Dotazy

Jsme obec, která sleduje výši svého obratu. Od ledna 2014 nezahrnujeme do obratu úplaty za nájmy osvobozené podle § 56a podle zákona o DPH. Nejsem si úplně jistá s některými nájmy či pronájmy u některých smluv. 1) dlouhodobý pronájem kadeřnictví - nebytové prostory, 2) smlouva na pronájem parkoviště, prodejního kiosku a veřejných WC, která je uzavřena podle zákona o nájmu nebyt. prostor, 3) smlouva kde předmětem májmu je vnější zeď vodojemu a pozemku 3x4m pro umístění antén a telekomunikačního zařízení. Moc děkuji za odpověď.

Takže zkusíme to nějak zrekapitulovat - co je a co není nájmem ve vztahu k vymezení podle judikatury ESD k DPH:

- dlouhodobý pronájem kadeřnictví - předpokládám, že je to výhradní užívání po nějakou delší dobu - tedy pronájem a zařazuje se obecně pod osvobozená plnění podle §56a

- pronájem parkoviště, kiosek a veřejných WC - tady je trochu problém, protože pronájem nemovitostí určených k parkování (za účelem parkování) nemůže požívat osvobození od DPH... - pokud je toto na jednu smlouvu s jedním nájemným (tedy kombinace jak parkování, tak i ten kiosek ...), tak je to o vymezení, co je plnění hlavní - já se obávám, že to bude parkoviště a potom by to bylo zdaňované (tedy do obratu by se to načítalo)

- u posledního případu řešíme hranici mezi pronájmem a poskytnutím práva... - pokud by to byla jen vnější zeď vodojemu, tak se to podle judikatury ESD nebere jako nájem, ale poskytnutí práva - jako zdaňované plnění - nicméně pokud je tam to výhradní užívání pozemku 3x4 (třeba ve smyslu, že by to přímo přiléhalo k té stěně vodojemu a oni by používali výhradně ten pozemek s tím, že nějaké zařízení by bylo zároveň na tom vodojemu - taženo přímo z toho pozemku, tak by se to snad dalo "ukoulet" na to, že je to nájem). Ale je to velice hraniční - pokud byste již byli plátci - tak takovýto případ bych rozhodně dohodl pro jistotu s DPH.

Pokud tedy zrekapituluji - případ 1 v pohodě osvobozeno, případ 2 spíše podle mne s DPH a do obratu ano, případ 3 asi hraniční (skoro bych si myslel, že by mělo být s DPH a do obratu ano, ale pokud je tam výhradní užívání toho pozemku, tak by se snad to dalo vyargumentovat i na osvobození, ale opakuji - jak bych se dostal do DPH, tak automaticky bych toto sjednal s DPH, abych eliminoval riziko) ZN

Naše město si nechává zpracovávat kroniku města. Znamená to, že pán se kterým máme sepsanou smlouvu na zpracování, se dostaví na kulturní akci, která se koná v našem městě. Na kameru natočí akci, poté film. záznam zpracuje a vyhotoví DVD, které poté na základě předávacího protokolu předá příslušnému zaměstnanci úřadu k následujícímu uložení. Do účtárny nám zašle fakturu na zpracování Kroniky a v příloze zaznamená pořadové číslo DVD s názvem zaznamenané kulturní akce a cenu vyhotovení dle natočených minut (např. 1 DVD - vánoční trhy - 700,-- Kč - natočeno 53 minut). Vedení nyní rozhodlo, že chce DVD evidovat v majetku, zatím jsem účtovala jako službu. Prosím o radu, jak tedy správně účtovat dle požadavku, aby se promítla DVD v majetku města. Děkuji.

I když vedení rozhodlo, že chce DVD evidovat v majetku, tak to ještě neznamená, že se podstatou o nějaký majetek jedná. Stačilo by asi vést mimoúčetně, jen v operativní evidenci. 

DVD by mohlo být majetkem v logice ocenitelného práva (014) - pokud by se pořízení filmu považovalo za dílo dle autorského zákona a měli jste právo prodeje, rozmnožování, prezentací....a také byste toto právo chtěli využít. Např. kdybyste prodávali namnožená DVD se záznamem kulturních akcí občanům. Namnožená DVD by pak již byla v režimu výrobku. 

Podmínkou nehmotného majetku - využitelný, slouží pro činnost, pro zdokonalení. Jen založení záznamu akce není nehmotný majetek. Pokusím se vysvětlit - nahrání "pohyblivých obrázků" je jen jiná forma zápisu - je to pak stejné, jako kdybyste chtěli evidovat v majetku nahrané zvukové zápisy zastupitelstva, nebo napsaný text...musí to mít i jiný majetkový přínos - u DVD právě v tom smyslu práva. 

V rámci dotačního projektu jsme pořídili bezdrátový rozhlas s investiční dotací. Rozhlas jsme zařadili do majetku v dubnu 2014. Rozhlas byl zařazen včetně podílu investiční dotace, kterou jsme obdrželi zálohově (zálohu máme dlouhodobou do 30.9.2015-není vyúčtována). Nyní v říjnu nám však přišla ještě poslední faktura, která měla být zařazena do DHM v dubnu, jedná se o 12 tis. V rámci tohoto projektu byl ještě pořízen digitální povodňový plán - faktura na 112 tis. Na obě faktury jsem bohužel zapomněla a nyní nevím jak zaúčtovat a vyhodnotit zařazení digitálního plánu. Vím, že po zařazení DHM následně vyfakturované služby nedosahující limitu TZ (ve vztahu k první faktuře to limit nesplňuje), by se měly účtovat do nákladů, ale dostaneme 90% zaplaceno fondem jako transfer na pořízení majetku. Digitální plán (také spadá do 90% dotačního transferu) patří zařadit také jako související výdaj celé akce na rozhlasy a zaúčtovat na § 3341 nebo zařadit jako DNM na 019 a § 2331? Pokud by obě faktury spadli do pořízení rozhlasu, dalo by se to vyhodnotit jako TZ a zařadit včetně dotace nyní? Můžete mi prosím poradit co s tím a jak správně zařadit a zaúčtovat?? Děkuji.

Nejprve k této části dotazu: 

Rozhlas byl zařazen včetně podílu investiční dotace, kterou jsme obdrželi zálohově (zálohu máme dlouhodobou do 30.9.2015-není vyúčtována). 

Jen chci upozornit, že k zařazení majetku do užívání byste měla dát celou očekávanou dotaci zápisem 388/403 a hned ji přiřadit na kartu. Trochu se obávám, že s ohledem na digitální plán je potřeba i tu dotaci rozpočíst. Ten digitální plán nemůže být součástí rozhlasu (tj. ten nápad s TZ rozhlasu není správně), povodňový plán je  samostatně identifikovatelný nehmotný majetek, který je dlouhodobý, pokud o něm nerozhodne účetní jednotka jinak (ve vyhlášce č. 410/2009 je zmocnění pro UJ - §11, ost. 8 ), patřil by na účet 041, zařadit na 019 a měl se pořizovat s položkou 6119. Odpa je vhodný možná 3635, nebo 2399. 

Ta faktura na 12 tis. Kč - můžeme řešit jako v režimu rozdílné dohady (CUS 710), tj. zaúčtovat ji rovnou jako mimořádný odpis - zápis 551/321, nebo protože se jednalo o zařazení v roce 2014, tak ještě navýšit 022 rozhlas a dopočítat si odpisy - nevím, co vám umožňuje program na majetek, před uzavřeným rokem často umí odpisy dopočítat a opravit sám, ručně by to šlo tak, že se vypočítají, doúčtuje se 551/082 a na kartě se 082 ručně opraví. S ohledem na to, že se jedná o dotovaný majetek, tak je oprava přehlednější než jednorázové shození do nákladů. 

Obec provozuje fitcentrum, v prosinci 2013 pořídila posilovací věž za cenu 119.765, 80. V lednu 2014 reklamovala a po dohodě toto zařízení vrátila a v této hodnotě dostala cvičební pomůcky, z nichž jedna je v hodnotě 43.490 (022), některé v hodnotě od 3.000 do 40.000 Kč (028) a některé i v hodnotě nižší. U původní věže nebyly ještě účtovány odpisy, můžu vyřadit v pořizovací ceně a nový majetek zařadit dle hodnoty na 022, 028 a co s hodnotou menší než 3.000 (celkově asi 22.000)? O příjmech a výdajích nebylo letos účtováno, takže v rozpočtu se neobjeví a do nákladů asi taky nemůžu dát? Doklad o této transakci se ke mně dostal až dnes :-(

Majetek - věž vyřadit, nový zařadit - souhlas. Ale zařazení by mělo být do správného období - hlavně ty věci, co patří na 022, aby byly zobrazeny dobře náklady z odpisů - tj. od dalšího měsíce po zahájení užívání. I když vám dali info pozdě, tak je to jen chybou UJ, je potřeba odpisy poměrově za dobu používání (od doby, kdy byl "náhradní majetek" předán), dopočítat a na majetkovou kartu nastavit. U DDHM je potřeba dostat hodnotu do nákladů na 558...

Otázkou je zaúčtování vyřazení majetku - ono se jedná vlastně o výměnu, nejedná se o "nákladové vyřazení " Ta věž se jakoby  mění na jiný majetek, částečně jinak klasifikovaný, takže správné zaúčtování by bylo : 

022 MD / minus 022 D věž část (toto se účtovat snad ani nemusí), 028/088 a 558 MD/ 022 D věž část, a ve výši 22 tis. pod DDHM : 501 MD / 022 D věž zbytek  a případně 902/999 ve výši majetku pod hranici DDHM.

A tedy u 022 nového majetku zaúčtovat odpisy (od ledna, února, března?) 551/082 a nastavit 082.  

Obvod zřídil kronikářské a informační centrum, kde se v "Historické světničce" vystavují dobové předměty od obyvatel, např. staré hračky, nádobí, pračka a různé vybavení domácnosti. Tyto předměty jsou od obyvatel přebírány na základě darovací smlouvy, kde ale není uvedena hodnota darovaného majetku. Jak máme tento majetek evidovat, případně na jakých účtech.

Pokud je účel muzejní (nebo obdobná) sbírka (což tomu tady skutečně odpovídá), tak bych ji prostě nabral na 032 s tím, že to ocením na 1 Kč (případně každý jednotlivý předmět na úrovni 1 Kč) - za těchto okolností mi nevadí, že by to bylo i např. nějaké "to haraburdí". Když bych měl sbírku jako celek takto, tak bych snad ani neúčtoval potom o každém jednotlivém bezúplatném doplnění - jen bych si to připisoval na nějaký seznam, co ta sbírka obsahuje (druhá alternativa - co předmět to koruna). Pro daň z příjmů je jen ta drobná nepříjemnost, že správně by to mělo být znalecky oceněné - pro příští rok snad již jen ocenění na úrovni 1 Kč - tedy já bych to letos daňově neřešil a udělal bych to v režimu 2015 - tedy přidanil jen tu 1 Kč. (případně si dát do přiznání k DPPO nějakou rezervu i na tyto odhady - tj. navýšit o nějaký "hrubý"odhad). 

Samozřejmě pokud byste nebyli ochotni z toho udělat sbírku (na tu 1 Kč ..) - potom MD 501/Dal 649 podle ČÚS 707 - tady by se ceny musely  odhadem stanovit...ZN 

Sbírku muzejní evidujeme dle §71 vyhlášky 410/2009 Sb.  v systému, že se ocenění 1 Kč nenavyšuje, ale vše jde do nákladů (případně, když zadarmo, tak nikam) a zůstává v evidenci na 032 jen ta 1 Kč. 

Náš městys založil společnost se Správou KRNAP za účelem opravy MK. Provedení oprav zajistí městys ( cca1 233 282,-Kč), předpokládám, že budu účtovat jako klasickou opravu MK a podíl KRNAP bude ve výši 300 000,- bez DPH. Úhrada KRNAPu bude provedena na základě výzvy k úhradě po dokončení opravy komunikace. Prosím, jak budu účtovat vklad KRNAP?

Po shlédnutí smlouvy jsem vážně překvapená, čemu se teď říká "společnost" a "vklad" - ten NOZ, to je hrozný zmatek.

Obsahově se však jedná o transfer s vypořádáním. Tj. smlouva do podrozvahy na 942/999, příjem 231 2212 pol. 2321 MD/ 374 D a vyřazení z podrozvahy v přijaté výši "zálohy". A vypořádání s Krnapem - až uznají nárok dle smlouvy: 377 MD/ 672 D a zúčtování zálohy 374 MD/ 377 D. 

Dobrý den, prosím o posouzení, zda mohu při výpočtu odměn končícím a začínajícím členům ZO použít naši směrnici ze dne 30.6.2012, kde v odst. I bodě 3 je uvedeno: Odměna neuvolněným zastupitelům bude vyplácena za každý i částečně odpracovaný měsíc v plné výši.

Závazné je nařízení vlády č.37/2003 Sb. Tam je uvedeno, v §3, že se musí krátit poměrem, a to v případech nemoci atd. V §4 je, že nenáleží ode dne zaniknutí mandátu. Myslím si, že vaše směrnice je nad rámec nařízení. Doporučuji spíše respektovat poměrné krácení, aby vám někdo nevyčetl překročení odměn dle nařízení. I když se přiznám, že v případě vzniku a zániku mandátu trochu na rozpacích jsem. U vás zasedala obě zastupitelstva hned v říjnu? 

Na účet 403 901 dotace na pořízení dlouh.majetku jsem chybně zadala v roce 2010 částku místo 944186,50, jsem měla 944186,29. Až nyní jsem na to přišla a nevím jestli mám správně opraveno : 403 901 MD -0,21 672 312 Dal -0,21

Ano, takto opravit bez problému můžete. Využijeme ustanovení 4.2.6. CUS 709 - jako jednorázové upravení chybky. 

Jak správně zaúčtovat dodatečný transfer. V letech 2008-2012 se v obci budovala MVN (rybník) na který byla poskytnuta dotace z SFŽP a ERDF. V 11/13 přišla poslední faktura na konečnou úpravu - což byl také UN - dotace přišla do konce roku 2013. Tím jsme měli akci za skončenou, převedli jsme ji do majetku (cca 6 mil.) včetně transferů (cca 4 mil.). Nyní se fond rozhodl, že nám ještě proplatí 1 fakturu z roku 2012 ve výši ERDF 7 800 Kč a SFŽP 600 Kč. Jak tedy teď správně účtovat? Původně jsem účtovala 231/472; 472/403 a odúčtovala z podrozvahy. Opravit 403 nebo rovnou do výnosů? Je nutné to nyní také dávat na podrozvahu (943)? A co rozpočet? O navýšení příjmů požádám ZO, ale ve výdajích už nemám co označit...

To jsou velmi nevýznamné částky, zúčtujeme je v režimu 4.2.6. dle ČÚS 703 jen zápisem 346/403 a 403/672, příjem 231/346. Rozpočtové opatření jen např.  4213 a 4216 MD / 8115 D nebo jiné výdaje zatím příjmy nekryté - jakékoliv. Výdaje není potřeba mít vždy do výše příjmů označené NZUZ, když vznikly v min. období. To je běžná praxe, že dotace je ex post, tj. že jsou v účetním období  již jen příjmy. 

Dobrý den,byla nám poskytnuta výše zmíněná dotace na výdaje jednotky sboru dobrovolných hasičů. Částku jsem zaúčtovala na položku 4122/374. Jaký mám zadat předpis dotace? Vrácení finančních prostředků má být do 5.12.2014.

Až bude dotace s krajem vypořádaná - uzná vám kraj vypořádání, nebo dá nějakou zprávu, tak se zaúčtuje 348 MD /672 D a zúčtuje se záloha 374 MD /348 D. Doplatek od kraje: 231 4122 MD / 348 D, vratka 374 MD/ 231 (-4122 - na položce se bude potřeba s krajem domluvit, zda povedou v režimu vypořádání, nebo vratky dotace). 

Nevím, o jak významnou částku se jedná, ale asi nevýznamnou, kterou na podrozvaze pro nevýznamnost nevedete, že ano? Jinak smlouva s krajem 942/999 , vyřazení vždy ve výši přijaté zálohy a zbytek ke stejnému datu, co se dělá předpis na 348.

Prosím o zaslání Vašeho názoru, zda je lepší účtovat u peněžních fondů obce výsledkově nebo zdrojově. Dále bych se chtěla utvrdit v názoru, že není možné účtovat jeden fond přes 548 a 648 a další pak přes 401.

Z hlediska závazného předpisu - máme postupovat jen analogicky jako PO, ty mají možnost jak 548 a 648, tak 401 a u každého fondu jinak. Nemohu tedy dle předpisu striktně říci, že to není možné. Jen alespoň u jednoho fondu stejnou metodu, u jednoho fondu nekombinovat. 

Z hlediska vypovídací schopnosti bych dala metodám k fondům toto pořadi: 

1. 401 (zápisy 401/419 a 419/401) - neovlivňuje VH, je to jen technické zobrazení zdrojů k peněžním fondům 

2. 548 a 648 - ovlivňuje VH náklady a výnosy, které se v čase nerealizovaly, volí se tam, kde je zájem o manipulaci s VH 

3. Kombinace obou metod pro různé fondy - to je nepřehledné účetnictví, ale jak výše uvádím, nemohu říci, že "nesprávné" (tj. že je to mimo předpisy). 

Zatím nezveřejňuji, nechám případně doplnit názor i Zdeňka Nejezchleba, fondy, ty on má moc rád: 

Pokud je fond jen odložením peněz někam - jsem striktně proti výsledové tvorbě a následnému zúčtování do výnosů - odložení peněz do fondu nemůže znamenat náklad a jejich výběr zase výnos. Připomínáme, že obce klidně mohou vytvářet peněžní fondy určené na investice - tam je tvorba jako náklad již naprosté zoufalství. Tedy pokud možno proti 401 (zobrazuji jen přesun v rámci vlastních zdrojů), ale rozhodně nic jiného. Jedině jsem ochoten přimhouřit oko u fondů, které jsou určeny řekněme k rychlé spotřebě jako náklad - tedy třeba sociální fond zaměstnanců - tam to řekněme nějakou logiku dává ...ZN

Dobrý den, na základě naší domluvy si Vám dovoluji zaslat následující dotaz: Naše příspěvková organizace si se souhlasem zřizovatele založila numismatický kabinet, jehož součástí by měli být mince, známky, nálepky atd. Tyto předměty bude PO pouze vystavovat, kabinet nebyl založen za účelem prodeje těchto předmětů. Jejich pořizovací cena by neměla přesáhnout částku 40.000,- Kč. Pořizovací cena již zakoupených známek se pohybuje v rozmezí 500 - 1.000 Kč. Nákup těchto předmětů provádí organizace na různých výstavách. Domníváme se, že se jedná o "kulturní předměty" a potřebovali bychom poradit s jejich účtováním: - zda se pořizují z provozních prostředků nebo z prostředků investičního fondu, - zda jejich pořízení účtovat do nákladů nebo se o nákladech účtuje až v případě jejich vyřazení, - zda tyto předměty evidovat na účtu 032 nebo jiných majetkových účtech?

Podle mého názoru se o kulturní předměty jedná. Pokud je jen nedostávají, ale pořizují, nemají nějakou sbírku jako základ, co je oceněna 1 Kč, ale vlastně pořízením sbírka vzniká, tak bych volila účtování IF, účet 032 a sbírku bych o pořizovací cenu jednotlivých předmětů rozšiřovala. Postup dle §71, odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. 

Město budovalo kanalizaci a ČOV. Zároveň budovalo i vodovody. V řijnu byl u obou akcí povolen zkušební provoz, nedošlo ještě k jeho kolaudaci. Kolaudace proběhne až po ukončení zkušebního provozu někdy příští rok. Město k tomuto řešení přistoupilo, aby tím "prodloužilo" záruku. K jakému okamžiku mám zařadit tyto akce do majetku na účet 021, k okamžiku uvedení do zkušebního provozu, nebo až ke kolaudaci? Někde jsem četl, že obě možnosti mohou být správně. V současné době nemám ještě všechny faktury např. fakturu za archeologický dozor obdržím nejdříve koncem roku. Vzhledem k celkové ceně akce se jedná o zanedbatelné výdaje, ale rád bych je měl také v majetku. Celkově by se mi víc hodilo, zařadit uvedený majek později tj. k okamžiku kolaudace. Bude tento postup správný?

Dobrý den, kopíruji sem kousek přednášky Ing. Nejezchleba k majetku. Na konci uvádí souhlas i se zařazením až k okamžiku kolaudace. Také si myslím, že dobře je oboje, a že je to jen na rozhodnutí UJ. Argument pro zařazení až po zkušebním provozu a kolaudaci se dá vždy najít (nejen ten na konci uvedený). 

U staveb se zkušebním provozem – okamžik zařazení

Je budována nová ČOV. Dokončeno stavebně v 6/2014 s tím, že následuje 6 měsíců zkušební provoz a teprve poté kolaudace (nakonec 1/2015). Dotaz zní – v jakém okamžiku by mělo dojít k zařazení do majetku.

Upozorňuji na to, co tím zkušebním provozem je sledováno – zařízení je provozuschopné a v zásadě dokončené (jinak by nebyl zkušební provoz povolen), pouze se jedná o typ zařízení, kdy určité vlastnosti je možné odzkoušet až v „ostrém provozu“ – pokud se to osvědčí v dané testovací lhůtě, dochází ke kolaudaci.

 Inspirace – interpretace Národní účetní rady I-6 (odkaz ještě na „starý stavební zákon“):

Okamžik zařazení staveb do užívání u rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu

Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky (druhá část § 84 stavebního zákona). Stavební úřad posoudil stavbu jako dokončenou, způsobilou k užívání. K datu nabytí právní moci výše uvedeného rozhodnutí je možné převést uvedenou stavbu do dlouhodobého majetku.

 Odkaz – článek z 2008 – ing. Běhounek

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d4901v6901-uvedeni-dlouhodobeho-hmotneho-majetku-do-uzivani/

Tedy máme zde příklon k názoru (a podle mých zkušeností plně akceptováno i finanční správou), že zařadit bych to již měl k okamžiku uvedení do zkušebního provozu, neboť tímto datem je to již způsobilé k užívání

 vnímám problém:

- zařadím do užívání a ke kolaudaci nakonec nikdy nedojde

Je to extrémní situace, nicméně musím říci, že mi již někdo hlásil, že u něj nastala (tedy došlo k ukončení zkušebního provozu a nenastala kolaudace, protože se ukázalo, že tam byly nějaké problémy). Tady uznávám, že zařazení do provozu již k okamžiku zkušebního provozu povede ke komplikaci – správně bych to totiž ukončením zkušebního provozu a danou ztrátou způsobilosti k užívání měl vrátit na účet 042, nicméně pokud jsou tam již naběhlé odpisy, tak nikde není napsáno, zda odpisy vystornovat a dát to na 042 v pořizovací ceně, nebo se tvářit, že odpisy tam byly právoplatně a na 042 to převést v ZC. Já bych skoro vybral tu první variantu (kvůli různým evidenčním aspektům) – nicméně skutečně připouštím toto je v účetní legislativě neřešená situace a může to být pro někoho argument, proč zařadit do majetku až při kolaudaci.

Chtěli bychom , aby zastupitelstvo obce pověřilo radu obce ke schvalování rozpočtových změn. Prosím Vás,je nějaké konkrétní znění, které bychom mohli použít do usnesení a nezkomplikovali si s tím život?

V knize RS 2014 jsou uvedeny podněty, na co u převodu kompetencí ke schvalování rozpočtových změn pamatovat. Zpravidla se řeší ve dvou rovinách:

První je, že se stanoví změny závazných ukazatelů do určité výše vyjádřené v Kč, které může rada (starosta, kde se rada nevolí) v rámci své pravomoci provádět. Vhodné je ještě doplnit četnost, kolik takových změn může být přijato za určité časové období (např. mezi zasedáními zastupitelstva, za měsíc, apod.), aby nedocházelo ke zneužití kompetence.

Druhou rovinou je nadefinování případů, kdy může rada obce změnit rozpočet bez ohledu na výši rozpočtové změny. Zpravidla se definují případy k zajištění chodu obce jako jsou přijetí a realizace účelově poskynutých prostředků, výdaje k odvrácení škod, výdaje k prevenci havárií, řešení živelních pohrom, výdaje ve stavu nouze, úhrady pokut, penále, daní a daňových doměrků, odvodů, zaúčtování příjmu a výdaje daně z příjmů právnických osob, kterou platí obec sama sobě, technické změny rozpočtu vlivem změny předpisů pokud mají vliv na rozpočet (např. zavedení nového paragrafu pro volby apod.).

Je ale nutné říci, že přesné znění usnesení závisí na konkrétních podmínkách v dané obci - např. nechá zastupitelstvo radu (starostu) navyšovat výdaje na mzdové prostředky? Nechá zastupitelstvo radu (starostu) navýšit schodek rozpočtu? 

Celá problematika dobře a funkčně nastavených vztahů mezi zastupitelstvem a radou (starostou) ve věci schvalování změn rozpočtu začíná už ale tím, jakým způsobem, resp. v jaké struktuře třídění je rozpočet zastupitelstvem schválen. Když se podíváme, co říkají předpisy, tak stanovují  pouze to, že rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby a že musí vyjadřovat závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány obce, založené nebo zřízené právnické osoby a další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. V zásadě i v praxi existují dvě krajní možnosti podrobnosti schváleného rozpočtu, z nichž ale jednu nelze doporučit a druhou lze rovnou zamítnout. Vhodné řešení je třeba hledat někde mezi nimi.

První krajní možností je rozpočet schválený v úrovni třídění paragraf, položka a UZ. Takto podrobně nastavený rozpočet je pro radu či starostu svazující a je obtížné zajistit hospodaření, které nebude rozpočet překračovat. Změny rozpočtu bývají pracné a pro všechny zúčastněné i nepřehledné, protože je nutné v průběhu roku upravovat velké množství položek (závazných ukazatelů).

Druhou krajní "možnost"  zmíníme jen pro pořádek, protože ta je v rozporu s předpisem, závazné ukazatele musí být pro právnické osoby...§12 - Jednalo by se o variantu rozpočtu, který by byl schválený pouze ve struktuře celkový objem příjmů - výdajů - financování. (ale děje se to)

V praxi se jako šikovné ukazuje např. nastavení závazných ukazatelů na výdajové straně na úrovni jednotlivých paragrafů odvětvového třídění.

Níže je uveden návrh usnesení, který není zamýšlen přímo k použití, ale spíše k zamyšlení a inspiraci, jakým způsobem lze uvažovat při nastavování rozpočtu a kompetencí. Usnesení se týká schválení hypotetického rozpočtu, ve kterém jsou závazné ukazatele nastaveny takto: u příjmů v rámci třídy 1 - daňové příjmy a třídy 4 - přijaté dotace na jednotlivé položky, u příjmů v rámci třídy 2 - nedaňové příjmy a třídy 3 - kapitálové příjmy na jednotlivé paragrafy odvětvové třídění (kromě položky 2460, ta je samostatně), u výdajů na celé třídy druhové třídění (třída 5 - běžné výdaje a 6 - kapitálové výdaje) v rámci jednotlivých paragrafů odvětvového třídění. Jedná se o obec, která nevolí radu a kompetenci schvalování změn rozpočtu tak zastupitelstvo přenáší na starostu. Obec zřizuje příspěvkové organizace, o příspěvcích na provoz pro PO si zastupitelstvo vyhradilo úplnou rozhodovací pravomoc, starosta je nemůže měnit.

Pro názornost - závaznými ukazateli rozpočtu tak jsou např.:
pol 1111; pol 4112; odpa 6171 třída 2; odpa 2212 třída 5; odpa 2219 třída 6, odpa 3113 pol 5331 (příspěvek PO škole, starosta nemůže měnit)

Normální písmem je text usnesení, kurzívou komentář:

I. Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet na rok 2015 jako rozpočet přebytkový s příjmy ve výši 22 000 000 Kč a výdaji ve výši 21 000 000 Kč. Schválený rozpočet je nedílnou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva, ke kterému je připojen jako příloha č. 1. 

II. Zastupitelstvo obce stanovuje v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) a § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v následujícím rozsahu:

Na příjmové straně rozpočtu:

a) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 1 (daňové příjmy). Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů, ale rozpočtují se do financování. O jejich případném zapojení do výdajů rozhodne zastupitelstvo. Tady je to spíše formální, protože i přijetí nerozpočtovaných daňových příjmů nelze považovat za překročení rozpočtu. Ale zastupitelstvo říká, že starosta může tyto prostředky narozpočtovat, nesmí je však zapojit do výdajů, tzn., že by se rozpočtovaly na položku 8115 a o jejich využití rozhodne zastupitelstvo, nikoliv sám starosta. 

b) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 2 (nedaňové příjmy) a třídy 3 (kapitálové příjmy) do výše 100 000 Kč. Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů rozpočtu kromě účelově určených darů. 

c) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 4 (přijaté dotace) u rozpočtového zapojení účelových dotací v případě, že zastupitelstvo schválilo účast obce při podání žádosti o transfer nebo jsou transfery poskytovány na základě právních předpisů. Tyto prostředky starosta zapojuje do výdajů. Starosta může zapojit do příjmů i výdajů schválené účelové dotace, dotace na volby a další.

Na výdajové straně rozpočtu:

a) navýšení závazného ukazatele do výše 100 000 Kč v období mezi jednotlivými zasedání zastupitelstva. Tato pravomoc se nevztahuje na závazné ukazatele příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. Navýšení jednoho závazného ukazatele musí být kompenzováno snížením jiného závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu, aby rozpočtovým opatřením nedošlo ke snížení přebytku nebo ke zvýšení schodku schváleného (upraveného) rozpočtu. Tady zastupitelstvo dává starostovi možnost navýšit závazný ukazatel do výše 100 000 Kč, ale za předpokladu, že jinde ušetří a tím nezvýší celkový objem výdajů. 

b) přesuny v rámci jednoho paragrafu mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny zastupitelstvem, ale u kterých je nutné po uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou. Tady tuto pravomoc starosta využije v situaci, kdy např. zastupitelstvo schválí technické zhodnocení budovy školy, výdaj se narozpočtuje na odpa 3113, třída 6 - kapitálové výdaje, ale z dokumentace pak vyplyne, že se nejednalo o technické zhodnocení, ale opravu a je třeba výdaj zatřídit do třídy 5 - běžné výdaje. Tuto pravomoc má starosta bez ohledu výše výdaje.

c) navýšení závazného ukazatele o částku v případě potřeby vyšší než 100 000 Kč v případě, kdy je výdaj nutný k zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, k odvrácení možných škod, dále když včasné neprovedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady. Dále v případě úhrady pokut, penále a dalších nutných výdajů, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. 

III. Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po schválení rozpočtového opatření starostou.

Takto vyhrazené kompetence jsou poměrně striktní, starosta nemůže žádným způsobem zvýšit schodek nebo snížit přebytek (s výjimkou písm.c) . Samozřejmě je možné formulovat kompetence i tak, že starosta z dodatečných příjmů (např. daňových) může v určitém limitu navýšit závazný ukazatel na výdajové straně rozpočtu. Je to jen na pravidlech, které stanoví zastupitelstvo.

V minulosti jsme měli penize na IKS, které jsme vedli na 069 tenkrát proti 901, vklad jsme evidovali na 909 zvlášť, převodovým můstkem se tento vklad dostal na účet 407. Při prodeji v roce 2012 jsem zapomněla odúčtovat ze 407 (účtovala jsem pouze předpis 377/661,vyřazení 561/069 a úhrada 231/377) Jedná se cca o 340 tisíc. Mohla bych to opravit zápisem 407/408?

Ano, účet 408 je zde dobře, vyřazení přecenění by bylo zápisem 407/664, takže při opravě částky nad 260 tis. Kč je dobře 408. Zápis 407/408 je v pořádku, jste šikovná.