Dotazy

Dobrý den mám problém s účtováním dotací z úřadu práce na pracovníky VPP, výsledky křížových kontrol PAP hlásí chyby na účtech pohledávek a závazků. Já účtuji předpis na účet MD, D 346 po zaslání měsíčního vyúčtování a připsání peněz na účet. Na úřadu práce účtují pouze na záloze MD, D účet 373. Teď nevím zda mám opravit účtování třeba na účet 388 nebo jen okomentovat. Děkuji

Vždy mě zamrzí, když Vás PAP nutí do nesprávného účtování jen z důvodu křížových kontrol. Ta dotace na VPP je opravdu svým charakterem dotace postupně vypořádávaná každou platbou, je i v příkladech krajů účtována přes 346. Nevidím důvod proč UP účtuje přes 373, když peníze zasílá po vypořádání a proč nezúčtovává zálohy (zde asi ani nejsou dobře). Využijte prosím možnosti se dotázat, kdy oni účtují o vypořádání - viz aktualita k dotacím a dokumenty ke stažení. Pak jen chci upozornit, že "KRK" je jen metodika. Neopravovala bych něco, co vypadá jako správně, jen proto, že na druhé straně asi účtují špatně a jen bych napsala, že každý trváte na svém účetním postupu, a proto nevycházejí křížové kontroly a že jako účetní jednotka prohlašujete, že postupujete v souladu s ČUS 703. 

Je možné převést z účtu 022 na účet 028 majetek do 40000,- Kč a jak prúčtovat? Po provedené inventarizaci v mateřské škole (příspěvková organizace)komise učinila dotaz, zda by se majetek na účtu 022 nemohl převést na účet 028. Jedná se o čtyři položky v hodnotě do 20000,- Kč, pořízené ještě v době, kdy byla nižší hranice pro ocenění DM.

Přeúčtování z 022 na 028 - tady skutečně dle mého názoru k tomuto mělo dojít již v roce 2010 - jednalo se o to, že se neobjevovalo žádné přechodné ustanovení ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., které by říkalo, že to, co bylo dříve zaúčtováno na 022 a nyní nesplňuje definice obsahového vymezení, že se tam má ponechat. Takže souhlas - ano, lze přeúčtovat. To zapojení 406 je pro případ, že by se nejednalo o plně odepsaný majetek (u něj byste jen převáděli z 082 na 088).

Zaúčtování:  majetek, který je zaúčtován na účtu 022 – samostatné movité věci a soubory movitých věcí a jehož cena nepřesahuje 40 000,- Kč bude odúčtován postupem MD 028 – DDHM, D 022, a zároveň MD 406 (oceňovací rozdíly z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů – dle definice ve vyhl. č. 410/2009 Sb.) D 088 – Oprávky k DDHM.

K 406 ještě doplňuji poznámku Ing. Nejezchleba k obdobnému dotazu pro úplnost, ale jeho doporučení směřuje více k té 406. 

Problémem je, že v minulosti toto bylo financováno z investičních fondů (tedy u některých PO) a potom pro mne vzniká logická otázka, zda by i při zaúčtování zůstatkové ceny na 406 nemělo dojít k doúčtování tvorby investičního fondu. Asi bych se spíše choval, že nikoliv, nicméně z hlediska logiky fondů to skutečně může někdo vyhodnotit, že i toto je odpisem (řekněme si ale, že je to na hraně a není to dle mého názoru nikde pořádně ošetřeno).

Právo stavby je věcné právo, které opravňuje osobu odlišnou od vlastníka pozemku zřídit na něm stavbu. Účtuje se na 042 potažmo na 021. Toto právo podle tohoto může být i opačně, tzn. město udělí někomu právo stavět na městském pozemku. Bude se toto také nějak evidovat a jak? Ještě poznámka k VB na účtu 029, kdy mi vyšla hranice pro ocenění 2,6 mil. (propočtem 0,5% aktiv a počtem VB za rok). To by se asi nikomu moc nelíbilo?. Propočet se asi líbit bude, ale této hranice nikdy nedosáhneme a vše skončí v nákladech.

Postupovala bych analogicky jako u VB. Právo stavby je také věcné právo. Poskytnutí práva stavby tedy jako dispozice - tj. v režimu služby, účet 602, případně časově rozlišit, položka 2111. Dále vést pozemek, ke kterému má jiný subjekt právo stavby, na oddělené analytice, (org), zde bych volila ještě jinou, než je AU pro VB. Dále dle smlouvy by bylo možné vést podmíněnou pohledávku na účtu 934 z předání stavby po skončení práva (když bude postavena, když nebude uvedena částka, tak ve výši poloviny). Ono je to tak, že stavba po skončení práva Vám přejde do vlastnictví městu – "dle sjednané náhrady vlastníkem pozemku po uplynutí doby práva, pokud není sjednána náhrada, tak ve výši ½ hodnoty stavby" - tj. Vaše pohledávka by byla ve výši hodnoty stavby snížené o náhradu. To však nevidím jako nezbytně nutné, je to pohledávka.  

Ohledně té významnosti u VB - zde záleží na Vaší odvaze, jak dalece jste ochotni se dohadovat, i když si nemyslím, že byste nebyli v právu, ale obhajoba postupu jen na základě odpovědí z MF bude složitá, když předpis stanoví významnost tak neurčitě.

Já bych volila těch 40 tis. Kč.

Pokusím se vysvětlit proč.

Víte, ty odpovědi MF typu "volíme dle významnosti" jsou velmi nebezpečné. 

Ta významnost jako odpověď MF se dá totiž aplikovat i na další dotazy, a z hlediska odpovědnosti k práci nás všech se z takových odpovědí moc neradujeme.

V důsledku takovéhoto systému, že MF dává odpovědi k vyjasnění postupů neurčité, tak to spíše povede jen k dalším zmatkům a nesrovnatelnosti dat. Radši se držíme názoru, že žádná pravidla jsou horší než špatná pravidla – za chvíli nebudeme účtovat o zásobách, pohledávky předepisovat nebudeme … - kde se to zastaví? To účetnictví již nebude o ničem a všichni budeme mít zničené nervy z důvodu nejistoty, co je vlastně dobře. Proto bych volila těch 40 tis. Kč dobrovolně s tím, že dalším hlediskem pro mé rozhodování je, co asi za nejasně stanovených podmínek zvolí ostatní. 

Omlouvám se za svěření se s našimi obavami o kvalitu účetnictví :o). 

Obec v roce 2013 podepsala rozhodnutí na přijetí dotace ze SFŽP, v roce 2013 došlo také k částečnému čerpání. Předpokládáme, že by se v roce 2014 projekt zcela zrealizoval, dotace je však předepsaná až do roku 2015. Jak mám v tomto roce natypovat do rozpočtu příjmy a výdaje, podle našich předpokladů nebo mám dodržet financování dle rozpisu a případně v průběhu roku provést rozpočtové opatření dle skutečných příjmů a výdajů?

Připadá mi bezpečnější z hlediska právní jistoty narozpočtovat dle schváleného financování dotace v souladu se smlouvou a rozhodnutím, a případně následně změnit rozpočtovým opatřením dle vývoje skutečnosti. Takto postupovat u příjmů. Pokud plánujete dokončení akce ve smyslu úhrady všech výdajů, tak je možné narozpočtovat výdaje plně a krýt jinými příjmy, než dotací (dočasně - pro rok 2014). Pak by se již narozpočtoval do roku 2015 doplatek dotace, kdyby nebyla do konce roku 2014 poslána. Když bude poslána upravíte příjmy. 

Obec v letošním roce začala provozovat kanalizaci a zastupitelé schválili založení rezervního fondu oprav na kanalizaci a ČOV. Jestli jsem pochopila dobře tak já si musím založit nový BU na který budu přeposílat peníze?

Pokud byl schválen peněžní fond dle §5 zákona č. 250/2000 Sb., tak se účtuje na účtu 236, tj. na dalším účtu u banky, zvolí se účtování buď přes 548 a 648, nebo 401 a 419. Problém je, že  schválení fondu a jeho pravidel je možná trochu předčasné, protože předpisy problematika fondu obnovy dořešena není. Povinná tvorba finanční rezervy je nová věc vodního zákona od 1.1.2014. 

Citace aktuality ze stránek k problematice fondu obnovy vodoh. zařízení: 

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím vyplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...".

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné).

- posledním aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy bylo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuse s pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaký je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Dobrý den, mám tento dotaz. Obec bude stavět u sportovního hřiště nové sportovní kabiny. Hřiště a staré kabiny jsou majetkem obce a má je v nájmu tělovýchovná jednota Sokol za Kč 1,--/rok do ro 2025. Nové kabiny se pravděpodobně také pronajmou Sokolu a budou jim sloužit jako zázemí pro sportovce a možná budou nějaké prostory pro ubytování sportovců, např. soustředění . Obec H bude stavebníkem. Jak to bude s odpočtem DPH na výstavbu kabin a bude tam PDP?

Tak nejprve k té druhé části - pokud to pronajmete - bude to k ekonomické činnosti a režim přenesené daňové povinnosti by měl být aplikován.

K tomu - zda bude nárok na odpočet DPH. Aby byl nějaký nárok na odpočet DPH, tak by bylo potřeba, abyste to měli k nějakým zdaňovaným plněním - tedy:

 - pronájem Sokolu s DPH (ne za symbolickou částku 1 Kč) - nicméně aby to bylo s DPH, bylo by nezbytné, aby Sokol byl plátcem daně

 - provozovat si třeba ubytovací část sami (obcí) a zbytek dát do pronájmu Sokolu osvobozeně od daně - potom by tam mohl být odpočet DPH koeficientem podle §76

Pokud nastavíte režim, že bude pokračovat nájemní vztah za 1 Kč (určitě osvobozeně od DPH), potom je to bez nároku na odpočet. 

Prosím o radu ohledně zaúčtování dohody o narovnání. Obec prodala stavební pozemek s podmínkou, že do termínu ve smlouvě vybuduje inženýrské sítě. V případě nedodržení termínu se zavázala ve smlouvě, že poskytne slevu kupujícímu z m2 pozemku. Obec termín nedodržela a došlo ke sporu mezi stranami. Spor byl následně vyřešen dohodou o narovnání s tím, že se jedná o kompenzaci újmy kupujícímu za nesplnění povinností obce při budování sítí dle kupní smlouvy. Prosím o radu, jak tuto kompenzaci zaúčtovat.

Takže jste nakonec nedali slevu, ale jen kompenzaci nesplnění smlouvy? Pak stačí zaúčtovat na účet 549 s položku 5192. U slevy bychom asi hodnotili dle výše - významnou na 408 - měla být rezerva, nevýznamnou snížení výnosového účtu, zde 647. Ještě bych musela přihlédnout k datu prodeje - před 2010 nebo po 2010 při účtování slevy. Z dotazu nevím, jak dlouhý byl stanovený termín. Tak pokud náhodou opravdu byla poskytnuta sleva, tak se ještě ozvěte. 

Máme dotaz zda občanská sdružení v našem případě Tělovýchovná jednota a Sdružení dobrovolných hasičů musí vést podvojné účetnictví. Jsme malá obec a oběma svazkům poskytujeme příspěvky dle veřejnosprávní smlouvy.

Takto bylo jistě postupováno do konce roku 2013. Šla jsem kontrolovat na Aspi poslední stav textu ZoÚ a je tam u §38a nějaký zmatek, musím počkat na plná znění. V Aspi §38a již není, ale zákonným opatřením zrušen nebyl. Takže by měl být v platnosti. 

Ještě info od Ing. Nejezchleba - občanská sdružení se dle NOZ mění na spolky, ale zákon ponechal "občanská sdružení" - na podzim se prý usnesli, že se tento § vztahuje i na spolky přeměněné z občanských sdružení. 

Občanské sdružení, které je právnickou osobou ve smyslu §2 odst. 3 zákona o sdružování občanů, může vést tzv. jednoduché účetnictví, pokud jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč. Přitom se na ně vztahují ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. 12. 2003. Postupují tedy podle (v současné době již zrušené) vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Tato možnost vyplývá z ustanovení §38a zákona o účetnictví. 

Zatím zákon o účetnictví nereagoval na NOZ (spolky a ústavy).
Pokud se občanské sdružení rozhodne vést podvojné účetnictví, může ho vést ve zjednodušeném rozsahu dle §13a zákona o účetnictví (§9 odst. 3 zákona o účetnictví). 

Upozorňujeme, že některé dotační podmínky požadují po neziskových organizacích vedení podvojného účetnictví.

Takto bylo jistě postupováno do konce roku 2013. Pravděpodobně dojde k pojmové úpravě ZoÚ. 

Ještě info od Ing. Nejezchleba -  občanská sdružení se dle NOZ mění na spolky, ale zákon ponechal "občanská sdružení" -  na podzim se prý usnesli, že se tento § vztahuje i na spolky přeměněné z občanských sdružení. 

Zastupitelka města přebírá svoji finanční odměnu za výkon funkce členky ZM v pokladně v hotovosti MěÚ. Zároveň na její žádost tuto odměnu skládá zpět do pokladny MěÚ s tím, že požaduje, aby uvedená odměna byla poskytnuta ve prospěch osadního výboru. Dotazy: a) Na základě čeho (jakým dokladem) může město tuto odměnu přijmout, b) Jakým způsobem poskytnout (jakým dokladem) tuto částku osadnímu výboru (v hotovosti předsedovi osadního výboru) – nemají vlastní účet, částka bude shodná nebo snížená o daň z příjmu? Osadní výbor nemá žádný svůj příjem, pouze finanční příspěvek na činnost poskytnutý radou města

Odměna musí být řádně zdaněna. Ve výši čisté odměny přijímáte dar od občanky pro obec účelově určený pro činnost osadního výboru, tj. navýšený příjem obce o dar a navýšený rozpočet ve výdajích, určených pro osadní výbor.

Jak píšete - v hotovosti předsedovi osadnímu výboru - to pozor, to je normální provozní záloha na čerpání výdajů - tj. musí se vyúčtovat  - např. na materiál, a pak vstoupí do rozpočtu na položku 5139. Nemáte právo někomu z osadního výboru dát peníze (pokud to není odměna za práci), které nevyúčtuje jako výdaj obce. Osadní výbor by neměl mít finanční příspěvek na činnost poskytnutý radou obce - je to součást obce, tj. měl by mít rozpočet schválený na výdaje, o kterých může osadní výbor rozhodnout. Rozpočet schválený v rámci rozpočtu obce. Je to stejné jako s SDH. 

Jsme město, nemáme radu. Poskytujeme příspěvky různým spolkům ve výši 1-25 tis. Kč. 1. Může, prosím, o výši a příjemci dotace rozhodnout byť v jednotlivých případech jen starosta? 2. Je nutné schválení konkrétního příjemce a konkrétní částky rámci rozpočtu? 3. Nevím, jak vysvětlit ZM, dle čeho je vhodné uvádět v usnesení ZM při schvalování rozpočtu, že: "ZM schvaluje dle svých kompetencí....poskytnutí dotací.....v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám jaké jsou uvedeny v tabulkové části tohoto rozpočtu"? 4. Schválení rozpočtu opravdu nelze považovat za souhlas zastupitelstva dle jeho kompetence, že se tím schválily dary a dotace jednotlivým právnickým osobám? Tedy ani když uvádíme v rozpisu návrhu rozpočtu jmenovitě jednotlivé příspěvkové organizace?

1. Tam, kde není rada, může rozhodnout starosta, a to do výše kompetence rady, tj. dar do 20 tis. Kč, dotace do 50 tis. Kč. 

2. Ano - je to dle zákona č. 250/2000 Sb. závazný ukazatel - finanční vztah k jinému subjektu. 

3. a 4. Je to vhodné právě proto, že schválením rozpočtu schvaluji jinou věc, než je povinné schválení majetkoprávních úkonů dle §85. Takže tímto textem zajistíme i schválení dle §85 darů a dotací těm osobám, kde již je z rozpočtu jasný finanční vztah. Jen pro příklad - když do rozpočtu dáte úvěr, tak schválením rozpočtu se nemůže nahradit schválení zastupitelstva k úvěrové smlouvě. To vhodné je uvedeno pro větší bezpečí obce z hlediska právních účinků úkonů. Opravdu schválení rozpočtu nestačí i když je rozpis. 

Jsme 100 % vlastníkem TS s.r.o., které vznikly již v roce 1998. Byl složen základní vklad ve výši 100.000,- Kč. Nevím, jaký způsobem tehdy účetní účtovala, ale do dnešního dne (to je zase moje chyba, že mi to nedošlo) tento vklad nemáme nikde zachycen v účetnictví. Chtěla bych to opravit. Můžu použít 069 x 569? Původně jsem přemýšlela nad 408, ale v "Účetní reformě" jsem se dočetla, že tam by měly být pouze významné položky, což u nás 100tisíc není. Předem děkuji za odpověď.

Zaúčtujte 061 MD (píšete, že jste 100% vlastníkem - tj. musíte volit účet pro rozhodující vliv, účet 069 je pro menšinový vliv - např. méně než 20%) a proti 401 D (tento vklad by byl od 1998 do 2009 evidován na 901, účet se na 401 převedl převodovým můstkem 2009/ 2010). Proto volím 401 jako opravu na rozvahovém účtu, kterého se týká. Účet 408 by nebyl určitě dobře - pořízení dlouhodobého finančního majetku není nákladem. Ta 401 je zde nejlepší volba.  

Dotaz: DSO má zaveden ZBÚ u ČS a.s., na výpisu od 1/2014 je za položkou „připsaného úroku“ nově uvedena platba „daň z úroku“ Je správně účtováno 562/231 ?

Raději zdůrazňuji - tato problematika se týká PO, DSO ... - nikoliv obcí a krajů (u nich srážková daň není).

Pokud se týká účtování, základní otázkou je – má být účtováno pouze o výnosu na úrovni netto úroků, nebo má být účtováno o celé částce do výnosů a do nákladů pak zaúčtována sražená daň.

Účetní předpisy pro PO či DSO tuto záležitost neřeší a tak bych si prozatím dovolil použít analogii. Problematika je totiž řešena pro podnikatelské subjekty v ČÚS č. 019 v bodu 4.1.2., který zní následovně:

4.1.2. V případě úrokových výnosů (příjmů), které se podle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně a sraženou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se sražená daň z příjmů vyúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. V ostatních případech se úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce; pokud se uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v brutto částce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daně odpovídající vyúčtovanému úrokovému výnosu na příslušný účet účtové skupiny 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.  Podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, plynou-li ze zahraničí, se účtují v brutto částce, a plynou-li z tuzemska, se účtují v netto částce.

Nás se netýká věta první (nemůžeme provádět zápočet). Námi řešenou problematiku pokrývá věta druhá, z nichž fakticky vyplývá (uvažujme příklad - úrok 100 a daň 19):

-         základním řešením by bylo účtování pouze netto částky – tedy MD 241/ Dal 662 ve výši 81 Kč.

-         je možná také alternativa – MD 241/ Dal 662 ve výši 100 Kč a daň MD 591/ Dal 241 ve výši 19 Kč.

Tedy dle mého názoru je na každém subjektu, aby si vybral vlastní způsob účtování a ten případně vyhlásila do vnitřních směrnic organizace (samozřejmě zdůrazňuji, že toto platí do okamžiku, ve kterém by došlo ke stanovení režimu závazným ČÚS).

Jednodušší variantou by zatím byla ta první - tedy účtovat netto hodnotu.

V pátek máme zastupitelstvo, jako jeden bod máme schvalování závěrky a inventarizace za rok 2013. Dnes jsem se však u vzoru směrnice ke schvalování závěrky dočetla, že závěrka se má schválit až po přezkoumání hospodaření. Potřebovala bych jasně a stručně napsat, co je povinnou přílohou závěrky a kdy se má schvalovat. Dostávají se ke mně různé informace a já už nevím, čí jsem. Domnívám se, že povinnou přílohou je FIN, rozvaha, výsledovka, příloha, inventarizace, finanční vypořádání???, roční zpráva o výsledcích finančních kontrol???. Též jsem se domnívala, že je možné schválit závěrku+inventarizaci a někdy následně po auditu zprávu o přezkoumání + závěrečný účet. Jak je to tedy správně. Děkuji.

Takový přehled by mohl vypadat asi takto: 

Základní parametry:

-          termín pro schválení – do 30. 6. 2013

-          předkládá se

 „Povinná složka“ - bezpodmínečně

- vlastní účetní závěrka (rovzaha, výkaz ZZ, příloha UZ, případně i výkazy - Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích) . Pozn. FIN 2-12M je finanční výkaz a není součástí účetní závěrky. 

- inventarizační zpráva zpracovaná podle inventarizační vyhlášky 270/2010 Sb. 

„Povinná složka“ – pokud existuje

- zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření

- zpráva auditora

- zprávy o výsledcích finanční kontroly

- zprávy o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly (PO)

- zprávy z interního auditu – roční + jednotlivé dotýkající se účetnictví

Problém je u zprávy o výsledku přezkoumání, protože by tato zpráva měla být ze zákona k dispozici vždy, ve schvalovací vyhlášce není uvedeno "k dispozici k datu schvalování" - proto jsem v návrhu směrnice (té kratké) na stránkách uváděla, že lze schválit, příp. schválení řešit dříve, ale se schválením oficiálním počkat až na zprávu z přezkumu. 

- „ostatní“ na vyžádání zastupitelstvem (musí být schváleno)

- ostatní dokumenty (doklady …), které mají dokumentovat zásadní operace 

- a ostatní dokumenty vyžádané schvalujícím orgánem

Při auditu bylo požadováno, abychom u dokladové inventarizace ke každému účtu dokládali prvotní doklady ( smlouvy, faktury, splátkový kalendář, vyúčtování voleb a dotací, smlouvy o výpůjčce u MŠ a ZŠ) dle zákona č. 270/2010 Sb o inventarizaci majetku. Nic takového jsme v zákoně nenašli. Jak má být dokladová inventarizace u jednotlivých účtů správně doložena.

Z hlediska vyhlášky 270/2010 je požadavek ještě nižší, než se zpravidla k inventarizaci zpracovává. Tam totiž by např. u pohledávek stačilo udělat odvolávku na knihu odeslaných fa - pokud byste byli schopni vytisknout sestavu neuhrazených pohledávek k datu, příp. ji mít jen v pdf uloženou v nějakém uložišti, tak by dle §8 - přílohy k soupisu, stačilo k soupisu uvést jen odvolávku na tuto evidenci (odst. 3, písm. a) "seznam všech inventarizačních evidencí...").

Toto mi přišlo nedostatečné pro přímou návaznost - proto jsem zpracovala přílohu č. 4 k inventarizaci, kde uvádím možnosti, co by se k soupisu mělo přikládat. U pohledávek např. výše a identifikovaný dlužník. Je v dokumentech ke stažení. 

Požadavky kontrolorů na to, co uvádíte, předpisem oprávněné nejsou, ale mohou být vzneseny k tomu, aby příslušné podklady byly ke kontrole předloženy pro doložení oprávněnosti vykázání pohledávky, závazku apod. U smluv - zde je opravdu zbytečné smlouvy stále každoročně ofocovat - měla by bohatě stačit odvolávka na identifikátor smlouvy. 

K otázce - správně doložena - dle vyhlášky - jen odkaz na evidenci, prakticky - dle toho, co Vy si nadefinujete ve vnitřních pravidlech s tím, že víte kde hledat a prokázat existenci prvotních dokladů dokládající oprávněnost inventarizační položky. 

Inventarizace je pro účetní i významným pomocníkem, když je  zpracovaná ve vazbě na prvotní doklady, tak je vždy snadné dohledat historii účetního případu. Toto doporučuji zvažovat při zpracování inventarizace i při zpracování vnitřních pravidel pro průkazné doložení, ale především u dlouhodobějších případů. Jsem přesvědčena, že povinnost doložení prvotních dokladů inventarizační vyhláškou ani jiným předpisem však dána není.

Jen bych se chtěla ujistit u břemen, která jsou samostatným majetkem na účtu 029 - k jakému datu účtuji předpis, tedy nově MD 042 / D 378, a k jakému datu zařazení, tedy MD 029 / D 042? Do konce roku 2013 jsem vždy účtovala k datu podání návrhu na vklad do KN (MD 518/ D 378). Děkuji.

Doplnění dotazu na základě nových znalostí z NOZ

Okamžik uskutečnění účetního případu

 Dle ČÚS 701 při převodu nemovitosti (případy, kdy je obec oprávněná k VB) je okamžik uskutečnění účetního případu datum podání návrhu na vklad. Zde postupujeme dle ČÚS bez ohledu na ustanovení NOZ:

§ 1305, NOZ č. 89/2012

Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu.

V případě, že řešíme poskytnutí VB jako služby mimo režim nemovitého majetku, tak bychom v případě pohledávky a výnosu a změny analytiky k majetku zatíženém VB měli účtovat až k datu zápisu do KN v souladu s ustanovením NOZ.  (Pozn. Datum zápisu se od data právních účinků liší).

Poznámka - otázkou je, zda by nemělo dojít kez změně v ČUS 701, protože v NOU je uvedeno: 

§ 1105 Převod vlastnického práva k nemovité věci

Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

Problémem se budeme ještě zabývat.