Dotazy

Naše město zakoupilo nadzemní hydrant /vodní hospodářství/ v hodnotě cca 80 tisíc. Jsme plátci DPH, takže si uplatňujeme DPH na vstupu a zároveň dodaňujeme RCH. Rada města rozhodla, že na tento hydrant nám občan přispěje částkou 20 % ze základu daně. Budeme účtovat příspěvek na účet 403, ale je to osvobozené plnění, nebo je to předmětem DPH ? Nejsem si v tomto případě úplně jistá.

Přijatý dar na DM je správně transferem na pořízení DM, eviduje se na 403, rozpouští se proti odpisům. Z hlediska DPH - dar na pořízení DM není ani dodáním zboží ani služby, DPH by se z něho odvádět nemělo (nejedná se o prodej hydrantu - pouze se prostřednictvím daru částečně financovalo jeho pořízení) a není to vůbec předmětem DPH (tedy neuvádíte do přiznání vůbec - ani do kolonky osvobozené plnění).

Ale tento dar je potřeba zdanit daní z příjmů za obec (obec daní sama sobě, jen je potřeba toto dostat do přiznání za rok 2015). 

Máme uzavřenou smlouvu o poskytnutí nadačního příspěvku s firmou CEMEX. CEMEX se zavazuje poskytnout obci příspěvek ve formě věcné-materiál (cement a materiál z lomu) - v hodnotě 73.980,- Kč. Příspěvek je určen na rozvoj obce. Bude předmětem DPH ? Příspěvek zaúčtuju 112/401? Použití materiálu např. opravy komunikací 511/112 ? Ještě bych měla něco účtovat? Ještě mám jednu prosbu o radu. RM v roce 2012 schválila příspěvek pro každého nového žáka základní školy z jiné spádové oblasti či jiné ZŠ. Od tohoto roku jsme v rozpočtu měli prostředky, ze kterých jsme příspěvky vypláceli na základě uzavřené smlouvy s rodičem. Nevím jak máme postupovat nyní v novém školním roce. Máme ho vyplácet jako finanční dar, který vždy schválí rada a uzavřít darovací smlouvu. Nebo se už nemusí schvalovat, když máme v rozpočtu schválené prostředky.

Je to věcný dar, není to dodání zboží ani služby, nemá vliv na DPH. Zaúčtování - dle CUS 707, bod 5.1.2. se zaúčtuje 112 MD/ 649 D. Následně výdej do spotřeby MD 501/Dal 112Pokud zásoby nespotřebujete do konce roku, tak musíte časově rozlišit ten výnos zápisem 649/384 a příští rok zase proti spotřebě rozpusti 384/649.  

Pokud byste ten kámen a cement použili na investice, museli byste to asi neaktivovat na 042 a také případně převést dar na 401 z 649. Jen ještě pozor na ocenění - již jsem tuto smlouvu s CEMEXEM viděl - hodnota daru by měla být včetně DPH (v tom mají ve smlouvě trochu zmatek).

Ohledně daru - nestačí schválení v rozpočtu, v kompetenci rady je schválení daru do výše 20 tis. Kč, takže je potřeba dary schvalovat - zde radou, i když jsou na ně peníze v rozpočtu. Smlouva darovací písemná být nemusí. Takto jste však měly postupovat každý rok k naplnění právní účinnosti daru. Neříkám, že se stalo něco hrozného - píši to jen pro vyjasnění. Není možné schválit např. radou, že budeme např. "každému, kdo si řekne" dávat dar a považovat to za schválení konkrétních darů dle zákona o obcích. 

Ještě doplním - jsem z toho sama v rozpacích. Rada by ale asi  nemusela schválit jmenovitě dar pro každého jednotlivce, i když je uvedeno jedné osobě (fyzické nebo právnické za kalendářní rok). Pokud uvede jasně kritéria - třeba dar se schvaluje ve výši 1 tis. kč každému žáku, který poprvé nastoupí do ZŠ...a je z jiné spádové oblasti - a případně čím toto bude doloženo a za jaké období - tak by to asi mohlo stačit. Jsem z praxe zvyklá, že se sice jednou schválí pravidla, ale každoročně se dává do rozpočtu částka a ke schválení přehled, komu se vyplatí. Ale pak jsou zase takové dary jako např. na čipování psa - a to se opravdu jmenovitě neschvaluje. Prosím , ti kdo to budou číst, nenapsali byste mi, jaké máte zkušenosti s kontrolami - zda vyžadují seznam příjemců schválených radou nebo dle výše zastupitelstvem i u "hromadných typů" finančních příspěvků na určitou akci? Jak toto řešíte? 

Dovoluji si Vás poprosit o odpověď na dotaz ohledně rozpočtové změny - přijetí úvěru (platby dokladů přímo z úvěrového účtu). Bude se schvalovat přijetí úvěru na financování projektu. Rozpočet máme vyrovnaný, ovšem příjmy jsou opožděny a výdaje musí být realizovány. Ke konci roku se vše srovná. Z tohoto důvodu ZO musí schválit přijetí úvěru, kdy faktury za projekt budou proplaceny přímo z úvěrového účtu. Musí být schválena rozpočtová změna ve výši úvěru (jeho přijetí ?). Rozpočtové výdaje jsou v rámci schváleného rozpočtu již pokryty. Kdyby musela být schválena rozpočtová změna - přijetí úvěru +, co bych měla dát do výdajů (rezervu ?). Účtování (podle mě) pouze: úhrada faktury: 321/ 451, §, položka dle RS a dále až splátka úvěru. Dále se dovolím zeptat ohledně DPH koupaliště. Opravujeme koupaliště, jsme plátci DPH a podle závěru ze všech materiálů co jsem načetla, by obec měla mít nárok na odpočet (mám za to, že se jedná o rekreaci). Daňový poradce řekl, ať se poradím se správcem daně. Chtěla bych, aby vyjádření správce daně v této věci bylo závazné . O "co" a "koho" mám požádat. V § 47a zákona o DPH se píše o závazném posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (základní nebo snížená) na 0 sazbu DPH se toto ustanovení nevztahuje (sport - ostatní plnění osvobozená..).

Přijetí úvěru - určitě doporučuji rozpočtovat, je to poměrně významná položka z hlediska financování a bude se muset příští rok i rozpočtovat splátka úvěru (8114). Protipoložkou může být položka 8115 na str. D - systém je ten, že přijmete uvěr (8113 MD) a na konci roku vám zůstanou peníze na účtu - tj. změna stavu na položce 8115 (což by odpovídalo skutečnosti, pokud příjmy budou nakonec naplněny). Rozpočet tímto zůstane vyrovnaný, jen budou rozpočtem pokryté i skutečně realizované položky.

2. Koupaliště

U toho závazného posouzení - skutečně již jsem jedno "viděl" a FU odpověděl - abychom se vešli do §47a, tak se ptáme, zda je správně, že je to v sazbě 15% - to je podle mne plně v souladu s §47a.

Věcně by stále mělo platit sdělení MF z roku 2008 k podání závazného posouzení na sazby daně - odkaz najdete zde:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2008/zavazne-posouzeni-sazby-dane-z-pridane-h-1591

Žádost je směrována na Generální finanční ředitelství, je spojena s poplatkem ve výši 10 tis. Kč.

V obci stojí budova sokolovny z roku 1935, ke které byla v roce 1988 přistavěna přístavba. Obojí v rámci bezplatné výpůjčky léta využívala místní Tělovýchovná (přístavba) a Tělocvičná (budova) jednota. Letos budovu sokolovny s okolními pozemky od České obce sokolské obec odkoupila za cenu 2 532 850 Kč (1 800 000 budova, zbytek pozemky = 732 850 Kč). Budovu přístavby za symbolickou 1 Kč obec odkoupila od TJ Sokol. Dle smlouvy z budovy sokolovny hradí daň z nabytí ČOS. Z koupě přístavby hradí daň z nabytí obec z odhadní ceny (ta je 3 214 005,40 Kč, z toho stavba 3 201 121 Kč, stavební pozemek 12 884,40). Na obě budovy byly vypracovány znalecké posudky. Zatím mám vše na 042 a trochu se ztrácím v tom, v jaké výši zavedu pozemky na 031 a budovy na 021 (a co s pozemkem pod budovou). V jaké výši zavedu do majetku budovu, koupenou za 1 Kč?? Prosím o radu, co s náklady (znalecké posudky, kolky, daň z nabytí) - ty poměrnou částí rozdělím mezi 031 a 021? Ohledně přístavby sokolovny teď mezi obcí a TJ probíhá debata nad tím, co s majetkem, který v budově je (veškeré vybavení, nábytek, nářadí apod., které je majetkem TJ), jelikož smlouva uvádí, že kupujeme budovu včetně vybavení. Nedovedu si představit, že bych tento majetek měla zařadit, už nemluvím o tom, v jakých částkách, když prodejní cena všeho byla 1 Kč...............prosím o Váš pohled na věc a předem moc děkuji.

Nejprve k dani z nabytí nemovitosti - tam by měla obec platit "daň z převodu" jen z té 1 Kč - §22 odst. 1 zákonného opatření senátu (340/2013) jasně uvádí, že se platí ze sjednané ceny, pokd jedním z partnerů transakce je USC nebo DSO (je jedno, kdo potom daň platí). Tedy určitě by mělo dojít k uhrazení z kupní ceny u té České obce sokolské. Problém samozřejmě máme s tím druhým - převod přístavby za 1Kč - tady nemohu vyloučit, že by se to vyhodnotilo jako zastřený úkon darování - nicméně potom by to bylo spíše na dodanění z hlediska daně z příjmů na straně obce, což by ale na druhou stranu obci nevadilo - tedy FU bychom  to asi nechali být za tu 1 Kč (opatrný člověk by to třeba přidanil v dani z příjmů). ZN 

Pořízení majetku od ČOS: Ohledně ocenění do majetku - v případě kupní smlouvy máte v dotazu uvedenou cenu budovy a cenu pozemku - jestli je to takto uvedeno v kupní smlouvě, tak se jedná o pořizovací cenu, kterou navýšíte o vedlejší pořizovací náklady poměrově rozdělené mezi pořízené majetky, např. budovu a pozemky. Pokud nejsou ceny budov a pozemků ve smlouvě uvedeny, tak vycházíme ze ZP. Pak ocenění dělíme rozvrhem  - zjistíme podíl majetkové položky na ZP celkem a tímto podílem vynásobíme kupní cenu a vedlejší pořizovací náklady. 

U toho pořízení za 1 Kč - podle mne buď se odchýlíme od sjednané ceny z důvodu dosažení větší věrnosti a oceníme si to jako dar reprodukčními pořizovacími cenami. Pokud řekneme, že upřednostníme formálně právní hledisko (tedy koupě za 1 Kč), potom skutečně by to asi bylo na to, že by se přiřadila hodnota 1 Kč k budově (asi největší majetková hodnota - tedy zaokrouhlením 1 Kč) a zbytek nabytých věcí by byl za 0 Kč (po zaokrouhlení). Vzhledem k tomu, že poplatky na katastru - kolek by měl příjít stejně jen k nemovitostem, tak mi z toho vychází, že hodnota movitých věcí by byla nula. A maximálně by se nějakým interním odhadem rozdělily vedlejší náklady mezi pozemek a budovu (aby tedy na tom pozemku něco bylo - nebo třeba tak, že by 1 Kč šla na pozemek a zbytek na budovu). Pořád je možnost se  odchýlit od pořizovací ceny ve výši 1 Kč a nad rámec stanovených metod jít na reprodukční ceny, jako by se jednalo o darované věci (muselo by se popsat v příloze účetní závěrky v části A.3.)

Mám jen ještě jednu poznámku - pozor na to, aby ve smlouvě na tu 1 Kč nebylo sjednáno nějaké protiplnění - třeba povinnost na nějakou dobu poskytovat zdarma objekt pro TJ... - tedy mohly by zde být určité rysy protiplnění, které by situaci mohly dosti výrazně změnit.

Horší je to s tím vybavením, myslím si, že není dobře možné ani takto pořízené vybavení evidovat jen mimoúčetně (že nemám ocenění) - vybavení nemůžeme vést jako stavbu, musíme evidovat  jako věci. Ty věci kvůli evidenci bych nakonec asi ocenila RPC (např. dle evidence majetku TJ a snížit o případné opotřebení), a dala dle ocenění na 028, 022 a drobnosti klidně neevidovala nikde. Pozor u "darované" 028 se účtuje dle CUS 710  028/088 a zároveň 558/649. U 022 to bude zápisem 022/401 a začne se odpisovat.  Zde musím říct, že k pořizovací ceně za nulu nic nenajdu a nic jiného než pak ocenit jako věc pořízenou bezúplatnou tj. RPC mě nenapadá. 

Chtěla bych si ujasnit 1.) pojem závazný ukazatel při schvalování rozpočtu. Na jednom školení o rozpočtu jsem slyšela názor, že závazným ukazatelem rozpočtu může být např. pouze dodržení příspěvku PO. Představuji si to tak, že zastupitelstvu bychom sice předložili rozpočet ke schválení v členění podle paragrafů, tak jak jsme zvyklí, ale do zápisu by se zapsalo, ze zastupitelstvo schválilo rozpočet jako celkem P, celkem V a F. Samozřejmě po schválení se rozpočet rozepíše podle rozpočtové skladby. Doposud jsme měli závazný ukazatel paragraf. Když by to nemuselo být, znamenalo by to, že rozpočtové opatření by se dělalo pouze, když by se používali finanční prostředky, které nejsou do rozpočtu zapojené? A pokud by bylo přečerpáno na jednotlivých paragrafech nebylo by to překročení rozpočtové kázně a tyto úpravy bych prováděla sama a pouze třeba informovala radu? Naše praxe je taková, že máme P schválené v nějakém objemu a ve V je počítáno také na par. 6330 pol 5901 nespecifikované rezervy s objemem finančních prostředků, ze kterých se přesouvá na neplánované nebo překročené výdaje v průběhu roku. Máme však rozpočet schválený na paragrafy a navíc jsme omezeni tím, že jednotlivé přesuny může provádět rada pouze do 200 tis.Kč. 2.) Dotace je třeba upravovat rozpočtovým opatřením tak, aby skutečnost souhlasila s rozpočtem? Tedy je nutné na koruny mít rozpočet v P a V stejný jako skutečně obdržené peníze?

Pojem závazný ukazatel při schvalování rozpočtu. Na jednom školení o rozpočtu jsem slyšela názor, že závazným ukazatelem rozpočtu může být např. pouze dodržení příspěvku PO -  pojem závazný rozpočet spíše odvozujeme z §12 zákona č. 250/2000 Sb.- jedná se o údaje, kterými se mají povinně řídit výkonné orgány a např. příjemci dotací. Proto je určitě potřeba stanovit např. příspěvek PO jako závazný ukazatel rozpočtu, tj. nestačí schválit jen příjmy a výdaje a financování - navíc musí být alespoň schváleny vazby na příjemce a příp. poskytovatele dotací. Podrobně máme vysvětleno, co má být v rozpočtu v materiálu ke knize RS 2015, který je v dokumentech ke stažení. (viz závěr odpovědi)

Představuji si to tak, že zastupitelstvu bychom sice předložili rozpočet ke schválení v členění podle paragrafů, tak jak jsme zvyklí, ale do zápisu by se zapsalo, že zastupitelstvo schválilo rozpočet jako celkem P, celkem V a F - v návrhu rozpočtu by mělo být jasné, jaké obsahuje závazné ukazatele - mělo by vázat usnesení na návrh. Může být předložen podrobnější rozpis rozpočtu, ale zároveň by měl návrh jasně uvést, co je považováno za závazný ukazatel rozpočtu. Pokud bude rozpor mezi zněním usnesení a rozpočtem jako přílohou zápisu, akorát to povede k nejasnostem. 

Doposud jsme měli závazný ukazatel paragraf. Když by to nemuselo být, znamenalo by to, že rozpočtové opatření by se dělalo pouze, když by se používali finanční prostředky, které nejsou do rozpočtu zapojené? A pokud by bylo přečerpáno na jednotlivých paragrafech nebylo by to překročení rozpočtové kázně a tyto úpravy bych prováděla sama a pouze třeba informovala radu? - závazný ukazatel rozpočtu nemusí být stanoven pouze na úrovni paragrafu. Může to být jakékoliv další třídění podle rozpočtové skladby. Pokud však opravdu míříte tam, že byste rozpočet schválili jako příjmy a výdaje celkem, a za podmínky, že někde bude uděleno právo k rozpisu rozpočtu vám jako účetní, tak ano, budete moci měnit i hodnoty na odpa až do výše schváleného závazného ukazatele u výdajů. Je však vhodné říci, že takový rozpočet by z pohledu zastupitelstva nemusel být akceptován, zastupitelstvo by takovým rozpočtem vyjadřovalo docela nezájem o rozpočet jako základní nástroj své politiky. Pokud jde o rozpočtové změny (rozpočtová opatření), ty může provádět pouze zastupitelstvo nebo rada (starosta, kde se rada nevolí), pokud má zastupitelstvem vyhrazenou pravomoc k provádění rozpočtových opatření. Rozpočtovou změnu nemůže provést zaměstnanec obce, byť by se jednalo o rozpočtovou změnu formálního charakteru. Ale upravit rozpis rozpočtu v rámci závazného ukazatele samozřejmě může účetní.

Naše praxe je taková, že máme P schválené v nějakém objemu a ve V je počítáno také na par. 6330 pol 5901 nespecifikované rezervy s objemem finančních prostředků, ze kterých se přesouvá na neplánované nebo překročené výdaje v průběhu roku. Máme však rozpočet schválený na paragrafy a navíc jsme omezeni tím, že jednotlivé přesuny může provádět rada pouze do 200 tis.Kč - rozpočtování výdajů na odpa 6330 pol. 5901 je naprosto v pořádku.  Zase je to o tom, co vaše zastupitelstvo unese. Když schválí výdaje celkem, tak byste mohli upravovat i rozpočet přesunem z rezervy, ale nevím, zda se to bude zastupitelstvu líbit, vůbec o rezervě nemoci rozhodovat.

Dotace je třeba upravovat rozpočtovým opatřením tak, aby skutečnost souhlasila s rozpočtem? Tedy je nutné na koruny mít rozpočet v P a V stejný jako skutečně obdržené peníze? Určitě ano, dotace rozpočtujeme s přesností dle rozhodnutí a při každé změně provádíme rozpočtové opatření (jedná se o finanční vztahy k jiným rozpočtům).

Výše uvedená a související problematika je podrobněji i s příklady uvedena v materiálu k RS, který je ke stažení (vložen 14. 2. 2015), doporučuji se podívat na strany 31 - 41, jsou tam uvedeny návody, v jakém rozsahu je vhodné rozpočet zpracovat a jaké všechny náležitosti by měl obsahovat.

Prosím jak zaúčtovat nákup služebního psa pro městskou policii cena 20 000 Kč? Může to být 6129 a 029?

Služební pes se nevede jako dlouhodobý majetek, jen jako zásoba (najdete ve vyhlášce 410/2010 Sb. §14, odstř.7, písm a) že služební psi dlouhodobým majetkem nejsou) , můžete ho zaúčtovat rovnou do spotřeby a nemusíte ho inventarizacovat. Do nákladů např. na 549, položka asi 5139. Není potřeba ani vést jako nespotřebovanou zásobu. (Někdo vede na 112). 

Opět se obracím s dotazem ohledně výstavby kombinované kanalizace pořizované z dotace ze SFŽP. Předem se omlouvám, ale mám v tom dost nejasností. K 31.12.2014 jsem udělala dohadu 388MD/403D ve výši plnění uznatelných výdajů v r. 2014 násobených % krytí výdajů transferem. Tak mám na MD388 cca 8 mil. Kč a na 403D 8 mil. Mám to nyní po zařazení do užívání - upravit do výše přislíbeného transferu? Závěrečné vyhodnocení akce do 30.11.2016. Dílo zkolaudováno 31.8.2015. 31.8.2015 zařazeno do majetku v září 2015 začínám kanalizaci odepisovat a na kartě majetku eviduji i investiční transfer ve výši 54 mil. dle smlouvy o poskytnutí podpory ze SFŽP a účtuji o rozpouštění transferu do výnosu 403MD/672D. Příští rok až bude transfer vypořádán tak mám asi dohadu zpřesnit ve výši rozdílu mezi odhadovanou částkou a částkou vyplývající z vypořádání 403MD/388D a 672MD/403D.

Bylo by potřeba k datu zařazení majetku do užívání přiřadit k majetku i odhad celé dotace.

Nejprve ke stavbě: 

K datu zařazení je vhodné dohadovat přes 042 zápisem 042/389 k zařazení i fa, které k majetku ještě přijdou - např. za administraci dotace - konečné vypořádání, může chybět i fa za vyvolané náklady stavbou - např. na opravy plotů a chodníků, dále fa na inženýrské činnosti apod. Dohaduje se ve výši např. dle smluv nebo objednávek, ať je stavba komplet zařazena. Lépe se s tím pak pracuje, a nemusíte po dokončení mít strach, zda máte opravit vstupní ocenění na 021 nebo zda se již jedná o náklad. Došlá fa po zařazení, když se na ni udělá dohada se zaúčtuje 389/321 a případný rozdíl na 551 MD nebo D (tam, kde chybí). 

Taktéž u dotace - je k datu zařazení majetku  potřeba dotaci dohadovat. Max. výše je: uznatelné náklady  x % dotace  a nesmí překročit rámcově přislíbenou částku dle rozhodnutí nebo smluv. Je potřeba zvážit, zda vám něco nebudou krátit - dle informací, které k okamžiku přiřazení dotace k majetku máte. Jedná se o zápis 388/403 a 403 se hned bude rozpouštět proti odpisům od dalšího měsíce po zařazení. Když pak dotace bude o trochu jiná než dohada, tak se účtuje 346/388 a 403 MD nebo D (podle toho, na které straně bude chybět :o) a zároveň se shodí zápisem 403/672 nebo 672/403. Na kartě majetku zůstane dotace ve výši dohady, do hodnoty 403 se již zasahovat nebude. (CUS 709, bod 4.2.6.)

Jen doporučuji:

a) je výhodnější dělat dohadu dotace o trochu nižší, opatrně, zvážit rizika nepřiznání celé výše dotace 

b) doplnit si jen jako informaci na kartu majetku  skutečnou konečnou výši dotace, když se bude od dohady lišit (pro zachování info). 

Prosím o radu jak účtovat. V měsíci listopadu budou v naší obci hody, starostka se rozhodla, že stárkům a stárkám obec poskytne finanční příspěvek ve výši 1.000,- - 2.000,- Kč na výdaje. Jak budu účtovat a na základě čeho, starostka má pravomoc rozhodnou o příspěvku, nebude to dar? Naše obec je malá máme jen ZO, radu ne.

Starostka (kde není rada) tuto pravomoc má (finanční dar do výše 20 tis. Kč jedné osobě...), mělo by se však jednat o dar, abyste nemuseli chtít žádost a dělat VP smlouvy s vypořádáním...- tj. neposkytovat v režimu dotace dle 250/2000 Sb, §10 a násl. Přeji vám, ať se hody vyvedou!

Podědila jsem po bývalé účetní pohledávky-místní poplatky za TDO 2009-2011. Audit doporučil, abychom je odúčtovali. Vedeme je na 315.Prý musí být ještě 10 let vedeny na podrozvaze. Musí být schváleny zastupitelstvem?

Povinnost evidovat pohledávky po vyřazení z rozvahy 10 na podrozvaze předpisy stanovena není. Primárně je třeba k pohledávkám po splatnosti tvořit opravné položky ve výši 10 % za každých ukončených 90 dnů po splatnosti pohledávky - v rozvaze je tedy pohledávka po 900 dnech po splatnosti evidována v netto ocenění 0.

Do podrozvahy by se měla pohledávka vyřadit v okamžiku, kdy se jeví jako dočasně nedobytná. Pořád ale existuje předpoklad, že dlužník nebo někdo jiný pohledávku uhradí. Dále mohou být nedobytné pohledávky přeřazeny na podrozvahu z důvodu jejich evidence.

Obecně platí, že obec má povinnost sledovat, zda dlužníci pohledávky platí a zajistit, aby pohledávky nebyly promlčeny. Pokud tak obec činí, o vymáhání je vedena dokumentace, k pohledávce je vytvořena 100 % opravná položka a objektivně lze pohledávku přes veškerou snahu označit za nedobytnou, je možné pohledávku vyřadit z rozvahy a rozhodnout se, zda budeme pohledávku evidovat na podrozvaze nebo v rámci nějaké jiné evidence. Vyřazení pohledávky z rozvahy by se mělo dát na vědomí radě jako orgánu odpovědnému za účetnictví - nejsou však upraveny postupy, zda má rada takové vyřazení schválit či nikoliv. Je třeba si uvědomit, že rada svým rozhodnutím nedobytnost pohledávky nezmění, a proto se případné schvalování jeví jako nesmyslné. Vyřazením pohledávky z rozvahy nedochází k poklesu majetku (je vytvořena 100 % opravná položka). Také je třeba si uvědomit, že vyřazením pohledávky z rozvahy nedochází k zániku práva na plnění z této pohledávky. Formální postup evidence nedobytných pohledávek je možný stanovit vnitřním předpisem, který by schvalovala rada.

Shrnutí - vyřadit nedobytné pohledávky z let 2009 - 2011 z rozvahy je vhodné, jejich přeřazení na podrozvahu z evidenčních důvodů je možné. Na podrozvaze však nemusí být vedeny 10 let, tady záleží jen na potřebě, jak mají být tyto pohledávky evidovány.  Zastupitelstvo pohledávky ani jejich vyřazení z rozvahy neschvaluje.

Z podrozvahy se vyřazují pohledávky tzv. nevymahatelné - namítnuté promlčení, prekluze, cena za vymáhaní větší než přínos, nedostatečný spis...Opět není nutné žádné schvalování. 

Chci se zeptat ohledně zaúčtování a zařazení do majetku u nakládání s bioodpady. Na tento projekt nám bude poskytnuta dotace od MŽP ex ante částka 939 534,- od FS, 55 266,- od SFŽP. Celkové náklady projektu jsou 1 381 215,- Kč. Z toho dodávka 1 187 615,- tu tvoří štěpkovač za 458 590,- trakt. kont. nosič za 317 988,- kontejnery 2 ks - 2 x 30 129,-, kontejner za 36 179,- kompostéry 100 ks celkem za 314 600,-. Ostatní náklady za 193 600,- (analýza odpadů 48 400,- VŘ 36 300,- žádost 54 450,- IIČ 42 350,- ZVA 12 100,-). Zatím mám zaúčtováno na podrozvahu 942/999 celkovou výši dotace (994 800,-). Realizace akce 30.9.2015 (máme předávací protokoly), předložení dokumentace k ZVA 31.12.2015. Jaké další účetní případy navazují? Smlouva o poskytnutí fin. podpory se bude teprve schvalovat v ZO. Až bude schválena tak budu dopisovat org dle čísla smlouvy? Až přijde avizo k dotaci budu dopisovat a rozdělovat na nástroj, zdroj, UZ a procenta? Další věc v jaké ceně zavedu nakoupené věci do majetku? Kompostéry bude jako soubor na 022, kontejnery taky soubor 022 (lze když je jiná cena?), nosič a štěpkovač samostatně na 022? Ale v jaké ceně, jak rozpočítám ostatní náklady? A zařazuji k 30.9.2015 k datu předání? K datu předání mám na 042 pouze 139 150,- (ost. náklady za analýzu, VŘ, žádost). Jak zaúčtuji?

Až se schválí a uzavře smlouva, tak v tu chvíli již musíte všechny výdaje rozdělit v poměru NZUZ na poměr od EU, od SR, vlastní a nezpůsobilé. Toto se nedělá až s avízem dotace, ale zpravidla v roce, ve kterém je podepsaná smlouva nebo přijaté rozhodnutí – tj. v běžném roce, kdy je smlouva podepsaná i zpětně. Určitě již nyní je vhodné zvolit org k dotaci a značit jím všechny účetní operace – všechny účty – 042,321, pak 388,403,346….atd.

Ohledně zařazení majetku – ano k datu předání, ale je potřeba se snažit dostat na 042 všechny související náklady s předmětem dotace, případně je dohadovat zápisem 042/389 – zahrňte i náklady např. na administraci dotace a závěrečné zprávy a všechny další, ke kterým máte nějaké info, např. z již uzavřených smluv nebo objednávek. Vedlejší pořizovací náklady rozdělte rozvrhem – tj. sečtete jednotlivé majetkové položky, a zjistíte podíl jedné majetkové položky na celku a tímto podílem vynásobíte součet vedlejších pořizovacích nákladů, a co vám vyjde, k majetkové položce přičtete – pozor u souboru musíte přecenit každou položku souboru. Soubor na 022 lze vytvořit i z částí různě oceněných, ale jednotlivé ocenění jednotlivé položky musí být v souboru popsáno – není to nejlepší řešení, kvůli evidenci, vyřazování částí souboru a zařazování přírůstku souboru - je to dost práce – viz těch 100 kompostérů – u souborů neplatí hranice 40 tis. Kč – tam budete muset každý kompostér zničený vyřadit a nový zařadit, tak se bude hodnota souboru často měnit. Zpravidla se s tím nedá nic dělat, když je dotace investiční, ale po době udržitelnosti dotace se pak soubor rozdělí např. na DDHM nebo dokonce se převede jednotlivě na 902 nebo rovnou do spotřeby. 

A ještě pozor - k datu zařazení majetku by se měla zápisem dohadovat i dotace, když již bude podepsaná smlouva, a to zápisem 388/403. Dotace se rozdělí k jednotlivým majetkovým položkám opět rozvrhem - tj. podíl majetkové položky na součtu všech - x dotace a vznikne 403 k jednotlivém majetku. 

Jsme obec, která má na území zahrádkářskou kolonii s chatičkami, obec k tomuto území opravila místní komunikaci. Majitelé chatiček a zahrádek se mezitím mezi sebou složili a vybrali - původně na úhradu části nákladů na opravu příjezdové komunikace - celkem 5.000,- Kč (částka nevýznamná). Nyní ji chtějí převést na účet obce. Nevím, jak toto zaúčtovat (231 10 2212 2321/649?) a jaké dokumenty k tomu vypracovat. (darovací smlouva?, musí to projít usnesením zastupitelstva?, zdanit - tj. uvést do ř.101 DPPO?).

Pokud se jedná o opravu, tak dar na opravu na účet také 672 - patří tam všechny finanční dary. Darovací smlouva je vhodná, od daně již v roce 2015 osvobozeno - je to pro poslání obce, ale když zdaníte, tak se nic neděje, je to někdy jistější, v darech je od roku 2014 trochu zmatek. Zaúčtování dle RS - souhlas. Přijetí daru finančního od občana nemusí zastupitelstvo schvalovat. 

Chtěla jsem se zeptat na účtování úhrady úplaty za zřízení věcného břemene ve výši 847,- Kč dle Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti mezi obcí a krajem? Na základě smlouvy zaplatím částku 847,- Kč kraji mohu účtovat předpis 558/349, úhrada 349/231 pol. 5137 §6171 a kdy to zařadit do majetku? Mohu hned 028/088 nebo počkat až bude uzavřena smlouva a bude návrh na vklad? A ještě jsem se chtěla zeptat, když se účtují od roku 2015 věcná břemena jinak, musím stávající věcná břemena, co vedu na podrozvaze přeúčtovat na 028? Jednoduše zápisem vyřazení z podrozvahy 999 0992/992 0300 a zařazení na 028/088?

O věcném břemenu, kde je obec stranou oprávněnou, se účtuje jako o majetku nebo výdaji souvisejícím s pořízením majetku až v okamžiku podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Proto před podáním návrhu na vklad zaúčtujte jako poskytnutou zálohu 052 (u DDHM lze i 314) /231. Pokud víte, že VB nebude součástí pořizovací ceny majetku, ale bude vedeno jako samostatný majetek na účtu 028, je správně položka 5137, při použití paragrafu zvažte dle účelu paragraf 3639. Pokud však VB např. bezprostředně souvisí s budovou obecního úřadu, bude správně odpa 6171 (nebývá to pravidlem). K datu podání návrhu VB do katastru nemovitostí se zaúčtuje předpis 558/321, zúčtování 321/052 a zařazení 028/088. Závazkový účet se zvolí raději 321 - jedná se o soukromoprávní vztah, účet 349 se využívá zejména při účtování transferů, pokut a pod. 

Účtování VB se změnilo od 1. 1. 2014, VB účtovaná před tímto datem není třeba přeúčtovávat na účet 028. Pokud jde o podrozvahu - tady záleží na zvážení, z dnešního pohledu je nesystémové mít VB od roku 2014 v rozvaze a ty předešlé, stejné účetní případy, v podrozvaze. Proto zvažte, zda VB v podrozvaze nadále evidovat, je možné je vyřadit, evidovat pouze mimoúčetně, na účet 028 se VB účtované do 31. 12. 2013 nezařazují.

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem, zda - může obec (v našem případě městský obvod) pořádat kulturní akce za úplatu a se ziskem? (např. organizuji koncert, chci vybírat vstupné, to mi pokryje určitou část nákladů nebo všechny náklady), - může obec (v našem případě městský obvod) zajišťovat náplň informačního centra – zprostředkování prodeje propagačních materiálů, vstupenek a jiné s marží a se ziskem? Dotazy jsou vyvolány novou skutečností - zastupitelstvo rozhodlo o zrušení kulturní příspěvkové organizace, která se touto činností zabývala. A nejdůležitejší dotaz: Je nutné mít k výkonu těchto činností živnostenské oprávnění?

Město může obojí dělat s přirážkou, případně i se ziskem. A nemusí mít ani na jedno živnostenské oprávnění, s obojím se vejdeme do poslání města. Obě tyto činnosti se nedělají soustavně za účelem zisku, myslím si, že při správné kalkulaci by byl i ten zisk spíše výjimečný. Klidně toto podnikejte v rámci hlavní činnosti bez ŽL, a přirážky k přímým vstupům přesto můžete bez obav aplikovat. 

Naše město přijímá jistiny např. při některých veřejných zakázkách, při uzavírání nové nájemní smlouvy k městskému bytu nebo při prodeji pozemku pro stavbu rodinného domu. Pouze u jistin u veřejných zakázek obvykle víme, zda bude zakázka ukončena ten samý rok, kdy byly jistiny přijaty. U nájemních smluv jde o příjem jistiny na neurčitou dobu (nevíme, kdy nám nájemník smlouvu vypoví) resp. po několika letech nájemního vztahu (tato lhůta je ošetřena v našich pravidlech případně v nájemní smlouvě) se složená jistina nevrací a je tedy příjmem města. V případě, že se nájemce stane dlužníkem na nájmu, službách spojených s užíváním bytu nebo způsobí školu na bytě škodu, je složená jistota použita na úhradu vzniklých nákladů (dluhu). U prodejů pozemků je složená jistina vrácena pouze pokud kupující začne stavět a do nějaké lhůty postaví alespoň jedno nadzemní podlaží – jde tedy o více než jeden rok. Mají být všechny tyto různé jistiny účtovány přes položku 8901 jako cizí prostředky? Jaké potom bude účtování (včetně RS) jistiny složené letos na účet města, která se nevrátí a stane se po letech příjmem města? Máte nějaké souhrnnější informace o zkušenostech s vedením těchto prostředků na příjmovém účtu města nebo je nutné (příp. dobré) mít zřízený samostatný bankovní účet pro jistiny?

Přijaté jistiny jsou cizími prostředky, neměly by se v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. vést v rámci rozpočtu a položka 8901 je pro tyto případy určená. V případě, že jistina propadne a stane se příjmem města, tak tato částka do rozpočtu patří, příjem i rozpočet na položce 4132, výnosový účet je pak zpravidla 649. 

Jinak bych však vyhodnocovala jistiny k nájemnému, tam je možné je používat, nejsou to jistiny, se kterými nesmíte nakládat. Tam bych volila účtování na účet 455 D a příjem přímo s položkou nájemného 2132. Když se jistina na nájem vrátí, tak s položkou 5909 - vratka příjmu minulých let. (455 MD/ 231 D). 

Trochu jsem překvapena s těmi pozemky. Doufám, že ta jistina kopíruje smlouvu, že se opravdu nejedná o výnos z prodeje pozemků s vazbou, že když postaví RD, že pak je poskytnuta sleva - to by se pak účtovalo přes účetní rezervu a ne přes jistinu, možná by bylo lepší, kdybyste mi jednu takovou smlouvu poslala na mail iva@obecuctuje.cz , samozřejmě v rámci jednoho dotazu. 

Ke dni 17.8. jsme podepsali smlouvu o upsání akcií proti vkladu vodovodu a kanalizace. Účtovala jsem ve výši zůstatkové ceny k 31.12.2014 (máme roční odpisy) 043/368. Ke dni 6.10. došlo k podepsání smlouvy o předání nemovitého majetku. K tomuto dni tedy vyřazuji majetek a proúčtuji proti 368. Nejsem si jistá, zda k tomu datu ještě doúčtuji odpisy za 1-10/2015. Změní se mi tím vlastně hodnota upsaných akcií (ZC - doúčtovaný odpis). Můžu v tuto chvíli tedy opravit/ponížit hodnotu na 043/368? Ke dni účtování úpisu jsem nevěděla, ke kterému dni se přesně majetek předá. Dále si nejsem jistá dnem, kdy zaúčtuji 069/043 - ke dni, kdy nám fyzicky přinesou akcie?

Jste moc šikovná, ano měla byste před datem fyzického vkladu ještě udělat poměrné odpisy za 1-10/2015, takže je správně snížit (o trochu) ten zápis 043/081, jinak by vám 081 k vyřazení nevyšly .Tedy zaúčtujte ve výši odpisů za rok 2015 minus 043 MD/ minus 368 D a  368 MD/ 081 D ve výši zůstatkové ceny po odpisech za 2015 a 081 MD/ 021 D ve výši vstupního ocenění. Toto vše ke dni fyzického vkladu.

Ten zápis 069 MD/ 043 D by se měl udělat ke dni zápisu změny vkladu do OR, mělo by se dát zjistit z obchodního rejstříku.