Dotazy

Obec směnila pozemek se Státním pozemkovým úřadem. SPÚ byl vlastníkem pozemku, kde byla cena stanovena dohodou ve výši 97.920,-Kč. Obec byla vlastníkem pozemku v ceně stanovené dohodou 3.020,-Kč. Cenový rozdíl ve prospěch SPÚ tj.94.900,-Kč obec zaplatila na účet SPÚ.

Zaúčtujete: 311 MD / 647 D ve výši 3.020 Kč. 

Pak pořízení pozemku: 042 MD/ 321 D ve výši 97.920,- Kč

Kompenzace: 321 MD/ 311 MD (MF tomuto kroku také říká kompenzace v CUS 709, ne zápočet) ve výši 3.020 Kč. Úhrada SPÚ - 321 MD/ 231 odpa např. 3639, položka 6310 D ve výši 94.900 Kč. 

Vyřazení vašeho pozemku dle ceny vedené v účetnictví 554 MD/ 031 D. 

Vedlejší náklady s pořízením a převodem pokud vznikly - ve výši např. 1/2 také na 042 s položkou 6130 (ceny jsou ve smlouvě určeny, takže oceňujeme pořizovací cenou = cena pořízení a související náklady s pořízením, např. poplatek za vklad, náklady na sepsání smlouvy, zaměření a GP...)

Přecenění RH neřeším - odhaduji, že evidovaná cena pozemku se od ceny 3.020 Kč moc neliší, pokud se liší významně (dle vaší směrnice), tak se ještě ozvěte, doplním vám i RH. 

Za umístění v soutěži Zlatá popelnice ( třídění odpadu ) jsme obdrželi od Lib.kraje poukázku v hodnotě 40 tis. Kč. Dle sdělení firmy ENVICON, která zajišťovala celou soutěž si můžeme zakoupit v této hodnotě nějaké herní prvky. Obec tedy zakoupila 2 ks oudoor fitness zařízení v hodnotě 50 tis. Kč na obecní fotbal.hřiště. Zaúčtovala jsem: 321/538 231/ 34125137 /321. Nyní mám vyfakturovat firmě ENVICON částku 40 tis. Kč za realizaci herních prvků. Toto však již mi není zcela jasné, jak budu účtovat. Prosím o radu .

Moc nechápu, proč když byla poukázka, jste platili celou částku, ne jen rozdíl. Určitě není co fakturovat, protože jste nedodali plnění, takže by se spíše mělo jednat o výzvu k náhradě  výdaje na základě dárkového poukazu. Kraj pravděpodobně měl tuto poukázku buď jako dar přijatý nebo ji uhradil jako věcný dar s položkou 5194. Takže bychom neměli použít nikde položku dotace od kraje - myslím, že by pak nevyšla konsolidace. Není však jisté, jak dar účtoval, tak nás tam může čekat nějaké nemilé překvapení :o). Jestli tedy kraj volil 543 a položku 5194, pak byste měla zaúčtovat příjem věcného daru - zde je to sice dar od kraje jako od jiné VUJ, ale věcný, protože kryje náklady na 558, tak účetně na 649 (řeším analogicky dle CUS 707 - stejně se účtuje dar např. zásob). Takže vydanou "pseudofakturu" na dárkový poukaz bych zaúčtovala 311 MD / 649 D a přijala s položku 2321. Je to tedy zvláštní případ - dají vám dárkovou poukázku, vy zaplatíte dar v plné výši a "fakturujete" dodavateli jeho dárkovou poukázkou. To je nějaká chybná logistika, ale co naděláme, důležité je, že vám dají peníze, že ano. Doporučuji si k té fa vytisknout třeba toto, i to, co jste mi napsala do mailu, pro zachování info, proč byl zvolen takový specifický účetní postup. (Volíme vlastně zaúčtování věcného daru k toku peněz, a to kvůli přednosti obsahu před formou). 

Prosím o odborné posouzení problematiky lokality památkové z hlediska účtování o majetku obce: Zastupitelstvo projednalo a schválilo postup revitalizace území památkové zóny . Jedná se tedy o obnovu původních domků dělnické kolonie (v souladu s požadavky památkové ochrany – NPÚ a OPP MHMP) z nichž dnes jsou v lokalitě již jen torza (zbytky staveb bez čísel popisných, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí a ÚMČ je nevede v evidenci nemovitého majetku). Výše uvedená památková zóna byla svěřena MČ Zastupitelstvem hl. m. Prahy v letech 1996 a 1998 jako pozemky se zbytky staveb bez čísel popisných, tedy za cenu pozemků evidovanou HMP. Na základě usnesení byly zahájeny vyklízecí, projektové a stavební práce v lokalitě. V současné době vyvstává problém, jak zaúčtovat investiční stavební práce související s obnovou lokality, která spočívá nejen v terénních úpravách a vyklízecích a bouracích pracích ale v zejména (v souladu se schváleným záměrem MČ ) s obnovou zbytků staveb – dostavbou / náhradou odbouraných stavebních prvků a např. zastřešením obvodových zdí původních domků, aby nedocházelo k jejich další degradaci apod. Zároveň je uvažováno s výstavbou inženýrských sítí v celé lokalitě. Zjednodušeně řečeno, ÚMČ opravuje stavební objekty, které z hlediska evidence KN ani účetně neexistují. Jak s tím naložit?

Je potřeba vyhodnotit, co bude vlastně pořizovat. Sítě budou jasně stavbami, ale nejsem si jistá, zda se dají "torza" jen jejich konzervací považovat za stavbu - i když bych účetně tomu asi dala přednost. Nemyslím si, že je nutné "torza" nějak do majetku zavádět. Spíše bych evidovala to, co vznikne, pokud to bude mít charakter stavby - tam mám určité pochybnosti o účelu využití, ale i tak stavby mohou vznikat ( k tomu mě vedou především ty zastřešené obvodové zdi). Takže bych evidovala až dle vzniku majetku, pořízení asi ale určitě přes 042 s položkou 6121. Upřímně - toto je jen takové dohadování od stolu, osobně si myslím, že (promiňte) pro nějaké solidní doporučení je v dotazu málo informací. 

Ještě je tady varianta nemovitých kulturních památek, které lze ocenit 1 Kč tam, kde není známa pořizovací cena. Ta torza bychom vyhodnotili jako stavby a mohli bychom je v ocenění 1 Kč dát na stavby - ale je tam ta potřeba uznání "kulturní památky", což asi splňujete.  

V rozpočtu na rok 2016 plánujeme použít položky 5901 nebo 6901 na výdaje, které zatím nelze přesně specifikovat, nebo ještě nevíme, zda budeme úspěšní v získání dotace. Můžeme potom schvalování rozpočtových opatření v rámci přesunu z položek rezerv na skutečné §§ a položky delegovat na radu města, a to i v jakékoliv výši?

Ty převody kompetencí k rozpočtu na radu jsou celkem volné, předpisy je neomezují, takže možné to je. Např. když máte schváleny závazné ukazatele dle účelů - paragrafů, tak by bylo možné i tyto položky rezerv rozpočtovat na konkrétní paragrafy a pak by kompetence rady ani nebyla potřeba, protože čerpání je v rámci paragrafu. Je zde jen otázkou, zda rozdělení rezerv radou  bude zastupitelstvo akceptovat. 

Naše příspěvková organizace (základní škola) dostává příspěvek na odpisy a zároveň mám nařízený odvod z odpisů. Nyní nám oznámila, že v příštím roce přeruší účetní odpisy. Vím, že je možno odložit daňové odpisy, ale je možné přerušit i účetní odepisování majetku? Podle mne to možné není.

Přesně tak, je možné přerušit daňové odpisování, není však možné přerušit účetní odpisy, to je ekonomicky nesmysl, nelze to, tak ať to paní účetní nedělá, je to zkreslení finanční pozice (zkreslení VH!). Plný souhlas s Vaším názorem!

Obec má budovu postavenou na pozemku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,již od roku 1998 máme žádost(ještě na bývalém Okresním úřadu) o odkoupení pozemku, dosud k tomu nedošlo, ale teď nám ÚZSVM poslal výzvu k úhradě bezesmluvního užívání tohoto stavebního pozemku za dobu 3 roky. Potřebovala bych poradit jak mam toto naúčtovat. A ještě jsme se chtěli zeptat, zda musí úhradu( cca 9000,-) schválit zastupitelstvo obce, když nemáme radu, nebo stačí starosta.

Schválení stačí od starosty, kde není rada. Jedná se o platbu za užívání pozemku, k plnění došlo, nárok je oprávněný,  takže náklad - volila bych rovnou 518, ale obsahově i nejvíce odpovídá položka 5164 (smlouva sice uzavřena není, ale k využívání ve formě nájmu zde došlo). Časově rozlišovat není potřeba, částka není významná a informace nebyla. Možná by bylo dobré do doby, než dojde k prodeji využívání pozemku, nějakou formou ošetřit, abyste toto nemuseli řešit každé 3 roky. (Ale to je na vás a na ÚZSVM). 

Město bude prodávat pozemky pro stavbu RD. ZaM schválilo cenu 840,-Kč/m2 + 350,- Kč/m2 jako zálohu na pokutu!!!! Pokud investor stihne postavit na pozemku RD do 4 let od prodeje, bude mu záloha na pokutu vrácena. Celkově tedy kupující nyní zaplatí 1 190,- Kč/m2. Původně jsme si mysleli, že budeme účtovat 350,-Kč jako budoucí slevu z kupní ceny přes rezervu, ale ZaM nám tam schválilo jiný text a nevíme, zda je toto vůbec možné - stanovit a nechat si zaplatit pokutu předem, nechat ji 4 roky na zálohách a pak případně vracet.

(Doplnění ohledně RH - pokud prodej splňuje významnost pro přecenění RH v té částce 840 Kč za metr čtv. tak by se přecenit RH k datu schválení záměru prodeje mělo - zápisem 031/407 a 036/031. Vyřazení pozemku při prodeji by pak bylo zápisem 554/036 a 407/664.) 

Já jsem se již se stejným postupem setkala, dokonce o něm vyprávím na přednáškách. Je to systém, že je pozemek prodán za méně, a když se nesplní podmínky, tak se neposkytuje sleva, ale jedná se o pokutu. Nejprve jsem se bála, jak se na to někdo bude dívat, zda to není zastření skutečného stavu, ale smlouva je smlouva, je to soukromoprávní smlouva a mohou se sjednat i další podmínky prodeje. Z dańového hlediska to určitá optimalizace je - u pozemků stavebních je to výhodné i z hlediska DPH - neplatí se DPH ze smluvní pokuty, to není zboží ani služba. Má to i vliv na výši daně z převodu nemovitostí. Tak se mi to nechce "zahazovat" jako nesprávnost. V těch případech - jak se postupovalo dosud a účtovalo se o rezervě na budoucí slevu, bylo zase daňově nevýhodné zaplatit daně a přitom výnos se nerealizoval vůbec. Jen mi přišlo (při mém nízkém právním vzdělání :o)), že nemám právo něco prodat a pak pokutovat vlastníka, že si s majetkem nakládal dle svého, což by mělo být jeho právo. Ale smlouvu asi psal právník a ten určitě ví, co dělá. Tak se do hledání "chyb" v oblasti, které nerozumím, nechci více pouštět. 

Nic nebrání ani tomu, dát přijatou pokutu před vznikem jejího důvodu na přijatou zálohu. Líbí se mi více ta možnost, co níže popisuje ing. Nejezchleb - že bychom to nenazývali zálohou na pokutu, ale kaucí - jistinou, že podmínky smlouvy budou naplněny.  Takže my bychom účtovali tak, jak zní smlouva. Cenu za pozemek s položkou 3111, odpa např. 3639, účet 647. K datu podání návrhu na vklad 311/647 a vyřazení pozemku 554/031.

Přijatou jistinu na pokutu jen zápisem 231 3639 2212 MD/ 459 D. Když nárok na pokutu vznikne, tak 311/641 a 455/311, když ne , tak se záloha vrátí zápisem 455/231 3639 5909.

Možná bychom jako přijatou kauci mohli dát i s položkou 8901 - zatím v režimu cizích peněz, ale není to nezbytné.  

Ing. Nejezchleb doplniI:

Je to diskutabilní téma. Zrovna v případě, který je popisován, se to rozdělení na kupní cenu a případnou sankci nejeví nijak hrozně - nevypadá to jako nějaké účelové rozdělení se snahou obejít daně (také podmínka je dána relativně rozumně... - není to uděláno tak, že by byla apriori nesplnitelná, aby se daných 350 Kč stalo faktickou druhou složkou kupní ceny). Když jsem o tom tak uvažoval - spíše bych než o záloze na pokutu hovořil o kauci na případné sankce z porušení smlouvy - myslím, že by to potom přišlo všem takové "přirozenější" - záloha je u nás vnímána jako platba na něco, co chceme, aby se stalo. 

Od konce r. 2009 jsme začali projekt výstavby kanalizace a ČOV, která byla dne 16. 9. 2015 na základě kolaudačního rozhodnutí zařazena do majetku, ačkoli nebyly vyfakturovány některé práce (např. závěrečné vyhodnocení akce a práce za září). Tyto předpokládané a smluvně dané náklady jsem zařadila do pořizovací ceny majetku a dohadovala přes účet 389. Nevím ale jak mám postupovat u VB. V roce 2011 jsme podepsali smlouvu o smlouvě budoucí na VB v souvislosti s kanalizací a ČOV, v roce 2011 zároveň byla uhrazena záloha. Tu mám zaúčtovanou na 465. Ke dni kolaudace nebyla tato záloha vyúčtována. Ve smlouvě je uvedeno, že do 3 měsíců od uvedení stavby do provozu bude uzavřena smlouva o VB (a VB tak i doplaceno). Ve smlouvě je uvedená cena za 1 m2 a předpokládaná výměra VB, ta se ale ve výsledku může změnit (a pravděpodobně změní), protože výměra VB se odvíjí na základě geometrického plánu skutečného provedení stavby, který teprve budeme vyhotovovat. Mám tedy nějak dohadovat VB do pořizovací ceny majetku nebo se bude vést samostatně? A pokud musím promítnout do pořizovací ceny majetku i toto VB, tak jak postupovat? Dokumenty k dotazu posílám pro jistotu mailem.

Od ustanovení v předpisech o účtování VB (začátek rok 2014, doplnění rok 2015) se snažíme veškerá VB vzniklá v souvislosti s výstavbou sítí do ocenění sítí dostat, a to i v případě, že vznikne (např. zápis do KN) až po dostavbě, a to z důvodu hlavně správného ocenění. Ta VB se vlastně využívají i v době stavby a byla by rozdílná metoda  část VB ve stavbě mít a část nemít. Upřímně přiznám, že ty argumenty jsou správné, ale i se hodí, je pak evidence VB jednodušší. Takže bych doporučila dávat VB ke kanalizaci, i když jsou dle smlouvy o smlouvě budoucí na účet 052 a dohadovat je 042/389. Nepřesná dohada není chyba, takže s odvahou do toho, ty metry se zase až tak moc lišit nebudou. Takže určitě za mě dohadovat na 042 a zařadit do majetku i se všemi již vzniklými a budoucími vzniklými VB , o kterých víme (021/042). Zůstane vám 389.  Po přijetí vyměření a vzniku VB - a přijetí dokladu k vyúčtování zálohy již jen zápis 389 MD (551 MD když dohada nižší, než skutečnost)/321 D (nebo 551 D, když dohada vyšší než skutečnost). Účetně se jedná o závazný postup dle ČÚS 710, bod. 4.6.

Městys pořádá na přání zastupitelů pro své občany výlety. První byl do termálních lázní na Slovensko. Občané přispěli na dopravu symbolickou částkou, vstupné do lázní si hradil každý sám. Městys uhradil dopravu a pojištění účastníků zájezdu. Nakonec jsem se rozhodla, že využiji tzv. přeprodej a příspěvek do občanů jsem nezatížila DPH. Toto řešení jsem zvolila i z toho důvodu, že doprava do zahraničí je od DPH osvobozena. Tento zájezd byl natolik úspěšný, že se uskuteční v tomto roce ještě jednou a já opět stojím před otázkou jak naložit s DPH. Daňovým poradcům se moje řešení moc nelíbilo. Druhý výlet byl na hrad a do muzea. Občané městysi uhradili příspěvek na dopravu a vstupné. Městys uhradil fakturu za dopravu a hromadné vstupné za občany. Tam je to doufám čisté a vše je dle § 61 zák. o DPH v režimu osvobození. Oba výlety byly pro městys ztrátové. Chtěla jsem Vás poprosit o Váš názor na tyto dva případy.

Musím říci, že jsem v daných případech dosti na vážkách. Byl bych opatrnější asi v hodnocení "služby", která je poskytována. Třeba u té cesty na hrad ... bych se neodvažoval to z hlediska DPH klasifikovat jako poskytnutou kulturní službu, mnohem více si myslím, že se fakticky jedná o "cestovní službu nebo nějaký zájezd". Takto bych ostatně hleděl i na ten první případ cesty do zahraničí.

Nicméně to dle mého názoru nic nemění na vaší volbě realizovat dané plnění mimo režim DPH jako přeprodej. To, že inkasuji méně než jsem vydal, neporušuje podmínky pro přeprodej. Zde ještě uvažuji, že pokud by se daná služba vyhodnotila v režimu "cestovní služby" (§89), tak mne dokonce §89 odst. 3 vede k tomu, že v případě, že vybírám méně než je hodnota nakoupených služeb (doprava, vstupné ...), tak je základ daně nula - toto ve vazbě na režim, kdy se u cestovní služby zdaňuje pouze přirážka (nebo-li se fakticky dostaneme zase k Vaší myšlence "nezdanit").

Tedy já bych řekl, že ve Vámi definovaných podmínkách je rozhodnutí nezatížit dané služby DPH správné. ZN 

1. Starosta rozhodl, že obec bude platit obědy pracovníkovi, který zdarma pracuje pro obec v rámci výkonu obecně prospěšných prací. Jídelna bude posílat obci faktury za odebrané obědy, pracovník nebude připlácet nic. Mohu zaúčtovat na účet 518, 6171 5169 ? 2. Zde navazuji na můj dotaz ze 13. 10. 2015 – oprava chodníku, který je v majetku KÚ. Chodník je opraven, obec nyní musí dle smlouvy s KÚ na vlastní náklady chodník nechat zaměřit geodety a uhradit poplatek za vklad na katastrálním úřadě. Poté bude chodník převeden obci do majetku. Nevím, jak mám zaúčtovat zaměření chodníku a poplatek za vklad, zda na účet 042, nebo na 518 ? A už vůbec netuším, jak budu účtovat následný převod od KÚ a zařazení chodníku do majetku. Cenu chodníku mi sdělí KÚ? A jaké bude účtování?

1. U dobrovolné práce je možné hradit stravu, noclehy, OPP apod. Asi bych spíše vyhodnotila jako např. cestovné na 512, položku 5173 - výdaj náhrad obdobný pracovnímu poměru. Ale myslím si, že i vaše volba je možná. 

2. Ten chodník bude předán jako majetek mezi VUJ. Kraj je povinen vám sdělit ocenění vstupní - pořizovací cenu i oprávky již krajem zaúčtované. Vy převedete do majetku v hodnotách od kraje - tj. zápisem 021 MD vstupní ocenění/ 081 D v hodnotě oprávek od kraje a 401 D zbývající část do výše strany MD. S ohledem na to, že dle stávajících předpisů musíte hodnoty ocenění majetku od kraje převzít, tak nám nezbývá nic jiného, než ostatní pořizovací náklady zaúčtovat do nákladů provozních, tj. zaměření na 518 a poplatky v KN na 538. 

Mám dotaz jak zaúčtovat následující: obec započala budovat vodovod v roce 2009 - účtovala jsem na 042 - kolaudace proběhla v roce 2011, ale protože se tam měli ještě postavit RD a k tomu se dělat vodovodní přípojky tak jsem ještě nepřevedla na 021, poslední přípojka byla vybudována letos v dubnu - nepřevedla jsem na 021 - opomněla jsem - když převedu v měsíci říjnu - musím dopočítat odpisy? Celková částka na účtu 042 je 93 002,--Kč Tento vodovod jsme 29. 10. 2015 předali Vodovodům a kanalizacím Břeclav - formou upsání akcií - počet akcií 88 á 1000,--Kč , celková jmenovitá hodnota je 88 000,--Kč, emisní kurs jedné akcie je 1223,--Kč , celkový emisní kurs je 107 624,--Kč. Zaúčtování: Kdyby jsem měla vodovod převedený na 021 tak: 021 22 str. D 93 002,-- 368 xx str. MD 93 002,-- 368 xx str. D 93 002,-- 043 10 str. MD 93 002,-- Kdy odúčtovat z 043 ? 043 10 na str. D 93 002,-- 069 xx na str. MD 93 002,-- Děkuji za odpověď

Ta částka je dost nízká, tak přemýšlím, co jste vlastně pořídili. Vodovod by již měl v majetku být od 2011, přípojky se evidují jako samostatné stavby. Tady také může vzniknout problém, zda opravdu vkládáte do VAK  i přípojky - ty také mohou být ve vlastnictví majitelů domů - nevím, jak máte majetkově ošetřeno - zda máte s nimi spoluvlastnictví? - např. že veřejná část přípojek je vaše, od hranice pozemků vlastníků RD? Toto je celorepublikově dost nedořešené, znám jeden právní názor, že spoluvlastnictví přípojek není možné, na druhou stranu vodní zákon říká zjednodušeně kdo platí - ten vlastní. Takto rozdělené vlastnictví přípojek je u obcí dost časté. A pak si myslím, že je i možné vklad "části" přípojek. 

Teď ke vkladu - Asi nejsprávněji,  pokud tedy vlastníte vodovod. řad i přípojky, tak byste měla 042 rozdělit a odpisy dopočítat - u vodovodu od data kolaudace, u přípojek od data dokončení (případně také kolaudace). Odpis musíte vypočítat i za měsíc, ve kterém dojde ke vkladu. Takže zařadit 042/021 a dopočítat odpisy 551/081 k jednotlivým identifikovaným majetkovým položkám a pak vklad: 043/368 v hodnotě zůstatkové (co Vám vyjde po dopočtení odpisů 021-081=ZC). Vklad (převod majetku) 368/081 v ZC, vyřazení všeho majetku  v pořizovací ceně 081/021 a ocenění 069/043 - toto k datu zápisu do OR. Pozor váš vklad bude nadále oceněn ve zjištěné zůstatkové ceně, bez ohledu na hodnotu akcií. 

Ve vašem materiálu zveřejněném na Vašich stránkách (Významnost obce a města) a v prezentaci ke školení Účetní závěrka ÚSC, výkaznictví – aktuální problematika 2015 uvádíte, že si účetní jednotka může stanovit interním pokynem hladinu významnosti k jednotlivým účetním metodám. Následně v tabulce uvádíte i možnost stanovit hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám. Při tvorbě opravných položek pohledávkám se řídíme § 65 odst. 6) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví, že v případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10% za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. To znamená, že ke všem pohledávkám (i v hodnotě 10 Kč), které jsou vyjmenované v § 23 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoříme opravné položky ve výši 10 % za každých 90 dnů po splatnosti. Nevím, jak mám informaci, o možnosti stanovit si hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám, pochopit. Mohu si to vyložit tak, že si interním pokynem stanovím, že k pohledávkám do hodnoty 1 000 Kč nebudu tvořit opravné položky? Pokud ano, je tato možnost odsouhlasena Ministerstvem financí?

Ano, probíhala k tomu diskuse i s MF. Vycházíme z CUS 701. Nejvíce jsme toto řešili vloni u VB, kdy v připomínkách MF reagovalo významností. Na dotaz, zda je pak možné určit významnosti i u PO bylo MF sděleno, že ano.

U OP k majetku je významnost daná předpisem jako 20% hodnoty majetku, u OP k pohledávkám jako 10% hodnoty pohledávky. Ale toto není možné považovat za účetní významnost - ta musí mít vztah ( i když %) k hodnotám bilance, ne k jednotlivým majetkovým položkám.Níže cituji stanovisko MF při vypořádání připomínek - zde ačkoliv mají ve 410/2009 napsáno, že 20% hodnoty majetku je významných, tak v připomínkách sdělí, že významnost je až 40 tis. Kč - takže analogicky je aplikováno i na OP k pohledávkám. 

OP k nevýznamným majetkům nebo k nevýznamným pohledávkám nemají vůbec žádný informační (vykazovací) přínos. Pohledávky obcí jsem pečlivě prověřovala, významné pohledávky mají obce u bytů (nájmy  a služby) a dále u pokut (v sumárních hodnotách). Proto jsem volila doporučenou významnost dost nízkou (jen 2,5 tis. Kč, protože u částky např. 10 tis. Kč by již mohlo dojít  k významné chybě - právě např. kvůli bytům). 

Hodně účetních na obcích u OP k pohledávkám  významnost nevyužívá, obzvlášť tam, kde mají zajištěny výpočty pomocí programů SW. Já tu významnost doporučuji především kvůli pohledávkám z nájmů hrobových míst, kde se často jedná o evidence ve značném zmatku a zbytečné počítání, problémové i z důvodů časového rozlišování. 

Doplnění : 

Např. odpověď MF k významosti: 

VB na straně oprávněného dle aktuálního účinného znění § 14 vyhlášky 410/2009 nemá podmínku „bez ohledu na výši ocenění“, aplikuje se tedy hladina významnosti stanovená pro DM obecně zákonem o účetnictví.

 Trochu problémem je, že zákon o účetnictví žádnou hladinu významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku stanovenu nemá.

K významnosti lze najít v zákoně o účetnictví toto:

§19, odst. 6

(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

 Obecně o významnosti ještě pojednává ČÚS 701 v bodě 6.5.

6.5. Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 6 zákona). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.

Zákon o účetnictví mluví o konkrétní významnosti ve vztahu k ocenění dlouhodobého hmotného majetku jen v §19, odst. 6, a to u ÚSC, jen ve vztahu k dotacím, a jen u dlouhodobých samostatných movitých věcí nebo jejich souborů, a to při jejich vykazování (ne při evidování) o 40 tis. Kč. Nikde jinde zákon o účetnictví nezmiňuje stanovit možnost významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku.

Názor, že je možné aplikovat významnost, však MF zveřejňuje poněkolikáté, např. reakce na připomínku č. 174 od kraje Vysočina u vypořádání připomínek k novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1.1.2014.

V současné době řešíme problém s poskytnutím dotace spolku Sportovní klub, který má pod sebou i klub tenistů. Tito tenisté mají svého správce, který jim udržuje hřiště. Může město poskytnout spolku dotaci na úhradu mzdových nákladů (dohoda o provedení práce sepsaná se Sportovním klubem) tohoto správce?? Jsou zde názory, že na tyto náklady dotaci nelze poskytnout.

Na mzdové náklady správce, který udržuje hriště, lze spolku poskytnout dotaci, není v tom žádný problém. Je pouze třeba splnit podmínky, které obecně k účelu poskytnutí dotace stanoví zákon č. 250/2000 Sb., to znamená, že dotace se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu ("programová" dotace) nebo na jiný účel určený žadatelem v žádosti ("individuální" dotace). Pokud tedy spolek podá např. žádost o "individuální" dotaci, kde požádá o dotaci za účelem úhrady mzdových nákladů správce hřiště, není v tom žádný problém a dotaci na tento účel lze poskynout.

Naše obec má uzavřenou VPS o činnosti obecní policie Šestajovice. Nyní budou k 31.12. 2015 končit dvě obce. Potřebuji poradit, jakým způsobem a v jakém ocenění mám vypořádat majetek. Pořizoval se tak, že se rozpočítal v souladu s VPS poměrem podle počtu obyvatel k 1.1. kalendářního roku, ve kterém se majetek pořídil. U radaru bych k vypořádání použila zůstatkovou cenu dle účetnictví, ale nevím, co s DDHM jako např. trezor, pistole, nábytek, PC apod., a co s DDNM jako např. SW. Nevím, jak určit u tohoto drobného majetku zůstatkovou cenu, a dále nevím, jak to rozpočítat - zda podle počtu obyvatel k 1.1.2014 nebo 1.1.2015 - a také, jak tento výdaj na vypořádání pak zaúčtovat.

Toto bych spíše vzala jako zahájení diskuse. Když policie vykonávala práci na veřejnoprávní smlouvu, tak se nejednalo o nějaké "sdružené" pořízení majetku. Ukončením smlouvy by nárok na vypořádání majetku vznikat neměl - nevím však , jak jste ve smlouvě uvedli, ale osobně si myslím, že jestli je něco ve smlouvě o společném pořízení majetku, tak obsahem to již není VP smlouva, ale spíše 2 smlouvy v jednom - tj. část je o sdružení majetku - to jen laický názor, nemám právní vzdělání:o). Prosím na smlouvu se podívejte. Pokud ve smlouvě nic o vypořádání majetku není, tak by bylo možné obcím vyplatit nějaké náhrady až dle další smlouvy (nevím ani, jak ji nazvat, např. o nějaké náhradě - omluva, opravdu nevím). A to by si obce měly mezi sebou domluvit, to není Vaše věc - to nemyslím zle, myslím to opravdu tak, jak to píši. Myslím si, že u DDM není co vypořádávat, je to náklad rovnou, možná diskuse by mohla být o radarech. Ale jak říkám - záleží na nasmlouvaném, jak se mezi sebou dohodnou apod. Vy jste bez těch věcí službu dělat nemohli, do kalkulace služby jde DDM plně, DM formou odpisů - jestli takto byla kalkulace, tak není co vypořádávat. 

Zde ještě připojuji, co k tomu napsal Ing. Nejezchleb: 

Takže oni podle smlouvy mají, že se na tom obce budou podílat v rámci "odměny" z VPS, ale asi není nic o následném vypořádání. Tady souhlasím, že bych tedy měl být vlastníkem (jako obec) a potom není co vypořádávat - ty věci nebyly ve spoluvlastnictví, aby se muselo spoluvlartnictví nějak vypořádávat. Pokud na to ve smlouvě pamatováno bylo - potom OK (ale to by se vlastně asi paní neptala). Pokud by věci byly ve spoluvlastnictví, a mělo by se vypořádávat, tak dle mého názoru by základnou byla cena obvyklá - tedy buď určená vzájemnou dohodou, nebo případně znalcem .. - cena by byla násoběna podílem na vlastnictví věci... - nicméně toto asi dle mého názoru nebude nastávat.

Obec Rohozec je jedním členů Svazku pro plynofikaci obcí Rohozecka. Před ukončením činnosti tohoto svazku obdržela obec Rohozec na základní běžný účet částku rovnající se podílu z prodeje majetku. Prosím o radu, jak tento účetní případ zaúčtovat.

Podmínky týkající se finančního vypořádání jsou upraveny zpravidla ve stanovách. Pokud jde o účtování přijatého převodu peněžních prostředků, není upraveno předpisy, ale domníváme se, že by bylo vhodné účtovat jako o výnosu na účtu 649 (volím režim náhrady minulých nákladů - původně od obce např. 572). Příjmovou položku je možné využít z finančního vypořádání - tj. položku mezi obcí a DSO - 2226. 

Pak je ještě možné řešení, že svazek považoval celou dobu majetek za majetek vložený obcemi a prodej tohoto majetku neuskutečnil jako vlastník, ale jménem vlastníků. V knize "Majetek" mám jedno takové rozhodnutí finančního ředitelství, že vlastně svazek neprodává svůj majetek, ale majetek obcí. Jestli svazek nedanil prodej, tak by asi přicházelo v úvahu i vyhodnocení, že se jedná o prodej části majetku a šlo by zaúčtovat na 646 - ale to by se muselo dít i s vypořádáním vlastnictví - aby obec měla část stavby ve vlastnictví po ukončení svazku (tj. nejprve by mělo dojít k převodu evidence majetku a pak k vyřazení prodejem), obec by správně k účtu 646 pak  měla  mít i náklad např. na  553. Zde se přiznávám, že toto doplňuji jen pro případ, že by nějaký takovýto postup vznikl - abych zohlednila více možností. Spíše si myslím, že se vás týká varianta 1. 

Ing. Nejezchleb doplnil - já si taky myslím, že u plynofikace na 99% půjde o situace, kdy obce nevkládaly majetek do DSO, ale že stavěl DSO pro více obcí a byla povinnost třeba 10 let vlastnit. Obce tam vkládaly jen podíl vlastní dotace - tolik můj odhad situace. Proto je VAR 2 pro mne spíše jen teoretická. Když by se aplikovala ta varianta B, tak bych ale určitě chtěl, aby se smlouva uzavírala jménem obcí - fakticky bych potom účtoval na straně svazku asi o pohledávce proti závazku vůči obcím a vyřazení majetku proti 401(403), obce by potom správně asi účtovaly výnos z prodeje a zase proúčtování zůstatkové hodnoty do nákladů (tedy musely by si jakoby nabrat daný majetek ) - ale podle mne takto to nebylo a chtělo by to ještě zdůraznit, že  asi toto není váš případ. Jinak ono je to potenciálně ošemetné i ve vztahu k DPH - kdo vlastně případně realizuje plnění.