Dotazy

Podle podmínek Smlouvy měl městu Zhotovitel poskytnout bankovní záruku, která zajišťuje řádné odstraňování vad a splnění povinností Zhotovitele ze Smlouvy v záruční době. Bankovní záruka byla po České spořitelně a.s. požadována na základě záruční listiny, kdy město odstranilo vzniklé vady na vlastní náklady. Stavba je již ukončena v minulém roce a řádně vedena v majetku, jednalo se o investici. Finanční prostředky ve výši /260tis. Kč/ vlastní náklady byly přijaté na depozitní účet města. Ptáme se, jak zaúčtovat tyto prostředky, zda provést jen převod mezi účty, nebo jak zaúčtovat na příjmovém účtu. Děkuji za rozpis dle rozpočtové skladby.

K provedeným opravám jste měli předepsat pohledávku za firmou v logice náhrady zápisem 311/649. Jestli jste opravy provedli letos, tak je to jedno, můžete do výnosů dostat teď, důležité je, aby to bylo ve stejném účetním období. Příjem z ČS na depozitní účet, který asi máte zřízen odděleně pro cizí peníze, zaúčtujete 245/378. Pak už jen zaúčtujete převod zápisy 378/245 a  příjem 231 odpa stavby pol. 2324 / 649 (popř. 311, jestli jste účtovali předpis). Ještě by šlo v případě, že náklady na odstranění vad vznikly letos, tak je předepsat rovnou bez 5xx zápisem 311 MD / 321 D. Položka výdaje by se pak příjmem mohla vyminusovat. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak máme posoudit prodeje pozemků. 1) Jedná se o pozemek v kú Hynčice u Krnova p.č. 2241/1 o výměře 370 m2. Pozemek byl od 1.8.2016 v nájmu u jednoho nájemce. Nyní se nechal udělat GP a bylo rozděleno na tři části a to 2241/6 78m2, 2241/7 62 m2 a zbytek parcely 230 m2 a prodává se dvěma kupujícím. Jeden kupující má 140 m2 (2 parcelní čísla ) a na tomto pozemku má zbudované odvodnění k rodinnému domu, jedná se o ručně vykopanou strouhu a neměl to v pronájmu. Není oploceno. 2) Druhý kupující kupuje 230 m2 a měl celý pozemek v pronájmu. Nemá na pozemku nic vybudované, ani pozemek není oplocený. Nevím, zda mám posoudit u obou kupujících jako funkční celek s rodinnými domy a osvobodit nebo dát s DPH ( jaká sazba - 21%?). Majetkový odbor při kalkulaci ceny s DPH nepočítal. Jedná se o částku 6900,- a 9600,-. V katastru nemovitostí je to vedené jako ostatní plocha - ostatní komunikace. V územním plánu je to plocha smíšení obytná - venkovská, která navazuje na plochu zemědělskou. Děkuji za posouzení a zařazení pozemku zda osvobodit nebo s DPH a jakou sazbu.

Asi nemusím vysvětlovat, že je toto velice nejasné a jednotný názor na toto nikde nenajdeme. Díval jsem se na ortofomapu z katastru a dále i na googlemaps ... Musím říci, že já bych si dané pozemky nedovolil hodnotit tak, že jsou ve funkčním celku s domy (vzdálenost od domů cca 30 metrů, ještě přes jiné pozemky, myslím si, že ta vykopaná strouha to jako funkční celek neudrží ...) - takže touto cestou bych nešel a hodnotil bych to spíše jako pozemky, které nejsou ve funkčním celku se stavbou - tj. došlo by na hodnocení, zda to naplňuje či nenaplňuje charakteristiku stavebního pozemku.

Označení v katastru není ani tak důležité, problém je trochu s tím územním plánem - tady je to na vašem rozhodnutí, některé obce pod tlakem FÚ z toho vychází, některé to odmítají. Z mého pohledu je tady klíčové následující - jsme přesvědčen, ža tak, jak jsou ty pozemky situovány, tak rozhodně nejsou určeny k tomu, aby na nich došlo k umístění nějakých "hlavních staveb" (podle mne k tomu ani nejsou způsobilé) - tedy když bych se rozhodoval já, tak řeknu, že to nejsou stavební pozemky a jejich prodej bych od DPH osvobodil.

Ale jak uvádím - toto je tak nejasné téma, až je to šílené (jinak předpokládám, že na FÚ  by vám řekli zdanit, protože tam řeknou prakticky na vše, že by to mělo být zdanitelné). Nicméně pokud by mělo být výsledkem zdaňovat převody pozemků, které v současné situaci nejsou ani způsobilé k umístění staveb, tak jsme dle mého názoru mimo cíl směrnice EU k DPH. ZN

1. Objednali jsme klimatizací za 56,0 tis. Kč (6122) a rozvody do budovy byly ve výši 14,0 tis. Kč. Patří rozvody na 5123 nebo 6121 (když samostatná klimatizace je investiční položka)? 2. Před třemi lety jsme rekonstruovali park, který byl v následujícím roce vyveden z nedokončených investic. Nyní přišla faktura na informační desku "stavba roku" ve výši 14,0 tis. Kč. Deska je přišroubovaná na zdi parku. Jaká bude položka rozpočtové skladby (5123, 6121, 5137)? 3.V loňském roce jsme uhradili fakturu za zpracování projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí na lávku pro pěší přes kolejiště ve správě SŽDC. Dokumentaci jsme následně darovali SŽDC, které převzalo investorství, a které stavbu lávky bude provádět v rámci rekonstrukce svého železničního uzlu. Tuto dokumentaci bude dopracovávat ke stavebnímu povolení. Po dokončení realizace lávky by měla být převedena do majetku Magistrátu, vyjma technologií SŽDC. Nad touto stavbou však bude Magistrát externě provádět autorský dohled, aby byly dodrženy všechny podmínky architekta. Jedná se pro nás o běžný nebo investiční výdaj? Pozn. SŽDC bude na rekonstrukci železničního uzlu včetně výstavby lávky čerpat dotaci. Magistrát se bude podílet na financování vlastních zdrojů.

1. Když rámcově vyjdeme z pokynu GFŔ, tak rozvody jsou součástí budovy, klimatizace je technologie na 022. Nebudeme výdaj (náklad) sčítat. Rozvody pak opravdu budou jako TZ pod hranici na položku 5123 a účet 549, udělat poznámku na kartu nebo pasport budovy, že tam něco takového je. 

2. Dtto, jen 5123 a účet 549 s poznámkou o desce na kartu majetku nebo pasport. 

3. Zde bych vedla na 042 a po předání lávky přidala k ocenění, možná budete mít ještě další výdaje, bude to tak asi určitě přesnější, pol. 6121. 

Prodej obecních bytů. Dle kupní smlouvy 896.000,-Kč za byt. 1. Smlouva o smlouvě budoucí Při nastěhování nájemci uhradí část ceny kupní smlouvy např. 576.000,-Kč bylo účtováno 649/231 10 3612 3122 ( již v minulých letech cca 10 let) 2. Nyní se byty prodávají za zbývající částku po odbydlení cca 92.582,- Účetní zaúčtovala přeceněním reálnou hodnotou takto: MD D text 021 0100 -609.569,29 hodnota bytu v inventuře 036 92.582,- doplatek bytu 081 0100 135.868,- odpis 407 0300 -381.119,29 Na 036 účtován pouze doplatek nebo má být účtována celá částka, která je v kupní smlouvě, i když její část již byla uhrazena a odbydlena? Pokud bude účtováno takto, došlo by při vyřazení z evidence k účtování na účet 564 místo účtu 664. Předpis na účtu 311, ale musí být ve výši doplatku tj. 92.582,-Kč. Účetnictví jsem přebírala v srpnu 2018 a nevím si s tím rady.

No, ono to vypadá, že bylo účtováno hodně chybně. Totiž okamžikem uskutečnění účetního případu v případě převodu nemovitosti je datum podání návrhu na vklad, takže k datu podání návrhu na vklad by měl být vytvořen předpis 311 MD/ 646 a 647 D (výnos z prodeje domu a výnos z prodeje pozemku) ve výši prodejní ceny (celkové).  Složení části kupní ceny není účetní případ pro zaúčtování výnosu. 

Složené peníze dle budoucí kupní smlouvy měly být účtovány na přijaté zálohy, ve vašem případě na účet 455. Nevím v jakém okamžiku bylo přecenění na RH, ale správně určitě není přecenění na hodnotu doplatku. 

Doporučuji opravy: 408 MD/ 455 D ve výši složených záloh (s popisem do přílohy k závěrce, co opravujete, že původně bylo do výnosu, ale jednalo se o zálohu). Opravu 036/021 na hodnotu prodejní celkovou a 081/407 ve výši oprávek a před převodem na 036 upravit  021 zápisem 021/407  na prodejní cenu. Vyřazení budovy i pozemku se také účtuje k datu podání návrhu na vklad. Je možné zjednodušeně přecenit jen budovu, pozemky nechat a ty vyřadit v ceně evidované, přesné však je přecenit na 036 nejen budovu, ale i pozemek z 031. 

Jak zaúčtovat dvouletou licenci ve výši 24 tis. Kč na mobilní rozhlas. Chtěla jsem zaúčtovat na 018, pol. 5042 (jedná se vlastně o software). Ta licence se ale následně po dvouletém období bude platit každý rok (12 tis. ročně). Tak nevím, jestli to nemám účtovat spíše jako službu.

Pořízení teď na dva roky splňuje definici nehmotného majetku, měli byste jej proto zaúčtovat na účet 518, odpa 3341 pol. je zde vhodná 5179 a zařadit 018/078. Až licence skončí, vyřadíte jí zápisem 078/018 a následný roční licenční poplatek pak budete účtovat do nákladů na účet 518, pol. lze 5168 nebo 5042, to už definici aktiva nesplňuje, když není na déle než rok. Na pol. 5042 řadíme výdaje na programy s dobou použitelnosti kratší než jeden rok.

Obec je od července plátce DPH. Jde mi o to jak správně účtovat o DPH. Vyčetla jsem, že odvody a nadměrné odpočty se účtují na 6399-5362. Samozřejmě pokud DPH vstupuje do hodnoty investice zaúčtuji na 6121 apod. Jde mi o to, že ve výkazech jsou pak výdaje včetně DPH, i když jsme vlastně DPH dostali zpět, ale jsou zaúčtovány na 5362. To samé příjmy. V příjmech mám ve výkaze vše s DPH, ale při tom jsme DPH odvedli (5362), takže ve skutečnosti mám příjmy nižší než ve výkazech. Předkládám ZO ''finku'', kde sledují výdaje, které ve skutečnosti jsou nižší než právě v té fince. To snad abych si vedla ještě nějaké tabulky.

Z hlediska rozpočtové skladby se na DPH nahlíží jakou na součást ceny, takže opravdu jak v příjmových položkách, tak ve výdajových se hodnota výdaje a příjmu oproti např. výnosu nebo nákladu liší a k tomu slouží odvody DPH na položce 5362. Nezbývá než se s tím psychicky smířit, je to prostě takto z pohledu pohybu peněz nastavené. U přenesené daňové povinnosti je situace trochu lepší v případě povinnosti PDP a zároveň nároku na odpočet, nedochází k odvodu, nemusí se o dani účtovat vůbec. Vysvětlení najdete v dokumentu ke stažení....2017 RS - novela vyhlášky - přednáška 2017 I. část ze 14.3.2017. Jak se může postupovat u PDP je vysvětleno hned na začátku tohoto dokumentu. 

Jsme jedinými akcionáři likvidované a.s. Bude nám vyplacen likvidační zůstatek formou převodu vlastnictví k pozemku, jehož součástí je budova. Dále nám přijde malá část likvidačního zůstatku ve formě peněžitého plnění. Jak vše zaúčtujeme?

Předpis likvidačního zůstatku: 377 MD/ 665 D. Vyřazení finanční investice: 569 MD/ 061 D v evidované hodnotě v účetnictví. Úhrada likvidačního zůstatku: 

penežní: 231  odpa dle kmenového odpa společnosti , pol. 3201 MD/ 377 D. 

Úhrada hodnotou pozemku s budovou: 021 MD, 031 MD/ 377 D. Hodnota pozemku s budovou bude pravděpodobně dle ZP. 

Jak řešit srážkovou daň máme popsáno v knize Reforma  2012 na str. 459.

Ing. Nejezchleb doplnil: Vezmu čerstvější popis - Dlouhodobý majetek - str. 121 - já tam píši, že se mi ta varianta "prodej" nezdá úplně košer v porovnání se snižováním základního kapitálu a že bych spíše preferoval variantu rozvahového zaúčtování 377/061 a výsledkově, že by se řešil pouze rozdíl. Já, ať jen držíme nějakou linii,  doporučuji uvést jako dvě varianty s tím, že v předpisech pro USC to řešeno není.

Firma nám bude modernizovat výtah v bytovém domě s pečovatelskou službou. Je to klasický bytový dům, kde je v přízemí pečovatelská služba (přes den) a rentgen. Nájemníci mají nájemní smlouvu. Firma bude fakturovat s přenesenou daňovou povinností, ale nevíme zda 15 % nebo 21 %. My jako město jsme měsíční plátci DPH, ale neuplatňujeme si. Dle zákona o DPH § 48 stavba pro bydlení - bytový dům dle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí - tzn. jak to máme zapsáno na katastru, tak to je? Na výspise z katastru nemovitostí máme u některých budov, které považujeme za bytový dům napsáno stavba občanského vybavení nebo objekt občanské vybavenosti - na tyto stavby nemůžu uplstňovat 15 % DPH? U některých domů máme mapsáno objekt k bydlení - u těchto by asi neměl být problém s 15% DPH. Moc děkuji

Já jsem to popisoval v dokumentu týkajícím se sazeb DPH - vše vzniklo chybnou (a protiprávní) metodikou GFŘ, kterou bych se neřídil. Sníženou sazbu totiž uplatňujete u stavebních a montážních prací týkajících se mimo jiné bytových domů, přitom vymezení bytového domu je podle "katastrálních předpisů". V prováděcí vyhlášce ke katastrálnímu zákonu najdete zjednodušeně, že bytovým domem je takový, kde je nadpoloviční většina ploch určena k bydlení. To, že GFŘ do toho zamíchalo to, že by se to mělo řídit katastrem, je dezinterpretace práva - zápis v katastru má totiž povahu deklaratorní, nikoliv konstitutivní (tedy to, že je v katastru třeba zapsán jako bytový dům, ale bytovým domem jednoznačně není - třeba díky nějakým rekolaudacím ... z něj bytový dům nedělá a samozřejmě naopak).

Pokud máte dům, který popisujete, tak jsou splněny charakteristiky bytového domu a to přesto, že v katastru je to historicky napsáno jako objekt občanské vybavenosti. Tedy za mne 15%. Pro Vaši jistotu bych případně požádal stavební úřad o vydání potvrzení (někde nám ho dali - tedy čerpám ze zkušenosti jiných Měst), že jsou v daném případě naplněny charakteristiky bytového domu. Jsou i obce, kde toto raději dotáhly až na změnu zápisu v katastru nemovitostí.

A jen podotýkám, že bych to měl brát i naopak - pokud je někde v katastru, že je to objekt k bydlení, ale je to již chybný zápis a charakteristiku bytového domu to nesplňuje, tak jsem přesvědčen, že podle zákona o DPH by se měla aplikovat sazba DPH ve výši 21%. ZN

Prosím o radu při účtování příjmů a výdajů našeho fondu „obnovy“, který slouží především k dotacím pro fyzické nebo právnické osoby na účely obnovy a rekonstrukce jejich nemovitostí. Příjem fondu tvoří dle směrnice 10% z prodeje nemovitostí za kalendářní rok, tedy příjem fondu účtuji takto: Odvod z rozpočtu na fond : MD/ 401 proti D/ 231/5343/6330 ( 10% z prodeje) příjem fondu : MD/ 236/8901 proti D/ 419 ( 10% z prodeje) Výdaje fondu na dotace pro fyzické či právnické osoby dle směrnice schválené zastupitelstvem města se dle bývalé kolegyně účtovalo takto: výdej z fondu na běžný účet : MD/ 419 proti D/ 236/8901 ( schválený příspěvek) předpis výdaje proti úhradě: MD/ 572 proti úhradě D/231/5493/3639 a převod z fondu na běžný účet: MD/ - 572 proti D/ -231/5493/3639 tedy minusem. Takže z toho vyplývá, že brala odvod do fondu ( pol. 5343) jako jediný náklad rozpočtu a výdaje z fondu už do rozpočtu nezahrnovala pouze proúčtovala pohyb. Nezdá se mi to správně a hlavně mi chybí účtování o 401 tedy o snížení při výdajích z fondu. Můžete mi prosím poradit, jak zaúčtovat správně výdaje schválených příspěvků jak z fondu tak z rozpočtu?

Tvorbu fondu účtujete z hlediska RS špatně. Účtujete to jako cizí peníze, správně je výdaj ze ZBÚ zatřídit na odpa 6330 a pol. 5349 a příjem do fondu účtovat na odpa 6330 s pol. 4134, takto se to musí i rozpočtovat. Převod z fondu zpět na ZBÚ se správně účtuje 419 MD/231 D odpa 6330 a pol. 5345 a příjem na ZBÚ se má účtovat 231 MD odpa 6330 pol. 4139 MD/ 401 D. 

Dotace lidem pak 572 MD/231 D, RS máte správně. Protože je to dotace a požadujete tedy předpokládám vyúčtování, měli byste ale spíše účtovat dotaci jako zálohu na účet 373 (popř. 471) a do nákladů účtovat až při vyúčtování nebo dohadu koncem roku, když není ještě vyúčtovaná, ale spotřebovaná, analogicky jako u dotací přijatých. Vaše úvahy jsou správné, momentálně to dobře neúčtujete. Je možné hradit výdaj přímo z účtu fondu, když je to takto v jeho statutu, pak vám odpadne účtování o převodu prostředků, ale to, jak to momentálně účtujete, není ani jedno z toho, je to celé nějak překombinované a  jakoby to nebyly vaše peníze, ale cizí a vůbec jste o nich nechtěli účtovat. Upřímně nevím, jak se k tomuto došlo...

Letos v červenci byla podepsána smlouva mezi obcí a KÚ na investiční dotaci na radar s tím, že stanoveného účelu musí být dosaženo do 30.11.2019. Účtovala jsem na podrozvahu 955/999. Dotace přišla na účet též v červenci, účtovala jsem 231/472 a 999/955. Radar už stojí na místě a je vyfakturovaný. Celkové náklady ale byly nižší, čímž se snížila i dotace (bylo 70% z celkových nákladů). A teď právě nevím, 1) zda byly vůbec správně použity účty 472 a 955, když dle smlouvy je sice lhůta delší než rok, ale akce byla hotová téměř okamžitě. A 2) nevím, jak zaúčtovat vratku dotace, kterou jsme již provedli, neboť ve smlouvě je uvedeno, že v případě vzniku důvodů pro vrácení finančních prostředků poukáže Příjemce finanční prostředky bez výzvy neprodleně na účet Poskytovatele. Vratku 5100,- Kč tedy zaúčtuji minusem 231/472, když je realizována v roce poskytnutí dotace? Také nevím, zda na 388/403 zaúčtovat dotaci v plné výši nebo již v ponížené výši a zda zálohu 472 vyúčtovat při účtování vratky dotace, výpis mám již teď v září nebo až při nějaké zprávě z kraje, že dotace je přiznaná? ZVA budeme na kraj posílat asi koncem září. Jestli se v mém dotazu orientujete, je možné mi zaslat správné zaúčtování? Moc děkuji za pomoc.

1. Dlouhodobost se u těchto účtů posuzuje podle toho, zda budou prostředky, které na ně předepisujete, vyúčtovány do jednoho roku nebo nad jeden rok. U vás je to dotace ex ante, tedy formou zálohy před vypořádáním, takže podrozvahový účet by byl vhodnější 915, už to ale zpětně neopravíte a je to vcelku jedno, když vám poslali v tom samém měsíci peníze, tak se to ani nedostalo do výkazů, ale vaši volbu by určitě nikdo nemohl vyčíst.  Ohledně účtu zálohy 472, tady to případně ještě přeúčtovat můžete, ale i klidně na 472 nechte, není to opravdu chyba. Na jaký účet účtovat musíte vždy posoudit k datu účetního případu, jestli jste tedy při přijetí dotace věděli, že budete realizovat hned a určitě do roka stihnete i vyúčtovat, pak je správnější použít krátkodobý účet 374 a to i přesto, že lhůtu mají delší. Podle toho, jak jsem dotaz dočetla, můžete zálohu klidně přeúčtovat zápisy 472 minus D/374 D. 

2. Účtování vratky si vyjasněte raději s krajem, jakou použijí položku oni, jestli vratku od vás přijali jako snížení výdaje nebo do příjmu jako finanční vypořádání. Pak vy analogicky budˇ budete účtovat vratku jako snížení příjmu na pol. 4222, což je v jednom roce přehlednější nebo jako výdaj na pol. 5366. Když je to meziročně, je to vždy u vás výdaj, když v jednom roce, je dle znění RS možné obojí, kvůli konsolidaci je potřeba proto vždy raději kontaktovat poskytovatele, abyste to měli stejně. Dohadu dotace k datu zařazení radaru účtujte určitě v ponížené výši, dohada se má vždy tvořit podle aktuálně dostupných informací, nikoliv striktně podle smlouvy/rozhodnutí. S vyúčtováním dotace bych chvíli posečkala, s tím není kam spěchat, když je dohada, kraj by měl na ZVA reagovat, resp. vám jej potvrdit. Můžete dotaci vyúčtovat k datu poslání ZVA, ale opatrnější postup a ničemu to nevadí je, že bych počkala na jejich reakci, popř. to u nich pak zjišťujte, kdyby se vám zdálo, že dlouho na ZVA nereagují. Dotaci pak vyúčtujete zápisem 348/388 a zúčtujete zálohu 374/348. Případný nevýznamný rozdíl od dohady se zúčtovává na str. MD nebo D do výnosů (672).

Budeme žádat o dotaci MZe na odbahnění rybníka (neinvestiční dotace) a rekonstrukci hráze (investiční dotace). V položkovém rozpočtu máme výdaje – Vedlejší a ostatní náklady níže, které nevím, kam zařadit do (investice), nebo (neinvestice)?: 1) Zajištění a zabezpečení staveniště, zřízení a likvidace zařízení staveniště, včetně případných přípojek, přístupů, deponií apod. 2 500,--Kč 2) Vytyčení stavby odborně způsobilou osobou v oboru zeměměřičství 2 000,- Kč 3) Zajištění umístění o povolení stavby 250,--Kč 4) Zpracování a předání dokumentace skutečného provedení stavby (3 paré +1elektr. podobě) a geodetické zaměření skutečného provedení stavby 3 500,--Kč Soupis: Vedlejších a ostatních nákladů Vám zasílám na e-mail.

Zde vždy záleží, čeho se konkrétní výdaj týká. Když neinvestice, pak se účtuje do nákladů, podle své povahy, většinou na účet 518. Když se platí v souvislosti s investicí, patří do její ceny, tedy u vás na účet 042 s pol. 6121 (TZ stavby hráze). Pokud se týká obojího, tedy i investice i neinvestice, pak je to tzv. společný související výdaj a je potřeba jej rozpočíst a část ho účtovat do nákladů a část do ceny investice. To se pak dělá tak, že se většinou např. z rozpočtu vezme celková hodnota prací a zjistí se poměr investiční části na celkové a poměr neinvestiční. Těmito poměry pak rozdělíte ty společné související výdaje. Konkrétněji poradit neumím, to, co vyjmenováváte, se může týkat jen něčeho, ale spíše asi obojího, tzn. většinu asi budete rozpočítávat mezi cenu investice a neinvestice. Např. to staveniště asi bude souviset s obojím, jak s odbahněním, tak i s TZ hráze, to asi tedy budete muset rozpočíst, vytyčení stavby možná jen hráze apod., je potřeba opravdu u každého výdaje si toto ověřit a pak postupovat, jak popisuji.

Dne 16.8.2018 se obec stala dobrovolným plátcem DPH (výstavba kanalizace), jelikož s DPH začínám a na školení jedu až v listopadu do Pardubic , tak potřebuji poradit. V květnu 2018 proběhla kolaudace rozhledny ( částečně hrazená z veřejné sbírky), která nemá žádný zdanitelný příjem, (příjem pouze - pamětní mince, pohledy, turistické známky) . Bylo mi nařízeno uplatnit zpětně DPH u této investice- mohu uplatnit zpětně DPH?? dvě faktury na stavební práce jsou v „normálním režimu“.

Abych mohl uplatnit odpočet, tak musím prokázat, že ty vstupy slouží ke zdaňovaným plněním. Pokud správně chápu, tak na vyhlídkovou věž se chodí zdarma - tedy nemá zdanitelný příjem. To byste museli argumentovat, že stavba vyhlídkové věže je způsobem, jak zajistit prodeje pamětních mincí, pohledů ... (vůbec ani nevím, zda prodejní místo je v té věži - díval jsme se na fotky a nějak mi to tam nezapadalo) - nicméně myslím si, že takový argument je hodně na vodě a já bych do něj nešel. Takže já si myslím, že by to mělo dopadnout tak, že to bude spíše bez odpočtu daně - pokud budou chtít odpočet, musí prokázat tu přímou vazbu na zdaňované plnění.

Město - plátce DPH prodává fyzické osobě podnikající taktéž plátci DPH 6 pozemků v celkové výměře 12378 m2. Přes 2 pozemky vede kanalizace. Pozemky jsou v územním plánu vedeny jako plochy bydlení individuálního. Pozemky nebyly dotčeny stavebními úpravami a nejsou na nich umístěny žádné stavby. Záměrem kupujícího je rozdělení pozemků, jejich zasíťování a následný prodej případně výstavba. Podléhá prodej těchto pozemků DPH? Děkuji

Jen na okraj - zmiňujete tam kanalizaci - nicméně pokud ta se nebude prodávat s pozemky, což předpokládám, tak to nemůže ovlivnit to, jestli to nyní tvoří funkční celek se stavbou. Takže asi můžeme říci, že to testujeme na §56 odst. 1 - podle postoje GFŘ by to charakteristiku stavebních pozemků asi splnilo. Jinak podotýkám (a naznačoval jsem to již na stránkách) - zase se rozbíhají v této věci diskuse - závěr ale je podle mne hodně nejistý.

Tady- pokud vezmeme názory GFŘ, tak bezesporu řeknou, že ano - toto by se mělo zdanit. Zrovna v tomto konkrétním případě by to ani nemuselo vadit - kupující je plátce investor, který si celkem bez problémů uplatní odpočet, neboť on již s daní bude prodávat - takže já bych se to snažil s ním sjednat tak, že je to s DPH. Jinak pokud odhlédneme od našich ne moc jasných předpisů a vezmeme v úvahu to kritérium výstavby, tak asi tady je indicie k tomu, že by to i z pohledu práva EU mohlo splňovat cíle zdanění stavebních pozemků ...

Ale jinak upozorňuji - toto téma bude nyní v nejbližší době asi dosti exponované - čekáme na 1. koordinanční výbor, následně je předjednáno, že SMO bude vznášet k problematice převodu pozemků další dotazy na GFŘ .... (ve vazbě na závěry právě koordinančního výboru ...) - takže prosím sledujte ještě pečlivě stránky.

Na základě Smlouvy o dílo bude firma montovat satelitní systém na bytových domech města. Spadá to do přenesené daňové povinnosti. Firma poslala zálohovou fakturu na 30 000,- Kč. Musíme odvést DPH z této zaplacené zálohy?

Ty satelitní systémy na bytových domech jsou dle mého názoru v CZ-CPA 43.21.10. - takže obecně do režimu PDP spadají (je to také na bytových domech, které máte k ekonomické činnosti)  a podle mne by smlouva o dílo měla být tedy v režimu PDP (což si musíte zkontrolovat). Pokud je sjednána záloha na plnění spadající do režimu PDP, tak se DPH z takové zálohy neodvádí, ale DPH se odvede až z vyúčtovací faktury.

Město bude stavět rozsáhlý komplex, faktury budou v režimu PDP s nárokem odpočtu DPH. Tyto nároky mnohonásobně převýší VDP z ostatní činnosti. Tj. víme, že na § 6399/5362 se bude kumulovat celý rok 2019 „mínusová“ hodnota. Lze rozpočtovat tento § zápornou částkou?

Od roku 2018 je možné případy, kde je PDP, vůbec nerozpočtovat, povinnost se nedá na 5362 ani na položku, jak je základ daně a tím i odpočet se nedostane na položku 5362 minus D. Tento způsob doporučuji, nedochází k odvodu, není potřeba PDP, kde je zároveň nárok na odpočet, vůbec rozpočtovat. Jinak lze 3369 s položkou 5362 rozpočtovat i záporně, tj. minus D. Je to běžná věc.