Dotazy

Potřebujeme živnostenské oprávnění na poskytování placené inzerce v obecním zpravodaji? Můžeme za tuto inzerci následně fakturovat a s jakou sazbou DPH?

Sazba DPH v případě inzerce je 21 % (jinak z hlediska DPH není rozhodující, zda mám živnostenský list či ho nemám - i z neoprávněně prováděného podnikání potenciálně DPH odvádím).  Pokud se týká živnostenského listu - já v zásadě nevím. Jsem přesvědčen, že tuto aktivitu provádí velká část obcí bez živnostenského listu - argumentem pro ně by asi bylo, že se jedná vždy jen o doplnění nějakých neziskových aktivit (třeba vydávání Zpravodaje nebo i kulturní akce ...)  a že není většinou splněn aspekt "za účelem dosažení zisku". Ale skutečně nevím - jistější by bylo ZL mít, nicméně na druhou stranu takovým požadavkem překvapíme většinu obcí ... - je to podle mne spíše na právníka. ZN 

Mám prosbu o radu, jak nejlépe účetně vést správu kanalizace a ČOV. Obec se rozhodla, že chce provozovat (nově budovanou, dokončení září 2015) a spravovat kanalizaci a ČOV sama, aby pro občany zachovala co nejnižší cenu stočného. Musí si zřídit živnostenské oprávnění, to bude, ale jak nejlépe, nejpřehledněji a nejjednodušeji postupovat účetně? Založit si samostatný účet pro hospodářskou činnost a účetnictví vést odděleně mimo rozpočet? Nebo to lze vést v rámci hlavní činnosti, přestože bude živnostenské oprávnění, a rozpočtovat si veškeré plánované náklady na jednotlivé položky a do příjmů plánovat očekávané přijaté zálohy? Položka 8901 mně v tomto případě přijde nevhodná, nečitelná, protože tam se nám kumuluje i DPH z přenesené povinnosti.

Pořád se k dotazu vracím a nějak nevím, co nejlépe poradit. Když vedete přes hospodářskou činnost (nemusíte, je to správa majetku obce, ale lze vést přes VHČ, stačí, že sdělíme, že děláme za účelem zisku...) tak je menší zatížení pracovní - nemusíte řešit ani rozpočet, ani rozpočtovou skladbu. Je pak ale potřeba zvláštní účet - to je trochu drahé, a vše evidovat přes 241 - protože pro správu vody jsou dost oddělené vstupy i výstupy, tak není evidence na účtu 241 tak propojená s 231 a převody a rozdělování fa není časté, jako u jiných typů VHČ. Moc jiného vám nezbývá, když nechcete položku 8901. Koukala jsem, že máte cca 750 obyvatel, tj. tipuji tak 300 odběratelů vody - to je na VHČ již docela vhodné, rozpočet si tím dost "zaplevelíte" a asi by byly nutné časté rozpočtové změny. Ale je to na vás. 

Prodej nebo dar pozemku. Obec obdržela žádost od manželů na odkoupení obecního pozemku (23 m2),který je zastavěn jejich stavbou – garáží asi z r. 1980. ZO na zasedání dne 7.4.015 – rozhodlo o záměru na darování tohoto pozemku manželům, jelikož v minulých letech ( v r. 2005-2006 ) od nich obec odkoupila několik pozemků za výhodné ceny pro výstavbu RD v naší obci. Chtěla bych vědět , jestli lze takto postupovat - darovat zastavěný pozemek s tím, že veškeré náklady související s darem by hradili obdarovaní. Jak účtovat ? Děkuji za odpověď.

Účetně se jen vyřadí pozemek k datu návrhu na vklad zápisem 543 MD/ 031 D v ocenění, v jakém je veden v účetnictví. Dar pozemku musí schválit zastupitelstvo - je to převod nemovitosti. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Darem se vyhnou dani z nabytí nemovitého majetku, dar nebude ani podléhat DPH - tedy v těchto aspektech by to mělo být v pořádku. Jen u daně z příjmů by mohl vzniknout problém - jednalo by se podle mne o potenciální příjem pro fyzické osoby podle §10 - nicméně pokud by byla hodnota do 15 tis. Kč (což by asi při výměře 20 metrů čtverečních byla), tak by to bylo osvobozeno (počítá se úhrn přijatých darů od jednoho subjektu).

Tedy daňově se mě toto líbí. 

V letošním roce budeme pořádat setkání rodáků naší obce. Jedná se pro nás o kulturní akci po pěti letech a možná i poslední. Budeme nechávat zhotovit nové nástěnné kalendáře, různé upomínkové předměty, dárky, které budou rozdávány, účastníci dostanou občerstvení (oběd,večeři,pití) - bude řešeno dodavatelsky na fakturu, dále bude hudební a kulturní vystoupení, které budeme rovněž platit dodavatelsky. Akce bude nákladná a účastníci na ni budou přispívat určitou částkou, kterou schválí rada. Jsme plátci DPH. Lze tento příspěvek zaúčtovat na pol.2324 - zahrnout pod §61 ZDPH kulturní činnosti osvobozené bez nároku na odpočet ? Je vhodné zvolit par.3399 nebo raději 3900 ? Položky budeme používat podle jednotlivých druhů výdajů 5139, 5194, 5175, 5169. Kalendáře, které budeme později v určitém množství prodávat, zaúčtuji jako zboží s odpočtem DPH a příjem s odvodem DPH.

Toto je podle mne skutečně o názoru - domnívám se, že tato akce je pod kulturu zařaditelná - tedy aplikace osvobození že je možná - tedy musím být schopen přesvědčit finanční úřad o tom, že hlavním programem byla ta kultura a setkání, nikoliv najedení se  - ale já bych do toho takto šel. Položka 2324 je možná, ale proč ne rovnou vstupné - 2111? Odpa mohou být obojí, ti rodáci jsou dost všeobecní, tak možná odpa 3900 je lepší. 

U těch kalendářů - tam byste měli skutečně postupovat tak, že budete odvádět DPH z prodaných kalendářů a na vstupu uplatníte DPH - nicméně pokud se zároveň počítá i s jejich rozdáváním, je nutno v intencích §75 zvolit nějakou z následujících variant:

- buď hned na začátku odpočet DPH realizovat v systému poměrného odpočtu - tedy odhadnout, kolik je určeno k prodeji a kolik k rozdání a v tomto poměru uplatnit odpočet a následně případně provést korekci, pokud bych viděl v tomto roce, že jsem se odchýlil od odhadu o více než 10 procentních bodů (+-)

- uplatnit plný odpočet DPH a provádět dodanění za ty, které byly použity k "propagaci" - tedy rozdány... 

- v předpisech nepopsaný, byť dle mého názoru také možný postup - prvotně neuplatnit nic, následně uplatnit vždy alikvotní odpočet DPH k prodaným kusům (tady jen pozor - na odpočet DPH mám 3 roky - tedy toto mohu fakticky dělat pouze po dobu 3 let od DUZP faktur, z kterých realizuji odpočet). ZN 

Při auditu chtějí inventuru i na všech účtech 4.Mají se 4 účty inventarizovat?Třeba účet 493-výsledek hospodaření,v rozvaze jako syntetický účet není vůbec číselně identifikován,ale přesto i tento účet mám zahrnout do inventury?

Je k tomu dokument ke stažení, náš názor zůstává stejný, tak jsem ho sem ocitovala. 

Vyjádření se k problematice inventarizace účtů 401, 406 a 408

 S ohledem na opakující se nejasnosti týkající se inventarizací účtů 401, 406 a 408, jsme připravili následující krátkou rekapitulaci k problematice.

Musíme zejména připomenout následující aspekty vyplývající ze zákona o účetnictví:

a)     ustanovení §29 odst. 1 zákona o účetnictví hovoří o inventarizaci majetku a závazků

(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle §25 odst. 3 . Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen "průběžná inventarizace"). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů [27] nejsou tímto dotčena.

Tedy ve svém úvodním ustanovení k inventarizacím zákon o účetnictví vůbec nepředpokládá inventarizaci vlastních zdrojů (tedy pasiv jiných než závazky).

b)    Ustanovení §30 odst. 8 – od 1. 1. 2011

Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

Až od roku 2011 byl doplněn do §30 odst. 8, který hovoří o inventarizaci „jiných pasiv“. Přitom upozorňuji, že pojem „jiné pasivum“ nebyl nijak vysvětlen a to ani v důvodové zprávě k této novele zákona a teoreticky se může jednat o dvě varianty, co tím MF myslelo:

-         jakékoliv jiné pasivum než závazek (potom je ale otázkou, proč jen nebyl změněn §29 odst. 1 a slovo závazek nebylo nahrazeno slovem pasivum)

-         nebo se jedná o jiné cizí zdroje, které nejsou závazky (například rezervy)

 Výše uvedené lze při takto vágním ustanovení jen velice těžko vyhodnotit.

Nyní se ale musíme vrátit k ustanovení §29 odst.1 a zjistit, co zákon považuje za základní smysl inventarizace. Zde je uvedeno:

zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle §25 odst. 3 

Tedy prvotní podmínkou inventarizace je porovnání účetního stavu s nějakou skutečností (buď fyzicky zjistím, zda něco existuje či nikoliv nebo třeba zkontroluji, že skutečně závazky mám – podle knihy došlých faktur apod.).

U účtů 401, 406 a 408 ale nemám s čím porovnat. Například účet 401 je „zbytkem vlastních zdrojů“ – je to účet vyrovnávající aktiva a pasiva. Nejsem to schopen porovnat s jakoukoliv nezávislou skutečností (zjednodušeně – nemohu si na to sáhnout, zkontrolovat to na nějakou smlouvu, rozpočet předpokládaných budoucích výdajů …)  a daný účet je tedy ve smyslu inventarizace jako porovnání účetního stavu a nějaké objektivní existence „neinventarizovatelný“. Obdobně si vedeme i účtů 406, 408 (případně i 405).

 Jediné co je možné na konci roku udělat, je vzít například počáteční stav, vyjet pohyby, ještě jednou se podívat, že účtování bylo v pořádku a tudíž, když vezmu PZ + takto ještě jednou zkontrolované obraty, tak tím dokumentuji KZ.

Nicméně tento postup nelze považovat za inventarizaci v logice definované zákonem o účetnictví, ale za opětovné prověření zaúčtovaných případů v běžném roce.

Z důvodu uvedeného výše považuji požadavek na provádění inventarizace účtu 401, 406 a 408 za nesplnitelný. Je možno dohodnout se na tom, že v rámci závěrkových prací budou aplikovány kontrolní postupy (viz výše), nicméně v pravém slova smyslu se o inventarizaci nemůže jednat.

 Ještě raději jednou zdůrazňujeme – vůbec není od věci zkontrolovat si pohyby na příslušných účtech v rámci sestavování závěrky. Například u účtu 408 je taková kontrola také logicky spojena s tím, že do přílohy k účetní závěrce vyplníme informace o provedených opravách zachycených na účtu 408 (toto je povinnost od roku 2013) .

Také musíme zdůraznit, že výše uvedené neplatí u účtu 403 – ten je inventarizovatelný ve vztahu k evidenci majetku a jednotlivým dotačním či darovacím smlouvám.

Touto cestou Vás prosím o radu v oblasti tvorby FKSP u naší příspěvkové organizace Technické služby města - jedná se o to, že jim tvorba fondu ve výši 1% nestačí na pokrytí schváleného příspěvku na stravenky a chtěli by najít ještě jiný zdroj financování fondu. Našli jsme, že příjmem do fondu mohou být i peněžní a jiné dary od jiných fyzických a právnických osob, které jsou určeny pro fond. Můj dotaz je proto následující - může město jako zřizovatel dát své příspěvkové organizaci peněžní dar do FKSP? Případně jakým jiným způsobem je možné tento fond naplnit?

Dávám níže stanovisko MF k benefitům nad rámec FKSP. Víceméně to neumožnují. Poskytnutí daru by mohl někdo vyhodnotit jako obcházení zákona, protože zřizovatel hradí příspěvek na provoz, můj názor však je, že asi nelze obci zakázat dar do FKSP své příspěvkové organizace, musel by spíše posoudit právník. Není však spravedlivé jedné ze svých PO toto umožnit a jiným ne. Rozhodnutí a určité riziko bude tedy na vaší radě. 

Citace stanoviska z MF na obdobný problém (jen pro přehled, jak problematiku MF řeší): 

Dobrý den,

     k Vašemu dotazu, zda může příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem hradit příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění svých zaměstnanců, z důvodu nedostatku prostředků ve fondu kulturních a sociálních potřeb, z příspěvku na  provoz, sdělujeme následující:

      Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem hospodaří, podle § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvek na provoz poskytuje zřizovatel své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb, viz § 28 odst. 4 rozpočtových pravidel. Podle § 29 rozpočtových pravidel příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy, a to rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Zákon o rozpočtových pravidlech taxativně stanoví tvorbu a použití konkrétních peněžních fondu příspěvkové organizace.

     Podle § 33 rozpočtových pravidel příspěvková organizace tvoří fond kulturních a sociálních potřeb základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.

     Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb je stanoveno vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“). Podle § 12 věty druhé vyhlášky  mohou  příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky z fondu hradit za své zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření nebo jeho část. Podle § 12a vyhlášky  lze z fondu hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Ve vyhlášce je tedy stanovena pouze možnost, nikoliv povinnost,  hradit předmětné příspěvky.

     Rozpočtová pravidla neumožňují příspěvkové organizaci hradit předmětné příspěvky z jiného jejího peněžního fondu ani z finančních prostředků na hlavní činnost. To znamená, že pokud příspěvková organizace nemá ve  fondu kulturních a sociálních potřeb dostatek finančních prostředků, z nich by mohly být poskytovány zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, resp. pojistné na soukromé životní pojištění, nemůže tyto příspěvky poskytovat. Pokud by příspěvková organizace přes tuto skutečnost předmětné příspěvky poskytovala, dopustila by se porušení rozpočtové kázně podle § 28 odst. 7 písm. c) nebo d) rozpočtových pravidel. Podle těchto ustanovení se  příspěvková organizace dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona. Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo (§ 28 odst. 8 rozpočtových pravidel). Uložit odvod za porušení rozpočtové kázně je vyhrazeno radě obce, která podle §  102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, plnit vůči právnickým osobám zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů.

     V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme i na ust. § 27 odst. 5 věty třetí zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého mohou  „rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona“. V § 10 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, je pouze uvedeno, že  za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí. S ohledem na dikci rozpočtových pravidel to však neznamená, že by tento příspěvek mohl být hrazen z jiných finančních prostředků než z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.  Stejně tak u příspěvku na pojistné na soukromé životní pojištění může být příspěvek poskytnut pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.       

      Na závěr si dovolujeme upozornit, že neexistuje rozdílný přístup k hospodaření v tzv. školských a neškolských příspěvkových organizacích. Rozpočtová pravidla jsou základním právním předpisem, kterým se řídí finančních hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky, bez ohledu na to, pro jaký předmět činnosti byly zřízeny. Stejně tak prováděcí předpisy k tomuto zákonu jsou závazné pro všechny příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

      V případě škol a školských zařízení  konzultantka vaše úřadu pravděpodobně vychází z § 160 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují ze státního rozpočtu finanční prostředky vyčleněné na činnost:

c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

Z těchto finančních prostředků je tvořen i fond kulturních a sociálních potřeb, ale provozní prostředky se vypořádávají. Pokud by škola nebo školské zařízení použilo finanční prostředky v rozporu s § 160 školského zákona, dopustilo by se porušení rozpočtové kázně podle § 22 rozpočtových pravidel. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně by uložil krajský úřad v přenesené působnosti.

S pozdravem

Mgr. Helena Peterová, Legislativa a metodika USC

Ing. Věra Zděnková, Účetnictví (FKSP)

Ministerstvo financí

V Praze dne 19. ledna 2015

Dle výzvy jsme uhradili pokutu Magistrátu(zákaz parkování), vzniká pohledávka za zaměstnancem. Jde mi především o pol, 5363?

Asi tedy předepíšete rovnou pohledávku zápisem 335 MD/ 231 6171 (dle účelu) a pol. 5363. 

Pol. 5365 je pro poplatky, jedná se o pokutu, tj. sankční platbu, je to sankční platba jinému rozpočtu, takže souhlas s pol. 5363. Od zaměstnance přijměte náhradu na položku 2324 (kvůli konsolidačním vazbám). 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na účtování ohledně tvorby a čerpání vodohosp. fondu. Naše město účtuje o fondech v režimu 548/648. Je možné, abychom v roce 2015 změnili systém účtování u uvedeného fondu na režim 401/419 a u ostatních fondu (sociální, fond podpory kvality bydlení) ponechali původní režim 548/648? Předem děkuji za odpověd a přeji hezký den.

Asi nemohu zakázat striktně dle předpisů, které jsou mimochodem v této oblasti velmi vágní - pro ÚSC -  mají postupovat obdobně jako v CUS 704 a tam oba systémy umožněné jsou. Podle mého názoru je to velmi manipulativní s VH, a je vhodné mít jen u USC jednu metodu. Když zvolíte obě, tak pak doporučuji popis v příloze závěrky každoroční, který peněžní  fond se účtuje jakou metodou (výsledkovou x rozvahovou). 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Je jediným aspektem, proč by mohl být fond obnovy rozvahově a ostatní výsledkově (byť já to výsledkové řešení rád nemám). V rámci tohoto fondu totiž z velké části by mělo jít o rezervování prostředků na budoucí investice (kompletní výměny majetku) - tedy účtovat tvorbu fondu, u kterého vím, že z části (možná velké) nebude v budoucnosti nákladem, ale investicí, jako náklad je krajně nešťastné. Tím neříkám, že u ostatních fondů se mi to výsledkové účtování líbí - ale tady je to podle mne skutečně již absolutně přitažené za vlasy.

Obec uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat včetně rozpočtové skladby. Nejedná se o nepeněžní příjem zaměstnance, který je potřeba dodanit i daní z příjmu ze závislé činnosti ?

Pokud z pojistky půjde plnění obci, je v pořádku jako náklad obce . Pokud půjde pojistné zaměstnanci, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance a měl by se zdanit závislou i odvody. 

Dobrý den, prosím o radu, která se týká sociálně právní ochrany dětí. Ve schváleném rozpočtu na rok 2015 nemáme sestaven rozpočet s ÚZ 13011 na OSPOD . Ani v příjmech – dotace na OSPOD, ani ve výdajích – čerpání OSPOD . V období 1-3/2015 dochází k výdajům z této činnosti. Jsou placeny mzdy, nemocenské dávky, odvody a dodavatelské faktury. Na platebním příkazu není od správce rozpočtu vyplněno číslo příslibu neboť není...) . Na druhou stranu čerpání je účelově označeno ÚZ 13011 ve mzdách 5011,5031,5032,5424, školení 5167,cestovném 5173 . Jde o činnost, kterou pracovníci MěÚ provádí v přenesené působnosti a probíhá. Rozhodnutí o dotaci na tuto činnost jsme zatím neobdrželi, dle informace z krajského úřadu budou rozesílat v horizontu 5/2015. V praxi nastává tedy situace, kdy čerpání označené účelovým znakem nemáme kryté rozpočtem. Tuto činnost město v tomto okamžiku na přechodnou dobu dotuje ze svých volných finančních prostředků z minulých let. Náš dotaz zní: Můžeme doklady na čerpání nechat ÚZ označené nebo máme odúčtovat a označit ÚZ, až obdržíme rozhodnutí o přidělené dotaci a po schválení rozpočtového opatření, které bude provedeno? V návaznosti na toto mi při vyplňování čtvrtletního rozboru, který je vyvěšován na úřední desce vznikne řádek, kde budu mít čerpání ale nebude zde rozpočet. Výdaje jsou dřív než je k tomuto schválen rozpočet. Postupujeme správně?

Toto mi poslala dnes jedna paní z MČ Praha, myslím si , že to mění původní odpověď a lze pak považovat za nárokovou dotaci, tj. ihned lze rozpočtovat i příjem i výdej a pak i s UZ. 

"Dobrý den, četla jsem dotaz na rozpočtování dotace na výkon SPOD a Vaši odpověď na něj. Mám k němu jednu malou doplňující poznámku, jak postupujeme u nás. Třeba pomůže nebo inspiruje, jak dotaci na OSPOD rozpočtovat. Za naše město tuto dotaci rozpočtujeme hned ve schváleném rozpočtu a opíráme se přitom o § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 s., o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění. Tento § doslova říká, cituji:  "§ 58(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, není-li dále stanoveno jinak, nese stát, s výjimkou nákladů na zřízení a provoz zařízení sociálně-právní ochrany, které nese zřizovatel tohoto zařízení, a s výjimkou nákladů, které vznikly pověřené osobě v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany."  Tento zákon, paragraf a odstavec cituje v rozhodnutí o dotaci i poskytovatel, tedy MPSV, ještě společně se zákonem 218/2000 Sb., tedy s malými rozpočtovými pravidly. Na základě výše uvedené považujeme dotaci na SPOD za nárokovou ze zákona. Zatím jsme s tímto způsobem rozpočtování neměli při přezkumu problém a doufáme, že to tak bude i nadále. :-) Další odstavce tohoto paragrafu řeší příspěvky zařízením sociálně-právní ochrany dětí a bezúplatnost poskytování sociálně-právní ochrany dětí. 

Dokud tuto dotaci spravovala Všeobecná pokladní správa, tak rozhodnutí chodilo v únoru, březnu a stejně tak i doplatky z titulu překročení dotace v předchozím roce. Co dotaci spravuje MPSV, tak se vše minimálně o dva měsíce prodloužilo. Rozhodnutí a peníze na běžný rok chodí tak v květnu a doplatky za ten předchozí tak v červnu až červenci. Ale hlavně že přijdou."

Docela těžké. Dle zpráv MF o financování krajů o dotaci na soc. právní ochranu dětí zmínka je, je pro mě těžké vyhodnotit, zda je na ni právní nárok, i když ještě nepřišlo rozhodnutí o této dotaci. V každém případě by neměly být čerpány výdaje bez krytí v rozpočtu. Rovněž je mi trochu trapně u UZ - u výdaje by se měl použít až ve chvíli, kdy je k dotaci s UZ rozhodnutí. Abyste měli toto v pořádku bez rizika výtek, tak by bylo potřeba výdaje krýt zatím vlastními zdroji a neznačit je UZ a až po přijetí dotace udělat opatření a UZ dooznačit. Kdybychom mohli doložit, že na tuto dotaci máme nárok i když ještě nepřišlo rozhodnutí  - pak bychom měli právo dotaci ihned rozpočtovat v příjmech a výdajích, ale nevím, jak toto zjistit. S tímto výdajem dle §16 odst. 4 se do výjimek, kdy výdej nemusí být krytý rozpočtem, nevejdeme. Omlouvám se za opatrnost v odpovědi, ale víte jako to je, vždy se při výtkách postupuje dle nejhorší varianty výkladů. Je to velký nesystém, dávat rozhodnutí až v květnu, když se jedná o dotaci na výdaje vznikající již od začátku roku! Neumím nijak pomoci. 

Zaměstnancům poskytujeme stravenky v ceně 63,--/ks, na které obec přispívá 50%. (31,50) Doposud rozúčtovávám u přijaté platby od zaměstnance za stravenku 21% DPH. Obec je plátce DPH. Jídelna pak patří ke škole, která je zřizována obcí. Účtuji takto: předpis stravného hrazeného obcí 527/321 ve výši 100% (63,--), předpis platby zaměstnanců 335/527 50% - základ daně (26,03) a 335/343 DPH 21% (5,47). Platbu obce jídelně v hotovosti pak 321/261 ve 100% výši, přijatá platba od zaměstnanců 261/335 v 50% výši vč. DPH. Zajímá mě, jestli je toto účtování dobře a jestli vůbec mám povinnost vyčíslovat a odvádět DPH z přijatých plateb za stravné od zaměstnanců, případně kde k tomu najdu nějaký komentář nebo paragraf. A také jak zaokrouhlovat, zaokrouhlováním pak zřejmě nedodržujeme směrnici o 50% příspěvku. Děkuji.

Já jsem v tomto případě přesvědčen, že nemáte povinnost DPH z úplaty od zaměstnance odvádět daň. Pokud budeme akceptovat, že v ČR je možné aplikovat systém přeúčtování v režimu mimo DPH (ve vazbě na ¨§36 odst. 11), tak dle mého názoru je toto jeden z příkladů, kdy by se to plně dalo aplikovat. Tedy klidně MD 527/331 a hned 335/527 těch 50% - případně rovnou:

MD 527

MD 335                            

                                   Dal 321.

Ještě k tomu zaokrouhlování - tady úplně nerozumím - jestli Vám jde o to, že je to na 0,50 Kč a pokud odebere lichý počet obědů, tak se to musí zaokrouhlit (asi matematicky), s tím nic nenaděláme, pokud to platí v hotovosti (holt ten příspěvek potom bude o malinko menší). ZN 

Jak mám zaúčtovat prodej stavebního pozemku, který vedu na účtě 031 ve výši 2 155 512 Kč (dle znaleckého posudku) a zastupitelstvo odsouhlasilo prodej za 1 370 000 Kč. Prosím o zaúčtování od "A do Z".

Jedná se o významný rozdíl mezi prodejní cenou a cenou evidovanou v účetnictví, takže by bylo potřeba přecenit RH, a to k daru odsouhlasení zastupitelstva o prodeji: 

zápis: 407 MD / 031 D ve výši 2155512-1370000= 785.512,- a převod 036 MD/ 031 D.

Pak k datu podání návrhu na vklad: 311 MD/ 647 D

a vyřazení pozemku  554 MD/ 036 D ve výši 1370 tis. Kč.  a zároveň 564 MD / 407 D ve výši 785 512,- .

Obec, plátce DPH, bude realizovat opravu budovy Obecního úřadu na kterou bude poskytnuta dotace s 10% spoluúčastí obce. Máme poskytnout prohlášení k dotaci zda budeme mít z daného dotace nárok na odpočet DPH či nikoli. Obec má příjmy z parkování, ubytování a nájmu nemovitostí výši 42% (zdaněno DPH) a příjmy z veřejné správy 58% (bez DPH). V budově obecního úřadu je pouze dlouhodobě pronajatá 1 místnost (nájem je osvobozený). Prosím o radu jak posuzovat nárok na odpočet DPH u oprav budovy Obecního úřadu. Jde mi hlavně o to, kdybychom prohlásili, že nemáme nárok na odpočet DPH od Finančního úřadu, aby poskytovatel dotace nemohl říci, že jsme měli přednostně nárok (třeba jen částečný) na odpočet DPH a neuplatnili jsme si ho u finančního úřadu a může požadovat vrátit nějakou část dotace? Děkuji za odpověď.

Tohle je špatné - skutečně z mého pohledu máte nárok na částečný odpočet DPH a to kombinace poměru a koeficientu - tedy asi těch 0,42 * ještě koeficient podle §76. Tedy pokud prohlásíte, že nemáte nárok na odpočet daně, tak nemluvíte pravdu a může Vám to být vyčteno.

Pokud poskytovatel dotace umí toto zadministrovat , že do uznatelných nákladů bude ochoten akceptovat neuplatněné DPH (tady ještě pozor - Vy to tam budete dávat zálohově a vypořádání dotace bude až následně - tady by zase záleželo na nastavených pravidlech - zda bude poskytovatel akceptovat to neuplatněné DPH podle záloh), je to OK. Bohužel se ještě velká část poskytovatelů staví k tomuto tak, že potom je DPH obecně neuznatelným nákladem a těch 90% napočítají ze základu daně, čímž dojde k velkému poškození obce.

Takže v těchto případech nakonec většina subjektů řekne, že nemá nárok na odpočet daně a riskují to, že to následně někdo napadne. Co s tím dělat nevím - považuji to za jedno z velkých rizik v ČR, ale pokud se všichni poskytovatelé dotací nenaučí pracovat s částečnými odpočty DPH, tak z toho není rozumná cesta ven. Tedy pokud můžete - chtělo by to prvotní opatrnou sondáž, zda poskytovatel umí pracovat s částečným odpočtem daně ... - pokud ano, tak super. Pokud ne, tak se musíte domluvit na tom, zda jdete do rizika nebo raději budete mít menší dotaci ...ZN 

Dobrý den paní inženýrko, obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v tomto účetním případu: příkazce operace zakoupil dárkové šeky v celkové hodnotě 15 000,-Kč. Tyto poukazy předal na naši příspěvkovou organizaci, jako věcné ceny za soutěž, kterou jsme neorganizovali. Prosím je tento postup v pořádku? Neměl by tento převod někdo schválit, či jinak ošetřit? Tápeme také v tom, zda to nejsou ceniny a poté tedy bychom chtěli požádat o radu, jak by se vše mělo účtovat a jaký by měl být správný postup v předávání těchto poukazů dále. Příkazce operace má rozpočet na vnitřní správu - věcné dary.

Problém je nám asi oběma jasný. PO nesmí dávat dary. Dary ze soutěže jsou však věcným nákladem PO a ne obce - a už vůbec ne vnitřní správy. Poptávala jsem se i jinde, jak toto řeší (nejlepší řešení by bylo, kdyby 250/2000 Sb. umožnil dávat PO drobné dary ze soutěží, k vítání prvňáčků , k odchodu ze školy apod., ale nevím, kdy se toho dočkáme, i když se často přípomínkuje.)

Takže první , co není v pořádku, je nákup věcných darů - poukázky můžeme vést jako ceniny, ale pak  dávám přednost věcnému daru - 543 a pol. 5194. ( při pořízení 263/ 231 s položkou 5194 a při vydání 543/263). Ten by měl být v této výši schválen radou. Druhou věc, co nemáte správně, je věcné určení nákladu. Abyste mohli pro PO do soutěže koupit věcný dar, tak je nejlepší schválit spoluúčast obce na soutěži - že jste jako také pořadatelé - spoluorganizátoři -  a schválíte pořízení darů, tím je předáte jakoby vlastním jménem a věcnou příslušnost nákladu už nikdo nevyčte. Asi by to chtělo nějakou výdejku na ty poukázky - že jako všechny na dary byly použity. 

Omlouvám se, ale nic jiného se mi nepodařilo vymyslet. 

Prosím o radu, zda se do obratu zahrnuje příjem z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů - pol.2343.

Určitě nevstupuje do obratu k registraci k DPH, to je jasný příjem veřejné správy - povinná platba. Není to ani zboží ani služba dle zákona o DPH.