Dotazy

Dobrý den, prosím o radu při účtování příspěvku na obědy za zaměstnance obce. Zaměstnanci chodí do místní jídelny, vždy po ukončeném měsíci přijde faktura, kterou celou uhradí obec a od zaměstnanců poté obec vybere část peněz zpět, konkrétně obec přispívá 20,- Kč na 1 oběd x počet obědů a zbytek zaplatí zaměstnanci obci. Je možné účtovat: předpis: 377 (ve výši platby od zaměstnance)+518 (ve výši zůstatku z fa) / 321 (ve výši celé fa) úhrada fa: 321 / 231 pol. 5169 ve výši fa příjem od zaměstnanců: 231, pol. 2111 / 377 Nejsem si jistá, zda účtovat takto, nebo příjem od zaměstnanců dávat mínusem na pol. 5169, nebo zda úplně jinak? Když dávám příjem od zaměstnanců na pol. 2111, tak k ní nemám účet 602 a ani nesouhlasí účet 518 s pol 5169. Pokud by byl příjem kompenzací k pol. 5169, pak by souhlasil, ale nevím, zda lze v tomto případě kompenzaci použít.

Doporučuji tento postup:

Přijatá fa za obědy:  527 MD ve výši 20 Kč na oběd  a zbytek na 335 MD - pohledávka za zaměstnanci / 321 D. 

Úhrada fa: 321 MD/ 231 6171 5169 D

Výběr od zaměstnanců: 231 (261) 6171 5169 minus D/ 335 D. 

V tomto případě lze určitě kompenzaci použít - je to náhrada výdaje. 

Chtěla bych se zeptat na praktický způsob výplaty příspěvku spolku - myslivecké sdružení. V jednom vzoru VPS je uveden způsob poukázání finanční částky až po předložení daňového dokladu. Konkrétní postup by byl prosím takto: a) podaná žádost - 12/2014 b) schválená žádost 2/2015 c) sepsání smlouvy a schválení ZO 5/2015 - částka nebude poskytnuta dopředu d) spolek předloží daňový doklad (stačí kopie?), na jeho základě obec poukáže částku, takto se bude postupovat až do vyčerpání celkové částky v průběhu kalendářního roku Můj dotaz je hlavně na to, zda je možný takový způsob výplaty příspěvku. Musí koncem roku příjemce příspěvku stejně udělat vyúčtování? My budeme mít kopie dokladů u sebe a příspěvek zašleme až po jejich kontrole.

Takový způsob výplaty příspěvku je samozřejmě možný, jedná se o uznání čerpání - lze považovat za výplatu příspěvku po schválení čerpání - tj. něco jako postupné vypořádání dotace. Určitě by bylo vhodné takto popsat do smlouvy u bodu vypořádání dotace - např. Předložením dokladů a jejich kontrolou ze strany obce se považuje příspěvek nebo jeho část za vypořádaný. Pozor na ty doklady - měly by vám stačit kopie - originály by měl mít spolek ve svém účetnictví , bude to náklad spolku a dotace výnos. Ty doklady nebudou vaším nákladem - bude to transfer, takže je klidně možné je proplatit na základě kopie. Pak by se již žádná kontrola následná dělat nemusela - prováděla by se jakoby průběžně. 

Dobrý den, nemáte prosím na Vašich stránkách vzor směrnice na evidenci a vydávání pokutových bloků? My od půlky května zřizujeme městskou policii a dostanou bloky na pokuty. Díky za odpověď.

Nemám zrovna směrnici na pokuty a moc nevím, co bychom do ní psali. Možná spíše interní pokyn - ten, kdo má na starosti bloky, by měl mít dohodu o hmotné odpovědnosti, bloky se musí evidovat, vydávat proti podpisu také jen tomu, kdo má DHO, stanovit, kolikrát a kdo bude dělat inventuru a odsouhlasí se na evidenci - číselný zásobník. Při vyúčtování pokut - přehled bloků vydaných. Zápisy o inventurách. Vede se jako přísně zúčtovatelný tiskopis. Inventura by měla být u toho, kdo je vydává, a pak u toho, komu byly předány - tam platí PS + příjem - tržba z pokut = KS. Pozor musí se evidovat i bloky pokut na místě neudělených (pokud také máte) a tam se dělá kontrola korunou dle vypsaných částek. Když to po sobě čtu, tak možná nějaký interní pokyn a určení odpovědných osob by to chtělo. Možná vzpomenete na další oblasti úpravy - ale nemusí to být specifické - stejné je to pro všechny přísně zúčtovatelné tiskopisy, analogické ceninám. Jedná se jen o mimoúčetní evidenci (na rozdíl od cenin). 

Jen mám k tomu ze školení vtípek - vyprávěli jsme si o blocích, jak jsem neodepsala 5 bloků, protože jsem bloky svěřila bez podpisu kolegyni, když jsem byla na týden pryč a jaké jsem z toho měla nervy (měla jsem na úřadě bloky na starosti já, jako VFO), a hájila jsem se, že to přeci není nic prodejného... a jedna paní na školení nahlas pronesla: " No to byste se divila!". 

Chci poradit jak je to s daní s nemovitostí. Vím, že za pozemky se odvádí pouze pokud jsou v katastru jiné obce ale teď se nemohu nikde dočíst jak je to se stavbami ať už s bytovými či nebytovými.

Je to stejné - pokud je stavba - nemovitost v katastru jiné obce  a ve vlastnictví obce, tak ta obec, co ji vlastní, platí FÚ daň z nemovitosti, která přijde té obci, v jejímž je katastru, takže stejné jako s pozemky. 

Chtěli bychom se zeptat, jak naložit s pohledávkami s přenesené působnosti z titulu ekologických, dopravních a přestupkových pokut, které jsou nedobytné (předané z bývalého OkÚ, popř. úmrtí nebo zastavení řízení, prekluze), které v současné době evidujeme řadu let na podrozvaze. Lze je odepsat z podrozvahy bez schválení RM nebo ZM? Existuje nějaká lhůta, po kterou musíme vést jejich evidenci?

Pokud se jeví pohledávka nevymahatelná -určitě tam , kde je nedostatek podkladů (u převzatých od Okú byly často předány nebo nezachovány po převzetí neúplné spisy), kde je prekluze také. Pokud máte argumenty pro nevymahatelnost - i např. to zastavené řízení, lze rovněž i vyřadit z podrozvahy. Nemusí nikdo schvalovat, není to vzdání se práva nebo prominutí pohledávky. Lhůta evidence na podrozvaze není - používám takové pravidlo - jeví se nedobytná (ale třeba dočasně) - do podrozvahy, jeví se nevymahatelná - pryč z účetní evidence. 

Jak zaúčtovat bezúročnou půjčku, která byla poskytnuta paní ředitelce MŠ (obec je zřizovatel), z důvodu zvýšení/prohloubení kvalifikace v částce 25.000,-. Tuto částku jsme za ní uhradili přímo na účet školy, do které byla přijata a od 1.6.2015 ji bude srážena z platu po 500,-/50měsíců.

Není to nic specifického - půjčka jako každá jiná. Jen od 2015 by se mělo postupovat dle 250/2000 Sb.  - ta půjčka je bezúročná!  Tj. žádost, řádné schválení (zastupitelstvo), a veřejnoprávní smlouva rovněž schválená zastupitelstvem, vše s náležitostmi dle zákona. Půjčku zaúčtujete jako dlouhodobou zápisem 462 MD/ 231 3111 pol. 5660 D a její splátky 231 pol.  2460 (bez odpa) MD/ 462 D. 

Město obdrželo žádost od nemocnice (PO zřízená krajem) o příspěvek na zakoupení dražšího lékařského zařízení. Město žádosti vyhoví pravděpodobně odešleme do 20 000,- Kč, což je ještě v kompetenci rozhodování rady. Jedná se nám o to zda musíme postupovat v režimu veřejného práva ve smyslu § 10a zákona o rozpočtových pravidlech nebo jak zněla poslední informace z MF v aktualitách v režimu soukromého práva podle občanského zákoníku. Když jsem hledala v předchozích dotazech našla účtování a použila bych asi toto par. 3522 pol. 6359. S tím darem tady trošku bojuji neboť vím, že se poskytují neúčelově a nemohu požadovat vyučování. Já však ze žádosti vím, že žádají na konkrétní investiční účel. Můžete mi poradit jaká forma by byla vhodnější a jaké účtování použít?

V tomto případě se nemohu odvolat na výklad MF, protože pro obdobný případ ho ministerstvo ještě nevydalo, na druhou stranu tady se domnívám, že spíše budeme v režimu veřejného práva už jen na základě toho, že poskytovatel i příjemce jsou subjekty veřejného práva. Je tady také jasná žádost a poskytnutí prostředků na jasný účel. Doporučuji řídit se režimem zákona č. 250/2000 Sb. a jít přes žádost, veřejnoprávní smlouvu a finanční vypořádání. Zaúčtování jako záloha na transfer přes 373 (471), až po vypořádání 572/349. Dotace cizí PO je ve stejném režimu jako dotace jinému příjemci. Výjimka mimo dotaci je jen pro vlastní PO. 

Při VSK jsem zjistili neoprávněné použití finančních prostředků grantu, můžete nám prosím sdělit jaké sankce a jakou formou musíme předepsat dle platných zákonů? Vyplývá z některého zákona povinnost informovat Finanční úřad a jedná se tedy o porušení rozpočtové kázně?

V tomto případě se postupuje dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., neoprávněné použití peněžních prostředků je porušením rozpočtové kázně, za který se ukládá odvod ve výši neoprávněně použitých prostředků (ledaže by bylo ve smlouvě nebo rozhodnutí uvedeno, že lze za konkrétní provinění uložit odvod nižší). Odvod lze také z důvodů hodných zvláštního zřetele (částečně) prominout na základě žádosti toho, kdo rozpočtovou kázeň porušil (o prominutí rozhoduje ten, kdo o poskytnutí prostředků rozhodl).

O uložení odvodu rozhoduje v samostatné působnosti u obce obecní úřad, odvod se vyměřuje platebním výměrem. Finanční úřad není třeba informovat.

Doporučuji nastudovat zmíněný § 22 rozpočtových pravidel, který porušení rozpočtové kázně upravuje.

Dobrý den, při auditu jsem zjistila, že jsem špatně zaúčtovala směnu pozemků s doplatkem. Postupovala jsem podle příkladů před vydáním ČUS 710. Hledala jsem ve Vašich dokumentech "Rozbor ČÚS 710 - účtování o směně" vydané 3.4.2015 a zdá se mi, že jsou tam nějaké nesrovnalosti. Chybí tam účtování směny pozemku bez doplatku a směna pozemků s příjmem. Nadpisy tam jsou, ale účtování je o směně majetku. Sedí mi jen směna pozemků a pohledávka z doplatku, ocenění nab. pozemku pořizovací cenou. Může se na dokument podívat? V souvislosti s chybným účtováním jsem na účet 031 nezaúčtovala polovinu nákladů za zápis do KN, odměnu notáři za sepsání smlouvy a odhad. Můžu to nějak napravit v letošním roce?

V tom excelu byly záměrně příklady na stavby, že je to složitější, než na pozemky, ale předělala jsem to a vložila jsem tam list i s pozemky, tak snad to bude přínosnější. 

Ohledně poloviny těch nákladů - toto se dělá jen v případě, že jsou ceny směňovaných pozemků ve smlouvě uvedeny, pak se oceňuje dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. pořizovací cenou a tedy se k ní přičítají vedlejší pořizovací náklady. V případě, že ceny pozemků nejsou ve smlouvě uvedeny (např. je jen uvedeno, že mají pro účely směny stejnou hodnotu - tj. bez vyčíslení) pak se oceňuje RPC a vedlejší pořizovací náklady se účtují do nákladů - 538, 518...

Pokud se u vás týká  případu ocenění pořizovací cenou (ceny pozemků jsou ve smlouvě uvedeny), pak oprava v násl. roce by byla jen 031 MD/5xx D s příslušnou opravou na kartě majetku (přecenění pozemku o podíl VPN). Předpokládám, že vedlejší pořizovací náklady nepřesahují 0,3% aktiv nebo hodnotu 260 tis. Kč - pak se oprava přes účet 408 neúčtuje. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit co se týče účtování směny a pořízení pozemků. 1. V roce 2014 jsme směnili pozemek s fyzickou osobou. Ve směnné smlouvě je uvedeno, že ceny směňovaných pozemků jsou stejně vysoké, ale nemáme úřední odhad pouze účetní hodnotu, která činí 2 370,- Kč za 200 m2. Fyzická osoba směňuje pozemek o výměře 379 m2 a souhlasí s výše uvedenou cenou i když je výměra větší. Ve směrnici máme, že účtujeme o reálné hodnotě. Tuto směnu jsem zaúčtovala špatně a auditorka mi nařídila odstranit v letošním roce nedostatky. Prosím o pomoc, protože je to vlastně oprava z roku 2014. 2. Dále jsme kupovali také v roce 2014 pozemek od fyzické osoby. Znalecký posudek byl vyhotoven a hodnota pozemku je 5 370,- Kč. Nepřičetla jsem k hodnotě pozemku 1000,- Kč návrh na vklad a také jsem neúčtovala, tak jak by to mělo být správně. Dívala jsem se na Vaše odpovědi na dotazy, ale podobné případy jsem tam nenašla, protože to bude jako oprava z min. let.

1. Z dotazu přesně nerozumím, zda účetní hodnota pozemku 2 370,- byla stanovena ve smlouvě jako cena obou směňovaných pozemků nebo zda ve smlouvě cena stanovena nebyla žádná a bylo jen uvedeno, že směna bude bez doplatku. Pokud platí první varianta, tak RH nepoužijeme, protože reálná hodnota by byla totožná s účetní hodnotou. Účtovalo by se 311 MD / 647 D (výnos ze směny), 042 MD / 321 D (závazek z pořizovaného pozemku) a kompenzace 321 MD / 311 D. Dále vyřazení směňovaného pozemku 554 MD / 031 D a zařazení nového 031 MD / 042 D, vše v ocenění 2 370 ,-.  
 V případě, že by cena pozemků ve smlouvě stanovená nebyla, pak by bylo třeba zřejmě jeden z pozemků ocenit dle oceňovací vyhlášky a cenu druhého pozemku stanovit totožně s oceněným pozemkem. Tady je ale skutečně třeba vyjít ze smlouvy. V případě, že by bylo třeba přecenit RH, postupuje se zápisem 031 MD / 407 D (ve výši rozdílu mezi účetní hodnotou a RH za předpokladu, že RH je vyšší), 036 MD / 031 D a 554 MD / 036 D a 407 MD / 664 D. Doporučuji však vnitřní směrnicí stanovit hranici významnosti pro přeceňování reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji např. úroveň 1 % aktiv netto. 

2. Nákup pozemku se účtuje k datu podání návrhu na vklad do KN 042 MD / 321 D a 031 MD / 042 D, úhrada za pozemek pak 321 MD / 231 odpa např. 3639 pol. 6130 D. Pokud dojde k platbě za pozemek před podáním návrhu na vklad, je nejvhodnější zaúčtovat o poskytnuté záloze 052 MD / 231 D a v den podání návrhu na vklad provést zúčtování 321 MD / 052 D. 
Pokud jste zapomněla přičíst správní poplatek 1000,- do ocenění pozemku, jedná se o nevýznamnou chybu, lze opravit jen zápisem - 538 MD / 042 MD a navýšit ocenění pozemku 031 MD / 042 D, případně rovnou 031 MD/ 538 minus MD.

Jak odúčtovat předpisy na účtu 324? Město má ve vlastnictví byty. Na účtu 324 mi zůstaly předpisy z minulých let na zálohy za služby. Bytové dr. vybíralo peníze za nájem a služby ( rok 2011-2013). Nájem přeposílalo na účet města. Pokud byl dlužník, SBD ponížilo nám peníze za nájem a nechalo si částku na úhradu služeb. Já jsem dluh za služby a vyúčtování TS předepsala na účet 324 ( což asi bylo špatně). 311 MD a 324 D. Po úhradě dluhu jsem účtovala 231 MD a 311 D. Na konci roku jsem žádné vyúčtování na 324 neudělala. Teď nevím, jak z účtu 324 předpisy dostat pryč. Od roku 2014 peníze za nájem a služby bytů vybírá město a služby předepisuji 311 MD a 324 D. Platba 231 MD a 311 D.Je to správně ?

Přijaté zálohy je potřeba zúčtovat. Jsou 2 způsoby - buď přes výnosy (pak přijaté fa k vyúčtování se účtují přes náklady) nebo jako přeprodej. Volím sem do popisu přeprodej. 

Princip je ten, že k datu vyúčtování záloh na služby uděláte nejprve odúčtování záloh, které sice byly předepsány, ale nebyly přijaty. tj. 324 MD / 311 D, případně na obou stranách s minusem -311 MD/ -324 D. Pak mám rozúčtování za nájemníky - např. si vedu vše co mám rozúčtovat na 377, pak zjistím komu co a převedu: 377.x1 Novák  MD/377yy D, pak zúčtuju zálohu Nováka - ale jen ty uhrazené částky  324 MD/ 377.x1 a vyjde mi buď zůstatek na 377.x1 - že má p. Novák doplatit, nebo na 324 D, že mu máme vrátit přeplatek. 

Případně přes výnosy: 

V okamžiku, kdy je provedeno vyúčtování záloh na služby nájemníkům (ročně, čtvrtletně), musíte provést zúčtování záloh v účetnictví, tj. předepsat skutečnou výši služeb a zúčtovat zaplacené zálohy - zápisy výúčtování předpis MD 311/ D 602, zúčtování záloh MD 324/ 311. 

Náprava za minulé roky v případě přes výnosy  - v případě, že Vám částky výnosů ze služeb za jednotlivé roky (za každý rok) přesáhnou hodnotu 260 tis. Kč včetně nebo 0,3% aktiv netto vaší účetní jednotky (rozhodující je částka, která vyjde jako nižší), budete účtovat 311/408 a 324/311. Pokud budou částky nižší, budete účtovat  MD 311/ D 602,  MD 324/ 311. 

Účtování služeb souvisejích s nájmem je možné několika způsoby, vše je podrobně popsáno v Dokumentech ke stažení "2012 Služby a nájemné DPH účtování" a "2012 Služby nájemné přeprodej účtování"," Zákon - účtování služeb s pronájmem bytů"

Dá Vám to trochu studia, ale myslím, že začátkem účtování máte nakročeno dobře, mrkněte na ty tabulky zápisů - je to tam snad dobře vysvětleno. 

Je inventarizační zápis nutnou součástí závěrečného účtu obce? Nikde jsem to nenašla, ale mnoho obcí to má.

Inventarizační zpráva je povinnou součástí schvalované účetní závěrky. Povinnou součástí závěrečného účtu výslovně není, nicméně součástí závěrečného účtu mají být údaje o hospodaření s majetkem, což se v praxi často řeší tak, že jako součást závěrečného účtu se přikládá účetní závěrka, protože rozvaha a části výsledovky i přílohy podávají informace o hospodaření s majetkem, stejně tak i inventarizační zpráva (informace o případných inventarizačních rozdílech jsou rovněž údaje o hospodaření s majetkem). Přímo tak inventarizační zpráva jako povinná součást závěrečného účtu definovaná není, lze jen výpis. Často doporučujeme předkládat materiály k závěrečnému účtu i k závěrce najednou, čímž by se vyřešilo Vaše dilema. Doporučuji se podívat na materiál ke stažení" Vzor ke schválení závěrky a závěrečného účtu" zde dne24.3.2014 - je tam k tomu přehledová tabulka. 

Prosím o radu ohledně dotace SFŽP na zateplení školy. V roce 2013 jsme obdrželi dotaci na tuto akci a do konce roku nám nebyla zaslána celá, chybělo cca 70 tis dle původního rozhodnutí od fondu. Bylo nám řečeno, že o tuto částku bude pokrácena - neuznatelné náklady, nemáme však nic písemně. Akce byla na konci roku dokončena, proběhla kolaudace a byly proplaceny všechny faktury. Provedla jsem rozúčtování na zdroje a nástroje příjmů i výdajů a úpravu rozpočtu ve výši přijatých prostředků u každé faktury, tak jak nám to fond nastavil v benefilu. Také jsem v únoru odeslala v této výši tabulku vyrovnání se státním rozpočtem. Teď nám ale z fondu paní sdělila, že nám uznají ještě 2 faktury a pošlou peníze. Já však již nemám je proti čemu rozúčtovat na zdroj nástroj a ÚZ, nemám na tuto akci na výdajové straně ani nic v rozpočtu, takže bych tam měla jen příjem. Když udělám nějaký účetní zápis budu mít zas mínus ve fince, nedej bože i v Papech atd. Byla jsem kvůli tomu i na fondu, ale tam mi nikdo nic neporadil, že účetnictví nerozumí. Nemůže mi to pak nějaká kontrola napadnout, že mi nejde celková částka rozúčtování na evropské a české peníze dle rozhodnutí fondu. Na příjmu mi to půjde , ale výdaje budou nižší.

Postupovala bych takto: 

s poskytovatelem - oznámit, že jako další účetní případ po vypořádání dotace již považujeme za dotaci provozní (napište jim, jaký jste zvolili postup - viz níže dle CUS 709) - a to kvůli analytice PAP. Dotaci již nepředepisovat, jen příjem  na 672 s položkou klidně 4213. (Zápis udělejte takto: 231 4213 MD/ 403 D a 403 MD/ 672 D a odvolejte se na analogii s CUS 709, bod 4.2.6.) Ty dvě uznané fa bych označila na nich (na košilce fixem) - NZUZ, do účta se již nesmí NZUZ opravovat. Jejich kopie bych přiložila k dokumentaci k dotaci a případně dopsala do vypořádacích tabulek jako dodatek, tzv. "pod čarou". 

U příjmu bude NZUZ a zůstane jen u příjmů. A nic se neděje, toto se stává, není to velký problém. Rozhodně se nesmí - viz nová metodika k NZ opravit v roce, kdy výdaje nevznikly, tak to určitě nedělejte. 

Obec pořádá oslavy - pouť. Chceme uskutečnit tombolu, do které by obec nakoupila různé věcné předměty cca za 20tis.Kč ze sponzorských peněz (chceme hodnotné ceny jako např. Tv,rádio,mobil,tablet atd.) a prodávala by tombolové lístky za 10,-Kč občanům . dotaz: - může obec dělat tombolu při svých oslavách? - jak účtovat sponzorský finanční dar? - jak to bude s účtováním nakoupených předmětů a následným účtováním předáním občanům? - jak ošetřit tombolu vůči úřadům - finanční úřad

Ano, obec může pořádat tombolu. 

Finanční sponzorský dar se účtuje jen : 231  odpa např. 3392, pol. 2321 MD/ 672 D. 

Nákup věcí do tomboly se účtuje jen: 543 MD/ 231 odpa 3392, pol. 5194 (bez ohledu na to, že byste koupili třeba DDHM - TV, tablet...- viz letošní úpravy v náplni položky 5194). 

Zde jen takové moje zamyšlení:

Pro doložení , že věci byly vydány (abyste neměli problém s kontrolami - hrozí riziko zneužití) by bylo pak dobré udělat přehled vydaných věcí - 1.cena, 2.cena...apod. Ale není asi nutné podepisovat protokoly s výherci - nemám s tímto zkušenosti, ale je to asi i možné, např. když někdo vyhraje televizi, tak byste mu  k ní měli předat i záruční list, návody...dtto u tabletu, mobilu, tak asi možné je, že by i občan nějaký předávací protokol podepsal? Samozřejmě jen u těch hodnotnějších výher, není určtitě potřeba na lahev, kompot atd. 

K  povinnostem Tombola a FÚ:  Na tombolu se vztahuje loterijní zákon (§ 2 písm. b) loterijního zákona) a je nutné po skončení tomboly podat na FÚ Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her. Na ř. 132 hlášení se vyplní úhrn vsazených částek do tomboly (součin ceny losu a počtu prodaných) a na ř. 133 úhrn vyplacených výher. Ocenění výher není jednoznačné, věci do tomboly jsou často darovány a jejich cena není známá. Na stránkách Finanční správy je uveden návod, že při ocenění lze vycházet z ceny obvyklé, pokud ji lze u dané věci stanovit a v případě darů různých domácích výrobků, úlovků nebo výpěstků lze vycházet z ceny specifikované dárcem předmětu. Na ř. 131 se pak uvede rozdíl mezi ř. 132 a 133, tj. dílčí základ odvodu, záloha se pak odvádí ve výši 20 % ze základu. Hlášení k odvodu se podává do 20 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, ve stejném termínu je třeba uhradit i odvod. Do dvou měsíců po skončení kalendářního roku je třeba ještě podat odvodové přiznání.

Obec na podnět stavebního úřadu dala zabezpečit (oplotit ) pozemek, na kterém hrozil sesuv půdy. Stavební firma vydala fakturu na vlastníka pozemku, který nereaguje. Rada obce schválila zaplacení faktury za vlastníka s tím, že následně bude peníze vymáhat. Můžeme zaplatit fakturu (nižší než 50 000Kč) vydanou na vlastníka pozemku na základě rozhodnutí rady?

Toto se děje poměrně často. Uhradíte za vlastníka a následně se vymáhá. Zaúčtování vhodné takto: 377 MD(pohledávka za vlastníkem) / 231 3639 pol. 5192 D.