Dotazy

Několik let jsme se soudili s dodavatelem investiční akce výstavby kanalizace. Došlo k dohodě o smíru, kde máme dodavateli doplatit faktury ve výši 8.909.000,-Kč snížené o 10%. Dále musíme doplatit úrok z prodlení. Splátky budeme hradit měsíčně dle splátkového kalendáře s ročním úrokem 3,25%. Navíc budeme platit část nákladů rozhodčího řízení ve výši 89.000,- Kč. Co kam účtovat? Jak zaúčtovat úroky z prodlení? Budou součástí majetku nebo se zaúčtují na POL 5191?Náklady rozhodčího řízení bych zaúčtovala na POL 5192. Je to tak správně?

Úroky z prodlení - souhlas na 541 a položku 5191, ty nejsou součástí pořizovací ceny DM. Taktéž náklady z rozhodčího řízení - na 549, pol. 5192 je vhodná. Jak to však máte v majetku - fa byla na 042? Takže zůstala na závazku? Je potřeba ten závazek snížit o 10% - zde již asi zápisem 321 nebo 459 MD/ 649 D.  Jako jednorázové snížení, i když je to částka dost velká, ale vyhodnotíme jako další účetní případ, ne zpětně ve vazbě na majetek. 

Mám dotaz ohledně náhrady od pojištovny za škodnou událost na bytě v baráku obce, který je ovšem ve správě příspěvkové bytové organizace. Náhradu pojištovna poslala na účet města, na základě žádosti od Bytové organizace ji přepošleme na jejich účet. Bytová organizace byt i ostatní prostory opravila z jejich prostředků. Auditorka mi řekla, že musím udělat rozpočtové opatření a teprve potom peníze přeposlat. Jak přijatou a následně odeslanou platbu zaúčtovat včetně položek a paragrafů? jedná se o částku 404631,- a stačí mi pouze žádost bytové organizace nebo mi musí doložit i fa, které se týkají oprav za škodnou událost. Ještě mám dotaz ohledně vodovodních připojek. VOSS udělalo vodovod na základě smlouvy se Sokolovskou vodárenskou, která je ve společenství SMOK a město jim posílá na činnosti příspěvky.Celá akce je v jejich režii a bude i jejich majetkem, takže město nic nefinancuje. Ovšem zastupitelstvo schválilo občanům, kteří by jinak na přípojky neměli prostředky (přípojky si každý vlastník nemovitosti hradí sám) - bezúročnou půjčku. Město tedy s těmito občany sepíše smlouvu o bezúročné půjčce a na tyto přípojky VOSS vystaví faktury na město. Město faktury uhradí a občané nám je budou splácet. Lze takto postupovat?

Jako majitel jste správně příjemcem náhrady od pojišťovny. Jako váš příjem by to mělo být rozpočtováno na pol. 2322, odpa 3612 , účet 649. S vaší PO mohou být vztahy nastaveny různé. Je možné jim proplatit fa za opravy, pak náklad na 511, pol. 5171 (odpa opět 3612) nebo je možné jim i navýšit příspěvek na provoz - 572, pol. 5331 - to záleží na tom, jak řešíte ostatní opravy, případně ztrátovost PO ze správy bytů. 

Je možné po řádném schválení zastupitelstvem dát občanům půjčku, v případě úhrady dodavateli by se zaúčtovalo (předpokládám dlouhodobější půjčku) zápisem 462 MD/ 321 D. Ale moc se mi nelíbí, že na přípojky, které nebudou majetkem obce bude faktura na obec. Mělo by přímo z dokladu vyplývat, že se jedná o práce pro jiné osoby. Také je potřeba, aby občané  měli  na přípojky nějaký nabývací doklad. Jedná se o pořízení jejich majetku do jejich vlastnictví. Toto doporučuji zajistit. Případ by měl být čitelný - že neplatíte za svůj majetek, ale za majetek někoho jiného a že úhradou vám vzniká pohledávka z půjčky. 

Jsme městská část, která je zřizovatelem několika příspěvkových organizací v oblasti školství, kultury a sociální. Příspěvkové organizace hospodaří se svěřeným majetkem od zřizovatele nebo vlastním, který nabyly darem nebo nákupem z peněžních darů odsouhlasených zřizovatelem. Zřizovatel svěřený majetek vede na podrozvahovém účtu, změny prováděl vždy k 31. 12. dle inventurních soupisů svěřeného majetku předložených přísp. organizacemi. Naše právní oddělení připravilo smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví movitého a nemovitého majetku k 1. 1. 2015 a na základě tohoto převodu budou dle názoru právního oddělení hospodařit tyto organizace pouze s vlastním majetkem. Nejsme stejného názoru, myslíme si, že majetek přísp. organizace je majetkem městské části a ta ho svěřuje k hospodaření přísp. organizacím. Dohadujeme se, zda majetek svěřujeme a nebo bezúplatně převádíme. Prosím o Váš názor. Ve zřizovacích listinách mají tyto organizace dosud opsaný § 27 se všemi body zákona č. 250/2000 Sb. Zřizovací listiny se budou měnit až s novelou zákona č. 250/2000 Sb. Děkuji za odpověď.

Skutečně je možné i pracovat s variantou bezúplatného převodu majetku na příspěvkovou organizaci tak, aby se stala vlastníkem tohoto majetku - je to určitá právní možnost a varianta proti "svěření majetku". Nicméně je nezbytné řešit daňové dopady - hodně jsme to rozebírali v dokumentech na začátku tohoto roku. Totiž bezúplatný převod na PO není nijak vyčleněn v zákoně o dani z příjmů z bezúplatných příjmů. Pokud by se jednalo o převody drobného majetku, případně 028, tak problém nevzniká (byl by to z hlediska daňového jen potenciální výnos proti nákladu ...). Problém je ale u bezúplatného převodu "velkého" dlouhodobého majetku (022, 021) - pokud by se nepodařilo aplikovat osvobození (výhradní použití pro kulturu), musel by se dle mého názoru v okamžiku bezúplatného převodu jednorázově zvýšit základ daně, aby se následně daný majetek postupně daňově odpisoval - ale to je samozřejmě daňový průšvih. Tedy pokud mohu doporučit - u "velkého majetku" nyní ve vztahu k dani z příjmů raději skutečně ne bezúplatné převody (pokud není majetek výhradně používán třeba ke kulturním aktivitám ...) ZN

Dostali jsme letos finanční dar ve výši 15000,- Kč na úhradu restaurování historického lustru v kostele (kostel i lustr je v majetku církve). Vyúčtování je do 31.3.2015, kdy musí obec doložit použití finančního daru např. fakturou. Je tento finanční dar považován jako věcný? Jak to celé zaúčtovat?

Mám trochu problémy s tím, že je možné dostat dar na účel něčeho, co není majetkem obce. Nechápu proč se ten dar nedá rovnou církvi? Mezi výdaje obcí nepatří údržba majetku církve nebo jakéhokoliv cizího majetku. Proč byste měli přijímat na toto dary ? (Pozor v roce 2014 jsou předmětem zdanění DPPO - obec sama sobě, ale přiznat se musí). 

No, když už se stalo, tak asi nejsprávněji toto řešení - přijetí daru na 672 s položkou 2321 a proplacení nákladů na restaurování cizího majetku také jako transfer tj. 572 s položkou 5323 (asi spíše režim opravy, než nějaké TZ, že ano?). 

Pozor - poskytnutí těch peněz na  lustr církve je potřeba řádně schválit radou nebo zastupitelstvem v režimu poskytnutí dotace - a to dle celkové výše podpory z prostředku obce (do 50 tis. schvaluje rada). 

Po komunálních volbách vítězná strana má ve svém programu zveřejnit transparentní účet obce. Prosím Vás jaké máte v tomto směru zkušenosti, jak nám účetním můžete poradit. Jsme obec o 2200 obyvatel. Děkuji.

Transparentní účet je služba bank, která umožňuje veřejnosti nahlížet jakoby do historie transakcí na běžných účtech obce - jakoby do výpisů. Zvolí se stránky banky, zvolí se účet z nabídky transparentních účtů a pak se zadá období a každý vidí, jaké peníze odešly, případně přišly i veškeré texty, které se při zadání dávají...

Můžete se podívat na spořitelnu např. na transparentní účet pana Karla Schwarzenberga. 

Účetně se to nijak neřeší, může se zvýšit tlak na popisy případů úhrad při příkazech. 

Jen se ta služba musí domluvit se všemi bankami, kde máte účty. Z praxe vím, že tuto službu má např. KB, Spořitelna, Fio - nevím jistě, zda ČNB (asi by měla být).  Stačí toto, nebo jste myslela něco jiného? 

Dobrý den, prosím Vás o radu jak zaúčtovat přijatý dar zemědělské společnosti obci ve výši 30.000,- na nákup hracího prvku na dětské hřiště.

Příjem daru se zaúčtuje 231 odpa 3421 položka 2321 MD/ 672 D, případně předpis 377 MD/ 672 D a příjem 231 MD/ 377 D. Protože nedochází k žádnému plnění pro vznik pohledávky a zpravidla na dar není právní nárok, není o předpisu vždy správné účtovat. 

Pokud by hrací prvek byl evidován jako stavba bez ohledu na výši ocenění, jednalo  by se o transfer na pořízení DM - pak místo účtu 672 účet 403 a místo položky 2321 položku 3121. Ještě je možné evidovat dětská hřiště jako sportovní zařízení obce - pak odpa by mohl být i 3412. Další věc je, zda požaduje dárce nějaké finanční vypořádání - pak bychom mohli i evidovat v režimu transferů s vypořádáním, tj. přijatý dar jako zálohu (374), a vypořádání dle uznání splnění účelu od dárce...dle CUS 703. Tj. zde již s předpisem 377/672 nebo 403 a zúčtování zálohy 374/377. 

Chtěla jsem se informovat, jak se účtuje o zaplacených pohledávkách. jsou účtovány na 315 a 469. Občané nám podle splátkového kalendáře splácí dluhy a potřebuji vědět, jak je odepsat. Zároveň máme nedobytné pohledávky a nevím jak je dostat do podrozvahy, aby se nemusely dělat opravné položky.

Dobrý den, já moc nerozumím pointě dotazu. Asi odpovím na něco jiného, tak se radši ještě ozvěte, o co vám přesně jde. 

O zaplacených pohledávkách se účtuje 231 + rozpočtová skladba MD/ a 315 nebo 469 D. Splacením pohledávka zaniká, takže přijetím peněz se zvyšuje aktivum peníze a snižuje se aktivum pohledávka. Ta pohledávka se takto může snižovat i postupně, tj. na 315 nebo 469 zůstane jen  část nesplacená. Např. mám pohledávku 1000 na účtu 315 z poplatku např. za odpad. A občan zaplatí v červnu jen 500. Pohledávka vznikla předpisem v březnu: 315 MD/ 604 D. Úhrada ve výši 500  pak bude  zápisem: 231 1340 MD/ 315 D ve výši 500 a na 315 mi ještě 500 zbude.

U nedobytných pohledávek -  se převedou do podrozvahy zápisem 557 MD/ 315 D - vyřazení z rozvahy; a zápis do podrozvahy 911MD/ 999 D. Ohledně těch opravných položek - oni se musí dělat ve výši 10% za každých 90 dní po splatnosti, ale stačí je zaúčtovat jen jednou, nejpozději k 31.12. (např. 556/192). 

Na to přeřazení  pohledávek z důvodu nedobytnosti byste měla mít nějaký důvod, nějak prokazatelně odůvodnit nedobytnost. (úmrtí, přestěhování neznámo kam...) Např. jen to, že je pohledávka již 3 měsíce po splatnosti, není důvod na přeřazení do podrozvahy a není to prokazatelná nedobytnost. Je možné si dát pravidla, že pohledávku starou 12 měsíců, 2-3x upomínanou považujeme za nedobytnou a přeřazujeme do podrozvahy. Ale určitě bychom neměli dávat do podrozvahy všechny pohledávky, jen proto, že se k nim již mají tvořit OP. 

Naše zastupitelstva uzavřela smlouvu o zápůjčce. Jedna obec půjčí druhé obci 1 000 000,-Kč na financování projektu. Peníze budou převedené v 11/2014 a vrácené v 4/2015, jakmile dostanou investiční dotaci. Poskytovatele zaúčtuji: 316/231 §6171 položka 6441 poskytnutí a 231 položka 2441/316 vrácení. Příjemce zaúčtuji: 231 pol 8213/326 příjem a 326/231 pol 8214 vrácení. Je to takto, prosím, dobře? Děkuji

Při přijetí půjčky 8113 a vrácení 8114 - ta dvojka na druhém místě by znamenala půjčky a splátky půjček ze zahraničí. Ještě odpa by se měl zvolit podle účelu, na co se půjčuje - není v dotazu uvedeno účel projektu - např. i když půjčuji jiné obci, ale je to na hřiště, tak odpa 3412...odpa 6171 by měl být jen v případě, že se např. půjčuje na stavbu obecního úřadu. 

Jinak jste to vymyslela přesně tak, jak to má být. Ty vztahy mezi půjčením z rozpočtu - položka výdajů a vrácení v příjem  a přijetím půjčky a splátek ve financování jsou dost těžké, jak je správně rozpočtově uchopit, a to se Vám povedlo přesně, tak moc chválím jaká jste šikulka šikovná. 

Dobrý den, naše obec obdržela od kraje investiční dotaci na technické zhodnocení hasičského auta Tatra 815 ve výši 235tis. Dotace musí být vyčerpána do 31.12.2014, finanční vyúčtování nejpozději do 31.1.2015. Jak správně účtovat?

Rozhodnutí o poskytnutí dotace, popř. smlouva s krajem se zaúčtuje jako podmíněná pohledávka 942 MD / 999 D, vyřazení z podrozvahy se účtuje k okamžiku přijaté zálohy na dotaci ve výši této zálohy, popř. k datu předpisu pohledávky.

Od kraje jste zatím obdrželi zálohu na dotaci, kterou zaúčtujete 231 pol. 4222 MD / 374 D a zároveň vyřadíte z podrozvahy 999 MD / 942 D ve stejné výši. Dále budete účtovat k 31.12. 388 MD / 403 D ve výši hodnoty vynaložených uznatelných nákladů (bude se jednat o náklady, které máte v souvislosti s TZ na účtu 042 a které jsou uznatelné z dotace, mělo by to být 235 tis. Kč). Až bude dotace s krajem vypořádaná, kraj vypořádání uzná nebo vám dá nějakou zprávu, tak předepíšete pohledávku (až v tento okamžik vám vzniká jakoby nárok na dotaci) 348 MD / 388 D (za předpokladu, že nedojde ke zkrácení ani navýšení dotace, pak by se ještě účtovalo na příslušnou stranu účtu 403). 

V případě, že do zařazení TZ do užívání nemáte vyfakturovaná všechna plnění, je možné je dohadovat zápisem 042 MD / 389 D a později přijaté faktury zaúčtovat 389 MD / 321 D, pokud se bude faktura lišit od dohady, tak se jednorázově shodí 551 MD nebo D tak, aby 389 byla nulová. 

Dotaci začínáte rozpouštět od měsíce následujího po měsící zařazení TZ do užívání zápisem 403 MD / 672 D ve výši transferového podílu, který se stanoví jako podíl přijaté dotace k zůstatkové ceně auta včetně TZ (za předpokladu, že jste na vůz nezískali už v minulosti nějakou dotaci a tuto nerozpouštíte). Pro názornost - dotace 235 tis. Kč, hodnota netto auta včetně TZ např. 940 tis. Kč, transferový podíl by pak byl 235 / 940 = 0,25. Ve výši 25 % odpisu zúčtovaného na účet 551 se zároveň rozpouští dotace na 672. 

V letošním roce jsme prováděli zateplení budovy ZŠ a MŠ, dostali jsme rozhodnutí a smlouvu o poskytnutí podpory- operační program životního prostředí. Částky 1 342 255,40 EU a 78 956,20 SR. Tyto částky jsem zanesla do podrozvahy. Při akci došlo k vícepracím a méně pracím a konečné vyúčtování po korekci bylo bylo 1 325 255,31 EU a 77 956,19 SR. Upravila jsem podrozvahu na tyto částky. V měsíci říjnu jsem uhradila poslední fakturu a zařadila na technické zhodnocení zápisem 021 200 / 042 024 a udělala jsem dohad na 388 000/ 403 300. Podali jsme žádost o platbu. Nyní jsme obdrželi dotaci 1 325 255,31 EU a 77 956,19 SR, takže jsem odepsala z podrozvahy. Dotaz zní můžu již udělat finanční vypořádání a zaúčtovat na 346 000/388 000 a 374 000/ 346 000, nebo mi celková částka dotace 1 403 211,50 Kč zůstane na účtu 388 000 MD a na účtu 374 000 D k 31.12.2014 a vyúčtování provedu až k 15.2.2015.

K Vašemu postupu popsanému v dotazu - vše se jeví naprosto správně. Ohledně dotazu na vypořádání - musím upřímně říci, že to je u SFŽP a MŽP problém.

Správně bychom měli udělat vypořádání (tj. zápisy : předpis, zúčtování zálohy, vyúčtování 388 jako časového rozlišení) až k okamžiku, kdy je dotace nějakým způsobem od poskytovatele uznána. Toho se bohužel u SFŽP a MŽP nikdo nemůže dočkat.

Var 1

Takže jedna varianta v praxi používaná je zúčtování dotace k datu, kdy má být dle rozhodnutí a smlouvy podána závěrečná zpráva, a to s předpokladem uznání " v dobré víře".  

Var 2

Další variantou je, že se čeká cca 18 měsíců - to je taková tradiční doba, když se neozvou, vypořádání se provede. 

Var 3 (ta mi připadá trochu nejistá, ale asi je také možná)

Méně častá je ta varianta k 15.2., ale je pro ni argument dle vyhlášky 52/2008 Sb. §7, odst. c) - "týkající se předchozího roku" 

Var 4 

A pak je tady poslední varianta, kterou nevidím moc ráda, protože mi připadá, že se nejedná o závěrečné vypořádání jen příjmem peněz. Např. kdyby se uznaly od poskytovatele v průběhu všechny výdaje, ale na konci nebyly dodrženy parametry, tak by mohlo dojít ke krácení dotace. Přesto pro variantu - vypořádání je k okamžiku příjmu peněz v případě, že se poskytují na základě již uhrazených výdajů - máme argument ve vyhlášce 52/2008 Sb. v §18: 

§ 18

(1) Příjemce dotace na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z prostředků finančních mechanismů a účastník programu, kterým byla poskytnuta dotace ve výši již uskutečněných výdajů, případně nákladů a uhrazených z vlastních prostředků příjemce nebo účastníka programu, nepostupují podle ustanovení této vyhlášky a dotace, která je poskytnuta uvedeným způsobem, je považována za finančně vypořádanou.

Takto např. postupují RRRS. 

Jestli mohu doporučit, tak bych volila variantu 1 v případě, že si myslíte, že již k žádnému ponížení dotace by nemělo dojít, pokud si to plně nemyslíte, tak variantu 2. Varianta 3 a 4 je na osobní odvaze. Přiznám se, že se dodnes nemohu v té vyhlášce 52/2008 ve vztahu k EU vyznat - dle mého názoru se jedná skoro vždy o §18, ale vypořádání k datu příjmu je dle mého názoru v rozporu s CUS 703, tak se toho trochu obávám. Jen přijetím části dotace nevzniká "nezpochybnitelnost důvodu" - a pak nevím, proč by se vlastně účtovalo o zálohách. Ty předpisy nejsou vzájemně propojené. (můj názor). 

Naše příspěvková organizace dostala dar od Čez na venkovní učebnu. Jelikož nemůže být investorem. Bude tento dar převeden na město na základě darovací smlouvy mezi ZŠ a Městem? Takto to budou mít ošetřeno v dodatku smlouvy s ČEZ. Může ZŠ a město uzavřít darovací smlouvu mezi s sebou je to takový paskvil. Pozemek a budovy ZŠ jsou ve výpůjčce. Je to nějak zamotané, ale jinak to nejde.

Bylo by lepší, kdyby darovací smlouva byla mezi ČEZ a městem s určením pro Příspěvkovou organizaci. Ale PO se svým zřizovatelem ani dle 250/2000 Sb. nemůže uzavřít darovací smlouvu, na druhou stranu darovací smlouvu s ČEZ může uzavřít PO je se souhlasem zřizovatele. Bylo by asi opravdu jednodušší si problém s nadací CEZ majetkově vyjasnit a dar může přijmout rovnou město pro svou PO - tj. jako účelový.  

Ing. Nejezchleb doplnil: Problém se zdaněním by nevznikl - nicméně striktně vzato - podle mne PO ani nemůže darovat zřizovateli (tedy správně by se to nemělo). Tady snad by mohlo být zajímavé - pokud by ten dar byl alespoň do vlastnictví zřizovatele - což by asi šlo se závazkem využití na učebnu - potom bych asi odčerpal účelově investiční fond a mohlo by to projít (předpokládám, že je to dar do investičního fondu).

Naše Město v letošním roce zahájilo generální opravu chodníků více ulic, která probíhá na základě smlouvy o dílo ve více etapách. Jedná se o investiční výdaj. Stávající chodník má své inventární číslo. Rekonstrukce spočívá v tom, že se zlikviduje původní chodník a je nahrazen zcela novým chodníkem, ale dochází ke změně jeho šířky. V některých ulicích po I.etapě je zrekonstruována pouze část chodníku a v následujícím období bude provedena další rekonstrukce. Na základě kontroly auditora nám bylo doporučeno vyřadit stávající inventární číslo rekonstruovaného chodníku a zůstatkovou hodnotu rozpočítat dle jednotlivých rekonstruovaných výměr a zbývající nerekonstruovanou část ponechat v majetku. Rekonstruovaná část je předávacím protokolem, popř. kolaudací uvedena do provozu a protokolem o zařazení do majetku předána na finanční odbor. Tím nám v účetnictví tedy vznikají dvě inventární čísla jednoho chodníku nově rekonstruovaného a toho původního. Je tento postup správný ? Majetkáři s tím moc nechtějí souhlasit. Raději by technicky zhodnocovali stávající chodníky. Většina těchto akcí je prováděna na etapy a může se stát, že ani celá ulice zrekonstruována nebude, protože zpravidla každá etapa je na základě nové smlouvy o dílo.

Chodníky máte pravděpodobně jako stavby nějak identifikované - názvem ulice, jinou lokalizací např. popisem,  číslem parcel, kde se nacházejí...

Když je takto chodník identifikován a např. se rekonstruuje jen 1/2 délky, tak vyřadíte jen část majetku - postupujeme stejně jako při vyřazení stavby v důsledku nové výstavby - zde je novou výstavbou TZ chodníku. Takže ano - zůstatkovou hodnotu rozpočítat a zaúčtovat 042 MD / 081 D a 081 MD / 021 D jen ve výši např.  1/2 (tj. poměr se použije u zůstatkové ceny, oprávek i vstupního ocenění). Ale to by se nemělo jednat o vyřazení majetku - ale jen části majetku, která vstoupí do pořizovací ceny TZ chodníku. Nevídím žádný důvod pro rozdělení chodníku na 2 inventární čísla - tj. jakoby na 2 majetkové položky. Vyřazení části majetku tento důvod nemá, jen se dočasně sníží ocenění, které se pak zase navýší o dokončené TZ. Příklad na vyřazení části stavby v důsledku nové výstavby mám v materiálu ke stažení k CUS 710.

Text v dotazu..vyřadit stávající inventární číslo rekonstruovaného chodníku a zůstatkovou hodnotu rozpočítat dle jednotlivých rekonstruovaných výměr  a zbývající nerekonstruovanou část ponechat v majetku. 

Nad tímto přemýšlím, co vás vedlo k takovéto úvaze? Když přeci např. dělám půdní vestavbu , tak také nerozdělím dům na dvě části, s tím, že půdu vyřadím a pak zařadím samostatně půdní vestavbu ... obsahově je to stejný případ. Nebyla v tom náhodou snaha o vyjádření, že se nejedná o rekonstrukci, ale jako spíše o novou stavbu? Co bylo příčinou této úvahy na rozdělení? Ptám se jen, jestli jsem něco důležitého nepřehlédla. 

Svazek obcí obdržel od FU platební výměr na úrok z posečkané částky s odůvodn.že nedodržel podmínky posečkání na odvod za porušení rozpočtové kázně - úrok z posečkané daně. Jak prosím zaúčtovat?

Předpis závazku ze sankční platby:  542 MD/ 347 D a úhradu 347 MD/ 231 6409 5363 D. 

Od ČS jsme dostali krátkodobý úvěr na zametací stroj (jako předfinancování dotace) a byl zřízen úvěrový účet. Platby faktur budou prováděny z BÚ vedeného u KB (máme zřízeno přímé bankovnictví). Dále ještě máme běžný účet u ČS a z tohoto účtu byl inkasem sražen poplatek za odesl. výpisu za nově zřízený úvěrový účet -9,50 Kč. Na úvěrovém účtu je ve stejný den účtování výpis: splátka poplatku +9,50Kč výpis předání na adresu -9,50 Kč. Konečný zůstatek úvěrového účtu i počáteční je 0. Buď bych účtovala jen na ČS BÚ a na úvěrovém nic neúčtovat: 1. D 231/20 §6310,pol 5363 Kč 9,50/MD 518 9,50Kč nebo převedu inkasovanou částku z ČS BÚ 231/20 na úvěrový účet u ČS a do nákladů bude poplatek 9,50 u úvěrového účtu? a)MD 262 / D 231/20 § 6330 pol. 5345 9,50 Kč b)MD 231/53 pol. 4134 9,50 Kč / D262 nebo místo 231/53 účet 281/30 bez RS? c)MD 518 / D 231/53 § 6310 pol. 5163 9,50 Kč nebo místo 231/53 účet 281/30 bez RS? Dále bych tento krátkodobý úvěr účtovala dle metodiky JHČ kraje doporučené naším krajem i na PRZV. 1. K datu smlouvy o úvěru předpis výše úvěru. MD 991/00 / D 999/991 2 000 000,-Kč 2. přijetí krátkodobého úvěru na účet u KB nebo lze účtovat bez 262 ? MD 231/10 pol. 8113 / D 262/00 2 000 000,-Kč MD 262/00 / 281/30 2 000 000,-Kč - Rozp. opatření k datu přijetí peněz na účet v příjmech 231/10 pol. 8113 2 000 000,-Kč - Rozp. opatření k datu přijetí peněz na účet v listopadu - za rok 2014 200 000 x 2 měsíce = 400 000, - v roce 2015 RO na zbytek částky tj. 1600000,-Kč nebo vše, tedy 2 000 000,-Kč rozpočtovat již v roce 2014? 231/10 pol. 8114 400 000,-Kč nebo celých 2 000 000,-Kč ? 3.snížení výše úvěru – den zaúčtování přijetí úvěru na účet 281/30 MD 999/991 / 991/00 2 000 000,-Kč 4. předpis přijaté faktury zaplacené z BÚ KB za zametací stroj 2 129 600,-Kč, z úvěru hrazeny 2 000 000, z obecních financí 129 600,-Kč MD 042/92 ORG 5862 2 129 600,-Kč / D 321/00 ORG 5862 2 129 600,-Kč 5.Úhrada přijaté faktury MD 321/00 ORG 5862 2 129 960,-Kč / D 231/10 UZ 15833 ORG 5862 § 3639 pol. 6123 ZJ 545 1 810 160,-Kč D 231/10 UZ 15832 ORG 5862 § 3639 pol. 6123 ZJ 541 106 480,-Kč D 231/10 ORG 5862 § 3639 pol 6123 ZJ 541 212 960,-Kč 6.Splátka měsíční ve výši 200 000,-Kč, krátkodobého úvěru ztržená inkasem z BU KB na ČS úvěrový účet, musí být přes 262? MD 281/30 / D 262/00 200 000,-Kč MD 262/00 / D 231/10 pol 8114 / 200 000,-Kč Ještě jsem se chtěla zeptat, pokud si vezmeme krátkodobý úvěr a účtuji položky přijetí úvěru 8113 a splátku 8114 a obec se s bankou dohodne na tom, že se tento krátkodobý úvěr stane dlouhodobým, tak budu pokračovat po roce splácení v účtování namísto pol. 8114 položkou 8124? Snížím částku a jinak nebudu nic měnit? A naopak, pokud jsme si vzali dlouhodobý úvěr na autobus a účtuji položky přijetí úvěru 8123 a splátku 8124 a obec se s bankou dohodne na tom, že se tento dlouhodobý úvěr stane krátkodobým,splatíme ho do 31.12.2014, tak budu účtovat stále jako o dlouhodobém úvěru? Za konzultaci velice děkuji.

Pro přehlednost jsem vepsala dílčí odpovědi do dotazu:

Buď bych účtovala jen na ČS BÚ a na úvěrovém nic neúčtovat: Ano, je to možné, ale musíte hlídat zůstatek na BÚ k úvěru, aby nedošlo k neúplnosti účtování. Je také možné účtovat na obou účtech – z vašeho ZBÚ na BÚ k úvěru přes konsolidační položky a náklady nebo splátky jistiny účtovat až na BÚ k úvěru – ale někdy je to opravdu jen práce navíc.

1.

D 231/20 §6310,pol 5363 Kč 9,50/MD 518 9,50Kč

nebo převedu inkasovanou částku z ČS BÚ 231/20 na úvěrový účet u ČS a do nákladů bude poplatek 9,50 u úvěrového účtu?

a)MD 262 / D 231/20 § 6330 pol. 5345 9,50 Kč

b)MD 231/53  pol. 4134 9,50 Kč  / D262  nebo místo 231/53 účet 281/30 bez RS?

c)MD 518 / D 231/53 § 6310 pol. 5163 9,50 Kč nebo místo 231/53 účet 281/30 bez RS?

Dále bych tento krátkodobý úvěr účtovala dle metodiky JHČ kraje doporučené naším krajem i na PRZV.

1.

K datu smlouvy o úvěru předpis výše úvěru.

MD 991/00 / D 999/991                            2 000 000,-Kč  - toto je možné, ale já s tím nesouhlasím, když se zároveň neúčtuje o podmíněném závazku navýšeném o úroky, s ohledem na dočasnost zápisu to můžete udělat, ale k 31.12., kdyby ještě nebyl úvěr zcela vyčerpán a na 991 by něco zůstalo, tak navýšené o úroky i na 993.

 2. přijetí krátkodobého úvěru na účet u KB nebo lze účtovat bez 262 ?

MD 231/10 pol. 8113  / D 262/00     2 000 000,-Kč

MD 262/00 / 281/30                          2 000 000,-Kč

Stačí takto: 231 8113 MD / 281 D.

- Rozp. opatření k datu přijetí peněz na účet v příjmech

231/10 pol. 8113 2 000 000,-Kč

- Rozp. opatření k datu přijetí peněz na účet v listopadu - za rok 2014 200 000 x 2 měsíce = 400 000, 

Pokud počítáte s tím, že v roce 2014 budete čerpat z úvěru jen 400 tis. kč, tak je správně udělat rozpočtové opatření jen na vyčerpaný úvěr – tj. 231 8113 jen na 400 tis. Kč.

- v roce 2015 RO na zbytek částky tj. 1600000,-Kč nebo vše, tedy

2 000 000,-Kč rozpočtovat již v roce 2014?

231/10 pol. 8114  400 000,-Kč nebo celých 2 000 000,-Kč ?

Na položku 8114 je potřeba rozpočtovat jen tu částku, co v roce 2014 počítáte, že z jistiny splatíte. Dle očekávaného toku hotovosti. Zbývající splátky se pak rozpočtou na 2015.

 3.snížení výše úvěru – den zaúčtování přijetí úvěru na účet 281/30

MD 999/991 / 991/00                        2 000 000,-Kč – ano – ale trochu mě mate výše uvedených těch 400 tis. Kč – v logice podrozvahy by pak těch 1,6 mil. Kč na podrozvaze mělo zůstat do doby, než načerpáte celý úvěr – a plus ta 993 (podmíněný závazek z budoucího úvěru), kdyby zůstalo přes 31.12. do roku 2015 (do konce roku 2014 by nebyl úvěr vyčerpán).  

4. předpis přijaté faktury zaplacené z BÚ KB za zametací stroj

    2 129 600,-Kč, z úvěru hrazeny 2 000 000, z obecních financí     129 600,-Kč

MD 042/92 ORG 5862 2 129 600,-Kč / D 321/00 ORG 5862 2 129 600,-Kč

V pořádku

5.Úhrada přijaté faktury

MD 321/00                    ORG 5862                                       2 129 960,-Kč /

D    231/10 UZ 15833 ORG 5862 § 3639 pol. 6123 ZJ 545 1 810 160,-Kč

D    231/10 UZ 15832 ORG 5862 § 3639 pol. 6123 ZJ 541    106 480,-Kč

D    231/10                   ORG 5862 § 3639 pol 6123 ZJ 541     212 960,-Kč

V pořádku.

6.Splátka měsíční ve výši 200 000,-Kč, krátkodobého úvěru ztržená inkasem z BU KB na ČS úvěrový účet, musí být přes 262? Nemusí – stejné jako v bodě 1. Stačí zápis 281 MD / 231 8114 D.

MD 281/30 / D 262/00  200 000,-Kč

MD 262/00 / D 231/10  pol 8114 / 200 000,-Kč

Ještě jsem se chtěla zeptat, pokud si vezmeme krátkodobý úvěr a účtuji položky přijetí úvěru 8113 a splátku 8114 a obec se s bankou dohodne na tom, že se tento krátkodobý úvěr stane dlouhodobým, tak budu pokračovat po roce splácení v účtování namísto pol. 8114 položkou 8124? Snížím částku a jinak nebudu nic měnit? Ano. Ale asi by nebylo ani vyčteno, kdybyste zůstala u položky 8114.

A naopak, pokud jsme si vzali dlouhodobý úvěr na autobus a účtuji položky přijetí úvěru 8123 a splátku 8124 a obec se s bankou dohodne na tom, že se tento dlouhodobý úvěr stane krátkodobým,splatíme ho do 31.12.2014, tak budu účtovat stále jako o dlouhodobém úvěru?  Ano

Dobrý den, prosím chci se zeptat ohledně dotace ze SFZP. Měli jsme v roce 2013 dotaci za stroj na čistění silnic a chodníků celkové náklady na projekt 1.956.672,-- Kč. Způsobilé 1.907.820,-- Kč. Zbytek nezpůsobilé. To vše do konce září 2013. V listopadu a v prosinci firma, která nám dělala správu projektu vystavila dvě faktury cca 18.000,-- Kč - měly být již provozní - neinvestiční - nepatřit do projektu. Ale bohužel v březnu 2014 se ukázalo, že tyto faktury měly být investiční a posílaly se na fond. Měly být být na investici a já je mám jako neinvestiční (provozní 518). Takže celkové náklady na projekt mám 1.938.672,-- Kč. To vše v roce 2013. Nyní v roce 2014 se tyto dvě faktury dohledaly a poslaly na SFZP. Volala jsem si na fond, tam to je prý vše v pořádku. Ničemu to prý nevadí. Hlavně, že jsou zaplacené. A přeúčtovávat to nemusím. Ale zdá se mi to divné. Pořád o tom přemýšlím jestli to opravdu nemám opravit. Mám na kartě majetku o 18.000,-- Kč méně. Můžu opravit v roce 2014 zápisem 042/518 nebo 042/408 a doúčtovat na kartu majetku stroje - tyto dvě faktury? Nebo to opravdu již mám nechat a zbytečně se v tom nemáchat? Velmi děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek týdne.

Ta faktura na 18 tis. Kč - můžeme řešit jako v režimu rozdílné dohady (CUS 710), tj. zaúčtovat ji rovnou jako mimořádný odpis - zápis 551/321, nebo jak uvádíte udělat opravu vstupního ocenění -  tak ještě navýšit 022 MD /518 D a dopočítat si odpisy – protože se jedná již o uzavřený rok, ručně by to šlo tak, že se vypočítají odpisy, doúčtuje se 551/082 a na kartě se 082 ručně opraví. S ohledem na to, že se jedná o dotovaný majetek, tak je oprava přehlednější, než jednorázové shození do nákladů. 

Jen ještě upozorňuji na CUS 710, kde je uvedeno, že pokud UJ chce zahrnovat do výdajů souvisejících s pořízením DM administraci dotace, tak by tak měla mít uvedeno ve vnitřním předpisu.