Dotazy

Dobrý den, chtěli bychom Vás poprosit o Váš názor k účtování o majetku vloženého do Svazku vodovodů a kanalizací . K dnešnímu dni má město na základě Smlouvy o vkladu majetku mezi městem a svazkem majetek účtovaný na účtech 021 (v našem případě se jedná o hodnotu cca 151mil.Kč) a provádí na tomto majetku měsíční odpisy . Začínáme být čím dál více tlačeni ( ze strany svazku) do varianty, aby majetek uvedený v těchto smlouvách byl účtován Svazkem a na městě veden pouze v podrozvahové evidenci. Jejich stanovisko vychází z Účtové osnovy a postupů účtování pro organizační složky státu, územní a samosprávné celky a z ustanovení §28 odstavec 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ( „účetní jednotky které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem ÚSC o něm účtují“ ). Názor Svazku se nám , jako městu , nezamlouvá, a to z důvodu výrazného ponížení aktiv současně vázaných na úvěr + ostatní . Můžeme tomuto názoru oponovat? Jaký zákon nám může být oporou v případě zachování stávajícího stavu účtování? Jaký by měl být v opačném případě ( město podrozvaha a svazek 021 + odpisy) podklad k provedení tohoto kroku v účetnictví - zápis z rady x zastupitelstva?

Dle zákona o účetnictví má majetek evidovat a odpisovat ten, kdo s ním hospodaří v případě, že je to majetek státu nebo ÚSC , viz ten §28, odstavec 1.

Upřímně musím říci, že takto se v ČR chápou i případy vkladu dl. majetku do svazku - že potom svazek hospodaří s majetkem USC, ale že zároveň nikde není napsáno výslovně v předpisech, že to na tento případ dopadá, obsahově případu vklad do DSO odpovídá. 

Nejedná se o převod vlastnictví, je to vlastně jen organizační záležitost, která zároveň vede k vykázání výnosů a nákladů ve věcné a časové souvislosti (i když tuto službu by udělal i nájem). Vložení do DSO není jediný způsob jak toto zajistit, ale je asi nejjednodušší. Vlastník - tj. město pak eviduje v podrozvaze na 903. Na úvěr by vklad do DSO neměl mít žádný vliv, majetek zůstává nadále v majetku obce. Na druhou stranu se vám výrazně asi zlepší VH, odpisy by byly v nákladech DSO, což věřitele potěší...(lepší VH a majetek zůstává ve vlastnictví). Vklad do DSO rozhodně není špatná varianta. 

O způsobu, jakým předáte majetek k hospodaření do DSO by mělo asi rozhodnout zastupitelstvo - je to záležitost stanov (podívejte se na §84 písm.e) a na §50 odst. 2, písm. d zákona o obcích 128/2000 Sb. 

Vložení do DSO k hospodaření však není jediný způsob, jak majetek může být v DSO užíván - může být i obcí darován s převodem vlastnictví (to většinou obce nechtějí), pronajat - na to většinou DSO nemají, vypůjčen - od 2015 by možná došlo ke značným potížím při zdaňování ...; dokonce i prodán...

Obec se zúčastnila dražby a zaplatila dražební jistinu ve výši 100.000,- (316/231 36395189). Dražbou získala majetek a doplatila dražební cenu ve výši 409.891,-Kč. (052/231 36395189 a zároveň 316MD-100.000,- a 052 MD+100.000,-). Na rozhodnutí je zapsáno že zakoupila st.p.č.91/1(1485m2) na které stojí zemědělská stavba bez čp., a dále p.č.48/1(383m2) a 48/2(133m2). Nyní by mne zajímalo, jakým způsobem určím cenu. Udělala jsem to následujícím způsobem: Pozemky jsem ocenila dle m2 a v daném místě cenou dle vyhlášky(celkem: 45.157,50) a zbytkem ceny tj.464.733,50,-Kč jsem ocenila danou budovu. Můžete mi poradit, zda-li to takto může být? Nebo musíme mít odhad? Až proběhne vklad do katastru zaúčtuji?: 031/052: 45.157,50 Kč 021/052: 464.733,50 231 36395189 D -509.891,- 231 36396121: 464.733,50 231 36396130: 45.157,50 Děkuji za pomoc s tímto případem.

Nejprve prosím pozor, účet 316 již 4 roky není určen pro provozní zálohy, ale jedná se o pohledávku z poskytnutí půjčky - má název Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé. Měla jste dočasně využít spíše účet 314, RS máte dobře. Převod po vydražení na 052 je dobře. I když by bylo možné účtovat už i na 042 (ta 052 je určitě přesnější). 

Rozdělení kupní ceny mezi pozemek a budovu nebo pozemky a stavby je samozřejmě nejlépe rozvrhem dle ZP, majetek daný do dražby by ZP měl mít zpracován. Jinak i Váš postup je možnou metodou. Má jen nevýhodu, že by nebyl uznán v případě následného prodeje majetku jako daňově uznatelný náklad (to však jako obec, která platí daň sama sobě využívat nemusíte - nemusíte uplatnit žádný daňový náklad). 

Při vkladu doporučuji tento postup: 042 MD/ 321 D a 321 MD/ 052 D a 031 MD/ 042 D a 021 MD/ 042 D. (Doporučení je pro soulad s CUS 710 a tím pro snížení rizika výtek, aby souvztažnosti měly hezkou návaznost :o), to víte "pořádek musi byt"). Zúčtování jistiny je dobře, jedná se vlastně o opravu zápisu k upřesnění RS. Ale jinak musím pochválit, vymyslela jste to dobře, z mé strany jsou to jen poznámky. 

Město pronajímá na základě nájemních smluv své nebytové prostory a pozemky, jelikož jsme plátci DPH, jsou některé nájmy v režimu zdanitelného plnění. Nově máme ve smlouvách uvedeno, že v případě vzniku nedoplatku a vymáhání pohledávky mimosoudní cestou na základě písemné výzvy k úhradě, zaplatí dlužník částku ve výši 200 Kč za každou zaslanou výzvu. Prosíme o radu, jak tuto náhradu zaúčtovat, na jakou položku a zda máme vytvořit předpis na další pohledávku?

Tady by se již mělo jednat o plnění mimo DPH - sankční platbu, nejedná se ani o službu ani o zboží. V případech vyměření sankční platby zpravidla předepisujeme pohledávku k okamžiku, kdy druhou stranu informujeme o našem nároku na základě smlouvy na úhradu. Účet je to 641 , položka 2212 (beru to, že plabu lze "...oddělit od platby, za jejichž zpoždění je placena"). 

Máme schváleno pověření starosty k provádění rozpočtových opatření na celé volební období. Přesně jsou vymezeny situace,kdy může pan starosta RO nařídit. Zastupitelstvo si vyhradilo právo na informaci o každém provedeném RO. Taková RO již zastupitelstvo neschvaluje ?

Zastupitelstvo už taková rozpočtová opatření neschvaluje, jednalo by se o zásah do kompetence jiného orgánu (v tomto případě starosty, který již v rámci své pravomoci schválil). Jestliže si zastupitelstvo vyhradilo právo na informaci o každém schváleném rozpočtovém opatření starostou, je nutné, aby tuto informaci dostalo, zároveň už ale neschvalovalo. Lze to např. zajistit tím, že zastupitelstvo bude tato rozpočtová opatření brát na vědomí. Usnesení by pak mohlo znít - zastupitelstvo obce bere na vědomí rozpočtové opatření č. x ze dne xx. xx. 2014 schválené starostou ve své kompetenci. Toto usnesení má jen formální charakter, kdyby teoreticky došlo k situaci, že by ho zastupitelstvo nepřijalo, tak ze zápisu ze zasedání bude prokazatelné, že starosta zastupitelstvu informaci předal. K těmto situacím by ale docházet nemělo, protože zastupitelstvo samo dalo starostovi příslušnou pravomoc. Navíc zastupitelstvo v tomto případě nehlasuje o obsahu rozpočtového opatření, ale pouze potvrzuje, že jim starosta podal informaci. Kdyby chtělo zastupitelstvo řešit obsah (např. by s rozpočtovým opatřením nesouhlasilo), muselo by ho stejně vzít na vědomí (jako potvrzení, že o něm dostalo informaci) a pak eventuelně řešit změnu kompetence starosty k provádění rozpočtových opatření.  Případně schválit změnu rozpočtu. 

Jsme statutární město a v rámci finančního vypořádání přeposíláme městských obvodům finanční prostředky. Posíláme je přes položku 5345 - převody vlastním rozpočtovým účtům. Obvody by je (podle mě) měly účtovat na 4134 - převody z rozpočtových účtů. Některé však účtují na 5345 MD. Lze takto postupovat nebo máme vyžadovat položku 4134?

Máte pravdu, městské obvody by měly peníze přijímat položkou 4134. Jen upozorňuji, že od roku 2015 budou pro převody mezi statutárními městy a jejich městskými obvody nové položky 4137 u příjmu a 5347 u výdaje.

Jen pro úplnost - u nás v kraji dokonce jeden kontrolor píše do zprávy z přezkumu, že by se mělo účtovat kompenzačně, aby výkaz FIN 2-12 M vypadal přehledněji. Mínusovat "konsolidační položky" však je v rozporu s náplní těchto položek. Popsala jsem problematiku v jednom článku UNES a k tomuto článku přišla na toto téma z MF reakce, kterou zde částečně ocituji: 

"Účtovat převody mezi vlastními fondy kompenzačně, jak se navrhuje, by zkreslilo celkové příjmy a výdaje těchto fondů." (fondem myslí reagující běžný účet u banky - zkráceně vysvětleno)."  

1. Zemědělské družstvo v naší obci by chtělo obci finančně přispět na čištění silnic, které svými traktory občas znečišťují. Obec místní komunikace čistí vlastními silami, tj. zaměstnanci ručně i strojem (ne však přímo čistícím). Můžeme vystavit fakturu, ve které uvedeme, že jim fakturujeme část nákladů, které jsme vynaložili na čištění místních komunikací? (máme jen hlavní činnost). Pokud ano, bude to podléhat DPH a budeme muset fakturovanou částku něčím podložit? 2. V pátek jsem byla na školení Ing. Maškové z MF, kde nám sdělila, že na základě bodu 6.2. ČÚS 708 "Dlouhodobý majetek se odepisuje v průběhu jeho užívání na základě odpis. plánu a to po celou dobu jeho používání" nesmí mít majetek, dokud je užíván, nulovou hodnotu. Doporučuje všechny položky překontrolovat a kde by od letošního roku hrozilo odepsání do nulové hodnoty, prodloužit dobu odepisování. A takto postupovat i nadále. Netýká se samozřejmě případů do r. 2013. Vy uvádíte opak - nulová hodnota je běžným jevem. Máme na obci spoustu majetku (chodníky, kanalizace), které jsou odepsány až do zůstatkové ceny a nyní stojím před problémem, zda tuto zůstatkovou cenu pouze zrušit, nebo zároveň vyhodnotit stav majetku a prodloužit dobu odepisování (máme roční odpisy). Čím se řídit, aby nebyl problém s kontrolou z kraje. Za odpovědi předem děkuji.

Ještě jsem připsala jedno doplnění k odpisování majetku po celou dobu - napadl mě problém u VB - např. dáme 30 let, bude odepsáno do nuly, ale pořád bude existovat, u VB s právem chůze nebo jízdy bychom nakonec mohli prodlužovat až na 500 let nebo kam až? To je fakt nesmysl - té nulové ZC se u některých majetků prostě vyhnout nedá. Další příklady - protihlukový val, rekultivace skládky, terénní úpravy...

1. Je potřeba sjednat se ZD, v jakém režimu jsou ochotni proplatit vícenáklady na čištění komunikací, které dělá obec v rámci veřejné správy. Zda jako dar, nějakou paušální částku, nebo ve výši nějaké kalkulace (větší počet výjezdů...). Zda na to chtějí fa jakoby za plnění, kde by mohli vyfakturované plně daňově uplatnit - tj. jako čištění smluvní.  Vy byste pak  prováděli jako službu, tj. s DPH ( ne v režimu VS). Nebo zda chtějí dát spíše v dobrovolné výši jako příspěvek v režimu transferu (daňově pro ně jako dar obci). Je více možností - spíše zde než na naší odpovědi záleží na tom, jakou formu náhrady za vícepráce s čištěním s JZD vyjednáte. Pak se znovu ozvěte a dle obsahu nastavíme zaúčtování. 

2. Potěšilo mě, že jste seznámena s našimi názory na nulovou zůstatkovou hodnotu a majetek v užívání. Myslíme si, že náš rozbor zohlednil různé výklady, že s přihlédnutím k interpretaci, k principu opatrnosti i celkovému systému odpisů se nulové zůstatkové hodnotě vyhnout nedá. Zmíněná paní z MF nepracuje v odboru účetnictví neziskového sektoru. Pracovníci z MF, kteří  mají účetnictví obcí na odpovědnost se vyjádřili, že nulová zůstatková cena by neměla být běžným jevem, ale že není vyloučena. Ve Vašem dotazu je malininko zmatek - Vy asi myslíte, že již máte odepsáno do nastavené zbytkové hodnoty. Tady máte opravdu možnost zbytkovou hodnotu  do konce roku 2014 zrušit a v odpisování pokračovat, ale ne povinnost. Nastavená zbytková hodnota do konce roku 2013 může zůstat, když jste již do její výše odepsali , tak se s tím nedá již nic dělat, prostě to tak je, může si vyčítat kdo chce, co chce, nedá se s tím nic dělat. Vždy můžete argumentovat opotřebením majetkové podstaty a principem opatrnosti. Já bych si zde nepřidělávala zbytečnou práci, je to jen akademická debata, doba používání je vždy jen odhad.  Doufám, že tato podle mého názoru nesmyslná "šikana", že se musí odpisovat po celou dobu užívání, že každý rok máme prodlužovat odpisové plány...,  brzy odpadne. Toto je výmysl zpracovatele CUS, v zákoně i ve vyhlášce se má odpisovat v průběhu užívání, ne "po celou dobu užívání". Jinak také doporučujeme odpisové plány vyhodnotit , ale jen u významného majetku. (Podle mého názoru to není ani možné u všeho majetku každoročně udělat). Prosím jen, abyste nevyřazovali majetek, i když bude mít zůstatkovou nulovou hodnotu jen proto, že se již podle někoho z MF nemá používat, vždy rozhoduje skutečnost - když se ještě občas využije, tak by měl v rozvaze v majetku zůstat. 

Dobrý den, dovolím si obrátit se na Vás s dotazem: Příspěvková organizace města požádala o poskytnutí "mimořádného účelového příspěvku z rozpočtu města do FKSP organizace". Příspěvková organizace by tento příspěvek použila na poskytnutí nevratné sociální výpomoci (vypravení pohřbu). O poskytnutí účelového příspěvku si požádala z toho důvodu, že současná výše zůstatku FKSP nedovoluje tento nenárokový sociální příspěvek poskytnout. Dotaz zní: může město takový příspěvek poskytnout? My budeme účtovat jako pol. 5331? Nebo by mohlo město poskytnout finanční dar do FKSP své příspěvkové organizaci (pol. 5240)?

Omlouvám se, dotaz Vám vracíme, neznáme odpověď. Opravdu mě nenapadá, kde ověřit možnost provozního příspěvku do FKSP od zřizovatele. Možná by bylo lepší dát dotčenému zaměstnanci s tímto osobním trápením přímo příspěvek ze strany obce? Opravdu nevím, jak u PO řešit. PO z vlastních jiných zdrojů toto vyplatit nesmí. Ale zde, když to bude finanční dar od obce, tak by měl zdanit občan. Neumím pomoci, omluva a mrzí mě to, moc ráda bych nějak pomohla  - Iva. Schn. 

Ing. Nejezchleb napsal tuto poznámku

 - toto na mne není - ve vyhlášce je jako další zdroj uveden případ peněžních a jiných darů určených do fondu. Teď začneme pracovat s tím, jaký je rozdíl mezi příspěvkem příspěvkové organizaci a darem... - já bych chtěl, aby tento rozdíl nebyl, neboť pokud začnu uvažovat o tom, že tady rozdíly jsou, tak potom například dotace nejsou předmětem daně z příjmů, ale dary by již byly? Věcně je to to samé... Já fakt nevím - myslím si, že takovéto posilování FKSP z rozpočtu zřizovatele možné není (respektive je proti smyslu vyhlášky), ale když mi někdo dokáže, že s tím není problém, protože ten příspěvek a dar jsou naprosto dvě rozdílné kategorie, tak by to šlo (potom ale položka jako dar) - ale osobně s tím mám problém ....

PO byla schválena ZO částka na provoz (odpisy) a investiční příspěvek jako závazné ukazatele rozpočtu.. Nyní PO žádá zřizovatele o zvýšení příspěvku na odpisy cca 6.000,-- Kč a a chce vrátit nevyčerpaný investiční příspěvek cca 46.000,-- Kč. ZO stanovilo v kompetencích rady mimo jiné "provedení změn závazných ukazatelů pro PO v příjmech a výdajích do výše 50.000,-- Kč. Tzn., že rada může provést rozpočtové opatření, ale může také rada schválit odvod z investičního fondu PO? Už se do toho zamotávám!

Odvod z investičního fondu je také závazným finančním ukazatelem ve vztahu k PO, tj. dle mého názoru se do kompetence rady vejdete, tedy v rámci změny rozpočtu  příjmu do 50 tis. Kč je možné schválit i příjem z odvodu investičního fondu - pol. 2122.

Od roku 2009 platíme pronajímateli, který je výlučným vlastníkem zařízení měsíční splátku na pronájem zametací nástavby. Ze smlouvy nevyplývala celková částka za nástavbu, tudíž mě ani nenapadlo to dát na zálohy. Účtovala jsem to pouze jako náklad za službu a rozpočtově na pol. 5178. Částka se vyšplahala na Kč 2,3 mil. Nyní nám přišla faktura na odkup nástavby za Kč 12 100,-- a v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem pravděpodobně měla zaúčtovat k pronájmu ještě něco jiného. Jak mám dále postupovat? Mám zaúčtovat odkup nástavby včetně pronájmu? Jsem bezradná.....předem moc děkuji

To vypadá na finanční leasing - nájem s právem následné koupě. Položka pronájmu měla být 5178, to máte dobře. V průběhu leasingu se nic jiného neúčtuje, samozřejmě kromě nákladu zpravidla na 518  (max. chyběl závazek na podrozvaze na 964 - do konce roku 2013 na 962, kde se eviduje, kolik se má do konce leasingu ještě doplatit, ale to již asi nemá cenu opravovat - možná jen protočit na 964  - 999/964 a 964/999 - za rok 2014, pro snížení rizika výtky při kontrolách). Kupní cena majetku bude ve výši 12 100,-, tj. pořizujeme DDHM, 558 a 028/088. Oceňujeme kupní cenou (tj. tou cenou k ukončení nájmu, ne cenou za celý leasing, to byl náklad z pronájmu)  - najdete v obsahovém vymezení účtu 028 DDHM ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. 

V loňském roce jsme zaplatili zálohu na vodné, účtováno MD 314/D 6171 5151. Nyní po roce nám přišel dobropis na vrácení této zálohy z důvodu nulového odběru vody. Prosím o radu jak správně zaúčtovat. Děkuji

Z hlediska účetnictví je to jen 231 MD/ 314 D. Z hlediska rozpočtové skladby záleží, jaký máte zvolen způsob - někdo dává veškeré vratky a přeplatky na příjem 2324, někdo minusuje výdajové položky 515x. Obojí je možné. 

Dobrý den, naše obec nakoupila vybavení pro hasiče ještě dříve než obdržela smlouvu od kraje. Nyní máme smlouvu, odeslali jsme ji podepsanou na kraj zároveň s vyúčtováním. Žádnou dotaci ještě nemáme, dle smlouvy je termín do 60ti dnů od podpisu smlouvy. Při projednání na ZO jsem sml. zaúčtovala 971/999(pořídili jsme DDM do 40tis.- vysílačky atd.) a předpis 348/374. Po odeslání smlouvy a zároveň i vyúčtování 999/971 a dále nevím, zda účtovat o záloze, když asi žádná nebude, pokud bude vše v pořádku přijde celá požadovaná částka. Zaúčtovat 672 před dohady? Děkuji

Smlouva o poskynutí dotace by se měla v okamžiku podepsání zaúčtovat na podrozvahu 942 MD / 999 D a měla by tam být až doby, než předepíšete pohledávku (nebo přijmete zálohu na dotaci, ale ta ve vašem případě tedy nebude). Nyní počkáte do doby, než vám kraj vyúčtování schválí (dá vám nějakou zprávu, že je ok), v ten okamžik předepíšete pohledávku (vzniká vám nárok na dotaci) 348 MD/ 672 D a zároveň odúčtujete z podrozvahy 999 MD / 942 D. Dotaci pak přijmete 231 pol. 4122 MD/ 348 D. Kdyby se kraj nevyjádřil do konce roku, tak k 31. 12. zaúčtujete dohadu 388 MD/ 672 D a příští rok, až vám dá kraj zprávu, pohledávku 348 MD / 388 D, příjem peněz bude stejný. To vše za situace, že prostředky skutečně zašlou až potom, co schválí vyúčtování. Kdyby je zaslali dříve, tak jejich příjem zaúčtujete 231 pol. 4122 MD / 374 D, ve stejné výši byste odúčtovali z podrozvahy 999 MD / 942 D, předpis pohledávky, případně dohada by byly stejně jako v předešlém případě a při vyúčtování byste pak zúčtovali pohledávku se závazkem 374 MD/ 348 D.

Zápisy na 971 a 348/374 nejsou správné, zápis 348/374 byl již zrušen od 1.1.2011(12? - již přesně nevím) po opraveném vydání CUS 703. Je potřeba odúčtovat. 

Platí stále, že hospodářská činnost obce nesmí být ztrátová? Platí totéž u hospodářské činnosti příspěvkové organizace? Jak řešit v případě, že HČ je k 30.9. ve ztrátě?

Neplatí a vlastně to nikdy neplatilo u PO zřízených obcí ani u obcí. Můžeme dělat hospodářskou činnost i jako doplňkovou k hlavní např. pro větší využití kapacit a tím dojde ke snížení ztrátovosti v činnosti hlavní. Trvale ztrátovou činnost podnikatelskou u obce, v pravém slova smyslu podnikatelskou (ne např. ztrátovost při správě bytového fondu) nebo i u PO, když nemá např. vliv na to lepší využití kapacit, že snižuje ztrátu v činnosti hlavní,  je však opravdu potřeba řešit, udělat rozbor a případně zrušit. Je však více rozhodujících faktorů - např. může být činnost ztrátová jen jeden rok, např. když kvůli modernizaci vyřazuji majetek, ale v budoucnu se zase očekává ziskovost - to by pak rušení VHČ bylo nesmyslem. Takže závěr - nic se neděje, když jste ve ztrátě z VHČ (ani u vás , ani u PO), nemusí se nic rušit, ale měli bychom vyhodnotit příčiny a přijmout případně opatření. 

Dobrý den, chtěla bych se ještě vrátit k mému dotazu ze 4.11.2014 k následující části: - zápůjčka ve výši 3,231 tis. Kč je na posílení vlastních zdrojů - - budu tedy účtovat bez ÚZ: 231 pol. 8123 nástr. 54, zdroj 1 + org/452 (myslím tím přijaté peníze ze SFŽP) Dnes mi přišlo avízo ze SFŽP, že posílají finanční prostředky dle naší první žádosti o platbu, které je rozděleno na 3 části - dotace FS, dotace SFŽP a půjčka SFŽP (ve smlouvě je uvedeno zápůjčka). Překvapilo mě, že účelové znaky jsou v avízu uvedeny nejen u dotací (15825 FS a 90877 SFŽP), ale i u půjčky (90877). která je na posílení vlastních zdrojů (tak je uvedeno ve smlouvě). V příštím roce začnu půjčku splácet - též s účelovým znakem???. Mám tedy i část výdajů - vlastní podíl, který je hrazen z půjčky, označovat účelovým znakem 90877 ? Zdá se mi to divné, Nebo mám účtovat ÚZ jen u příjmu půjčky, pak u splátek půjčky a u výdajů ne? Na SFŽP mi to nezodpoví. Děkuju Vám za odpověď

S tímto jsme se často setkali. Pro jistotu jsme značili pak jak příjem tak splátky UZ. I když se mi toto nezdá v souladu se zněním vyhlášky o RS - půjčka není krytý výdaj ani splátky, ale nechtěli jsme jít do rozdílného postupu s podmínkami dotace. 

Jen pozor, u podílu vlastních zdrojů se nikdy nedává UZ. Ten se dává jen u výdajů do výše očekávaných přijatých transferů. 

Když nad tím tak přemýšlím, tak nevím, zda bych neměla zrevidovat původní odpověď ohledně nástroje a zdroje, že k přijetí půjčky a splátky nedávat 54 a zdroj (prostorový původ) 1, v RS je jasně uvedeno, že se tak třídí jen přijaté transfery, není tam ani slovo o půjčkách.  Jsou to odstavce 6 a 7 v §2. Tak asi 54 a 1 k přijetí půjčky a splátkám nedávat, ale UZ pro jistotu ano, aby nebylo vyhodnoceno jako porušení podmínek dotace. Ach jo, s těmi dotace je hrozná potíž. 

V loňském roce byla zaúčtovaná projektová dokumentace (38 624,- Kč) na účet 518, měla být zaúčtována na 042. Jak opravit?

Jen zápisem 042 MD / -518 MD, jedná se o částku pod hladinou významnosti (260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto), proto opravujeme na účtu, kterého se týká dle §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Rozpočtová skladba se meziročně neopravuje. 

Základní škola má budovu ve výpůjčce. Obec jako zřizovatel hradí investiční náklady. Na základě hygienické kontroly bylo nyní zakoupeno a zabudováno 6 kusů elektr. osoušečů rukou celkem za 26.tis. Tuto mimořádnou fakturu dle domluvy uhradila obec. Jak zaúčtovat tyto osoušeče - jako technické zhodnocení nebo drobný majetek?

Osoušeče rukou jsou připojeny na vnitřní elektrický rozvod, vyhodnotíme je jako zásah do majetku pod hranicí technického zhodnocení a fakturu zaúčtujeme 549 MD/ 321 D, úhradu 321 MD/ 231 odpa 3113 pol. 5137 D. Práva a povinnosti vymezená mezi zřizovatelem a PO ve vztahu k provádění technických zhodnocení nebo oprav by měly být ošetřeny ve smlouvě o výpůjčce.