Dotazy

Obec prodala akcie za cenu 145.000,- Kč. Byly vedeny na účtu 069 v účetní hodnotě 1.000.000,-. Zaúčtovala jsem příjem 231 pol.8127 x 661 a vyřazení 561 x 069? Nevím, zda je to správně, můžete mi prosím poradit?

Prodejní cenu akcií byste měla zaúčtovat např. 377 MD/ 661 D. Rozpočtově na 8127 patří částka, která byla původně na pol. 8128 při pořizování a rozdíl je ztrátová položka 5149. Není ten nákup za 1 milión překlep? 

Vyřazení 561 MD/ 069 D v hodnotě 1mil.  je dobře. Hodně toto zhorší VH, co jste to prosím vás koupili? Nic ve zlém, jen že je to trochu neúspěšný obchod (pokud to teda není překlep :o).

V roce 2014 obec realizovala stavební dílo na snížení objemové aktivity radonu v obecním vodovodu. Na akci jsme měli přislíbenou dotaci z ministerstva financí (100%). V srpnu 2014 bylo dílo předáno a uvedeno do provozu. Faktura byla splatná až po obdržení dotace a předpis fa jsem účtovala přes 042. Zaúčtovala jsem dohadu na dotaci 388/403 ve výši 963461,70Kč. Stavbu jsem zařadila do majetku 021/042 - 963461,70 Kč, začala odpisovat 551/081 -12044,- Kč a zároveň rozpouštět dotaci 403/672 - 12043,72 Kč. Nyní (6/2015) přišlo rozhodnutí o přidělení dotace, ale neinvestiční dotace. A teď 6/2015 jsem udělala opravy: zrušila jsem odpisy z r.2014 -551/-081 - 12044,-Kč a rozpuštění dotace -403/-672 - 12043,72 Kč (nevýznamné částky) a vyřadila stavbu 408/021 - 963461,70 Kč (významná částka). Rok 2015 - obdobně jako za r. 2014 jsem zrušila odpisy -551/-081 a rozpuštění dotace -403/-672 a opravila dotaci zápisem 403/408 ve výši 963461,70 Kč. Opravu popíšu v Příloze - A.3. Nevím, jestli to tak může být.

Může to tak být. Je možné i vše posoudit jako hromadnou chybu a kromě oprav roku 2015 i odpisy a rozpuštění dotace dát přes 408 (ty opravy za 2014), ale jestli jste již účtovala, tak nechte jak to máte, protože postup u hromadné chyby předpis výslovně neřeší. Jste šikovná, jak jste se s tím sama vypořádala a odhaduji, že jste z toho měla asi špatné spaní, že ano? Jen bych Vám doporučila, abyste si sepsala takový malý protokolek podobného typu jako mě sem do dotazu a přiložila ho k původním dokladům, kdy bylo účtováno na 042 - aby bylo jasné, že nakonec tato plnění skončila v nákladech. 

Město (strana oprávněná) uzavřelo smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemcích, na kterých byla v minulosti vybudována kanalizace,inženýrské sítě . Stavby jsou už zařazeny do užívání. Toto věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně. Zaúčtováno bylo v ocenění 10.000,- Kč. Město hradilo ještě kolek na návrh na vklad a zaměření VB., Platí i v tomto případě , že když oceňujeme RPC, tak se již do pořizovací ceny nedávají vedlejší pořizovací náklady a ty se účtují rovnou do nákladů ? Nebo se mají ještě tyto náklady připočítat ?

Do RPC nepatří vedlejší pořizovací náklady ani v tomto případě, takže vše ostatní rovnou do nákladů - kolek na účet 538 a pol. 5361, zaměření na účet  518 a položku 5169. VB zařadíte na 028/088 ve výši 10 tis. Kč. V případě bezúplatného nabytí od jiné než VUJ se ještě účtuje 558 MD/ 649 D také ve výši 10 tis. Kč. 

Obec je členem MAS, která nám v roce 2010 opravovala chodníky. Na tuto akci získala neinvestiční dotaci. Nyní nám na základě darovací smlouvy opravu chodníků ve výši 250 000,- předává. Je toto možné, budu to nějak účtovat nebo si jen udělám poznámku do karty k majetku?

Je v tomto případě lepší jen si udělat poznámky do karet chodníků. Náklad vám letos nevznikl - ale účetně a vlastně i prakticky je to takový nesmyslný úkon  - pokud to byly obecní chodníky, tak není jak předat opravu z roku 2010 - nyní - co by to majetkoprávně znamenalo? Můžeme se bavit, zda nějak nezohlednit opravu, která by proběhla v letošním roce (třeba 511/672 nebo 649 ...), ale doúčtovávat nyní, že došlo letos k předání - to je non sense.. Tedy v tomto případě bychom  rozhodně doporučovali účetně nijak nezobrazovat. 

Byla nám poskytnuta dotace na akce Stavební úpravy náměstí. V rozpočtu akce je i mobiliář , který bude na náměstí umístěn. Část mobiliáře je ukotvená - odpadkové koše, pítka, stojany na kola, průvodce, vitrína OÚ, orientační směrové šipky, sloupek zábradelní + řetěz litinový. Dále je zde mobiliář nekotvený - lavičky, květináče (i když lavičky možná po dohodě s dodavatelem ukotvíme). Může být všechen tento majetek být součástí stavby nebo je lépe účtovat jako např. soubor movitého majetku? Dále jsou v projektu zahrnuty i úpravy zeleně - osázení stromy, sazenicemi do země i do květináčů včetně zalévání. I tyto výdaje mohou být součástí stavby? Na projekt máme zřízený samostatný účet. Jeden externí pracovník má uzavřenu dohodu a je mu vyplácena mzda z běžného účtu a zároveň se z tohoto běžného účtu odvádí i sražená daň. Stačí například 1x čtvrtletně provést převod náhrady hrubé mzdy ze speciálního samostatného účtu a teprve při tomto převodu označit ÚZ a org akce?

Všechny výše uvedené příklady mobiliáře i osázení mohou být součástí stavby - zpevněných ploch náměstí. Lépe se inventuje (resp. nemusí se inventovat) a výměny jdou do oprav, jako odstranění částečného opotřebení. Většinou se i vyhodnocují jako nedílná součást stavby - mám např. v knize Majetek 2012 na konci příklad na zařazení majetku - rekonstrukce náměstí, tak se případně podívejte. Ten převod ze speciálního účtu na náhradu výdajů z dohody na běžném účtu lze klidně provést jen několikrát ročně, stačilo by i 1x ke konci roku a pak k datu vypořádání dotace. 

Stavíme v obci kanalizaci s dotací SFŽP. Faktury od firmy, která nám dělá dotační monitoring ,zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení, zpracování finanční analýzy apod. dávám od r. 2012 na účet 042. Teď přemýšlím, zda by to nemělo být mimo na účtu 518. Jak je to správně, šlo by to nějak opravit? Z tohoto účtu 042 jsem již na účet 518 opravila faktury na stavbu kanalizačních přípojek.

Ty výdaje, co popisujete, jsou výdaje na vedlejší pořizovací náklady, na 042 jsou dobře - určitě tam patří náklady na výběrová řízení - zakázky, zadávací dokumentaci atd. Náklady na administraci dotace byste měli určit ve své směrnici dle CUS 710, zda je budete dávat do nákladů na stavbu nebo do provozu. Většinou se však na 042 účtují - často jsou uznatelné do podílu vlastních nákladů obce - je potřeba však ve své vnitřní směrnici upravit. Ohledně těch přípojek -moc nerozumím, proč jste je preúčtovala do nákladů a navíc na služby? Přípojka je také stavbou - jestli se jednalo např. o náklady, které se mají vyúčtovat vlastníkům nemovitostí, ke kterým se dělají přípojky, tak by bylo lepší než do nákladů na 518 je účtovat do pohledávek, rovnou např. na 377. Když je budete vlastníkům přefakturovávat, tak v případě, že jste je dala do nákladů, tak přes výnosy - ale rovnou upozorňuji, že to může být vyčteno, o náklad se spíše nejedná, mohla jste pořídit jako stavbu obce, tj. také přes 042, zařadit přípojku a pak ji prodat jako stavbu , např. přes výnos 646. Ta služba 518 se mi moc nezdá, proč jste takto vyhodnotila?

Budu vystavovat fa na přeúčtování poloviny paliv ,příjem se zaúčtuje na pol. 2324? Dále prosím kam se dává nákup dálniční známky?

Dálniční známka, když to není do zahraničí (5179) je jako daň, tj. účet 538 a pol. 5362. U té přefakturace si můžete vybrat, lze i minusovat položky 515X, když se nejedná o váš výdaj, ale o náhradu vašeho výdaje, položka 2324 je také možná. Je vhodné si vybrat jeden způsob a ten dodržovat pro srovnatelnost výdajů v rozpočtu mezi obdobími. 

1. Na účtu 132 máme vedeno větší množství pohledů. Jsou již starší, paní starostka je již nechce prodávat za stanovenou cenu, ale rozdat. Tedy postupně darovat a vyřadit ze zásob. Abychom je nemuseli každý rok inventarizovat. Musí toto schválit rada obce? 2. Když máme na faktuře uvedeno: fakturujeme část nákladů za koncert - na jakou položku mám účtovat? Na 5169? 3. Každý rok platíme dobrovolnému svazku obcí příspěvek na činnost dle počtu obyvatel. Stačí, když je částka schválena v rozpočtu nebo se musí projednat zvlášť? Nebo nám DSO vyúčtuje část nákladů na program ASPI (zákony) - mohu účtovat na pol.5168? Máme program dohromady s dalšími obcemi.

1.Obecně platí, že co není v kompetenci zastupitelstva, podléhá radě. Rozdání pohledů - původně zboží - bych určitě doporučila nechat schválit radou. Je to rozhodně právně jistější.

2. Ano účet 518 a pol. 5169 - lze použít.

3. Příspěvek tzv. členský vychází ze stanov, stačí částka v rozpočtu, nemusí být výslovné schválení - je to v režimu jakoby smluvního závazku. Ono víceméně není co schvalovat, když nezaplatíte, tak musíte asi vystoupit z DSO - takže nezaplacení by pak bylo důsledek jiného usnesení zastupitelstva. 

4. Poměrná část nákladů na ASPI - účet 518, položka 5168 - plný souhlas. 

1) Obec darovala zaměstnanci jako svatební dar poukázku na nákup zboží v hodnotě 3 000 Kč (IKEA). Poukaz jsme dodanili v rámci zúčtování mezd. Máme však náklad při nákupu této poukázky (3 000 Kč) účtovat na 521 nebo 543 nebo na jiný nákladový účet? 2) Obec v minulosti uzavřela s občany smlouvy, na základě kterých občané složili na účet obce určitý obnos jako příspěvek na pořízení DM. Prostředky byly vedené jako transfery na účtu 403 (+ příjem byl 231 3636 3122). Nyní jeden občan žádal od obce finanční prostředky zpět. Mám je jen odúčtovat z účtu 403? S jakou rozpočtovou skladbou?

1. Ten dar - nezdaněný zaměstnanci může být do 2 tis. kč - poukázku je možné vyhodnotit jako nepeněžní. Dát někomu poukázku a zdanit mu ji je velmi nevýhodné i pro příjemce i pro dárce, to vůbec nedoporučuji dělat, to je pak lepší u obcí schválit dar obecně, ne jako v režimu zaměstnance, tj. schválit radou, kde pak je do 15 tis. osvobozeno. Z hlediska účtu - dar patří na 543, vy jste však  dali jako plnění spojené s výkonem práce - pak na 528, pokud by byl sjednán dle kol. smlouvy, pak by bylo možné vyhodnoti  i na 527. 

2. Zpravidla se nedá dar vracet dle obecných předpisů. V tomto případě bych řešila již jako další případ, zpětně řešit 403 je zbytečné. Zaúčtujte jen na 549 a položku např. 5909 (vratka přijatých prostředků z min. let), odpa např. dle účelu původně pořizovaného DM. Do 403 na kartě majetku ani účetně nezasahujte. 

Naše obec je jedním ze společníků společnosti s.r.o.. Nyní bylo na valné hromadě společnosti rozhodnuto, že nerozdělený zisk za roky 2012 - 2013 (po zdanění) bude dle podílů vyplacen obcím. Prosím o radu, jak v tomto případě účtovat (i paragraf a položku) - s.r.o. provozuje lesnickou činnost. Jedná se o první případ, zatím se podíly nevyplácely, a proto nevím......

Můžete si udělat předpis zápisem 377 MD/ 665 D. Příjem pak bude zápisem 231 odpa 103x pol. 2142 MD/ 377 D. Nic jiného není potřeba řešit. 

Zjistili jsme, že jsme vlastníky stavby. Jedná se o transformátor. Toto jsme zjistili v souvislosti, když ČEZ měl zájem o odkoupení nemovitosti tj. v dubnu 2015. ( do té doby jsme se domnívali, že trafostanice je majetek ČEZU. 29.4.2015 ČEZ objednal a nechal vypracovat znalecký posudek, kde nemovitost - trafostanice byla oceněna na 120 000,- Kč. Zveřejnili jsem záměr prodat a nyní budeme schvalovat kupní smlouvu. (Kupní cena bude zaplacena do 30dnů od doručení vyrozumění o tom, že KÚ provedl vklad vlastnického práva.) Chtěla bych se zeptat jak, a kdy zaúčtovat nalezenou nemovitost? Zda odepisovat do doby prodeje nebo neodepisovat? ( odpisy děláme ročně, na RH nepřeceňujeme - máme směrnici) Děkuji. Já bych účtovala takto: v dubnu zařazení do majetku v částce 120 000,-- Kč. 021/401 uzavření smlouvy o prodeji: 120 000,-- 311//646 inkaso příjmu za prodej: 120 000,-- 231/311 návrh na vklad: 120 000,-- 553/021

Máte to  (skoro) dobře, zařazení v dubnu souhlas - to je datum, kdy máte k dispozici všechny informace, včetně ocenění. Souhlas i se zařazením jako inventarizační nález - tj. přes 401. Jen ty odpisy poměrem za měsíc květen a červen? Do prodeje by to chtělo  - tj. např. jen poměrem za 1 měsíc zápisem 551/081. Když však nepřeceňujete RH, tak musíte řádně vyřadit přes oprávky, takže zápisem 553/081 ve výši 120 tis. Kč minus ten jeden odpis (zůstatková cena) a vyřazení ve výši 120 tis. Kč zápisem 081/021. 

Nájem za byty účtuji na pol. 2132 a zálohu na služby na pol. 2111. Nově teď musí obec vybírat od nájemníků i zálohy na vodu. Jakou mohu použít položku, abych měla všechny tři platby rozlišené?

Zálohy na vodné a stočné můžete vybírat s položkou 5151 minus D, nebo např. s položkou 2324. Hlavně je musíte účtovat na účet 324 a kontrolovat, že ke konci roku jsou na účtu 324 jen skutečně uhrazené zálohy (když budete účtovat přes techniku předpisu včetně nájmu, např. zápisem 311 MD/ 603D nájem a zálohy na 324 D, tak se musí ve výši neuhrazených záloh zrušit předpis -311 MD/ - 324 D). Postupy účtování zálohy a jejich vyúčtování najdete v dokumentech ke stažení. 

Město pořídilo dne 29.5.2009 vozidlo AV IA AD 120 N včetně hákového nosiče kontejnerů a nástavby pro svoz komunálního odpadu s univerzálním vyklápěčem. Na nákup vozidla byla městu poskytnuta v roce 2009 dotace ze SFŽP. V roce 2009 město pronajalo vozidlo za tržní nájemné na dobu určitou 5-ti let společnosti s ručením omezeným - Technické služby. Město bylo v roce 2009 plátcem DPH, uplatnilo si odpočet DPH na vstupu. Účetní pořizovací cena vozidla bez DPH činila: 2 242 030,71 Kč Výše dotace na nákup vozidla: 1 267 360,- Kč Účetní zůstatková cena vozidla činí: 1 644 014,71 Kč Nerozpuštěná výše dotace činí: 929 317,- Kč Město si po dobu pronájmu neuplatňovalo daňové odpisy: Daňová pořizovací cena = daňová zůstatková cena, činí: 2 242 030,71 Kč Daňové oprávky činí 0 Kč. Ke dni 31.7.2015 městu končí nájemní smlouva se společností s ručením omezeným, doba udržitelnosti projektu z hlediska přidělené dotace již proběhla a město uvažuje o tom, že vozidlo AVIA AD 120 N vloží do společnosti s ručením omezeným jako nepeněžní příplatek obchodní společnosti (§ 163 zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích). Město si již nechalo zpracovat Znalecký posudek na stanovení ceny obvyklé automobilu AVIA včetně uvedeného příslušenství, cena obvyklá činí dle znaleckého posudku celkem 716 100,- Kč. Dotaz – oblast daně z příjmů právnických osob a účetnictví: 1. Bude vklad movitého majetku do s.r.o. podléhat zdanění daní z příjmů právnických osob u společnosti s ručením omezeným? 2. Společnost s ručením omezeným bude provádět účetní odpisy ze vstupní účetní ceny, což je cena reprodukční dle znaleckého posudku, tj. 716 100,- Kč ? 3. Jaká bude vstupní daňová cena pro uplatňování daňových odpisů u společnosti s ručením omezeným? Bude jí pořizovací cena u města snížená o poskytnutou dotaci, tj. 2 242 030,71 – 1 267 360 = 974 670,71 Kč ? Dotaz – oblast daně z přidané hodnoty: 1. Domníváme se, že u města bude nepeněžní vklad zdanitelným plněním, neboť si město uplatnilo při pořízení automobilu DPH na vstupu. Základem DPH bude u města cena dle znaleckého posudku, tj. 716 100 Kč. Společnost s ručením omezeným bude mít nárok na odpočet a vrácení této zaplacené DPH. Jsou naše úvahy správné? Děkuji za odpověď.

Já se obávám, že zejména ten první dotaz směřuje trochu nad rámec toho, co je zaměřením našich stránek (teď mi jde jen o dotaz č. 1). 

1. Rozumím na co se ptáte - když platil zákon o dani darovací, tak se jasně deklarovalo, že příplatky mimo vlastní kapitál dani darovací nepodléhají. Nyní se zákon zrušil - skončilo to pod daní z příjmů a výslovné ustanovení nám asi chybí (respektive já ho nemohu nikde najít ...). Nyní je rozhodující, zda tento vklad vede fakticky k získání protiplnění v podobě "navýšení podílu" (když by byl vkladem navyšován základní kapitál, tak tam je to protiplnění v zásadě zřejmé). Nenašel jsem k tomu upřímně nic - nicméně osobně si myslím, že bych ve vazbě na příplatek o protiplnění uvažoval a za bezúplatný příjem bych to nepovažoval. Ale nemám k tomu bohužel nic jednoznačného a hmatatelného (omlouvám se, skutečně to jde nad rámec předmětu toho, co řešíme na stránkách). Tedy myslím si, že je to řešitelné na úrovni vkladu do základního kapitálu, ale důkazy o tom nemám (jen bych třeba i argumentoval potenciální vratitelností daného příplatku ...) - tady ale skutečně nezaručuji, že jsem něco nepřehlédl.

2. Ano - účetní vstupní cena by byla na straně s. r. o. cena znalecká - jen k tomu budu mít ještě jednu poznámku - viz níže

3. Ano daňovou vstupní cenu (pokud bude platit to, co jsem uvedl v písm. 1) budu určovat na úrovni daňové zůstatkové ceny u vkladatele a ta je ve vašem případě skutečně těch 975 tis. Kč

4. DPH - tady bych souhlasil s Vaší úvahou - je zde dle mého názoru fikce dodání. Jen pozor na základ daně - ta cena obvyklá by měla být již s DPH (znalec, pokud určoval obvyklou cenu, skutečně asi řekl, že je to obvyklá cena s DPH) - potom by se oddaňovalo směrem dolů - viz §37 odst. 2 (s tím by dle mého názoru potom souvisela i záležitost dle odst. 2 - vstupní cena).

Tak se omlouvám - skutečně u toho prvního si jist nejsem.

Obec získala dotaci z Fondu Mikroprojektů - přeshraniční spolupráce. Byla vybudována rekonstrukce vypálených usedlostí - Vařákovy paseky - Mladoňov dům,chlév,stodola,sklep,sušárna. Tyto objekty budeme vybavovat starými - dobovými předměty, které budou hrazeny z dotace - přeshraniční spolupráce ČR-SR. Můžete nám prosím poradit, jak toto všechno účetně provést, aby to bylo v pořádku? Vést předměty jako kulturní předměty na 032? Nebo jenom operativní evidence. Předměty budou od občanů vykupovány na základě Kupní smlouvy, jak tyto platby zaúčtovat?

Jedná se o pořízení sbírky - muzejní expozice, takže správně na 032 ano, budete mít kupní smlouvy, tak můžete ocenit sbírku pořizovací cenou. Je možné vést i jednotlivé předměty - na 032 se vede bez ohledu na pořizovací cenu nebo udělat soubor. Pořizuje se přes 042 s položkou 6127. K přeshraniční spolupráci najdete v dokumentech ke stažení příklady na položky a NZUZ - stačí do vyhledávače u dokumentů dát text "přeshraniční" (zkuste případně i v archivu, je to starší dokument, ty položky k tomuto dokumentu určilo MF).  

Chtěla bych se zeptat, jestli se ještě sestavuje rozpočtový výhled. Na školení kraje nám bylo sděleno, že tento výhled nahrazuje nově střednědobý výhled. Stačí sestavit výhled na dva roky dopředu a do poznámky jen uvést, že budeme splácet úvěr dalších deset let? Do kterého měsíce v roce by měl být výhled sestaven? Má být před schválením zastupitelstvem zveřejněn?

Rozpočtový výhled musí mít každá obec zpracován povinně. V případě jeho nezpracování se jedná o správní delikt. Doporučuji nahlédnout do zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtový výhled je upraven v § 3. Rozpočtový výhled není žádným jiným dokumentem nahrazen, ona střednědobost je pouze jeho charakteristika dle zákona. Ustanovení zmíněného § 3 odst. 1 začíná: Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem ÚSC a svazku obcí pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství ... Ona střednědobnost je tedy vlastnost rozpočtového výhledu. Žádný dokument s názvem "střednědobý výhled" zákonem upraven není a rozpočtový výhled nenahrazuje. Správné označení je skutečně pouze rozpočtový výhled.

Rozpočtový výhled se sestavuje na dobu zpravidla 2 - 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Při sestavování rozpočtu na rok 2016 bychom tak měli mít zpracován rozpočtový výhled alespoň do roku 2018. Vaše řešení rozpočtového výhledu v případě dlouhodobého úvěru je vhodné, určitě není třeba sestavovat kvůli dlouhodobému úvěru rozpočtový výhled na 10 let dopředu, stačí vyřešit poznámkou, ve které se uvedou dopady dlouhodobého úvěru do hospodaření v letech, na které není rozpočtový výhled sestaven.

Okamžik schválení rozpočtového výhledu není stanoven, měl by však být vyhodnocován průběžně a v případě uzavření smlouvy s významným dopadem do budoucích rozpočtů by měl být aktualizován, v případě potřeby i vícekrát za rok.

Před schválením, ani po schválení, nemusí být zveřejněn. Dokonce ani zákon nevyžaduje jeho schválení zastupitelstvem, je to jen všeobecně doporučováno, protože při schvalování rozpočtu se má z RV vycházet, je pak nepříjemné vázat zastupitelstvo něčím, co neschválili. Ale schválení povinné není.