Dotazy

Máme KS na nemovitost a 4x pozemek.Smlouva zní na částku 2 800 000 kč za nemovitost včetně jejich příslušenství a součástí. Prosím o radu,zda je správné ocenit pozemky dle odhadu a zbytkem ceny nemovitost.Odhad činí 1 871 550,00 Kč a navíc obsahuje ocenění trvalých porostů/vzrostlé stromy-břízy,vrby atd./.Mohu o tuto částku povýšit PC pozemků? děkuji moc

Nakupujete nebo prodáváte?

Pokud nakupujete, tak dle ZP vemte poměr hodnoty pozemků a nemovitosti a případně i dalších jednotlivých staveb. Porosty připočtěte do parcelních čísel pozemků, jestli se vám podaří zjistit, na kterém jsou. Takže si takto ze ZP nadefinujete jednotlivé majetky - pozemky dle parcelních čísel včetně porostů, budovu, plot, studnu? ..přípojky?...zpevněné plochy?... a k jednotlivým majetkům dáte cenu dle ZP. 

Schody se přičítají k budově, přípojky mohou být také samostatnou stavbou, ale mohou se přičíst i do budovy. 

Pak jednotlivé ceny jednotlivých majetků dle ZP vydělíte celkovou hodnotou dle ZP. Vznikne vám podíl jednoho pozemku na celkovém ZP. A tímto podílem vynásobíte kupní cenu a máte jednotlivé majetky oceněny. 

DSO prodává akciové společnosti zametací kartáč, který vede v majetku na účtu 022. Vstupní cena 172 550 Kč, oprávky 51 768 Kč, zůstatková cena 120 063 Kč. Valná hromada svazku schválila prodej v ceně 80 000 Kč. V kupní smlouvě je stanoveno splacení kupní ceny ve 2 splátkách: 1. do 3 dnů od podpisu smlouvy 10 000 Kč (uhrazeno), 2. do 90 dnů od podpisu smlouvy ve výši 70 000 Kč (to bude únor 2014). Ve směrnici k přeceňování reálnou hodnotou máme uvedenu významnost 260 000 Kč, tedy v tomto případě nepřeceňujeme. Účtování: vyřazení z majetku: 553/082 120 063 Kč a potom 082 MD / 022 D 120 063 Kč. Předpis výnosu: 315 MD 80 000 Kč / 646 D 10 000 Kč, 384 D 70 000 (tady si nejsem jistá, jestli na 646 nedat celou částku). Přijetí 1. splátky: 231 3639 3113 MD / 315 D 10 000 Kč. V únoru 2014 přijetí 2. Splátky 231 3639 3113 MD / 315 D 70 000 Kč, 384/646 70 000 Kč.

Účtování:  vyřazení z majetku: 553/082 120 063 Kč a potom 082 MD / 022 D 172 550 Kč. 

Tím doúčtováním 553/082 se 082 dostane na roveň vstupní ceny tj. na 172550 (na 082 jsou před tímto zápisem oprávky 51768 Kč), takže se vyřazuje 082/022 již ve vstupní ceně (součet oprávek a zůstatkové - která se vyřazuje k prodeji). Jinak by vám v účetnictví zůstala hodnota na 022 i na 082 ve výši 51768,- Kč. V tomto se často chybuje, tak to uvádím i pro ostatní. 

Předpis výnosu: 311 MD 80 000 Kč / 646 D 80 000 Kč, na 384 D se v tomto případě  nic neúčtuje. Výnos vzniká k datu prodeje, na výnos nemá vliv, kdy dojde k zaplacení. 

Zaplacení je již jen 231/311. Přijetí splátek máte dobře, až na ten účet 311 - je to prodej, tj. dodavatelsko odběratelský vztah, tj. vztah soukromoprávní, ten obsahově patří na 311. 

Jen ještě pozor, zda je dobře vyhodnoceno datum účetního případu výnosů a nákladů. Např. pokud by došlo k převodu majetku  (zametacího kartáče) do vlastnictví až po zaplacení celkové částky, do té doby by byl kartáč např. jen ve výpůjčce, pak by se vyřazení i výnos měly zaúčtovat až v roce 2014 a příjem 10 tis. kč by byl jen záloha na 324. 

Dotace na zateplení. Dostali jsme dotaci na zateplení ZŠ ze SFŽP (viz obdoba dotazu 2/12/2013). Ve Smlouvě je uvedeno, že příjemce podpory je povinen vést analytickou evidenci s vazbou na akci. Měla jsem ke všem účtům org. 3113, ale po přečtení smlouvy jsem v "horlivé" snaze mít zaúčtování se smlouvou v souladu přeúčtovala z org. 3113 na AU 140 a od této doby vše účtovala bez org. jen s AU – přitom jsem si neuvědomila, že např. účet 403 nemohu s AU 140 kvůli vazbám na přílohu použít. (ani např. při zařazení TZ do užívání na účet 021, čas. rozlišení transferů 403/672 …) – musí být i toto se stejnou analytickou evidencí? Kdybych to teď znovu všechno přeúčtovávala na org. bylo by to již moc domotané. Moc děkuji za odpověď.

Buďte klidná, již nic neopravujte, klidně můžete mít někde analytiku 140 a jinde org, i více orgu. Jen je potřeba do číselníku pro roky, kdy se akce dělala, uvést, jak byla značená - např. Akce zateplení ZŠ 2013  byla značena odděleně za pomocí - analytiky 140 nebo org xxx  nebo org YYY. Pokud měl SU nějaké z uvedených AU nebo org., jednalo se o zaúčtování případu k akci Zateplení ZŠ 2013 .

Jen upozorňuji, že se číselníky archivují společně s účetnictvím. 

To uvedení do číselníku AU a org je pro zachování informace, abychom mohli vše k dotaci dohledat. 

BXXX, sdružení měst a obcí obdrželo dotaci z OPŽP. Podporu z ERDF/FS ve výši Kč 2.135.076,41 jsem zaúčtovala na položku 4116 UZ 53515374. Podporu ze SFŽP/SR ve výši Kč 125.592,73 jsem zaúčtova na položku 4113 UZ 53190001. UZ nám sdělil SFZP, NZ jsem doplnila. Nám dotaz, zda jsem určila správné položky a zda mám uvádět nástroj a zdroj u vlastních zdrojů.

Nástroj a prostorový původ (nadále stejně jako Vy všude užívám pojem zdroj ) se uvádí u vlastního podílu jen u výdajů při rozúčtování jednotlivých nebo souhrnných výdajů dle zdrojů financování. 

UZ jsou neinvestiční, položky máte tedy zcela správně. 

V roce 2013 jsme dostali dotaci ze SFŽP 5% a FS 85% na zateplení základní školy. Jsme plátce DPH - přenesená daňová povinnost. Poslední faktura má zdaňovací období říjen, tudíž spadá do IV. čtvrtletí - úhrada leden 2014. Konečné vyúčtování dotace se prodlouží do roku 2014 - Ministersvo poskytne prostředky až po úhradě platby DPH FÚ. Výši DPH poslední faktury jsem neproúčtovala do financování 231 800 pol. 8901 MD proti 231 800 par. 3113 pol. 6121 D, jako to dělám u všech ostatních faktur s PDP. Příjem i výdaj jsem zahrnula do rozpočtu 2014, aby UZ NZ proběhly v roce 2014.S rokem 2011, z kterého nám zpětně přiznány uznatelné náklady si nevím rady, tam už NZ UZ nenaúčtuji, pouze označím na košilce dodatečně. Kolaudace proběhla k 30.11.2013. Kdy zařadit investici do majetku ? a je možné neúčtovat výši DPH do financování a náklad zahrnout až do r. 2014?

Ano, je možné neúčtovat DPH z PDP přes pomocnou položku 8901, ale až při platbě FÚ jako výdaj s položkou 6121 a NZUZ v roce 2014, je to pro dotaci ve vazbě na skutečnou úhradu asi i přesnější. 

Investici zařadíte do majetku dle data dokončení (kolaudace zde asi nebude). Nevyfakturované dodávky i dotaci můžete dohadovat (388/403 a 042/389 - zařadit můžete, protože budete znát jak hodnotu 042, tak 403, i když ne zcela přesně)   - viz např. odpověď na dotaz z 9.12. Zařazení majetku - tam jsem to dnes podrobně popsala. DPH z PDP je na 042 již v přesné výši, to se bude jen platit, na předpis na 042 úhrada již nebude mít vliv. 

Kde není NZUZ z minulých let, i když je výdaj uznatelný - to opravit nelze. Často doporučuji nepovinnou činnost, ale jen pro přehled kontrolorů a snížení rizika výtky toto: 

Na fa z roku 2012 napíšeme NZUZ s tím, že smlouva byla uzavřena v roce 2013 a proto nemohlo být účtováno a tím zahrnuto do výkazů FIN 2-12  za 2012.

Děláme přehlednou tabulku všech výdajů k dotaci, opět napíšeme i tuto uznatelnou fa do tabulky a dáme do tabulky poznámku, že výdaj vznikl 2012, když ještě nebyla smlouva, tedy nebyl označen NZUZ a tím se nezobrazil NZUZ ve výkazu  FIN 2-12 M. Příslušnost  výdaje k projektu dle  NZUZ  bylo dodatečně doplněno na fa.

Přečtěte si pro doplnění i odpovědi na tyto dotazy např.

26/11 2013 N,Z,ÚZ , ORG.

26/9 2013 DOTACE Z OPŽP-OZNAČENÍ

Znovu upozorňuji - neznačení NZUZ není porušením žádných předpisů do konce roku 2012, neznačení za 2013 může být porušení vyhlášky RS, což však není "ÚČETNÍ PŘEDPIS", tj. to není porušení účetních předpisů. 

V obci bude od 1.1.2014 zřízena organizační složka obce SLUŽBY OBCE . Může být vedoucí org. složky správcem rozpočtových prostředků v rámci jejího hospodaření, může si provádět finanční kontrolu v rámci své působnosti dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě?

Vedoucí OS v obci může být stanoven jako správce rozpočtových prostředků. 

Ale nemůže být vedoucím orgánu veřejné správy, který je odpovědný za organizování, řízení a zajištění příměřenosti a účinnosti finanční kontroly - §5. U ÚSC je to v §2 písm. d) starosta. OS obce nemá vlastní právní subjektivitu. 

Poznámka - nevím však, jestli jste se ptala na toto, kdyžtak prosím upřesněte § zákona č. 320/2001 Sb. ohledně pravomoci pro vedoucího OS obce. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda ve směrnici o schvalování účtních závěrek musí být dáno, že mezitímní účetní závěrka se sestavuje za každé čtvrtletí, tedy k 31.3., 30.6. a 30.9. Můžeme si ve směrnici stanovit mezitímní závěrku pouze k 30.6. ? Nebo musíme dodržet každé čtvrtletí?

Pozor, mezitimní závěrky musíte sestavit všechny a poslat do CSÚIS. To nelze žádnou směrnicí omezit. Vy si můžete do směrnice ke schvalování závěrky k průběžným činnostem doplnit, že např. s nějakým komentářem budete vždy dávat jen mez. závěrku k 30.6., ale to by vám asi k ničemu moc nebylo. Je v §14 uvedeno, že:

Dotčená účetní jednotka zajistí schvalujícímu orgánu v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím. 

Takže vy jako úřad musíte zpřístupnit zastupitelstvu všechny mezitimní závěrky, kdyby je zastupitelstvo chtělo vidět, tak ať je může vidět. Pak jim dát ty info, které si k těmto závěrkám vyžádají...případně je sami informovat o významných informacích. 

Takže si myslím, že ustanovení ve směrnici jen o mez. závěrce k 30.6. by sice mohlo být jako "podklad určený vnitřním předpisem", ale přesto si mohou o totéž říci i u mez. závěrky k 31.3. a  k 30.9.

Ale také si nemusí o nic říct ani k té závěrce k 30.6. a když to budete mít ve směrnici, tak jim to budete muset předložit. 

Toto je můj názor na výklad §14. Moc tomu ustanovení o "podkladech dle vnitřních předpisů" totiž nerozumím - jestli se myslí jen směrnice ke schvalování, nebo jiné...a pak jaké? Nechala bych to na vývoji výkladů k vyhlášce, což chce vždycky čas a také trochu ověření v praxi. 

Kolegyně se pustila v souvislosti s novým obč. zákoníkem do kontroly starých nájemních smluv na nebytové prostory, které využívá například TJ Sokol, Junák atd - nyní za 1 kč/ročně. Rády bychom měly vše v souladu s předpisy a já jako účetní si představuji, že v nájemní smlouvě bude nyní běžné nájemné (za podlahovou plochu) a Rada obce schválí úlevu na nájmu například ve výši 30.000 Kč ročně. Prosím, mohla byste mi odpovědět ohledně účtování případu, zda je možné provést toto například jednou ročně: 1. 1. předpis 30.000 tis. Kč na nájemném pro jednu právnickou osobu, 15.1. po schválení v Radě obce pohledávku odpustit (a zde si také nejsem jistá - nájem schvaluje rada, odpuštění pohledávky v této výši je zase jiný případ.). Nevím, zda se má jednat o odpuštění pohledávky či poskytnutí příspěvku touto nepeněžní formou .

Připadá mi to zbytečně překombinované. Rada by mohla schválit nájemné rovnou snížené, které je vlastně podporou činnosti, je zbytečné formálně schvalovat nájemné vyšší a následně dělat prominutí, to mohou udělat jedním usnesením a vy v účetnictví předepsat již rovnou pohledávku za 1 Kč.

Dle zákona o obcích §38 a dalších je povinností obce majetek využívat účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy. Dle §39 je povinnost ceny obvyklé jen při převodu majetku. Dle mého názoru je možné pronajmout majetek za 1 Kč, když odůvodním nízkou cenu nájemného zájmem obce na činnosti subjektu, který si toto pronajímá. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Můj komentář k tomu - já bych to asi na straně obce nedodaňoval daní z příjmů - právě ta 1 Kč ve vztahu k nepodnikatelským aktivitám není podle mne úplně vadná (ale je to na hraně). U DPH sporné - tam jen z hlediska případného koeficientu... - to by tam musel být někdo zároveň ve vedení daného spolku a třeba ve vedení zastupitelstva.

Za mne je nejtransparentnější varianta - nájemné standardní a poskyntutí příspěvku na něj (klidně započítat - tedy nepeněžně) - tím jaksi nastavuji jednotnou laťku pro to, co jak podporuji (ten nájem a promíjení pohledávky se mi nezdá) 

Je i možné schválit nájem obvyklý a pohledávku prominout, to však rada může jen do 20 tis. Kč. 

Dobrý den. Chtěla bych si ujasnit označování výdajů projektu, na který bude poskytnuta dotace prostřednictvím SFŽP ČR. Celý ( v našem případě již 2 letý) proces žádosti o dotaci probíhá takto: podá se žádost, před žádostí jsou pochopitelně vypracovávány projekty, analýza atd.. Poté fond žádost akceptuje (v našem případě 7.1), dále probíhá projektová příprava spočívající ve výběru dodavatelů projektu na administraci, dovatele realizačního projektu atd. . Je vydáno rozhodnutí a registrační list akce ( došlo dne 1.5.) . Pokud je vše v pořádku, zadávací řízení atd., jsou opraveny realizační termíny projektu dle skutečnosti. Veškeré dokumenty ze zadávacího řízení jsou dodány na fond, začne samotná realizace projektu. Do systému projektu jsou zadávány faktury a další doklady , ale vždy až po schválení všech dokumentů je vystavena smlouva o poskytnutnutí dotace. Můj dotaz se týká označování výdajů projektu N,Z,ÚZ v době, kdy mám k dispozici registrační list akce a rozhodnutí. Veškeré uznatelné výdaje projektu na projektovou přípravu vycházejí z celkové realizační ceny díla (například max. 5% z celkové ceny díla). Vysoutěženou cenu díla nemám k dispozici - zadávací řízení na samotnou realizaci proběhne až příští rok. V minulém i letošním roce ovšem byly uhrazeny výdaje za projektovou přípavu a já nevím, zda budou uznatelné či ne a v jaké výši bude nakonec poskytnuta i samotná dotace (max. 85 %), to může být ovšem i 80 %. Pokud neoznačím letošní výdaje projektu ( o loňských se vůbec nebavím) , N,Z,ÚZ , ale pouze org. jedná se o porušení povinosti příjemce dotace ve smyslu ...příjemce je povinen vést účetnictví s v souladu s předpisy ČR, vede účetnictví podle zákona a je povinen vést analytickou evidenci s vazbou k akci ?

Nejprve k poslední větě – neuvedení NZUZ není porušení předpisů účetních, protože vyhláška k rozpočtové skladbě č. 323/2002, kde je povinnost značení NZUZ zakotvena, není prováděcím předpisem k zákonu o účetnictví, ale k zákonům o rozpočtových pravidlech (218 a 250/2000 Sb.).

Rovněž analytickým značením se nemyslí NZUZ, které však u příjmů a výdajů má i fci analytiky. Analytikou je analytika účtu (SU.AU), ale může to být i středisko (u obcí zastupuje středisko „orj“ nebo „org“ v účetní větě). Vždy doporučuji si značit jednu dotační akci u všech účtů např. 042,321,5xx, 6xx, 231…jedním např. orj.

 Ohledně značení NZUZ – když je však již rozhodnutí, značit již výdaje máte. Když nevíte, jak to přesně dopadne, značíte v dobré víře, že to odhadujete dobře, např. v dobré víře, že vše bude uznatelné dle rozhodnutí atd. Když označíte více v souladu s podmínkami dotace, a v dalším roce se ukáže, že mělo být označeno méně, protože se nějaká hodnota upřesní až skutečnostmi, které v dalším roce nastanou, tak to nikdo nemůže vytknout.

Chybou by ale například bylo označit nějaký výdaj, o kterém vím, že bude neuznatelný (případně nezpůsobilý), protože to vyplývá již ze žádosti o dotaci. (Může to být DPH, nebo např. oprava komunikace nad rýhu, postavení části chodníku na cizím pozemku… apod.).  Kdyby byl takový výdaj označen proto, že osoba odpovědná za účetní případ (starosta, vedoucí odboru…) Vám nedal informaci o nezpůsobilosti např. výdaje, který je součástí fa, kde jsou i způsobilé výdaje. Pak to sice není chyba účetní, ale chybou obce toto zůstává.

Ten kdo podpisuje účetní doklad za osobu odpovědnou za účetní případ, by měl mít jasný pokyn, že v případě dotace je navíc potřeba vyčíslit na každém dokladu nezpůsobilé výdaje, pokud je doklad obsahuje. Účetní nemá jinak šanci pak o dotaci účtovat správně.    

V listopadu jsme nabyli opuštěnou věc- osobní automobil , který chceme v prosinci prodat .Jde mi o zaúčtování. Nabytí věci do majetku zápis zařazení 022/401. Při prodeji v prosinci budeme účtovat 553/081,081/022. Prosím jak se zbavíme 401 ? Nebo jak správně účtovat ?

Účet 401 již nemá po reformě stejnou funkci jako měl účet 901. Vyřazení máte dobře, účet 401 se neřeší, i když jste prodali auto, tak to nemění nic na tom, že bylo získáno bezúplatně, což účet 401 jako vlastní zdroj zobrazuje.  Vy budete mít sice náklad z vyřazení 553, ale proti němu výnos 646 z prodeje DM, takže zdrojově je případ takto: 401 - zdrojem bylo bezúplatné nabytí, 553 a 646 = VH z prodeje. 

401 při vyřazení majetku řešíme jen, když předáváme bezúplatně jiné VUJ - jako vyrovnávací účet stran, jinak se neřeší. 

Po povodních jsme dostali: 1) darovací smlouva od MěÚ (předmětem smlouvy je předání vysoušecích zařízení xy, 10 ks, v původní pořizovací ceně 286.000,- Kč dárcem obdarovanému.) - Jak mám prosím zavést do majetku? Stačí pouze zápis 028/088 nebo musí být ještě něco? 2) darovací smlouva od Rotary klubu Praha (dárce daruje obdarovanému plovoucí čerpadlo xy v ceně 48.450,- Kč jehož je výlučným vlastníkem. Dárce předává dar bezplatně a obdarovaný dar přijímá. Obdarovaný použije dar v rámci své činnosti.) - smlouva je z 8/2013, ale do evidence bylo zařazeno až k 1.10.2013. - Jak mám prosím zavést do majetku?

1. Ano, v případě převodu majetku mezi VUJ jen 028/088. 

2. Zde jde již o dar od jiné než vybrané účetní jednotky. Takový věcný dar se oceňuje v reprodukční pořizovací ceně.  Pokud je to nové čerpadlo, tak se jedná o majetek 022, který se zaúčtuje 022/401, a ten by se měl začít odpisovat již od září. Když zařazeno až 1.10., tak je potřeba za září a říjen odpis dopočítat, zaúčtovat 551/082  a při zařazení již dát stav na 082 (případně postupovat dle programu na evidenci majetku; některé umožňují zařadit do září a odpisy pak provedou automaticky, tj. že se neuzavírají měsíčně).

Pokud je to čerpadlo starší, tak je možné, že RPC bude menší než je uvedená hodnota daru v darovací smlouvě (sníží se o odhad opotřebení např.), pak 028/088 a musí se ještě proúčtovat ve stejné výši 558/649 ve stejné hodnotě (to se účtuje jen v případě, když je dar od jiné, než VUJ). 

Prosím Vás o radu ohledně účtování nástroje, zdroje a UZ u výdajů. U přijatých dotací v roce 2013 jsme naúčtovali N Z UZ dle aviza. Výdaje jsme značili jen vlastním UZ. Jde dotaci z regionální rady regionu soudržnosti bez povinnosti finančního vypořádání UZ 84505 N 38 Z 5. Dle smlouvy jde o dotaci z rozpočtu RR – ze strukturálního fondu ERDF 85%, vlastní podíl žadatele 15%. Výdaje byly účtovány v roce 2012 a 2013. Dále se jedná o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR v rámci Operačního programu ŽP na zateplení: v85% z FS UZ 15835 (N54 Z1), 5 % ze SFŽP UZ 90877 (N54 Z5), 10 % z vlastních zdrojů. Vše bylo zaúčtováno v roce 2013.

Moc jsme v dotazu neodchytila pointu. Ale je to tak, že oba programy jsou spolufinancované EU, skoro určitě jsou to obě dotace určené k finančnímu vypořádání, protože se jedná o dotace ex post, které finanční vypořádání vyžadují. Pokud na ně je rozhodnutí, nebo smlouva v roce 2013, je povinnost značit NZUZ i výdaje vzniklé v roce 2013. Vlastní "UZ" není nic, spíše org, ale to nestačí, protože dle vyhlášky k RS jste již povinni značit i NZUZ dle číselníků MF. Jde vše opravit i do 12. období, ale později již opravit nelze. Pokud neopravíte, není to porušení účetních předpisů, ale je to porušení vyhlášky o RS. Výdaje za rok 2012 označit NZUZ lze jen na fakturách, ale jejich neoznačení nemá vliv na jejich uznatelnost ve vztahu k projektu. 

Jako obec jsme nositeli dotace na Protipovodňová opatření - bezdrátový rozhlas, lok.výstr.systém a dig.povod.plán - a to vše u každé obce zvlášť, tzn. 6 invent.karet s dotací 403( platila a dotaci přijala naše obec). V evidenci vše musíme mít 5 let a pak to můžeme druhé obci předat do majetku. Ta druhá obec nám chce přispět svým podílem(175 tis.) na tyto náklady letos , má vše v rozpočtu a my bychom určitě ty peníze potřebovali. Tak a teď stojím před problémem, protože vystavuji fakturu obci na invest.příspěvek, ale ten se účtuje taky se 403 /na nic jiného jsem nepřišla, jak to od té obce dostat do rozpoču/, tzn., že bych měla u těch karet navýšit další transfér??? nebo jakým nejlepším způsobem ten jejich podíl přeúčtovat .Na kartách mám dohad dotace EU a SR, která se bude rozpouštět už od listopadu .Mezi oběma obcemi je sepsaná smlouva o úhradě podílu na nezpůsob. i vlastních způsobilých výdajích dotace . PS: Lze vůbec navyšovat transféry u již zavedeného majetku???

Zkusím odpovědi rozdělit: 

1. Změna dotace 403 k majetku, který je již odpisován , resp. jakákoliv změna 403:

CUS 709, bod 4.26. - "pokud dojde k vypořádání transferu po uvedení příslušeného DM do užívání ...."pak se účtuje již jen na 403 a hned zároveň se 403 rozpustí 403/672 nebo 672/403, tj. již se nezasahuje do 403 na kartě majetku. Jediná možnost zásahu na 403 je jen v případě, že účetní jednotka původní hodnotu dotace prohlásí za svou chybu - tj. že na 403 mělo být něco jiného a že to k okamžiku zařazení majetku do užívání měla účetní jednotka vědět.  

Pak je zde i CUS 708 4.8. k odvodu dotace. Zde je řešeno také bez zásahu na 403, ale s tím, že se jedná o další účetní případ.

Do doby, než je DM zařazen do užívání, se tedy na 403 účtuje. Po zařazení do užívání také, ale bez vlivu na rozpouštění k odpisům, tj. bez vlivu na registr majetku, protože se rozpouští jednorázově. Teď dodělávám směrnici k infotokům na majetek, a doporučuji tam dělat  poznámku na kartu majetku o pohybu 403, např. jen pro zachování informace, kolik činila dotace na majetek ve skutečnosti. Dochází totiž pak k tomu, že se na kartě zachová informace o 403 , tj. o dotaci, ne ve skutečné výši, ale ve výši dohady před vypořádáním dotace , nebo je tam dotace, která následně byla vrácená apod. Tak mi připadá, že kvůli budoucím kontrolám i vlastním informacím by vůbec nebylo špatné uvést na kartu majetku, jaká byla skutečnost, když již musíme kvůli nesprávným předpisům účtovat o nesprávných hodnotách. 

Když dojde k odvodu dotace později, vlivem jiných okolností, účtuje se o dalším účetním případu - tj. buď nákladový účet např. 542, když je to odvod dotace, v ostatních případech volíme analogicky zpravidla stejný postup jako u pozdního vypořádání, protože jiný postup není řešen předpisy (tj. 403 a zároveň 403/672). Jedná se například o případy, kdy se část dotace vrací, protože zálohový koeficient byl jiný než vypořádací, nebo obec se stala po vypořádání dotace plátcem DPH a část dotace vrací a pod. 

2. Doporučuji přestat s vystavováním "fa" na dotaci ve smyslu pojmu "faktura". Je to jen něco jako poukaz, podklad nebo výzva k převodu. Na příspěvek, dotaci, grant... by se neměla vystavovat fa, protože se dost často zaměňuje s pojmem "daňový doklad", který u transferu není správně. Např. jak jste poslala vzor, tak není vůbec dobře, že se rozepisuje s  0 DPH, protože vy jim žádné plnění nedáváte, tj. s DPH nemá případ společného vůbec nic. Ale je to jen chybná forma, obsah zaslaného dokladu je v pořádku. 

3. Obec vám formou dotace své části klidně může přispět, zaúčtujete takto: 348/403 a zároveň, pokud je majetek již zařazen 403/672, tj. 403 , co je již na kartě majetku evidovaná se nezmění. Příjmová položka bude  4221 (231/348). Obec vám poskytne přes 572 a s položkou 6341. 

4. Jen upozorňuji, i když si při tom vždy připadám paranoidní. Setkala jsem se v praxi s velmi nesmyslnými případy, kdy se stalo, že tím, že jiná obec přispívá na svůj podíl, když přímo nebylo v podmínkách dotace dopředu stanoveno, toto vyhodnotili jako porušení závazku příjemce, že na akci nebude dotace z jiného veřejného rozpočtu a byl nařízen odvod dotace, někdy celé, někdy jen v té části, co přispěla obec.  Tak se radši ještě podívejte, zda je ve smlouvě a v žádosti o dotaci na ŽP  možnost přijmutí dotace od jiné obce v jejím podílu ošetřeno. 

Dobrý den, prosím o radu ohledně dotace z ministerstva pro místní rozvoj. Měli jsme smlouvu na dotaci ve výši 549 tis. Nakonec byly náklady nižší a my jsme měli dostat o 17 tis. méně. Po ukončení akce a obdržení faktury jela paní starostka do UniCredit Bank, kde na tuto akci byl otevřen speciální účet. I když informovala pracovníka banky, že máme dostat méně, byla vyplacena původní částka. Takže účtem proběhlo + 549 a - 549 tis. a stav účtu je 0. Účet byl zrušen. Informovali jsme ministerstvo a přišel nám předpis na vrácení 17 tis. Ty jsem vrátila z běžného účtu. Mám na účtu UCB účtovat, že jsme měli náklady a výnosy ve výši 549 tis. a na běžném účtu udělat opravu ve výši 17 tis. ?

Proúčtujte přes UCBanku zálohu na dotaci ve výši 549 tis. Kč tj. 231/374 tam by měla být celá částka. Pak k vypořádání dotace zaúčtujete 346 MD / 672 D ve výši nižší o neuznaných 17 tis. Kč, tím by vám mělo zůstat na účtu 374 17tis. Kč, a převod na účet poskytovatele již jen 374/231 pol. asi minus 4116 (je potřeba ověřit, zda poskytovatel sníží 532, zda nechce položku vypořádání, ale v běžném roce by ji spíše chtít neměl, ale měl by minusovat dotaci). Jak se účtuje o "čerpacím účtu" najdete v dokumentu ke stažení k CUS 703, je tam přímo příklad na UCBanku. 

Dobrý den, jak ošetřit (ve směrnici, účetně), abychom nemuseli na konci roku trapně nulovat pokladnu (vozit peníze do banky a pak následně 2. 1. si pro ně zase jet) v hlavní činnosti? Pro účetní z malých obcí vzdálených od města je to docela nešikovné. Je někde předepsáno, že pokladna musí být nulová? Možná jen položka 5182, zálohy vlastní pokladně, ale to by se snad dalo ošetřit převodem na jinou položku, kterou bychom si v prosinci narozpočtovali ... Prosím dejte aktuální návod k použití, který obstojí před kontrolními orgány, určitě to využijí i jiné účetní.

V současnosti na školení problematiku pokladny všude vysvětluji, že vůbec není ošetřena předpisem - tj. vyhláškou o RS . Nakonec po všech přemýšleních, jak je nejlépe řešit pokladnu přes RS s tím, že se nemusí nulovat (souhlasím s tím , že je  to trapné) sděluji toto doporučení a závěry: 

• žádný předpis nevyžaduje vynulování pokladny na účtu 261 a to ani pokladny k rozpočtu
• položka 5182 by však nulová být měla, protože je výdajová a není rozpočtovaná, ona není ani rozpočtovatelná (nevíme kolik zaplatíme z účtu a kolik z pokladny)
• nejlepší zobrazení stavu zůstatku pokladny je na položce třídy 8, protože její zůstatek je možné zapojit do rozpočtu příštího roku
• protože nemáme ve třídě 8 moc na výběr, co využít, zbývá mi položka 8901 -cizí peníze, kterou nemusíme rozpočtovat - zde položka 8901 plní funkci zobrazení zůstatku pokladny 
• Takže doporučuji jen proúčtovat 231 odpa např. 6171 pol. 5182 minus D / 231 odpa 8901 D, na pokladně peníze klidně nechat, pokud možno ne však ve významné výši 
• když kontroloři stav pokladny vyčtou, tak vyžadovat dle čeho - jaký předpis jste porušili - ručím vám za to, že nic nenajdou 
• na začátku roku zase udělat obrácený zápis 231 8901 MD / 231 odpa 5182 D a pokračovat jako u zálohy pokladně rozúčtováním na položky RS dle realizovaných druhů výdajů 
• položka 8901 pak bude mít celý rok zůstatek na MD, ten se zase sníží o stav pokladny k 31.12.2014 - ale to nevadí ničemu, bude ho mít i kvůli PDP z DPH, takže se nic neděje, její fce je jen technická 
• Toto řešení vymyslela paní Ing. Přibylová již asi před 6 lety a je to stejně nejlepší varianta, která alespoň o něčem vypovídá, takže ji letos již plně všude doporučuji.
• Pořád se snažím to nějak dotáhnout, i na MF se tím začali zabývat, zatím však nikde neřeší. 
• Ošetřovat tento postup ve směrnici je zbytečné, argumentace v této odpovědi pro obhájení vašeho postupu je dostatečná 
• K problematice pokladny bude podrobné vysvětlení s návrhy do budoucna, aby byla dořešená, v knize RS 2014.