Dotazy

Dobrý den, pročítala jsem pro připomenutí si dotazy ohledně odpisu nebo prominutí pohledávky. Je mi to snad jasné, ale odpovídáte, že pohledávky s nízkou pravděpodobností vymožení by se odepsat měly, protože to vyžaduje zákon o obcích (odpověď ze dne 10/12 2009). Zákon jsem četla a nevím, na který paragraf "to napasovat". V odpovědi na dotaz ze dne 9/12 2009 říkáte, že odpis vyžaduje zákon o účetnictví. Ráda bych předložila radě naší obce návrh na odpis pohledávek a chtěla bych tam uvést konkrétní paragrafy, případně odstavce zákona o obcích nebo zákona o účetnictví, aby byl návrh k odpisu zcela konkrétní a věrohodný.

Koukala jsem se zpátky a přemýšlela, jak jsem to mohla myslet. Nakonec jsem usoudila, že jsem spíše chtěla říct, že nedobytnou pohledávku bychom neměli mít v rozvaze, protože je to v rozporu s principem opatrnosti dle zákona o účetnictví (že ten zákon o obcích byl nějaký asociativní myšlenkový úlet, za který se prosím po 5 letech velmi omlouvám). 

Ohledně vyřazení pohledávek do podrozvahy se trochu situace po reformě změnila. Tím, že k nim děláme opravné položky ve výši 10% za každých 90 dní po splatnosti již princip opatrnosti dodržujeme, ocenění oběžného majetku - pohledávky se snižuje ve sloupci korekce v rozvaze při vykazování. Přesto, když se jeví pohledávka nedobytná, je správné její vyřazení z rozvahy do podrozvahy - jedná se o účetní metodu při nakládání s pohledávkami po splatnosti (toto jako argument pro radu). Vyřazení z podrozvahy děláme u pohledávek nevymahatelných (prokazatelně, snaha o vymáhání byla a již se neví jak do toho) nebo zaniklých (prekluze).

Ohledně kompetence rady nebo zastupitelstva k vyřazení pohledávek po splatnosti. Návrh na jejich vyřazení by měl být v logice informace, rada nebo zastupitelstvo situaci s nedobytností nezmění. Vyřazením pohledávky však právo na ni nezaniká, proto se mi jeví, že rada jako orgán odpovědný za účetnictví by informaci o tom, že vyřazujeme pohledávky by mít měla, ale její souhlas s vyřazením nepotřebujeme, protože nedochází k úbytku majetku, jen se mění vykazování v souladu s účetními metodami danými předpisem. 

Obec uzavřela se společností dohodu o umístění nádoby na vyřazené textilie s tím, že společnost bude obci hradit za každý kg textilu 1,- Kč na pokrytí nákladů spojených s tříděním odpadu. Obec ale dostane na účet jen polovinu částky a polovinu společnost pošle na ČČK jménem obce jako náš dar. Na základě toho dále obec uzavřela darovací smlouvu s Českým červeným křížem, v níž je stanoveno, že finanční podpora ve výši poloviny částky bude za dárce (obec) naším jménem poukazována obdarovanému (ČČK) přímo touto společností, takže druhá polovina nám účtem vůbec neproběhne, ale do účetnictví ji dostat musím. Problém je v tom, že obec má vystavit fakturu na celou částku, ale na účet nám přijde jen půlka. Vůbec se mi to nelíbí, nehledě na to, že mám problém se zaúčtováním. Údajně si nezaplacenou polovinu vyrovnám u účtu 378, až mi přijde potvrzení od ČČK o převzetí částky. Je to takto vůbec možné? Když budu brát v úvahu, že to jde, pak je možné toto zaúčtování, podotýkám, že jde o jednu fakturu: předpis celé částky 311 MD 500,-/ 649 D 500,- předpis daru 543 MD 250,-/378 D 250,- příjem poloviny částky na náš účet: 231 MD 250,-/ 311 D 250,- § 3725, pol. 2324 odepsání závazku po obdržení potvrzení od ČČK 378 MD 250,-/ 311 D 250,-. Ale co rozpočtová skladba k daru, když ten faktický výdaj nemám, stačí promítnutí na účtu 543? Poraďte, prosím, co s tím. Ještě bych potřebovala vědět, zda tato částka bude vstupovat do obratu, stále jej sledujeme. Domnívám se, že ne, že se jedná o třídění odpadu a není to ekonomická činnost. Děkuji za pomoc, mám z toho zamotanou hlavu.

Zaúčtování jste vymyslela zcela správně, toto stačí. Přes rozpočtovou skladbu promítnuto nebude, protože zápočty, když nedochází k převodům na účet nemusíme zobrazovat přes RS (dokonce se to ani nemá).

Ohledně DPH - nevíme, posílám Vám upřímně, jakou k tomu zde vedeme diskusi, nakonec asi závěr, že lepší zdanit, ale můžete zkusit obhájit jako prodej  z činnosti veřejné správy.  Na toto nám asi nikdo nepomůže odpovědět. Do obratu bych se však nebála nepočítat. 

Ohledně vstupu do obratu - je to výnos z činnosti veřejné správy (svoz, sběr a nakládán s kom. odpady - do nakládání by mělo patřit i třídění), nemělo by vstupovat, ale (viz dále).

Já si nejsem jistá -  je to  prodej zboží dle DPH ...ale je to ve vazbě na kom. odpad - tak nevím jistě...???

Ing. Nejezchleb reagoval na mé otazníky takto:  Musím říci, že já si také úplně jist nejsem  - když jsme řešili v jednom případě to, že si tam společnost umístí svoje kontejnery, kam se to bude házet a za právo tohoto umístění se bude obci platit, tak jsem si nedovolil dát to mimo DPH, a to umístění kontejneru jsme zdanili (když to přeženu, měl jsem pochybnost, zda mohu říci, že já takto sbírám komunální odpad... - fakticky se to házelo hned té společnosti, která se stávala vlasntíkem textilií ...). Tady je to možná trochu jinak - možná jim fakticky prodávám textil za 1 Kč za 1 kg - tedy prodej odpadu ze sběru komunálního odpadu jako důvod "mimo DPH" - tak se omlouvám, jsme fakt v rozpacích ...

Necháváme zveřejněno, třeba někdo bude vědět a pomůže nám...ještě jednou omluva 

Dokončili jsem plynofikaci obce. Celá akce probíhala od r.2009, kdy de začalo s přípravnými pracemi, projektem. Nebylo DPH uplatněno. Až v roce 2013 ZM schválilo dokončit plynofikaci.Byla uzavřena smlouva na vybudování plynofikace se zhotovitelem GASCO. Protože nebudeme provozovat plynofikaci, byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě s RWE GasNet. U faktur jsme uplatňovali DPH. Celá akce byla účtována na MD 042/321 D celkem ve výši 4,4 mil.Kč. Po kolaudaci 10/2014 převedeno 021/042. ZM také schválilo příspěvek na vybudování přípojek od občanů. Účtováno 231 3633/3122 MD/374 D, 374/403 . Nyní byla podepsána smlouva s RWE GasNet na odprodej plynárenského zařízení v rámci plynofikace ve výši 670 tis.Kč. Má se vyřadit z majetku hodnota ve výši, kterou nám fakturovalo GASCO nebo i přípravné práce a proti kterým účtům. Účty 553/081, 081/021 a příspěvky od občanů 403/672 ???? Předpis kupní ceny 311/646, z kupní ceny odvedeme DPH.Děkuji.

Z hlediska DPH se jeví vše v pořádku. Přípravné práce včetně projektu měly být evidovány na 042.xx =plynofikace a měly se dostat na účet 021 při dokončení plynofikace jako vedlejší náklady související s pořízením DM, z čehož vyplývá, že teď při vyřazení se vyřadí celý majetek, včetně těchto vedlejších nákladů. Zaúčtování při vyřazení máte dobře, včetně i rozpuštění dotace od občanů. Předpis včetně DPH bude zaúčtován 311 MD/ 646 D + 343 D.

Otázkou však je, že je asi velký rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou, což mělo dojít při schválení záměru prodeje k přecenění RH (rozdíl je významný). Je potřeba to alespoň proúčtovat pro snížení rizika výtek od kontrolorů. Takže je potřeba udělat tyto zápisy: Oprávky asi nebyly účtovány, když bylo zařazeno až 10/2014  a prodej 11/2014. Takže jen přecenění: 407 MD/ 021 D ve výši 4,4 mil. minus 670 tis. Kč.

Převod na 036 ve výši 670 tis. Kč – 036 MD/ 021 D. Předpokládám, že částka 4,4 mil. Kč zahrnuje i ty vedlejší pořizovací náklady včetně projektu, pokud ne, je ještě potřeba zařazení majetku o ně navýšit (jestli např. zůstaly někde na jiné 042.xy).

Vyřazení majetku prodejem:    553 MD/ 036 D ve výši 670 tis. Kč. Zúčtování rozdílu z ocenění 564 MD/ 407 D ve výši 4,4 mil. Kč minus 670 tis. Kč.

Z této transakce vám vznikne velká ztráta, myslím, že ani moc nepomůže rozpuštění dotace na pořízení DM od občanů. Radši ověřte, že opravdu prodáváte celou plynofikaci, i když musím říct, že takto velké rozdíly mezi pořizovací cenou a kupní nejsou nijak vzácné, že se to děje často. 

Dobrý den, prosím o radu, z FÚ mi přišly peníze s předčíslím 2727,na jakou položku příjem zaúčtovat.

Je to převod daně z příjmů do rozpočtu obcí - daně z příjmů fyzických osob. Našla jsem na internetu v materiálu ČNB. Nepoznám z toho však zda 1111 nebo 1112, tak dejte asi 1112, protože ve stejné skupině mají zvlášť daně ze závislé. Je to však již nepoužívané předčíslí, tak je to asi nějaký starý doplatek - neumím si to moc vysvětlit. Ten kód jsem našla v předčíslích z roku 1993.

Obec provádí technické zhodnocení budovy. Na vazbu jsme použili dřevo z vlastního lesa. Jsme plátci DPH. Udělali jsme aktivaci DM dokladem o použití. Základ jsem zaúčtovala 734 99/ 734 10 (aby se mi dostal do daňového přiznání). DPH jsem zaúčtovala 501/343 25. Celkovou částku jsem dala 042/506 (nevím, jestli tam měla být celková částka, nebo jenom základ). Vstupuje DPH do pořizovací ceny majetku? A ještě nevím jak zaúčtovat platbu DPH – dát to na 343 40/231 6399 5362 nebo na 343 40/231 3111 6121 (dle účelu)?

Odhadujeme že postupujete tak, že nejprve dodaníte přímo na 501 a až následně aktivujete všechny přímé náklady včetně hodnoty dřeva (to dáváte asi MD změna stavu zásob proti 123?). Takto je to možné s tím, že následně aktivujete jako celek - tedy včetně DPH, pokud nemáte nárok na odpočet daně. Položka při úhradě DPH z vlastního použití je správně 6121. 

Jen malé doplnění: Pokud byste  měli nárok na odpočet  (třeba při stavbě objektu ČOV), tak by se vůbec z hlediska DPH s žádným dodaňováním nepracovalo.

Obec dostala půjčku ze SFŽP na výstavbu kanalizace a ČOV, čtvrtletně si sami vypočítáme a posíláme úroky. Jaké jsou prosím varianty účtování vč. RS, když úroky vstupují anebo nevstupují do hodnoty dlouhodobého majetku.

Účetní jednotka dle CUS 710 musí rozhodnout, zda úroky z dlouhodobého úvěru na pořízení DM vstupují do pořizovací ceny majetku, nebo zda jsou provozním nákladem. Úroky však mohou vstupovat do pořizovací ceny jen do doby zařazení dokončeného majetku do užívání. Úroky vzniklé za období pořizování se pak účtují jako jakýkoliv jiný výdaj vstupující do pořizovací ceny DM, tj. 042 MD/ 231 2321 pol. 6121 D. Po dokončení majetku a jeho zařazení se pak zase účtují jako jakékoliv jiné úroky 562 MD/ 231 2321 (lze dát odpa dle účelu úvěru), pol. 5141. V případě, že se rozhodnete, že nebudete dávat úroky do pořizovací ceny DM, tak se pořád účtují 562/231(odpa 2321,5141). Lze účtovat i případně přes závazek 347.

Naše obec dostala v roce 2013 rozhodnutí o poskytnutí dotace z MŽP a SFŽP. Nechci se vymlouvat,ale nějakým nedopatřením se rozhodnutí ke mě dostalo až letos. Až teď mi došlo,že na loňské faktury nemám zaúčtované s ÚZ , nástrojem a zdrojem. Faktury dáváme k proplacení až letos najednou.

Není to velká chyba, jen si nakreslete NZUZ v poměrech na fa a uveďte do tabulek. Opravit to nelze. Většinou ani není v podmínkách dotací, ani není významně vyčítáno. Pravidla značení  ve vyhlášce k RS jsou natolik nedostatečná, že se můžete hájit tím, že v roce 2013 nebyl žádný příjem, tak  jste se báli značit výdaje - to by mělo stačit. Nejsou daná pravidla, od kdy se má značit, všichni postupují jen dle staré metodiky z roku 2008 k NZ, což nebyl závazný právní předpis, víceméně se postupuje tradičně. Co bych však doporučila, je označit celou akci, tj. všechny účty k akci org nebo orj - vše stejným. Jedná se např. o účty 042,321,231,346,388,403,374,472,...Oddělené sledování je zpravidla podmínkami dotace vyžadováno. Org jde klidně doplnit i do roku 2013 - to nijak neovlivňuje výkazy. Dále můžete pro snížení výtek, pokud jste o rozhodnutích vůbec neúčtovali, protočit podrozvahu 943/999 a 999/943 v rámcových částkách dotace, rovněž s org. Dejte si do vyhledavače v dotazech na obec účtuje NZUZ, když najdete chvilku - uvidíte , že v tom nejste sami (info o smlouvách a rozhodnutích stále nejsou účtárnám předávány). A také tam mám třeba ještě nějaké nápady, jak snížit riziko výtek, které mě teď aktuálně nenapadly. 

Jedná se mi o proúčtování úroků z úvěru, které posílám z našeho běž.účtu. na úvěrový účet. Jedná se o dlouhodobý úvěr - výstavba kotelny. Já zaúčtovala platbu z našeho běž.účtu.: 042/378 a 378/231 - 2115/6121, pak částky přijdou na úvěr.účet a to už nevím.

Pravděpodobně úroky z dl. úvěru do doby zařazení majetku do užívání účtujete jako vedlejší náklad na pořízení DM (mělo by to být v souladu s vaší směrnicí). 

Zápis účetní je dobře, asi Vám dělá problém výpis z úvěrového účtu. Většina vašich kolegyň o tomto účtu, kde se částky jen protáčejí, neúčtuje. Někdy jsem z toho nervózní, protože v praxi se mi již několikrát stalo, že na tento účet poslali navíc splátku nebo úroky, banka si je již nestrhla a obec neměla info, že účet není zrušen a má zůstatek  a neměla podchyceno v účetnictví. Dozvěděli jsme se to až pomocí ověřovacích dopisů - banka klidně účtovala poplatky za vedení účtu - v jednom případě 3 roky!!!. 

Jednou jsem se snažila systém u banky pochopit - ale někde to je opravdu další ZBÚ se vším všudy, někde je to jen informační technický účet o úvěru, kde se jen zobrazuje průběh splácení a při splacení úvěru zaniká. Nenašla jsem rozlišovací znak, za což se omlouvám.  V případě, že vyhodnotíte, že se jedná o další ZBÚ se vším všudy (kredit, debet, zůstatek - zpravidla nula, co se přijme to si vezme banka), tak by bylo přesnější o něm účtovat jako o dalším ZBÚ, např. 231.2

Pak se dělá převod ze ZBÚ základního - tj. pro náš příklad 231.1 přes konsolidační položky, tj. zápis 262 MD/ 231.1  6330 5345 D a 231.2 4134 MD/ 262 D. A úhrada úroků se zaúčtuje až při stržení ze ZBÚ k úvěru 042 MD /231.2. 2115 6121 D. Znovu upozorňuji, není to nezbytné, je to jen bezpečnější, že je účetnictví úplné. 

DSO vybudoval kanalizaci majetek je na účtu 021. Kanalizace byla vybudována ve třech členských obcích svazku. Stavba byla financována z vlastních zdrojů obcí, které měly našetřeny, dále si svazek vzal úvěr, obdržel dotaci od Ministerstva zemědělství a investiční dotaci z rozpočtu Jihomoravského kraje. Na dílčím auditu před týdnem mi paní autitorka řekla, že všechny penize na pořízení kanalizace se musí dát na účet 403 a postupně rozpouštět. Na kartě majetku mám a rozpouštím do dnešního dne dotaci Ministertva zemědělství a dotaci JMK. Ale jak prosím s prostředky úvěru a vlastními prostředky, které obce uhradili z vlastních zdrojů tyto se berou také jako dotace? Děkuji velice za odpověď, v této chvíli si nevím rady co vlastně na účet 403 kromě investičních dotací patří. --

Dotace od obcí na vlastní podíl také patří na 403. Ještě je otázkou ten úvěr - pokud je sjednáno, že na úvěr dávají obce rovněž dotaci - myslím na jeho splácení, tak i ta částka od obcí na splátky patří na 403, protože obsahově to je rovněž dotace na pořízení DM. Zaúčtování by muselo být ve výši dle smlouvy např. 348 MD/ 403 D  - a dát rovněž na kartu majetku a rozpouštět proti odpisům  a převod dotace od obcí na splátky již jen 231 4121 MD / 348 D. Splátka jistiny  pak 451 MD/ 231 8124 D. Pokud je i dotace od obcí na úroky, tak ta již může být zaúčtována na 672. Pokuste se stavy 403 opravit na kartách majetku ke "kanalizaci" a co mělo být rozpuštěno, tak dorozpustit a nastavit správný stav. Pokud nejsou dotace od obcí na splátky úvěru nějak pevně sjednány, tak účtujte přes 388. Doufám jen, že z mé odpovědi na Vás nepadla moc velká deprese, ta problematika účtu 403 je opravdu dost složitá.  

Městem zřízená příspěvková organizace jako Technické služby, pokud které spadá i kultura, provoz autokempu atd. uspořádala v létě letní příměstský tábor pro děti z okolí za úplatu v autokempu. Jde mi o to, zda je poplatek za tábor zdanitelné plnění podle § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH a nebo zda je třeba plnění zdanit. Poplatek byl zdaněn základní sazbou, jaké je riziko v případě, že by to bylo plnění osvobozené? Jak by byly posouzeny případně vstupy, u kterých bylo DPH uplatněno, ačkoliv by se mělo jednat o osvobozenou činnost?

Podle mne - to, co popisujete skutečně odpovídá osvobození podle §57 odst. 1 g) - tedy osvobodil bych.

Pokud se týká souvisejících rizik - skutečně by potenciálně byly doměřitelné odpočty DPH (to, že u osvobozených plnění odvedu daň mi nelegalizuje odpočet DPH). Na druhou stranu ve vazbě na případnou kontrolu bych zase dodatečným přiznáním k DPH mohl snížit odvod daně na výstupu (pokud bych byl v 3-leté lhůtě) - tedy pokud se zhruba "potkávají" objemy odpočtu a odvodu, tak se v zásadě tolik neriskuje. ZD

Může hlavní účetní odmítnout vydat peníze (např. proplatit fakturu), pokud je výdaj vyšší než rozpočtovaný a není vypracováno rozpočtové opatření? Hlavní účetní je "pouze" zaměstnanec a příkazce operace a správce rozpočtu jsou zvolení zastupitelé. Je hlavní účetní poslední kontrolou před případným neoprávněným výdejem peněz?

Nejprve si shrneme, co vymezuje právní úprava - pohybujeme se v režimu zákona o finanční kontrole a vyhlášky, kterou se zákon o finanční kontrole provádí.

Zákon o finanční kontrole stanovuje, že vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém. Orgánem veřejné správy je v našem případě obec a vedoucím orgánu veřejné správy je starosta. Existuje tedy zákonná povinnost starosty v rámci své řídící pravomoci zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém.

Vnitřní kontrolní systém se sestává z předběžné, průběžné a následné kontroly. Předběžná kontrola slouží mj. k tomu, aby nedocházelo k uzavírání objednávek nebo podepisování smluv, na základě kterých dojde ze strany dodavatelů k poskytnutí plnění, aniž by tato plnění byla součástí schváleného rozpočtu. V okamžiku poskytnutí plnění dodavatelem vzniká obci závazek za tato plnění zaplatit, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou na tato plnění vyčleněny prostředky v rozpočtu obce. 

Správný postup je takový, že příkazce operace je povinen se před uzavřením objednávky nebo smlouvy zeptat správce rozpočtu (např. prostřednictvím nějakého standardizovaného formuláře), zda na příslušné plnění jsou anebo nejsou v rozpočtu prostředky. V případě, že nejsou, objednávka nebo smlouva by neměla být podepsána. Problém nastává, když příkazce operace v rozporu se stanoviskem správce rozpočtu objednávku nebo smlouvu podepíše nebo pokud se příkazce operace správce rozpočtu vůbec nezeptá. Pak dojde k tomu, že dodavatel poskytne obci plnění a vystaví fakturu. Tady už se pak pohybujeme v režimu předběžné kontroly po vzniku závazku, přičemž hlavní účetní, jestliže zjistí, že nebyla vykonána předběžná kontrola před vznikem závazku správcem rozpočtu, je povinen to oznámit starostovi. Starosta je pak povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.

Tady už se dostáváme k podstatě Vaší otázky. Za vnitřní kontrolní systém a jeho funkčnost je odpovědný starosta. V případě situace, kdy je starosta zároveň příkazce operace (podepisuje objednávku nebo smlouvu, na menších obcích je tomu tak prakticky vždy) a nezeptá se správce rozpočtu, zda-li jsou v rozpočtu na příslušné plnění prostředky nebo se správce rozpočtu zeptá, ale na jeho případné negativní stanovistko reaguje tak, že objednávku nebo smlouvu stejně podepíše a tím v podstatě vznikne budoucí závazek obce platit, dojde k tomu, že hlavní účetní musí upozornit starostu, který předběžnou kontrolu nezajistil, že ji nezajistil. Starosta by pak měl přijmout nějaké opatření zřejmě "sám proti sobě". Dále je třeba si uvědomit, že předběžná kontrola před vznikem závazku je čistě interní proces obce. Jakmile ale obec podepíše smlouvu nebo uzavře objednávku, nepohybuje se už jen v rámci zákona o finanční kontrole, ale už je také v režimu občanského zákoníku, přičemž dodavatel (stává se z něj věřitel) má právo za poskytnuté plnění dostat od obce (stává se z ní dlužník) zaplaceno. Není možné, aby hlavní účetní rozhodl o tom, že neuhradí dodavateli fakturu pouze na základě toho, že na příslušené plnění, které je předmětem faktury, nejsou schváleny prostředky v rozpočtu obce, když tuto úhradu nařídí starosta. Hlavní účetní musí ale upozornit na tento fakt starostu, který tuto situaci musí řešit a zjednat nápravu, resp. rozhodnout o dalším postupu. Právě starosta je odpovědný za to, že k tomuto problému došlo, protože nezafungoval vnitřní kontrolní systém, který je v jeho gesci. Jestliže tak postupoval příkazce operace, kterým není starosta, bude starosta řešit tuto situaci zřejmě s ním. Problém může být, jestliže sám starosta jako příkazce zákon o finační kontrole nedodržuje a předběžnou kontrolu před vznikem závazku nerespektuje. Pak se s tím nedá dělat asi nic, hlavní účetní právo nezaplatit dodavateli, pakliže to starosta přikáže, nemá. Jedná se už o soukromoprávní vztah mezi dodavatelem a obcí a starosta za obec rozhoduje. Tady je pak důležité, aby konal např. finanční výbor (kontroluje hospodaření s finančními prostředky obce) nebo kontrolní výbor. Další pohled na věc je, že pokud hlavní účetní v rozporu s pokynem starosty fakturu neuhradí a dodavatel začne účtovat penále z prodlení, může jít nakonec toto penále za účetní.

K další části otázky - správce rozpočtu i hlavní účetní musí být podle zákona o finanční kontrole zaměstnanci obce (ponechme teď stranou problém, že tento požadavek není na menších obcích logický). Takže správce rozpočtu nemůže být pouze zastupitel, musí jím být zaměstnanec (který může být zároveň zastupitelem, ale pozor - nikoliv členem finančního výboru). Tady je důležité celkové nastavení organizace vnitřního kontrolního systému např. směrnicí, není pak důležité, kdo je pouze zaměstnanec a kdo k tomu navíc zastupitel.

Shrnuto - hlavní účetní nemůže nezaplatit fakturu, pokud úhradu této faktury přikáže starosta, i když je tato úhrada v rozporu s rozpočtem obce. Je pak pouze odpovědností starosty před zastupitelstvem, jak si toto své počínání obhájí. Hlavní účetní by však měla starostu na toto písemně upozornit (pro krytí, že splnila povinnost své fce). 

Dobrý den, prosím o radu: 1.Obec provádí výstavbu inž.sítí pro výstavbu rodinných domů,nyní mám fa.za realizaci překládky sítě el.komunikací ve výši 120tis.Myslím, že toto není součást výstavby sítí.Účtuji tedy na 549/231 3633 5192 5171 /jako opravu? 2.Vyčetla jsem, že na opravu dešťové kanalizace nepoužiju §3633,poradíte mi prosím,jaký § je správně? 3.Vyúčtování el.energie: zálohy 115980Kč,faktura celkem 104780Kč,přeplatek 11200Kč. (Kč 29.010dohada z r.2013). Účto:321/314 115980Kč,502/321 104780Kč a 231/321 11200Kč? Děkuji za odpověď a mějte se hezky.

1. Překládky sítě elektronických komunikací jsou obecně nákladem souvisejícím s pořízením stavby, který by se zachycoval na účtu 042 a po dokončení zařadil v ocenění pořizovaného majetku na účet 021. V případě pořizování sítí ale skutečně po dokončení překládkou žádná stavba nevzniká ani výdaj do žádné stavby nevstupuje, a proto je správné, jak píšete, tyto náklady účtovat na 549 a ne na 042. Odpa 3633 ano, položka 5192. 

2. Na opravu dešťové kanalizace se použije odpa 2321.

3. Dohada v r. 2013 byla zaúčtovaná 502 MD/ 389 D ve výši 29 010 Kč, po obdržení faktury v letošním roce už musíme do nákladů dostat pouze rozdíl mezi skutečnou spotřebou a dohadou (ta v nákladech už je):
Přijatá vyúčtovací faktura: 502 MD 75 770,- (104 780 - 29 010); 389 MD 29 010,- / 321 D 104 780,-
Zúčtování závazku s poskytnutými zálohami: 321 MD 104 780,- / 314 D 104 780,-
Přijetí přeplatku: 231 MD 11 200,- (odpa dle účelu, položka mínus 5154) / 314 D 11 200,-

Přijatou fakturu je možné pro přehlednost zaúčtovat také zápisem, který je ve výsledku stejný: 502 MD 104 780,- ; 502 MD - 29 010,- ; 389 MD 29 010,- / 321 D 104 780,- Kč. V nákladech letošního roku musí být pořád pouze rozdíl mezi dohadou a skutečnou spotřebou.

V naší obci se realizovala oprava hlavního průtahu obcí – financovalo ŘS, obec v rámci této stavby opravuje chodníky a napojení místních komunikací – na to má vyřízené stavební povolení. Stavba je rozdělena na dvě části: PD č.5 parkoviště, na které jsme dostali dotaci od kraje 40% (samostatná faktura a zápis o předání a převzetí díla k 30.9.2014), a PD č.4 chodníky a napojení místních komunikací – v letošním roce realizována část stavby, hradí plně obec (samostatná faktura a zápis o předání a převzetí díla k 30.9.2014). Zbývající část stavby bude realizována v roce 2015 – obec se pokusí vyřídit dotaci. Kolaudace stavby proběhne až po skončení celé akce – předpoklad v roce 2015. Zatím mám zaúčtováno na účtu 042. Odkdy mám zařadit majetek do užívání a zahájit odpisy a rozpouštění dotace na 403? Až po kolaudaci v roce 2015 nebo od data předání díla jednotlivých částí? Část chodníků je zcela nových (zařadím do majetku jako novou investici s novým inventárním číslem, část stavby proběhla na stávajících chodnících (zařadím jako techn. zhodnocení – na některých místech rozšíření chodníku, na sjezdech a nájezdech výměna za reliéfní dlažbu). Můžu část stavby - napojení na místní komunikace zaúčtovat jako opravu ( v inventuře mám místní komunikace jako jedno inventární číslo ne podle jednotlivých částí) nebo jako TZ? Děkuji

1. Okamžik zařazení dokončené investice do užívání:  

Pokud stavby kolaudaci podléhají, tak by se měly zařadit do užívání až po kolaudaci – což je splnění provozuschopnosti – vyhláška č. 410/2009 Sb., §14, odst. 13.

 2. TZ nebo oprava 

Pokud je částka  nad 40 tis. Kč, tak bych vyhodnotila spíše jako TZ „komunikací“.  Měli bychom však přednostně vyhodnotit dle charakteru prací vykonaných na „napojení“, ale odhaduji, že rozšíření využitelnosti se zde moc obejít nedá. Doporučuji zařadit místní komunikace jednoznačně identifikované dle pasportu komunikací, tj. rozdělit je na identifikovaný majetek na jednotlivá inventární čísla, pokud je to jen trochu možné. Podmínka identifikace dlouhodobého majetku je dána zákonem o účetnictví.

Včera na školení jsem slyšela, že se k VB dělají oprávky. Je to pravda? Dále, jak zjistit právo VB 20 %, když není GP. A jak zaúčtovat? A vůbec, má se o tom účtovat? Vytiskla jsem si Vaše odpovědi k VB, nic takového jsem nenašla. Jen to, že pokud je obec povinná, potom se analyticky rozlišuje nebo vede na org., což dělám. Pokud oprávněná, tak se účtuje na 029. Na podrozvaze se vés nemusí. Jak tedy postupovat u VB, kdy je obec povinná a co je třeba do konce roku účtovat?

Hodně podrobně je problém VB a OP k pozemkům, ke kterým se zřídilo VB vysvětleno v dokumentu ke stažení: "2014 VB, právo stavby III" ze dne 14.9. 2014 - třetí verze. Já bych zde jen vysvětlení opakovala. 

Jedná se o případy, že když se na pozemku zřídí VB, tak se může stát, že pozemek má nižší hodnotu, např. nižší prodejní cenu s VB než bez něho. Pokud se jeho cena sníží oproti evidované ceně v majetku obce o více než 20%, tak se má zaúčtovat opravná položka  zápisem 556 MD / 161 D. Tato hodnota se pak objeví ve sloupci korekce v rozvaze. OP se však účtuje jen k významným pozemkům. Prosím podívejte se na ten materiál a kdyby bylo ještě něco potom nejasného, tak se ozvěte - budu stále počítat za jeden dotaz. 

Obec obdrží dotační peníze na účet - pol. 4xxx, rozhodnutí je doručeno až později, zastupitelstvo nestihne schválit v tom měsíci (není zasedání). Ve výkazu FIN prý nesmí být vyšší skutečnost než je rozpočtováno (týká se položek 4xxx). Jak provést v praxi? Můžu jako účetní a správce rozpočtu zanést navýšení příjmů do FIN a následně až další měsíc seznámit zastupitele se změnou? (to ale znamená, že se zvýší závazný ukazatel a navíc to musím zadat i někam do výdajů nebo snížit schodek). Nebo na poslední chvíli svolávat radu obce? To ale může být problém, někdy takové dotace přijdou na účet i 3x za měsíc a předem o nich nevím, resp. neznám jejich přesnou výši (např. volby, hasiči apod.). Pol. 4112 - přesnou výši nám sdělují až těsně na konci roku, to už je rozpočet schválený, zasedání ZO je až v březnu, tzn. ve výkazu FIN za únor je schválený R = 0 Kč, ale skutečnost je víc. Můžeme v prosinci na této položce schválit částku ve výši skutečnosti roku předchozího?

Ještě jsem si vzpomněla - stanovisko MF ve zprávách 5/2012 uvádí případ přijetí účelové dotace a její použití na výdaje mezi možné případy, kdy může být uskutečněn výdaj před provedením rozpočtového opatření, že to není správný delikt (dle znění zákona mám určité pochybnosti, že by se mohlo vyhodnotit jako správní delikt i v případě, kdyby toto stanovisko nebylo).  Stanovisko MF mám v knize RS 2014 str.261.

Nejprve vyvrátíme pár pověr - nelze nikdy vyhodnotit jako porušení rozpočtové kázně přijetí vyšších příjmů než jsou rozpočtovány, takže ve výkazu FIN 2-12M klidně může být vyšší částka než je rozpočtována, a to na pol. třídy 1-4! 

Hodnota položky 4112 by měla být známa již na začátku období - ta by se v průběhu roku neměla měnit (ale uznávám, že toto nevím jistě - ale vyplývá to z logiky jak je nastavena ve státním rozpočtu). Na pol. 4112 je klidně možné dát rozpočet ve výši loňské skutečnosti; tato částka je dána zákonem o RS, takže by měla být k dispozici již v únoru běžného roku.

Ohledně rozpočtových změn u dotací - když zároveň není povinnost výdaje, je to dotace ex post, tak bych se vůbec nebála toho, že bude příjem a nebude rozpočet. Dotace se však dají rozpočtovat i dle schválených smluv nebo přijatých rozhodnutí, s rozpočtovým opatřením  se nemusí čekat až bude příjem.

Pokud nebylo provedeno, nedoporučuji dělat do modulu rozpočtu rozpočtové změny na navýšení příjmů bez schválení oprávněného orgánu obce, to by mohlo být významně vyčteno. 

Horší je to u dotací, které jsou účelově  určeny na výdaje a není zastupitelstvo. Je tam několik možností, jak postupovat:

- nejlepší je varianta, kterou popisuji v knize Rozpočtová skladba v kapitole Rozpočet a rozpis rozpočtu - je to varianta, že se schválí předběžné  rozpočtové opatření na přijaté dotace hned na začátku roku s tím, že postupně bude předkládána zastupitelstvu jejich skutečná výše. Schválí se ve smyslu, že jakákoliv dotace včetně svého účelového použití na výdaje se schvaluje jakoby automaticky - pak se dají včas do modulu rozpočtu dělat rozpočtové změny a nemusí se čekat na schválení ZO.  

- nebo je převedena na tyto případy kompetence na radu 

Variant je ještě více. Pokud nemáte takto nějak ošetřeno, tak opravdu jen zbývá to mimořádné zasedání rady, které toto schválí buď ve své kompetenci, nebo jako předběžné, s tím, že ZO schválí až bude zasedat. Toto je trochu na hraně předpisu - ale MF tento postup popsalo v jednom svém stanovisku, jiné řešení známo není, tak je to asi nejbezpečnější známý postup.