Dotazy

Dobrý den, prosím o kontrolu účtování, případně o opravu. Obec obdržela darovací smlouvu-kmenové akcie v listinné podobě na jméno od vodárenské společnosti . V článku 3 se píše, že k akciím bylo zřízeno zastávní právo ve prospěch věřitele, který vyslovil smlouvou souhlas s převodem. Zaúčtováno- 069 100/401 500 a dále na podrozvahu 903 999/999 903. Děkuji.

Dar akcie 069/401 ano -  v pořádku, ale nevím důvod účtování na 903. 

Pokud na darovaných akciích vázne zástava za dluh, který není dluhem města, tak je správně vykázání na účtu 982 - ale to jen odhaduji, nevím zda jste na jištění přistoupili atd. To bych asi musela vidět smlouvu. 

Přeplatky- vratky nájemníkům za služby vracíme z příjmového účtu a účtujeme na položku 5909, jak máme dostat do rozpočtu. Často se jedná o vysokou částku až dva miliony. Ve schváleném se s touto výdajovou položkou neuvažuje - nelze odhadnout.Děkuji

Při tvorbě rozpočtu bych vyšla z odhadu vratek z minulých období, tj. např. 3-5 let a spočetla průměr. Dva miliony jsou poměrně vysoká částka, ve schváleném rozpočtu by se měla objevit. 

Na pohledávkovém účtu 315 vedeme nesplacené sociální dávky, které město dle zákona 100/1988 Sb. vyplácelo do r. 2006. Předpis dlužných částek jsem naúčtovali 315 / 459, vymožené dávky jsou zasílány do SR a snižujeme úč. 459, jak rovněž účtujeme o opravných položkách, které dáváme do nákladů na úč. 556. Nyní z důvodu nedobytností pohledávky odpisujme. Chci se zeptat, zda odepsané pohledávky účtovat do nákladů na 557 nebo snižovat závazky 459. Děkuji.

Když máte takto, tak nebyla pohledávka do výnosů, neměla by jít při vyřazení do nákladů. I kdybyste zaúčtovali na 557 , tak byste rušili závazek 459/649, do VH bez vlivu. Asi bych vám kvůli kontrolám doporučila přes vyřazení pohledávky (557) a  zrušení závazku proti  výnosu, protože více odpovídají postupům v ČÚS 706, i když se u toho "kroutím" :o). Víte, problém je ještě i u OP - 192/556. Když se zruší při odpisu, tak je opravdu v součtu VH. 

Asi víte, že já s předpisem pohledávky, kde dělám jen prostředníka nesouhlasím, protože se nejedná o mé plnění a že doporučuji k evidenci vymáhání nedoplatků v režimu přenesené působnosti, které jsou příjmem SR jen mimoúčetní evidenci (toto doporučuji až po reformě, to uznávám). 

Upřesnění OP doplnil Ing. Nejezchleb - z hlediska Tvého zdůvodnění tvorby... OP - není argument v tom, jestli bylo v minulosti ve výnosech či nikoliv. Pokud poskytnu půjčku a nemohu ji vymoci, je to také na tvorbu OP. Logika tvorby OP je o tom, zda mám či nemám riziko nevymožení daných pohledávek. Pokud je tady to riziko a existuje důvod se obávat, že mne to následně zatíží nákladem v podobě odpisu pohledávky, potom jsou na místě OP. Nicméně v tomto konkrétním případě já toto riziko nenesu, neboť se ani nejedná o mou pohledávku - přesně jak píšeš dále. Nebo-li pokud někdo má pohledávku pro tvorbu OP, je to stát, nikoliv obec. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že v tomto případě nemají být OP tvořeny (pokud již zaúčtováno jako pohledávka - já osobně bych to měl zaúčtováno MD 315xy/Dal 315 xz - tedy "za nulu") a případné vyřazení pohledávky má být zúčtováno pouze rozvahově.

Mikroregion je vlastníkem majetku o němž bylo účtováno následujícně: 022xx PS MD 310, 403xx PS D 300, dooprávkování 406/082 130, rozpuštění transf. 403/401 120, RH 407/022 140. Nyní má dojít k prodeji vybrané účetní jednotce. Můžete mi prosím popsat, pro kontrolu, postup zaúčtování. Je i při prodeji důležité komu se prodává? Děkuji.

Při prodeji je důležité komu se prodává asi jen pro PAP. 

Ve vašem příkladu asi došlo k tomu, že se majetek přecenil RH v letech 2010 až 2011, tj. v době, kdy ještě nebylo zahájeno odpisování. RH byla ve výši 170. 

Při přechodu na odpisy však bylo provedeno dooprávkování, toto jsme doporučili, protože by jinak došlo ke zkreslení VH při prodeji majetku. Dooprávkování jsme doporučovali tedy i u majetku přeceněného RH z důvodu správné aplikace účtu 406. Toto doporučení bylo schváleno i většinou krajů, tj. nebyl to jen názor správců obce účtuje. 

Navíc však od 1.1.2013 byl stanoven postup účtování na RH v případě majetku odpisovaného, kde je stanoveno nejprve rozpuštění oprávek. Což chápu, že nebylo možné k přeceňování z roku 2010 doplnit. Proto je nutné nejprve doúčtovat k přecenění RH rozpuštění oprávek:  082/407 ve výši 130. 

Dejme tedy tomu, že RH je 170. 

Pak prodej : 311/647 ve výši prodejní ceny 

Vyřazení majetku: 553/022 ve výši 170 tis. Kč (ve výši RH) 

a zrušení rozdílu z ocenění 407 ve výši 10 (zápis z 2010 140 MD a zápis z rozpuštění oprávek 130 D, zůstatek 10 na MD, rušíme jej přes D) zápisem 564/407 a zrušení dotace 403/672 ve výši zůstatků nerozpuštěné dotace k datu prodeje dle karty majetku. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit s prodejem majetku. Obec v roce 2005 koupila bývalý statek a to pouze budovy. Tehdy bylo účetní auditem řečeno, aby to vzala do majetku v celé částce 650000,- Kč. Budovy nebyly rozděleny jednotlivě. V majetku je to vedeno jako areál statku v hodnotě 650000,- Kč. Nyní se zastupitelstvo rozhodlo dvě budovy prodat. Na tyto budovy byl udělán odhad v částce 360000,- Kč. Nyní nevím, jak tuto situaci vyřešit. Správně bych měla rozhodnutím zastupitelstva budovy přecenit na reálnou hodnotu, ale nevím co mám přecenit, když nejsou v majetku. A pokud dojde k prodeji, co vlastně budu prodávat, když je nemám jednotlivě v majetku. Prosím o pomoc s vyřešením tohoto problému.

Je potřeba evidovat majetek řádně identifikovaný. Doporučuji dle dostupných informací k původnímu majetku jasně majetek nadefinovat, tj. jedno inventární číslo rozdělit na jednotlivé budovy (zastavěná plocha, užitná plocha, původní ZP rozdělený poměrně dle kupní ceny ...zvolit nějaké poměry a dle toho rozdělit). K tomu ve stejném poměru rozdělit i zúčtované oprávky a do karty je natvrdo nastavit a pokračovat v odpisování. O tomto se účtovat nebude, jedná se jen o zásah do registru majetku, předpisy identifikaci majetku požadují. 

Pak budete mít ocenění jednotlivých budov, budete moci posoudit významnost pro RH, budete umět vyřadit....

V tomto případě je každé jiné řešení jen zachováním nesprávného postupu, je potřeba se rozhodnout k nápravě, věřte, že mi budoucnoust dá za pravdu :o)

Dobrý den. Prosím o radu, nevíte jestli mohu uzavřit smlouvu o dílo s nepodnikatelským subjektem na zhotovení stavby ATS? Děkuji.

Smlouva o dílo není jen podle Obchodního zákoníku, ale i podle Občanského zákoníku, tam by nepodnikatel nevadil. Problém je spíše v charakteru dodávky - dodavatel nemá na ni oprávnění. Na druhou stranu oprávnění musí mít pro soustavnou činnost. Vidím tedy riziko jen na straně dodavatele ohledně neplnění živnostenského zákona a provádění činnosti mimo podnikání, pokud ji dělá soustavně.  Vaše riziko by v tom být nemělo. Zdanění je záležitostí občana. 

Na činnost, která je spíše pracovním výkonem, než dodávkou služby nebo majetku jsou vhodné smlouvy uvedené níže. 

Pokud se ve Vašem případě jedná o fyzickou osobu, která nemá žádný příjem z podnikání nebo zaměstnání, např. důchodce apod., tak lze použít smlouvu o příležitostné činnosti , do 20 tis. Kč ročně se příjem nedaní, vzor je ke stažení na stránkách. Smlouva vzor - příležitostná činnost §10 (nedaní se DPPO) - pozor hledat již v archivu!!!

Dále je možné použít dohodu o provedení práce.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Já jen komentář - mohu uzavřít takovou smlouvu, smlouva je skutečně platná a klidně to může být smlouva o dílo. Existuje několik judikátů, že já ani nemám povinnost prokázat třeba k daňové účinnosti nebo odpočtům DPH, jestli je daná činnost prováděna legálně či nikoliv. Dříve byla v těchto případech, pokud jsem zaplatil více než 40 tis. kč za rok, spojena v zákoně o správě daní a poplatků s touto záležitostí takzvaná "bonzovací povinnost" - tedy oznamoval jsem vyplacení takových částek správci daně. Teď s novým daňovým řádem to již, pokud si dobře pamatuji, není. 

Město (obec s rozšířenou působností) realizuje dodávku sestavy pojízdných regálů do archívu v ceně cca 700 tis. Kč, kde jsou ukládány písemnosti stavebního úřadu. Jedním z důvodů této investice je rozšíření působnosti stavebního úřadu o dvě nové obce. Tyto obce se zavázaly (prozatím bez smlouvy) podílet se na nákladech uvedené investice cca v rozsahu 50% pořizovací ceny. Upřednostňují přefakturaci nákladů před finančním darem (transferem). Dotaz: Je možné uskutečnit plnění ve prospěch ORP bez souhlasu zastupitelstev příslušných obcí? Pokud by došlo k přefakturaci, s jakou pořizovací cenou bude v majetku vedena sestava regálů? Sníženou o příspěvky nebo za plnou cenu? Bude ORP jediným vlastníkem nebo budou obce spoluvlastníky?

Všechny odpovědi záleží na podobě smlouvy. V případě, že dají obce dotaci, bude majetek oceněn včetně dotace a bude ve vlastnictví vaší obce. V případě dotace musí být schválení zastupitelstva od 50 tis. Kč, do 50 tis. Kč radou poskytující obce.

V případě přefakturace  se bude jednat o majetek ve spoluvlastnictví, pak budete vy evidovat jen v ocenění vaší části, která by ze smlouvy o sdružení prostředků a vypořádání měla vyplynout. Jedná se o veřejnou správu, tj. mimo DPH, tak se sdružením sdružující obce nedostanou do režimu plátcovství. 

Jen upozorňuji, nelze přefakturovat a přesto mít celé v majetku jako majetek obce s přenesenou působností - to je pak již zase transfer, jen zastřený nesprávným úkonem. Jen upozorňuji - oba způsoby jsou možné. 

V lednu 2012 jsem zasílala dotaz ohledně zařazení bytových domů ve vlastnictví obce. Nyní nastala situace, kdy jeden z budoucích majitelů se rozhodl byt s pozemkem koupit. Můj dotaz se týká zaúčtování tohoto prodeje a hlavně zaúčtování odpisů… Obec vlastní tři bytové domy, v každém jsou čtyři byty. Samozřejmě, že na účtu 021 je máme vedeny za celkovou částku. Po sečtení všech budoucích kupních smluv je tato částka vyšší než v jaké je máme vedeny na účtu 021. Jsem z toho nešťastná, protože nevím, zda je to správné a nevím, v jakém poměru budu jednotlivé byty, pokud dojde ke koupi, odpisovat a vyřazovat, protože prodejní cena je jiná než pořizovací. Zaúčtování bych si představovala takto: Předpis prodeje: 311/646 – byt, 311/647 – pozemek – v celkové prodejní ceně Doúčtování při příjmu zbytku kupní ceny na BÚ: 231 (3612 3112) byt/311 231(3612 3111) pozemek/311 455/311 odúčtování již zapl.záloh Vyřazení bytu ve výši zůst.ceny 553/081 a v poř.ceně 081/021 Vyřazení pozemku v ceně vedené v účetnictví 554/031. Teď je otázka, jak tu cenu vypočítám? Prosím vás o radu, jak postupovat.

Výši vypočtěte poměrem, tzn. prodáváte 1/4 bytů z jednoho domu. Pokud jsou byty stejně velké, vezměte 1/4 poř.ceny, oprávek atd., pokud byty nejsou stejné, bude asi nejlepší vzít poměr plochy bytu a ideální část pozemku. 

Účtování máte správně.

Nemusíte přeceňovat, protože v případě prodeje části majetku se RH nepřeceňuje, pokud je k prodeji určena jen část majetku (technicky je to skoro neproveditelné). Pokud se však prodávají byty jako bytové jednotky, tak by správně bylo dle zápisu na KN převést IČ budovy na IČ  4 bytových jednotek ( IČ zde = inventární číslo). Pak byste věděla, co vyřadit. 

(Pokud jsem našla Váš dotaz správně, jedná se o budoucí smlouvy na prodej bytů za 20let, proto není vhodné zbylé byty určené k prodeji přeceňovat RH.)

V měsíci září jsme složili jistinu ve výši 2000,- Kč a já zaúčtovala následovně: 231 010 par.6171 pol 5189 D 2000,- a 314 MD 2000,-. V měsíci listopadu proběhla dražba a pozemek jsme vydražili za 8000,- Kč.Z účtu jsme provedli doplatek ceny pozemku ve výši 6000,- Kč.Do dnešního dne nebyl proveden vklad do katastru nemovitostí, neboť dle sdělení exekutora stále probíhá výmaz exekutorských a soudcovských zástavních práv.Poradíte prosím jak mám celou věc zaúčtovat včetně doplatku 6000,- Kč?Účtovala bych: 052 MD 2000,- /314 MD minus 2000,- 231 010 par.6171 pol 5189 D -2000,- / 231 010 par.3639 pol.6130 D 2000,- a dál nevím..

Výše uvedené zúčtování zálohy dobře. 

Pak 042 MD / 321 D k datu zápisu na vklad, zúčtování zálohy 052 MD /042 D a platba doplatku 321/231 3639 6130 ve výši 6 tis. Kč, a zařazení do majetku 031 MD /321 D (rovněž k datu zápisu na vklad). Na 042 by se měly objevit i další náklady související s prodejem, např. poplatky KN, náklady na dražbu, pokud vám nějaké vznikly atd. Pozor od 2013 se dle CUS 710 musí i pozemky při pořízení pořizovat přes 042 !

Město chce poskytnout částku 30 000,- Kč TJ (sport). Kdo bude částku schvalovat RM nebo ZM?

Příspěvky (dary) nad 20 tis. Kč musí schvalovat zastupitelstvo města. Ale - pokud se jednoznačně jedná o dotaci  (TJ je právnická osoba), pak je limit až 50 tis. Kč. Tam je však zase problém, že smlouvu o dotaci vždy schvaluje zastupitelstvo, ale je k tomu výklad MV, že jen smlouvu o dotaci, která není vyjmenovaná v účelu dle §85 písm. c) - zda je výklad správný je k diskusi, je to složité,  ale stanovisko existuje  a většina kontrolorů jej respektuje (stanovisko jsem měla na CD k r RS 2012, pro jistotu vám ho dávám do mailu).  

V letošním roce jsem obdržela ZF na vodu, kterou jsem zaúčtovala ve výši 2.500,- 314/231, Nyní mi přišlo vyúčtování na částku 2539,- s tím, že nedoplatek nemám hradit, že bude uhrazen až v roce 2014 s dalším vyúčtováním. Zaúčtovala jsem takto 502/321 ve výši 2539,- 321 MD ve výši 2.539,-, D 314 ve výši ZF 2.500,-, částku 39,- bych měla zaúčtovat jako náš závazek na stranu D na účet 389 -???? vůbec nevím.

Zaúčtovala bych MD 502/321 D ve výši 2539,-Kč (tj. stejně jako Vy), zúčtování zálohy MD 321 / 314 D ve výši 2500,- Kč. Částka 39,- Kč zůstane na 321 a bude čekat na uhrazení (předpokládám, že hradíte čtvrtletně, pokud víte, že by další faktura k úhradě přišla až za rok, byl by správněji  zápis  -321 D /459 D - dlouhodobé závazky - ve výši 39 Kč).

Na účtu 321 jsem vedla od r.2011 částečně neuhrazené faktury za stavební práce, které jsou zahrnuty v pořizovací ceně stavby, t.j. na účtu 021 a v evidenci majetku. Nyní jsme obdrželi od dodavatele opravný daňový doklad, který jsem zaúčtovala na 551 - DAL a 321 - MD. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o částku přesahující 9 mil. Kč, dostanu se na konci roku u účtu 551 na červenou částku přesahující 7,5 mil. Kč. Na účtu 021 ani v evidenci majetku jsem žádné změny ceny neúčtovala. Je to tak v pořádku? Jak se nám tato skutečnost promítne v DPPO?

Nejprve k zaúčtování:

Pokud správně rozumíme - pro dané zaúčtování jste použila bod 4. 4. a 4.6. ČÚS 710 - tedy, že po zařazení se již neupravuje vstupní cena (bod 4.4.) a proúčtování na 551 jste vzala analogicky podle bodu 4.6. Bohužel tento postup sem zavedlo MF právě vydáním daného ČÚS - mnohem logičtější by bylo v takových případech upravení vstupní ceny (tedy rozdíl zúčtovat proti 021) a od daného okamžiku logicky snížit také objem odpisů (to je systém, ke kterému směřují například interpretace NÚR v účetnictví pro podnikatele) - bohužel ČÚS se tady vydal cestou jinou.

Nicméně stejně bych se dle mého názoru měl zabývat otázkou okolností, proč daný rozdíl vznikl - respektive, zda by se správně nemělo jednat o opravu nesprávností minulých období. Zkusím uvést příklad - pokud například dodavatel vyfakturoval zjevně neoprávněně dané částky (například administrativní chybou ..., případně naprosto jasně neprovedené práce), mělo dojít k nezachycení daného závazku (respektive jeho odmítnutí) a do majetku měla být byť přes dohadnou položku zařazena správná částka. Pokud by v tomto případě byla zaúčtována celá faktura, tak by se dle mého názoru ustanovení 4.4. a 4.6.nemělo aplikovat, ale mělo by se jednat o opravu nesprávností minulých let - tedy korekce 021 a případně korekce odpisů, které dříve naběhly. Samozřejmě pokud se jednalo o záležitost krajně spornou (může být rozporována kvalita ...), potom souhlasím, že třeba při vyřešení až nyní (třeba dohoda o narovnání, uznání reklamace ...) by mohlo znamenat aplikaci 4. 4. a 4.6.  - tedy to proúčtování proti 551.

Znovu zdůrazňujeme, že při takových objemech nepovažujeme znění ČÚS 710 za šťastný - ale je to tak vyhlášeno.

Nyní k daním - tato případná korekce nákladů dle mého názoru o DPPO nepatří - jedinou výjimkou by byla situace, když by nabíhající odpisy z daného majetku byly daňově účinné (což nepředpokládám) - potom by daná korekce musela být vzata jako položka zvyšující základ daně. Pokud tomu tak není, tak bych to DPPO nedával. ZN

Původní dotaz: Dobrý den, v majetku máme náměstí, které je kulturní památkou, vedené za 1 Kč na účtu 032. V letošním roce provádíme technické zhodnocení náměstí - rekonstrukci a vybudování autobusového terminálu. Toto technické zhodnocení jsme původně chtěli zaúčtovat na účet 029 jako TZ památky a odepisovat. Nejsme si tím ale jistí, náměstí se nám jeví jako nemovitost, která by měla být na účtu 021 (i když za 1 Kč) dle vyhlášky a TZ také na 021. S tím souvisí i analytické členění u účtu 042. Máme přeúčtovat náměstí na 021 (provést kategorizaci, zbytkovou hodnotu máme stanovenou na 1 tis. Kč, takže by se neodepisovalo) a technické zhodnocení zařadit po dokončení také na 021? Moc si nejsem jistá formou prací - dle popisu mi moc nepřipadá, že autobusový terminál jako stavba je TZ náměstí. Také nevím co je kulturní památkou - zpevněná plocha náměstí ? Nějaká historická dlažba? Kašna? Není spíše autobusový terminál novou stavbou? Jinak, opravdu TZ majetku oceněného jednou korunou se vede sice na účtu 021, ale pod vlastním inventárním číslem, odděleně od majetku oceněného 1 Kč. Omlouvám se za ty úvahy, ale pro správnou a přesnější odpověď bych asi potřebovala vysvětlení charakteru staveb, ve smyslu co tvoří náměstí a co se vybudovalo. OBEC ÚČTUJE Dobrý den, upřesňujeme dotaz: Náměstí je nemovitou kulturní památkou zapsanou v seznamu kulturních památek - jedná se o plochu náměstí, na které jsou umístěné i původní autobusové zastávky. V současnosti probíhá dotační akce - rekonstrukce náměstí - přestupní terminál. Jedná se o přemístění autobusových zastávek na horní stranu náměstí a vybudování stříšek, laviček, bude tam nějaká fontána a parkové úpravy. Také se bude přesunovat komunikace a předláždí se chodníky, bude se měnit veřejné osvětlení. V souvislosti s tím máme ještě dotaz k rozpočtové skladbě. Máme celou rekonstrukci na oddíle paragrafu 2221, položka 6121. Je nutné "rozhodit" odpa na VO, zeleň, případně sítě (rozvody elektřiny, vody k fontáně), komunikace?

Nejprve k odpa – když evidujeme akci na 042, která obsahuje více majetkových položek k různým účelům použití, je vhodnější zvolit opravdu jen jeden odpa, a to převažující. Důvodem je vznik společných nákladů, kdy pak jejich „rozhazování“ na více odpa výrazně přidělá práci, ale také značně znepřehlední rozpočet na akci a těžko se kontroluje, často je to skoro nerozpočtovatelné. Volbu převažujícího odpa umožňuje i vyhláška o RS.

Dle popisu to opravdu vše vypadá na investici, vznikne asi i jiný další dl. majetek.

Určitě je potřeba majetek řádně identifikovat, je to požadavek zákona o účetnictví i vyhlášky o inventarizaci. Za „náměstí“ považovat jen zpevněné plochy s příslušenstvím. Protože u silnic tvoří příslušenství i silniční vegetace, tak do „zpevněné plochy náměstí“ je vhodné zahrnout i náklady na veřejnou zeleň, jinak bychom ji nemohli dát na 042, ale na službu, dále je vhodné zahrnout i např. zabudovaná odpočívadla, zábradlí, pítka, mříže kolem kmenů stromů…,

Určitě bych však doporučila vést stavby autobusových zastávek odděleně, jako samostatné stavby. Taktéž i fontánu jako samostatnou stavbu. I nové přípojky elektro nebo vody.  Ty původní historické zastávky asi budete vyřazovat, ale z majetku oceněného 1 Kč nic vyřadit nejde, tj. jen fyzicky, účtovat se o tom nebude.

Takže ve výsledku vy budete mít historické náměstí jako NMP v ocenění 1 Kč a jeho rekonstrukci na jiném inventárním čísle ve výši ocenění rekonstrukce jen zpevněné plochy, dále nové stavby – terminál, zastávky, fontánu, VO, přípojky…. . Jak po dokončení ocenit majetek?  Dělá se to rozvrhem dle rozpočtu podle stavebních objektů – vzor postupu najdete v knize Majetek 2010 na konci publikace.

Jen ještě jeden podnět z přemýšlení nad účetním případem – bude vůbec to zcela změněné náměstí po rekonstrukci ještě nemovitou kulturní památkou?

Prosím o radu jak zaúčtovat zálohovu fakturu na přeložku el . vedení. Tato přeložka je prováděna z důvodu zateplení základní školy. Děkuji

Předpokládám, že budova základní školy je ve vašem majetku a pokud je přeložka prováděna z důvodu jejího zateplení, bude částka za přeložku vstupovat do ceny TZ zateplení budovy. Proto zálohu zaúčtujte MD 052 (Poskytnuté zálohy na dl.HM), D 321, při vyúčtování MD 042/ D 321 a zúčtování zálohy 321 MD / 052 D.  Zálohu uhraďte s položku 6121. 

Obdrželi jsem dotaci s ÚZ 29015 z MZE na les, dotace došla na účet ČNB (rozpočet), zaúčtujeme 4116 s ÚZ 29015, hospodaření v lesích máme na vedlejší hospodářské činnosti a dotaci převádíme na bankovní účet VHČ, který máme samostatně zřízený, rozpočtová skladba na převod 1032 5331 a mám také dát ÚZ 29015 ? Doklady na výdaje k dotaci máme v účetnictví vedlejší hospodářské činností účet 518 80, není rozpočtová skladba nelze dávat ÚZ. Bližší pokyny od MZE nedošly na rozhodnutí je pouze, že máme uchovávat doklady týkající se dotace.

Dotace VHČ takto: 231 1032 5341 s ÚZ lze (5331 je určena jen pro právní formu PO, ne pro převod mezi svými účty). Dotaci bych dala s analytikou VHČ, tj. výnos 672 u dotace přeúčtovat na 672 s analytikou VHČ, abychom měli výnosy a náklady VHČ ve věcné a časové souvislosti. Evidence na VHČ výdajů doporučuji s oddělenou analytikou, že je to výdaj k dotaci.