Dotazy

Zakoupili jsme pro hasiče dýchací přístroje, cena jednoho je 47.817,14 Kč. Zařadím je na účet 022, ale nevím pod jakým kódem klasifikace. Nikde nemohu nic najít. Poradíte?

Jsou 32.50.21 v I. odpisové skupině - dle názvu, možná to není obsahově stejné, ale název souhlasí, a s ohledem na přínos kategorizace (který není vůbec žádný) klidně zvolte toto.

Obec dává každý rok dětem nastupujícím do 1. třídy drobný dárek. Účtuji par 3113, pol 5194. Letos slíbil p. starosta pí ředitelce, že přispěje na vládou zrušené "pastelkovné". Škola si nakoupila školní potřeby pro prvňáky a fakturu nechali vystavit na obec. Mohu považovat za dárky a účtovat rovněž na 5194? (Škola je naše PO, kdyby to nebyly dárky pro děti, tak by to mělo být v příspěvku na provoz?).

Opět dejte na 5194 jako dárky pro děti, když už je fa vydaná na obec. Ohledně příspěvku - pokud by to škola dostala do rozpočtu jako příspěvek, tak by mohla i nakupovat ze svého příspěvku, ona sice nesmí nakupovat dary, ale u školních pomůcek, které schválí zřizovatel ze svého rozpočtu je to pak k diskusi, co je ještě dar a co již běžné vybavení pracovní.

Nakoupili jsme do sálu, který využíváme na kulturní akce, techniku. Na dodacím listě máme projektor, stropní souprava na jeho uchycení, přehrávač, instalace plátna a projektoru-jsou uchyceny ke stropu, montáž, nastavení, reproduktory, jejich držáky nástěnné, mixážní pult, stojan mikrofonu, audio kabely, zesilovač, montáž. Vše v hodnotě 152 010Kč bez DPH. Faktura nám byla vystavena v režimu PDP. Je správně považovat toto za stavební práce, tzn. technické zhodnocení budovy?

Toto se jeví jako účelové zařízení , které je samostatnou movitou věcí, i když je pevně spojeno s budovou. Do budovy moc nedoporučuji, protože životnost je významně rozdílná. Můžete dát jako soubor na 022, nebo rozdělit na jednotlivé komponenty, pokud mají i samostatné využití a dle pořizovací ceny dát na 022 a 028. Moje rada je v souladu s pokynem GF5 č. 6, kterým se při kontrolách řídí FÚ, ale obec má právo jej využívat jen rámcově. Protože to však je k problematice , co je a co není součát stavby, jediný právní podklad (i když slabé síly), tak se z něj často vychází (dříve to byl pokyn 190, pak pokyn D300 a nyní GFŘ6).

Režim PDP zde byl asi uplatněn kvůli monáži do stavby, ale to, že je něco v PDP neznamená automaticky, že se jedná o stavbu.

Prosím Vás, jaký je Váš názor na vykazování hodnoty A.I.1. Změna vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu v Přehledu o změnách vlastního kapitálu ? Ing. Milan Svoboda na jednom svém školení k ČÚS 709 a 710 tvrdil, že pokud nám např. nějaké ministersto předá bezúplatně státní majetek, máme jej evidovat jako typ změny A.I.1 a stejně tak má i evidovat ministerstvo. Na dotaz, zda se to týká např. i bezúplatného převodu majetku od Státního pozemkového úřadu nebo od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, mi bylo odpovězeno, že také. Když se nad touto problematikou zamyslím, napadají mě 2 různé výklady k definici uvedené ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. 1. Pokud přebírám jako ÚSC bezúplatně majetek z nějaké OSS, nemám již přece k němu příslušnost hospodařit s ním jako s majetkem státu, ale stává se mým vlastním majetkem. OSS by použilo při převodu typ změny A.I.1. a já A.1.3. Bezúplatné převody. Kdyby OSS převáděla majetek na jinou OSS, obě dvě by použily typ změny A.I.1. Nebo se dá na to nahlížet následovně: 2. Vždy, když se děje něco se státním majetkem, používat typ změny A.I.1. Ing. Michal Svoboda je uvedený jako referent u ČÚS 709 a 710, takže předpokládám, že by v tom měl mít jasno, nicméně z ustanovení vyhlášky 410/2009 Sb. to až tak jasně nevyplývá a osobně si myslím, že i ostatní obce dosud používají spíše variantu přes A.I.3. Nyní všechny převody z OSS účtuji jako typ změny A.I.3, ale po absolvování školení začínám vážně váhat o účtování na A.I.1. Takže výklad Ing. Michala Svobody mě akorát totálně zmátl. Kdybyste měla Vy nebo např. Ing. Nejezchleb nějaké bližší informace k této problematice, byla bych ráda o jejich zaslání. Děkuji.

Já jsem v jednom dotazu opravdu poradila A.I. 3 v případě zápisu na LV majetku, který dříve byl státu. Přišla mi logika - změna vlastnictví - bezúplatný převod; právo hospodaření A.I.1. Po vaší zmínce jsem poprosila o názor i kolegy a Ing. Nejezchleb odpovídá takto:

Nelze striktně určit, k přehledu nebyla povolena diskuse. Já jsem příznivec toho, že podle názvu účtu (což je pro uživatele rozhodující) by skutečně toto mělo být aplikováno pro svěřování majetku v rámci státu (fakticky by to měla být pro ně obdobná záležitost jako A.I.2 - zde jen zvláštní vztah mezi zřizovatelem a PO).  Pokud si představím uživatele účetní závěrky, tak informace o tom, že se navýšil majetek Města v důsledku "změny, vzniku nebo zániku příslušnosti hospodařit s majetkem státu" - je zavádějící. Vždyť se jedná o jasný terminus technikus dle §9 zákona č. 219/2000 Sb. Toto uvádím proto, že se má vycházet z názvu položky (mimo jiné) - §10 odst. 1 vyhlášky 410/2009 Sb.

Uznávám, že horší to je s obsahovým vymezením. Vymezení je následující:

" A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu" obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy " C.I.1. Jmění účetní jednotky" z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,

Problém samozřejmě je, že najednou je zde zakomponována i otázka vzniku nebo zániku vlastnického práva - s tím ale příslušnost nemá co společného.

Nicméně hledal jsem dál a dohledal jsem důvodovou zprávu k novele vyhlášky (je to změna s účinností od 1. 1. 2012)

K bodu 158:

Zavádí se zcela nová podoba Přílohy č. 4 – Přehled o změnách vlastního kapitálu, a to jednak v reakci na některé připomínky vyjádřené odbornou veřejností během připomínkového řízení k této novele i před ní. Záměrem je podat prostřednictvím této přílohy uživateli účetní závěrky informaci o struktuře a důvodech změn v oblasti vlastního kapitálu účetních jednotek. Tyto informace mohou být zcela zásadní a v žádné jiné částí účetní závěrky, ani na úrovni jednotlivých syntetických účtů doposud nebylo možné je získat. Některé z nově povinně vykazovaných skutečností již účetní jednotky dříve sledovaly pro svoji vlastní potřebu či potřebu některých z uživatelů jejich účetních závěrek. Příkladem může být ocenění majetku bezúplatně předaného obci od státu (organizační složky státu či státní příspěvkové organizace), kdy dochází k zániku příslušnosti hospodařit s majetkem na straně státu a tato skutečnost bude u obou dotčených účetních jednotek vykázána v položce „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“. Slovní spojení „u dotčených účetních jednotek“ používané v obsahovém vymezení některých položek výkazu má zdůraznit, že se u jednotlivých titulů vždy jedná o skutečnost, která v těchto položkách má být vykázána na obou stranách příslušné transakce, tedy např. jak u předávající, tak u nabývající účetní jednotky.

Tedy on do důvodové zprávy to skutečně výslovně napsal, že to tam má jít. Tak nakonec nevím - pojmenování by bylo pro tyto účely naprosto chybné, nicméně podle souvisejících popisů to skutečně vypadá na veřejnou deklaraci, že to chce na A.I.1.

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o pomoc a kontrolu při zaúčtování prodeje vodovodu: Obec má vodovod v účetní hodnotě 1 015 357,- Kč Odpisy jsou ve výši 125 212,- Kč Tento majetek jsme prodali VKM, který jej ocenil tržní hodnotou ve výši 966 849,- Kč a koupil ho za cenu 780 827,- Kč. Provedla jsem přecenění reálnou (tržní) hodnotou tímto zápisem: 021 xxx 1 015 357,- Kč D 021 999 966 849,- Kč MD 407 xxx 48 508,- Kč MD A vyřazení majetku jsem provedla takto: 553 300 841 637,- Kč MD 021 999 966 849,- Kč D 081 021 125 212,- Kč MD 407 xxx 48 508,- Kč D 564 030 48 508,- Kč MD Nejsem si jistá ohledně správného způsobu zaúčtování. Prosím o doporučení a správnou variantu.

Ta 021 je správně, když účtujete i analytiku do přílohy. Ale k datu přecenění se mají zrušit i oprávky, takže k datu přecenění se mělo ještě zaúčtovat 081 MD / 407 D - na 407 by pak měl být celkově rozdíl mezi oceněním RH a původní hodnotou ZC.

Vyřazení se pak účtuje jen 553/021 ve výši hodnoty RH a ruší se 407, ve Vašem případě by to bylo  zápisem 407 MD / 664 D ve výši 76.704,- Kč.  Tak to by bylo správně dle postupů.

K Vašemu zápisu doporučuji jen opravit 553 MD i / 664 D ve výši 76 704,- a 553 MD / 564 minus MD ve výši 48 508,-.

Kontrola: 553 po opravě minus 664 by měl dát rozdíl mezi RH a původní zůstatkovou cenou.

Mám zmatek v tom, kdy užít účet 321 a kdy 349. Např: Když je podepsána Smlouva o umístění dítěte do MŠ se při účtování faktury užívá 349 ? U faktury ze ZŠ, kdy smlouva podepsána není, pouze u faktury přiložen rozpis nein.nákladů to bude 321 ? To samé příspěvek na turistické autobusy pro DSO. Je podepsaná smlouva,tudíž účtovat 349 ?

Není to dle smlouvy, ale dle toho, kdo je věřitelem.
Účet 321 však použijeme obecně pro všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Účet 349 se účtuje tehdy, když máme závazek k jiné obci, kraji, DSO, PO zřizované ...(zde se většinou volí pro všechny vzájemné vazby, i když v případě např. koupě zboží, věcí, majetku je správněji opravdu 321 dle obsahových vymezení).

347 - závazek ke státu, ústřední vybrané UJ (ministerstva, státní fondy, OSS...)

345 - závazek z transferu k jiné , než vybrané

378 - ostatní, ne z transferu, ne k vybrané a ne z dod. odb. vztahů

K Vašemu dotazu - ta fa MŠ - pokud je vydána PO a chtějí po vás peníze, tak pro vás je to závazek na 349. Dtto u ZS - pokud je to závazek k jiné obci, nebo PO (není rozhodující , zda je smlouva nebo není) tak opět závazek 349 - jen upozorňuji, že za dojíždějící děti se již od roku 2012 platí jen dobrovolně, povinné to již není...

Závazek k DSO - opět 349.

19.6.byla podepsána dohoda o náhradě škody-pamětní deska,obec-poškozená, fyzická osoba-občan je obviněný, vznikla škoda na majetku ve výši 110.000,-, v dohodě domluven splátkový kalendář 3000/měsíčně, tzn.poslední splátka 7/2016. Účtuji 469/649,platba 231/469 odpa3326 pol2324., je to správně? Nebo musí být účtovány na některé jiné 3ky,nebo ještě jinak časově rozlišeno?

Naprosto správně, náklad vznikl 2013, výnos bez ohledu na to, kdy dojde k zaplacení také celý 2013, tento zápis stačí, nic se časově nerozlišuje, jen se bude dlouhodobě splácet pohledávka , takže zápis 231/469 bude až do roku 2016, i když výnos bude jen 2013 - tak je to v pořádku.

Dotaz č. 1: Poskytnutí finančního daru dle zákona o obcích § 85 odst. 1b) pro členy sboru dobrovolných hasičů při pomoci při povodních (pomoc při evakuaci obyvatel, vyklízení objektů, ochrana majetku obce i občanů, úklidové práce, čerpání vody apod.). Lze poskytnou finanční dar těmto osobám a podléhá tento dar zdanění a jakému? Kdo rozhoduje o částce nižší než 20 000,00 Kč? Dotaz č. 2: Poskytnutí finančního daru dle zákona o obcích § 85 odst. 1b) pro postižené občany. Podléhá tento finanční dar zdanění a jakému? Zákon o obcích (obecní zřízení) § 85 Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

Rozhoduje rada do 20 tis. Kč , lze poskytnout finanční dar - ne však jako za práci, ale jako ocenění aktivity při povodních.

Ostatní 2 dotazy - totéž.

Snažíme se jen vyhnout, aby v usnesení schválení daru nevyznělo, že je za nějakou práci, ale jako ocenění nebo podpora....

Dobrý den, město na svém květnovém zasedání schválilo prodej pozemků, kde se předpokládá zájem pouze jednoho kupujícího na pozemek (popřípadě 2 pozemky). Celkově je to 7 parcelních čísel. Vždy se jedná o pozemek pod chatou a k tomu kus zahrady, která je již zájemcem užívána (tj. každý zájemce 2 parcelní čísla). Zastupitelstvo schválilo prodejní cenu Kč 200,--/m2 pod chatou a Kč 1000,--/m2 zahrada. Pro přecenění reálnou hodnotou má město hranici významnosti určenou ve výši Kč 500 tis. Je možné vzít cenu přecenění na reálnou hodnotu určenou cenu zastupitelstvem? Pokud ano, tak bych pozemky pod chatou přeceňovat reálnou cenou nemusela, ale pozemky jako zahrady ano. Z toho mi však vypadá i jeden pozemek zahrady, protože rozměry jsou menší a já se nedostanu na hranici významosti ve výši Kč 500 tis. Je mi trochu proti srsti přeceňovat 2 stejné pozemky a třetí, který je jen 20 m2 menší ne. Mám prodej brát jako hromadný prodej nebo oceňovat každé zvlášť? Děkuji

Když se jedná o více obdobných druhů parcel, tak je lepší vyhodnotit jako hromadný prodej a opravdu přecenit všechno. U pozemků není s přeceněním až taková práce jako u odpisovaného majetku, jen si označte 407 ke každému pozemku zvlášť, abyste pak věděla, kterou část 407 rozpustit.

Koupili jsme starý zemědělský areál (zvlášť pozemek, zvlášť budovu), tento areál má v budoucnu sloužit jako stavební parcely. Nyní probíhá likvidace staré stavby, pak přijde zasíťování a parcely se budou rozprodávat. Nákup staré budovy máme účtován na 042, postupně sem přidáváme náklady související s likvidací (skládka, bourací práce ...). Nyní jsme prodali staré cihly za částku 4 700,-- Kč. Jak mám tento prodej zaúčtovat? Jaká je rozpočtová skladba k příjmu těchto peněz.

Když budete starou budovu bourat, tak byste ji měla vyřadit. Není to výdaj z důvodu nové výstavby, kterou budete dělat vy, vy jen připravujete pozemky na prodej. Všechny výdaje s bouráním by měly jít do provozu, např. 518 s pol. 5169.

Ohledně materiálu, který se získá při bourání, při způsobu B jen zaúčtujete 261/644, položka RS je 2310.

Město zřídilo na základě usnesení ZM organizační složku. Zřizovací listinou jí předal majetek k hospodaření, jehož soupisy tvoří přílohy ZL. Pro další vymezení majetkových práv a povinností pouze ve ZL je uvedeno, že je povina se řídit předpisy a zákony upravující hospodaření s majetkem a je uvedeno např. zák. 128/2000, 250/2000, 563/1991.Organizační složce je při rozpisu rozpočtu formou limitu dána k dispozici určitá částka, kde závazným ukazatelem je pouze celková výše rozpočtu a mzdové prostředky, ostatní položky mohou být v rámci org. složky měněny. V účetnictví města máme pro org. složku organizaci, kde všechny příjmy, výdaje, majeteke jak na účtu 028,023, podrozvaze, ale i náklady a výnosy účtujeme. Jaký je správný další postup při nakládání s majetkem? Organizační složka např. nakoupí ze svého rozpočtu skříň nebo získá dar (da.smlouva na město, ale s určením pro org. složku). Musí být vždy změněna dodatkem zřizovali listina? Jaký je správný postup? Nebo stačí do ZL například uvést, že majetek bude zřizovatelem kotnrolován 1x ročně při inventurách na stavy v účetnictví a evidenciá v org. složce. Děkuji za pomoc a odpověď.

Organizační složka města nemá právní subjektivitu (což asi víte), takže je to záležitost plně vnitřní. Do ZL stačí např. uvést a další majetek předaný v průběhu činnosti k využití OS na základě vnitřních dokladů...

Naše obec pořádá sportovní akci ve střelbě a získala finanční prostředky na její pořádání. S podnikateli byla sepsána sponzorská smlouva, kterou přikládám do mailu. Jak mám příjem tohoto sponzorského daru zaúčtovat? 231 3419 2321/ 649. Ještě bych chtěla doplnit, že jsme plátci DPH, tak jestli je tento dar předmětem DPH.

Upřímně - moc mi ta smlouva nepomohla. Obsahově je to jen dar, není vyžadována žádná reklama ani jiné protiplnění (ve smlouvě). Nevidím důvod proč má název sponzorská, zde by klidně stačila darovací, pak bez DPH a zaúčtování 231 3419 2321 MD / 672 D.

Jinak kdyby za dar chtěli nějakou reklamu - na trička, mantinely, zveřejněné firmy - tak spíše jako služba, pak účet 602, pol. 2111 a zdanit DPH. Zde mi to připadá zbytečné.

Podle obsahu je to klasická darovací smlouva - rozhodně nepodléhá DPH a účetně řešit v režimu přijatý provozní dar.

Potřebovala bych trochu poradit se zaúčtováním finančního daru Římskokatolické farnosti v naší obci. Zastupitelstvo obce schválilo finanční dar ve výši 10.000,- Kč na opravu a rekonstrukci kostela s tím, že po nich nebudou chtít vyúčtování. Tento finanční dar bych zaúčtovala: 572 MD / 231 par 3330 pol.5223 D.

Plně souhlasím, je to dar, není právní nárok, není potřeba účtovat o předpisu závazku, stačí proti výdaji. Když není k vypořádání, stačí rovnou 572, nemusí se přes 373.

Jak účtovat služby k nájmům bytů (předprodej).Účtovali jsme služby, které platíme za nájemníky na účet 311 MD, ale auditor chce, ať je účtujeme na 324. Takže účtujeme předpis služeb od nájemníků 311/324, úhradu 231/311 a na MD 324 účtujeme služby, které platíme dodavatelům za nájemníky. Při vyúčtování služeb příští rok účtujeme dle zaplacených faktur za služby (máme je na 324 MD) dodatečný předpis, pokud je předpis záloh od nájemníků nižší než zálohy, které za nájemníka zaplatíme my tak 311/324 nebo v opačném případě -311/-324, takže na 324 na MD a D by měly správně být stejné částky. Přeplatky pak vyplácíme D 231 a -311D a přijaté úhrady nedoplatků na 231/311. Musíme ještě účtovat něco k účtu 324 nebo k ostatním účtům, aby to bylo dobře?

S účtováním na 324 MD, když hradím služby za nájemníky nemohu souhlasit, snížení zálohy to není, záloha by měla být v přijaté výši na závazku až do doby zúčtování. Mám obavu, že vám auditor dobře neporadil. Správné účtování služeb v přeprodeji i ve vztahu k dodavatelům služeb i ve vztahu k nájemníkům máme podrobně popsáno v dokumentu ke stažení "2012 Služby nájemné přeprodej účtování".

Jinak to zaúčtování z hlediska vyrovnání účtů vypadá správně, z hlediska zkreslování skutečnosti během roku však správně není, pohledávka a záloha by se měla započíst až při vypořádání. Je to můj názor, je mi líto.

Jsme DSO Vodovody a kanalizace, členské obce vložily majetek do hospodaření svazku. Převzetí od obce: 021 MD x 081 D, 401 D (ZC), 403 D (ZC transferu). Můj dotaz se týká části transferu, který svazek od obce převezme. Pro svazek to není dotace (dotaci dostala obec), tak si nejsem jistá, zda bude svazek převzatou část dotace od obce rozpouštět do výnosů na účet 672. Pokud ano, tak bude tento výnos na účtu 672 osvobozený od daně z příjmů? Jedná se o částku v řádech sta milionů a nevím, jak zdůvodnit osvobození transferu, když svazek není příjemcem dotace. Můžete mi prosím napsat podle jakého zákona by bylo osvobozeno, nebo zda se nebude 403 rozpouštět? Logicky si myslím, že výnos měl zůstat u příjemce dotace.

To rozpuštění je z důvodu akruálu a je správně u DSO. Dotace jako zdroj se vždy váže k majetku a v případě předání majetku mezi vybranými UJ se s majetkem jako částí zdroje i převádí, takže je potřeba tento princip akceptovat.

Z hlediska daně z příjmů je ta situace trochu jiná - jedná se o to, že obecně dotace nejsou předmětem daně z příjmů - to je napsáno v §18 odst. 4 písm. b) zákona o dani z příjmů. Na druhou stranu ale musíte dát pozor na obecnou podmínku daňové účinnosti odpisů. Totiž daňová vstupní cena majetku se koriguje o přijatou dotaci (to je napsáno v § 29 odst. 1 zákona o dani z příjmů  - ta poslední část).  Tedy obecně u nezisků - sice na jedné straně dotace ve výnosech nejsou předmětem daně, na straně druhé ale je nutno korigovat v našem případě vstupní cenu a tím i objem daňově účinných odpisů.