Dotazy

V roce 2013 jsme poskytli dotaci z rozpočtu města - státní příspěvkové organizaci - na realizaci projektu – „Průvodce architekturou našeho města“ (výsledkem tohoto projektu je vydání publikací). Příspěvek jsme „dohadli“ na stranu MD účtu 572. Ve smlouvě je dále uvedeno, že příjemce nám zároveň se závěrečným vyúčtováním předá 261 kusů této publikace (v lednu 2014). Publikace nám byly předány. Příjem budeme účtovat na straně MD účtu 112 a na straně Dal na který účet ??? U účtu 649 je uvedeno, že se zde účtuje bezúplatné nabytí zásob od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou. U účtu 401 je zase uvedeno, že se zde účtuje bezúplatně převzatý dlouhodobý majetek od organizací, které jsou vybranými účetními jednotkami. My jsme převzali zásoby od VÚJ. Naskladníme v „reprodukční pořizovací ceně“, kterou zjistíme z vyúčtování, které nám příjemce poskytne? Dále bychom se rádi zeptali, jak to bude s DPH v případě, že některé z publikací použijeme pro propagaci, část prodáme?

Postupujeme dle CUS 707 zásoby – bod 5.1.2. a zaúčtujete 112 MD/ 649 D. To ustanovení § 37 vyhlášky č. 410/2009 Sb. k účtu 649 o jiné, než VUJ se vztahuje jen k DDM.

Např. DDHM se dle CUS 710 v případě bezúplatného nabytí účtuje rozdílně:

od VUJ jen zápisem 028/088

od jiné, než VUJ zápisem 028/088 a zároveň 558/649 (z důvodu např. cenotvorby)

U zásob se však účtuje od obou typů převodců stejně, ale navíc je ještě povinnost časového rozlišení – kdybyste zásoby v roce 2014 nespotřebovali, tak musíte převést 649 na 384 D.

Ohledně ocenění – nebudete oceňovat RPC – jedná se o převod od VUJ, budete oceňovat v jejich ocenění, jak měl na skladě předávající. Oni budou účtovat dle CUS 707 bod. 5.1.12 na účet 549, Vy byste měli mít stejnou částku na účtu 649. IS

 Ing. Nejezchleb doplnil: 

Pokud se týká DPH, tak použití mimo ekonomickou činnost (darování té knihy ve Vašich podmínkách, neboť o darování asi není spojeno s jinou ekonomickou činností) podléhá dani pouze v případě, že byl uplatněn odpočet DPH na vstupu (to není ale Váš případ - Vy pracujet s variantou, že to nabudete bezúplatně). Pokud by byla kniha prodávána, byla by prodávána se sazbou 15% DPH.

Nicméně mám ještě jednu poznámku k celé koncepci této akce - neznám finanční sumy, nicméně nejsem si jist, zda se namísto dotace a následného bezúplatného nabytí 261 ks nejedná o faktický nákup 261 kusů publikací (zejména pokud by se výše dotace blížila běžné pořizovací ceně 261 publikací). Samozřejmě by to byl problém zejména na straně dané státní PO (třeba ve vztahu k DPH ...), nicméně znamenalo by to i případnou nutnost změny účtování. (ZN)

Zastupitelstvo našeho městského obvodu má v úmyslu rozhodnout o rozdělení PO (mateřské školy), která má dvě pracoviště, mezi dvě další PO (rovněž mateřské školy) a to tak, že na nástupnické příspěvkové organizace by s převodem k 1. 7. 2014 přešel nemovitý a movitý majetek vždy té části zanikající příspěvkové organizace, jejíž činnost na příslušnou nástupnickou PO přešla. Veškerý ostatní majetek včetně finančních prostředků, práva a povinnosti by přešly dnem 1. 7. 2014 na zřizovatele. A teď si vůbec nevíme rady, jak to zaúčtovat. Můžeme finanční prostředky přijmout na náš ZBÚ a jak to zaúčtovat? Jedná se dále o pohledávky a závazky zanikající PO a vyplacení mezd až do doby, kdy bude vše vypořádáno. Jak oddělit tyto prostředky od prostředků zřizovatele? Prosíme o radu, jak na to. Moc děkujeme a přejeme hezký den.

Zde se obáváme odsouhlasit Vámi zvolený systém - spíše odkážeme na právní poradu. Vezměme i třeba pracovníky - předpokládáme, že učitelky přejdou, nicméně 331 nepřejde a půjde na zřizovatele? Jak se to udělá třeba ve vztahu k vypořádání se státem? Moc systému rozdělení nerozumíme - je to jakoby rozdělení na 3 subjekty s tím, že jeden se sloučí se zřizovatelem ... - proč se to má ale takto stát? Jaký je k tomu důvod? (To ty nové organizace začnou bez peněz? Doufám, že by se zásoby alespoň převedly, ale co třeba případné vratky stravného ...?).

Na převzetí peněz od PO jsou různé názory, já (Iva Schn.) kvůli srovnatelnosti rozpočtu doporučuji vést na cizích penězích - např. 245, uhradit závazky za zrušenou PO a pak převést až zůstatek do rozpočtu přes položku 4132. Kolegové auditoři se někteří přiklánějí k tomu, že obec je právní nástupce, tedy že může rovnout převést na 231 a uhradit vše přes rozpočet jako svoje závazky, příp. přijmout inkasa pohledávek jako své příjmy. Ten můj způsob je jednodušší, myslím že ho vymyslela Ing. Hanzlová, že se v praxi aplikuje. Ale pravdou je, že moc argumentů, že se jedná o cizí peníze nenajdu. Považovala jsem to spíše za jednodušší technické zajištění a co vím, tak to nikdo nevyčítá. V důsledku to opravdu přináší větší vypovídací schopnost rozpočtu ve srovnatelnosti období. 

Jinak já moc těm cizím prostředkům u likvidace PO neholduji - spíše, když to přešlo na PO, tak jsme pracovali s 231 ... - tedy již v rámci rozpočtu (brali jsme, že platí své závazky, inkasují své pohledávky ...).

V naší obci máme vybudovaný sportovní areál. Kromě hřiště, je také tribuna, kabiny, bufet a další věci. Majetkově nebylo dořešeno. Obec má v majetku pouze kabiny v hodnotě asi 500.000,- Kč z roku 1998, vedeno na účtu 021 xxx + provádění odpisů (zůstatková cena asi 300.000,-Kč). Protože bufet je funkční celoročně, byli jsme nuceni hřiště zkolaudovat. Nechali jsme si vyhotovit odhad a ten činní na celý sportovní areál 5.939.000,-Kč. Kromě toho jsem účtovala v minulém roce a ještě něco letos na pořízení přes 042 xxx asi ve výši 70.000,-(zprac.projekt.dokumentace, geometr.plán …). Ještě přibude poplatek za vynětí z půdního fondu a tam půjde asi také o vyšší částku. Tento měsíc byl udělen na stavbu kolaudační souhlas a tak musím zařadit stavbu do užívání. 1.Na základě nového ocenění majetku bych zařadila sportovní areál dle jednotlivých staveb ( tribuna, hřiště bufet, zpevněná plocha…) na 021 xxx . 021 xxx/ 401 100 2. Hodnotu účtu 042 xxx přeúčtuji do nákladů obce 547/042 xxx 3.Kabiny - a tady bych potřebovala radu.....zda nechat majetek v původní vedené částce, která je již odepisována a nebo navýšit majetek dle ocenění - hodnota 2.800.000,-Kč a jakým způsobem?

1. a 2. - ano - přesně takto postupujte, ale ve vztahu k bodu 2. bych udělala kombinovanou cenu, tj. zařadila ve výši posudku minus té 042, takže jen 021/042 ve výši 70 tis. Kč a ve výši ZP minus 70 tis. zápisem 021/401 - a pak rozepsala dle ZP jednotlivé budovy na karty. Ve výsledku bude oceněno dle ZP, ale zahrneme jakoby tímto do ZP i společné pořizovací náklady. Je to nápad, jak toto řešit. Vaše řešení by však také nebylo chybné, jen mi připadá věrnější, když se ten náklad neprojeví jednorázově v jednom roce, ale postupně v odpisech. 

3. neměnit kabiny dle ZP, musíte nechat původní, nemáme právo dle ZoÚ přecenit, to není vícenález, i když z hlediska ocenění to vypadá významně, měli bychom ctít zákon o účetnictví. Je v tom i princip opatrnosti. 

Pro letošní rok schválilo ZO příspěvek pro PO - část na provoz a část na pořízení konvektomatu. Zaúčtovala jsem příspěvek na provoz 572 / 349, úhrada 349 / 231 §3117 pol.5331 a příspěvek na pořízení kovenktomatu (beru to jako investici) 401 / 349, úhrada 349 / 231 §3117 pol.6351 Ale nejsem si jistá,zda je to správně.

Obojí je správně. Jste šikulka. Jen ještě - že dle 250/2000 Sb. je příspěvek na provoz a "dotace" na pořízení DM - ale to je jen o pojmech, nemá to na nic jiného vliv. 

Mám dva dotazy: 1/ V prosinci jsme zařadili do užívání dokončený vodovod a místní komunikaci v nově vznikající ulici. V únoru přišly od firmy faktury na vícepráce na těchto akcích - vodovod 12 tis. Kč a komunikaci 48 tis. Kč. Zaúčtuji letos: vodovod již do nákladů, když nedosáhla částka 40 tis. Kč - není to technické zhodnocení? a komunikaci jako technické zhodnocení (48 tis. Kč)? 2/ V rozpočtu máme počítáno s částkou 30 tis. na podporu dětí. Který orgán v konečné fázi může rozhodnout o přidělení celé částky - zastupitelstvo nebo rada (nemáme stanoveny žádné kompetence mimo zákon)? Návrh je, aby se celá tato částka použila na zaplacení stravování dětí na letním táboře, který budou pořádat naši dobrovolní hasiči (nejsou organizační složkou obce). Nám pak přijde faktura za stravné. Pokud takto bude znít rozhodnutí, zaúčtuji 3421-5175 nebo budu tento případ účtovat jako poskytnutí příspěvku 3421-5222? Někde jsem četla názor, že pokud to není služba poskytnutá přímo pro obec, že bychom neměli účtovat na běžnou výdajovou položku.

1. Náklady k DM po zařazení do užívání jsou již náklady provozní. U té částky 48 tis. Kč je rozhodující ne její výše, ale obsah - zda se jednalo o zásah do majetku charakteru TZ, (pak ano 042 a navýšení ocenění), nebo zda se jen jednalo o nějaké odstranění vad, dočišťovací práce ..., pak jen účet např. 549. 

2. Kompetence - budeme vycházet z toho, že dáme dětem na táboře dárek - příspěvek na stravu. Pak by bylo schválení daru dle jednotlivé výše jednotlivým dětem na radě - stačil by třeba soupis účastníků. Kdybyste chtěli schválit celkem, bez soupisu, tak doporučuji schválit zastupitelstvem (snažím se jen o nějaké logické řešení). Je možné zastupitelstvem nebo radou takový režim vyplácení příspěvku - daru od obce schválit. Fa za stravné pak zaúčtujete ne jako příspěvek hasičům, ale jako příspěvek dětem 572/ s pol. např. 5499, odpa lze 3421. Pro hasiče (občanské sdružení) to nebude dotace od obce, pro ně to bude úhrada fa za poskytnuté služby stravování. Jen místo od dětí, to vyberou najednou od Vás. 

Máme zřízený sociální fond, čerpání fondu se řídí „Statutem SF“ a schváleným rozpočtem pro daný rok. Při schvalování rozpočtu SF pro r. 2014 jsme nerozpočtovali příspěvek na dovolenou. V březnu, na základě rozhodnutí správní rady SF jsme nechali ZM schválit rozpočtové opatření na příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat při proplácení přísp. na rekreaci na základě dokladů od zaměstnanců, kteří již od ledna do února 2014 na dovolené byli a dovolenou měli již zaplacenou. Je pro mne v tomto okamžiku rozhodující, kdy bych schválen rozpočet (tj. 3/2014) a nebo „Statut SF“, který stanoví příspěvek na daný rok.

Záleží na statutu - příspěvek lze vyplácet až od data, kdy ve statutu je změna, že se SF používá i na příspěvek na dovolenou. Pokud tam příspěvek na dovolenou byl vždy, tak je možné vyplatit i příspěvky na dovolenou, která byla v lednu nebo v únoru, ale až po schválení rozpočtové změny - tj. výdaj bude až po schválení rozpočtové změny a zároveň výdaj je v souladu se statutem - vše v pořádku. Pozdní uhrazení výdaje není žádná reciprocita. Pokusím se vysvětlit na příkladu - přišla Vám pokuta splatná v lednu, nezaplatili jste ji, protože nebyl výdaj v rozpočtu. Schválí se změna rozpočtu v březnu na úhradu té pokuty, a Vy ji zaplatíte po změně rozpočtu v březnu. 

Obdrželi jsem smlouvu na dotaci kraje ke konci r. 2013 nakoupili a vyúčtování mělo být až v roce 2014. Zboží jsem označila ve výši dotace UZ. Zaúčtovala příjem dotace proti záloze, nedávala jsem na 388/672 ve výši dotace, neboť vyúčtování bylo až příští rok, jaká chyba z toho vyplývá pro audit.

Nevím, jestli chápu pointu dotazu, ale pokud jste dostali dotaci na zásoby, tak dle CUS 703 bod 5.5.1. nespotřebované zásoby na 384, tj. ne do výnosů.

Ve Vašem případě bychom měli postupovat analogicky. V případě, že jste pořídili zásoby z dotace, a nespotřebovali je, tj. nebyly v roce 2013 zaúčtovány do nákladů, nebo způsobem B byly k 31. 12. vyvedeny na sklad, tak by zápis 388/672 byl chybný, protože je v rozporu s akruálním principem, na 672 by se měla dostace dostat až v období spotřeby zásob pořízených z dotace. Což by v důsledku znamenalo, že by Vás měli auditoři pochválit, jak výborně jste to domyslela a tu dohadu neudělala. 

V roce 2013 jsme dostali investiční příspěvek od zahraničního partnera. Tuto dotaci jsem zaúčtovala na 231 XX pol.4232 na MD a 403 xx D. Letos se ale zjistilo, že tato dotace je neinvestiční. Potřebovala bych poradit, jak mám tuto dotaci opravit.

Letos opravíme jen zápisem 403 MD/ 672 D pokud je nižší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv, pokud je dotace vyšší, tak zápisem 403 MD/ 408 D. Položku RS již meziročně neopravujeme. 

Jak správně zaúčtovat prodej pozemku, který se uskutečnil v tomto roce. Kupující má spolu s cenou pozemku uhradit i náklady na geoplánek(ten byl účtován do nákladů v minulém roce 23110 6171 5169D/518MD) a ještě má uhradit kolek, zakoupený úřadem letos ve výši 1.000,- Kč( 23110 6171 5361MD/549D).

Zde záleží na znění kupní smlouvy. Pokud by toto bylo sjednáno odděleně a proplaceno např. přes pokladnu, tak volíme položku 2324 a vhodný je výnos např. 649. Zde není vhodná meziroční kompenzace - dle § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se náhrady nákladů minulých let dávají do výnosů. Pokud je sjednáno přímo ve smlouvě, tak se dá vyhodnotit jako součást kupní ceny a kupní cenu pozemku i náhrady výdajů ke kupní smlouvě zaúčtujete na výnos 647 s položkou 3111. 

Měla bych prosím malý dotázek - "pojištění odpovědnosti zastupitelů" je soukromou věcí zastupitelů nebo je možno platit pojistné z rozpočtu obce??

Viděla bych to jako soukromou věc zastupitelů a nemělo by být placeno z rozpočtu obce, protože by to bylo naturální plnění v souvislosti s výkonem fce a mohlo by dojít k překročení limitů odměn dle nařízení vlády pro odměňování zastupitelů. Musím však říci, že toto moc obce nerespektují a schvalují to jako výdaj obce, což může mít sankční následky v dodanění i ve vyjádření nedostatku např. při přezkumu (porušení závazného předpisu). Není to ve zlém, takto na to nahlížím. Pojištění zaměstnanců z odpovědnosti by mohlo jít ze sociálního fondu, ale problém se zdaněním je tam také, pokud by nebylo uvedeno jako výdaj organizace např. v kolektivní smlouvě ZDPO § 24, písm. j, bod 5. Ale zde pozor, zpravidla nelze u těchto uznatelných nákladů považovat zastupitele za zaměstnance. Navíc od daňové poradkyně znám názor, že i tyto uznatelné náklady organizace, když nejsou vyjmenovány jako osvobozené dle § 6 (jen do 2 tis. Kč je osvobozeno dle § 6) se musí i u zaměsntanců dodanit jako mzda (zálohy, SP, ZP). 

Není mi jasné, kdy se sepisuje protokol o schvalování účetní závěrky. Dle §11 protokol obsahuje mimo jiné vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky… 1. U příspěvkové organizace – rada města schválí na svém zasedání účetní závěrku příspěvkové organizace. Ve vzoru směrnice pro PO je uvedeno – v případě schválení účetní závěrky je schvalující orgán povinen informovat o této skutečnosti příslušnou příspěvkovou organizaci do 5 pracovních dní od schválení, a to v podobě zaslání jednoho stejnopisu Protokolu o schválení účetní závěrky. Kdy se v tomto případě ředitel PO vyjadřuje k výroku? Po zasedání rady je třeba vyzvat ředitele, aby se vyjádřil k výroku do protokolu, který bude tímto dokončen a řediteli předán. Nebo je třeba protokol vyhotovit na zasedání rady a vyjádření k výroku bude přílohou k protokolu? 2. U účetní závěrky města – zastupitelstvo města schválí účetní závěrku. Pokud se má vyjádřit k výroku rada města, bude protokol vyhotoven následně až po zasedání rady města, která se vyjádří k výroku o schválení. Nebo je třeba protokol vyhotovit na zasedání zastupitelstva a vyjádření rady k výroku přiložit jako přílohu?

V zásadě jsou logické dvě varianty:

VAR 1 - vyjádření je samostatným dokumentem, který se následně přiloží k protokolu (pokud se nevyjádří přímo v rámci jednání, např. když by ředitelé PO byli zároveň v radě ... - nicméně to je jen někdy ... - samozřejmě je možno i řešit, pokud jsou přizváni na projednávání...)

VAR 2 - konečný protokol se vyhotoví až ex post po zaslání protokolu k vyjádření, oni se vyjádří a potom se sestaví konečný protokol.

VAR 1 vypadá přijatelnější. 

Dle předpisu analogie postupu: 

O průběhu jednání rady (zastupitelstva) se pořídí zápis. Schvalovací orgán k usnesesení dle § 11, odst. 2 písm. a) až f) přiloží informace dle písm g (vyjádření účetní jednotky, pokud její statutár bude přítomen) a dle odst. 2 vyjádření členů schvalovacího orgánu. Protokol se pak zpracuje až pro předání CSÚIS nebo se vytvoří hned při schvalování. 

Obec vlastní tělovýchovné zařízení, které pronajímá i na soukromé akce. Samotný pronájem je zdarma, ale vybíráme za materiálové náklady - papírové ubrusy, ručníky, voda, el. energie apod. paušální částka 500,-Kč. Nemůžu se rozhodnout, zda účtovat jako příjem pol. 2324 nebo stornovat výdaj na pol. 5139. Nebo i tento příjem brát jako nájem. A ještě se chci zeptat, zda vše, co nakupujeme za účelem darování jde na položku 5194, když to jsou i drobnosti a sladkosti, které rozdáváme dětem na různých akcích.

Paušální platby za služby související s nájemným opravdu zpravidla vyhodnocujeme jako nájem, tj. na účet 603 (lze však i na 602, ale musíte do výnosů). Protože se jedná o paušál, tak není možná kompenzace, není to přímá náhrada výdajů. Takže určitě ne na minus 5139, doporučuji buď na nájem 2132 a výnosový účet 603, nebo na 2111 a výnos 602. 

Ty drobnosti a sladkosti dětem klidně můžete dát na materiál, účet 501, ale položka 5194 je zde nejpřesnější, i když by 5131 nebo 5139 byla také možná. Do nevýznamných částek je to opravdu jedno. Jen argument - je těžké někdy rozlišit, jestli např. pastelky jsou běžný výchovný předmět použitý za účelem akce, nebo dárek - dtto to je s drobnými "sladkými" odměnami. 

Kdy lze zapojit do příjmové části rozpočtu očekávaný příjem dotace. Zda-li na základě rozhodnutí nebo po přijetí finančních prostředků na účet. Máme rozhodnutí z roku 2013, (dostalo se na finanční odbor až v 1/2014) ale nemáme ještě smlouvu o dotaci. Pracovník, který má dotace na starosti, nedal na vědomí finančnímu odboru při sestavování rozpočtu na rok 2014 předpokládané přijetí dotace, proto není ve schváleném rozpočtu.

Dotaci lze zapojit do rozpočtu, když máte podepsanou smlouvu, nebo přijetí rozhodnutí. Můžete dát do rozpočtu rozpočtovou změnou, nic se neděje, to není chyba. Po přijetí prostředků na účet - to je poslední termín zapojení příjmů do rozpočtu. 

Jen prosím upozorňuji - ta smlouva nebo rozhodnutí - v praxi by to mělo být tak, že je buď jedno nebo druhé. Ale v případě např. dotace na životní prostředí se často stane, že můžete mít k dispozici rozhodnutí od MŽP na 85 % podíl předfinancování EU a ještě nebudete mít smlouvu od SFŽP na 5 % podíl státního fondu. Takže byste opravdu mohli být v situaci, že do rozpočtu příjmů byste např. mohli dát jen těch 85 %. 

Obec má v majetku vedený na účtě 022 traktůrek v hodnotě 58 213,- Kč a na účtě 028 vertikulátor v hodnotě 8 379,-. Na zastupitelstvu obce se rozhodli vyřadit majetek darovací smlouvou v hodnotě 1,-Kč.Co teď s tím? Můžu poprosit o radu?

Tady asi těžko lze pracovat s tím, že zastupitelstvo bude rozhodovat o hodnotě, v jaké je darováno ... Zastupitelstvo, pokud správně chápu pouze rozhodlo, že se daruje - tedy MD 088/ Dal 028 a u toho traktůrku MD 082/ Dal 022 pokud by byl plně odepsán - pokud by nebyl plně odepsán a daroval by se jiné vybrané účetní jednotce (třeba vedlejší obci ...), potom ZC odúčtovat proti 401, pokud by se daroval jinému subjektu (třeba spolku ... - fortbalistům ...), tak by se ZC musela proúčtovat na MD 543.

To, že se napsala nějaká hodnota do darovací smlouvy - toho si skutečně nevšímejte. Upřímně řečeno, i když bych byl na druhé straně a měl bych třeba jako spolek vyjádřit hodnotu daru, tak bych na 1Kč ve smlouvě nebral zřetel (pokud to teda není zrovna šrot) a reprodukční cenu bych hezky stanovil odhadem ... (ale to Vás nemusí zajímat - řešme svoje problémy, ne problémy cizích - sami jich máme dost).

Potřebovali bychom poradit se zařazením nalezeného majetku - prameniště, sběrná jímka. Jedná se v podstatě o vodní zdroj vytvořený přírodou. Zastupitelstvo schválilo zařazení věci do majetku města v ceně znaleckého posudku.

Pokud tam neexistuje nějaká vytvořená stavba (vrt, vybudovná nádrž ...) tak se o ničem neúčtuje. Pokud by Vám tam tryskal třeba gejzír přírodně vytvořený - tak nezbývá než gratulovat - ano ekonomicky je to "plus", nicméně není o čem účtovat (byť rozumím, že znalec může přínos gejzíru ocenit ...).

Ostatní jsou jen úvahy v režimu "přemýšlení nahlas" napsané spíše pro Vaše pobavení: 

V případě, že by se jednalo o nějakou stavbu (ten vrt zmíněný v kurzívě) a příroda by na něj jen měla nějaký zhodnocující vliv ??? a znáte ocenění, tak účetně by to bylo jako vícenález = inventarizační přebytek, který se účtuje v ceně RPC, v tomto případě dle ZP jen zápisem 021/401. Vyhodnotila bych spíše jako stavbu, než věc.

Pozor na interpretaci - proč nelze vést dle účetnictví jako DM přírodní zázrak:

Máme zde problém s ek. interpretací potřeby tvorby reprodukce majetku (odpisy) - když budete chtít obnovit, tak již to příroda sama nevytvoří? Je potřeba tvořit zdroje na to, abychom přírodní výtvor obnovili (toto však asi není nemožné)?

A pak je zde také problém i se základním principem definice stavba - pokud se jedná čistě o přírodní výtvor, tak nevíme, zda příroda použila nějaké stavební technologie k vytvoření tohoto díla. Když by to nebyla stavba, tak nevím kam s tím - ostatní DM?, analogicky k ložiskům nerostů? Spíše se opravdu jedná o něco, co není dle účetnictví klasifikovatelné. 

A já se asi již půjdu z toho všeho, co se děje v účetnictví obcí, objednat na dlouhodobý pobyt v psychiatrické léčebně :o).