Dotazy

Ráda bych vám položila dotaz ohledně provádění rozpočtových opatření. Obec schvaluje rozpočet na paragrafy. Do rozpisu potom nasadím rozpočet na paragrafy a položky. Během roku účtuji na účet 231 100 - pokladna a 231 600 banka, to znamená, že stejný paragraf i položku mám jak na 231 100, tak 231 600. Rozpočet je nastaven pouze na účtu 231 600, protože dopředu samozřejmě nevíme, zda a jaké výdaje budeme mít např. 6171 5139. Při provádění rozpočtového opatření potom upravuji pouze na 231 600, kde mám schválený rozpočet. Je to takto správně, nebo je nutné zohledňovat při úpravě, zda se účtovalo na 231 100 nebo 231 600, při pohledu do hlavní knihy se součet na obou účtech na stejném paragrafu a položce rovná na Fin 2-12. Může to takto být? Doufám, že jsem to napsala trochu srozumitelně.

Toto je záležitost programu - neměl by se vázat rozpočet přímo na 231 s konkrétní analytikou, ale měl by fungovat jako tzv. zásobník, který se dá čerpat na každé 231, dokonce by měl umožnit od roku 2016 i čerpání přímo přes 261 - doporučuji projednat s dodavateli SW. Jinak máte právdu - do výkazu se to nasčítá. Je třeba program na typ "zásobník rozpočtu" připravit. Umít to určitě gordic - alespoň mi to tak řekli. 

Město má možnost s dodavatelem telefonních služeb (T-Mob.) sjednat zvýhodněný tarif také pro napojené rodinné příslušníky zaměstnanců. Dostanou se tak do stejné dodavatelské smlouvy s městem, jen fakturačně budou odděleni přímo na zákazníky. Rodinní příslušníci zaměstnanců města budou mít díky této smlouvě zvýhodněný tarif - není to v rozporu s hospodařením s veřejnými prostředky (městu ale tímto žádná ztráta nevznikne)? Dále nebude se jednat o formu naturálního plnění a zároveň nevznikne povinnost zdanění ve mzdě zaměstnance, případně jak to vyčíslit?

Ono je to spíše právní otázka při nakládání s veřejnými financemi. Nevím, co znamená, že se dostanou do stejné smlouvy - určitě není město oprávněno dělat smlouvu za jiné, ale jestli jsou příbuzní jako řádná strana smlouvy, tak to asi nevadí. 

Zkoušeli jsme  k tomu něco hledat na internetu  a nic jsme nenašli. Asi to proti žádnému zákonu není. Jediné co by šlo napadnout - pokud by existovalo riziko vzniku nedoplatků z telefonů - nicméně ono to asi bude započítatelné proti mzdám, pokud je to ve vztahu k zaměstnancům - tak si myslíme, že i  toto bychom ustáli.

Naturální plnění - já mám pocit, že se to nijak neřeší ... to spíše na daňového poradce, ale je to sleva - to je součást výnosu... toto nevím, kde se zeptat, ale je to možná až moc opatrný přístup. Více asi nevymyslím, omlouvám se.

Ještě mě napadlo - když koukám, jak se soutěží ta elektřina, že za obec a všechny domácnosti , čímž se dosáhne nižší ceny, tak mi to připadá analogické a nikdo to také neřeší z hlediska nějakého zvýhodnění občanů jakoby díky městu...

ZO odsouhlasilo urč. částku jako příspěvek na obědy, kterou vyplácíme přímo každému zaměstnanci úřadu. Jak mám zaúčtovat co nejjednodušším způsobem? Musí se k tomuto účelu vytvořit sociální fond? Pokud ano, prosím o zaúčtování. Lze např. tvorba fondu 401/419, výplata 419/231/pol5499, zúčt. fondu 528/401, děkuji.

Nejprve bych chtěla upozornit, že systém přímého příspěvku vyplaceného zaměstnancům by nebyl osvobozen od daně z příjmů, musel by se danit jako mzda i s odvody. Na příspěvek na oběd nemusí být sociální fond, ale musí být fakturováno obci, nebo nakoupeny stravenky, ty celé obec zaplatí a část od lidí vybere. Příklady na účtování stravného jsou v dokumentech ke stažení. 

Dostala jsem fakturu na rekonstrukci hlavního elektrického rozvaděče v částce 58 tis. Kč. Jde o rozvaděč, který již na místě v rekreačním středisku byl, ale bohužel nevyhovující, a proto došlo k jeho rekonstrukci. Mám zaúčtovat tuto rekonstrukci jako službu § 3429 pol. 5169 nebo opravu 5171 a nebo snad jako pořízení majetku? Rekreační středisko je v majetku obce.

Pravděpodobně se jedná o rozvaděč, který není v majetku obce, ale obec ho platila jako povinný výdaj distributorům elektřiny. V tomto případě byste měli zvolit účet 549 a položku 5192, odpa tzv. kmenový, který používáte k vašem rekreačnímu středisku (3429 je vhodný). On je to výdaj související s pořízením DM jen do doby pořizování, když se pak např. musí zvýšit příkon nebo jinak technicky zhodnotit cizí majetek, tak to již do ceny nevstupuje a obci majetek nevzniká. 

Toto jen dohaduji, prosím určitě se ozvěte, kdybych se netrefila - pro správné zaúčtování musím vědět, čí majetek je ten rozvaděč. 

Dobrý den, můžu poprosit o kontrolu rozpočtové skladby a nákladových účtů u konkrétních případů : Předplatné tištěných časopisů 501 / 231 6171 5136 Registrace na stránkách (Vašich) 518 / 231 6171 5136 Česká pošta vydání certifikátů 518 / 231 6171 5168 Licenční poplatek za web stránky obce 518 / 6171 5168 ČÚZ dálkový přístup 518 / 231 6171 5169 Zákony na CD i přístup na web 518 / 231 6171 5136 Český rozhlas – poplatek 518 / 231 6171 5169 Databox – registrace na internetový portál Živé obce 518 / 231 6171 5169

Předplatné tištěných časopisů   501 / 231  6171 5136 OK 

Registrace na stránkách (Vašich)   518 / 231 6171 5169

Česká pošta vydání certifikátů   518 / 231   6171 5169 (je to přímo v RS u pol. 5161)

Licenční poplatek za web stránky obce518 / 6171 5168 OK

ČÚZ dálkový přístup518 / 231 6171 5169  OK

Zákony na CD i přístup na web518 / 231 6171 5169 - to je informace, to patří na 5169 - služby

Český rozhlas – poplatek518 / 231 6171 5169 - ano, je to přímov RS u položky 5162

Databox – registrace na internetový portál Živé obce518 / 231 6171 5169  OK

Železnice osvětluje z našeho veř.osvětlení zastávku. Máme smlouvu, že jim 1x ročně vyfakturujeme spotřebu (98 MWh) dle ročního vyúčtování. Dělám to tak, že vypočítám cenu za 1 MWh (celková částka včetně DPH, které nijak neuplatňuji ani neodvádím) a touto částkou vynásobím nasmlouvané MWh.

Jestli je sjednáno smluvně, že spotřeba se odhaduje na 98 MWH, tak to asi nijak jinak dělat nejde. Když DPH neuplatníte na vstupu, tak ani na výstupu - tj. režim přeprodeje - povolený je. Jen období - měl by se udělat předpis již ke konci roku  např. 311MD/-502 MD. Vypadá to na docela významnou částku - jestli děláte spotřebu energií do konce roku zápisem 502/389, tak je také možné udělat dohadu již sníženou o to, co přefakturujete. 

Obec získala na konci roku dotaci na protipovodňové opatření obce. Je celá investiční a skládá se z 1) veřejný rozhlas a 2) digitální protipov.plán (bude v roce 2015), akce veřejný rozhlas proběhla celá v roce 2014 a v 11/2014 byl majetek zařazen do užívání a za 12/2014 byly odpisy a rozpuštění transferu. Celá akce proběhla v období konání voleb a rychle aby se čerpala dotace. V roce 2014 jsem se dotazovala, jestli k akci ještě něco bude, vycházela mi nižší cena než na registraci akce, ale že ne, asi jsme ušetřili. V březnu 2015 jsem dostala fakturu na práce z roku 2014- podání a zpracování žádosti o dotaci, výběrové řízení, zpracování projektu a našla se i smlouva z roku 2014 ! Vše bude z dotace a váže se k majetku zapsaném v roce 2014. O ničem jsem nevěděla, nemám v roce 2014 ani dohadu. Cena pořízeného rozhlasu na kartě je 1 569 937,00Kč a platba s majetkem související bude na základě smlouvy 72 600,00Kč. fa mám zatím zaúčtovanou na 042/321 a v květnu má proběhnout příjem dotace a platba. Propočtem by se měly změnit odpisy za 12/2014 asi o 455kč a rozpuštění transferu o 407Kč. Chci Vás požádat, jak mám postupovat. Můžu podle ČÚS 709 použít u opravy minulých let 3.5.7 - nevýznamná částka a účtovat tam kam by to patřilo, teda 042/321 a dále jak v minulém roce, nebo mám doúčtovat dohadu? A kdy a jak bych měla doúčtovat odpisy a transfery a dopsat na kartě ? Odpisy máme roční. Ten digitální plán bude předán v roce 2015 a je to samostatný majetek bez výběrového řízení.

Zaúčtujete vše jako opravu, takže jen zápis 021/ 321 (součet nezjištěných fa k datu zařazení), 551/081 a 403/672 - v částkách jak Vám vyjde po přepočtení. Oprávky  a zůstatek nerozpuštěného transferu můžete na kartu zapsat k datu, kdy opravu zaúčtujete. Opravíte zůstatky. 

Naše obec zakoupila lístky na vystoupení hudební skupiny a ráda by je darovala občanům. Lze zaúčtovat na 4349/5492 jako dary obyvatelstvu?

Já vím, že je to dar zážitku, ale přesto mám chuť to považovat za věcný dar - lístek jako poukázku. Nevím, co myslíte tím číslem 4349? - to je jako paragraf sociální? 

V případě, že je účelem pořízení lístků dar občanům, pak

doporučuji zaúčtovat 543 MD / 231 odpa 3312 pol. 5194.  

V případě, že je účelem pořízení lístků příspěvek na charitativní akci, pak doporučuji zaúčtovat 572 MD / 231 4342 (charita pro uprchlíky např. ze Sýrie) a pol. 5492 lze použít. To bych již řešila spíše jako finanční dar.  Pak se jen občanům rozdají - o tom již není potřeba nijak účtovat - jen doložit, jak s lístky bylo nakládáno, aby někdo nemohl obec nařknout z překupnictví (že pak byly prodány). 

Je asi možné více náhledů na případ, tak to považujte jen za můj názor, co bych zvolila. 

Již v roce 2013 jsem zjistila, že nám firma zaplatila o 10000 více za dřevo než byl předpis faktury. Tímto mi vznikl rozdíl na účtu 311 10000,-. Chtěla jsem po firmě, aby nám zaplatili o 10000 méně za další vystavenou fakturu, ale to se nestalo. Nyní jsem tedy v roce 2015 z vystavené faktury odečetla tuto částku aby měli k fakturaci o 10000 méně. Nevím ale jak zaúčtovat předpis a následnou platbu, aby mi to zmizelo z účtu 311. Děkuji za odpověď P.S. V roce 2013 jsem provedla pouze zápis 241/311

Správně jste již v roce 2013 měla převést přeplatek na závazek,např. na účet 378, 321 apod. Nyní byste udělala předpis na celou částku plnění: 311/6xx a pak zápočet 321 nebo 378 MD/311 D. Toto by se mělo vždy udělat od závěrky, aby byly pohledávky kladné v rozvaze - vyžaduje to vyhláška č. 410/2009 Sb. 

Jestli vám přeplatek zůstal na 311 D, pak nemusíte nic účtovat - pohledávka se tímto vyrovná, když zaplatí o 10 tis. méně - tak vlastně budete mít na 311 pohledávku 10 tis. Kč na MD a na 311 minus MD ten přeplatek z roku 2013, celkem nula. 

Obec prodává v letošním roce městské byty. Prodejní cena bytu má hodnotu 100000,-Kč. Kupující zaplatil na BÚ 50.000,-Kč a zbývajících 50.000,- Kč ve lhůtě 3 let má profinancovat a samozřejmě doložit vynaložené financování. Prosím o radu, jak zaúčtovat předpis a platbu na BÚ.

Toto není až tak jednoduché. Vy sice máte výnos 100 z prodeje bytů, ale zároveň nabízíte po splnění určitých podmínek slevu. To odpovídá tvorbě "účetní rezervy" na tu budoucí slevu. 

Takže předpis určitě na celých 100 zápisem 469 MD / 646 D (případně s pozemkem část i 647 D). A rezervu na 50% - 555/441. 

Kopíruji Vám sem obdobné příklady z knihy Účetní reforma 2012 - je to včetně zaúčtování po těch 3 letech. Kdyby to ještě bylo nejasné, tak se ozvěte přímo na mail iva@obecuctuje.cz, nevím v jaké podobě Vám to přijde. 

Tabulky zaúčtování se nezkopírovaly, tak je posílám mailem - u vás, protože asi lidi nezaplatí celou částku, tak ještě k těm příkladům zaúčtujete po těch 3 letech zápočet pohledávky se závazkem 378/311. 

Příklad č. 1: Obec prodává pozemky za 600 tis. Kč s tím, že pokud bude do 3 let na těchto pozemcích zkolaudován rodinný dům, vrátí kupujícímu 200 tis. Kč. Takto bylo v roce 2010 prodáno 20 stavebních parcel. 

Ocenění rezervy:

Odhadujeme, že podmínky splní 15 kupujících. Ocenění rezervy 200 x 15= 3 mil. Kč

V roce 2013 bylo zjištěno, že kolaudovalo 16 kupujících.

Zaúčtování příkladu č. 1

*Jedná se o přiznání slevy, tj. součásti ocenění výnosu, která by měla být v souladu s ustanovením §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zaúčtována meziročně na účet, kterého se týká, proto preferujeme volbu zaúčtování na 647 minus D. Zaslání poskytnuté slevy by bylo ÚSC účetním zápisem: 378 MD/231 odpa např. 3639 a pol. 5909 D (u rozpočtové skladby volíme výdajovou položku v logice meziroční platby bez ohledu na účtování minusem na výnosy).

VH z účetní operace příkladu č.1 v roce 2012 (bez vlivu zaúčtování na 554 Prodané pozemky): 20 x 600 = 12 mil. výnosy minus 3 mil. náklady (555) = 9 mil. Toto zobrazení VH je věrnější, než vykázat v roce 2010 VH ve výši 12 mil. a v roce 2013 VH ve výši -3,2 mil. Kč.

Příklad č. 2: Město prodává byty stávajícím nájemníkům za 600 tis. Kč s tím, že umožňuje splátky na 5 let. Ve smlouvě je uvedeno, že pokud kupní cena bude uhrazena do konce ledna následujícího roku, poskytne město kupujícímu v roce 2013 dodatečně slevu ve výši 10%. Takto bylo v roce 2012 prodáno 60 bytů.

Ocenění rezervy:

Odhadujeme, že 1/3 nájemníků využije slevu, ocenění rezervy 20 x 60 = 1,2 mil. Kč

V roce 2013 bylo zjištěno, že celou kupní cenu do konce ledna uhradilo 18 kupujících.

Zaúčtování příkladu č. 2

*Analogicky k příkladu 1.

VH v roce 2012 z účetní operace (bez vlivu zůstatkové ceny prodávaného majetku): výnosy 36 mil.; náklady 1,2 mil.     VH= 34,8 mil.

VH v roce 2013 z účetní operace: Snížení nákladů 120 tis. Kč (1,2 rezerva – 1,08 skutečnost)

VH bez rezervy v roce 2012 36 mil Kč, náklady v roce 2013 1,08 mil. Kč. Je zřejmé, že částka 1,2 mil. byla z hlediska akruálního principu umístěna do správného období.

Prosím o radu ohledně vypořádání ztráty zřízené PO. Za rok 2014 vykázala PO ztrátu 22.438,17 Kč, stav rezervního fondu na konci roku 2014 je 9 479,06 Kč. Je možné při schvalování uvést do usnesení, že ztráta bude kryta částečně z rezervního fondu (v jeho výši k 31.12.2014) a zbývající část ponechána na účtu 432 (12.959,11 Kč)?

Ano, takto se postupuje, pokud rezervní fond nestačí na pokrytí ztráty, tak zůstává na nerozdělené ztrátě minulých let. Určtiě můžete takto schválit. 

Naše město každoročně poskytuje dotaci charitě ve výši 300 000,- Kč a tělovýchovné jednotě ve výši 240 000,- Kč. Obě dotace schválilo zastupitelstvo na svém zasedání ještě v 12/2014. Smlouvy jsme stihli uzavřít do 20.2.2015, takže jsme postupovali podle pravidel před účinností novely zák.č.250/2000 Sb. Obě jsou to dotace k vyúčtování. Nyní si charita požádala o navýšení výše uvedené dotace o 30 000,- Kč a tělovýchovná jednota o 15 000,- Kč Nevíme jestli můžeme uzavřít jen dodatky k původním smlouvám , nebo na částky 30 000,- a 15 000,- Kč uzavřít veřejnoprávní smlouvy podle novely zák 250/2000 Sb. a nebo na toto navýšení poskytnout dar.

Dotaz Vám vracím, obávám se sama něco doporučit, je to spíše právní otázka. Opatrná odpověď je možná - dívat se na toto jako nové dotace (pokud by z původních smluv nevyplývalo, že se zde otevírá nějaká možnost pro doplatek ...). Pokud to chcete brát jen jako dodatek smlouvy - jako minimum - musí tam být stejný účel jako v původní smlouvě .... - tedy aby to bylo co nejvíc jako doplnění smlouvy původní. Jen na okraj - pokud bychom připustili dodatkování starých smluv bez nějakých časových omezení ..., tak bychom se mohli dostat k tomu, že nebudeme dělat nic jiného než dodatkovat... - potom můžeme být nařknuti z obcházení účelu (pravda z nepovedeného zákona).

Podnikatel staví v obci bytové domy, v roce 2013 byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí na vybudování infrastruktury. dle této smlouvy by obec poskytla na vybudování této infrastruktury investiční příspěvek a po vybudování bude tento majetek bezúplatně převeden na obec. Nyní nás však firma oslovila s požadavkem na uzavření dodatku k této smlouvě v tom smyslu, že majetek nepřevedou bezúplatně, ale za symbolickou cenu prodá. Znamená to, že majetek, který má asi hodnotu 500 tis. Kč koupíme za 50 tis.Kč. Podle nás je v tom úmysl obejít zákon o dani z příjmů. Můžete nám, prosím, poradit?

Já bych v tom obcházení v zásadě neviděl - toto se řešilo již dříve u developerů a v zásadě je potvrzeno ze strany finanční správy, že je akceptovatelné, aby do daňových nákladů byly u developerů rozpuštěny i tyto vedlejší náklady související s celým projektem, byť z nich konkrétně třeba není zdanitelný příjem (ten se ale projeví ve vyšším inkasu za prodané byty nebo třeba zasíťované pozemky). Oni si jen možná snaží "jinak" nadefinovat okamžik, kdy to dají do nákladů (proti prodeji ...). Tedy já bych v tom neviděl nějaký zásadní problém, proč by taková smlouva nemohla být uzavřena - děje se to a v zásadě to má i nějakou ekonomickou logiku.

Taková účetní nepříjemnost a diskuse k tomu je, že potom má obec infrastrukturu v mnohem větší reálné hodnotě v účetnictví za hodně málo Kč (v pořizovací ceně). Musím se přiznat, že pokud šlo skutečně o hodně symbolické ceny - třeba vybudováno něco za cca 10 mil. Kč a prodáno za 1 Kč (to se klasicky dělo při výstavbě obchodních domů), že jsme někde domluvili ocenění na úrovni reprodukční ceny a ne pořizovací ceny 1 Kč - ale to byly skutečně řekněme takové nejkřiklavější případy.

V této souvislosti mne jen ještě zaujala jedna věc - vy poskytnete příspěvek, abyste se zavázali odkoupit tu infrastrukturu (tedy myslím tu samou) za nějakou cenu? Já potom nevím, jestli by se správně ten příspěvek neměl fakticky vyhodnotit jako záloha na kupní cenu - to jen poznámka - neznám okolnosti smlouvy. ZN

Na základě kupní smlouvy na nemovitou věc, byly převedeny obci pozemky za 10 tis. Kč a příslušensví v místní komunikaci (vodovod, plynovod, kanalizace) a to také za 10 tis. Kč. Samozřejmě skutečná hodnota pozemků je cca 1 mil. Kč a sítí vč. povrchu cca 3 mil. Kč. V jaké hodnotě to mám za zařadit? Mám udělat přecenění reálnou hodnotou?

V tomto případě je pro vás výhodnější o tom nediskutovat a zařadit v pořizovací ceně, tj. za 10 tis. Kč. Jen mi v tom majetku nějak chybí stavba komunikace - že jsou tam pozemky a sítě pod nimi a tu komunikaci máte v majetku vy? 

Ohledně ocenění - tady to není "reálná hodnota" dle pojmu jako se užívá, ale možnost reálnějšího ocenění - znamená to odchylku od metody, ale navíc ne dle prováděcích předpisů, ale přímo od zákona o účetnictví. Dojde k reálnějšímu ocenění majetku, k reálnějším odpisům - které ale vám zhorší VH po mnoho let , budete muset popsat do přílohy - asi spíše popisovat celou dobu, co budete odpisovat. Myslím si, že to za to nestojí, ale právo na to je. Máme problém docela podrobně vysvětlen v knize Účetní reforma 2012 , myslím že to bylo popsáno u oceňování. Jestli chcete, resp. se k tomuto kroku rozhodnete (to rozhodnutí však nechte na vedení obce - zda chce vykazovat více majetku a pak zhoršený VH o odpisy - ale ty odpisy nebudou u pozemků, jen u těch sítí)  a knihu nemáte, tak mi napište na mail a já  Vám dotčenou kapitolu pošlu. 

Jsme oprávnění z věcného břemene na pozemcích, na kterých byl v minulosti vybudován vodovod nebo kanalizace. Vždy je stavba již dokončena. Nechali jsme zpracovat znal. posudek na ocenění věcného břemene. Nemáme na VB žádnou směrnici. 1. Jak zaúčtuji zaplacení za věcné břemeno majiteli pozemku (u nás 10 000,-Kč dle smlouvy o VB) 558/231 pol. 6129 nebo přes 042/231? 2. Jak v den návrhu na vklad zaúčtuji na 028, když odhad dle posudku je 11 600,- Kč a ne 10 000,-, jak jsme zaplatili majiteli pozemku. 3. Je poplatek na KÚ za návrh na vklad náklad související s pořízením VB a účtuji ho na účet 042 (pokud tedy účtuji pořízení VB přes 042 a ne 558) a vstupuje do ocenění? Tzn. do majetku jde hodnota 11600,- + 1000,-? 4. Pokud při jedné stavbě byly dotčeny pozemky více majitelů (je tedy více bezúplatných smluv na zřízení VB), tak jsou všechna věcná břemena na 028 s jednou analytikou a jedním celkovým oceněním podle znal. posudku? Nebo co smlouva to jiná analytika - jiný majetek a odepisování?

Pokud pořizujete VB po zařazení majetku do užívání, tak od roku 2015 se účtují v ocenění pořizovací cenou v případě úplaty zápisem: 

1. VB v hodnotě 0,10 a ž 40 tis. Kč 558 MD, a zároveň 028/088 D, položka při úhradě 5137

2. VB v hodnotě nad 40 tis. Kč zápisem 042 MD/ 321 , k datu vkladu 029/042 a pol. při pořízení 6129. 

Otázka č. 2 - ocenění v majetku musí být dle pořizovací ceny, ne dle odhadu. 

Otázka č. 3 - oceňují se pořizovací cenou - tj. včetně poplatků, a to i u 028 i u 029. 

Otázka č. 4 - Zde je mi líto, ale správně by se VB měla evidovat jednotlivě. Zde soubory majetku povoleny nejsou.