akceptujete to rozdělení, zda to je či není k ekonomické činnosti a podle toho PDP ano či ne, tak musí být ve smlouvě, objednávce či něčem takovém stanoveno, zda se aplikuje režim PDP či nikoliv (tedy že prohlásíte, zda to je či není k ekonomické činnosti) - tedy iniciativa musí jít od obce jako objednatele, dodavatel nemůže vědět, k čemu to máte ...

No a na to navazuje ta otázka DPH - pokud by to nebylo v režimu PDP, tak se zdaňuje přijatá záloha - tedy poté, co byste odeslali platbu, by vám měl přijít daňový doklad na přijatou platbu s rozpisem základ daně a daň. Pokud by to bylo v režimu PDP, tak zálohy se nezdaňují a daň se odvádí až z celé částky při provedení vyúčtování (tedy jen k DUZP, nikoliv k datu přijetí platby).

Takže teď byste si prvotně měli říci, zda to máte nebo nemáte k ekonomické činnosti. Pokud to k ekonomické činnosti není (například oplocení na hřišti, kam je vstup zdarma) je v pořádku, že ve smlouvě o dílo je sjednána cena v režimu základ daně + daň (tedy standardní režim) a na zálohu byste měli obdržet daňový doklad (dodavatel ze zálohy odvede DPH). Pokud to máte k ekonomické činnosti - mělo by být ve smlouvě sjednáno, že bude účtován pouze základ daně, u zálohy byste nic neměli zdanit a zdanění by bylo v tomto případě asi až při závěrečném předání (bude asi jediná konečná faktura). V takovém případě byste po dodavateli měli požadovat opravu faktury - ať neodvádí DPH, že to řešíte vy .... 

Zastupitelstvo rozhodlo vybudovat v obci optickou síť. Nakoupil se materiál za 350 tis. Kč a zaúčtovala jsem na 042. Poté se nakoupil další materiál a firma jej rovnou uložila do země za cca 150 tis. Kč. Zaúčtovala jsem na 042. Vize byla, že se postupně dokoupí další materiál a při stavbě kanalizace bude všechen materiál vložen do země (jedná se o různé plastové trubky, chráničky, kabely)... Situace se změnila a další materiál se nepořídil a ani stávající nebyl vložen do země, jak se plánovalo uskutečnit souběžně s výstavbou kanalizace. Nyní, po dvou letech ZO rozhodlo, že se má nedokončená investice přeúčtovat na zásobu, která je uskladněna a nové ZO rozhodne, zda bude optickou síť budovat nebo materiál prodá. Já můžu fakturu za 350 tis. Kč tedy přeúčtovat na 112 - materiál na skladě, ale co s fakturou za materiál uložený v zemi v hodnotě 150 tis. Kč? Kam přeúčtovat ten? Bylo mi řečeno, že to není jen pro použití na optickou síť, může se to využít i jinak a mělo by to zůstat v majetku obce. Přeúčtovat tedy jako stavbu na 021, analytika? Ale jak to bude s odepisováním, když se tento "majetek" ještě k ničemu vlastně nepoužívá? Na 042 ho donekonečna nechávat nemůžeme a ZO by rádo mělo 042 čistou ke konci volebního období. Děkuji za radu.

Materiál v hodnotě 350 tis. Kč přeúčtujte zápisem 501/042 a aktivujte jej na sklad zápisem 112/507. Pokud jej v budoucnu prodáte, zaúčtujete to 544/112 a výnos na účet 644. Ohledně druhého dotazu, zde moc poradit neumím, opravdu záleží, k čemu to slouží/bude sloužit, podle popisu to je nedokončený majetek, takže zařazovat ho do majetku by správně nebylo, optický kabel se zařazuje jako sítě, tzn. na účet 021, ale ve vašem případě, pokud ještě není využíván (dokončen), tak nemůže být do majetku zařazen. Zmařená investice to také není, když je plánováno ho nějak využít, byť třeba i jinak, než na co byl původně pořízen. Podle mě by to zatím mělo zůstat na účtu 042 a nové ZO by mělo rozhodnout, na co bude využito a případně dokončit dílo, nevidím pro to jiné účetní řešení v souladu s účetními předpisy. Ono ZO v tom smyslu i rozhodlo, ať si nové rozhodne, zda optickou síť dobuduje, pak by toto mělo vstoupit do její ceny, takže tím i nepřímo rozhodli, že by se to mělo na účtu 042 zatím nechat a předložit novému ZO, ať rozhodne, co s tím.

Potřebovala bych poradit se zaúčtováním dotace - viz níže: Stavěli jsme mateřské centrum za celkové způsobilé výdaje cca 5 mio. 90% nákladů mělo být dotačních a 10% vlastní náklady. Všechny doklady týkající se dotace byly účtovány s patřičným investičním a neinvestičním UZ. Nyní nám přišlo rozhodnutí o výplatě dotace a já se s jeho výší rozcházím (vyplácí nám více, než mám na dotaci proúčtováno). Je to z toho důvodu, že cena vybavení v projektu byla ve výši 240 tis., vysoutěženo bylo za 285 tis.Porovnávala jsem jednotlivé položky vybavení a v polovině položek byla pořizovací cena nižší než v projektu, tak jsem k nižším cenám proúčtovala dotaci ve výši 90% a celková dotace na vybavení mi tak vyšla v částce pouze 170 tis. ( kdyby byly ceny dle projektu - mělo být dotačních 216 tis.), zbytek jsem účtovala jako vlastní náklady. Rozdíl je tedy cca 46 tis. Mám vybavení doúčtovat dle poskytnuté částky dotace? Většinou FÚ porovnával jednotlivé položky projektu. Neradi bychom něco v budoucnu vraceli. Dále mám v loňském roce zaúčtovánu dotaci na technický dozor ve výši 20 tis. V roce 2018 ale došlo ke změně projektu a dotace se mohla uplatnit ve výši 44 tis. (rozdíl 24 tis.). Mám to v roce 2018 v účetnictví opravit? Opačný případ mám u výběrového řízení, které jsem měla zaúčtovné ve 2017 na dotaci a změnou projektu bylo zařazeno do nezpůsobilých výdajů. Mám opravit v letošním roce? V dotaci je zařazena i studie proveditelnosti z roku 2016 - jak postupovat u tohoto dokladu?

Určitě by vám mělo sedět značení a vůbec celé účtování na poskytnutou částku dotace. Uvádíte, že u půlky položek byla cena nižší, u druhé ale byla zase určitě vyšší, když jste vysoutěžili za více než byl projekt, takže když jste vše značili 90%, tak byste spíš měli mít opačný problém, že máte označeno více než méně, jestli jste každou položku rozdělovali takto, správně by každopádně bylo 216 tis. Kč označit ÚZ (popřípadě i nástrojem a zdrojem, jestli je spolufinancováno ze zahraničí) a zbývajících 69 tis. Kč vést jako vlastní podíl. V případě, kdy je jiná vysoutěžená než projektová cena, se většinou dotace nemění a zůstává původní (stanovují jí většinou jako maximální, tzn. pak se snižuje procento), takže takhle se standardně postupuje, může se značit i souhrnně, nevím o ničem, co by to zakazovalo. Kdybyste pořizovali více druhů majetku, nezařazovali je souhrnně, pak byste ke každé majetkové položce měli přiřadit dotaci ve výši nějakých 75,7 %, protože to je konečné procento dotace (216 tis. Kč z 285 tis. Kč), ale pořád vám to pak musí vyjít souhrnně těch 216 tis. Kč.

Značení už zpětně neopravíte, jen ručně na dokladech, jestli značíte jen ÚZ, tak by to sice zpětně šlo, ale dozvěděli jste se to až letos, je to nová skutečnost, tak bych opravila jen ručně, na účtu 042 máte předpokládám celý náklad za dozor a v dotaci by se to mělo projevit na účtu 403 (tam byste měli mít celou výši konečně přiznané dotace).

U výběrového řízení i studie proveditelnosti postupujte analogicky - značení opravte jen na dokladech a změna se projeví tím, že vám přiznají o to menší dotaci. Předpokládám, že jste dotaci dohadovali, pak je vhodné dohad 388/403 o tyto informace upravit. 

Dobrý den, chtěla bych poradit jak opravit fakturu z minulého roku červenec 2017, která byla za účtována 518/321 321/231 108 513,- Kč. Tato faktura je ale součástí investiční dotace, která je realizována v letošním roce. jedná se o poradenskou službu a analýzu. Jak opravit tento účetní případ, aby byl součástí ostatních souborů na 022. Bude to zápisem 022/408 anebo se to má účtovat jinak.

Jestli je to pro vás významná částka (více než 0,3 % vašich aktiv netto), pak to opravíte zápisem 042/408, nevýznamná částka jen 042/518, případně rovnou na účet 022, kdyby byl majetek již zařazen. Dopište i značení, stačí ručně na doklad. Asi je to společný výdaj pro více majetkových položek - uvádíte soubory, pak je správně výdaj rozpočítat poměrově mezi jednotlivé majetkové položky, se kterými souvisí. Když už víte pořizovací ceny, pak to uděláte tak, že určíte podíl jednotlivých majetkových položek na celkovém ocenění všech a pak to těmito procenty mezi ně rozpočítáte. Pozn. : V souboru by měly být jednotlivé položky také oceněny.