Dotazy

Máme v pronájmu (s plátcem DPH) sál kulturního domu, kde provádíme kulturní akce a zasedání zastupitelstva (takže neekonomická činnost). na energie, které si přeúčtovává pronajímatel neuplatňujeme DPH. Dále tento sál pronajímáme na dobu delší než 48hod složkám a jiným zájemcům, na různé akce.Jakou výši DPH mám dát na tyto služby, které pak fakturujeme? vytápění (chodí tam topič), úklid, zapůjčení ubrusů (tyto ubrusy pak pere paní na dohodu), (voda, elektřina je jasná). Lze všechny tyto doprovodné náklady zatížit jen 21%, nebo to musím rozdělit? Děkuji

Já si nejsem úplně jist, zda si rozumíme, tak bych to raději rozepsal ... - pokud správně rozumím - daný sál máte najatý od jiné osoby a dále jej používáte následovně:

- zasedání zastupitelstva - rozumím - bereme jako neekonomickou činnost (většina tak je ...) - OK

- pořádání vlastních kulturních akcí - pokud bezplatně - neekonomická činnost, pokud za úplatu (vstupné na ples ...) - sice ekonomická činnost nicméně osvobozená od DPH

- pokud jsou tam krátkodobé pronájmy cizím (do 48 hodin nepřetržitě) - byť třeba ke kulturní akci (třeba příklad hasičům na jejich ples) - potom je to s DPH 21 % a v tom jsou zahrnuty i energie a vedlejší služby ....

- pokud je tam dlouhodobý nájem (nad 48 hodin), tak to začíná být sporné - neplátci to musíte pronajmout osvobozeně od DPH, přitom je sporné zda energie můžete považovat ve světle judikátu z roku 2012 za vedlejší plnění (podle mne to takto sjednat lze - třeba i to vytápění ...) - tedy fakticky jako součát nájmu osvobozeně od DPH. Pokud by to bylo na plátce pro jeho ekonomickou činnost - potom při aplikaci tohoto pravidla byste se rozhodli prvotně zda s DPH nebo osvobozeně a související služby by sledovaly osud nájemného (tedy zase jako celek zdanit nebo osvobodit). Upřímně řečeno - já osobně bych to takto asi udělal v případě těch nákladů, které uvádíte. Varianta č. 2 je považovat dané za samostatná plnění - potom by nezbývalo, než že vytápění by bylo v 15 %, úklid a praní v 21 % (nicméně svůj pohled na věc jsem řekl a hájil bych to tím judikátem ze 2012 k problematice služeb souvisejících s nájmem - ten judikát s komentářem najdete na stránkách - zveřejňovali jsme to, jestli se nemýlím, v prosinci 2012).

Přišla nám faktura na refundaci mzdy člena JSDH, kromě refundace mzdy a odvodů (SP a ZP), po nás požadují také zákonné úraz.pojištění a náklad na odvod do FKSP (jedná se o příspěvkovou organizaci). Má tato příspěvková organizace nárok na náhradu zákon.úraz.pojištění a odvodu do FKSP, a pokud ano, podle jakého zákona?

Myslíme si, že ANO, má nárok (jedná se o přímé náklady vyvolané mzdou ... - pokud by se šlo podle zákoníku práce dogmaticky, tak by se refundoval pouze plat či mzda a nic více ...). K této problematice byl v roce 2012 Koordinační výbor, který refundaci dalších přímo vyvolaných nákladů řeší a dle mého názoru GFŘ akceptuje.

Níže vykopírovávám KOOV

Z KOORDINAČNÍHO VÝBORU

Dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli
(závěr z jednání Koordinačního výboru s KDP ČR konaného dne 6. 6. 2012)

Předkládají:
Ditta Hlaváčková, daňový poradce, č. osvědčení 3125
Petra Pospíšilová, daňový poradce, č. osvědčení 2309
Dana Trezziová, daňový poradce, č. osvědčení 007

1. Úvod

Zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 je do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vloženo nové ustanovení § 43a , dle kterého lze sjednat dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Jedná se v podstatě o znovuzavedení institutu, který existoval již ve starém zákoníku práce (ust. § 38 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., které bylo zrušeno k 1. 10. 2004 zákonem č. 436/2004 Sb.).

Úplné znění nového ustanovení:

§ 43a

Dočasné přidělení

(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5.

(3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.

(4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí.

(5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil.

(6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.

(7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemné.

(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání.

(9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování nebo zvyšování kvalifikace 110).

110) Například § 24 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., § 22 zákona č. 95/2004 Sb., § 51 a 54 zákona č. 96/2004 Sb.

2. Stručné srovnání dočasného přidělení a agenturního zaměstnávání

V případě přidělení koná zaměstnanec po dobu tohoto přidělení práci pro dočasného zaměstnavatele, na základě jeho příkazů a na jeho odpovědnost, i když mu pracovní úkoly ukládá dočasný zaměstnavatel jménem zaměstnavatele právního/přidělujícího. Je tedy možné konstatovat, že institut dočasného přidělení je institutem do určité míry podobným agenturnímu zaměstnávání (ustanovení § 307a až § 309 zákoníku práce), ale obsahuje některé podstatné rozdíly:

- dočasné přidělení může být se zaměstnancem sjednáno nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru přiděleného zaměstnance, tj. prakticky nelze sjednat pracovní poměr se zaměstnancem za účelem toho, aby byl zaměstnanec přidělen na práci k jinému zaměstnavateli, - k dočasnému přidělení může dojít výhradně v dohodě se zaměstnancem, tzn. dohoda obecně není mezi zaměstnavateli (ale se zaměstnancem), a zákoník práce umožňuje oběma stranám tuto dohodu bez udání důvodů vypovědět s 15denní výpovědní dobou (odst. 7 ) nebo se kdykoli dohodnout na jejím ukončení, - není stanovena doba, na kterou má být toto dočasné přidělení uskutečněno, nicméně nelze sjednat (dohodnout) dobu neurčitou, jelikož se jedná o "dočasné" přidělení, - není nutné mít povolení MPSV, - jde o bezúplatné přidělení, tzn. nelze k přeúčtovaným nákladům aplikovat žádnou ziskovou marži nebo účtovat jakékoli dodatečné náklady nad výši nákladů dle § 43a odst. 5 zákoníku práce.

3. Pravidla pro dočasné přidělení zaměstnance

Přidělování zaměstnanců k výkonu práce u jiného zaměstnavatele má dle § 43a zákoníku práce i další specifická pravidla, z nichž některá jsou uvedena níže:

- dohoda o přidělení zaměstnance musí být v písemné formě a v odst. 3 jsou uvedeny náležitosti této dohody, - v odst. 3 je také upravena možnost vysílat přiděleného zaměstnance na pracovní cesty, pokud to s ním bylo dohodnuto ( § 42 zákoníku práce), - ustanovení odst. 4 až 6 upravuje podmínky, za kterých zaměstnanec koná práci u zaměstnavatele, k němuž je přidělen. V poslední větě odst. 4 je omezena pravomoc dočasného zaměstnavatele v tom smyslu, že nesmí vůči zaměstnanci činit právní úkony jménem jeho zaměstnavatele (zejména nesmí mu dát výpověď nebo s ním uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru apod.), - ustanovení odst. 5 a 6 stanoví povinnost zaměstnavatele odměňovat přiděleného zaměstnance stejně nebo i lépe než zaměstnance konající tutéž nebo obdobnou práci u dočasného zaměstnavatele, i když se způsob odměňování liší, stejné ustanovení platí pro pracovní podmínky zaměstnance. (V praxi tedy může nastat komplikovaná situace, že právní zaměstnavatel, který mzdu zaměstnanci vyplácí, by měl tuto skutečnost zohlednit v poskytované odměně. Na přiděleného zaměstnance se vztahuje kolektivní smlouva platná u jeho právního zaměstnavatele. S ohledem na uvedené by měly být otázky odměňování a pracovních podmínek s přiděleným zaměstnancem jednoznačně sjednány v dohodě o dočasném přidělení.)

Z pohledu pracovního práva dochází k řadě otázek, týkajícím se např. formulace přidělení k "jinému zaměstnavateli" či chybějící úpravy rozvrhování pracovní doby, vedení její evidence a nařizování dovolené. Lze tedy předpokládat, že dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli bude řešeno uzavřením dvou dohod:

1. zákoníkem práce požadovaná dohoda mezi právním zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem, na základě které dochází k dočasnému přidělení, jelikož zaměstnavatel nemůže přidělit svého zaměstnance jednostranně k jinému zaměstnavateli bez souhlasu zaměstnance, tzn. bez existence dohody dle § 43a zákoníku práce, a2.dohoda uzavřená mezi zaměstnavateli (např. dohoda o vzájemné výpomoci apod.), ve které budou smluvně sjednány detaily dočasného přidělení zaměstnance/ů jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli (např. počet přidělených zaměstnanců, doba přidělení, odměna přiděleného zaměstnance, jeho pracovní podmínky, čerpání dovolené, ujednání vymezující práci a úplatu za přidělení, která je obecně refundací mzdy a příslušného pojistného na veřejnoprávní pojištění, aj.), jakož i další podmínky pro dočasné přidělení zaměstnance.

4. Dočasné přidělení zaměstnance z daňového pohledu

Z pohledu daňového však institut přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli přinesl řadu otázek, jejichž možné řešení je níže uvedeno:

4.1. Daň z příjmů právnických osob

Z ustanovení § 43a odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata, a to s výjimkou úhrady nákladů, které byly vynaloženy podle odst. 5 téhož paragrafu. Podle prostého textu tohoto ustanovení se jedná o mzdu nebo plat, případně též cestovní náhrady.

Náklady vynaložené dle odst. 5

Zákoník práce ani žádný výkladový pokyn nedefinuje, zdali do úhrady nákladů dle § 43a odst. 5 lze započítat i další náklady související s pracovním poměrem, jako jsou např. odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance jeho zaměstnavatelem, případně jiné složky odměny. Ačkoliv při striktně gramatickém výkladu citovaného ustanovení by do úhrady nákladů měla vstoupit pouze mzda či plat dočasně přiděleného zaměstnance (odhlédneme-li od cestovních náhrad), z ekonomického hlediska tento postup nedává smysl. Při dočasném přidělení zaměstnance by do úhrady nákladů dle § 43a odst. 5 měla vstoupit mzda nebo plat, včetně jejich náhrad, sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, bonusy a benefity vyplývající z pracovní smlouvy uzavřené mezi dočasně přiděleným zaměstnancem a právním zaměstnavatelem, plnění vyplývající z kolektivní smlouvy nebo interních předpisů právního zaměstnavatele [1] , jakož i další náklady související s pracovně právním vztahem mezi zaměstnancem a právním zaměstnavatelem [2] , a dále též cestovní náhrady.

Zákoník práce se žádným způsobem nevyjadřuje k otázce toho, jaké náklady mohou vznikat v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance ekonomickému zaměstnavateli (s výjimkou mzdy nebo platu, kde zákoník práce tuto povinnost jednoznačně přiznává právnímu zaměstnavateli). Domníváme se však, že nic nebrání tomu, aby si právní a ekonomický zaměstnavatel dohodli, které náklady související s pracovním poměrem dočasně přiděleného zaměstnance který zaměstnavatel ponese tak, jak je taková dohoda zjevně možná u cestovních náhrad. Domníváme se proto, že i jiné náklady, které mohou ekonomickému zaměstnavateli vzniknout v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance mohou být za splnění standardních podmínek daných zákonem o daních z příjmů (zejm. § 24 a § 25 ZDP) daňově uznatelnými náklady ekonomického zaměstnavatele.

Úplata za dočasné přidělení

Dle § 43a odst. 2 zákoníku práce právní zaměstnavatel nemůže účtovat ekonomickému zaměstnavateli ke mzdovým nákladům zaměstnance ziskovou ani žádnou jinou přirážku, jak je obvyklé při agenturním zaměstnávání nebo mezinárodním pronájmu pracovní síly.

U agenturního zaměstnávání je rozdíl mezi úplatou za zaměstnance od ekonomického zaměstnavatele a vyplácenou mzdou hlavním zdrojem zisku právního zaměstnavatele, tedy agentury. V případě mezinárodního pronájmu pracovní síly je účtování ziskové přirážky nad mzdové náklady obvyklé. Pokud dochází k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly mezi spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, nedochází mezi nimi v souladu s principem tržního odstupu obvykle k poskytování jakékoliv formy služeb pouze za cenu nákladů, mezinárodní pronájem pracovní síly je prakticky přeshraničním agenturním zaměstnáváním.

Pro posouzení, kdy se jedná o dočasné přidělení zaměstnance dle § 43a zákoníku práce a přirážku účtovat nelze, a kdy o agenturní zaměstnávání dle § 308 a § 309 zákoníku práce nebo o mezinárodní pronájem pracovní síly, jak jej definuje Pokyn Ministerstva financí České republiky D-151, a přirážku účtovat lze, je nezbytné určit, z jakých důvodů a za jakým účelem k poskytnutí zaměstnance dochází.

Prvním faktorem je předmět podnikání právního zaměstnavatele. K dočasnému přidělení může dojít pouze tehdy, není-li poskytování zaměstnanců předmětem podnikatelské činnosti právního zaměstnavatele. Výjimku by tvořilo pouze dočasné přidělení kmenového zaměstnance agentury práce jiné agentuře práce v rámci vzájemné výpomoci.

Pravděpodobně klíčovým faktorem určujícím, že se jedná o dočasné přidělení, je benefit plynoucí právnímu zaměstnavateli z dočasného přidělení. Obvykle tímto benefitem může být dočasné uvolnění zaměstnance, který není pracovně vytížený, a jako výhodnější se jeví jeho přidělení jinému zaměstnavateli za úplatu ve výši nákladů na zaměstnance. Jiným benefitem dočasného přidělení zaměstnance pro jeho právního zaměstnavatele může být zájem o získání zkušeností a praxe pro zaměstnance z jiného prostředí či ze zahraniční.

Při agenturním zaměstnávání nebo mezinárodním pronájmu pracovní síly nemá právní zaměstnavatel z tohoto pronájmu žádný jiný benefit než kladný rozdíl mezi úplatou od ekonomického zaměstnavatele a uhrazenými náklady na tohoto zaměstnance. Při dočasném přidělení by ale mělo platit, že právní zaměstnavatel sleduje přidělením zaměstnance jiné cíle (např. uvolnění nevytíženého zaměstnance) než zisk z dočasného poskytnutí pracovní síly. Navíc právní zaměstnavatel nesmí vykonávat pronájem pracovní síly v rámci své podnikatelské činnosti a dočasné přidělení realizuje ad hoc s ohledem na specifické personální otázky vztahující se ke konkrétnímu zaměstnanci. Za těchto okolností je oprávněné, aby nedocházelo ze strany právního zaměstnavatele k účtování přirážky nad mzdové náklady přiděleného zaměstnance. Tento princip by se měl shodně vztahovat na dočasné přidělení zaměstnance jak mezi spojenými, tak i nespojenými osobami. Pokud jsou právní/přidělující zaměstnavatel a ekonomický zaměstnavatel spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, je považována úhrada za přiděleného zaměstnance ve výši dle § 43a odst. 5 zákoníku práce za obvyklou.

Závěr 4.1.:

a) Pro ekonomického zaměstnavatele je úhrada právnímu/přidělujícímu zaměstnavateli za přiděleného zaměstnance daňově uznatelným nákladem. Pokud některé náklady související s dočasným přidělením zaměstnance hradí přímo ekonomický zaměstnavatel, jsou i tyto náklady pro ekonomického zaměstnavatele daňově uznatelné (při dodržení standardních podmínek pro daňovou uznatelnost nákladů daných zákonem o daních z příjmů). b) Pokud jsou právní/přidělující zaměstnavatel a ekonomický zaměstnavatel spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, je považována úhrada za přiděleného zaměstnance ve výši dle § 43a odst. 5 zákoníku práce za obvyklou.

4.2. Daň z příjmů fyzických osob

Plátce příjmu

Plátcem příjmu přiděleného zaměstnance je jeho právní zaměstnavatel (tzn. přidělující zaměstnavatel). Ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 6 odst. 2 ZDP zůstává tedy obecně přidělující/právní zaměstnavatel "zaměstnavatelem" pro účely DPFO.

Pokud je přidělující/právní zaměstnavatel osobou se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a ekonomický zaměstnavatel, ke kterému je zaměstnanec přidělen, je českým daňovým rezidentem, stává se tento český ekonomický zaměstnavatel "zaměstnavatelem" ve smyslu legislativní zkratky dle § 6 odst. 2 ZDP. Jelikož však úhrada tohoto "zaměstnavatele" osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže obsahovat i částku za zprostředkování (ve smyslu ust. § 43a odst. 5 zákoníku práce), nelze považovat za příjem zaměstnance 60% z celkové úhrady zahraničnímu právnímu/přidělujícímu zaměstnavateli. Český ekonomický "zaměstnavatel" by tedy měl zdaňovat příjem přiděleného zaměstnance dle skutečné odměny hrazené zahraničním právním/přidělujícím zaměstnavatelem.

Cestovní náhrady

V souvislosti se zavedením institutu dočasného přidělení byla novelizována také ustanovení části sedmé zákoníku práce "Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce". Ve smyslu ust. § 152 písm. e) zákoníku práce cestovními výdaji jsou nově i výdaje, které vzniknou zaměstnanci při dočasném přidělení ( § 43a ). V § 165 zákoníku práce je uvedeno, že při dočasném přidělení do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, které je současně odlišné od bydliště zaměstnance, přísluší zaměstnanci náhrady ve výši a za podmínek stanovených v § 157 až § 164 a to obecně jako při pracovní cestě.

Ve smyslu § 174 zákoníku práce se při poskytování cestovních náhrad postupuje podle části sedmé hlavy II s dále stanovenými odchylkami. Jelikož v hlavě III "Poskytování cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 již nedošlo k uvedení žádné odchylky či jiné specifikaci u poskytování náhrad při dočasném přidělení tak, jak je např. v § 177 uvedeno pro náhrady při přijetí a přeložení, lze jednoznačně dovodit, že i zaměstnavatel, který je uveden v § 109 odst. 3 je povinen v případě přidělení zaměstnance poskytovat cestovní náhrady dočasně přidělenému zaměstnanci ve smyslu § 165 zákoníku práce. Ve smyslu § 151 zákoníku práce je totiž zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Lze tedy konstatovat, že ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP předmětem daně nejsou náhrady poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci v rozsahu a ve výši dle § 165 zákoníku práce, a to náhrady při přeložení a dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Základním rozdílem uplatňování náhrad při přeložení a dočasném přidělení zaměstnance je ustanovení § 177 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví omezení doby, po kterou lze náhrady při přeložení poskytovat.

Ve smyslu § 43a odst. 5 zákoníku práce je možné, aby po dobu dočasného přidělení poskytoval cestovní náhrady buď právní/přidělující zaměstnavatel nebo i ekonomický zaměstnavatel, tj. zaměstnavatel, ke kterému je zaměstnanec přidělen.

U zaměstnance, který je dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli a který je vyslán na pracovní cestu a obdrží cestovní náhrady od svého právního /přidělujícího zaměstnavatele nebo i od ekonomického zaměstnavatele, ke kterému byl přidělen, nebudou tyto náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem práce ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP považovány za předmět daně tohoto zaměstnance. Cestovní náhrady jiné nebo vyšší než umožněné ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP bude zdaňovat plátce tohoto zdanitelného příjmu, kterým může být právní/přidělující zaměstnavatel i ekonomický zaměstnavatel, ke kterému je zaměstnanec přidělen.

Závěr 4.2.:

a) Plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti je obecně právní/přidělující zaměstnavatel. V případě, že právní/přidělující zaměstnavatel je zahraničním subjektem, přecházejí povinnosti plátce příjmů ze závislé činnosti na českého ekonomického zaměstnavatele, avšak nelze použít stanovení výše příjmů ze závislé činnosti ve výši 60% z uhrazené částky právnímu/přidělujícímu zaměstnavateli, pokud úhrada právnímu/přidělujícímu zaměstnavateli neobsahuje částku za zprostředkování. b) Cestovní náhrady dočasně přidělenému zaměstnanci ve smyslu § 152 zákoníku práce včetně náhrad při dočasném přidělení dle § 165 zákoníku práce nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, a to bez ohledu na skutečnost, zda tyto cestovní náhrady vyplácí právní/přidělující zaměstnavatel nebo ekonomický zaměstnavatel.c)Pokud přiděleného zaměstnance vyšle ekonomický zaměstnavatel na pracovní cestu, budou mít cestovní náhrady obvyklý režim cestovních náhrad při pracovní cestě.

4.3. DPH

Klíčovou otázkou pro určení režimu DPH je skutečnost, zda se ve vztahu mezi dvěma zaměstnavateli jedná o poskytnutí služby za úplatu v rámci ekonomické činnosti, když poskytnutím služby je prakticky vše, co není dodáním zboží. Obecně pak platí, že poskytnutí pracovní síly je považováno za poskytnutí služby, které je předmětem DPH (doloženo i ustálenou judikaturou ESD).

V případě dočasného přidělení zaměstnance však § 43a odst. 2 zákoníku práce výslovně zakazuje poskytovat úplatu za dočasné přidělení zaměstnance, připouští pouze úhradu nákladů, které právní zaměstnavatel na přiděleného zaměstnance vynaložil. Zákoník práce tak v případě dočasného přidělení zaměstnance prakticky nepřipouští tvorbu přidané hodnoty jako základního prvku podnikatelské činnosti. Odlišuje tímto dočasné přidělení zaměstnance od tzv. agenturního zaměstnání, které beze sporu DPH podléhá.

Zákoník práce tedy eliminuje situace, kdy právní zaměstnavatel může z přidělení zaměstnance dosáhnout zisku, umožňuje pouze úhradu (části) nákladů. Poskytnutí této náhrady nákladů tak nepředstavuje skutečnou úplatu (protiplnění) za plnění, a tento vztah tedy nespadá do předmětu DPH.

Podobný závěr už v předchozích letech MF ČR uveřejnilo ve své informaci k Uplatňování zákona o DPH při poskytnutí pracovní síly (informace ze dne 16.7.2004, uveřejněná na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_1209.html?year=0), citujeme:

"... V takovém případě refundace nákladů za zaměstnance podle těchto předpisů, jestliže neexistuje mezi zaměstnavatelem a osobou, ke které byl zaměstnanec dočasně přidělen, obchodně závazkový vztah o poskytnutí pracovníka, není předmětem daně, protože se nejedná o poskytnutí služby za úplatu ..."

Při dodržení podobných pravidel, jaká se uplatňují na dočasné přidělení zaměstnance podle českého zákoníku práce, není daný vztah považovaný za poskytnutí služby pro účely DPH spočívající v poskytování pracovní síly rovněž v jiných státech EU, např. Irsku [3] nebo ve Velké Británii [4] .

Navrhujeme tedy, aby byla potvrzena původní interpretace, tedy že:

a) úhrada nákladů, poskytnutá při splnění podmínky dle § 43a odst. 2 zákoníku práce, není úplatou zdanitelné plnění a nepodléhá tedy odvodu DPHb)dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli není předmětem DPH.

Pro úplnost bychom chtěli konstatovat, že pokud ekonomický zaměstnavatel v souvislosti s přiděleným zaměstnancem vynaloží náklady jako např. náklady na ubytování nebo jiné náklady při pracovní cestě přiděleného zaměstnance či náklady při přidělení formou přímého nákladu (tj. ekonomický zaměstnavatel přijme např. ubytování či přepravní službu), je i ekonomický zaměstnavatel oprávněn při splnění obecných podmínek nárokovat si odpočet DPH u těchto nákladů.

Závěr 4.3.:

a) Úhrada nákladů, poskytnutá při splnění podmínky dle § 43a odst. 2 zákoníku práce, není úplatou zdanitelné plnění a nepodléhá tedy odvodu DPH.b)Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli není zdanitelným plněním.c)Z cestovních náhrad hrazených ekonomickým zaměstnavatelem přidělenému zaměstnanci, v případech, kdy tyto plnění pořídil přímo ekonomický zaměstnavatel (např. náklad na hotelové ubytování, náklady na jízdné apod.) může obecně ekonomický zaměstnavatel nárokovat odpočet DPH na vstupu.

5. Závěr

Navrhujeme, aby byla potvrzena správnosti výše uvedených závěrů, a to z hlediska DPPO, DPFO i DPH. Závěry se stanoviskem GFŘ by měly být vhodným způsobem zveřejněny.

Stanovisko GFŘ k dani z příjmů:

K návrhu závěru 4.1.a):

Pro daňové řešení problematiky dočasného přidělení zaměstnance je důležité vymezení pojmů obsažených v příslušných ustanoveních pracovněprávních předpisů (zejména § 43a zákoníku práce), ze kterých mimo jiné vyplývá, že:

- ačkoliv to zákoník práce výslovně neřeší, lze předpokládat v případě využití institutu dočasného přidělení zaměstnance podle § 43a zákoníku práce, mimo jiné, ujednání mezi právním a ekonomickým zaměstnavatelem přinejmenším ohledně úhrady nákladů, které vynaložil právní zaměstnavatel na svého zaměstnance za výkon práce u ekonomického zaměstnavatele nebo v souvislosti s ním (refundace nákladů), - předmětem refundace mohou být veškeré náklady, které vynaložil právní zaměstnavatel v souvislosti s výkonem práce svého zaměstnance v době přidělení k ekonomickému zaměstnavateli, včetně výdajů, které souvisí se zajištěním pracovních, mzdových a platových podmínek též s ohledem ke "srovnatelnému zaměstnanci", - právní zaměstnavatel může od ekonomického zaměstnavatele požadovat v souladu s § 43a odst. 5 zákoníku práce i jiné náklady, které souvisejí s výkonem práce zaměstnance pro ekonomického zaměstnavatele a mají přímou vazbu na výkon práce dočasně přiděleného zaměstnance jako např. úhradu sociálního a zdravotního pojištění hrazeného za zaměstnance z vyměřovacího základu právním zaměstnavatelem, jiné složky odměny přiděleného zaměstnance, benefity vyplývající ze smluvního ujednání (kolektivní smlouva) nebo stanovené vnitřním předpisem, bonusy, ale také náklady související s poskytnutím služebního automobilu i pro soukromé účely (bude- li vozidlo využíváno i ke služebním účelům u ekonomického zaměstnavatele), pokud takové plnění vyplývá ze smluvního ujednání mezi právním zaměstnavatelem a dočasně přiděleným zaměstnancem ( kolektivní smlouva, vnitřní předpis).

Na základě výše uvedeného lze dovodit, že pokud ekonomický zaměstnavatel bude hradit právnímu zaměstnavateli náklady specifikované v § 43a odst. 5 zákoníku práce, příp. jiné náklady, které souvisejí s výkonem práce přiděleného zaměstnance, a tyto náklady budou mít přímou vazbu na výkon práce dočasně přiděleného zaměstnance a splní podmínky pro daňovou uznatelnost podle ZDP, lze je u ekonomického zaměstnavatele uznat jako daňové.

Pokud náklady na příznivé pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 43a odst. 4 zákoníku práce) související s dočasným přidělením zaměstnance hradí ekonomický zaměstnavatel přímo a tyto náklady mají přímou a bezprostřední vazbu na výkon práce dočasně přiděleného zaměstnance, vyplývají z příslušných ustanovení pracovně právních předpisů a splní podmínky pro daňovou uznatelnost podle ZDP, lze je u ekonomického zaměstnavatele uznat jako daňové.

Pro úplnost je nutné dodat, že institut dočasného přidělení zaměstnance a institut agenturního zaměstnávání se od sebe zásadně liší svým účelem, nikoliv jen podmínkami. Účelem agenturního zaměstnávání je zprostředkovat (zajistit) uchazeči (zaměstnanci) zaměstnání u uživatele. Účelem dočasně přiděleného zaměstnance k jinému zaměstnavateli je řešení situace, kdy právní zaměstnavatel po přechodnou dobu zpravidla z provozních důvodů, nemá možnost přidělovat zaměstnanci sjednanou, popřípadě ani jinou práci a proto mu zajistil dočasné přidělení k výkonu práce u jiného zaměstnavatele.

K návrhu závěru 4.1.b):

S ohledem na výše uvedené stanovisko GFŘ k bodu 4.1. písm. a) lze souhlasit se závěrem předkladatele.

K návrhu závěru 4.2.a):

Souhlas s názorem předkladatele.

K návrhu závěru 4.2.b):

Lze souhlasit za předpokladu dodržení následujících podmínek:

- zaměstnanci nemohou být poskytnuty dvojí náhrady za tytéž dny, - posouzení dle § 43a odst. 3 zákoníku práce - tj. sjednané pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad. Pokud bude sjednané pracoviště pro účely cestovních náhrad v místě přidělení, pak zaměstnanec v souladu s § 43a odst. 5 zákoníku práce nemá nárok na cestovní náhrady při cestě od právního zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli.

K návrhu závěru 4.2.c):

Souhlas se závěrem předkladatele.

Stanovisko GFŘ k DPH:

V příspěvku je uvedeno úplné znění nového ustanovení § 43a zákoníku práce, podle kterého nesmí být za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli poskytována úplata, s výjimkou - resp. neplatí to ovšem pro úplatu ve výši zákonem regulované omezením na možnost refundace mzdových nákladů. Současně je v bodu 3. logicky správně dovozena existence 2 dohod pro dané případy, a to vedle dohody právního zaměstnavatele se zaměstnancem i dohoda mezi oběma zaměstnavateli, např. jako dohoda o vzájemné výpomoci. Jelikož všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, považuje ZDPH za poskytnutí služby, nutno připustit, že smluvně dohodnutá "vzájemná výpomoc" obou zaměstnavatelů může být zdanitelným plněním. Předpokladem je úplatnost takové "výpomoci" (služby). Proběhne-li mezi oběma zaměstnavateli protiplnění za poskytnutého zaměstnance mělo by jít v zásadě vždy o předmět daně. Úplata mezi zaměstnavateli v obecné poloze sice je zákonem zapovězena, avšak současně se výslovně připouští pokud půjde o nahrazení relativně přesně vymezené nákladové položky dotčené služby.

Úhrada nákladů na zaměstnance hrazená striktně ve smyslu dotčených ustanovení zákoníku práce zaměstnavatelem, u kterého je zaměstnanec přidělen, zaměstnavateli který ho přidělil, není úplatou za zdanitelné plnění. Refundované náklady jsou ve světle zacílení vyplývající z textu regulatorní úpravy zákoníku práce (§ 43a odst 2 ) výrazem hodnoty práce, kterou poskytl zaměstnanec zaměstnavateli, ke kterému byl přidělen. Vzhledem k zákonné úpravě v zákoníku práce lze tyto příjmy chápat jako příjmy na základě pracovně-právního vztahu, které se dle § 5 odst. 2 ZDPH nepovažují za ekonomickou činnost. Přeúčtování nákladů na zaměstnance by nemělo být proto považováno za úplatu za zdanitelné plnění, protože mezi oběma zaměstnavateli nevzniklo zdanitelné plnění, jehož by úhrada mzdových a jiných nákladů mohla být protiplněním, jde-li o prostou refundaci nákladů dle jmenovaných ustanovení zákoníku práce.

V roce 2008 jsme uzavřeli s firmou smlouvu o dílo na výstavbu polyfunkčního domu (15 sociálních bytů). Stavba byla zkolaudována v roce 2009. Po kolaudaci jsme stavbu museli převést do dokončeného majetku. Firma se dostala do konkurzu a dále s námi jednal insolvenční správce. Měli jsme jít k soudu ohledně toho, že insolvenční správce po nás požadoval zaplacení úroků z prodlení za opožděné platby a my jsme zase požadovali úhradu sankce za opožděné předání stavby a dále úhradu faktur za odstraňování závad v záruční době. Vše se vyřešilo dohodou o narovnání, kde se zavazujeme uhradit insolvenčnímu správci 60 000 Kč. Prosím o radu, jak tento případ zaúčtovat.

Pokud jste účtovali správně, tak je asi někde evidována pohledávka za firmou. Nevím, jak se závazkem - zda byly práce doplaceny? 

Pokud touto dohodou zaniká Váš nárok pohledávky, tak se pohledávka musí vyřadit (557/ 3x nebo 4xx a asi i zrušit OP 19x/ 556). 

Pokud jsou evidované závazky vůči dodavateli, tak se úhradou 60 tis. Kč závazky sníží, např. 321 nebo 459 MD/ 231 odpa dle účelu - kde evidujete dům a pol. 6121 (jako doplatek za pořízení domu). Zůstatek závazků (snížený o uhrazených 60 tis. Kč) se vyřadí do výnosů 321 nebo 459 MD/ 649 D, lze také v neuhrazené části závazky a pohledávky započíst (např. 321/311, 459/469).

Pokud závazky vůči dodavateli žádné nejsou podchyceny, pak jen účet 549 MD/ a úhrada s položkou 5192. 

Pronajali jsme filmařům expozici prodejny Jednota ze 70.let (prodejní pult + regály a zboží) za 35 000,- Kč. Jsme plátci DPH. Podléhá to DPH? Děkuji za odpověď

Určitě podléhá pronájem věcí zdanění, sazba základní. Víme to určitě. 

Vytvářím výkaz Příloha za 1/2014 a v části L. Doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru máme vypsat veř.zakázky za jednotl. čtvrtletí? Většinou se realizace nějakých projektů táhne min. rok, takže to máme uvést jednou a v příštím výkazu to máme vynechat? A pak v části N.Doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty "A.I.13. Mzdové náklady", kam se doplňují přepočtené stavy zaměstnanců - se má uvést průměr (součet zaměstnanců za měsíce 01-03 děleno 3) nebo prostý součet osob za tři měsíce? Nenašla jsem k tomu vysvětlivky a mám zřejmě špatné období na pochopení těchto požadavků. Naštěstí máme Vás a Vy vždycky nějaké řešení najdete.

Ty projekty partnerství jsou zcela výjimečné - tam nepatří všechny veřejné zakázky, ale projekty, kdy soukromé firmy financují nějaké akce - např. kanalizaci, domov pro seniory, nebo třeba staví obchodní dům a k němu příjezdovou komunikaci - a obec se na těchto projektech podílí třeba tak, že přispěje na tu komunikaci, nebo pak platí za dostupnost služby - že např. v soukromém hospici může někoho ubytovat ....

Myslím si (ale samozřejmě to nevím jistě), že se Vás tato část přílohy vůbec netýká, a že tam nebudete vyplňovat nic. 

K příloze k části N vydalo MF metodiku, upozorňovali jsme na ni v aktualitách, pokouším se ji vysvětlit i na přednáškách.  

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/pokyny-a-sdeleni/2014/metodicky-pokyn-k-vyplneni-prilohy-c-5-c-17020

Odpověď na Váš problém s přepočtenými počty pracovníků se tam sice dovíte, ale pár problémů asi ještě přibude - ta příloha je doslova "příšerná" a hodně pracná a ten metodický návod ji ještě zhoršil, píše se mi to těžko, nechtělo se mi Vám kazit náladu předem, je mi líto. 

závěrečný účet města k 31.12.2013 vykazuje financování ve výši -29.000 tis. Kč. Z toho 20.000 tis. Kč činí nárůst bankovních účtů. Zastupitelstvo města rozhodlo o převodu 20.000 tis. Kč do fondu rezerv a následné zapojení do rozpočtu města na investiční akce. Není to tedy výsledek hospodaření. Prosím jak správně zaúčtovat : 1) pouze jako finanční toky přes účet 262 nebo komplexně účtovat přes účet 401 a 419 ? Podle mého názoru to není navýšení základního jmění , ale pouze finanční tok peněz z účtu na účet. mohla by jste nám prosím rozepsat dle účtů ?

Jestliže máte Fond rezerv schválený jako peněžní fond, tak se opravdu účtuje plně jako o peněžním fondu, tj. zápisy 401 MD/ 231 6330 5349 D a příjem na Fond rezerv zápisem 236 4134 MD/ 419 D. No, a až zapojíte zpátky do rozpočtu tak zase zápisy: 419 MD/ 236 6330 5345 D a příjem na ZBÚ 231 4139 MD/ 401 D. Z toho krásně vydíte, jak je ten fond rezerv o ničem. 

Stačilo by zapojit do rozpočtu zůstatek peněz na ZBÚ jen rozpočtem, bez účetních zápisů a zbytečných převodů: pol. 8115 MD ve výši 29 tis. Kč. 

Z hlediska rozpočtu se zápis přes 8115 stejně musí udělat. Protože konsolidační položky při převodu na a z fondu se vyloučí a rozpočet by se nevyrovnal.

Toto není lehké pochopit, stačilo by, kdybyste pobrali, že Fond rezerv je již u obcí dávno o ničem a zrušili ho a zapojili jen 8115 jako změnu stavu. Změna stavu peněz je v logice, že když se stav sníží, tak je PS vyšší než KS a dělá se jako kladné financování, tj. je na straně příjmů. Když se stav peněz zvýší, tak KS je větší než PS a je to záporné financování, tj. je na straně D. Možná se dá systém lépe pochopit z dokumentu ke stažení: Financování - vysvětlení a příklady. 

Obec uzavřela kupní smlouvu , kdy nám zemědělské družstvo prodává budovy v ceně 5.111.080,-, ale část kupní ceny 4.911.080,- kč bude zápočtem na pohledávku kupujícího za prodávajícím za nájemné za pronájem zemědělských pozemků do roku 2026. Obec pak zaplatí pouze 200.000,- Kč prodávajícímu na účet. Můžete mi prosím poradit jak o této smlouvě účtovat??

Předpis závazku z pořízení budovy: 042 MD/ 459 D (dlouhodobý závazek) v celé výši pořizovací ceny 5,1 mil. Kč. K datu podání návrhu na vklad zařadíte ve výši pořizovací ceny v rozdělení na pozemek - předpokládám, že stavební pozemek se s budovou prodává, jinak by byl dle NOZ docela problém -  a budovu (např. rozvrhem dle znaleckého posudku) zápisem 031 MD, 021 MD/ 042 D. Na 042 dále zařadíte i vedlejší výdaje související s pořízením (správní poplatek, vyměření GP, ...) 

Pak ročně předepíšete nájem za pachtovné - dlužník bude družstvo - 311 MD/ 603 D

a každoročně až do roku 2026 bude započítavat roční nájem s dlouhodobým závazkem 459 MD/ 311 D. 

Úhrada části kupní ceny (200 tis. Kč) bude zápisem 459 MD/ 231 D odpa dle účelu, pro který jste budovou koupili, pol. 6121 (podle RS má položka stavby přednost před položkou pozemku). 

Mohu účtovat vratku spotřební daně za topný olej kompenzačně jako snížení N? -D 231,pol. 5159. Pokud ano, jaký by byl předpis při podání přiznání k uplatnění nároku?

Určitě lze účtovat kompenzačně z hlediska RS. Předpis nároku by měl správně být také kompenzačně, tj. 502 minus MD/ 344 MD. 

V loňském roce jsme na dotaci provedli zateplení a výměnu oken ZŠ ( budova je svěřená k hospodaření PO). Vše bylo zaúčtováno jako TZ a předáno PO. V letošním roce se doplňují na nové okna žaluzie (celková hodnota asi 100.000,- Kč). Na starých oknech žaluzie byly, ale při výměně oken se na nová okna žaluzie nenamontovaly. Jak má PO účtovat ?

Můj názor je následující - pokud byla i výměna oken zachycena jako TZ, tak související vyvolaný náklad (předpokládám, že nové žaluzie byly nutností - asi si těžko lze představit instalaci starých žaluzií ...) je pro mne také TZ. Tedy choval bych se následovně:

- výměna oken se žaluziemi za nové okno + žaluzie - pokud je možné zachytit jako opravu, tak oprava jako celek

- doplnění nových žaluzií na okno, kde nebyly - TZ

- výměna oken se žaluziemi za nové okno + žaluzie - pokud mne okolnosti vedou k tomu, že výměnu oken hodnotím jako TZ, potom pro mne i TZ by měly být ty žaluzie ... 

PO by pak účtovala jako o pořízení DM s použitím investičního fondu. 

Při prodeji nemovitosti( pozemku) se prodávající s kupujícím(obec) dohodli, že daň z nabytí nemovitosti( daň z převodu nemovitosti), uhradí kupující. Ve Vyhl. 410/2009 Sb v § 55 není tato daň mezi uvedeným, co není součástí ocenění. Lze tuto úhradu daně u kupujícího pojmout jako navýšení majetku a čerpat z investičních prostředků?

Určitě ano, to je jasný výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku. U příkladů výdajů souvisejících s pořízením DM v § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je demonstrativní výčet (slovo "zejména"), tudíž není úplný a daň z převodu tam není asi uvedena, že vyhláška ještě nestihla zareagovat na možnost, že daň z nabytí nemovitého majetku plně může hradit i kupující. Obecně tam však daně a poplatky uvedeny jsou. 

Jsme obec plátci DPH. Provádíme výstavbu vodovodu, kde DPH neuplatňujeme. Vodu nebudeme prodávat, ale vodárny. Jestli vodovod pronajmem není dosud známo. Obec nechala vypracovat PD (projektovou dokumentaci) k jednotlivým přípojkám domů občanů. Na dodavatelské faktuře je základ + 21%DPH. Tyto PD bude občanům prodávat za poloviční částku. Jak mám správně účtovat? Jako předprodej ? Předpis došlé faktury MD 311 1000,- Kč MD 518 1000,- Kč D 321 2000,- Kč Úhrada došlé fa. MD 321/D 231 2000,-Kč Příjem od občanů za PD MD 231/ D 311 1000,- Kč Nebo uplatňit odpočet DPH a při prodeji zase odvádět DPH. V tom případě jak správně účtovat? Zda si můžeme uplatnit pouze z fakturační částky polovinu a druhou dát celou do nákladů obce vč. DPH. Pak z příjmu od občanů odvést DPH 21%. Děkuji za pomoc.

No - nebudu moc rozebírat, zda je optimální z výstavby vodovodu DPH neuplatňovat - neznám podrobnosti (možná dotační, provozní ...) - jen bych lakonicky řekl "je to škoda". Za těchto okolností bych se choval tak, že to přeúčtování PD bych udělal v režimu přeprodej mimo DPH - totiž bych si neodvážil udělat režim, kdy pokud padlo rozhodnutí, že to nakoupím a potom bez nějakého ekonomického důvodu (respektive jen z důvodu, že jsem chtěl, aby to občani měli levnější) řeknu, že to přeprodám za polovic, že bych odečetl plně DPH a odvedl jen z poloviny (sice není podmínkou pro ekonomickou činnost, aby byla zisková, nicméně tady by to bylo spíše vyhodnotitelné jako zneužití práva ...).

Takže s Vaším řešením, jak je uvádíte v tom příkladu, souhlasím a zachoval bych se stejně. ZN

prosím o radu s vyřazením ÚP obce, který pozbyl platnosti schválením nového ÚP, nový územní plán je mi celkem jasný 019/041. Stávající hodnoty starého ÚP jsou : poř.cena 259227,50 (datum pořízení byl 28.4.2004) odpisy měs. 720,- (za r. 2011 odpis 0 za r.2012 odpis 8640,- r. 2013 odpis 8640,-) oprávky 70224,- zůst.cena 189003,50 Děkuji

Vyřadíte ve výši zůstatkové ceny 189 003, 50 zápisem 551 MD/ 079 D a ve výši vstupní ceny 259 227, 50 zápisem 079 MD/ 019 D. Toť vše, zařazení nového ÚP máte dobře. Ještě zkontrolujte, zda nemáte ke "starému" ÚP evidovanou nějakou dotaci na 403, její zůstatek by se také vyřadil zápisem 403 MD/ 672 D. 

Obracím se na Vás s prosbou o radu při správném nastavení a účtování dotace. Jsme DSO a dostali jsme dotaci na akci Stromořadí regionu. Předmětem dotace je výsadba stromů podél cest mezi jednotlivými členskými obcemi DSO. V rámci realizace akce bude provedeno kácení, ošetření a výsadba nových dřevin. Součástí podpory je i dvouletá následná péče. Podpora bude poskytnuta ve výši 5% z prostředků SFŽP, 85% z ERDF a 10% z vlastních zdrojů (příspěvky obcí). Dotace je zatím nastavena a vydáno rozhodnutí jako investiční. Jedná se o výsadbu stromořadí – liniové aleje – cca 3000 stromů (jedná se o ovocné stromy, lípy, listnaté, smíšené alej,…) Při úhradě faktur za výsadbu stromů (jsou sázeny ovocné aleje, smíšené aleje, lípové aleje, třešnové aleje, hruškové aleje….) zatím účtuji na 042 a položku 6129 s rozlišením UZ,N,Z dle % podílů Na pořízení jako součást investice (042) jsem zaúčtovala i technický dozor a fakturu za poradenské činnosti a fa za zadavatelskou činnost v souvislosti s VŘ. Chtěla jsem se zeptat, jak správně tuto dotaci nastavit : Investiční x neinvestiční. Na SFŽP nám bylo sděleno, že záleží na nás jak si dotaci nastavíme. Nejsem si jistá, jestli je jako investiční dotace správně nastaveno, všude se ve vašich dotazech dočítám, že by mělo být evidováno jako neinvestiční. Ale v tomto případě, jsou vysázeny jak stromy ovocné, tak listnaté aleje. Prosím o radu, jak správně nastavit. Celkové způsobilé výdaje jsou ve výši 8 550 395 Kč, což by způsobilo dost velkou částku jako nákladová položka v tomto roce. (předpokládám, že nebude proplaceno v letošním roce) Jestli mám přeúčtovat 518 (pol. ???) / 042 (pol.6129) nebo pokračovat v nastavené investici. (hodně vysoká hodnota majetku v DSO ???)

Opravdu není veřejná zeleň dle účetních předpisů dlouhodobým majetkem. Správně by se mělo jednat o dotaci neinvestiční. Chápu Vaše obavy u ovocných stromů - ale alej není celkem trvalého porostu ve smyslu produkčním - za účelem plodonosnosti. 

Z hlediska nákladů - ano, jednorázově to bude náklad, ale Vy jej budete mít kryt dotací na 672 a dotací od obcí ve výši vlastního podílu  také na 672. Obce by transfer ve výši vlastního podílu účtovaly na 572, i kdyby to byla investice. 

Zařazením na investice si naděláte problémy na desítky let dopředu - neznáme nic - kategorizaci, dobu odpisování, u kontrol u toho budou věčně diskuse, zda není majetek nadhodnocený, že se o DM nejedná. Také to ocenění - mladý strom, starý strom - kdy vyřadit.

Pak další problém. Jak vlastně pak takovýto majetek předat členským obcím - rozpočítavat stromy na určitém katastru obce dle druhů?

A také kdy co vyřadit? - budeme chodit koukat po vichřici, kolik stromů zaniklo a nové účtovat jako opravy?  

No opravdu - provozní náklad je dobře, v souladu s věrným obrazem a navíc významně jednodušší. Doporučuji zvážit změnu dotace. Jinak záměr dotace pěkný, blahopřeji. 

V roce 2012 byla podepsána smlouva o financování projektu z euroregionu. Jedná se o investiční i neinvestiční část. Smlouva se do účtárny dostala až v roce 2013 a nějakým "nedopatřením" jsme o ní vůbec neúčtovali, ani jako o pohledávce, ani jsme nevytvořili dohadnou položku. Celá věc nám došla až nyní, kdy máme zpracovat doplňující informace k žádosti o platbu, která proběhne letos. O výdajích k tomuto projektu jsme účtovali od 5/2013 do konce roku 2013 v souladu s požadavky smlouvy. Prosím, poraďte, jak se s touto situací co nejlépe vypořádat. Celková výše dotace dle smlouvy činí 12.800 EUR, podle žádosti o platbu skutečná výše bude maximálně 10.590 EUR.

Je potřeba zjistit, kolik mělo být dohadováno na krytí provozních nákladů zápisem 388/672 a to výpočtem: uhrazené výdaje provozní k dotaci za rok 2013 x podíl dotace. Pak dle výše (pokud přepočtem vznikne více než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto) zaúčtovat buď na 672 nebo na 408. Dohada na 403 není až tak nezbytná, protože 403 nenarušuje akruál, to není potřeba opravovat. 

Ostatní účtování by pak již mělo být stejné jako u transferu s vypořádáním. Tj. doplnit smlouvu na podrozvahu 943/999. Udělat vypořádání, pokud je již dotace vypořádaná zápisem 377 MD/ 388 D a +/-672 D a 403 D a zase vyřadit z podrozvahy 999/943 (tu podrozvahu doporučuji proúčtovat jen pro dodržení ČÚS 703 - na podrozvahu můžete dát již výši dotace jakou znáte, nemusíte dávat původní rámec, ale můžete - to je jen na Vás - stejně co zařadíte, v zápětí vyřadíte) a příjem dotace bude pak zápisem 231 MD pol. asi 2321 neinvestiční a 3121 investiční část (Glacensis není ústřední rozpočtem, je do sdružení, nesmí jít na položky 412x nebo 411x).  Odpa dle účelu transferu, případně nástroj a zdroj (prostorový původ), pokud znáte strukturu financování a 377 D. Asi žádné zálohy na dotaci přijímané nebyly, že ano? 

Pak Vám při úhradě může ještě vzniknout KR oproti předepsané pohledávce. Rozdíl zaúčtujete na 563 nebo 663. RS může být stejná jako u příjmu i pro KR, nemusí se oddělovat.  

Obec N uplynulém roce 2013 přijala darem od své příspěvkové organizace (Základní školy) hrnčířský kruh, aby ho mohla využívat ve svém volnočasovém centru. Získaný hrnčířský kruh v darovací ceně 19 754,- Kč zaúčtovala v lednu 2013 rovnou tímto způsobem: 028 015 MD 19 754,- Kč 088 000 D 19 754,- Kč V průběhu roku, v říjnu 2014 provedla přeúčtování částky na účet 401 takto: 088 000 - 19 754,- Kč D 401 901 19 754,- Kč D Jedna z operací byla nejspíše chybná, jelikož se v sestavě Rozvaha na konci roku 2013 ukázala částka 19 754,- Kč v Drobném dlouhodobém hmotném majetku ve sloupci Netto a kontrola ji objevila jako chybnou. Chtěla bych se Vás zeptat na správné zaúčtování, krok po kroku a jakým způsobem bychom chybnou operaci mohli napravit v novém roce 2014.

Bezúplatný převod od jiné vybrané účetní jednotky (Vaše PO je jiná VUJ) DDHM se účtuje jen zápisem 028/088 v ocenění účetně evidovaném u převodce.

Chybný je zápis 088 minus D/ 401 D, tak ten zrušte obráceně.