Dotazy

Navazuji zejména na dotaz z 11.11.2014 ohledně plynofikace a pak na dotaz ze dne 18.9.2013 kanalizační přípojky a porosila bych o doplnění z pohledu DPH. V našem městě proběhla revitalizace části města za cca 180 mil. Kč a souběžně se prováděla plynofikace za 12,5 mil. Kč. Náklady byly fakturovány odděleně. Následně došlo k prodeji přípojek provozovateli za výrazně nižší cenu, než byly investiční náklady na její pořízení. Přípojky byly prodány za 2,5 mil. Kč + DPH. S tím souvisí otázka, jak se postavit k nákladům ve výši 12,5 mil. Kč, zda dát do nákladů částku 2,5 mil. Kč (s oporou zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. t) a zbývající částku považovat za vyvolaný náklad s revitalizací a o tuto částku zvýšit vstupní cenu revitalizace. Z pohledu DPH zůstává nárok na odpočet DPH z celé hodnoty plynofikace anebo jen z částky, která je v nákladech, tj. odpočet DPH z částky 2,5 mil. Kč. Anebo lze posuzovat tyto investice za dvě oddělené akce a pak se do nákladů promítne celá částka plynofikace vč. možnosti odpočtu DPH na vstupu v plné výši. Jaký je správný postup?

Já si rozhodně nemyslím, že by na tento případ měl být aplikován §24 odst. 2 písm. t) - zde se nejedná o majetek vyloučený z odpisování, ani bod 2 se na to nehodí - ten majetek ještě nebyl vůbec využíván ... Nicméně ten §24 odst. 2 písm. t) není argumentem pro řešení ve vztahu k účetnictví či DPH.

Já přesně nevím, co bylo předmětem revitalizace. Určitě odmítám myšlenku, že ztráta z prodeje má automaticky vést k tomu, že "ztrátu" napočtu do vstupní ceny ostatního majetku jako vyvolanou investici. Moc si nedokáži představit, proč by zrovna v tomto případě ztráta z převodu přípojek měla být napočtena do ostatních nákladů na revitalizaci (asi nebyla nějak technicky podmíněna těmi přípojkami a jejich ztrátovým převodem).

Dle mého názoru by:

a) měl být zachován plný odpočet DPH

b) účtoval bych o ztrátovém prodeji majetku (tedy byla by vykázána ztráta ve výši 10 mil. Kč) ZN

Prosím o pomoc, z mezd zaměstnanců zasílán exekuce a účtuji předpis - 331 MD/379D. Dále přeposílám jejich sjednaná spoření na různé účty - účtuji předpis 331 MD/378 D. Je to správně?

Ta exekuce je takto možná, pozor 379 mají jako závazek podnikatelé, VUJ mají z nepochopitelných důvodů závazek 378 (pohledávku 377). (Ale asi jen překlep, že?)

To druhé již není dobře - účet zaměstnance nemění závazek vůči zaměstnanci na závazek k někomu jinému, zápis 331/378 zde není vůbec potřeba, správně je ponechání na 331 a převod na účet zaměstnance (ať již běžný, nebo spořící) je jen 331/231. 

Městys má ve svém vlastnictví prodejnu potravin. V tomto roce letitý nájemník ukončil nájem a od listopadu bude uzavřena nová nájemní smlouva. Do srpna 2015 byl nájem v režimu osvobozeného plnění. Nový nájemce je plátce DPH a my využijeme této možnosti a nájem bude zdaňován. V souvislosti s výměnou nájemníků byly na budově vyměněny okna, dlažba a byla opravena elektroinstalace. V tomto roce se ještě počítá se zateplením objektu. Můj dotaz zní - můžeme si ze stavebních prací uplatnit odpočet daně za období, kdy byl objekt prázdný, nebo až od listopadu ? Ještě mně trápí myšlenka, že si budeme nárokovat odpočet daně a nájemník tam bude třeba jen 2 roky a následně tam bude neplátce daně. Jak postupovat v takovém případě ? Ještě bych chtěla podotknout, že městys tuto prodejnu bude vždy pronajímat jako prodejnu potravin a nevyužívá její prostory ke svým potřebám.

Nebudu zastírat, že to není mírně sporným tématem. Já osobně bych z těch oprav, které jsou v tom mezidobí, kdy byl objekt prázdný, uplatnil plný odpočet daně - argumentoval bych tím, že jsou prováděny v přímé souvislosti s úpravami objektu ve vazbě na nově uzavíraný pronájem s DPH. V zásadě si myslím, že charakter oprav, který popisujete, tomu i odpovídá (novou elektroinstalaci - cílem je to asi dát do pořádku pro nového nájemníka ...)

Chápu, že to může být sporné - někdo může spíše uvažovat tak, že opravou prvotně odstraňuji to, co mi původní nájemce způsobil - ale moc se mi to nezdá (to bych třeba ještě vnínal za situace, když by to na konci nájemního vztahu třeba poničil a já odstraňoval toto prokazatelné poničení - pokud by ta oprava měla takový charakter - tak se přiznán, také bych váhal - třeba alespoň zda nedat danou opravu do odpočtu koeficientem podle §76).

Ale jak jsem řekl - spíše bych poukazoval na to, že to opravuji ve vztahu k novému nájmu a do plného odpočtu bych šel. U toho zateplení samozřejmě také.

Jinak to vyrovnání odpočtu DPH - v zákoně máme konstrukci, že vyrovnáváme odpočet DPH z investic - tedy opravy by již zůstaly odpočteny, nicméně u investic by se musely dělat následné úpravy odpoču daně podle §78 (tedy to zateplení).ZN

Dostala se mi do rukou smlouva o výpůjče, kde půjčitel je MAS. Naše obec si tedy půjčila bezplatně z MASky štěpkovač na dobu určitou a to do 31.12.2020. Po této době přejde vlastnické právo k štěpkovači bezplatně na naši obec. Marně jsem ve smlouvě hledala nějakou cenu štěpkovače a až po delším pátrání jsem objevila odůvodnění žádosti kde stojí : Obec se zapojila do projektu " Využití bioodpadu v obcích MAS ", kde bude obci dodán štěpkovač dle smlouvy o výpůjčce. Ve výběrovém řízení byla vysoutěžena cena připadající na obec ve výši 227 480,-, přičemž dotace z OPŽP pokryje 90% této částky. Žádáme vás o poskytnutí individuální dotace ve výši 10% tj. 22 748,- Kč. Na tuto částku tj. 22 748,- mám další smlouvu a to o poskytnutí finančního příspěvku, kterou jsem zaúčtovala : předpis 999/916, úhrada 373/231 par. 3900, pol. 5221, 916/999. Vyúčtování příspěvku je do 31.12.2015, kde budu účtovat 572/373. Teď nevím v jaké ceně mám štěpkovač zařadit na podrozvahu a nebo co bude dál. Předpokládám, že zde budu štěpkovač evidovat a po 31.12.2020 ho zařadím do majetku.

Tam je problém, že žádný účet podrozvahy není pro evidenci majetku ve výpůjčce vhodný, na podrozvaze by se měl evidovat jen závazek, kdybyste majetek zničili,  v jaké výši byste ho měli zaplatit, ale zpravidla si majetek proto, abychom ho ničili, nepůjčujeme. Bylo by úplně v pořádku, když nebudete výpůjčený štěpkovač evidovat nikde, nebo jen mimoúčetně v nějaké OTE (kvůli inventarizaci). Vlastník po dobu udržitelnosti tento majetek povede v rozvaze a kvůli inventarizaci si asi s vaší obcí bude odsouhlasovat , že jej používáte, že ještě existuje. Štěpkovač vám pak darují, je to MAS, takže ne VUJ a dar se bude muset v roce 2020 ocenit RPC. 

Dobrý den, prosím o radu. 1/ Obdrželi jsme investiční dotaci z kraje na pořízení zrcadel a zpomalovačů rychlosti na státní a místní komunikaci, prosím o radu jak zaúčtovat faktury za práce s tímto spojené? Myslela jsme jako opravu nebo materiál, ale když je dotace investiční, tak jako stavbu pol.6121 a par.6171 nebo 2212? 2/ ZO schválilo pronájem společenské místnosti a pronájem káry za auto, nájem z místnosti asi na pol. 1343, ale prosím o radu kam nájem za káru a proti jakému účtu? Extra bankovní účet (jako máme na hospodářskou činnost) na to asi zřizovat nemusíme, bude to pár korun za rok? 3/ Obec by chtěla pořádat kulturní akce (pouťovou zábavu apod.), ŽL na pořádání kulturních akcí máme, občerstvení zajišťuje jiná osoba. Musíme na to zřídit nový účet v bance a jak zaúčtovat vstupné a platbu za hudbu, poplatky OSA apod.? Myslíme si, že většinou by vstupné s bídou pokrylo náklady. A jak to udělat, pokud by na to vstupné nestačilo?

1/ Máte pravdu, že pořízení zpomalovačů a zrcadel na pozemních komunikacích by bylo optimální vyhodnotit jako opravu (nákup materiálu na opravu) komunikací. Tady však bude třeba dát přednost zaúčtování podle druhu přijatého transferu, to znamená jako technické zhodnocení komunikací a investiční výdaj. U místní komunikace se bude jednat o TZ majetku obce s evidencí na účtu 021. Problematičtější situace bude u TZ státní komunikace, protože tady se bude jednat o TZ cizího majetku. Obec může pořídit TZ cizího majetku se souhlasem vlastníka s právem jej evidovat i odpisovat, eviduje se také na účtu 021. Protože se jedná o zhodnocení majetku cizího vlastníka, je vhodné dát ke schválení zastupitelstvu. Vlastník, pokud zásah do svého majetku schválí, by měl stanovit i pravidla, zda bude chtít např. TZ protokolárně předat nebo zda dá souhlas obci s evidováním a odepisováním TZ. Faktury na náklady související s pořízením TZ se v obou případech účtují přes účet 042, výdaj s položkou 6121, odpa 2212.

2/ Pronájem místnosti i káry bude s předpisem 311/603, úhrada pronájmu místnosti s položkou 2132 a odpa dle účelu, úhrada pronájmu káry s položkou 2133 a odpa dle rozpočtu, např. 3639. Zvláštní účet, pokud není v rámci hospodářské činnosti, není určitě třeba zřizovat.

3/ Pořádání kulturních akcí je mimo podnikatelskou činnost, nejedná se o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku a to bez ohledu na to, zda je např. jednorázově nějaký zisk u kulturní akce vykázán. Vstupné je službou, bude se účtovat jako výnos na účtu 602, v RS položka 2111, odpa dle rozpočtu (např. 3399). Poplatky OSA budou vykázány jako náklad na účtu 549, položka 5041.

Obec v roce 2012 vybudovala vodovodní řad přes pozemek soukromého majitele. Ústně bylo s majitelem dohodnuto, že až postaví na této parcele dům, obci odprodá tu část pozemku, přes kterou tento řad vede a zaplatí obci 1/3 nákladů vodovodního řadu mínus cena za pozemek. K sepsání smlouvy s majitelem došlo až nyní. Smlouvu posílám na email. Navíc majitel pozemku nyní poslal obci peníze, ještě než byla tato smlouva zanesena do katastru. K dnešnímu datu, tam ještě pořád není vložena. Prosím o radu, jak tento případ účtovat a zda majiteli zatím vrátit peníze zpět na účet.

Úhradu  nad zápočet (smlouva došla na mail, je tam ustanovení o zápočtu) nevracejte, tato částka nemá jakoby co dělat s pořízením pozemku, datum dodání návrhu na vklad je jen okamžikem, kdy lze udělat zápočet. Druhá strana  hradí tu 1/3 nákladu.  K datu podání návrhu na vklad pořídíte pozemek zápisem 042/321 a zařadíte jej včetně vedlejších pořizovacích nákladů 031/042. 

U toho vodovodního řádu nemám informaci , zda majitel vlastní tu 1/3 vodovodního řádu, nebo zda se jedná jen o příspěvek na pořízení majetku ve vlastnictví obce. Ono spoluvlastnictví řádu není jednoduché, někteří právníci to vylučují, ale v praxi se to děje často. Pokud je to však jen příspěvek, tak se vlastně účetně jedná o dotaci na pořízení DM a měl by se účtovat na 403. Takže, pokud se jedná o tento případ, pak uděláte předpis (můžete ihned): 344 MD/ 403 D (pokud již nebyl v minulosti udělán), úhradu od pána již můžete přijmout ihned zápisem 231 odpa 2310 pol. 3121 MD/ 344 D. A k datu podání návrhu na vkladu uděláte zápočet - 321 MD (závazek z kupní smlouvy)/ 344 D ve výši kupní cenu pozemku. 

403 dáte na kartu majetku s datem až např. dle podpisu smlouvy a začnete rozpouštět až od data zařazení - není potřeba nic přepočítávat zpětně. Tento postup je dle jednoho stanoviska MF - kopíruji ho sem: 

"Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (pzn. TP = transferový podíl) (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS." 

V naší obci bydlí rodina, která je ve složité finanční situaci. Má 3 děti , jedno z nich má kombinované postižení. Postižené dítě dováží Maltézská pomoc do speciální školy asi 20 km vzdálené. Zastupitelstvo obce by rodině chtělo přispět na dopravu, nevíme jakou formou, zda by bylo možné poskytnout měsíční příspěvek nebo je lepší jednorázový dar a na základě jakého dokumentu.

V úvahu může připadnout buď poskynutí dotace (podle zákona č. 250/2000 Sb.) nebo daru (podle občanského zákoníku). Základní odlišnost je v tom, že při poskynutí dotace obec požaduje finanční vypořádání a kontroluje, zda byl dodržen účel použití poskytnutých prostředků. Naopak u daru obec účel užití prostředků nestanovuje, finanční vypořádání nevyžaduje, obci jakoby nezáleží na tom, na jaký účel obdarovaný prostředky použije. Pokud se obec rozhodne pro dotaci, pak je třeba se řídit uvedeným zákonem č. 250/2000 Sb. V tom případě je třeba, aby žadatel podal žádost o dotaci, která bude obsahovat náležitosti dle § 10a odst. 3 zákona (mj. účel použití prostředků, částku a také dobu, v níž má být dosaženo účelu). Vhodné je, pokud obec vypracuje formulář, který zajistí, že žadatel nezapomene na nějakou povinnou náležitost. Pokud obec o žádosti kladně rozhodne, je třeba uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace s náležitostmi dle § 10a odst. 5 zákona. Ve smlouvě je určitě možné sjednat, že budou prostředky vyplaceny jednorázově či vypláceny měsíčně např. po dobu jednoho roku nebo jiné doby, stejně tak, jaká bude forma finančního vypořádání, zda bude příjemce výdaje na dopravu prokazovat měsíčně, čtvrtletně nebo až ke stanovenému datu. Zákon pouze stanovuje minimální náležitosti, jaké má smlouva obsahovat, v rámci nich lze podmínky sjednat tak, aby vyhovovaly stanovenému účelu a podmínkám.

Druhou možností poskynutí prostředků je formou daru. Jak bylo řečeno, v tomto případě obec nesleduje použití finančních prostředků, darovací smlouva nemusí být písemná, postačuje usnesení orgánu. Nelze obecně říci, zda je lepší dotace nebo dar. Je třeba se rozhodnout zejména dle toho, jak moc obci záleží na vyúčtování použití prostředků.

Dobrý den, na našem úřadě došlo k organizačním změnám, kdy část odboru vnitřních věcí (oddělení hospodářské správy) a samostatné oddělení informační systém (OIS) byly sloučeny v jeden odbor hospodářské správy (OHS). V rámci tohoto nového odboru byla tato dvě oddělení zachována, přičemž odd. hosp. správy vede jeden místostarosta a odd. informační systém vede starosta. Před organizační změnou měl odbor vnitřních věcí (OVV) a odd. informační systém každý své ORJ, jelikož se sledovaly výdaje za každou oblast zvlášť a tento požadavek přetrvává i nadále. Z OVV přešlo ORJ na oddělení hosp. správy a u OIS zůstalo zachováno jejich ORJ, tzn. že jeden odbor má dvě ORJ, přičemž příkazcem je vedoucí odboru pro oba správce ORJ. Teď nám vnitřní audit napadl, že dle zákona není možné, aby jeden odbor měl dvě ORJ, jednoho příkazce a dva správce. Chtěli bychom se zeptat, zda je to dáno nějakým zákonem a kterým nebo zda je to přípustné a za jakých podmínek. Právě probíhá návrh rozpočtu na další rok, tak bychom tuto situaci potřebovali ujasnit. Předem děkujeme za odpověď.

Určitě ničemu nevadí, když v rámci jednoho odboru existuje jeden příkazce a dva správci rozpočtu. To je záležitostí vnitřního nastavení a rozdělení kompetencí. Pro konkrétnější odpověď by však bylo třeba znát, jakou argumentací vnitřní audit svůj postoj zdůvodňuje. Je pravda, když se podíváme např. na § 26 odst. 1 zákona o finanční kontrole, tak písm. a) výslovně připouští více příkazců operací v rámci jednoho ÚSC (v rámci věty použito množné číslo), kdežto větná stavba věty pod písm. b) (správce rozpočtu) je odlišná a používá jednotné číslo. Dle ustanovení písm. b) předběžnou kontrolu plánované operace zajišťuje vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu. Tato formulace je však obecná a nelze z ní vyložit, že v rámci jednoho konkrétního odboru (např. hospodářské správy) může být pouze jeden správce rozpočtu. Systém je třeba upravit vnitřními předpisy, je však nutné, aby byly stanoveny jasné odpovědnosti za jednotlivé části rozpočtu. V rámci systému pak bude určitě stát vedoucí zaměstnanec, který bude za systém odpovídat.

V naší obci se prodal stavební pozemek v hodnotě 150,- Kč/m2 s tím, že pokud se zkolauduje stavba do 5 let od prodeje, tak se vrátí částka 50,- Kč/m2 kupujícím. Chtěla bych se zeptat, jak zaúčtovat tento případ.

Je to případ na zaúčtování účetní rezervy. Posílám Vám popis účtování v příloze v dalším mailu, zkusím i zkopírovat, ale nebere mi to excel. (je to kapitola 11)

·      rezerva na „vratky“ výnosů (budoucí slevy)

Uvádíme dva obdobné příklady, které splňují definici rezervy (závazek vznikl a existuje k rozvahovému dni, výše závazku je nejistá, proto z důvodu akruálního principu časové a věcné souvislosti s výnosy je třeba vytvořit nákladovou rezervu).

Příklad č. 1: Obec prodává pozemky za 600 tis. Kč s tím, že pokud bude do 3 let na těchto pozemcích zkolaudován rodinný dům, vrátí kupujícímu 200 tis. Kč. Takto bylo v roce 2010 prodáno 20 stavebních parcel. 

Ocenění rezervy:

Odhadujeme, že podmínky splní 15 kupujících. Ocenění rezervy 200 x 15= 3 mil. Kč

V roce 2013 bylo zjištěno, že kolaudovalo 16 kupujících.

Zaúčtování příkladu č. 1

1. Tvorba rezervy ve výši odhadu 555/441 ve výši   3 mil.  (rok prodeje)

2. Předpis závazku z přiznané slevy  647 (549)/ 378 ve výši 3,2 (rok splnění podmínek pro slevu)

3. Rozpuštění rezervy v době vzniku nákladů 441/555 ve výši 3 

*Jedná se o přiznání slevy, tj. součásti ocenění výnosu, která by měla být v souladu s ustanovením §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zaúčtována meziročně na účet, kterého se týká, proto preferujeme volbu zaúčtování na 647 minus D. Zaslání poskytnuté slevy by bylo ÚSC účetním zápisem: 378 MD/231 odpa např. 3639 a pol. 5909 D (u rozpočtové skladby volíme výdajovou položku v logice meziroční platby bez ohledu na účtování minusem na výnosy).

VH z účetní operace příkladu č.1 v roce 2012 (bez vlivu zaúčtování na 554 Prodané pozemky): 20 x 600 = 12 mil. výnosy minus 3 mil. náklady (555) = 9 mil. Toto zobrazení VH je věrnější, než vykázat v roce 2010 VH ve výši 12 mil. a v roce 2013 VH ve výši -3,2 mil. Kč.

Dobrý den, mám prosím dotaz ohledně řádku A4. A5 v kontrolním hlášení. Chápu dobře, že do řádku A4 budu psát údaje, které budou korespondovat s řádkem 1 a 2 daňového přiznání? Není mně ale jasné jak mám dělit plnění do 10 tis. a nad 10 tis v účetnictví aby šlo správně do daňového přiznání? Na kterém řádku se mně to v daňovém přiznání promítne? A už vůbec nechápu co budu dávat na řádek A5? týká se to pouze řádku 12 a 13 daňového přiznání? A co konkrétně řádek 12 a 13 má za náplň? Nějak mě nenapadá co konkrétně by tam obce mohly dávat? Já tam celá léta co jsem plátce nic neúčtovala. Asi je to zmatený dotaz, omlouvám se a děkuji.

Takže k jednotlivým dotazům:

a) ano - A4 a 5 je o poskytnutých plněních na ř. 1 a 2 přiznání s tím, že součet uvedených plnění na A4 a A5 by měl odpovídat hodnotě uvedené na ř. 1 a 2 přiznání. To je ostatně uvedeno i v manuálu ke kontrolnímu hlášení (poslední část - kontroly):

Celková hodnota základu daně A.4. a A.5. za zdaňovací období (nebo součet tří kontrolních hlášení u čtvrtletního plátce) odpovídá řádku 1 a 2 přiznání k DPH.

Jak budete dělit plnění mezi ta, které jsou do 10 tis. kč a nad 10 tis. Kč - prosím to se neptejte mne - to je dotaz na poskytovatele software (zda si to rozhodí sami při stejném kódu nebo zda bude nutno dávat pro každý případ dva různé kódy - respektive záznamové jednotky).

Takže raději ještě jednou - plnění z ř. 1 a 2 přiznání rozepisuji do A.4 a.5 kontrolního hlášení tak, aby se součty hodnot zde uvedených rovnaly (tedy to nebudeme nějak promítat do daňového přiznání). A4 je položkově pro případy nad 10 tis. kč, A.5 je kumulativně pro zbytek případů.

b) pokud se týká ř. 12 a 13 přiznání k DPH, tak souhlasím, že aplikace na USC a PO je velice řídká - mohlo by se zde například objevovat následující:

- pořízení software z nečlenského státu EU - například z USA, Izraele (povinnost prodanit v ČR)

- pořízení nějaké služby od zahraničního neplátce DPH (služba má místo plnění v ČR) ZN

Obec zateplila budovu obecního úřadu z dotace OPŽP, finacování EX ANTE. Prosím o kontrolu účtování, protože z těch záloh a dohadných účtů a vypořádání jsem docela vedle. 1.k datu rozhodnutí ( v r. 2014) podrozvaha 955/999 2.Příjem dotace ( po realizaci akce) v srpnu 2015 ve výši 1006020,90 (85%) jsem zaúčtovala 231 pol 4216 UZ 54515835 MD/472 D a 59177,- Kč (5%) jsem zaúčtovala 231 pol. 4213 54190877 MD/472 D. A zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955. 3. Předpis faktur 042/321 100, úhrada faktur v srpnu 2015 321 100/231 odpa.6171 pol 6121 rozpočítané z uznatelných nákladů s označením UZ, N,ZDROJ na 85%,5% a 10% (spoluúčast obce). Neuznatelné jen s označením ORG (ORG mám označené všechny účty, na kterých jsem v souvislosti se stavbou účtovala). 4. K 30.9.2015 vydaný kolaudační souhlas jsem zaúčtovala zařazení TZ 021/042 v celkové částce díla a 388/403 ve výši dotace – kvůli odpisům. 5. K jakému datu budu účtovat vypořádání dotace? Na rozhodnutí je jen termín realizace akce 1.7.2015. A bude účtování takto: 346/388 a 472/346 ve výši dotace?

Odpověď vepsána k dílčím dotazům tučným základním písmem: 

1.k datu rozhodnutí  ( v r. 2014) podrozvaha 955/999 - ano v pořádku 

2.Příjem dotace ( po realizaci akce) v srpnu  2015 ve výši 1006020,90 (85%) jsem zaúčtovala  231 pol 4216 UZ 54515835 MD/472 D a 59177,- Kč (5%) jsem zaúčtovala 231 pol. 4213 54190877 MD/472 D. A zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955.

Přesně tak, jste šikulka (a dále vlastní org k celé akci ke všem účtům -i k 472!)

3. Předpis faktur 042/321 100,  úhrada faktur v srpnu 2015 321 100/231 odpa.6171 pol 6121 rozpočítané z uznatelných nákladů s označením UZ, N,ZDROJ na 85%,5% a 10% (spoluúčast obce). Neuznatelné jen s označením ORG (ORG mám označené všechny účty, na kterých jsem v souvislosti se stavbou účtovala).

Takže org máte - toto je taky dobře. 

4. K 30.9.2015 vydaný kolaudační souhlas jsem zaúčtovala zařazení TZ 021/042 v celkové částce díla a 388/403 ve výši dotace – kvůli odpisům.

Taky dobře!

5. K jakému datu budu účtovat vypořádání dotace? Na rozhodnutí je jen termín realizace akce 1.7.2015. A bude účtování  takto: 346/388 a 472/346 ve výši dotace?

Protože jsem viděla, že v poslední době SFŽP posílá tiskopis k uznání dotace, tak na něj počkáme - posílám pro představu v příloze v další mailu, jak to vypadá. Do doby přijetí dokumentu necháme na 388 i 472, jestli vám ještě chybí i nějaké peníze dle rozhodnutí, tak i na 955 - tu bychom zrušili, až pošlou doplatek nebo k datu, když zaúčtujeme to vypořádání na účet 346 - podle toho, co bude dříve. 

Zvládáte to perfektně, vůbec mě nepotřebujete!!!

Vzhledem k tomu že v lednu 2016 budeme sestavovat rozpočet, řešíme individuální dotace. Můžeme vyzvat spolky do kdy mají podávat žádosti na individuální dotace pro rok 2016 , abychom to mohli zapracovat do rozpočtu? Můžu dát do rozpočtu jmenovitě individuální dotace, když nebude ještě schválená veřejnoprávní smlouva? Např. Myslivci , TJ, Rybáři jako to bylo dříve, nebo to mám dát na jeden paragraf volnočasové aktivity a potom individuálně schvalovat žádosti a brát z tohoto paragrafu. Ptala jsem se různých obcí a každý tvrdí něco jiného

Ano, asi určitě můžete spolky vyzvat k podání žádostí. Ano, lze dát do rozpočtu očekávané částky, i když není smlouva. Lze dát i vše do rozpočtu pod jeden obecný odpa např. 3900 - ten hodně unese. Důvod jeho zavedení byl právě i v tom, aby malé příspěvky spolkům nebyly zbytečně rozházeny po celé RS. Významné příspěvky např. TJ jsou však správněji na odpa 3419. 

Od roku 2006 jsme měli pohledávku ve výši 38.625,- Kč za vystavenou fakturu za prodej dřeva. V roce 2009 jsem ji převedla na podrozvahu 9090975/9990072. Věc jsme předali exekutorovi a dnes nám přišla na účet platba a to: jistina ve výši 38.625,- Kč. a dále úroky z prodlení ve výši 29.007,48 Kč, náklady soudního řízení ve výši 18.769,- Kč, náklady exekuce oprávněného ve výši 4.340,- Kč .celkem jsme tedy přijali od exekutora 90.741,48 Kč. zaúčtovala bych takto: 38.625,- Kč-odúčtování z podrozvahy 9990072/9090975 a zároveň na 1032-2111 výnosový účet 6020300. Zbytek tedy úroky, náklady soudního řízení a náklady exekuce oprávněného v součtu 52.116,48 bych také zaúčtovala na 1032/2111 a výnosový účet 6490320. Domnívám se, že i úroky, náklady soudního řízení a náklady exekuce oprávněného jsou součástí příjmu za prodej dřeva.

Jedná se o vymoženou vyřazenou pohledávku, takže správně je na účet 643 - ta platba za pohledávku. Úroky z prodlení je správně na účet 641, ostatní na 649 souhlas. Souhlas i s rozpočtovou skladbou - dle RS je to vyhodnoceno dobře. Na pol. 2212 se dávají sankční platby jen oddělené od vyměřovacího základu. 

Jen prosím pozor - vyřazené pohledávky mají svůj účet na podrozvaze a  není to 909, byl to do konce roku 2014 účet 911, od 1.1.2015 je to účet 905. 

Dodavatel nedodržel termín dokončení díla. Dle SoD můžeme po hotoviteli požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z ceny díla za každý den prodlení. Vystavíme zhotoviteli fakturu, musí být k vypočtené pokutě připočteno DPH?

Pokuta není ani zboží ani služba, nejedná se o zdanitelné plnění, takže by DPH nemělo být připočteno. 

MŠMT udělilo naši škole cenu Evropská jazyková cena Label 2015 ve výši 200 000,- Kč. Tyto peníze nám pošle na náš účet a my to máme převést škole. Jak to mám záúčtovat? Já bych účtovala příjem 231 3113 2329/401 a dále škole bych to poslala jako příspěvek účelový 401/ 231 3113 5336. V tomto případě to musí asi schválit zastupitelstvo je to navýšení příspěvku.

Pro vás je to jen průtok - správně by mělo být jen 231/375 a 375/231 - zde s položkou 5336, ta je pro průtok určena. Trochu jsem v rozpacích z té položky 2329 - jestli je to jen jako ocenění, ne dotace, pak je správně položka 2321. Nevím, proč příspěvek účelový - to ocenění je přímo na nějaký účel, budou ho muset poskytovateli vypořádat? Pak by to nebyl dar, ale dotace  a v příjmu by mělo být na 4116. Dále bych jen ráda upozornila, že účet 401 využíváme u PO jen v případě dotace na pořízení DM od zřizovatele (ve smyslu, že se jedná o peníze ze zdrojů zřizovatele), účet 401 není obsahově určený  na provozní náklad (572),  a ne v případě, že dotaci poskytuje jiný subjekt (pak průtok 375). Ohledně schválení zastupitelstva - doporučujeme , abyste si upravili formou předběžného rozpočtového opatření případy dotací včetně dotací průtokových, na této transakci není nic, co by zastupitelstvo mělo schvalovat . 

Pak je tady ještě jeden problém - pojmy dar a cena. Nejsem si tím právně jistá, ale snad cena není v režimu daru - u PO by byl ještě problém, že dar, který není schválen zřizovatelem (tj. radou), je od počátku právně neplatný. 

Určitě bych doporučila zjistit, s jakou položkou toto MSMT poskytlo, to by mohlo určit vaši příjmovou položku.