Dotazy

Pravidelně navštěvuji stránky "Obec účtuje". Dokumenty a odpovědi na dotazy využívám ve své práci. Chtěla jsem se optat, zda a případně kdy zveřejníte novou směrnici "Kontrolní řád" vzhledem k zákonu 255/2012 Sb. o kontrole a jeho novelizaci k 1. 5. 2014.

Nebudu zatím dělat žádný vzorový kontrolní řád. Zákon o kontrole byl částečně duplicitní k 320/2001 Sb. některé duplicity teď odstranila "technická novela" 320/2001 Sb., ale v  návrhu je již další zákon o kontrole ve veřejné správě, který má být učinný od 2015 (již jednou byl předkládán a jak padla vláda, tak šel znovu do legislativy). Ten nový zákon bude 320/2001 Sb. nahrazovat a dle návrhu jsou systémy kontrol trochu změněny - např. bude možné sloučit příkazce a správce, neslučitelná bude hlavní účetní, hlavní účetní nebude muset být zaměstnanec atd.

Založení systému vnitřní kontroly a jeho aplikace je docela náročné, dělat něco jen na 3/4 roku nemá smysl. I ta aplikace nového zákona bude chvíli trvat, než budou k dispozici výklady atd. Omlouvám se, ale já Vám doporučuji zatím klid a argumentovat, že bude nový zákon a pak se udělá aktualizace VKS, ono se s tou aplikací předpisů nemůže moc spěchat, protože se pak pořád něco mění a to je "kontrapřínosné". Tak se nezlobte, ale nechce se mi dělat zbytečná práce. 

Město se stalo opatrovníkem klientů DÚSP . Než se všechno vyřídí , aby důchody byly zasílány na účet, začali nám ze OSSZ zasílat složenky na důchody a ty budu muset proúčtovat v pokladně. Mohla by jste mi poradit jak v pokladně zaúčtovat příjem i výdej. Zřejmě budu muset mít pokladnu zvlášť , protože se jedná o cizí peníze.

Nemusíte vést zvláštní pokladnu, stačí zaúčtovat 261 MD/ 378 D a při výdeji 378 MD/ 261 D - mimo rozpočtovou skladbu, tyto částky přes 231 a položku 5182 jen neproúčtujete. Zachytí se účetně jen přes pokladnu. V případě, že byste je potřebovala přes RS proúčtovat, např. ke konci měsíce, pak s položkou 8901 MD při příjmu a 8901 D při výdaji následující měsíc. 

Jak by vypadalo účtování jako vzájemný zápočet pohl. a závazku. Obec poskytla 3.4.2014(200 tis.Kč) INV. příspěvek DSO 572/349 349/231 (pol. 6349). Od DSO jsme přijali 4.4.2014 za pronájem pozemku 200 tis. Kč. 1) Jak by vypadalo účtování jako vzájemný zápočet pohl. a závazků a vliv příjmu za nájemné na OBRAT pro DPH? 2) Více věcných břemen na jednom pozemku- Obec povinná. Mám k 031 ORG a dále na dal 994 v ceně pozemku. Z tohoto označení není patrné, že vzniklo další VB. .

Zápočet by vypadal takto: 

572/349 a předpis nájemného 311/603 a zápočet 349/311 a nemusí se proúčtovat přes RS. Z hlediska vlivu na obrat - v roce 2014 nejde výnos z osvobozeného nájemného do obratu pro registraci k DPH (§ 56a). 

2. I když je k jednomu pozemku více VB, stačí jen oddělená analytika majetku, že je na něm VB, o dalším VB k jednomu majetku se nijak majetkově neúčtuje, účtuje se však o případném výnosu za VB - zpravidla na účet 602, položka pro příjem je 2119. Vstupuje do obratu, jedná se o zdanitelné plnění. 

Dobrý den, můj dotaz je: máme v obci klub senionů, dostává od obce peníze na činnost, ale v rámci rozpočtu (platíme jim výdaje, příjmy za příspěvky přes obec nejdou).Nebylo by správnější, aby si založili spolek a dostávali peníze na základě smlouvy? Předpokládám, že založený účet musí být vedený na spolek nikoliv na fyzickou osobu.

Je zbytečné, aby zakládali spolek. Můžete vést nadále jako organizační složku obce, je to pro ně jednodušší. Dříve takto mělo hodně obcí tzv. Kluby důchodců a fungovalo to dobře. Ale samozřejmě, že si mohou spolek založit, pak bude se jednat o účet spolku (vedení účtu také něco stojí), budou muset vést účetnictví. Moc jim tím nepomůžete, tak zvažte. 

Prosím o radu k renovaci kříže u posvátných lip, který vedeme za 1,- Kč na 032. V měsíci dubnu přišla faktura, celková částka za renovaci kříže včetně výroby Ježíše, který se umístí na kříž za 83 tisíc. Nevím jak účtovat, jestli technicky zhodnotit a vést na 021 a zrušit na 032, nebo účtovat jako opravu kříže.

TZ kulturního předmětu se rovněž eviduje na 032, ale jako samostatné inventární číslo. Majetek oceněný jednou Kč se technicky nezhodnocuje. Takže k jednomu kulturnímu předmětu budete mít dvě invenátrní čísla. Budete účtovat s položkou 6127 a vést na 042, po dokončení zařadíte 032 MD/ 042 D. 

Půjčili jsme 20 ks lavic do vedlejší obce a tam jich bylo 10 zcizeno, lavice jsem při inventarizaci vyřadila, nyní nám tato obec lavice zakoupila nové ale za vyšší cenu. Jak budu účtovat já a jak bude účtovat obec která si lavice půjčila?

Pro přesnější odpověď bych potřebovala vědět, zda jste vedli lavice jako soubor na 022 nebo soubor na 028 nebo jednotlivě? 

Zatím budu předpokládat, že jednotlivě na 028:

pak vyřazení 10 lavic bylo zápisem 088/028 

Nejlépe zobrazit, co se stalo: měli jste si vést pohledávku za obcí z náhrady škody. 

zápis  311 MD/ 649 D  

Přijetí lavic - DDHM by pak bylo zápisem 028/311 a 558/088 ... (zde 558 ve funkci jednorázového odpisu majetku).

Obec, co lavice pořídila jako náhradu škody - měla mít závazek z náhrady škody 547 MD/ 321.xy D, pořízení lavic pak 321.xy / 321.yz  a 028/088, zaplacení lavic dodavateli 321.yz/231+ RS.  Předání lavic obci, která půjčila: 088/028 (u obce, u které došlo k zcizení by měl zůstat náklad na 547 jako škoda). 

Zápis 321/321 v případě, kdyby se hned lavice předávaly. Ono by šlo 558/321 a při předání 088/028 a 321/558 - ale není moc dobré, že dáváme k sobě do nákladů (jakoby podruhé, jednou 547, pak 558), i když  zase vzápětí vyřadíme... 

Sitauce u obce, kde došlo k zcizení by se mohla ještě rozšířit o její pojištění odpovědnosti za škodu - ale v dotazu k tomuto nemám informace, tak se případně ještě ozvěte. 

Ozývají se ostatní uživatelé, jak postupovat, když hodnota vyřazených lavic je jiná, než hodnota nově předaných, tak radši uvedu příklad. 

Bylo té obci, co si lavice půjčila ukradeny lavice v hodnotě 10 tis. Kč. 

Obec odpovědná předepíše závazek: 547 MD / 321.xy ve výši 10 tis. Kč

Obec poškozená pohledáveku : 311 MD / 649 D ve výši 10 tis. Kč. 

Obec odpovědná pořídí lavice ve výši 15 tis. Kč - opraví předpis závazku, dopředepíše dalších 5 tis. Kč zápisem 547 MD / 321 xy. A udělá zápis přijaté fa na náhradní lavice zapisem ve výši 15 tis. Kč : 321.xy MD / 321.yz D...

a obec poškozená si musí opravit pohledávku - zde se již jedná jen o techniku zápisu (ve výši 5 tis. Kč si doúčtuje 311 MD / 649 D...aby se nám pohledávka, výnos a náklad vyrovnali... 

V naší obci máme komunikaci ve vlastnictví kraje a s největší pravděpodobností ji budeme opravovat nákladem cca 40.mil Kč a to tak, že obec bude zadavatelem a stavebníkem, kraj poskytne obci dotaci v téměř 100% výši. Můžete mi prosím poradit, jak budu účtovat, když komunikace není v našem majetku, ale financování půjde přes obec?Děkuji.

No, to nemůžu poradit. Takovéto nastavení je nesmyslné - nelze přeci přijmout dotaci na opravu majetku toho, kdo dotaci poskytuje. Kraj přeci nemůže dát dotaci někomu, aby opravil jeho majetek, to je druhově zcela chybný náklad pro kraj. Když peníze "končí" v opravě majetku kraje, tak by měl kraj vykázat náklad na 511, ne na dotaci na 572. Mimo to, je to divné i ve vztahu k výběrovému řízení. 

U Vás oprava cizího majetku je pohledávka za vlastníkem.

Omlouvám se, ale na toto opravdu odpovědět nemohu. Nedošlo, prosím, k nějakému nedorozumění? Obec asi může dostat nějaký mandát k tomu, aby stavbu provedla, ale ne jako opravu svého majetku. 

Obráceně by bylo možné dát dotaci kraji, aby si provedl opravu na svém majetku a Vy měli v obci pěknou silnici. 

Jak postupovat při poskytování darů a příspěvků - jedna paní, která má trvalý pobyt v naší obci, se rozhodla, že bude pořádat cvičení na trampolínkách. Cvičení vede a trampolínky zapůjčila paní z Tábora, hodinu cvičení účtuje 100,- Kč pro jednoho cvičence. Naše občanka, která cvičení pořádá, přinesla žádost na obec o finanční příspěvek pro cvičence. Chce příspěvek vyplácet měsíčně ( my bychom raději jednorázově ).Moc se nám to nezdá, nejedná se o žádnou sportovní organizaci. Pan starosta bude dávat žádost do zastupitelstva a potřebuje vědět, zda je možné této paní příspěvek dát, co je třeba doložit k podání žádosti ( např. oprávnění paní z Tábora k vedení cvičení ), jak je to s vyúčtováním pokud by příspěvek dostala formou finančního daru a zda je třeba sepisovat smlouvu. - další příspěvky se týkají hasičů, včelařů apod. Dávali jsme jim finanční dary. Sepsali jsme darovací smlouvu, oni doložili, za co peníze utratili. Ve smlouvě bylo uvedeno, že příspěvek nepodléhá finančnímu vypořádání, tak jsme kontrolu podle 320 nedělali, jen jsme ofocené doklady založili do desek. Tyto příspěvky jsou i letos schváleny zastupitelstvem. Máme postupovat stejně? Je lepší napsat finanční příspěvek nebo finanční dar?

Je možné schválit příspěvek na činnost i fyzické osobě. Lze i formou daru, smlouva o příspěvku být nemusí, ale je samozřejmě vhodná pro zajištění účelu. Je trochu divná ta vazba, že chce příspěvek dávat měsíčně cvičencům, připadá mi jednodušší, když se dá příspěvek z rozpočtu obce pořadatelce (příspěvek z rozpočtu obce je vhodný termín, kvůli dani z příjmu - je osvobozeno, kdežto u daru je to od roku 2014 problematičtější - nakonec by mohlo dojít u pořadatelky ke zdanění daru od obce). A paní pak cvičení zlevní. Ale asi by to pak chtělo nějakou kontrolu, že opravdu došlo ke zlevnění služby. 

Co je třeba k podání žádosti - to záleží na Vašich vnitřních pravidlech - některé obce mají např. zpracovány "Zasady pro poskytování podpory z rozpočtu obce", kde si náležitosti sami určí, lze je určit i individuálně. 

Stejná odpověď je i pro hasiče, a další "spolky". Vhodnější je schválit příspěvek z rozpočtu obce, lze stanovit, že je neúčelový, jen na činnost. Není nutné dokládat, na co použili, stačilo by, že při žádosti doloží svou činnost a Vy jim na ni "neúčelově" přispějete. Pak není co kontrolovat dle 320/2001 Sb. U těch darů mám zatím obavy ze znění zákona o DPPO, aby nakonec nemuseli zdaňovat - třeba jsou to obavy zbytečné, ale uvádím jen pro jistotu - zatím se výklady různí. 

V 12/2013 jsme zařadili vodovod a kanalizaci a bylo navrženo ,že doba použitelnosti bude 60 let. Ale teď v roce 2014 se chce, aby se kanalizace odepisovala 90 let a vodovod 80 let. Můžu to nějakým způsobem opravit a změnit? Čtvrtletní odpisy v roce 2014 mám udělané ještě na 60 let. Odepisujeme rovnoměrně a čtvrtletně a navíc rozpouštíme dotace k majetku 403/672.

Tu změnu doby odpisování je vhodné provést vždy k inventuře, tak aby se prodloužení projevilo až od začátku dalšího roku na celý rok. Odpisovat 1/4 roku ve výši poměrné k 1/60 a 3/4 ve výši poměrné např. k 1/80 je změna metody v průběhu roku. Výjimku zde má jen prodloužení životnosti vlivem nově zařazeného TZ. Takže buď již za 1. čtvrtletí přepočítat na novou dobu odpisování, nebo až od roku 2015. 

Dobrý den, město si objednalo na základě předložené nabídky koordinátora BOZP na stavbě. Zjistila jsem, že dotyčný nemá pravděpodobně na provádění této činnosti osvědčení a že to bude tedy zřejmě řešit jako subdodávku (nikde to není uvedeno). Chtěla jsem se zeptat zda mohu od něho vyžadovat k faktuře i toto osvědčení, a zda se můžu odvolat na nějaké ustanovení zákona ( např. o účetnictví), v případě, že by mi ho nechtěl předložit. Mám na mysli, doplnění průkazných podkladů k fakturaci apod. Pokud ho mít nebude mám upozornit radu města, aby do usnesení o schválení koordinátora uvedla, že se jedná o subdodávku, protože on bude fakturovat tyto služby.Děkuji za odpověď.

Je k tomu nějaký zákon 309/2006 Sb. - tam jsou ty osoby nějak specifikovány. Nicméně podle mne ten dotaz je principielně o něčem jiném. Jde o to, zda jsem povinen jako účetní kontrolovat, zda má daný člověk oprávnění určité práce provádět a řešit dané problémy, pokud zjistím, že oprávnění nemá. Zde jsem ale přesvědčen, že pokud nejsem příkazce operace, tak mi do toho celkem nic není - příkazce operace objednává a je jeho povinností, aby vybral relevantně, s kým bude uzavřena smlouva, u koho objedná apod. (případně by to měla být starost nějaké výběrové komise). Dokládání osvědčení není podle mne o průkaznosti faktury - rozhodně se nedomnívám, že je nutno toto požadovat. Průkaznost spočívá dle mého názoru v dokumentaci toho, jaké práce byly provedeny (případně třeba předány - například odsouhlasením výkazu práce) - průkaznost ale nezvýším zkoumáním, zda je oprávněn něco dělat (to se mělo zkoumat již při objednání). Samozřejmě Vás nechci odrazovat - pokud toto zjistíte, je dobře upozornit určitě příkazce operace na zjištěný problém (samozřejmě variantně vedení obce) - nicméně zdůrazňuji - toto by nemělo patřit mezi běžnou náplň práce při likvidaci faktury - to je jen jakási nadstavba. ZN

Jak zaúčtovat následující případ : Při kontrole na VZP byl zjištěno , že obec odvedla v minulém roce pojištění ve větší výši než měla. VZP tento přeplatek vrátila na účet obce.

1. Pokud jste strhli více zaměstnanci tak zápisem 337 MD/ 331 D a zaměstnanci v další výplatě doplatíte. 

2. Pokud se jednalo o vyšší platbu za zaměstnavatele, pak již jen 337 MD/ 649 D a peníze si necháte. 

Příjem peněz bude zápisem 231 odpa asi 6171 pol. 5011 MD - v případě zaměstnance a při výplatě zase 5011 D. 

V případě 2 - RS s položkou 2324 (to nemůže nikdo vyčíst). 

Naše město má uzavřené smlouvy o zpětném odběru a využití odpadů s několika firmami. V jednom případě se jedná o zpětný odběr obalů, v ostatních případech o zpětný odběr elektrozařízení. V návaznosti na smlouvu a na podklady k fakturaci od těchto firem město firmám fakturuje za tříděný sběr nebo odměnu za zajištění zpětného odběru nebo příspěvek na provozní náklady. Naše město je plátcem DPH. Názory na to, zda zajištění zpětného odběru a využití odpadů je činností v oblasti veřejné správy nebo činností ekonomickou se liší. Takže opakovaně řešíme, zda danit a odvádět DPH či nikoliv a pokud ano, tak jakou sazbou. Prosím o Váš názor a děkuji.

Vím, že je v tomto velký problém - osobně se domnívám, že pokud by dané odměny vyplývaly pouze z aktivit týkajících se sběru a likvidace komunálního odpadu, potom by to mělo být mimo DPH (zde jasně plním povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech, kdy naplňuji zákonou povinnost uloženou obcím ...). Horší stav je ale podle mne to (byť v praxi se to prakticky nikde neřeší), kdy do systému sběru odpadů zapojuji i podnikatele a právnické osoby a sbírám tak i odpad "podobný komunálnímu odpadu" - tedy z činnosti podnikajících osob a tyto osoby jsou zapojeny i do systému separace. Potom najednou dostávám odměny od daných společností i na aktivity, které nejsou přímo vyhrazeny do přímé působnosti obce. Osobně se domnívám, že by správnější bylo v tomto případě potom provádět zdanění, nicméně v praxi to funguje tak, že tuto nuanci prakticky nikdo neřeší (ostatně ani MF ...).

Z mého pohledu nejčerstvější oficiální věc, která toto řeší, je na webu Svazu měst a obcí - jedná se o následující odkaz:

http://www.smocr.cz/cinnost/financovani-obci/vyuziti-trideneho-odpadu-dph-nepodleha.aspx

I ve vztahu k této odpovědi převážná většina obcí nepovažuje dané úhrady za zdanitelná plnění a výše uvedenou noticku raději moc nepitvá. Jinak jen na okraj - proti roku 2009 jsem přesvědčen, že v této oblasti není legislativně změna ani o píď (i ve vztahu k směrnici ES) - tedy nyní by mělo platit plně to, co v roce 2009 (nebo-li nemůže nikdo říkat, že v roce 2009 to bylo nějak jinak než nyní).

Tedy upřímně - já bych asi nezdaňoval. Pokud bych již zdaňoval (a vysvětlil jsem v jakých situacích) - potom v základní sazbě DPH (potom tam není ta vazba výhradně na komunální odpad).

Potřebovala bych poradit se zaúčtováním tohoto případu: obec je vlastníkem vodovodu (provozovatelem jsou vodárny) a místní občan se nechal napojit k vodovodní přípojce. Dle platné legislativy od r.2014 (ověřeno), žádá po obci úhradu za materiál, potřebný k napojení (cca 3.400,-- Kč), jelikož obec je vlastníkem vodovodu. Zaúčtovat par.2310 pol.5139??

Ano, lze takto zaúčtovat, náklad na 501, vhodné aby Vám dal doklady o pořízení materiálu. Koukala jsem že jste neplátci DPH, jinak by tento systém, že si občané platí sami byl z hlediska DPH nevýhodný. 

Dobrý den, neumím si poradit s následujícím účtováním. Jako jediný vlastník společnosti jsme dostali na účet FRR podíl na zisku r.2013 od této spol. Nevím jak zaúčtovat na 236 20.

Nejprve bych potřebovala vědět, zda máte ve statutu fondu, že jeho zdrojem jsou podíly na zisku od společností, kde máte účast, jinak by bylo nezbytné peníze převést na účet 231. 

Pak bych potřebovala vědět, zda o peněžních fondech účtujete v režimu 548/648 nebo 401/419.

Zápis příjmu podílu na zisku by byl v případě že jsou zdrojem fondu takto: 236 odpa kmenový společnosti, pol. 2142 MD/ 665 D a 401 MD/ 419 D. 

V případě výsledkového účtování: 236+RS MD/ 665 D a 548 MD/ 419 D. 

V případě chybného účtu pro příjem jen 236 + RS např. 2142 MD/ 262 D a převod 262 MD/ 236 D RS 2142 minus MD a příjem na ZBÚ již 231+ RS MD/ 665 D. 

Letošní rok a rok 2015 nás čeká kanalizace. Jsme teprve na začátku, máme vypsáno výběrové řízení, které nám bude dělat firma. Na běžný účet nám přišla částka 200 000,00 Kč , když jsem pátrala za co jsme tyto peníze dostali, pan starosta mi řekl, že je to bankovní záruka. Firmy, které se budou chtít přihlásit do výběrového řízení, musí složit 200 000,-- Kč .Po výběrovém řízení budou peníze vráceny všem firmám, kromě té co vyhraje / záruka za řádné provedení díla/. Firmě, která vyhraje, budeme vracet peníze až po ukončení celé akce tzn asi za 2 roky. Jsme malá obec, depozitní účet nemáme. Dívala jsem se na Vaše odpovědi na podobné dotazy, účtovala bych asi následujícím způsobem.Prosím zkontrolujte účtovní. Přijaté peníze: § 2321 pol. 2324MD/324DAL a po výběrovém řízení odúčtovat. Úhradu od firmy co vyhraje výběrové řízení převedu na pol. 8901MD/459DAL.

Je to samozřejmě možné, ale o trošininku lépe možná takto: 

Přijaté peníze: § 2321 pol. 8901 MD/ 324 DAL a po výběrovém řízení odúčtovat obráceně.

Úhradu od firmy co vyhraje výběrové řízení převedu na pol. 8901 MD/ 455 DAL.

Od 2014 jsou dle obsahové náplně v účtu 324 a 455 i "závdavky" - což dle definice NOZ odpovídá pojmu jistiny, jistoty, kauce ...

Ale Vaše řešení také dobré ...