Dotazy

Měli bychom na Vás dotaz ohledně stavebního spoření. Nyní jsme ho zrušili (konečná částka 535 tis.). Založili jsme nové stavební spoření, kam si stavební spořitelna převedla částku 500 tis. + 6 tis. poplatek (který nám později vrátí). Zbytek spořitelna vrátila na náš běžný účet. Vím, jak se účtuje převod ze stav. spoření na nové stavební spoření (výdej 231 8118; příjem 231 8118; poplatek 518 5169), ale nevím jaký použít výnosový účet + rozpočtovou skladbu na přijatou platbu na náš běžný účet (29 tis.).

Příjem Váš účet stavebního spoření bude na pol. 8117 - viz závorka zaúčtování nového stavebního spoření. 

Ten výnosový účet - kdybyste účtovali dle výpisu z účtu stavebního spoření, tak již asi měl být zachycen na 662 - výnosových úrocích. Pokud tedy není, tak stačí příjem rozdílu na ZBÚ dát zápisem 231 6310 2141 MD/ 662 D. 

Jsme plátci DPH, máme zřízenou PO, která má ve správě hřbitov a obřadní síň, kterou pronajímá na smuteční obřady. Město bude provádět na smuteční síni stavební práce. Jedná se v tomto případě o PDP, když pronájem je příjmem PO?

Mělo by se vycházet z toho, zda tam provádí ekonomickou činnost příjemce plnění. Pokud je ten objekt té PO vypůjčován nebo svěřován, potom by to pro Město neměla být ekonomická činnost a lze tu fakturu mít mimo PDP. Nicméně neodolám a zeptám se - pokud by daná PO byla plátcem a pronajímala by smuteční síň na obřady s DPH - potom by přeci bylo krajně nerozumné, aby opravu provádělo Město a neuplatňovalo odpočet (neboť ono nepoužije k ekonomické činnosti) - to by bylo lepší přeúčtovat na PO (a potom spíše v režimu PDP). Nicméně to berte jako námět - já nevím, jak to máte nastaveno. ZN 

Ke konci roku 2013 jsem účtovala daň za obec na 591/384 ve výši 161 158. Při vyhotovení přiznání k 25.3.2014 mi vyšla daň pouze 79 230,-- Kč. Mám tedy zaúčtovat takto ? 384/632 a pak 595/632 mínusem 81 928 ? Nebo místo účtu 595 použít účet 408 ? Nevím zda účet 595 může být mínusový. Děkuji

Účet 595 může být mínusový na MD. Zúčtování rozdílu je nejjednodušší jen zápisem 

595 minus MD/ 384 MD ve výši rozdílu, a 384 MD/ 682 D již jen ve výši zjištěné částky. 

V případě "opravy" daně účet 408 nevyužíváme. Pozor - již od 2012 je účet pro sdílenou daň 682, ne 632. 

V roce 2013 jsme poskytli zálohu na provedení přeložky NN ve výši 79.448 Kč, která byla zaúčtována na 052/231 + RS. Dodavatel vyúčtoval zálohu až v roce 2014, avšak práce byly pouze za 65.748 Kč a vrátili nám přeplatek ve výši 13.700 Kč, a to na výdajový účet. Domníváme se, že tento přeplatek by měl být převeden na příjmový účet, nevíme si ale rady s účtováním.

Smysl oddělení příjmového a výdajového účtu se již ztratil. Je efektivní omezit zbytečné převody a umožnit na všech účtech příjmové i výdajové položky, z hlediska programu by to neměl být žádný problém. Určitě je správně přeplacenou zálohu přijmout na účtu, ze kterého byla vyplacena. Ten převod na "příjmový" účet není povinný, je to jen Vaše, případně technická záležitost, a jak uvádím - nyní již je škoda za převody mezi účty platit a je to i zbytečná práce. Stejně tak by třeba měla být povolena výdajová položka např. na poplatky bance 5163 u "příjmového" účtu apod. 

Zápisy případu: záloha 052/231 (OK), přijetí fa 042 MD/ 321 D, zúčtování zálohy 321/052, přijetí vratky 231 a položka 2324 MD (pokud se v investici ještě pokračuje a není vyvedena jako dokončená, tak klidně lze i minus 6121 - vratka zálohy je povolená kompenzace i meziroční, je to pak i lepší vypovídací schopnost RS, než obecná příjmová položka 2324  - pak minus D/ 052 D.

Když jste účtovali na 052 MD tak předpokládám, že přeložka NN byla z důvodu nějaké výstavby Vaší investice, takže s tímto předpokladem i odpovídám.  

1.Chci se zeptat na problematiku nájmů a DPH. Jsem z toho opravdu čím dál zmatenější…. Konkrétně : pokud pronajme město vodovod, kanalizaci a les společnosti s ruč. om., která je plátcem DPH, jde o zdanit. plnění, nebo osvobozené?? Všeobecně: pokud nájemce plátce DPH ( i neplátce) používá pronajatou movitost či nemovitost pro své ekonomické účely, jedná se o zdanitelné plnění, nebo se mohu rozhodnout či zdanit, nebo dát jako osvobozené?? Prosím o vysvětlení k nájmům movitého a nemovitého majetku (nemám na mysli pozemky) 2. Bezúplatný převod od Svazu obcí mikroregionu V roce 2009 byla smlouva mezi Městem a Svazkem o výpůjčce kontejnerů(DHM) s tím, že po 5 letech nám je bezplatně převedou. Teď došlo k převodu a údaje od Svazku jsou: Pořizovací cena 200 000,- Kč, oprávky 200 000 Kč, dotace od OPŽP 190 000 Kč, rozpuštěno 190 000 Kč. Já zařadím tedy jen 022 MD 200 000 Kč/ 082 D 200 000 Kč, protože na 401 nic nezbylo. O již rozpuštěné dotaci vlastně neúčtuji, že??

1. Když pronajmete vodovod, kanalizaci nebo lesní pozemky plátci DPH (s. r. o.) k jeho ekonomické činnosti - tedy třeba provozování sítí a výběr vodné a stočné, prodej dřeva ..., tak máte právo volby, zda to pronajmete osvobozeně od daně nebo s DPH. Ekonomicky je vhodnější dát to s DPH, neboť to směřuje k tomu, že třeba u investic do vodovodu a kanalizace máte nárok na odpočet daně. Nicméně skutečně je to na Vás a v této situaci máte volbu. Pokud nemovitost pronajmete neplátci, tak se to musí dát osvobozeně od daně. Výjimkou u nemovitostí je jen krátkodobý pronájem (do 48 hodin nepřetržitě) a dále pronájem nemovitostí k parkování vozidel.

Pokud pronajmete movitost - ta je s DPH vždy bez ohledu na to, zda druhá strana je plátcem či neplátcem.

2. Máte to přesně správně, zařadíte jen 022/082 ve výši 200 tis. Kč a 403 již nikde uvádět nebudete, je již u převodce nulový. 

Obec instalovala do budovy radnice na vytápění budovy tepelné čerpadlo, v budově jsou také v nájmu nebytové prostory pro ordinace lékařů. Budeme jim fakturovat "dodávku tepla", kterou jsme propočítali dle pronajatých m2. Jak zaúčtovat tuto dodávku tepla?

U Vás se bude jednat o výkon, někdo dává teplo, TUV jako výrobu - tj. na účet 601, předpis 311 MD/ 601 D - předpis dle vyúčtování spotřeby, + 343 D, pokud jste plátci, tak máte nárok na odpočet na vstupu (ve Vašem případě by mohl být poměrový koeficient i k investici, a musíte uplatnit DPH na výstupu). Přijaté zálohy 231 MD/ 324 D, pokud budou zálohy a pak jejich zúčtování 324 MD/ 311 D k vyúčtování spotřeby. 

Jedná se o pronájem programového vybavení, např.agendy banka,pokladna,apod.které jsou využívány ke každodenní činnosti. Roční cena pronájmu činí cca 500.000,- Kč a na tento pronájem je na začátku každého kalendářního Q vystavena firmou faktura ve výši 125.000,- Kč.Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Pokud by to byla investice,jak máme postupovat při zavedení do majetku a co odpisy,když jsou vystavovány 4 faktury za rok.Nám se to jeví jako provoz,k čemuž se přiklání i náš auditor.

Takto to opravdu vypadá na běžný pronájem programu. Nevím, co mě v předchozím dotazu tak znejistilo, asi nedostatek informací o co jde. Zde popisujete situaci, kdy si pronajmete SW na dobu neurčitou a ročně - ve čtvrtletních splátkách za něj platíte. Takže bych souhlasila s Vámi a i Vaším auditorem pol. 5042 a účet 518.

Dobrý den, na obci nyní řeším dotaci na kanalizaci. Prosím o rady. V roce 2012 proběhlo výběrové řízení na akci kanalizace. Byla vybrána firma, s ní jsme uzavřeli smlouvu o dílo na částku 21 601 880,-- koncem prosince 2013. Schváleno v ZO. V roce 2013 jsem o ní neúčtovala. 17.3.2014 jsme obdrželi z MeZ Registraci akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace na částku 17 214 000,-- UZ29898, realizace akce stanovená poskytovatelem do 31.14.2014, předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce do 30.6.2015, fyp financování Ex ante. Nevím, jak mám tuto dotaci z MeZ zapojit do rozpočtového opatření, na jakou položku? A kdy dát ke schválení do ZO? Byl otevřen u ČMZRB účet a bylo mi sděleno bankou, že až pošleme fakturu s průvodkou k proplacení, z účtu MeZ dojde do ČMZRB částka, kterou uvedu v průvodce fa a bude dodavateli uhrazena. Pak dojde výpis. Nevím, zda mám zaúčtovat předpis 346/374 v celé výši dotace k datu 17.3.2014 a pak jednotlivé splátky dle faktur – 231 0030 4216 UZ29898/346 042 0040/321, 321/231 0030 UZ29898 6121 až do výše dotace 17 214 000,-- pak bych už používala prostředky z úvěru. Účtování to samé s rozdílem analytiky u účtu 231 0010, máme účet u KB. Účet u ČNB zřejmě používat nebudu, nebo snad ano? Firma nám celou akci bude fakturovat do konce roku 2014, z vlastních zdrojů budeme používat 500 000,-- naspořeno na účtu KB. Zbývající částku budeme platit z úvěru ve výši 3 900 000,-., splatnost předpokládáme 20 let. Bude prosím stačit, když úvěr uzavřeme až v červnu 2014? Do té doby budeme platit fa přes limitku. A kdy mám úvěr zapojit do rozpočtového opatření, zároveň s dotací od MeZ nebo až v den uzavření smlouvy o úvěru, např. Červen 2014?? A jak změnit rozpočtový výhled? Předem děkuji za odpověď.

Do rozpočtu byste měli dotaci zapojit ve výši předpokládaného čerpání výdajů k dotaci na položku 4216 (u Vás to vypadá na celou částku).

Rozhodnutí o dotaci také musíte zavést do podrozvahy v celkové rámcové výši dotace, tj. ve výši 17 214 tis. Kč zápisem 943 MD/ 999 D.

Určitě by bylo chybné účtovat předpis zápisem 346/374 – to se nedělá již od roku 2011.

Vy budete účtovat jako o čerpacím účtu – podrobný popis najdete v dokumentu ke stažení CUS 703 s komentářem. Princip je, že přijatá fa bude zaúčtována 042/321 a úhrada ze zvláštního účtu dle výpisu se zaúčtuje 321 MD/ 231 2321 6121 + UZ D a zároveň se ve stejné výši proúčtuje příjem dotace zápisem 231 4216 + UZ MD/ 472 D (vypořádání vypadá, že bude až za období delší než 12 měsíců, proto účet dlouhodobé zálohy přijaté na transfer 472).

Když půjde dotace na zvláštní účet, tak se k této dotaci účet ČNB nevyužije.

Úvěr smíte zapojit do rozpočtu opravdu až k datu, kdy bude uzavřena smlouva o úvěru. Stačí, když to bude k datu, až když ho budete potřebovat čerpat, pak navýšíte příjem ve financování položkou 8123 MD a výdej na kanalizaci s UZ na pol. 6121, odpa 2321.

Rozpočtový výhled – přijetí nového úvěru je potřeba do rozpočtového výhledu zapracovat. Rozpočtový výhled však není povinné schvalovat ZO – já doporučuji ho dát tak 1x za dva roky ke schválení, aby měli zastupitelé informaci, z čeho musí běžné rozpočty vycházet.

Jestli jsem něco zapomněla odpovědět, tak se ještě ozvěte.   

Momentálně pracuji jako účetní obce z domu, tak se ke spoustě informací nedostanu a teď mi pan starosta vyrazil dech, když mi dal k propracení 2 faktury od společnosti RPA Dotace. 1. faktura je v částce cca 12.000,- a jako označení dodávky je napsáno: Fakturujeme Vám dle Smlouvy o poskytování služeb č. SML-Z-ZP-13-441 část Zpracování dokumentů pro získání dotace čl. II. odst. 2. k projektu "Pořízení kompostérů v obci..." po formálním schválení 2. faktura je v částce cca 30.000,- a zde fakturují podobně, jen se liší číslo smlouvy a projekt se nazývá "Zkvalitnění nakládání s odpady v obci..." Když jsem se starosty ptala, čeho se to týká a žádala jsem nějaké podklady, dostala jsem 3 různé příkazní smlouvy - bohužel ani jedna se neshodovala s číslem Smlouvy o poskytování služeb, které jsou na fakturách, nicméně Specifikace služeb ve smlouvách souhlasí s názvy projektů, tzn. "Pořízení kompostérů..." a "Zkvalitnění nakládání s odpady...", 3. příkazní smlouva má název projektu "Zateplení budovy v obci..." (takže předpokládám, že na tohle faktura teprve přijde...). Všechny žádosti budou předloženy do Operačního programu Životního prostředí. Pan starosta mi sdělil pouze, že se bude jednat o investiční dotace, ale nikdo prý ještě neví, v jakých částkách, nebo kdy??? Zastupitelstvo prý schválilo to, že se tyto žádosti podají (nejspíš minulý rok), ale určitě neschválilo rozpočtové opatření, které by se týkalo faktur na zpracování těchto žádostí. Chtěla bych vás poprosit o radu, jak mám postupovat. Faktury nejspíš můžu zaplatit, až ZO nebo RO schválí rozpočtové opatření, že?? To by podle pana starosty neměl být problém. Ale jak mám tyto faktury zaúčtovat?? Mám je dávat rovnou do investic nebo jako služby a pokud by byla dotace schválená, tak pak přeúčtovat?? A jaký mám zvolit ODPA a položku?? Nebo mám vyčkat, až mi pan starosta dodá všechny potřebné informace?? Nezdá se mi totiž, že by nevěděl předpokládanou výši dotací nebo nějaké další info. Moc děkuji za odpověď.

1. Ano, souhlasím s Vámi, že fa zaplatit až po přijetí rozpočtového opatření.

2. Jak je zaúčtovat – dle CUS 710 musíte mít ve své směrnici k majetku rozhodnutí účetní jednotky, zda výdaje na administraci dotací bude považovat za výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku nebo nebude – je to tedy na Vás. Zpravidla si obce dávají, že ano, protože v některých projektech jsou tyto výdaje uznatelné do podílu vlastních zdrojů (někdy jsou však neuznatelné) a v rámci účtu 042 s členěním na stejný org jako ostatní účetní zápisy k dotaci se pak snáze prokazují.

Když tedy ano – půjdou do ceny DM, pak bude zápis na fa 042 + org. (dotace kompostér) MD/ 321 D + org. (dotace kompostér), druhá fa 042 + org. (dotace odpady) MD/ 321 D + org. (dotace odpady).

Úhrada: 321 MD/ 231 + RS – zatím bez UZ a dalšího členění, když dotace ještě není přiznána, a opět jak u 321 tak u 231 příslušný org. k dotacím.

Odpa – 3722 asi v obou případech, u kompostéru by šel i 3725.

Pol. – píšete, že investice, kompostéry „skončí“ asi jako soubor věcí dlouhodobých, když p. starosta řekl, že dotace bude investiční – pak položka 6122.

Nevím však jaký majetkový výstup bude ze „zkvalitnění nakládání s odpady – zda např. sběrný dvůr (6121 – stavba), nebo nějaký lis (6122 – zařízení) nebo auto na svoz (6123) – to Vám musí říct zpracovatelé žádosti, o co se žádá.

3. Výši dotace pan starosta ještě opravdu nemusí vědět.

4. Určitě však doporučuji ověřit fa na sepsané smlouvy, které k nim vážou, případně si vyžádat opravy fa, aby na sepsané smlouvy vázaly. 

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je nutné předběžné posouzení účetní závěrky obce a příspěvkových organizací a závěrečného účtu obce v zastupitelstvu (radu nemáme). Nebo stačí připravit dokumenty a schválit vše až v 06/2014?

Není nutné předběžné posouzení - je to jen cesta, jak časově zvládnout schválení do 30. 6., kdyby byly od zastupitelstva nějaké připomínky. 

Při auditu mi bylo zjištěno, že mám asi špatně zaúčtované pořízení majetku, konkrétně kuchyňská linka bez spotřebičů v hodnotě 60.000 Kč (i když jsem dnes četla dotaz z 21.3., že kuchyňská linka je spíše jen účelové zařízení) a úložné skříně, které jsou přímo na míru, nedají se umístit nikam jinam, jakoby vestavěné, v hodnotě 80.000 Kč, které jsem zaúčtovala na 028/088. Nevím, zda bychom se neměli řídit podle pokynu 300, kdy kuchyňská linka by měla být součástí stavby a ve stejném režimu nejsou i vestavěné skříně a měla bych to tedy přeúčtovat na 021 a tím navýšit hodnotu budovy a doodepisovat na 551/081 a teď odkdy, zda pořízením tohoto majetku v 5/13 nebo asi spíš až kolaudací budovy v 8/13? Současně nám byla na pořízený nábytek poskytnutá sleva ve výši 20.000, kterou jsem odúčtovala od ceny vestavěných skříní, ale prý to bude spíš jako dar, i když na to nemáme žádnou darovací smlouvu, takže zařadit v ceně pořizovací a jak zaúčtovat tu slevu proti účtu 401?

Toto, co odpovídám je spíše k diskusi. 

Ten pokyn D300, teď již GFŘ č. 6 je pro daňové účely. V účetnictví máme právo vyhodnotit "skříně jakoby vestavěné" i "kuchyňskou linku" jako samostatnou movitou věc, je to záměr účetní jednotky, proč pořizuje. Ono se mi to moc jako součást stavby ani nelíbí, ani jedno nemá stejnou životnost jako stavba a připadá mi věrnější zařazení do věcí (022 nebo 028 dle výše). Všeobecně uznáváme kuch. linku a vestavěné skříně jako součást stavby u objektů pro bydlení - tam by bez tohoto vybavení byl narušen účel stavby, ale v ostatních případech je to vyhodnocení zařízení dle mého názoru často přesnější. Toto je opravdu záležitost znalosti účetní jednotky - např. vestavěné šatní boxy do MŠ - ano, to by mohla být součást stavby dle účelu stavby, ale skříň např. na úřadu je spíše věc. 

Pak ta sleva - sleva je součástí výnosů - analogicky nákladů, sleva není dar, ale snížení pořizovací ceny (je to jen část kalkulace hodnoty nákladů), to je dobře ocenit majetek nebo zásoby v pořizovací hodnotě minus sleva.

Upřímně, moc se mi nelíbí opravovat něco, co vypadá dobře, má to dobrou vypovídací schopnost, a to jen na základě názoru někoho, kdo s majetkem nenakládá a jen si něco "myslí". Doporučuji spíše si umět stát za svým názorem. Aplikovat Pokyn GFŘ č. 6, který je pro daňové účely, se sice pro účetnictví může, ale jen jako metodika rámcová, která by neměla narušit věrný obraz.

Pokud se rozhodnete opravit, abyste vyhověla za každou cenu kontrolorům, tak pak opravdu navýšit hodnotu budovy a dopočítat rozdíl odpisů a opravit i hodnotu 081 po dopočtu a proúčtování na 081, ale opravit až od data zařazení - tj.  po kolaudaci budovy v 8/2013. Slevu určitě neopravovat, to máte určitě dobře. 

Za loňský rok má naše obec HV ztrátu cca -3,5 mil. Kč /došlo k odprodeji DHIM cca za 9 mil. Kč - účet 553/. Při výpočtu DPPO uvádím tuto ztrátu na řádku č. 10 a event. upravuji v dalších řádcích o příjmy a výdaje neuznávané. Výpočet daně z právnických osob za obec je tedy 0, tzn. že v březnu odúčtuji předpoklad daně z uzávěrky 2013 na nulu záporným zápisem? Mohu si tuto ztrátu v následných letech rozpouštět jako je to u podnikatelů?

Já se obávám, že to nebude tak jednoduché, jak to popisujete. Samozřejmě je správně, že na ř. 10 dáte VH - tedy ztrátu, která Vám vyšla z účetnictví před zdaněním. Nicméně otázkou je vylučování jednotlivých "nedaňových" výnosů případně nedaňových nákladů.

U toho prodeje - tady musíte řešit, zda ta 553 je také daňovým nákladem (a zejména, že to jste schopni prokázat jako daňový náklad). Například pokud by to někdy v historii bylo financováno z dotace, tak daňová vstupní cena je snížená o dotaci. Někdy je třeba také problém prokázat adekvátní ocenění při nabytí majetku (pokud nebylo koupeno, ale zaváděno třeba v reprodukčních cenách). Protože se USC často obávají, že nebudou schopny prokázat daňovou zůstatkovou cenu, tak raději dají tu 553 jako daňově neúčinnou - tolik první poznámka.

Musíme řešit další aspekt a to ten, že se v rámci hlavních činností zdaňuje po činnostech a nemůžete kompenzovat daňovou ztrátou hlavní činnosti daňové základy z činností jiných. Nevím, o jaké prodeje šlo, ale pro zjednodušení si představme, že je to samostatná činnost (nebo alternativně, že je to třeba kanalizace a bereme to v kumulaci v rámci "hospodaření s kanalizacemi"). Pokud v této činnosti vykáži daňovou ztrátu a je to činností hlavní a třeba v jiné činnosti hlavní dosáhnu zisku (třeba nájemné z bytů a nebytových prostor ...), potom jsem povinen tu daňově ztrátovou činnost vyloučit kompletně ze zdanění a zbude mi ke zdanění ta zisková - nájmy.

Výše uvedené Vám píši proto, že chci upozornit na související problémy a že se bojím, že není až moc pravděpodobné, že by skutečně nakonec vyšla nulová daňová povinnost u USC (ale je to samozřejmě možné - třeba při silné ztrátovosti doplňkové činnosti ...).

Mám dotaz ohledně účtování pohybů na cash poolingovém účtě a obratů na jednotlivých účtech které pod cash pooling spadají - auditoři nám vytkli že se o tomto pohybu nikde neúčtuje - musí se o těchto pohybech účtovat? nikde jsem neslyšela že by se o tom účtovalo? v praxi by to znamenalo že i když na účtu není jakýkoliv pohyb jen cash pooling muselo by se to proúčtovávat -což by bylo docela náročné a proúčtovávaly by se vlastně jen zůstatky účtů.

O principu cash poolingu, když nebudete účtovat, tak se vůbec nic neděje. On to není ani klasický převod z účtu na účet, mělo by se úročení dít za souhrn účtů (tj. např. když je na jednom výpisu kredit, na druhém debet, tak při cash poolingu, který znám z praxe podnikatelské nedochází k tomu, že se peníze převedou na např. kontokorentní účet, ale jen poplatky a úročení se vypočte jakoby ze součtů zůstatků - z fiktivního master účtu. Nevím však jestli nemáte reálný cash pooling, já znám spíše ten fiktivní. U reálného opravdu dochází např. k vyrovnávání kontokorentu na nulu a to by se již vnitřními převody (kontrola zůstatků jednotlivých účtů) mohlo účtovat. Jsou však i jiné účetní techniky - hodně pod. subjektů např. již nečleněné jednotlivé účty dle analytiky, ale mají stav účtu jakoby jeden, jen se dají dohledat pohyby na jednotlivých účtech. Osobně si myslím, že by bylo možné najít takovou techniku účtování, že by se cash pooling ručně proúčtovávat vůbec nemusel, ale to by se muselo koumat a ladit s dodavateli SW. Tak si nejsem jistá, zda jsem Vám touto odpovědí nějak pomohla - je to opět jen úvaha na zadané téma (není v dotazu dostatek potřebných informací pro vyhodnocení). 

Předpokládám, že do něj nemáte zahrnuty i účty PO - tam by situace o účtování byla již jiná. 

Vím, že ohledně kaucí (jistin) nájemného tu je spousta dotazů, ale přesto se chci zeptat, jestli jsem zaúčtovala správně. Pan starosta se od nového roku rozhodl, že u nových nájemních smluv na byty chce vybírat kauce ve výši dvojnásobku nájemného. Částka byla zaplacena do pokladny a zaúčtovala jsem: MD 231, pol 8901/ D 459XXXX, takové účtování by mělo být správné, ale jde mi o to, jestli tu částku ještě nemusím někam přeúčtovávat?? Můžu to nechat v pokladně?? Nebo to musím přeúčtovat do banky?? Pokud by bylo nutné převést částku do banky, tak možná tuším, jak zaúčtovat, ale nevím, jak by to fungovalo prakticky?? To by vždycky pan starosta musel příslušný obnos vzít a zajet do banky, aby to tam zavedli??

Nemůžete účtovat o účtu 231, pokud peníze z pokladny nevložíte na účet, nebo nenecháte na zálohy.  

1. Příjem na běžný účet u banky 

Příjem do pokladny se účtuje zápisem 261 MD/ 455 D (od 2014 jistiny odpovídají pojmu závdavek a dle novely vyhlášky patří také na zálohy). Pak se peníze převedou z pokladny na účet a zaúčtuje se: 262/261 a 231 pol. 8901 MD (když jste rozhodli vést v režimu cizích peněz, je možné je dát i na 3612 2312 jako vlastní k dočasnému využití, toto myslím - jestli si dobře pamatuji výklady k novému předpisu a jestli jsem je dobře pochopila :o) -  je již umožněno...)/ 262 D. 

2. Příjem v pokladně použit na provozní výdaje hrazené v hotovosti

Pokud peníze necháte v pokladně na provozní výdaje, tak se proúčtují přes rozpočtovou skladbu zápisem 231 8901 MD a 231 5182 D ( toto je bez převodu na účet). 

Pozn. - na ty jistiny na nájemné pozor, když bude chtít vkladatel vrácení, tak může požadovat i úroky za dobu vkladu (myslím, že může chtít cca kolem 5%, což pro obce, které získávají u půjček od bank úroky i nižší, může být značně nevýhodné). 

Obec začala s výstavbou kanalizace. Stavební firma provedla u některých nových majitelů pozemků odbočky z hlavní stoky, které budou financovány takto: obec odbočky uhradí stavební firmě a pak vystaví fakturu majitelům pozemků, kteří je uhradí obci. Účtovala jsem příjem zálohy zatím na 2321 – 3122??? Můžete mi pomoci, jak správně účtovat výdej a příjem účetního případu, kde obec vlastně finance uhradí a pak je dostane zpět?

Nejlépe takto: 

Při úhradě si rovnou předepíšete pohledávku např. 377 MD/ 231 2321 6121 - zde lze i 5192 v režimu "náhrady", protože nepořizujete svou stavbu. Příjem náhrady od majitele pozemku zápisem: minus 231 2321 6121 (5192) D/ 377 D. Variant je více, ale tato je průchodná.