Dotazy

Obec zakoupila ozvučovací aparaturu (bedny, mikrofony, pult,...) v celkové hodnotě 30 081 Kč, můžu účtovat na 028, nebo je vhodnější lepší použít účet 022. Děkuji.

Dle ocenění patří na účet 028, určitě ne na 022. I na 028 můžete z tohoto majetku udělat soubor mov. věcí s jednotným tech.-ek. určením. Účetní zápis bude 558/321 a 028/088. 

Svazek obcí jako nositel projektu obdržel od kraje investiční dotaci na projekt Zvýšení bezpečnosti obyvatel /nákup radarů/ ve výši 260 210,50 Kč. Celkové náklady na realizaci činí 520 421,- Kč. Na základě rozhodnutí výkonné rady se partneři projektu /jednotlivé obce/ podílí na realizaci 50% /cca 27 tis. Kč za jeden radar/. Majetek zůstává po dobu 5 let majetkem svazku, poté bude převeden bezplatně obcím. Prosím o radu, jak zaúčtovat finanční podíl na realizaci a jak po 5 letech zavést do majetku.

Z pozice obce k DSO bude obec účtovat o transferu , tj. 572/349. DSO bude účtovat o přijetí dotace od obce na pořízení DM: např. (zkrácený zápis)  348/403 a  příjem 231 4221 MD / 348 D. Nevím, zda jsou obce domluveny nějak o vypořádání nebo jen o dotaci bez vypořádání,  kdyby transfer s vypořádáním, tak byste museli na obou stranách  (myslím obce i DSO) účtovat na podrozvaze (i když toto není moc významné, tak dle vašich směrnic k významnosti na podrozvaze), dále o zálohách , 374 a u DSO 373, a o vypořádání. 

Až bude po době blokace DSO převádět majetek obcím, tak i s tou 403, co od obcí dostal, resp. s jejím nerozpuštěným zůstatkem. U DSO to bude zápisem 403 MD od kraje, 403 podíl od obce MD a 082 MD/ 022 D a obec stejně tak nabere, u té 403 v podílu od obce také (kdo dělá PAP s vlastním IČ) a budete pokračovat v odpisování.  Vlastní podíl se již do nákladů dostal při poskytnutí dotace, takže náklad z odpisování bude vyrovnán výnosem z rozpuštění dotace. 

Kdyby se náhodou nějaký vedlejší náklad pořizoval z vlastních zdrojů DSO, tak se strany vyrovnají přes účet 401. Příklad předání majetku mezi VUJ: 403 MD (v nerozpuštěné výši přijatých dotací)  + 082 MD (zúčtované oprávky u DSO)  + 401 MD (zbytek do výše ocenění)/ 022 D.

1. Je povinné mít směrnici o věcných břemenech ? Nebo musíme mít v jiné směrnici (např. v „majetkové“ někde stanovenou hranici významnosti pro VB? Nemáme v roce 2014 žádná nová VB, a zatím žádná „nehrozí“ ani v příštím roce … a četla jsem, že od roku 2015 by měla být hranice významnosti 40 tisíc … 2. Obec opravuje kulturní dům, akce se nazývá Rekonstrukce sociálního zařízení KD a obec na ni dostala investiční dotaci od KÚ. Začala jsem tedy všechny náklady účtovat na účet 042, že je po ukončení akce přičtu k hodnotě stavby jako TZ. Jednalo se o projektovou dokumentaci, stavební dozor, faktury za rekonstrukci(stavební práce). Ale teď chodí i faktury např. na pořízení sporáků, lednic, zařizovací předměty WC, kuchyňského nádobí, výměny vchodových dveří a vybudování bezbariérového přístupu ke vchodu, vymalování atd., všechno také dávám na 042 (3613-6121), a jsem ráda, že mám všechny náklady pohromadě a vím, kolik celá akce stojí. Jen si nejsem jistá, zda je to správně, zda by faktury mající charakter oprav a materiálu (nádobí) neměly být účtovány jinam.

Stačí tabulka významnosti k účetní závěrce - viz vzor v dokumentech ke stažení. Pokud jste letos neměli žádné VB, kde je obec oprávněná, tak ve směrnici být nemusí. Přesto tabulku významnosti doporučuji (jsou tam i jiné hodnoty - např. RH, vyhodnocení odpisových plánů, OP k DM...). 

Letos se nakonec domluvili na MF, že významnost je 40 tis. Kč. Od 2015 již nebude potřebná směrnice k VB, protože v novele  410/2009 Sb. pro 2015 je již jasně VB od 3 do 40 tis. Kč (nebo pokud máte nižší spodní hranici, tak od té vaší nižší) na 028 a od 40 tis. Kč na 029, v obou případech však jen pokud nebude součástí pořizovaného majetku, kdy vstoupí na 042. 

3. Do TZ lze dát i výměnu dveří, vybudování bezbar., vymalování. 

Ale určitě lednice, sporáky, a nádobí - to by měly být samostatné věci na 022 nebo 028 nebo jen 501 (případně 902) - neměly by vstupovat do hodnoty stavby, tj. ani ne do TZ. Při úhradě by se mělo jednat i o jiné položky - např. 6122,5137,5139

Tady bych dala zvlášť i ten sporák - není to nedílná součást stavby (jako např. u bytu), ale funkční účelový předmět. (můj názor). 

Obec prodala - sítě propojení vodovodních řadů v částce 1.000,00 Kč Pořizovací hodnota činila 1.258.903,43, oprávky 23.674,00 Kč sítě kanalizace v částce 918.000,00 Kč - Pořizovací hodnota činila 28.294.511,64 , oprávky 374.145,00. ZO schválilo dne 12.3.2014, Kupní smlouvy podepsány 24.3.2014. Prosím o radu , jak provedeme zaúčtování, na účet 553 jsme u kanalizace dali 27.920.366,64 a vodovod 1.235.229,43. Při auditu nás upozornili, že máme ve výkaze zisku a ztráty chybu.

Ty rozdíly mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou jsou docela významné, měli jste možná přecenit RH. Ale velká ztráta  za rok 2014 z této operace ve výkazu ZZ určitě vznikne. 

Pro jistotu uvádím postup při přecenění RH: 

081 MD/ 407 D ve výši oprávek 

pak 407 MD/ 021 D ve výši rozdílu vstupní cena minus prodejní a převod 036 MD/ 021 D ve výši ocenění prodejní ceny

Vyřazení zápisem: 553 MD/ 036 D - zde ve výši prodejní ceny a 564 MD/ 407 D zde ve výši hodnoty 407, která vznikla z tohoto přecenění. Kontrola 553+564= původní zůstatková cena. 

Pokud jste měli povinnost přecenit (asi cca 26 mil. Kč je velký rozdíl) , tak lze dodatečně alespoň na účtech přecenění protočit - tj. v režimu opravy. 

Bez přecenění na RH to však vypadá, že máte zaúčtováno dobře, na 553 patří zůstatkové ceny, což máte, nevíte, v čem viděli kontroloři chybu? 

Dobrý den paní inženýrko, neustále máme nejasno k výpočtu opravných položek k věcným břemenům. V dokumentech publikovaných den 14.9.2014 „ 2014 VB, právo stavby „ uvádíte, že účetní jednotky si mají stanovit hladinu významnosti 0,3 % aktiv netto ( např. u měst 2,5,mil. Kč ). Takže např. když je ve smlouvě o zřízení služebnosti více pozemků, tak se sečtou pořizovací ceny jednotlivých parcel, a tak se zjistí ,zda nepřekročily hladinu významnosti, nebo se posuzuje významnost u každého pozemku ze smlouvy samostatně? Kdyby byla překročena významnost, tak se musí pozemek ocenit po zřízení VB. Potom z rozdílu mezi evidovanou hodnotou pozemku a hodnotou oceněného pozemku se počítají OP , dle Vašich materiálů. Dne 3.7.2014 jsem absolvovala školení v Olomouci. Přednášející lektorka p. JM, má úplně jiný postup při výpočtu opravných položek k věcným břemenům, kde je obec povinná . Paní M nesouhlasí se stanovením hladiny významnosti. Paní inženýrko, níže uvedu postupy paní M pro výpočet OP k VB: PC pozemku: 1000 Kč Věcné břemeno: 500 Kč Přepočet podle §65/2 vyhlášky – tady jenom zjišťuji, zda musím OP tvořit nebo ne, tzn. že v tomto příkladu činí VB více jak 20 % - mám povinnost tvořit OP ve výši věcného břemene, neudává mi toto ujištění výši k účtování věcného břemene, pouze info, zad musím OP tvořit nebo ne Účtování VB: 500 556/161 Pokud byste měla ve smlouvě stanoveno VB ve výši 5000 Kč ke třem pozemkům: P1: 1000 Kč, P2: 5000 Kč, P3: 2000 Kč. Je třeba ke každému procentně vyjádřit – spočítat si VB – pokud si chcete upravit na dané kartě majetku pozemku: Možný výpočet: P1 + P2+P3 = 1000+5000+2000= 8000 Kč 8000 Kč :100= 80 P1: 1000 : 80 = 12,5 P2: 5000:80 = 62,5 P3: 2000:80 = 25 VB: 5000 P1: 5000x 12,5 = 750 Kč (VB prvního pozemku – do karty) P2: 5000x 62,5 = 3750 Kč (VB druhého pozemku do karty majetku) P3: 5000 x 25 = 1500 Kč (VB třetího pozemku do karty) Kontrola: 750+3750+1500 = 5000 Kč (celkové VB za tři pozemky) Jinak účtovat můžete souhrnně, tzn.: 5000 Kč 556/161 Tak, a teď už z toho nejsem vůbec moudrá. Nikde moc k této problematice není uvedeno, proto Vás prosím sdělte mi, jak se má správně postupovat, aby opravné položky byly správně zúčtovány.

Mně jste pochopila dobře – pokud se jedná o větší množství pozemků, tak je lepší posoudit významnost k jejich součtu. To lépe splňuje princip významnosti – četnost případu hladinu významnosti snižuje.

 Ohledně dalšího – vím o tom, jak zmíněná paní vykládá postup při výpočtu OP vlivem VB. Ten postup nepovažuji za úplně správný z těchto důvodů:

1. ne každé věcné břemeno je oceněno ve výši znehodnocení pozemku, lze zřídit i VB, která nemají na snížení hodnoty pozemku vůbec vliv (pastviny… a VB na uložení kanalizace)

2. pozemky u obcí jsou často v ocenění podhodnoceny vlivem historického ocenění, vztahovat hodnotu  VB k evidenční ceně pozemku pro zjištění snížení hodnoty  o 20% není správné, protože je chybně stanovena základna.  

Posouzení bychom měli dělat mezi evidovanou cenou pozemku a reálnou cenou pozemku s VB, OP dělat až když je evidovaná cena pozemku vyšší o 20% a více než reálná cena pozemku s VB a to na rozdíl. Výsledkem ocenění netto (031 minus korekce na 161)  by měla být ta reálná hodnota s VB, ale jen když je nižší o 20% než evidovaná hodnota.

V případě, že by reálná hodnota pozemku s VB byla vyšší než evidovaná, zůstane evidovaná, zde se nepřeceňuje směrem nahoru. 

Mimochodem můj názor na vztahování VB k evidované ceně pozemku - že může vést k významnému podhodnocení majetku oproti věrnému obrazu -   podpořili i někteří kolegové z krajů, kteří příklady uvedené přednášející měli také k dispozici.

Její postup má výhody v ceně informace (je nízká, údaje jsou dostupné), zjišťování RH pozemku s VB je náročnější, zde má pak významnost i smysl kvůli ceně informace. Nevýhodou jejího postupu je, že se významně může snížit ohodnocení pozemků - např. u lesních pozemků se můžete dosti rychle dostat až na nulu (když to přeženu, ale v praxi jsem se s tím setkala).  

Ohledně významnosti – aplikace významnosti umožňuje zákon o účetnictví a je navíc rozšířena v CUS 701. Nesouhlas přednášejícího je zde jen jeho názor.

Upřímně – OP v hodnotě 500 Kč nemá žádný vykazovací smysl, OP nejsou evidenční záležitost, ale vykazovací. Významnost hodnoty majetku, u kterého se bude vyhodnocovat potřebnost OP je zde plně obhajitelná a plně v souladu s předpisy. 

Ale musím upozornit - každý má právo na svůj názor a rozhodně Vám postup doporučený od zmíněné paní nemohu zakázat - přímý rozpor s předpisy zde také nenajdeme. Je to jen o věrnějším obrazu. 

Každoročně zapojujeme výsledek hospodaření VHČ do rozpočtu. Ve VHČ mi ale nesouhlasí zůstatek 432 na zůstatek na účtu VHČ, který je podstatně vyšší. Je to zřejmě proúčtováním odpisů (část z hlavní činnosti, týkající se VHČ) a zůstatkových cen prodaného majetku proti 432 a následným zapojováním výsledků hospodaření rovněž přes 432 (dle naší metodiky). Nevím, jestli je to takto v pořádku nebo někde dělám chybu. Mohu zapojit do rozpočtu příštího roku celý zůstatek účtu VHČ (po odečtení daně z příjmu a DPH) ? Popř. část nadále ponechat jako rezervu na VHČ?

Do rozpočtu nemá smysl zapojovat VH z VHČ  - to se může od stavu volných peněžních prostředků významně lišit. Do rozpočtu má smysl zapojit volné peníze z účtu VHČ (které na VHČ nebudou potřeba, případně - jak správně uvádíte - nechat tam rezervu)  -  je to jen převod z jednoho účtu na druhý, lze využít účet 262, 395...

zápis je jen 262/241 a 231 4131 /262.  

Dnes jsme dostali na účet u ČNB peníze na kanalizaci z Fondu soudržnosti. Současně jsme e-mailem obdrželi AVIZO, kde je psáno "příjemce je povinen analyticky vést evidenci o veškerých příjmech a výdajích, resp. nákladech a výnosech". Na účet u ČNB nám chodí i jiné dotace, to by znamenalo tento účet ještě analyticky dělit? Další účty anal. rozlišuji /042,472 .../ Děkuji za odpověď

To oddělené sledování stačí pomocí orj nebo org - zvolit si jeden k dotaci a uvádět je nejlépe na všechny účty k dotaci - tj. k 231,042,472,321,672,403...

Nejedná se u analytiky jen o pozici AU. 

1.Prosím o rozepsání úplného účtování (chci si odkontrolovat) - v březnu 2014 podepsána smlouva s krajem na finanční příspěvek na auto pro JSDH na 30.tis - v březnu obec pořídila auto za 100 tis. - v dubnu poslal kraj příspěvek 30 tis.- ÚZ 000008 2. Jak prosím vyřešit situaci, kdy jsem "zdědila" účetnictví s tím, že již druhý rok je na účtě 381 na MD zůstatek a na účtě 384 na D zůstatek (Paní účetní si nemůže vzpomenout proč to tak před 2 lety udělala).Díky za odpověď.

Kopíruji zde odpověď na dotaz na Krajskou dotaci - je dost úplná, tak jsem mírně upravila na váš případ, ale raději jsem komentáře variant ponechala. 

Smlouva na dotaci na podrozvahu:  - váš případ 942/ 999 D - účet 942 nebo 943 volíme dle doby určené na závěrečné vypořádání dotace, do 12ti měsíců od podpisu volíme 942, nad 12 měsíců 943. Dáváme v celkové max. výši nároku na dotaci.

Pokud Kraj pošle dotaci nebo její část před jejím vypořádáním, tak zápis 231 4222 MD /   374 nebo 472 D, opět pokud se má záloha od data přijetí vypořádat do 12 měsíců , tak 374, pokud nad 12 měsíců tak 472 D. A ke stejnému datu se ve výši přijaté části dotace odúčtuje částka z podrozvahy 999 MD / 94x D.

Když kraj požaduje oddělené sledování, tak je možné zajistit více postupy, někdy kraj dává svůj třímístný UZ - pak jej přidáte ke každému zápisu - tj. k podrozvaze, k přijetí dotace, ale i k zápisu fa na auto: 042 MD + UZ kraje / 321 D + UZ kraje, totéž při čerpání: 321 MD + UZ kraje / 231 + RS 5512 6123 D + UZ kraje. Pokud kraj nedal UZ, tak si zvolte ORJ. nebo ORG - a rovněž jej uvádějte k veškerým účtům, na kterých budete o dotaci účtovat. Toto je "oddělené"  sledování. 

Pokud nedojde k vypořádání do konce roku, ale došlo již k čerpání výdajů, tak ve výši výdajů x podíl dotace na celkových výdajích: 388 MD / 403 D, toto se účtuje k 31.12. a případně také k datu zařazení majetku do užívání, pokud ještě nebude dotace vypořádána - u vás k datu zařazení auta.  

Až bude dotace vypořádána (nějaká zpráva od poskytovatele, že uznávají váš nárok na dotaci), pak teprve účtujeme na pohledávku: 348 MD / 388 D a případně +/- 403 D (pokud dohada nebyla ve výši konečného přiznání dotace na pořízení DM). Pokud něco zůstalo na podrozvaze, tak k datu předpisu pohledávky podrozvahu plně vyřadíte 999/94x. Pak se zúčtuje případná záloha 374 (472) MD / 348 D.  Když by Vám vyšel zůstatek na 348, znamená to, že má poskytovatel ještě dotaci doplatit, když na 374 nebo 472, znamená to, že záloha byla vyšší než skutečný nárok a budete část dotace vracet: takže se jedná o zápisy: 231 + RS MD /348 D v případě doplatku, v případě vratky 374 (472) MD /231+RS D.

Výdaje k dotaci - klasika - 042 MD / 321 D a 321 MD / 231+ RS (5512, pol. 6123) D.

A zařazení do užívání po dokončení  - 022 MD / 042 D, na kartu se připíše výše dotace (dle dohady, nebo dle vypořádání) 403.

2. Pokud nemůžete identifikovat zůstatky, tak se provede tzv. rekonstrukce účetnictví. Je to v režimu jakoby zúčtování inventarizačního rozdílu, tj. závazky na výnosy, pohledávky na náklady. Analogicky i v ČR - takže 549 MD /381 D a 384 MD/ 649 D. 

Dobrý den, mám prosím tento dotaz. V průběhu roku 2013 jsme průběžně zapojovali rezervní fond - 8115. K 1.1. 2014 jsme měli na účtě cca 3 mil. Kč. Během roku jsem ale postupně zapojila do rozpočtu něco kolem 4mil. Kč s tím, že jsme skutečně použili pouze cca 361 tis. Kč. Penize jsem zapojovala do rozpočtu na základě skutečných prostředků na účtě, které se někdy pohybovaly i kolem 6 mil. Kč a na základě rezervy ve vykazu FIN- pol. 8115. Použití rezervy chápu tak, že šlo pouze o krátkodobé zapojení do rozpočtu s tím, že postupně se rezerva "vracela" zpět skutečným přijetím rozpočtovaných i nerozpočtovaných příjmů na účet. Nejsem si ale jistá tím, zda mohu mít pouze v rozpočtu (skutečnost čerpání je mnohem nižší) zapojeno více prostředků než bylo k 1.1. 2013 a než je zůstatek nyní na účtě? Já jsem si tam jakoby půjčovala prostředky. Děkuji.

Jestliže při sestavování rozpočtu nebo při jeho změnách rozpočtovými opatřeními dojde k tomu, že výdaje převýší příjmy, je nutné tento schodek uhradit buď z finančních prostředků z minulých let nebo z návratných zdrojů (např. půjčky). V případě, že k 1. 1. 2014 jsou na účtě 3 mil. Kč, je možné (za předpokladu, že se nesplácí žádná půjčka z minulých let) narozpočtovat výdaje vyšší než příjmy maximálně o tyto 3 mil. Kč (v případě, že byste chtěli o více, už musíte prokázat, že máte smluvně zabezpečenou půjčku). Financování pak bude na položce 8115 ve výši +3. Položku 8115 není možné rozpočtovat na vyšší hodnotu, protože to by znamenalo zapojení prostředků z minulých let, které na účtě ale nebyly. Určitě je potřeba snížit rozpočtovanou položku 8115 na hodnotu, jejímž maximem je stav prostředků na běžných účtech k 1.1. Jednoduše řečeno, momentálně, i přes příznivý faktický stav prostředků na běžném účtě, máte narozpočtovány příliš vysoké výdaje (vzhledem k výši rozpočtovaných příjmů a stavu peněžních prostředků k 1.1.). Společně se snížením položky 8115 na hodnotu max. 3 mil. Kč musíte buď zvýšit rozpočtované příjmy (pozor na nadhodnocení) nebo snížit výdaje. Možností je také zajistit si půjčku (pak může být položka 8115 rozpočtovaná i na ty např. 4 mil. Kč, ale to by odpovídalo zajištění půjčky ve výši 1 mil. Kč, která by se ve financování promítla na položce 8113 nebo 8123). Ale z dotazu to vypadá, že vyšší zapojení příjmů z financování nepotřebujete. Do položky 8115 by bylo možné ještě zapojit peníze, které byly vloženy do zhodnocení (termínový vklad, spořící účet...) 

Byla jsem na školení s naším panem starostou a nadchla ho myšlenka vytvoření fondu obnovy majetku, který by se hlavně tvořil ve výši odpisů majetku. Byl by použit na obnovu majetku obce. Vzhledem k tomu, že i kontroloři hospodaření nás od založení jakýchkoliv fondů odrazovali, že máme peníze uvolnit přímo z rozpočtu, tak si nejsem jistá zda do toho jít! Myšlenka to určitě není špatná a je fakt, že na rozdíl od rozpočtu, který je vždy na aktuální rok by tady byli peníze deponovány a každý rok by se navyšovala jejich výše. Co si o tom myslíte a v případě, že ano, jak by se fond účtoval?

Ony odpisy mají tuto funkci - měly by být zdrojem reprodukce majetku. Z hlediska udržení majetkové podstaty však stačí si dát určitá pravidla do rozpočtu - že např. min. do výše odpisů se ve střednědobém výhledu naplánují investice a větší opravy. Peněžní fond má tu výhodu, že peníze ke konci roku jakoby nepropadají a hlídání použití na DM nebo velké opravy je zajištěno tvorbou a použitím fondu. Má však i své nevýhody. Peněžní fond by měl být další účet ZBÚ, tj. dražší o správu účtu a převody; odpisy jsou dost vysoká částka, nemuselo by se vám podařit dodržet tvorbu fondu (např. potřeba peněz na předfinancování dotace) - tj. drahé na řízení likvidity. Hlídání dodržování statutu fondu. 

Účtování o fondu najdete v dokumentech ke stažení, nejčastěji je doporučen princip přes zdroje - tj. 401/231 a 236/419 tvorba. Až se rozhodnete pro fond, tak se ozvěte a udělám Vám příklad postupu. 

Naše členská obec eviduje na nedokončených investicích projektovou dokumentaci z roku 2008 v hodnotě 650 tis., získala na ni krajskou dotaci ve výši 250 tis. Stavba kanalizace byla započata až loni, investorem stavby je svazek obcí a obec pouze přispívá investičním příspěvkem. Potřebovala bych se poradit, zda bychom měli převzít nedokončený majetek bezúplatným převodem i s dotací, nebo raději odkoupit od obce a navýšit obci investiční příspěvek o částku 650 tis. Nebo je to v podstatě jedno? Děkuji.

Zde by byl zcela v pořádku vklad obce do DSO ve výši nedokončeného majetku, tj. jak Vy víte zápisy  403 MD ve výši dotace, zbytek 401 MD a 042 D u vás nabrání ve stejných hodnotách zrcadlově. Prodej je samozřejmě také možný, obec pak majetek vyřadí jako prodaný. U bezúplatného převodu s převodem i vlastnictví by byl problém se zdaněním daru DPO. 

Omlouvám se, moc nerozumím tomu navýšení příspěvku od obce o 650 tis. Kč - je to ve smyslu, že obec by vám na ten odkup 042  dala dotaci?  To mi připadá vklad jednodušší. 

Na základě darovací smlouvy s Moravskoslezským krajem jsme přijali dar: 2 kusy kompletních přetlakových vzduchových izolačních přístrojů. Účetní hodnota předmětu daru činí 79.098,90 Kč. Z toho mi vyplývá, že 1 ks přístroje má hodnotu 39.549,45 Kč, takže bych měla účtovat: 028/088. Je to správně? Naše daňová poradkyně mě upozornila na skutečnost, že přijaté dary budou od 1.1.2014 vstupovat do základu daně z příjmů právnických osob a že by tudíž bylo dobré označit je nějakým způsobem v účetnictví...navrhovala přes SÚ 649 a SÚ 501 s uvedením konkrétní analytiky. Co Vy na to? Jak to mám ošetřit, aby výstupy z účetnictví pro daň.přiznání byly srozumitelné? Děkuji :-)

Nejprve bych chtěla upozornit, že ocenit musíte tak, jak měl kraj oceněno DDHM - i když je to dar, je to převod mezi VUJ - měl by Vám kraj dát výpis z karet majetku DDHM a Vy musíte dát na 028 a 088 to, co tam evidoval kraj (nedělit si sama, i když Vámi vymyšlený způsob ocenění je velmi pravděpodobně odpovídající skutečnosti). Zaúčtování jen 028/088 máte dobře a bohužel dle CUS 710 v případě převzetí DDHM  od VUJ se 558/649  neúčtuje, toto je umožněno jen v případě převzetí mimo VUJ, takže bych tento zápis radši nedoporučila. Do DPO by stačilo evidovat  jen mimoúčetně. Prosím, nemyslete si, že za každou cenu nechci s kolegyní souhlasit, já mám jen strach z militantního kontrolování dodržování předpisů, jak to někteří kontroloři dělají, její nápad je určitě dobrý, ale v našem účetnictví je jakoby nepovolený. Nechci jej schválit, abyste z toho neměla potíže.  Možná by šlo dát k 028 nějaký org. že je to darovaný majetek? Nevýhodou však je, že by šel org i do inventur. Ještě zbývá velmi moderní způsob -" sešit, kam si dárky píšu a pak je do přiznání jen ručně přifrknu" :o). Tam kde dělají PAP, mohou jít přes typy změn (408,409), Vy musíte vykoumat něco jiného. Jen ještě upozornění - od roku 2015 by v tomto případě již nebyl problém, protože v případě převodu od VUJ již budeme oceňovat dar jako u převodce, tj. zde v hodnotě netto, tj. nuly. Ale to bohužel bude platit až od 2015 - pak to již nebudeme muset řešit. Doplnění: Novela DPO 2015: použití ocenění převzatého od vybrané účetní jednotky pro účely DPPO bude možné i pro přiznání za rok 2014 (vyplývá to z přechodných ustanovení).

3 rodiny požádaly o odkup částí pozemků za rodinnými domky. Jedná se o velký obecní pozemek, ze kterého si každá rodina kupuje jen malou část. Byl vyvěšen záměr, zastupitelstvo prodej schválilo, byl pořízen odhad, geometrický plán, znalecký posudek. Hodnota pozemku je v účetnictví nižší, musím přecenit na RH. Kupní cena pozemku byla zaplacena před podáním návrhu na vklad. Zaplaceno bylo 30.10. a návrh na vklad podán 3.11.2014. Prosím o radu jak zaúčtovat.

Přecenění na RH: 031 MD/ 407 D ve výši rozdílu mezi kupní cenou a evidovanou cenou pozemku, tak aby na 031 byla po přecenění kupní cena a na 407 ten rozdíl. Pak převod 036 MD/ 031 D. 

Přijetí kupní ceny: 231 odpa např. 3639 pol.  3111 MD/ 324 D. 

K datu zápisu na LV ( 3.11.2014): 311 MD/ 647 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D a vyřazení pozemku z účetní evidence 554 MD/ 036 D  (toto vše ve výši kupní ceny) a zúčtování oceňovacího rozdílu: 407 MD/ 664 D ve výši rozdílu mezi kupní cenou a oceněním pozemku v účetnictví.

Kontrola správnosti postupu:  554 minus 664 by se mělo rovnat hodnotě původního ocenění částí prodávaného pozemku.  

Dle zákona 67/2013 Sb. jsme povinni od 1.1.2014 dle paragrafu 13 uplatňovat poplatky z prodlení i při neuhrazení záloh za služby. V programu evidujeme zálohy jako předběžné předpisy, které nám vstupují do účetnictví až v okamžiku uhrazení zálohy. Teď stojíme před problémem, že programátor neumí vyřešit jak penalizovat předběžné předpisy, které nejsou uhrazené, tudíž nevstupují do účetnictví. Navrhuje převedení na řádné předpisy, které už penalizovat půjdou, co zase nevyhovuje nám, protože převedením na řádné předpisy už budeme o předpisech účtovat a nenapadá mne, kam bych tyto předpisy účtovala. Někam do podrozvahy? Také nevím k jakému okamžiku poplatek z prodlení vyčíslovat. Ke konci roku? Nebo zároveň s vyúčtováním daného období spočítat tento poplatek za toto období? Nemáte prosím k této problematice zpracovanou nějakou metodiku nebo nemohla by jste nás odkázat na někoho – případně na nějaké materiály, z kterých bychom pochopili, jak postupovat? nevíme si s tím rady. Jak je to u nájemného – zda jsme povinni vystavovat úroky z prodlení nebo jen „můžeme“ §1970obč. zákoníku (věřitel může).

Dobrý den, já Vám pošlu výklad od Ing. Přibylové, kde se problematice velmi věnuje. Vámi zmiňovaný problém ohledně výpočtu penále se zpravidla neřeší přes účetnictví, ale přes speciální programy určené na správy bytového fondu, které umí penále spočítat z požadované výše zálohy. Účetně opravdu není dobře dělat předpis na zálohu, což Vy asi víte, protože se bráníte tomuto požadavku. Ostatní byste se v materiálu měla dovědět. Např. je tam doporučeno vyčíslit penále a předat vždy s vyúčtováním služeb souvisejícíh s nájemným. 

Dobrý den,mám dotaz na účtu 132 MD máme evidované zboží na skladě-v našem případě jsou to knihy. Pan starosta se rozhodl,že 1 knihu věnuje občanovi k významnému životnímu jubileu. Prosila bych Vás,jak mám postupovat,kniha stojí 650,-Kč.

Předání daru v účetnictví bude zápisem 543 MD/ 132 D ve výši ocenění knihy na skladě. Nic jiného není potřeba účtovat. Koukala jsem, že jste neplátci, takže není problém s dodaněním daru.