Dotazy

V naší obci probíhá výstavba splaškové kanalizace.Občanům byly vydány stavebním úřadem územní souhlasy k domovním kanalizačním přípojkám na základě předložené projektové dokumentace. U 8 občanů došlo k tomu, že část kanalizační domovní přípojky ke své nemovitosti zasahuje do krajského pozemku a proto obec vyřizovala za občany na základě plné moci smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene (je uzavřená mezi občanem a krajem). Z uvedené smlouvy vyplývá, že občan se zavazuje uhradit náklady spojené s vyhotovením geometrického plánu a náklady spojené s podáním návrhu na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí a zároveň věcné břemeno bude zřízeno za úplatu formou jednorázové úhrady dle Sazebníku úhrad za zřizování věcných břemen na nemovitém majetku JMK. Pro občany by výše uvedené znamenalo značné finanční náklady. Může zastupitelstvo obce schválit, že by u těchto 8 občanů uvedené náklady za občany uhradila obec včetně úplaty za věcné břemeno???? Nebo je to nepřípustné???? Předem děkuji za odpověď.

Obec může občanům na toto samozřejmě přispět. Pozor jen na usnesení schválení dotace občanovi, aby to nevyznělo, že výše uvedené VB a další náklady pořizuje obec svým jménem a na svůj účet, mělo by se jednat o dotaci občanům z rozpočtu obce účelovou. Z toho však plyne i dodržení novely 250/2000 Sb., tj. občané žádost, řádné schválení, vyřešit vypořádání a veřejnoprávní smlouvu. Neměli byste to nijak obcházet, aby bylo právně účinné.  

Ing. Nejezchleb doplnil daňově: Našel jsem z mého pohledu zajimavý příspěvek 

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d35012v44647-dotace-v-ucetnictvi-a-danich-z-prijmu/

Skoro mi z toho vyplývá následující:

- pokud je to na investici (což by mohl být případ i zde uvedený), tak se vejdeme do §4 písm. t) a osvobodíme to

- pokud to není na investici a je to v souvilosti s podnikáním nebo nájmem - bude to součástí příjmů z §7 nebo §9

- pokud to je občanovi na neinvestici, tak začínám mít dojem, že je to obecně na §10 - budu potom řešit obecné osvobození do 15 tis. Kč (bezúplatné příjmy).

Jinak principielně souhlasím s odpovědí - je to podle mne na pořizování majetku (přípojky) a chci, aby to byla jasná dotace ... - abych osvobodil bez ohledu na částku. 

Obec zakoupí do svého kulturního domu nábytek (stoly a židle) za cca 450 tis. Kč. Prosím o sdělení, jak se toto bude účtovat. Jako soubor movitých věcí? Pořízení přes 042? A jak potom vyřazovat částečné opotřebení, když se třeba na zábavě rozbijou dvě židle?

Určitě je vhodnější, pokud se bude jednat o majetek evidovaný obcí, rozdělit nábytek na jednotlivé DDHM na účet 028. Právě kvůli inventarizaci, oceňování vyřazení, hlídání přírůstků aby se dávaly na 022 a pod. Se souborem je někdy mnohem více práce, než se může na začátku při zařazení zdát - mimo to i jednotlivé části souboru musí být na kartě oceněny. Některé programy na majetek umí pořídit i 50 židlí najednou a přiřadit inventární  čísla v zadaném rozmezí, mrkněte, jestli také tuto "vychytávku" nemáte v programu. Proč zvažujete soubor na 022 - máte na to nějakou investiční dotaci? 

Příspěvková organizace nevyčerpala za rok 2014 příspěvek zřizovatele ve výši cca 80 000,-Kč. Zřizovateli toto bylo oznámeno a ten na zasedání zastupitelstva rozhodl, že tyto prostředky může PO použít na financování dovybavení nově zbudované třídy MŠ. Prostředky se po schválení účetní závěrky PO měly převést do fondu rezerv a následně pak použít. Bohužel došlo k tomu, že schválení účetní závěrky MŠ bylo projednáno později, než se předpokládalo a faktury, které měly být hrazeny z těchto peněz, již byly zaplaceny. Je možné, aby se po schválení účetní závěrky a přidělení do RF, provedlo pouze proúčtování použití z rezervního fondu, když uhrazeno již je?

Z hlediska pravidel nakládání s fondy je tady řada nejasností - tady ten dotaz přesně naráží na to, že to jsou spíše zdroje (tedy jen určujeme v rámci vlastních zdrojů z čeho bylo financováno - což by podle mne nevadilo, když by se to rozpustilo "ex post" - tedy až po zaplacení) nebo jsou to přímo peníze (no a potom logicky by někdo mohl říci, že to nejde udělat zpětně, protože to již proplaceno bylo),

Osobně (a omlouvám se - nicméně v současném zmatku jsem schopen vyjádřit jen osobní názor) bych v tom problém neviděl a akceptoval bych to, že se RF použije klidně až následně po prokazatelném zaplacení, neboť fondy jsou zatím v účetnictví PO konstruovány jako vlastní zdroje. Rovnou ale upozorňuji - ne každému se tento názor bude líbit ... ZN

Dobrý den, 10.3. 2015 jsme podepsali úvěrovou smlouvu, čerpání je nastaveno až od 1.4. 2015 a splácení až od 1.1.2016, od kterého momentu musím začít o úvěru účtovat, případně ho nějak evidovat? Mám někam předepsat již podepsanou smlouvu a celou částku úvěru, ta je Kč 17.000.000 a příští měsíc budeme podepisovat další smlouvu na 15mil, tak abych měla vše nastavené správně... A následně účtuji jak, od prvního čerpání? Vedu někde na podrozvaze? Jakými položkami se objeví v rozpočtu?

Účtování o úvěrové smlouvě v podrozvaze nemá žádný smysl - je to jakoby informace, že vám mají přijít peníze, ale on by tím vznikl i podmíněný závazek (navíc vyšší o sjednané úroky), a ten není povinný účtovat, čímž dojde k velmi zavádějící a nepřínosné informaci. Požaduje to myslím jen Jihočeský kraj, tak vy jako středočeši byste se tím nemuseli zabývat. Navíc letos asi dojde k čerpání úvěru, tak by se i z podrozvahy zase muselo odúčovat - tj. považuji to za zbytečné a nepřínosné. 

Ohledně úvěru - závazek vám vznikne, až když vám půjčí. Takže o úvěru začnete účtovat až ve chvíli, kdy jej začnete čerpat. U čerpání úvěru jsou 2 možnosti účetního zápisu. 

1. V případě, že čerpání úvěru je formou přímého proplácení fa dodavatelům z úvěru, se účtuje zápisem 321 MD/ 451 + RS. Pak programy generují z obratu 451 položku 8123 (Pozn. Položka 8123 musí být rozpočtována!)

2. Nebo se peníze z úvěru převádějí na ZBÚ  : 231 8123 MD/ 451 D. 

Splátky : 451/231 8124 a úroky 562 (042) MD / 231 odpa dle účelu pol. 5141 nebo 6121 - 6121 a účet 042 musí být upraveno ve vnitřní směrnici, že úroky z dlouh. úvěru na pořízení DM se dávají jako vedlejší náklad pořízení DM a to jen do doby zařazení majetku do užívání. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak účtovat PDP. Jsme plátci DPH. Dostali jsme dotaci ze SFŽP na zateplení ZŠ. Protože ve škole máme 2 byty budeme účtovat- DPH v režimu PDP. Jen nevím jak zanést DPH na pol. 6121 - odvod DPH je zaúčtován na 231 10 3639 5362. Jak zaúčtovat příjem od SFŽP?. To bude jak příjem dotace? Ještě jestli se mohu zeptat, u nájmu z honitby se má teď účtovat DPH? Jak je to tedy s nájmem z lesa a rybníka?

V případě PDP, kde není nárok na odpočet dle vyhlášky k RS, by se DPH mělo dostat na položku 6121 a odvod DPH se nedává s položkou 5362 (na pol. 5362 se dává jen odvod DPH z vlastní činnosti, ne z PDP). Na účtování jsou vymyšleny 2 systémy - buď se při úhradě  fa zaúčtuje s 6121 jen základ daně a odvedené DPH z PDP se zaúčtuje 343 MD/ 231 s pol. 6121. Nebo se při přijetí fa zaúčtujte 231 s pol. 6121 a zároveň 231 s položkou 8901 a při odvodu DPH z PDP se zaúčtuje 343/ 231 8901. Příklady na PDP mám i s příkladem zaúčtování přiznání v materiálu ke knize RS 2015, měla byste jej dostat elektronicky po objednání knížky, případně jsou i ke stažení v dokumentech na stránkách www.obecuctuje.cz . 

Příjem od SFŽP bude asi určitě dotace - pravděpodobně i spolufinancovaná EU - tam by se mělo účtovat na podrozvaze, příp. o zálohách 374 (471) a vypořádání. Odpovědí na zaúčtování dotací od SFŽP je hodně, v tom výše zmíněném materiálu je myslím také příklad, ale určitě najdete návod v odpovědích na dotazy ze stránek, dejte si do vyhledávače např. SFŽP nebo OŽP a zkuste svou dotaci na toto napasovat - v této části je dotaz hodně neurčitý. Bude potřeba nejen příjmy , ale i výdaje asi členit NZUZ, tak to prosím nepodceňte - sežeňte si od starosty všechny smlouvy, žádosti, korespondenci....

Ing. Nejezchleb doplnil DPH: 

Pokud se týká honitby - z pohledu charakteristiky pojmu nájem pro účely DPH není honitba nájmem (chybí aspekt výhradního užívání) a tudíž příjem z poskyntutí honitby spadne do zdanitelných plnění (sazba DPH 21%).

U rybníka je to problém - je zjudikováno ze strany Evropského soudního dvora, že prosté poskytnutí práva rybolovu není nájmem, ale poskytnutím práva (21%). Samozřejmě pokud ale pronajmu někomu rybník se vším všudy, aby s ním plně hospodařil a také jej využíval, tak by to mohl být pronájem a bylo by možné využít osvobození od daně. Uvědomuji si, že ta hranice bude hodně tenká, pokud by byl nájemce plátcem daně (třeba nějaké Rybářství XY s. r. o.) a měl to k ekonomické činnosti, tak se budu snažit dát to raději s DPH (abych měl jistotu).

No a lesní pozemky - zatím přes všechny možné pochybnosti, zda je tam výhradnost užívání, se toto jako pronájem vnímá - tedy základní varianta osvobozeno od DPH, pokud je to pronájem plátci DPH k jeho ekonomické činnosti (těžba dřeva ...) potom mohu volit fakturaci s DPH (což bych opět doporučoval, pokud druhá strana je plátcem a má plný nárok na odpočet DPH). 

Situace: při stavbě bezpečné a bezbariérové zastávky s čekárnou jsme koupili kámen a pamětní desku a to je umístěné na travnaté ploše a zabezpečeno proti manipulaci (ukotveno podle stavebníků, sdělili, že je to nezjistitelné jestli tam je nějaká kotva nebo ne). Kámen s pamětní deskou jsme zaúčtovali samostatně na účet 021 v hodnotě 9.204,27 Kč. Přepíšu Vám stanovisko z ROP: „Dle doložených inventárních karet je patrné zaúčtování publicity (kámen a pamětní deska) v částce 9.204,27 Kč na účtu 021 jako investice a evidování na samostatné inventární kartě č. …Dle vyhlášky č. 410/2009 se však jedná o drobný dlouhodobý majetek (cena v rozmezí od 3.000 Kč – 40.000 Kč), který by měl být účtován na účtu 028 a evidován v soupisce dle MP pro způsobilé výdaje a vícenáklady jako neinvestice. Vysvětlete a uveďte do souladu s vyhláškou č. 410/2009.“ Telefonicky jsem paní sdělila, že jsem to posoudila jako majetek pevně spjatý se zemí a neposuzovala cenu. Chtěla bych Vás požádat o váš názor a případně vyjádření jak přesvědčit úředníky z ROP.

Souhlasím s Vaším vyhodnocením.

Doporučuji sdělení asi takto:

Pamětní deska byla vyhodnocena jako drobná stavba z důvodu použití stavebních technologií při pořizování DM. Při vyhodnocení, zda se jedná o stavbu, jsme vycházeli z definice zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádku, kde se: "Stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií." Dle účetních předpisů se stavby evidují bez ohledu na výši pořizovací ceny. Pevně umístěná pamětní deska (dle sdělení osob odpovědných za stavbu je pamětní deska ukotvena) odpovídá i  pojmu "stavba" z důvodu stálého umístění. Vyhodnocení pořízeného majetku dle jeho charakteru více odpovídá stavbě, než movité věci. 

Dle našeho názoru je pamětní deska jako stavba evidována na majetkovém účtu 021 v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb.  Pro váš názor evidence na 028 jako movité věci - drobného dlouhodobého majetku, nemáme argumenty v charakteru majetku ani v charakteru jeho užívání.  

Můžeme připsat, že pokud nám jejich argumenty sdělí, že můžeme zvážit opravu, ale že se nám nechce opravovat něco, co si myslíme, že máme dobře....:o)

To by mělo stačit. Mně se ta pamětní deska líbí více jako stavba - pro sjednocení, buď je součástí stavby nebo, když samostatně, tak proč ne drobná stavba. Argumenty - viz uvedené výše pro toto vyhodnocení opravdu najdeme spíše než pro věc.  

Město uzavřelo "Smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem" jejímž předmětem je zhotovit nehmotné dílo s názvem : "Výroba reportáží pro mobilní aplikace" - v rámci projektu "Kam u sousedů", Program cezhraničnej spolupráce SR-ˇCR 2007-2013". Není určeno, zda investiční nebo neinvestiční. Vlastníkem autorských práv předmětu díla se stane výlučně město. Zhotovitel je povinen dílo zhotovovat průběžně a zhotovené dílo objednateli (městu) předávat 1x týdně. Cena dle smlouvy je stanovena na 400 tis. Kč vč. DPH celkem. Reportáže budou vytvářeny každý týden - týdenní blok se bude skládat z 8 reportáží. Předávat se budou formou DVD video. Zhotovitel zabezpečení odvysílání reportáží v médiích, v mobilní aplikaci, která bude vytvořena v rámci projektu a na webovém portálu. Náklady zhotovitele zahrnují práce kameramana, redaktora, náklady na střih, režii a paušál (technika, doprava , jiné). Nyní přišla první faktura, ve které jsou rozepsané náklady: - zpracování obsahového návrhu týdenních bloků reportáže - doprava - pronájem techniky - práce kameraman - práce režie - práce produkce - zvuk - pronájem střižny, atd. Můj dotaz zní: jak zaúčtovat a na jakou položku RS dát? Buď jako jednotlivé týdenní bloky cca 30 tis./1blok/1DVD - 5179 a v nehmotném majetku vést jeden blok jako 1 inventární číslo nebo nehmotné dílo jako celek 400tis. - 6119 Děkuji za odpověď.

Pořizovaný majetek odpovídá ocenitelnému právu - máte právo rozmožovat? Případně i na někoho převést? Pak opravdu by se jednalo o jeden DNM - položka 6119, ale účet 014. Otázkou jsou DVD - s nahrávkou- zda jich bude více a budete je např. prodávat. Potom by bylo dobré udělat kalkulace na DVD a případně je vést i jako zboží - pak by bylo možné i uplatnit část odpočtu DPH. To mi prosím ještě doplňte - museli bychom se poradit, jak s tím oceněním práv do jednotlivých DVD. Musela bych pak asi vědět veškeré formy výstupů z díla a jak s nimi bude nakládáno. 

1. Potřebovala bych prosím poradit ohledně účtování finančního daru českému svazu včelařů. V loňském roce jsme účtovali 572 / 231 6409 5222 (5240), tak jestli v tomto roce můžu účtovat stejně. Žádost bude teprve příští týden projednána v zastupitelstvu. 2. Dále bych potřebovala poradit se zaúčtováním nadačního příspěvku od Nadace Preciosa na úhradu nákladů spojených s činností a vybavením sportovních klubů. Mám pro příjem i výdej použít paragraf 3419 a jakou položku a protiúčet???. Dříve bylo poskytováno přímo oddílům a nyní to jde na obec. 3. A další věc je přijetí částky za trvalé a dočasné odnětí částí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tato platba nám má přijít na účet hlavní činnosti a musí být použita pouze pro zlepšení životního prostředí, nebo pro zachování lesa. V rozpočtové skladbě jsem si vyhledala položku 1335, nevím zda použít paragraf 1039 a hlavně jaký 6 účet. Jsme ale plátci DPH a lesy máme na ekonomické činnosti a rádi bychom tyto peníze převedli z hlavní činnosti na ekonomickou. Stačí jen zaúčtovat 262/ 231 6330 5341????

1. Účetní postup je stejný jako v minulých letech. Vaše zaúčtování by stačilo, pokud se nejedná o zálohu k vypořádání (což by asi mělo  dle znění nové veřejnoprávní smlouvy , kde se má vypořádání dávat skoro povinně). U příspěvku se volí dle účelu, vhodný odpa je např. 3900, lepší než zbytkový 6409 - ale to jen na okraj, zvažte rozpočtování všech takovýchto příspěvků na odpa 3900, je to pak také přehledné a odpa je to vhodnější. Položku 5222 volíme, když schválíme příspěvek v režimu dotací. Pokud jim dáváme obecně dar neúčelový, (čemuž odpovídá zaúčtování přímo na 572) pak je položka 5240 vhodnější. 

V případě povinnosti vypořádání by se mělo účtovat 373 MD/ 231 + RS D. Po vypořádání 572/345 a 345/373, když nebude vypořádáno do konce roku, tak 572/389 ....(podrobný rozpis, jak se účtují dotace poskytované, najdete v jiných odpovědích na dotazy, dejte si do vyhledávače např. 373 a pak se podívejte přednostně na odpovědi, u kterých je !).

2. Moc nerozumím, proč přijímáte dary, které nejsou na vaši činnost a jsou určeny k přeposlání. Je to docela těžké vyhodnotit, co to vlastně je. Přijmete dar od nadace a pokud nadace požaduje přeposlání jinému příjemci, pak se jedná o průtokový transfer, tam by dotace jednotlivým sportovním klubům nebyly v režimu novely 250/2000 Sb. , ale v režimu smluvním - příjmem jste se zavázali k převodu. U průtoku by se účtovalo jen: 

231 3419 2321 MD/ 375 D a 375 MD/ 231 3419 pol. 522x dle právní formy příjemců. 

Pokud však ve smlouvě s nadací nejsou příjemci výslovně určeni a vy budete nadační příspěvek sami nějak rozdělovat, pak musíte účtovat příjem od nadace na 672 D a výdej dle bodu 1 jako dotace k vypořádání (přes 373), nebo jako dary. (tj. skončí na 572). Ještě pozor - kdyby končilo na vybavení např. na dlouhodobém majetku, tak protože obec tento majetek pořizovat do vlastnictví nebude, tak i v tomto případě bude výnosový účet 672, ale položky u převodu by mohly být i z podseskupení 632X (spolek, občanské sdružení...). 

Moc by mě zajímalo, proč si takto obec přidělává práci a starosti.

3. Pozor u třídy 1 se nedává odpa. Položka je dobře. Z výnosových účtů dáváme nejčastěji v těchto případech 609. To převedení do VHČ máte dobře. Z hlediska toho použítí - asi většinou nebude problém doložit, kolik jste utratili za správu lesa - výsadba, LHP...to by na uznání použití pro zachování lesa mělo stačit, ale nevím o jak významnou částku se jedná. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda člen kontrolního výboru může na facebooku sdělovat informace z jednání kontrolního výboru. děkuji

Dobrý den, omlouvám se ale dotaz vám vracím, nemám na toto odborné právní vzdělání, z předpisu povinnost mlčenlivosti nelze vyčíst, je tam i složité na jaký předpis o kontrole vázat, obávám se, že kontrolní řád asi na KV zastupitelstva vztáhnout nelze - ale opravdu nevím. Toto je však zajímavý dotaz - doporučuji jej vznést na ministerstvo vnitra , odbor kontroly a dozoru. Oni se dotazy z obcí (alespoň co mám zkušenost) velmi seriózně zabývají a toto by asi zajímalo všechny obce. 

Dobrý den, 1) Při ročním zúčtování daně byl zaměstnancům úřadu a zastupiteli vypočítán velký přeplatek na dani. Za únor jsme tedy žádnou zálohu neodvedli, ale i tak zbyl přeplatek 8 460 Kč. Naše mzdová účetní (externí) po zkušenostech z minulých let nechce snižovat zálohy v dalších měsících (snižovaly by se skoro celý rok) a u některých zaměstnanců (dohoda volby) to ani nelze. Proto navrhla postup, že zaměstnancům přeplatek vyplatíme ve mzdách za únor a o ten se poté zažádá volnou formou na finanční úřad. Tak jsme učinili, ale potřebovala bych poradit se zaúčtováním. Je správné, když výplatu tohoto přeplatku na dani účtuju u zastupitele 331/231.10 6112 5023? U zaměstnance, který měl dohodu jako člen okrskové volební komise to mám zaúčtovat jak (co se týká tedy paragrafu a položky)? Předpis jsem u obou případů účtovala 521/331. Je to také správně? A prosím ještě, jak zaúčtuju následný příjem od finančního úřadu (včetně položky a paragrafu)? 2) Dále jsme v lednu měli kontrolu z VZP, kde se zjistilo, že jsme jednomu ze zastupitelů vypočítávali pojistné pouze z hrubé mzdy, která nedosahovala ani na minimální mzdu, a to z důvodu nenahlášení ukončení hlavního pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, kde byl prováděn odvod ZP nejméně z minimální mzdy. Uvedeny zastupitel však odváděl pojistné pod VS svého ČPP a na základě jeho písemné žádosti bude částka pojistného převedena na ČP zaměstnavatele. (Platil ho tedy za sebe osobně mimo zaměstnavatele.) Mzdová účetní navrhla řešit situaci takto: My bychom měli odvádět měsíčně za tohoto zastupitele VZP 722 Kč a on nám bude na účet tyto peníze zasílat a když se opět stane zastupitelem, tak se mu budou strhávat z platu (měli jsme nové volby). Nejsem si ale jistá s účtováním. Zaúčtovala jsem tak, že zdravotní pojištění za zastupitele s par. 6112 a položkou 5023 je od normálu zvýšeno o těch 722 Kč. O těchto 722 Kč je pak účetně snížena čistá mzda zastupitelům (6112 5023). To však způsobí rozdíl mezi účetnictvím a skutečností. Ve skutečnosti (cash) je zastupitelům vyplacena mzda taková, jakou mají mít, protože tento zastupitel tu zatím nijak nefiguruje. Zde si nejsem jistá, jestli „projde“ to účetní a skutečné vyplacení. Účetně se to narovná tím, že nám ten dotyčný peníze vrátí na účet, ale jak to narovnat do rozpočtové skladby? Jak mám tento příjem peněz zaúčtovat? Nevím ani protiúčet k účtu 231 ani rozpočtovou skladbu. Mockrát děkuji za odpověď.

Správně je zaúčtovat přeplatek z vypořádání jako pohledávku za FÚ, tj. 342 MD/ 331 D a úhradu u zastupitelů 331/231+ RS – tu máte dobře. Až přijdou peníze od FÚ, tak s minusem na RS na D – tj. např. pol. 5023 se sníží a 342 D – vyrovnání pohledávky za FÚ. Ohledně té dohody – tady se omlouvám, my máme v obchodních podmínkách, že neřešíme mzdy. Myslela jsem, že se jedná u voleb o funkční požitek, ne o dohody – neuvedla jste, jakou měl dohodu – o pracovní činnosti? Že jste danili zálohou ze závislé? Zde nevím, o jaký jde systém, tak neumím poradit.

Předpis mzdy by byl 521/331 a 524/337 – odvod za zaměstnavatele. To pojistné do min. mzdy by mělo být jako odvod za organizaci, tj. s položkou 5032.  (odpa 6112).  Pak lze toto předepsat  jako pohledávku za zastupitelem zápisem 377 MD/ 524 D. A úhradu 231 6112 5032 minus D / 335 D. 

Jak zaplatit: 1) přednášku, kterou budeme platit fyzickým osobám (nemá ŽL ani nic jiného), naše vedení to nechce řešit přes agentury, tak jsme mysleli , že sepíšeme smlouvu o poskytnutí příležitostné činnosti dle Vašeho vzoru ( s tím , že do určité částky se neřeší daň), ale našla jsem ve Vašich odpovědích, že by to šlo přes mzdy - účet 521, naše mzdová účetní nám však řekla, že to do mezd nemůže dát, že tam patří pouze dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, takže nevíme na jakou položku to zaúčtovat (mysleli jsme původně, že to bude 5021). 2) Budeme také platit umělce (zpěváky a muzikanty) zase fyz. osoby, zase ne přes agenturu, jak jsme to dělali dosud. To si myslíme by bylo přes položku 5041, ale nevíme, jak je to s daní, jelikož jsme našli v časopisu Daň z příjmu článek Ing. Mgr. Petry Kamínkové, kde se píše - Příjmy výkonných umělců tak budou stále považovány za příjmy ze samostatné činnosti dle §7 odst. 2 písm. a) ZDP a nebude na ně uplatňována zvláštní sazba daně. Z toho usuzujeme, že u umělců daň odvádět nemusíme. V tomto případě si myslíme, že by to nemuselo jít přes mzdy. Nevíme si rady, jak to zaplatit, když naše vedení to nechce řešit ani přes agenturu a ani z mezd. Nemáte nějakou dobrou radu nad zlato, jak to provést?

První je potřeba si uvědomit, že není nijaká povinná vazba, že použití položky 5021 a  účtu 521 je zároveň povinné zpracovat ve mzdovém programu. Přesto si myslím, že by i mzdový program na smlouvu o příležitostné činnosti mohl pamatovat. Určitě toto do mezd patří, lze i takto vyhodnotit. Když dáme smlouvu o příležitostné činnosti - pak zvolte 521. Jen si pamatujte, až si budete dělat kontroly na mzdy, že toto bude na pol. i na účtu navíc. Není v tom žádný problém. 

Platby za nezávislou autorskou činnost klidně mohou být na účtu 518, položka 5041 je dobře. Nic se neodvádí, položka 5041 skoro nikdy nejde přes mzdy. 

Jen poznámka - ten první případ přednášky jde také vyhodnotit jako nezávislý výkon - tj. také na 5041 a 518 - můžete na to nahlížet jako na vlastní autorskou činnost - myslím, že by ani toto nikdo nevyčetl - zdanění je pak na příjemci a ve výsledku je stejné - příjemce pak dle svých ročních výkonů bude moci uplatnit v režimu příležitostné, nebo dle §7. 

Osm let vedu stejným způsobem pokladní deník, resp. pokladní doklady (tento způsob jsem přejala od předchozího účetního), takže se na naší obci vedou pokladní doklady stejným způsobem již hodně dlouho a také nám je stejné auditorky kontrolovaly a nyní mi vyčetly, že pod jedním výdajovým dokladem vedu více paragonů různých druhů. Tzn., že tvořím souhrnný (sběrný) doklad z účtenek, které mi pracovník úřadu předloží najednou k proplacení (z jednoho měsíce) a paragony jsou např. na občerstvení, barvu, kanc. papír (různé položky). V účetnictví mám pak rozdělení na jednotlivé položky a paragrafy dle skutečnosti - rozepsáno v předkontaci. Také po nás chtějí, abychom k jednotlivým dokladům psali, na co bylo použito (hlavně u občerstvení, např. dětský den atd.). Problém by to nebyl, ale myslíme si, že vytýkat nám to nemohou. Navíc máme zprávu z dílčího přezkoumání hospodaření za 1-9/2014 se závěrem, že nebyly zjištěny chyby a nedostatky a nyní při konečném přezkoumání poukazují na chybný pokladní doklad (jak popsáno výše) z 09/2014.

Výdej je účetní případ. Pokud jednorázově vydávám jednomu příjemci peníze, tak se jedná o jeden výdajový pokladní doklad, paragony je možné určitě sesčítat a upozorňuji, že to pak není souhrnný účetní doklad - je to opravdu jen jeden účetní doklad k jednomu výdeji. Takto si nechávají zaměstnanci proplácet i výdaje za měsíc celkem, můžete porovnat např. s cesťáky. Určitě je nesmysl vydávat VPD na každý dílčí podklad zvlášť. Nejedná se o nějaké nedorozumění? 

Ohledně té reprezentace - toto je odpovědnost osoby odpovědné za účetní případ  - zde opravdu záleží jen na vnitřních pravidlech, jaké podklady jsou povinné. Nevím, proč zkoumají - zpravidla se zkoumá kvůli daňové uznatelnosti a v té to asi nemáte. Pokud je schváleno odpovědnou osobou, je to spíše záležitost vnitřního kontrolního výboru, případně KV zastupitelstva, ale určitě ne porušením předpisů -  podklady, jaké musí být k proplacení občerstvení, žádný předpis neuvádí (alespoň jej tedy neznám). 

Hodláme rekonstruovat budovu Zdravotního střediska a budeme muset lékaře přestěhovat do náhradních prostor. V souvislosti s přestěhováním lékařů do náhradních prostor, jsme nuceni upravit provizorní ordinace v budovách Základní školy - 2 ordinace, v Domě s pečovatelskou službou - 1 ordinaci pro zubní lékařku. Bude se jednat o technické zhodnocení budov nebo tyto výdaje lze účtovat do hodnoty investic rekonstrukce zdravotního střediska?

Zmiňované  úpravy jiných objektů nesouvisí s pořízením rekonstrukce (jsou jen z důvodu rekontstrukce, ale není to vedlejší pořizovací náklad), ale souvisí spíše se zajištěním činnosti, přikláním se spíše k TZ nebo opravám ve vztahu k objektům, kde se úpravy provádějí. 

Potřebovala bych si ujasnit poskytování dotací obcí různým spolkům (SDH, FK Sokol..). Zastupitelstvo obce schválilo na základě žádosti dotaci, ale jelikož spolky musí fungovat a na svoji činnost potřebovali a potřebují peníze, část peněz jim byla i vyplacena. Je možné do doby než bude uzavřena veřejnoprávní smlouva tyto peníze poskytnout jako zálohu na dotaci (314) a po podepsání smlouvy zálohu přeúčtovat na 572? Smlouvy do 50.000,-Kč schvaluje starosta? Jak je to v případě, že jednomu spolku jsou schváleny dvě dotace ve výši 45.000,- (každá), může tyto smlouvy také schválit pouze starosta nebo už musí ZO? Poskytované finanční prostředky mají charakter podpory malého rozsahu de minimis dle nařízení Evropské komise ES č.1407/2013? Musíme se tedy registrovat jako poskytovatelé? A poslední věc, ZO v loňském roce schválilo příspěvek Hospicové péči svaté Zdislavy ve výši 5,-Kč na obyvatele a rok. Bude toto posuzováno jako neúčelový finanční dar? Příspěvek nebude vyúčtováván, bude muset být sepsána darovací smlouva. Jaké bude zaúčtování? Děkuji za odpověď.

Dotace se poskytují prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy, to znamená, že je nutno schválit přímo konkrétní smlouvu. Nelze schválit dotaci a smlouvu uzavřít později, bez schválené smlouvy nelze dotaci vyplatit.

Smlouvy do 50 000,- Kč schvaluje starosta (kde není rada), pokud si zastupitelstvo nevyhradilo jinak.

Problém je s tou zálohou - před schválením dotace se jakoby o zálohu nemůže jednat, má to charakter půjčky a ta se také musí schvalovat. Pravděpodobně letos by mohlo být uznáno z důvodu pozdního vydání předpisu - ale rozhodně není dobře před schválením dotace zálohy poskytovat, je to jakoby neoprávněný výdaj - snažte se tomu vyvarovat. Když byste vyhodnotili jako zálohu na transfer, tak je lepší účet 373 a položka transferová. 

Veřejná podpora de minimis: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html. S ohledem na výši celkové částky si myslím, že zde riziko nehrozí, také jsou vyjmenovány oblasti podpory. Omlouvám se, ale toto není moje specializace.  Můj názor je, že dotace ze zákona č. 250 většinově do podpory de minimis nespadají.  

Poslední dotaz: Mělo by být mimo novelu 250/2000 Sb., protože bylo schváleno v r. 2014 a pokud bylo schváleno, že se každý rok bude vyplácet 5 Kč na obyvatele, mělo by to být mimo režim novely zákona po celou dobu platnosti usnesení, třeba 10 let. Ale to je jen můj názor, raději bych se řídila  zákonem - dala letos do souladu, nechala udělat žádost a dala individuální dotaci prostřednictvím smlouvy, která však určitě nemusí být každoročně obnovována. 

Město uzavřelo v březnu pachtovní smlouvu s Farmou s.r.o. Předmětem pachtu jsou rybníky k chovu ryb v majetku města. Ve smlouvě je stanovena roční výše nájmu 300tis. a v ostatním ujednání smlouvy se pachtýř zavazuje nad rámec pachtovného uhradit částku 70tis, přičemž částka 20tis bude sloužit jako příspěvek na činnost rybářské mládeže a 50tis bude sloužit ke krytí nákladů spojených s opravami rybníků. Tak zní smlouva a já mám problém se zaúčtováním uvedených příjmů. Nájem z rybníků jsem vždy účtovala 2349 pol 2131, ale nevím kam s příjmem 70tis. Kč.

Ta částka 50 tis. ke krytí nákladů spojených s opravami rybníka - tu bych považovala za mimořádné navýšení nájemného - opravy jsou nákladem vlastníka, nájem proti tomu výnos, takže také na položku 2131 a účet 603.

Ale ta částka 20 tis. se jeví (viz níže - ale ne nezbytně) jako transfer - tj. účet 672, ale nevím, zda obec má v činnosti práci s rybářskou mládeží - zda by se pak neměla darovat zase jako dotace? Proč dává tuto částku obci? Musíte se pak rozhodnout, jak s tím naložíte, pokud jako s účelovým darem, tak by asi správněji bylo zaúčtovat jako zprostředkovatel, tj. příjem 231 odpa také 2349 pol. 2321 a 375 D a přeposlání 375 MD / 231 odpa také 2321 a pol. podle toho jaký bude mít "kroužek mladých rybářů" právní formu - např. 5222. (Pod Svazem rybářů?). Jen k odpa - přímo pro rybářství je určen odpa 1070. Pro systém zprostředkovatele  by musel být ve smlouvě darovací přímo určen příjemce. Pokud by přímo určen příjemce nebyl, pak jako dotace dle novely 250/2000 Sb. - žádost, VP smlouva, schválení...vypořádání a účty 672 a 572. Pozor na doplnění od Ing. Nejezchleba: 

Plně souhlasím, aby těch 50 tis. Kč bylo na nájemné. U těch 20 tis. Kč - to je velice ošemetné - on by druhý pohled mohl také být, že je to nájem (protože právně to tak bude ...)... Skoro je to prvotně k odsouhlasení s druhou stranou - za co to považuje - zda za nájemné, nebo nějaký dar ... Tady mne ještě trápí jedna obava, a tou je DPH - totiž stav je takový, že si nejsem úplně jist, zda to bude klasický nájem z hlediska DPH - tedy v podobě výhradního užívání - doufám, že ano. Pokud by to bylo právo užívat k využití chovu ryb s tím, že by musela být respektována i práva jiných osob k jinému využití - potom by to nesplňovalo definici nájmu pro DPH a muselo by to jít povinně s DPH (což by ostatně, pokud nájemce je plátce, asi bylo lepší a jistější řešení, ať o tomto nemusíme diskutovat). Nicméně potom okamžitě začneme řešit, zda i těch 20 tis. kč je odměna z nájmu či ne - to už by skutečně byl i daňový problém ... - tolik jen na okraj ...