Dotazy

Jsme majitelé 25 185 cenných papírů v jmenovité hodnotě 100 CZK. Jedná se o zaknihované akcie, které máme vedeny v našem účetnictví na účtu 069. Akciová společnost byla vymazána z obchodního rejstříku po zrušení konkursu na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení dne 19. listopadu 2013. Můžete nám prosím poradit, kdo bude schvalovat vyřazení akcií z našeho majetku, na základě jakých podkladů máme provést vyřazení a jak máme tento účetní případ zaúčtovat?

Podle mne schvalovat nebude nikdo - ta skutečnost nastala objektivně (podíl zanikl výmazem společnosti z rejstříku) - tedy orgány Města to mohou vzít maximálně na vědomí, schvalovat ale nebudou nic. Podkladem bude výmaz z OR. Zaúčtování - zde se domnívám, že vyřazení bude na ostatní finanční náklady - MD 569/Dal 069 (pokud jste to ještě nějak dříve nepřeceňovali na reálnou hodnotu či nedělali opravné položky). ZN

Zda k bankovním poplatkům a úrokům na bankovních účtech je nutné tisknout doklad, že operace je v souladu se zákonem 320/2001 Sb. a opratřit jej podpisy: správce rozpočtu, příkazce operace za věcnou správnost, hlavní účetní a zaúčtoval. Požaduje to po nás audit.

Nesmysl, nesmíte to dělat, ještě vás pak jiná kontrola obviní z podvodu a falšování záznamů, jak se již v jednom případě stalo. Také tam kraj vyžadoval tisknout doklad k operaci k bankovním poplatkům, podpisovaly se účetní za příkazce, správce i za hlavní účetní, že byl dodržen průběh  řídící kontroly, a při kontrole jiným orgánem bylo pak vedení obce upozorněno na to, že tyto "průvodky" jsou dělány formálně a že se zaměstnanci účtárny dopouštějí záměrné, lživé a  podvodné manipulace s vnitřními doklady. To vám za to nestojí. 

Posílám mailem podrobný výklad k řídící kontrole, ale přiznávám, že někde řešení nejsou nalezena, tak jsou tam jen doporučení.

Uvádím alespoň rámcově jak postupovat 

1. úroky - kontrola příkazce před podpisem smlouvy 

u příjmů není požadován druhý stupeň kontroly - tj. správce rozpočtu 

2. hlavní účetní - není schopna prověřit , dát do směrnice výjimku, že u úroků hlavní účetní neprovádí fci kontroly nároku příjmů 

Poplatky banka

Správce rozpočtu a příkazce operace  jen před podpisem smlouvy, správce rozpočtu pak dá každoročně příkazci operace individuální (jeden účet) nebo limitovaný příslib (na více účtů)

Pak do směrnice,

- že příkazce po vzniku závazku - náklady na kontrolu převyšují přínos, nebude se provádět (je snad jasné , že počítat položky na výpisu a násobit je, zda souhlasí s vypsanými bankovními poplatky skoro není možné, je to moc pracné, i info jsou těžko dostupné...) 

- že hlavní účetní v případě bankovních poplatků také nebude provádět svou fci...stejný důvod jako u příkazce 

V zákoně 320/2001 Sb. je v několika § uveden požadavek na přiměřenost kontrol s ohledem na rizika. Zde by byl rozsah kontroly nepřiměřený. Dále zákon stanoví , že vedoucí orgánu dá kritéria (§4) a organizuje zajištění kontroly (§5) - čímž zmocňuje ke směrnici, kde se VKS bude dělat, kde ne.  

Poslední poznámka - zákon se novelizuje a požadavky na řídící kontrolu jsou v návrhu novely mnohem nižší - doporučuji ve směrnici upravit tam, kde mají kontroloři nejvíce připomínek, a u ostatního počkat na vývoj předpisů. 

Hrozně by mě zajímalo, jestli někdo na krajích ke každému výpisu z účtu vypracovává průvodku o tom, že stržení poplatků je v souladu se zákonem 320/2001 a zda se pod to je někdo ochotný podepsat. A pokud to dělají, tak si myslím, že tvrdí něco, co nedělají, což určitě není cílem kontroly.

Ach jo, já tak nemám ráda takovéto zbytečné požadavky zcela formálního charakteru s nulovým přínosem. Kam se nám ten zdravý rozum ztratil, neví to někdo? 

Připravuji ke schválení směrnici k účetní závěrce. Jsme střední obec (2 tis. obyvatel), sice s tajemnicí (jsme výjimka), ale bez odborů. Rozdělení kompetencí pro přípravu schvalování závěrky je tedy oříšek, pro malé obce zcela. Nezbývá nic jiného, než zapojit osobu starosty, který bude muset prověřovat alespoň dodržování právních předpisů a vyhodnocovat rizika. Interní audity malé a střední obce nemají. Ponechat všechno na bedrech účetních mi připadá i nelogické. Požádám o názor. Děkuji

Ve vyhlášce je požadavek na zprávy útvaru interního auditu k předložení jen za podmínky, že je útvar interního auditu zřízen (§5, písm.c, 220/2013 Sb.), tj. vy je nemusíte nijak nahrazovat, prostě nebudou, tak se nepředloží - já to v tomto duchu i upravím do materiálu ke směrnici pro schvalování, co je ke stažení na stránkách. 

K povinnosti zřídit útvar interního auditu je zákon č. 320/2001 Sb. uvedeno v §29, odst. 6 - že mohou obce do 15 tis. obyv nahradit útvar interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. Vnitřní kontrolní systém mít musíte, může být vyhodnocen jako jiné dostatečné opatření, pokud se prokáže že nějak funguje. V doporučeních jsme to v minulosti i řešili tak, že se rozšířily úkoly kontroly pro kontrolní výbor nebo i finanční výbor zastupitelstva (což se v praxi moc neosvědčilo). Přesto jsem přesvědčena, že i když třeba výkonnostní, finanční a systémové audity dělá třeba kontrolní výbor, tak  v rámci schvalování závěrky se předkládat nemusí dle znění "schvalovací vyhlášky". 

V roce 2012 jsme zaslali neinvestiční příspěvek ZŠ Poděbrady. Na tento příspěvek jsem v roce 2012 provedla předpis 572/349 příspěvek byl ZŠ uhrazen v roce 2012 účtováno: 231 13 5321 3113. V lednu letošního roku nám byl vrácen přeplatek 1 108.- přeplatek jsem účtovala bez předpisu takto: 231 13 5321 3113 D -1108/ 349 MD. Prosím o kontrolu účtování,případně radu jak se vratka účtuje správně.

Správně by měla být položka finančního vypořádání 2226 s odpa 6402. Je potřeba se domluvit s obcí, jakou oni zvolili položku pro převod. Dle popisu jste volili systém převodu dotace přes zřizovatele, to by pak dotace obci 5321 byla dobře. Ale aby vyšla při vratce konsolidace, musíte volit položku návaznou na tu, kterou zvolila ta obec, co poslala vratku. Bez této informace já vám nemohu dobře poradit. Oni by správně měli zvolit položku 5367.

Dobrý den, naší PO základní škole byla schválena dotace od SZIF na výměnu oken v MŠ. Jelikož neměla na předfinancování požádala svého zřizovatele o poskytnutí této finanční hotovosti. O tyto prostředky jsme navýšily příspěvek PO s tím ,že příští rok bude snížen příspěvek na provoz o částku kterou obdrží od SZIFU. Včera proběhl AUDIT ve škole a ty říkají, že by to mělo být formou půjčky. Dotace přijde příští rok. V případě půjčky, ale vrátí jen částku dotace. Prosím o radu co je správně . Děkuji

Nejprve se prosím podívejte na dotaz a odpověď 

11/11 2013 JAK PŘEDFINANCOVAT DOTACI PRO PO

Ale k dotazu chci upozornit, že není zakázano a není to žádné porušení předpisu, když jim dáte dotaci. Příští rok, až dotaci dostatnou od poskytovatele, tak vy jim opravdu můžete ponížit příspěvek. Působíte tím však PO trochu problémy, jak účtovat o dotaci. Oni mají náklady, které má krýt dotace od poskytovatele, ne dotace od zřizovatele. Vaši dotaci si dají do výnosů a pak by měli ještě dle CUS 703 dohadovat dotaci do výnosy od poskytovatele k nákladům, které jim k dotaci vznikly. Tím pádem dojde k tomu, že budou mít zisk. Zisk bude tvořit ta dohada na výnosy k dotaci.

Vy ho pak musíte schválit jako příděl do rezervního fondu, z něj však nemůžete odebrat, tak schválíte převod do investičního a z něho můžete nařídit odvod.

Řeknete si, to je nějaké složité,  tak se kvůli sníženému příspěvku na provoz na další rok o dotaci, kterou přijmou (přijmou ji však jen peněžně, ve výnosech bude přes tu letošní dohadu) zapojí RF do výnosů následující rok. Jenže ten dle §30 zákona č. 250/2000 Sb. lze  jen na rozvoj činnosti další činnosti, k překlenutí ... Tj. nejde zapojit RF do výnosů na vyrovnání malého příspěvku. Takže i když  není zakázáno dát dotaci od obce na předfinancování dotace např. ze SR , tak to nemá do budoucna řešení, které zákon č.250/2000 Sb. umožňuje. A to za podmínky, že budou o dotaci ze SR účtovat řádně pře dohady, což by měli.  

Ing. Nejezchleb doplnil:  já se nechci moc plést do vysvětlování, na co použít rezervní fond a na co nikoliv - pro mne je to nekonečná diskuse nemající řešení (plně souhlasím s tím, že poskytovat prostý provozní příspěvek je nanic a povede to k naprostému poškození výkaznictví).

Můj pohled na věc jsou dvě možná řešení:

a) varianta s návratnou finanční výpomocí - tedy situace, kdy peníze půjčím - je tam problém s tou vratností do 31. 3. ....

b) varianta s dotací s vypořádáním - tedy poskytnu dotací s tím, že je určena na dofinancování akce ... - tedy přijme se to prvotně jako záloha..., klasicky budou prvotně dělat dohadnou položku na dotaci z EU a dohadnou na dotaci zřizovatele jen na dofinancování. Následně vrátí zřizovateli to, na co nestačí financování z EU dotace ... klasicky z 374 

Mám dotaz týkající se památky místního významu. Na místním hřibitově, který je v majetku obce, byl nalezen kříž - tělo křista na kříži. Dle restarátora je datováno kolem roku 1840. Obec by chtěla tuto památku opravit, ale nemáme ji v majetku. Jak ji máme zavést do účetnictví, v jaké ceně? Jak budeme účtovat na majetkových účtech?

Můžeme ocenit jako církevní stavbu, tj. 1 Kč na účtu 032. Pokud je na vašem pozemku, tak by bylo dobré nějak řešit nabývací titul - máte nějakou informaci, že by mohl být kříž váš? Také zde nevím, zda by nebylo lepší počkat na příští rok, kdy automaticky stavba splyne s pozemkem, ale opravdu nevím, jak toto vyhodnotit. Dříve jsme doporučovali jako nalezenou věc zveřejnit na 6 měsíců - ale tam je také změna v občanském zákoníku ..., u staveb se zase udělalo něco jako souhlasné prohlášení v KN. Ale v tento okamžik opravdu nevím, co doporučit k zajištění nabývacího titulu. Nemohlo by to chvilku počkat, až k novele OZ budeme vědět více? Případně vás musím přesměrovat asi na právníka. 

Letos v prosinci jsme zjistili, že naše obec vlastní roky 6 ks akcií ČSAD, které nebyly nikde v majetku ani v předešlých inventurách evidovány. Jak bych měla nyní postupovat a jak tyto akcie máme zavést do majetku. (konkrétně na jaké účty). Děkuji.

Co si pamatuji, tak ty akcie byly většinou oceněny v hodnotě 200 až 1000 Kč, když se dávaly obcím zdarma. Zaúčtujte jako inventarizační rozdíl 069 MD/401D, pokud víte ocenění. 

Zařazujeme nedokončený DHM, byl zkolaudován, ale ještě není vše vyfakturováno. Jedná se o změnové listy u stavebních prací. Na základě informace od správce stavby udělám dohad k datu zařazení na změnové listy 042 x 388. Byla jsem upozorněna, že skutečně vyfakturovaná částka bude odlišná od dohadné částky. Jak pak mám postupovat, když majetek bude zařazený s vyšší nebo nižší dohadou než skutečné náklady? Pokud budou skutečné náklady vyšší, tak rozdíl půjde na nákladový účet 5xx? A pokud nižší, tak musím ponížit zařazený majetek? (kvůli správným odpisům). Děkuji.

Dohada se účtuje 042 MD/389 D. Pokud bude rozdíl od dohady - tak se zaúčtuje dle CUS 710 vždy : 389 a rozdíl 551 MD když dohada vyšší  /321 D a rozdíl 551 D když dohada vyšší, než došlá fa. Na účet 02x se již nic neopravuje, je to jednorázové proúčtování odpisů. Oprava se dělá jen v případě, že se prokazatelně udělala v odhadu chyba (např. se dohadoval náklad podle jiné smlouvy...). Jinak odhad je odhad a rozdíl ve skutečnosti se za chybu nepovažuje, i kdyby byl významný. 

(Podrobně vysvětleno v materiálu k CUS 710 ke stažení, kde je na to i příklad) 

Dobrý den, posílám dotaz za paní účetní DSO, jehož jsme členem, snad mi i přes toto odpovíte. Děkuji předem a přeji příjemný den. Prosím o radu, jak účtovat: Svazek obcí se rozhodl nakoupit pro členské obce kontejnery na odpad ke kompostování. Cena 1 kontejneru je do 40000,- Kč, předměty budou majetkem svazku obcí a jednotlivým obcím budou zapůjčeny formou smlouvy o výpůjčce (bez zpoplatnění). Na nákup kontejnerů bude přijata dotace od OPŽP ve výši 90%. Akce probíhá v následujících krocích: r. 2013 1 ) Pro příjem dotace organizace musela zřídit zvláštní účet u ČNB. 2) Byly vypracovány žádosti o dotace na kontejnery manažerkou svazku pro jednotlivé obce, vyfakturováno a byly přijaté platby od obcí na „starý “ běžný účet svazku u ČSOB a zaúčtováno jako výnos DSO: 23100 pol.2111, par. 6409 / 60200 jako hlavní činnost svazku. 3) Na zvláštní účet ČNB byly přijaty příspěvky od jednotlivých obcí ve výši hodnoty požadovaných kontejnerů. (Jinak by svazek neměl na tyto peníze.) Tyto jsem zatím zaúčtovala jako přijaté zálohy: 23110 pol. 2111, par. 6409/ 32400. 4)Dodávka kontejnerů se již uskutečnila a Svazek obcí zaplatí fakturu a zaeviduje majetek do evidence DDHM. r. 2014 5) Přijetí dotace ve výši 90% a její rozdělení mezi jednotlivé obce. Prosím o návod k účtování svazku obcí po krocích.( Event. včetně dohadného účtování, i když si myslím, že v tomto případě se o ně zřejmě jednat nebude.) Děkuji.

Já ten dotaz odpovím, ale je to tedy trochu špatné, paní z DSO asi nemá evidentně moc zkušeností s účtováním na obcích, čímž se dotace ohrožuje min. o 10%, pokud se o ní účtuje chybně. Jinak prosím, opravdu vyžaduji, aby se nedávaly dotazy za jiné účetní jednotky.

 DSO jako příjemce dotace často potřebuje, aby členské obce poslaly DSO dotaci ve výši vlastního podílu, např. 10%, a dále aby poskytly prostředky na předfinancování dotace od poskytovatele, která přichází ex post.

V případě, že se jedná o neinvestiční dotaci, se u členských obcí v těchto případech nejvíce osvědčil tento postup:

Členské obce poskytnou dotaci ve výši svého podílu i dotaci na předfinancování formou účtování dotace k vypořádání, tj. pošlou DSO zálohu na dotaci zápisem 373 MD (471 MD když bude záloha vypořádaná za dobu delší než rok) / 231 odpa dle účelu, zde asi 3725, pol. 5329. Členské obce pak dělají k 31.12. dohadu však jen na svůj podíl, tj. na 10% - 572 MD / 389 D. Až DSO přijme dotaci od poskytovatele, tak ji s obcemi vypořádá,  členská obec zaúčtuje 389 MD / 349 D a zúčtuje zálohu ve výši vlastního podílu obcí 349 MD / 471 D. DSO pak vrátí obcím částku předfinancování a obce zaúčtují 231 6402 2226 MD / 471 D.  Vhodné všechny účty značit u členských obcí  „orgem“ (každá obec může mít svůj), aby byla zajištěna návaznost k dotaci.

 DSO by si také měl zvolit jeden „org“  pro celou akci, aby dodržel požadavek odděleného sledování dotace.

U DSO se o přijetí dotace od obcí účtuje zápisem 231 4121 + org.  MD / 472 D + org.

DSO si udělá si dohadu k 31.12. zase jen na část dotace od obcí na vlastní podíl, tj. na 10% - 388 MD / 672 D.

 U DSO účtování o dotaci –

Smlouva na podrozvahu 94x MD / 999 D

Výdaje na kompostéry značit všude orgem a pozor asi i NZUZ – nevím jaké jsou zdroje financování ; v dotazu není uvedeno. Paní ať se podívá na odpovědi na dotazy, je tam mnoho odpovědí jen k dotacím, včetně dotací  z OPŽP, určitě jsou tam řešeny i kompostéry, je možné využít vyhledávač, tak snad najde svůj případ. Na odpovědi na dotazy se může dívat, i když není registrovaná.  Příp.  asi budete muset pomoci, abyste jako členské obce o dotaci nepřišly. Když je paní účetní schopná dát dotaci od obce na 602 s položkou 2111 a odpa 6409, tak se obávám, že dotace k rozúčtování s NZUZ pro ni bude dost těžká. Podrobně jsou dotace popsány i v CUS 703 a v knize Účetní reforma 2012, je potřeba, aby se paní účetní z DSO trochu učila, je mi líto, že jsem tak „ostrá“, ale tady jde o peníze. Já Vám to sem podrobně popsat nemohu, protože mám o dotaci moc málo informací v dotazu.

Ty chybné zápisy od obcí je potřeba opravit  určitě u DSO a asi u členských obcí, aby vyšla konsolidace.

Dobrý den, obec eviduje na účtě 459 bankovní jistinu ve výši 200 tis. Kč od firmy, která vybudovala plynofikaci. Tato jistina měla sloužit na pokrytí nákladů, které obec vynaloží na případné opravy povrchů pozemků dotčených plynofikací. Obec v roce 2010 uhradila částku ve výši 15600,- Kč a v letošním roce částku ve výši 37183,50 Kč. Zbytek jistiny vrátíme firmě. Jak mám prosím zaúčtovat splátku jistiny. Výdaje byly zaúčtovány na 231D 22125171.

Jistina měla být vedena na cizích prostředcích, resp. pokud je to bankovní záruka, tak spíše v podrozvaze (ale účet v podrozvaze pro ni není, tak asi jen 951), protože to jen banka ručí za firmu, peníze na vašem účtu nejsou. 

V každém případě ta část, co jste vydali na opravy po stavbě, by měla být z jistiny stržena a u vás by měla být jako náhrada výdajů - zpravidla se však převádí z cizích prostředků, tj. příjem je na položkce 4132. 

Vratka jistiny, pokud byla na vašem účtu jen 378 (469) D/245 D. 

Zrušení bankovní jistiny - asi jen v podrozvaze. 

Podívejte se na dotaz a odpověď: 

7/6 2013 ZÁRUKA ZA ŘÁDNÉ PROVEDENÍ DÍLA

V obci jsme provedli rekonstrukci haly a firmou nebyl dodržen termín dokončení stavby. Dílo bylo předáno se zpožděním 23 dnů. Dostala jsem za úkol vystavit penalizační fakturu a dohodu k zápočtu pohledávek a nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. Účtování o penalizační faktruře jsem našla na Vašich stránkách. To jsem pochopila, ale nastal mi tento problém. Jak budu počítat penále? Faktura je vystavena v režimu PDP. Bude částka v penalizační faktuře vypočtena z částky bez DPH? (hala bude využívána z 95% k ekonomické činnosti a z 5% pro veřejnou správu- odpočet DPH si budeme uplatňovat jen u těch 95%) ? Děkuji za Vaši odpověď

Pokud se týká výpočtu "penále" - tady bychom měli spíše používat pojem smluvní pokuta spojená s prodlením dodavatele s dodáním díla. Zde platí základní režim, že abych tuto pokutu mohl aplikovat, potřebuji ji mít sjednanou ve smlouvě (tedy třeba budete mít sjednáno 0,1% za každý den prodlení .... atd.) Tedy musíte jít do smlouvy a podívat se co je sjednáno - většinou zde bude napsáno, že je to nějaká částka z ceny díla - potom musíte jít do toho, jak máte cenu díla stanovenou (podle popisu to vypadá i na akci v režimu PDP - tedy cena díla bude skoro určitě v částce bez DPH). Nemohu ale i vyloučit ujednání, že se to počítá z ceny včetně daně.

Horší situace vznikne, když žádné takovéto sankční ujednání nebude smlouva obsahovat. Zde neplatí, že byste neměli nárok na nic, ale samozřejmě máte nárok na náhradu škody, která Vám vznikla v důsledku prodlení věřitele - přitom ta škoda může být třeba představována zkrácením dotace v důsledku prodlení se stavbou, ale třeba i tím, že když to nebylo v provozu, tak jsem neměl příjmy, které bych mohl mít, musel jsem zrušit nějakou nasmlouvanou akci .... - nemusím asi vysvětlovat, že tady je to samozřejmě dosti těžké - je to hodně o diskusích o prokázání škody ... - případně jejím výpočtu. (ZN)

Dobrý den, město bude přijímat dar od občanského sdružení - stavbu dětského hřiště. Hřiště OS realizovalo v roce 2010 (náklady: 1.630tis stavba hřiště, 85tis projekt), doplnění prvků 2011 (209tis) a 2013 (75tis). Kopie faktur budou předány s darem. S jakou cenou máme zařadit hřiště do majetku? Máme ho zařadit v ceně ve výši faktur? Nebo na základě znaleckého posudku?

Dar oceňujeme RPC, ale pokud se jedná o relativně nové hřiště, tak lze vycházet pro stanovení RPC z nákladové ceny na hřiště, případně snížené např. o 10% (3 roky částečné používání - volím snížení ocenění majetku na základě principu opatrnosti). Výdaj na ZP by zde byl zbytečně nákladný ve vztahu k ceně informace. 

Zařazení bude jen 021/401, případně když některé prvky budou jako věc, tak 028/088 nebo 022/401. 

Dobrý den, máme podepsanou smlouvu na investiční dotaci na úhradu 90 % nákladů na akci opravu hřbitova od SZIFu. Zřídili jsme si revolvingový úvěr a bude následovat úvěr klasický. Oprava již začala a je rozdělena do tří částí: I.část- letos do konce roku firma prostaví 1 300 000,- Kč a my faktury zaúčtujeme na 042/? a odneseme je do banky, kdy banka je za nás zaplatí z revolving. úvěru. Příští rok nám přijde dotace na 1 050 000,- Kč na náš účet od SZIFU a my peníze vrátíme bance s tím, že rozdíl 250 000,- Kč si banka vezme z úvěru klasického. II. část – příští rok zase firma prostaví 1 300 000,- Kč, my opět zaúčtujeme a banka za nás uhradí. Obdržíme dotaci od SZIFU. Stejný postup. III. část – příští rok od září začneme splácet běžný úvěr Děkuji moc. 1. Mám účtovat na podrozvahu? (nevím, zda celou částku úvěru? na jaké účty?) 2. Faktury, které již prostavěli a odneseme je bance na zaplacení zaúčtovat 042/? 3. Na konci roku účtovat? 4. Jak zaúčtovat přijetí dotace v roce 2014 a zaplacení bance? 5. Jak účtovat úvěr a kdy přeúčtovat z 042 do majetku a na jaké paragrafy a položky?

Faktury zaúčtujete zápisem 042 MD / 321 D + org. Zvolíte si jeden org, který budete dávat ke všem účtům dotace – tj. na 042, 321, 231, případně 5xx, 6xx…. Tím zajistíte oddělené sledování dotace dle podmínek, které v dotačních smlouvách jsou.  

Píšete investiční dotaci na opravu hřbitova – on je to trochu až protimluv, předpokládám, že máte nějaký argument na to, že se nejedná o opravu, ale o TZ (rekonstrukci, modernizaci…).

 1. účtování na podrozvahu úvěru  – já s ním nesouhlasím pro zavádějící informaci, některé kraje to chtějí, dává se na účet 951 celá částka úvěru zápisem 951/999 a vyřazuje se vždy, když úvěr čerpáte.

Na podrozvaze však má být povinně celý rámec dotace – slíbená částka při splnění podmínek a to ve vašem případě, protože je to dotace na dobu delší, než rok: 943/999.  Z podrozvahy se vyřazuje k datu přijetí zálohy,  a pokud něco ještě na podrozvaze zbude, tak k datu, kdy účtuji vypořádání, tj. kdy děláme předpis na 346, viz níže. Vypořádání se SZIF se dělá k okamžiku přijetí oznámení o schválení platby, které SZIF zašle.

 2.  Fa, které platí přímo banka z úvěru, se účtují stejně jako jiné fa 042/321. Při proplacení bankou se účtuje: 321 MD / 451 RS zde odpa 3632 a pol. 6121 D – a v členění dle NZUZ – Nástroj bude asi rozvoj venkova 27, zdroj (prostorový původ) u podílu z EU 5, u podílu SZIF 1 a vlastního podílu 10% jen nástroj a zdroj (NZ) 271.  UZ musíte najít na www.mfcr.cz a hledat dle názvu „podopatření“, které najdete ve smlouvě se SZIF. Pozor musíte najít UZ 2x – jiný je pro podíl EU, jiný pro podíl SZIF.

Pak musíte  rozúčtovat minimálně  na 3 řádky úhradu, případně i na čtvrtý, pokud je např. nějaká část neuznatelná, to pak již jen s ORG. Vypadalo by to např. takto: 85% EU, 5% SZIF, 10% vlastní podíl

 451 3632 6121  27 5 89xxx  orj/org   (1300000x ,85) podíl EU

451 3632 6121  27 1 89yyy orj/org    (1300000x0,05) podíl SZIF – podíl národního financování  
451 3632 6121   27 1 00000 orj /org     (1300000 x 0,10) vlastní podíl

A případně
451 3632 6121   000 00000 orj /org     náklady k akci, které jsou neuznatelné

Do výkazu FIN 2-12 program automaticky vygeneruje položku 8123 z obratu účtu 451. Je tedy nutné úvěr rozpočtovat: příjmy ve financování 8123 MD, výdaje na hřbitov 3632 6121 D. Pozor rozpis rozpočtu je i na NZUZ.

 3. Na konci roku je potřeba účtovat o dohadě ve výši 90% uznatelných nákladů zápisem 388 MD /403 D.

 4. Přijetí dotace bude zápisem 231 4213 + NZUZ 27589xxx  ve výši odhaduji 85%

231 4213 + NZUZ 27189yyy , obojí MD / 374 (možná spíše 472, když je to dotace cca na 3 roky). Tj. dotaci přijatou před vypořádáním dáváme na zálohu na dotace.

Splátka úvěru pak bude 8124 D. V rozpočtu zase naopak bude vyšší příjem – dotace 4213 a výdaj z financování splátka úvěru 8124 D. Opět v rozpisu rozpočtu musíte rozepsat příjem dotace i dle NZUZ.

 5. Jak se účtuje úvěr, najdete podrobně v dokumentu-excelu  ke stažení: „2012 Úvěry a term. vklady účtování“, je to list úvěr hrazený přímo bankou.

 6. Po dokončení se majetek zařadí zápisem 021 MD /042 D (navýší se ocenění hřbitova) a k němu se přidá 403 – pravděpodobně ve výši dohady, pokud k datu zahájení užívání majetku nebude ještě konečné vypořádání dotace. Kdyby pak po vypořádání vznikl rozdíl, tak se již jen jednorázově shodí: předpis 346/388 a +/-403 a ve stejné výši, co bude rozdíl na 403, se zaúčtuje 403/672 nebo 672/403.

 Podrobně najdete popis, jak se účtuje o dotacích v dokumentu ke stažení k CUS 703, jak se řeší 403 v dokumentu ke stažení k CUS 709 a 710.

 Dobře je popsané účtování o dotaci v celém průběhu např. v dotazu a odpovědi:

23/9 2013 DOTACE SZIF - KOMPLETNÍ ÚČTOVÁNÍ

12/11 2012 DOTACE

A můžete si dát do vyhledávače SZIF, najdete nejméně 50 dalších odpovědí, které řeší specifika dotací ze SZIF.

 Pak ještě pozor, zda je dotace investiční nebo neinvestiční, to totiž hodně záleží na tom, jak se vyplní žádost o platbu.

Přikládám k tomuto problému výsledek pátraní, které pro obce dělal Ing. Špaček z JMK:

Odpověď Ing. Špačka:

Dovolím si uvést svůj názor na tyto dotace a doufám, že se nebudu příliš mýlit….

Po těch několika letech, kdy tyto dotace fungují, jsem si na to udělal následující názor - v dohodě charakter následné ex-post dotace opravdu není stanoven. Vše je víceméně ponecháno na příjemci a tom, jak vyhodnotí akci, kterou provádí. Z dosavadních zkušeností jsem přesvědčen o tom, že charakter dotace je určován způsobem vyplnění tzv. Soupisky účetních dokladů, což je jedna z příloh z žádosti o platbu. Tato Soupiska má svůj jasně daný způsob vyplňování, a speciálně se tam v jednom políčku (je označeno IVP - investiční výdaje projektu) zaškrtává, jaký má výdaj charakter. V té Soupisce se rozepisují jednotlivé faktury na řádky a jestliže se na daném řádku políčko zaškrtne, tak potom na to dá SZIF investiční dotaci. A opačně - pokud se nezaškrtne, dá dotaci neinvestiční.

Obcím a hlavně účetním doporučuji, aby měli možnost způsob vyplnění tohoto formuláře zkontrolovat - prostě být u jejího vyplnění. Jestliže jsem někdy s obcemi narazili na problém, že byla poskytnuta jiná dotace, než očekávali, tak jsme vždy došli k tomu, že tato soupiska byla vyplněna špatně (vyplnil administrátor dotace bez znalosti zaúčtování konkrétních dokladů apod.). Formulář posílám v příloze (mám ho tedy k dispozici, kdyby někdo neměl info).

Možná se mýlím, ale docela se i myslím, že tento způsob určování dotace je pro obce docela dobrý - je to na nich a když si to takto pohlídají, neměl by být problém… U jiných dotací se zase řeší to, že se účtování podřizuje charakteru dotace, který je dán o začátku, i když je to evidentně špatně …

Řešení má i problém, pokud tedy dotace dojde jiná, než obec čekala, alespoň některým obcím se to u nás na jižní Moravě povedlo (řeší to SZIF Praha), ale na přelomu roku to může být problém.

Započteno na 2 dotazy. 

Dobrý den, 1.) město má uzavřenou smlouvu o výpůjčce se ZŠ. Jedná se o vypůjčení prostor v budově MěÚ, konkrétně dvou učeben. Výpůjčka je na dobu neurčitou a vypůjčení prostor je bezplatné. Ve smlouvě je ujednána úhrada nákladů spojených s užíváním předmětu výpůjčky, a to spotřeby el. energie a vody. Je ujednáno, že dodávky těchto bude zajišťovat půjčitel (město). Náklady na el. enegii a vodu budou přefakturovány na základě odečtů a v cenách vyúčtovaných dodavatele. Strany se dohodly na hrazení měs. záloh v celkové výši 8tis. Zálohy jsem účtovala na 321 (3113/5154 (5151))/324 to nám napadla kontrola z KÚ s tím, že by škola neměla platit zálohy a o výši zálohy má město navýšit příspěvek města (jako zřizovatele) ZŠ a účtovat 3113/5331. Z psychologického hlediska nám přijde, že se škola v tomto případě nebude chovat úsporně. Jaký je, prosím, správný postup? 2.) Kontrola z KÚ rovněž napadla stav na 3613/5154, kde je KZ mínusem. Jedná se o to, že na příslušný §/pol. účtujeme zálohy za el. en. a také úhradu vyúčtování od nájemce, které může předcházet vyúčtování od dodavatele. V případě, že jsou zálohy nízké, vyúčtování od dodavatele přijde později a vyúčtování pro nájemce se provádí na základě odečtu je na konci měsíce záporná částka na přísl. §/pol. Prosím, o vyjádření zda je tento způsob účtování správný. Jedná se mi o to, zda je správné účtovat příjem od nájemce na výdajovou položku mínusem, převzala jsem tento způsob od bývalé paní účetní a nejsem si tím jistá. Děkuji.

Účetní jednotka má vykazovat náklady ve věcné a časové souvislosti, což je požadavek zákona o účetnictví. Pro zajištění požadavku je správné náklady na energie vaši PO přeúčtovat, a to i v případě, že jste její zřizovatel. Samozřejmě pak ale dojde k tomu, že PO vlastně dáváte peníze na tyto náklady, aby vám je mohla uhradit,a to plně , nebo částečně, pokud má nějaké vlastní výnosy, do příspěvku na provoz. Tak to má být - vy dáte příspěvek na provoz PO, což je výnos PO, ta hradí své náklady a tím se splňuje podmínka věcné a časové souvislosti s výnosy. Upřímně si však myslím, že požadovat zálohy na vlastní PO je trochu zbytečné, že by stačilo vyúčtování. Vy jim nemusíte dávát příspěvek ve stejné výši každý měsíc, můžete jim dát příspěvek vyšší v tom měsíci, co jim energii vyúčtujete. Posílat peníze sem a tam je i trochu zbytečné i trochu drahé. Stačí vyúčtovat energie jednou za rok a toto tedy zohlednit v rozvržení příspěvku v rámci roku. Tento způsob však nezbavuje PO povinnosti dohad na enerige k 31.12., aby do nákladů byla zobrazena roční spotřeba. 

2. Je to možné, vyhláška o RS umožňuje oba způsoby -  popsáno u položky 2324, sice trochu nepřímo, ale takto se postupuje. Mimo to je to i v souladu s principem RS která  časově nerozlišuje (tj. neřeší zda se platí záloha nebo za plnění...), vy na 515x účtujete náhradu nákladů, má to i větší vypovídací schopnost,protože víme jaké výdaje na energie se týkají jen obce. Když jsou  náhrady za energie na 2324, kde také mohou být, což je druhá varianta, tak se přehled spotřeb jednotlivých energií úplně ztratí, což ztěžuje rozpočtování. Zde vám však poradím, protože z praxe vím, že kontroloři toto často vyčítají (i když nevím na základě jakého ustanovení předpisu), že jsme přeúčtovali, ale jen před koncem roku, minusovou položku 515X v části minusu na 2324 a výtky skončily. Není to až moc práce a máte klid. Ale pokud jste bojovnice odolná, tak si na svém můžete trvat a požadujte výklad, dle jaké části vyhlášky o RS je tento postup nesprávný. Mimochodem obdobně postupuje nejméně 50% všech obcí. 

Dobrý den, v roce 2012 jsem přecenila nemovitost určenou k prodeji takto . poř.cena 559 621,- oprávky 362 043,- rozdíl 197 570,- znalecky pos. 1 015 340,- zaúčtováno: 081 101MD 407 298 D 362 043,- 021 101 MD 407 298 D 455 719,- 407 298 MD 664 300D 817 762,- v letošním roce se nemovitost prodává za 1 621 000,-Kč,můžete mi prosím poradit co s tím. děkuji

Vy jste přecenila správně, jen účet 407 jste měla zrušit ne k datu přecenění, ale až k datu prodeje, tj. k datu vyřazení nemovitosti.Tím zaúčtováním jste výrazně zkreslila VH roku 2012. 

Při prodeji se zaúčtuje vyřazení 553 MD / 021 D ve výši RH na 021 (1015tis.Kč). Kvůli správnému VH za rok 2013 je potřeba zaúčtovat 408/407 a 407/664,tj. jakoby znovu do 2013. Zkráceně lze přes jen 408/664, ale s tou 407 vyjádříme, že byla rozpuštěna 407 v nesprávném období.