Dotazy

Připravila jsem si zvlášť protokol ke schválení účetní závěrky obce a účetní závěrky PO. V usnesení z veřejného zasedání ZO bude uvedeno schválení (případně neschválení) závěrky. Toto usnesení podepisuje zapisovatel, 2 ověřovatelé a starosta. Kdo bude uveden na protokolu o schválení účetních závěrek ? Všichni přítomní členové ZO nebo jen ověřovatelé a statutární orgán obce (starosta). Pokud neschválí všichni členové ZO, tak pak asi ani nebudou protokol podepisovat. O celoročním hospodaření obce (závěrečný účet) se doufám protokol sepisovat nemusí.

Na protokolu by měla být identifikace osob rozhodujících o schválení..§11, ods. 2, písm. c). Chápu to tak, že by někde měl být napsán seznam zastupitelů, kteří se hlasování zúčastnili. Pak mají dle §12 právo - tj. jen ten, kdo ho využije, aby se uvedlo jak hlasoval a uvedlo se odůvodnění proč tak hlasoval. To nemusí každý, jen kdo své právo využije. 

O schválení závěrečného účtu (jak správně uvádíte "souhlas s celoročním hospodařením") se žádný protokol nesepisuje.

Při schválení závěrky (když se schválí), tak by mohl být vypracován protokol jen pro potřeby CSÚIS a do usnesení jen přidat seznam zastupitelů, kteří se účastnili hlasování, protože ostatní náležitosti protokolu zápis z jednání zastupitelstva obsahuje. Podpisy stačí ty, co máte uvedeny v dotazu. Vyhláška nevyžaduje podpisy všech přítomných, jen těch co uvádíte - ty jsou logické; a dále těch zastupitelů, co využili svého práva o záznamu jejich hlasování. 

Když by se závěrka neschválila, tak by se přidal ještě zápis o neschválení. Když by se závěrka schválila s přihlédnutím k opravám v násl. účetním období, tak by se musel ještě přiložit záznam o opravných účetních záznamech. 

Někdo to řeší tak, že do usnesení přidá jen to, co v něm chybí, někdo do usnesení udělá návrh celého protokolu. 

Toto je uvedeno v §11 a §12 vyhlášky 220/2013 Sb. 

Mám dotaz ve věci pošty Partner. Od letošního roku budeme provozovat poštu Partner. Nyní probíhá změna z poštovního střediska na výdejní místo, které přejde na poštu Partner. Mám dotaz ve věci účetnictví. Dle smlouvy o prodeji poštovních cenin budeme nakupovat poštovní ceniny s obchodní slevou 4,2%. Dle předchozích odpovědí už vím, že tržby budou vstupovat do obratu DPH. Jak mám ale účtovat o nákupu cenin - nákup zboží za účelem dalšího prodeje, o zásobách? Dále jsme na poštu převáděli hotovost skládající se z drobných mincí, aby pošťačka mohla zákazníkům vracet. Mám účtovat o pokladně pošty zvlášť nebo postačí, když mi vždy předá účtenky o nákupu a předá tržby?

Když se nakupuje cenina za účelem dalšího prodeje, je k ní přirážka, tak má charakter zboží, správně je na 132 (504), tržba 604.  ...

Ing. Nejezchleb doplnil k poznámce o tržbách a DPH: Co si nemyslím je ta poznámka o tom, že zrovna u známek to vstupuje do obratu (to platí pro ostatní zboží, ale známky jsou podle mne výjimka). Je to uvedeno jako plnění osvobozené od DPH podle §52 odst. 2 a to za předpokadu, že známka není prodávána za více než nominál (k čemuž určitě nedochází). Tedy potom osvobozeno podle §52 a do obratu to potom nevstupuje.

 Ohledně výdeje drobných - je potřeba vše podchytit, abyste byla v bezpečí. Je klidně možné vést pokladnu pro PoPa mimo rozpočet, jen v pokladní knize. Převod lze přes položku 5182 a vyúčtování přes 8901. 

Naše město věnovalo finanční dar MAS, z.s., a to za účelem všestranné podpory trvalého rozvoje území činnostmi ve prospěch obcí a k vytvoření a realizaci strategie komunitně vedeného míst. rozvoje území. Chtěla bych se zeptat na zaúčtování. A dále bych poprosila o radu v případě zúčtování úroků z jistoty. Tato jistota byla na náš bankovní účet u ČNB složena z důvodu výběrového řízení a my jsme povinni vypočítat úroky, do doby než tuto částku vrátíme nazpět.

Ten finanční dar patří na 572. Jen musíte zvolit účtování podle toho, jestli transfer je určen k vypořádání  - pak záloha 471 MD /231 s pol. 5221 (pol. 5221 je pro o.p.s. - co je to za zkratku z.s.?) odpa dle účelu - zde asi 3639 D. V jednotlivých letech dohada na náklady dle spotřeby zálohy  v jednotlivých letech 572 MD /389 D. 

Po vypořádání 389 MD /345 D a zúčtování zálohy 345 MD /471 D. A případně podrozvaha. Pokud není transfer - dar určen k vypořádání, pak přímo 572/345 a 345/231+ RS. 

Úroky: 

§67/ zákon 137/2006 Sb. (3) Peněžní jistotu je zadavatel povinen uvolnit včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

Protože ČNB žádné úroky neposkytuje z vkladů, tak ani vy nemusíte žádné úroky vkladateli platit, tj. vrátíte ve výši jistiny. 

V minulém týdnu nám bylo oznámeno, že nemáme zaplacenou fakturu z loňského roku za nákup materiálu, který jsme převzali od firmy. Bohužel žádnou fakturu jsem něměla v evidenci. Jak mám teď postupovat z hlediska účtování a rozpočtu? Zaúčtovala bych na 6171, 5139 výdajově a nákladově do letošního roku na účet 501, když to hradím letos. Je to tak správně? A ještě řeším jeden problém. Kam zaúčtovat poskytnutí nápojů zaměstnancům v době horka. Je to běžný výdaj na občerstvení? ji

Záleží na výši fa - jestli je nad 260 tis. kč nebo 0,3% aktiv a patřila do nákladů roku 2013, tak musíte na účet 408/321, jestli je hodnota fa nižší, tak na náklad, kterého se týkala (např. na 501). 

Nápoje pro zaměstnance jsou na 527, pol. 5131. (Je to dle obsahového vymezení vyhlášky 410/2009 Sb. - v knize Účetní reforma str. 520.)

Vybavení sběrného dvora. Na akci byla získána investiční dotace a rovněž budou hrazeny pouze investiční náklady, proto jsou pro město žádoucí pouze investiční náklady. Dodavatelem jsou fakturovány položky do 40 tis. Kč (např. židle, tiskárna, pc, plastová víka a další) i nad 40 tis. za kus (např. 10 ks kontejnerů á 43 tis.). Celková faktura je na cca 4 mil. Kč. Při podání žádosti o dotaci byly všechny položky zařazeny jako investiční a poskytovatel je i tak schválil. Rozpočet města v tomto případě byl schválen na položku 6122. Je možné všechny položky zařadit jako soubor movitých věcí? A jak dlouho odpisovat?

Je možné všechny položky zařadit jako soubor na 022, u souboru rozhoduje celková cena, ne cena jednotlivých částí. U investičních dotací se takto často postupuje. Jednotné tech-ek. určení je to, že jsou věci určeny k využívání pro sběrný dvůr. 

Dobu odpisování zvolte podle nejdražších věcí (které budou mít na náklady z odpisů největší vliv). 

Dobrý den, v roce 2013 jsme jako obec poskytli Tělovýchovné jednotě finanční půjčku ve výši 200 000,- Kč. Vyplacena jim byla 30.12.2013, zaúčtována MD 316/DAL 231 par.3429 pol. 5222. V roce 2014 máme ve schváleném rozpočtu na položce 2420 příjem této částky. 24.4.2014 obec odkoupila od Tělovýchovné jednoty pozemek - sportoviště za 431 970,- Kč s tím, že část ve výši 200 000,- Kč již byla uhrazena formou půjčky dne 30.12.2013, část 131 970 uhradí obec po provedení vkladu vlastnického práva a zbývající část 100 000,- do 30. 6. 2015. Prosím o radu skrz účtování celé transakce. Mohu udělat: předpis závazku 042/378 ve výši 431 970,- Kč, úhradu ve výši 200 000,- Kč MD 378/D 316? A jak naložit s plánovanou rozpočtovou položkou 2420, kde je 200 000,- Kč.

Nejprve jen poznámka k položce půjčky - když půjčka, tak musí být na provoz 56xx a na investice 64xx. Správně měla být položka 5622 nebo 6422 - ale možná je v dotazu jen překlep. 

Zaúčtování i zápočet máte dobře. Já bych volila závazek dod.-odb., tj. 321, ale ostatní také při nákupech DM často volí závazek 378. 

Ohledně rozpočtu - musíte při rozpočtových změnách snížit příjem na 2420 a dát výdaj na doplatek na pol.  6130 ( 231970,-). Což plně odpovídá skutečnosti - vy budete mít celkově výdaj 431 970 Kč - 200 jste dali vloni (jen se půjčka změnila na platbu za pozemek)  a zbytek budete mít v rozpočtu letos. A nikdo vám nic nesplatí, tak v příjmech nic. 

Město se rozhodlo prodat osobní automobil prostřednictvím autosalonu, k datu záměru jej prodat jsme ho přecenily na reálnou hodnotu.Nyní po 3 měsících se auto stále neprodalo, a tak rada města rozhodla o snížení jeho prodejní ceny. Můj dotaz zní, zda upravit přecenění na RH dle aktuální prodejní ceny nebo ponechat přecenění na RH dle původní prodejní ceny?

Reálná hodnota by měla být ta hodnota, za kterou je majetek prodejny tzv. "na volném trhu". Jestli jste zjistili, že jste ji nastavili navýšenou (nikdo nekupuje), tak je správně přecenit na "reálnější" reálnou hodnotu. Tj. např. jen zápis 407/022. V nabídce autosalonu  se setkává nabídka s poptávkou a poptávka není, tak jde dolů cena - tj. že dochází k úpravě RH a měla by se tedy snížit i účetně. 

Obec kupuje šest pozemků, výměry jsou minimální, druhy různé (vodní plocha,ostatní plocha,travní porost atd...) v kupní smlouvě je dána celková prodejní cena! cena za odhad by byla vysoká, bylo by možné schválit zastupitelstvem cenu/m2 za kterou se mají pozemky navést do majetku? např. dle ceny stejných pozemků co máme v majetku?

Nemusíte dělat znalecký posudek. Trochu by šlo vyjít i z informace,  jak je velká ta kupní cena? Jestli jsou výměry minimální a kupní cena je také nízká, např. do 1 tis. Kč, tak je možné jen vydělit počtem metrů a vynásobit dle parcel.. takové zjednodušené ocenění.  Pak je také možné si udělat odhad dle 441/2013 - není to tak těžké a poměrem kupní cenu rozpočítat. Je i možné, že ocenění určí starosta nebo někdo s odborností ze zastupitelstva, ale ten by se pod to měl podepsat. Jinak teoreticky si může zastupitelstvo schválit nějaký postup k určení RPC, ale chtělo by to nějaký odbornější přístup, než jen  " střelbu od boku", nějakou obhajobu postupu. Můj názor však je, že ocenění nemovitosti ani DM by nikdy neměla dělat účetní, to není její kompetence (pokud tedy zároveň není znalcem). Ocenění majetku je záležitost osoby odpovědné za účetní případ, ne osoby odpovědné za zaúčtování. 

Byla nám poskytnuta dotace z OP Lidské zdroje a zaměstnanost s rozdělením 85% EU (N 33, Z 5, ÚZ 13233) a 15% SR (N 33, Z 1, ÚZ 13233). Nyní jsme obdrželi od FÚ 2 platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně, jeden na 85% a druhý na 15% z celkového vyměřeného odvodu. Je správné účtování: předpis 542MD/347D a úhrada 347MD/231 § 6402 pol. 5363 D i s uvedením N 33, Z 5, ÚZ 13233 u 85% a N 33, Z 1, ÚZ 13233 u 15%? Má být úhrada odvodu provedena z výdajového účtu, ze kterého hradíme způsobilé výdaje, nebo ze ZBÚ, na který dotaci přijímáme?

Odvod dodace bych dala na účet 549, to není pokuta, ani škoda. Jen penále na 542 MD. Jinak je zaúčtování dobře. Osobně si myslím, že je úplně jedno, ze kterého účtu se odvod provádí. Je však možné, že poskytovatel může vyžadovat vrácení z účtu, na který dotaci posílal, v praxi jsem se s tím zatím nesetkala, ale je to možné. Zkusíte vznést na poskytovatele dotaz? 

Ohledně značení NZUZ - logické by bylo udělat jej jen k částce odvodu dotace, ne k penále. Z hlediska sledování NZUZ z pohledu výkaznictví za celý stát by bylo označení NZUZ u vrácení dotace asi správně, pokud oni to s členěním NZUZ přijmou (k čemuž mám trochu nedůvěru). U vás to výkaz FIN2-12 jakoby v prorovnání za více období poškodí, protože vy pak budete mít u výdajů značeno NZUZ jakoby 2x. Pamatuji si, že jsem to jednou s MF konzultovala a oni dokládali v celkovém značení za stát, že NZUZ by se mělo značit i u vrácení dotace, tak lze vyhovět (přesto o přínosu značení NZUZ u vratek dotací mám pochybnosti). 

Náš městys si pořídil z dotace mobilní kompostárnu. Kompostujeme biologický odpad z naší obce a příležitostně prodáváme občanům vyprodukovaný kompost. Do budoucna uvažujeme o kompostování pro jiné obce a tím i s větším prodejem kompostu. Musíme zřídit pro kompostárnu hospodářskou činnost nebo dál vést v hlavní činnosti jako např. prodej dřeva z našich lesů. Zastupitelé uvažují i o zřízení s.r.o. obce. Co je dle Vašeho názoru nutné a vhodné ?

Základní je rozhodnutí, zda kompostování budete dělat za účelem zisku. Rozhoduje asi nejvíce rozsah činnosti. Není nezbytně nutné vést na kompostování VHČ, ale když dojde k většímu rozsahu činnosti, tak už by to asi bylo vhodné. Ten větší rozsah činnosti však opravdu myslím v řádově mil. Kč. 

Z hlediska s.r.o. -  do 5-10 mil. Kč asi nemá moc cenu dělat s.r.o. Kdybyste měli s.r.o., tak je pak dobré dát na veškerou činnost ekonomického typu - služby další, co obec poskytuje, les, kompostování...

S.r.o. u obcí na ekonomickou činnost není špatné, činnost je jasně oddělená, účetnictví jednodušší, logické zdaňování, přehlednost. 

Ale přeci jen jsou to další náklady na účetnictví, daně, jednání, správu s.r.o...; musí se více dbát na daňovou optimalizaci (obec platí daň sama sobě, s.r.o. státu, což se řeší např. pronájmy). Tak zatím  jen pár těchto poznámek. Každé řešení má své výhody a nevýhody. Někdo si s.r.o. moc chválí (založení není složité). Někdy je to zbytečné a nevýhodné, možná i dražší. 

Přijali jsme úvěr ve výši 23 000 000,- Kč, je zřízen speciální účet, z tohoto účtu, z úvěru, nám banka uhradila investiční fakturu, zatím úvěr nehradíme, ten začneme platit až od 1.1.2015. Obdrželi jsme první výpis, v přehledu pohybů je úhrada faktury, úhrada úroků a poplatky za výpis. Počáteční stav je 0,- Kč, konečný zůstatek mínus 700 000,- Kč, to je částka uhrazené investiční faktury z úvěru. V základních údajích je výše sjednaného úvěru = 23 000 000,- Kč, vyčerpaná částka = 700 000,- zbývající částka k čerpání = 22 300 000,- Kč. V přehledu pohybů není přijetí částky na úhradu faktury. Nemám zatím s tímto žádnou zkušenost, můžete mi, prosím, poradit, jak účtovat?

Účtujeme jako přímou úhradu z úvěrového účtu. Máme již předepsanou fa, např. 042/321. A úhradu přímo z úvěrového účtu zaúčtujeme 321 MD / 451 + RS, např. s pol. 6121. Program na účetnictví si z tohoto zápisu vygeneruje položku 8123 do výkazu FIN 2-12 M jako příjem úvěru. Je to zkrácený zápis, než kdyby došlo nejprve k převodu úvěru na ZBÚ a z něho k úhradě, to by vypadalo takto: 231 8123 MD /451 D  a 321 MD /231+RS D. 

Dobrý den, ještě prosím ke zmíněnému dotazu: Pokud k prodávaným pozemkům už je vydáno územní rozhodnutí, nepůjde pak o pozemky s právem stavby nebo se stavebním povolením? Myslím, že ne, protože pouze na základě územního rozhodnutí nelze provést stavbu (je třeba povolení ohlášení stavby); tedy pořád půjde o plnění osvobozené od DPH. Nejsem si jistá pojmem právo stavby - je to právo stavebníka stavět na pozemku jiného vlastníka, nebo se tím myslí např. vydané stavební povolení na vlastní pozemek? Moc děkuji

Právo stavby je úplně něco jiného než územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí je určitý správní akt, který řekněme otvírá možnost něco obecně postavit ... Přitom podle současného zákona o dani z přidané hodnoty skutečně stavební pozemek je vázaný až na vydání stavebního rozhodnutí (respektive ohlášení stavby) - tedy další stupeň správního řízení.

Právo stavby je již soukromoprávní dohoda - skutečně se jedná o právo jiné osoby než vlastníka umístit na určitý pozemek stavbu (případně následně existující stavbu tam již mít ...). To s územním rozhodnutím nemá vůbec nic společného. 

V roce 2013 jsme dostali dotaci na Zvýšení kvality veřejných služeb. V roce 2014 bylo zjištěno, že v roce 2013 byly zaúčtovány chybné částky, které byly označeny účelovým znakem v účtování (UZ = 033514013 a 033100000). Program pokračuje i v letošním roce. Mohu správně vypočítané částky z roku 2013 letos opravit - vymínusovat a znovu zaúčtovat správnou částku, pokud se nedostanu do mínusu? Uvádím příklad: 231 6171 5011 bez UZ Kč -50.000,- na 231 6171 5011 033514013 Kč 42 500,- a 33100000 Kč 7.500. Požaduje to po nás projektový manažer, který nám spravuje dotaci (chce aby účetní zápisy souhlasily s jejich již správnými částkami v tabulkách). Tvrdí, že jiné obce to tak opravují. Jedná se zatím v souhrnu o Kč 200.000,-.

Upřímně se přiznávám, že to z hlediska výkaznictví považuji za zcela zbytečné, určitě bych to nedělala tam, kde již projekt skončil. Jestli projekt pokračuje, tak je možné značení opravit, je potřeba to řádně zdokumentovat, hlavně dát informaci o opravě a č. dokladu, kterým byla výše UZ změněna i k původním nepřesným zápisům. Přiložit k opravě řádné výpočty a rozpočtení. Tou opravou, když projekt pokračuje, určitě nic nezkazíte, jen se snažte si udržet přehled. Nemělo by dojít k tomu, aby v celku za projekt bylo UZ ve výdajích označeno více, než by mělo být správně. 

Bylo zjištěno, že na 314 máme stále poskytnuté zálohy z roku 2006, které nebyly vyúčtovány. Služby, na které byly zálohy poskytnuty byly dodány dle objednávek a konečné faktury nikdy vystaveny nebyly. Od dodavatelů se již nedaří konečné faktury získat, s některými se již nelze ani spojit. Bude mi stačit od příkazce sdělení, že služby byly poskytnuty v plném rozsahu a na základě toho zaúčtovat jen 408/314? Nebo se mám zabývat i 321 a předepisovat závazek s náklady nebo 408 a pak 321/314?

Pokud máte přiměřenou jistotu, že plnění bylo poskytnuto, tak opravdu stačí zápis 408 MD nebo 5XX MD (dle významnosti) /314 D. O závazku není potřeba účtovat - nevíme jeho výši (nevíme, jestli záloha stačila na výši plnění) a k roku 2014 by již byl stejně promlčen. V případě, že by plnění dodáno nebylo, tak vyřaďte zálohu jako vyřazení pohledávky zápisem 557 MD / 314 D. V každém případě je dobré rozhodnutí zálohy "vyčistit". 

Nabýváme do vlastnictví bezúplatným převodem od podniku Lesy ČR (rozhodnutí soudu) majetek v minulosti zaniklého lesního družstva. Obec se stává vlastníkem podílu 17/208 pozemků, lesních pozemků, budov. Jak zařadit tento majetek? (účetně 021, 031/401) Jde nám především o ocenění, v jaké hodnotě tento majetek ocenit? (máme si dát do majetku jen 17/208 hodnoty budovy? a tento podíl potom odepisovat?) A lesní pozemky? Jak nacenit porost - máme lesní hospodářský plán.... můžeme nacenit dle něj nebo musíme nechat ocenit odhadcem. (jedná se o velké množství parcel) A musíme účtovat o hodnotě lesního porostu (stromy) v podrozvaze?

Jedná se o převod od jiné než vybrané účetní jednotky, takže se musí ocenit RPC. Majetek byste měli evidovat jen v podílu ocenění, když vlastníte jen část. Pozemek by se měl ocenit včetně porostu. Pokud znáte hodnotu porostu, tak lze ocenit lesní pozemek dle oceňovací vyhlášky a příp. o porost navýšit - ale muselo by se dokázat přiřadit k jednotlivým parcelám. Nevím (omluva), zda vám LHP v ocenění parcel pomůže. Nemusíte ocenit znalcem, ale nevím, jestli budete mít přiměřenou jistotu o správnosti ocenění bez ZP, neumím odhadnout, jak významný je předávaný majetek. Nejjednodušší je účetní zápis, až budete znát ocenění 021/401; 031/401.

Ocenění  porostu není povinné vést v podrozvaze. Často však prorgamy mají nějaké pomocné techniky k jejich zavedení, alespoň v metrech, aby mohly generovat údaje v příloze závěrky.