Dobrý den, stavěli jsme sítě u nových rod.domů, ZO schválilo, že se stavebníci budou podílet na nákladech vodovodu a kanalizace. Zjišťovala jsem na FÚ u specialisty na DPH. U práva připojení k sítím musí být DPH 21%. Vyfakturovali jsme s DPH. Prosím jak účtovat. Může být 231 01 3611 3122 nebo 3129/ 649 03, 343. Velice děkuji za ochotu a odpověď. Přeji hezký den.

Upozorňujeme na §8, zákona 274/2001 Sb. 

5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.

Je možné vybrat místní poplatek, viz dále doplnění Ing. Nejezchleba: 

Následující jsem našel na následujícím odkazu:

http://www.eps.cz/poradna/kategorie/ostatni/dotaz/povinnost-pripojit-se-na-kanalizaci-poplatek

Povinnost připojit se na kanalizaci, poplatek

Obecní úřad dostal dotaci na splaškovou kanalizaci ,budovala se v r.2006 + v r.2007. Na stavebním úřadě mi bylo sděleno, že mám povinnost se připojit a přestat používat žumpu. Po dokončení kanalizace v r.2007 mi sdělili, že obec si ustanovila v obecní vyhlášce poplatek za připojení na splaškovou kanalizaci poplatek ve výši 25 000,-Kč nebo splátky nejnižší á 1000,-Kč za měsíc. Připojení na vlastním pozemku jsem si provedla na vlastní náklady. Obec financovala provedení kanalizace jen na hranici pozemku. Nemám zavedený vodovod, protože v této části obce není vybudovaný, tak mi počítají stočné dle vyhlášky.
Nikdy předtím se nezmínili o ceně 25 000,-Kč za připojení. Chci-li po obecním úřadě vystavení daňového dokladu na 25 000,-Kč, tak to odmítají.
Z daňového hlediska mají 25 000,-Kč jako příspěvek obci osvobozen od daně. Darovat částku 25 000, -Kč obci také nelze.
V jiných obcích udělají studii, kde vypočítají zvýšení ceny pozemku se zavedením splaškové kanalizace, a z tohoto pohledu sepíší smlouvu o smlouvě budoucí a stanoví jim cenu za připojení na splaškovou kanalizaci.
Nesouhlasím s tímto jednáním,nemohu za to, že byl překročen rozpočet na vybudování kanalizace, a proto obec požaduje po občanech doplatky.
Mám dotaz, zda se opravdu musím připojit na veřejnou kanalizaci, či zda si mohu na své náklady vybudovat čistírnu odpadních vod, která by částěčně vyřešila nedostatek vody ve studni v letních měsících a hlavně absenci vodovodního řadu. Tímto Vás prosím o vyjádření,zda je požadavek obecního úřadu oprávněný.

Tento dotaz byl vyřešen dne 3. 6. 2008

Odpověď poradny

Nejprve je třeba zodpovědět otázku, jestli máte povinnost připojit se na kanalizaci. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v tomto směru hovoří jasně. V ustanovení § 3 odst. 8. je stanoveno, že „obecní úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“. To znamená, že máte povinnost se ke kanalizaci připojit, pokud o tom obecní úřad na základě řádného řízení rozhodl. Nezáleží při tom, jakým způsobem nyní odpadní vody čistíte. Tato povinnost by Vám mohla být stanovena i v případě, že byste už vlastní čističku postavenou měla.
Druhým problémem je otázka poplatku za připojení. Je třeba říct, že obec nemá právo od Vás vybírat poplatek za připojení ke kanalizaci. Toto jí zákon neumožňuje. Avšak zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, obci umožňuje vybírat tzv. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (§ 10 c zákona o místních poplatcích). Z Vámi uvedeného jsem pochopila, že obce ve Vašem případě vybírá právě tento poplatek, což dle zákona může. K tomuto ještě mohu uvést, že sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností (§ 10 c odst. 3 zákona o místních poplatcích).

Zákon o místních poplatcích zní v inkriminovaném bodě:

§ 10c

(1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na

obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a

kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny

platit poplatek společně a nerozdílně.

(2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v

odstavci 1.

(3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti

připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s

touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního

předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí 18) pro

stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného

stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.

Tedy výsledek by podle mne měl být takový, že pokud je sjednána platba, tak má být stanovena v místní vyhlášce a potom je to mimo DPH - pokud tomuto vyhovuje - okamžitě bych sestornoval doklady na odvod DPH (tam by FU neměl pravdu, pokud by to byl poplatek). Zdůrazňuji, že tady se nebavíme o převodu třeba vybudované přípojky nebo o něčem takovém ....ZN

Dobrý den, chtěla bych si ověřit správnost účtování ohledně úvěru na traktor. Pan starosta 4. 11. 2013 podepsal smlouvu o úvěru, kdy se banka zavazuje poskytnou peněžní prostředky až do výše 1.000.000,- Kč na nákup traktoru a příslušenství. Ve smlouvě je uveden způsob splácení úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 17.242,- Kč (první splátka bude zaplacena 31. 12. 2013; poslední pak 30.9.2018). Kroky, které již byly provedeny: ZO schválilo návrh úvěrové smlouvy již 20. 9. 2013, tzn. že jsem vypracovala RO - pol. 8124 částka -17.250,- (první prosincová splátka) - výdaj financování krytý položkou 8115. Nevím, zda je to tak správně? Postupovala jsem podle splátek, které máme na jiný úvěr. Kroky, které zatím nebyly provedeny a potřebovala bych poradit: Pracuji momentálně z domu, tak doufám, že mám všechny potřebné věci k dispozici. Mám před sebou Fakturu - daňový doklad na traktor ve výši 671.550,- Kč... Tato faktura je poslaná mailem, není to originál - s touto fakturou jel pan starosta do banky, kde na základě plné moci provedli zaplacení faktury z úvěru. Výpis z úvěrového účtu mám rovněž k dispozici: čerpání úvěru - bezhotovostní proběhlo 12. 11. 2013 v částce 671.550,- Kč. Zajímá mě, jak naložit s fakturou? Mám ji klasicky zaevidovat mezi ostatní faktury?? A jaký udělat předpis 042/321?? úhradu faktury pak 321/4510XXX a RS?? 3745/6122. Je rozpočtová skladba správně?? Jak to udělat ohledně rozpočtového opatření?? Zastupitelstvo schválilo výši úvěru již v září, ale v rozpočtovém opatření částka 671.550,- nefiguruje.. Je tam pouze částka splátky v tomto roce? Může být RO provedeno dodatečně?? Dále si nevím rady, jak zaúčtovat samotný úvěr? Na výpisu z úvěrového účtu je uvedeno následující: Sjednaná výše úvěru: 1.000.000,- Kč Vyčerpaná částka úvěru: 671.550,- Kč Počáteční zůstatek: 0,- Konečný zůstatek -671.560,- Kč. Jakým způsobem úvěr zaúčtovat? Když zaúčtuji 231 (pol. 8123)/451 částku 1.000.000,- Kč, tak budu mít na účtu 451 na straně dal částku 1.671.550,-, není to tak? Poslední otázka je, zda úvěr účtovat na podrozvahu? A kdy zařadit majetek (traktor) do majetku??? Doufám, že jsem to popsala dobře a není to moc zamotané. Předem moc děkuji za odpověď.

Přijatou fa za traktor zaúčtujete opravdu jako jiné fa 042 MD/ 321 D. Její úhradu přímo z úvěrového účtu zápisem 321 MD / 451 3745 6123  (dopravní prostředky) D. Tímto zápisem se z obratu účtu 451 vygeneruje v programu položka 8123 přijatý úvěr. Do rozpočtu je třeba dát položku 8123 MD ve výši, v jaké budete úvěr čerpat letos, na D hodnotu položky 6123 s odpa 3745, pak další výdaj, jestli se na něj ještě letos úvěr bude čerpat (to není v dotazu uvedeno, proč máte úvěr vyšší, než kolik stál traktor a na co je určen). A navíc zmíněnou v dotazu výši splátek za rok 2013 na 8124 D a lze zapojit 8115 MD pokud, jste nezapojila veškeré zůstatky účtů ve stavu k 31.12.2012. 

Do podrozvahy zaúčtujte jen, pokud to váš kraj vyžaduje, já s tím hodně nesouhlasím (zkreslení hodnoty podmíněných pohledávek, když vlastně budu mít závazek ze splátek, když na pohledávku v podrozvaze, tak by měl být v podrozvaze i podmíněný závazek, ale na to není účet, použití 951 pak zkresluje vaši  finanční pozici ). Účtuje se na podrozvaze zápisem:  951/999 celý rámec úvěru, pak 999/951 ve výši čerpání, (co přejde na 451 v rozvaze se musí snížit z 951 v podrozvaze), pak by  vám na 951  měla k 31.12.2013 zůstat jen hodnota úvěru přislíbeného, který jste ještě nevyčerpali. 

Obec si pronajala sál na uspořádání slavnostního zasedání zastupitelstva obce, protože nemá vlastní prostory. Prosím o radu, jak zaúčtovat částku 3.500,- Kč. Děkuji

Např. pokud na fakturu: Předpis fa za nájem 518 MD / 321 D a úhradu nájmu 321 MD / 231 6171  5164 D. 

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně úpravy rozpočtu. V listopadu jsme rušili SPOROINVEST. Jak zaúčtovat prodej podílových listů jste nám poradila. Teď bych opět potřebovala radu, jestli je nutné udělat rozpočtové opatření u položky 8127 / v oddíle Financování / a u § 6310 pol. 2324 /příjmy z podílu na zisku/? Peníze do rozpočtu nepotřebujeme. Děkuji.

Není povinnost dělat rozpočtové změny na úpravy na vyšší příjmy, než jsou rozpočtované příjmy. To není hrozba schodku, vlastně naopak, tj. ze zákona č. 250/2000 Sb. tato povinnost není a není dána ani jiným předpisem. Podrobně vysvětleno v knize RS 2013 str.235. 

Dobrý den paní inženýrko, odbor životního prostředí uložil pokutu za odpady společnosti, která podniká v jiné obci ve výši 1 000,- Kč. Dle sdělení odboru ŽP je 50 % příjmem našeho města a 50 % příjmem obce , ve které společnost podniká. Zaúčtovala jsem předpis : MD 315 ve výši 1 000,- D 642 ve výši 500,- D 349 ve výši 500,- Po uhrazení pokuty společnosti ve výši 1 000,- Kč, účtuji : MD 231 3769 2212 1 000,- D 315 1 000,- Poslání 50 % pokuty obci , ve kterém společnost podniká : D 231 3769 2212 500,- MD 349 500,- Kdyby byla nějaká pokuta příjmem státního rozpočtu nebo SFŽP, tak účtuji na závazek 347 . Prosím o sdělení za je účtování správně, nebo jak mám účtovat.

To účtování je zcela správné, souhlas i s položkami,kdy se převod minusuje. 

Předpis by měl být 315 MD /642 D a ve výši sdílené daně by měl zatím dle současného znění předpisu jít na účet 325. Ten účet 349 je možný, ale problém může být u PAP, protože obec, která poplatek sdílí, neví asi o tom, že má pohledávku. Takže dejme tomu, že se rozhodneme pro 349, pak lze druhou půlku předepsat 315/349. Tj. souhlas. Ten účet 325 - MF řeklo některým krajům, že pro sdílené daně není vhodný, ale dle předpisů stále platí. 

Město v roce 2006 svěřilo na základě ZL (zřizovací listiny) dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek příspěvkové organizaci - PO, (kromě pozemků, ty zůstaly městu). Město hodnotu majetku zaúčtovalo do podrozvahy a PO jej má v rozvaze. Během let si PO pořídilo další majetek a tím se jim navýšila hodnota majetku v rozvaze. S účtem 021 se shodujeme, protože se s ním nehýbe nebo při změně se provede i dodatek ke zřizovací listině a pak zaúčtuje město do podrozvahy a PO shodně do rozvahy. ZL se němění u účtů 018, 022, 032, 028. Co máme správně v podrozvaze zaúčtovat: změny podle rozvahy a inventur PO, abychom měli shodné stavy majetku?, nebo nemáme zaúčtovávat změny podle PO a budou se lišit stavy majetku podrozvaha města a rozvaha PO? Změny dle dodatku ZL provádíme. Jak máme správně postupovat? Měly by PO vést analyticky majetek svěřený zřizovatelem odděleně od majetku nabytého vlastními prostředky a my pak účtovat změny shodně s majetkem svěřeným?

Správně je opravdu si každoročně upravit hodnotu 903 (stačí k 31.12.) na hodnoty majetku, který PO pořídila "pro svého zřizovatele" - viz. 250/2000 Sb. Zatím je tichá dohoda, že se na 903 eviduje v pořizovací ceně, protože jinak bychom DDM měli v nulové hodnotě, kdybychom brali hodnotu netto, tj. 903 u zřizovatele, by měla souhlasit na majetkové účty PO v hodnotě brutto. Pokud PO má i vlastní majetek z darů, dědictví, od zřizovatele bezúplatně předaný, tak ten by měla evidovat opravdu na jiné analytice a ten vy byste na 903 veden mít neměli. 

Obec nakoupila vstupenky do divadla. Představení se uskuteční v červenci 2014 a obec bude vstupenky v příštím roce za stejnou cenu prodávat občanům a uhradí pouze autobus. Jak správně zaúčtovat ? Mám vstupenky vést jako zboží na skladě a při prodeji příjem na položku 2111 ?

Vstupenky účtujeme na službu, např. 518 MD/261 D, položka 5169,  jejich prodej např. 261 MD / 602 D, pol. 2111 je dobře. Lze je evidenčně sledovat  jen v OTE (tj. mimo účetnictví), vstupenky nejsou ceninou  a svou  podstatou nejsou ani zbožím. 

Prosím o radu jak se vypořádat s tímto případem. Příspěvková organizace města pořizuje DM. Podala žádost o dotaci na SZIF. Dotaci obdrží až po nákupu DM. Město zašle PO příspěvek ve výši nákupu a následně po obdržení dotace PO vrátí městu finanční prostředky ve výši dotace. Je správný tento postup ? Předpis 401/349 MD/Dal, odeslání 349/231 MD/D, po obdržení dotace a vrácení části městu bude předpis 348/401 MD/D a platba 231/348 ? Nebo lze v tomto případě účtovat přes 373 jako o záloze na transfer. Jsem z toho zmaten. Děkuji

Doporučují se obecně v případech předfinancování PO 2 možné postupy: 

1. Půjčka PO

Nevýhody - musí se k březnu každoročně obnovovat; dále se pak skutečná dotace může lišit od očekávání a z části půjčky se stává příspěvek. 

2. Poskytnout dotaci formou dotace k vypořádání, tj. dát jakoby zálohu. I když dotace na pořízení DM pro PO  není v režimu transferů, může být vedeno na 373 (471) a na 401 se změní jen v té výši, co PO zůstane jako dotace od zřizovatele. Tj. zápis převodu PO jen 373 (471) / 231 3113 6351. 

Dohadovat 401 zde každoročně nemusíte (není dle CUS 703, tj. není povinné), Vypořádání by pak bylo, že PO to, co získá na dotaci vám vrátí jako zálohu, tj. vy jen přijmete 231 3113 2229 (ve stejném roce minus 6351) a to, co jim zůstane jako dotace na pořízení DM od vás jen zaúčtujete 401/349 a 349/373 (471). 

Možné znění  usnesení ve vztahu k záloze PO, např. takto: 

Zast. schvaluje poskytnutí zálohové dotace na pořízení DM z důvodu předfinancování dotace... záloha na dotaci bude vypořádána po vypořádání dotace ze strany příjemce, tj. PO s poskytovatelem ...

Zapojení do rozpočtu - když v následujícím roce, tak položka 2229 a odpa 3113. Zapojit do rozpočtu vrácení dotace lze. 

Jen vysvětlím proč to doporučujeme. Zatím není možné neposlat PO dotaci od jiného poskytovatele a nechat si ji u obce jako náhradu předfinancování. Takže když vy jim dáte dotaci na předfinancování ze svého, pak pošlete dotaci od poskytovatele, tak bude mít PO dotace 2 a vy nemáte moc možností jak jim volné peníze odebrat - viz níže stanovisko MF. Proto se snažíme neřešit jako přímo dotaci, ale buď jen jako zálohu na dotaci, nebo jako půjčku. 

Stanovisko MF ze zpráv MF: Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

 Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

§        odvod provozních prostředků,

§        odvod investičních prostředků,

§        odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

Dobrý den, vybíráme místní poplatek za odstraňování komunálního odpadu (položka 1340) dle zák.565/1990 o místních poplatcích ve znění zák.185/2011 Sb. Občanům, kteří poplatek nezaplatili, budeme vystavovat platební výměry. Platební výměry budou zpětně za poplatky roků 2011,2012,2013. Dle §11 zák.565/1990 Sb. můžeme poplatek navýšit až trojnásobně. V účetnictví máme pohledávky, z kterých počítáme opravné položky. Prosím do radu, jak zaúčtovat, v případě nenavýšení místního poplatku a v případě jeho navýšení. Budeme pohledávku rušit a účtovat znovu k datu vystavení platebního výměru, a tím také i opravnou položku? Děkuji

Ten platební výměr se nemusí (ale může) jako oznámení o výši daně  dlužníkovi poslat, pokud není  vyměřen poplatek vyšší, než byl přiznán. Pokud byl poplatek přiznán a jen nebyl zaplacen, tak již byl poplatek předepsán, tj. zaslání platebního výměru dlužníkovi  na toto by neměl být účtován jako nová pohledávka, na základ poplatku by se nemělo znovu účtovat, to již na pohledávce je (mělo by být), zde platební výměr nemá fci  nějaké nové pohledávky s novou splatností. Poplatek byl již vyměřen. 

Platební výměr se naopak zasílá vždy, když poplatek vůbec nebyl přiznán (pak ale asi také nebyl evidován na pohledávce) nebo byl přiznán nižší. Takže by se předepsal do pohledávek jen rozdíl. 

Možná jsem však důvod systému vašich vydání platebních výměrů špatně pochopila, tak případně dotaz doplňte. 

Pohledávka by se měla předepsat na navýšení poplatku o sankční platby zápisem 315 MD / 642 D (i když při příjmu navýšení bude stejná položka jako poplatek, tj. 1340).  

Na navýšení poplatku, když byl jen chybně přiznán a měl být vyšší dle vyhlášky, by se doplnil předpis 315 MD /606 D. 

Navýšení poplatku nebo navýšení o sankci by pak byly nové pohledávky dle data splatnosti výměru, nebo dle lhůt dle daňového řádu. 

DŘ 280/2009 Sb. Platební výměr např. §139,140...

ZO schválilo úvěr ve výši 6 mil. Kč, podepsala se smlouva s bankou a já obdržela výpis z úvěrového účtu, kde je pouze pohyb poštovného za 9,50 Kč. Úvěr se musel sjednat jako záruka pro obdržení dotace ( že máme zajištěno financování stavby, naše FP nám na pokrytí našich výdajů nestačí, proto úvěr). Letos se úvěr nebude čerpat. Co mám provést v rozpočtu a co v účetnictví letos a co příští rok ?

Rozpočet na příští rok: 

přijetí úvěru, to je přijetí peněz, dává se na MD na pol. 8113 krátkodobý 8123 dlouhodobý na MD

proti tomu budou výdaje, na které je úvěr určen na pol. asi 6121

Jak se o úvěru účtuje najdete v dokumentu ke stažení 2012 Úvěry a term. vklady účtování

Ještě k tomu výpisu o poštovném - někdy jsou k úvěru zřizovány běžné účty, kam splácíte jistiny a úroky a banka si tam dává poplatky (jsou k tomu soudy, že neoprávněně). Pak je někdy přesnější o tomto podivuhodném "běžném účtu" účtovat jako o dalším ZBÚ, abychom dostali do nákladů různé poplatky, zde např. 9,50 (stržené poštovného z úvěrového účtu zatím neznám a trochu se mu divím, ale do nákladů na 518 by se mělo dostat, a asi i do rozpočtové skladby na 516? - zde opravdu nevím, co je to vlastně za platbu). Často se však o tomto účtu neúčtuje a splátky a jistiny se účtují rovnou u převodu bance, i když se pak objeví na dalším výpisu od banky. Považujeme jej jen za informační pohyb na účtu úvěrovém. Oba postupy jsou uznávány a existují také různé systémy vedení úvěrového účtu, takže se někdy rozhodujeme i o tom, čemu systém banky více odpovídá, zda výpis z "dalšího" ZBÚ, nebo jen info o pohybu úvěru. 

Pak ještě některé kraje vyžadují zaúčtovat sjednání úvěru na podrozvahu 951 před čerpáním úvěru (tj. to by byl letošní zápis) -  v celé výši úvěru zápis 951/999 a snižovat dle čerpání úvěru, když se začne objevovat na 451, ale s tím moc nesouhlasím, obsahově to nevyhovuje (je tam jen zmínka o kontokorentu) a poškozuje to vypovídací schopnost, ale pokud to váš kraj vyžaduje, tak je pro vás klidnější to udělat. 

V r.2013 probíhá rekonstrukce KD a používáme zálohový koeficient 0,75.Při předběžném výpočtu vypořádací koeficient vychází 0,78. Jelikož máme na rekonstrukci dotaci ze SFŽP, kterou musíme vyúčtovat do konce roku, můžu používat jen zál.koef. a nepřepočítávat vypořádacím , když vyjede vyšší? Platil by pro tento případ §77? V prosinci budu zařazovat do majetku a jelikož jsme dělali stavební úpravy vnější - hrazené z dotace a vnitřní - svépomocí , můžu zařadit dvě TZ ,aby byla investice z dotace oddělena od investice naší vlastní ? A jak zaúčtovat vlastní mzdové náklady dvou pracovníků, kteří tam pracovali na rekonstrukci WC a chodby ? Materiál jsem dávala průběžně na 042.

Zařazení TZ - navyšuje se pořizovací  cena stavby, ale je možné říci, že se dělala dvě různá TZ a navýšit hodnotu budovy postupně, to v současnosti účetní předpisy umožňují. 

Vlastní mzdové náklady se zaúčtují tak, že si uděláte vnitřní doklad na "aktivaci DM", na něm vyčíslíte přímé náklady na mzdy, tj. včetně odvodů - vycházíme z pracovních výkazů a na základě tohoto dokladu zaúčtujete 042 MD / 506 D. Podepsat doklad by měl příkazce operace, a zároveň asi i osoba odpovědná za účetní případ, která práci na pořizování DM převzala. 

Ing. Nejezchleb ve vztahu k DPH odpověděl toto: 

Já se obávám, že Vám nebudu umět odpovědět - pokud vím, tak na SFŽP v tom neměli jasno (jak jsem to diskutoval s několika obdobně "postiženými lidmi") - podle mne, pokud to vypořádáte do konce roku, tak  by mělo být vypořádání dotace  v zálohovém.

Samozřejmě si uvědomuji, že v rámci ročního vypořádání - to je §76 odst. 7, budete ještě asi douplatňovat ty 3 procentní body - tedy by to bylo ve váš prospěch - ale to se dozvíte až po vypořádání dotace. Já tedy poprosím - zkuste nakontaktovat SFŽP - oni možná nebudou vědět, tak jim nabídněte, že v zálohovém, zařaďte to ještě v prosinci a rozdíl z vypořádání již zaúčtujte jako korekci 549.

A jen ještě k těm vnitřním úpravám - jen upozorňuji, že tady to obecně splňuje tu charakteristiku investic vlastní činností (tedy průběžně plný odpočet, potom na konci dodanění a odpočet koeficientem) - v praxi se to prakticky nedělá, nikdo to nekontroluje, nicméně v zákoně to napsáno je.

Město prodává pozemky (554 /031 v pořizovací ceně, bez přecenění - jednotlivé pozemky pod hladinou významnosti), stanovena kupní cena 4.800 tisíc Kč (311/647 a 231...3111/311) a dále dohoda o dodatečné slevě z kupní ceny: pokud do pěti let budou splněny určité podmínky vrátí město část kupní ceny 1.800 tisíc Kč. Prosím, jak učtovat o tomto závazku (459) a kdy, hned u předpisu? a jakou položkou pak bude vraceno.

Správně uvádíte, že je to závazek - ale budoucí v nejisté výši, tudíž je to účetní rezerva na budoucí závazek. Zaúčtuje se k datu prodeje 555/441 ve výši odhadu, kolik asi budete poskytovat budoucí slevu (např. 95% z 1800 tis.). Podrobný  příklad velmi obdobného případu  najdete v knize Účetní reforma 2012 na str.  205. 

Proplácíme refundaci mzdy členovi volební komise nebo hasičům, prosím o radu jak zaúčtovat. Účtujeme 521 / 231 30 6118 (5512)5019. Dle sdělení kontrolního orgánu z kraje máme účtovat proti 549. Co je správně? Děkuji

Správně jsou mzdy dle obsahu případu. Je to odměna za práci vykonaná pro vaši účetní jednotku, mzdu však uhradil někdo jiný, ale vy mu tento výdaj nahrazujete. Správně byste měli nahradit jejich zaměstnavateli i SP a ZP a to položkou 5039 (účet 524). 

Účet 549 - položka výkazu ZZ není obsahově vymezená vyhláškou č. 410/2009 Sb. 

Pravdou však je, že se výklady různí a upřímně není až tak velké poškození výkazu, když toto dáte na 549 s tím, že mzdu neplatíte přímo zaměstnanci, tak máte tento výklad, protože ani účet 521 není obsahově přesně vymezen. Takže pokud se nechcete dohadovat, klidně dejte na 549 - ale ať vám to dají kontroloři písemně, kontroloři se mění, tak by se vám pak mohlo stát, že ten další to zase bude chtít na 521. 

Ještě všem doporučuji - je to jako součást směrnice k účetnictví  - že tam, kde není obsahové vymezení přesné, či úplné či si má obec doplnit, co na který účet bude dávat, aby si tam případy k jednotlivým účtům doplnila - je to pro zachování srovnatelnosti v období i pro sjednocení postupů. Vzor této přílohy směrnice byl na CD ke knize ˇUčetní reforma 2012". Posílám Vám jej v mailu k této odpovědi. 

V červenci tohoto roku obec nahlásila škodu - krádež smrkové kulatiny, připravené k expedici na odvozním místě. Výše škody byla nahlášena ve výši 25 000 Kč. Policie 8. září sdělila, že se věc odkládá, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájení trestního řízení. Škodu na dřevě bych zaúčtovala na účet MD 547/, ale nevím, jaký použít účet na straně DAL. Děkuji za odpověď

Kulatina je výrobek obce, ke konci roku se musí aktivovat.  Pokud aktivujete výrobky způsobem B - pak např. zápisem 547 MD / 508 D. Pokud vedete zásoby způsobem A, pak je to 547 MD / 123 D. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat - je možné při účtování přijaté dotace ze SFZP ČR označit i příjem dotace (mimo N,Z,ÚZ,) znakem org. ? Dále se mi jedná o označení výdajů: projekt se skládá z několika faktur, uznatelné výdaje např. ve výši 70 %. Část výdajů za projekt bylo hrazeno již v loňském roce, kdy žádost nebyla ani podaná. Výdaj není označen (N,Z,ÚZ). Nyní mi nevychází označení konkrétních výdajů (těch 70 %) z uznatelných výdajů na příjmy dotace. Je možné označit například 100 % u faktury v roce 2013 i když v systému SFŽP je zavedena konkrétní faktura a u ní 70 % uznatelných výdajů. Takto bych se alespoň u jednoho projektu dostala na úroveň "vyrovnáno" označené příjmy = označené výdaje.

Ano, určitě - vždy doporučuji si pro každý dotační titul zvolit ORG, příp. ORJ a orgů více v rozdělení např. na uznatelné a jiné, a dávat pak ke všem účtům k dotaci, i tam, kde není NZUZ, např. k 042,321, 5xx...Jde pak vytisknout hlavní kniha jen dle org a dotace je pak přehledná a splňuje se tím požadavek odděleného sledování, který zpravidla je uveden plně, ne že se mají odděleně sledovat jen příjmy a výdaje 

Ohledně toho značení - do konce roku 2012 to takto dokonce požadovala metodika MF k NZUZ, ale pak vydali novou, mnohem stručnější a dali NZUZ do vyhlášky k RS zcela nedostatečně. Já bych se to bála letos udělat, takže se Vám to bojím i schválit, aby Vás pak někde netrestali. Je to letos nesprávné označení neuznatelného výdaje.  Postup Váš byl v minulém roce správný - když nebyla smlouva, tak neznačím. Údaj o NZUZ si napište jen na loňskou fa s poznámkou, že nešlo v roce přiznání dotace do výkazů označit z důvodu již uzavřeného roku. Fa z minulého roku si dejte do tabulky, která bude k vypořádání dotace (přehled fa) a zase s poznámkou: "ve výkazu FIN 2-12M za rok 2012 neuvedeno, k datu plnění dotace nebyla přiznána". To je asi tak maximum, co pro NZUZ lze udělat. Rovnost značení příjmů a výdajů není předpisem ve výkazu FIN 2-12 M vyžadována a víceméně je v rámci jednoho období i nesplnitelná.