Dotazy

Dobrý den, mohla byste mi prosím odpovědět na dotaz ohledně darovaného majetku? Podnikatel nám daroval lokální výstražný systém na poldr v hodnotě 210.890,00 bez DPH. Darovací smlouva byla podepsána 7.2.2013, zápis o předání a převzetí díla podepsal pan starosta 30.1.2013. Systém nebyl dosud namontován (z důvodu špatných venkovních podmínek). Účetně bych zavedla 021/401, ale nevím k jakému datu. Za normálních okolností bych měla zavést do majetku asi k 7.2., ale smlouva se mi dostala do ruky až v dubnu, takže už bych raději počkala, až bude systém opravdu uveden do provozu a napsala odůvodnění do zařazovacího protokolu (z důvodu špatných venkovních podmínek apod. se realizace zdržela). Můžu to takto udělat? A ještě bych měla jeden dotaz ohledně DPH. Jsme plátci DPH, protože provozujeme vodovod pro občany. Pokud nakupujeme materiál k vodovodu nebo ho opravujeme, tak si nárokuji vrácení DPH. Nyní děláme nové vrty - u všech faktur, které se týkají vrtů si také nárokuji vrácení DPH a na 042 účtuji cenu bez DPH (doufám, že je to tak dobře). V budoucnu možná předáme vodovod k provozování místnímu svazku Vodovody a kanalizace. Byl by potom nějaký problém s tím, že jsem si teď nárokovala vrácení DPH? Mám si vést nějakou evidenci u karty majetku? Děkuji za odpověď.

1. Ano, můžete. Majetek se zařazuje do užívání dle §14 odst. 12 po splnění "způsobilosti k provozu", tj. argumentace montáže je zde dostatečná pro zařazení až k datu zahájení užívání. Zápis 021/401 je dobře, ocenění by mělo být v RPC, což však může odpovídat ocenění, které sdělil podnikatel.

Ještě může být varianta,  že se daroval systém a vlastní montáž by se realizovala již jako výkon obce.  Potom by to spíše bylo MD 042/Dal 401 - relativně co nejdříve, nějaké vedlejší náklady no a potom zařazení .... k prokázání, že jsme již vlastníky po předání, tak bychom se snažili do svého účetnictví dát.

2. Vše děláte dobře, do ocenění DM nárokované DPH na odpočet nevstupuje. Pokud by následně došlo k předání do svazku (vkladu), který by byl bezúplatný, nastal by dle mého názoru určitý problém:

- pokud se podíváte na § 13 odst. 4 písm. f) zákona o DPH, i u vkladu existuje fikce "dodání" v případě, že byl uplatněn odpočet DPH - tedy muselo by dojít k odvodu, pokud je svazek plátcem, mohl by si na druhou stranu nárokovat odpočet a mohlo by mezi vámi dojít k finančnímu vyrovnání.

- je ale také třeba dát pozor na skutečnost, že ty vrty jsou stavbou - tedy převod staveb je obecně od DPH osvobozen, pokud k němu dojde po více než 5 letech - nyní se ale můžete rozhodnout, že i po 5 letech se uplatní režim s DPH (což by bylo optimálnější). Nicméně pokud by nastala situace, že nyní to postavíte s odpočtem a třeba v roce 2019 to vložíte do svazku, potom by to teoreticky mohl být vklad osvobozený od DPH, nicméně s tím problémem, že potom by bylo nutno zase dělat vyrovnání odpočtu DPH podle §78 (viz jak je to rozdělení na desetiny, které se postupně odbydlují ...). Takže pokud to zrekapituluji - i v tomto případě by to bylo vhodnější sjet v režimu DPH (samozřejmě pokud je svazek plátcem - pokud by byl neplátcem, tak by asi bylo vhodnější to realizovat jako plnění osvobozené od daně a raději provést úpravu odpočtu podle §78).

Na kartu majetku by samozřejmě bylo krajně vhodné uvádět informaci o tom, že byl uplatněn odpočet DPH a to právě ve vztahu k následným majetkovým operacím s investicí. Pokud se podíváte do dokumentů - když to nebude na kartě majetku, nabídli jsme takovou excelovou tabulku pro sledování.

Sousední obci jsme zaplatily neinvestiční náklady na děti v MŠ za šk.rok 2011/2012 zápisem 349/ 3111 5321 , teď v dubnu 2013 nám vrací přeplatek cca 6.000,- a prý mají rozpočtováno minusem na příjmu 4121 a my máme vratku též zaúčtovat minusem na 3111 5321. Prý tak máme zaúčtovat kvůli konsolidaci. Je to správně ?

No když oni mají minus 4121, tak u vás je minus 5321 správně, můžete nechat. Z hlediska RS by bylo správně, kdyby oni vrátili s 5321 a vy jste přijali s 4121. Ale ve výsledku se nejedná o nějaký podstatný rozdíl. Účet u vás je však určitě správněji minus 572 než 672.

Dobrý den, pronajali jsme kantýnu na hřišti soukromé osobě a byla jim schválena záloha na nákup zboží, která je vratná do konce roku. Jak zaúčtovat?

Dala bych spíše jako půjčku, musí však být schválena zastupitelstvem. Lze na 316, položka by měla být 5612, pokud je bezúročná, ale správně by měla být s úrokem, alespoň nízkým. Lze pak i dát na účet 067, ale myslím si, že 316 je zde asi i přesnější. Nelze říkat něčemu záloha, co nepořizujeme pro sebe.

Dobrý den, obec uzavřela s PFČR smlouvu p bezúplatném převodu pozemku. Řídila jsem se Vaší odpovědí na stejný dotaz ze dne 8.1.2013 a to v části o ocenění pozemku. Dotázala jsem se na PF v jaké hodnotě pozemek vyřadili a odpověď zněla, že účetní hodnoty pozemků neevidují. Pak jsem ocenila RPC. Po čtrnácti dnech přišel z PF mail, že zjistili účetní hodnotu pozemku. Ta se však liší od ocenění RPC o 337,-kč. Mám ocenění RPC opravit nebo nechat?

Pozemky, které se neodpisují, je lepší opravit, není to problém, zápis je jen 031/401 a oprava na kartě. Jste již asi patnáctá, které nejprve řekli, že ceny nemají a následně je sdělili. Posílali jsme i dotaz na MF, jak nabrat pozemek z Poz. fondu, když řeknou, že neoceňovali pozemky (můžeme říci, že neocenění poz. je  v rozporu s obecnými předpisy), od té doby se však ozývají s doplněním informací. Možná je to jen náhoda, ale je to krůček k "lepším zítřkům". Děkuji za dotaz s dobrou zprávou.

Dobrý den, mám dotaz, který se týká poplatku za vodné. V obci máme neplatiče, který dlouhodobě neplatí za vodu. Zastupitelstvo rozhodlo o odpojení vody a po určité době byl dluh splacen. Za znovu připojení byl vyměřen poplatek 1000 Kč. Jak mám tento poplatek účtovat?

Stejně jako vodné, není to správní poplatek , je to služba, tj. 602. Podle registrace nejste plátci - tedy DPH neřešíte, nicméně samozřejmě i toto plnění vstupuje do obratu (pokud jste již plátci, tak samozřejmě s DPH).

Dobrý den, mám dotaz, jak vyřešit případ, již máme schválený vyrovnaný rozpočet, nyní dělám rozpočtové opatření. V loňském rozpočtu jsme měli rozpočtovanou úhradu rekonstrukce chodníků, bohužel jsme nakonec faktury do konce roku všechny neuhradili, ale do nového rozpočtu, který jsme již měli hotový jsme tuty částky nezahrnuli s předpokladem, že již budou tyto faktury uhrazené. V letošním roce jsme uhradili faktury a nyní si nejsem jista, zda mám rozpočtové opatření dobře. Z položky 5901 Nespecifikované rezervy jsem použila veškerou částku, ta bohužel nebyla dostačující, tak jsem ještě na stranu příjmů zapojila financování 8115, je takto možné upravit rozpočtové opatření, aby se mi rovnaly příjmy a výdaje.

Ano, ale za podmínky, že ke konci roku 2012, resp. k 1.1.2013 byl zůstatek na 231 vyšší nebo roven částce, kterou na 8115 na MD zapojujete. Rozpočtové opatření pak bude: 6121 D (5171? - píšete rekonstrukci, tak dávám na TZ chodníků na položku 6121),= 5901 minus D a 8115 MD.

Řeším zpracování závěřečného účtu za rok 2012, letos bude zastupitelstvo schvalovat hospodaření obce. Máme kladný výsledek, ale nevím jak to správně formulovat. U příspěvkové organizace se určí do, kterého fondu se zisk převede, ale obec fondy nevytváří, tak váhám nad formulací. Prosím o radu a předem moc děkuji.

Závěrečný účet je něco jiného než schválení účetní závěrky. Hopodaření obce se řeší v závěřečném účtu. Schválení účetní závěrky vyžaduje samostatné schválení účetní závěrky obce X zpracované k 31.12.2012 za účetní období roku 2012; toto schválení v sobě obsahuje i schválení VH z výkazu ZZ, k čemuž nemusí být výslovné schválení a VH nelze jinam převést , než na 432, takže se žádné přerozdělování VH rovněž výslovně neschvaluje. Jinak se však postupuje u PO, kde schválení VH a rozdělení do fondů vyžaduje zákon 250/2000 Sb.

Takže mimo závěrečný účet je potřeba zastupitelstvu předložit závěrku obce (rozvahu, výkaz ZZ a přílohu, větší obce i Přehled toku hotovosti a kapitálu), příp. uvést odkaz, kde je závěrka zveřejněna (stránky MF, pokud již bude ke schvalování zveřejněna). Můžete přiložit např. i inventarizační zprávu schválenou radou a jen dát návrh na usnesení: Zastupitelstvo obce schvaluje účetní závěrku obce XY zpracovanou k 31.12. 2012 za účetní období od 1.1.2012 do 31.12.2012.

Dobrý den. Poprosila bych o odpověď ohledně smlouvy o výpůjčce pro PO (školu). Tuto schvaluje Rada obce. K základní škole patří také budova družiny a tělocvičny. Kdyby chtěla škola tělocvičnu pronajímat - kde je nutné uvést tuto možnost : do smlouvy o výpůjčce, nebo do dodatku zřizovací listiny ? Podmínky pro pronájem (cenu,...) by měla schválit Rada obce ? Pokud by škola chtěla pronajmout část budovy družiny (například pro obchod) musel by být záměr zveřejněn, tak jak je tomu u obcí?

právní výklad (Mgr. Musil) :

Ve věci dotazu uvádím:
Obecně lze výpůjčku definovat jako bezúplatné přenechání věci k užívání. Práva a povinnosti vypůjčitele upravuje Občanský zákoník v § 661, přičemž stanoví, že bez výslovného souhlasu půjčitele není možné, aby byla vypůjčená věc přenechána třetí osobě do užívání. Prakticky to znamená, že by obec měla právo příspěvkové organizace věc dále pronajmout udělit již ve smlouvě o výpůjčce nebo minimálně písemně samostatným právním úkonem.

Dále k naznačeným případům je třeba poznamenat, že pronájem tělocvičny za účelem provozování zájmového kroužku nebo sportu na jednu či dvě hodiny týdně lze považovat za hospodaření s věcí podle předmětu činnosti stanoveného zřizovací listinou pro školy a na základě této argumentace bych se přiklonil k názoru, že příspěvková organizace, jako právnická osoba odlišná od obce, nemusí tento záměr zveřejňovat podle ustanovení § 39 obecního zřízení.
K případu pronájmu části budovy, ve které je umístěna družina, bych již byl skeptický a pro jistotu bych obci doporučil nejen tento záměr projednat v radě města, ale taktéž zveřejnit podle ustanovení § 39 obecního zřízení. K mému závěru mě vedou dvě věci, za prvé ustanovení § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a ustálená judikatura ve věci nakládání s nemovitým majetkem obcí.
V prvním případě zákon stanoví příspěvkovým organizacím povinnost hospodařit s majetkem zřizovatele, popřípadě se svým vlastním majetkem, pouze v rozsahu, v jakém plní svůj účel za kterým byla zřízena. Ve druhém případě se soud přiklání k tomu, že ustanovení § 39 obecního zřízení je potřeba vykládat extenzivně ve prospěch práva občanů obce podílet se na správě věcí veřejných. Ve světle kombinace uvedené dvojí argumentace mi pak vyplývá, že budova družiny je nemovitost sloužící k plnění veřejných potřeb, přičemž pronájem její části za účelem provozu obchodu je čistě podnikatelská činnost, která není příspěvkovým organizacím, podle zákona, vlastní a pokud se již příspěvková organizace rozhodne takto nakládat se svým majetkem, měla by o tom v duchu obecního zřízení minimálně zpravit občany města, a to tak kvalifikovaně, aby mohli podávat své námitky a návrhy, popřípadě nabídky.

Doplňující dískusi s panem Mgr. Musilem k této problematice posílám mailem na vědomí přímo vám.

Jedná se mi o vyřazení majetku, abyste tomu lépe rozuměla máme v majetku pastevní oplocení, které nám obyvatelé zcizují, proto na ZM dne 8.4.2013 bylo rozhodnuto, že se toto oplocení rozebere a dá do Sběrných surovin, nebo prodá zájemcům z řad obyvatel. Ještě jsme žádný majetek do Sběrných surovin nedávali, takže s tím nemáme žádné zkušenosti, proto bych potřebovala poradit jak to v takovémto případě probíhá. Určitě nebude stačit pouze doklad o přijetí ze Sběrných surovin, není tam přenesená daňová povinnost? A také jak to probíhá, když bychom prodávali tento majetek občanům? Dále jestli stačí pouze zápis ze ZM k vyřazení tohoto majetku, protože cena tohoto oplocení je přes 1,5 milionu korun.

Podkladem pro vyřazením může být souhlas ZM jen jako část, správně by měl být nějaký vyřazovací protokol s důvodem a jak bylo s majetkem naloženo. Vzory vyřazovacích protokolů jsou na našich stránkách v dokumentech ke stažení.

Ohledně zúčtování: zůstatková cena 551 MD / 081 D a samotné vyřazení ve vstupním ocenění (1,5 mil.)081 MD / 021 D.

Ohledně zařazení materiálu vzniklého z demolice způsob A: 112 MD/ 507 D, ocenění např. dle bazarů, nebo obdobného výrobku na internetu..., při prodeji 544 MD / 112 D.

Způsob B: při prodeji 544 MD / 507 D  (u 507 opravdu na str. D).

Tržby z prodeje (stejné od lidí, jako od sběrných surovin) , asi budou spíše v hotovosti: 261 MD / 644 D.

Z hlediska DPH - pokud to budete prodávat sběrným surovinám (plátci DPH), tak asi skutečně jako odpad (druhotné suroviny) a bylo by řešeno v režimu PDP - tedy účtovalo by se to bez DPH s tím, že by si DPH přiznával odběratel (tedy u vás by to byl ř. 25).

Pokud prodej občanovi - neplátci - z mého pohledu budete fakturovat v částce + DPH jako standardní zdanitelné plnění.

Ještě mne jen napadá - pokud by to bylo prodáváno nějakému plátci DPH ne jako odpad ale třeba plotové dílce či něco takového, pak by asi režim PDP nebyl a klasicky byste to dávali s DPH (to se ale skutečně netýká situace "prodej šrotu do sběrných surovin ...")

Dobrý den, prosím o radu k zaúčtování dotací. Vím, že na toto téma již bylo napsáno mnoho, přesto prosím o kontrolu mojí varianty. V dubnu 2012 jsme podepsali smlouvu o poskytnutí neinvestiční dotace od Středočeského kraje (FROM) na opravu místní komunikace. To jsem zaúčtovala do podrozvahy na 942/999 Na konci roku proběhly veškeré stavební práce, které jsem účtovala 511//321 (vždy s příslušným UZ) V prosinci 2012 jsme odesílali na Kraj Žádost o převod fin.prostředků. Na žádosti byla uvedena jak celková částka dotace, tak požadovaný podíl (75%). S ohledem na „věrný obraz“ jsem zaúčtovala celou částku přislíbené dotace na 348/672. Brala jsem to tak, že v roce 2012 mám všechny náklady a výnosy k akci a v roce 2013 budu mít všechny příjmy a všechny výdaje (protože faktury za opravu byly proplaceny až v lednu 2013) Při auditu za rok 2012 jsem to po menším boji obhájila, i když myslím, že se v tu chvíli asi ani neřešila částka, ale postup. Závěr auditorů nakonec byl, že je to správně. V únoru 2013 bylo odesláno Závěrečné vyhodnocení a vyúčtování akce a ten samý měsíc bylo ze SČ Kraje proplaceno 75% dotace. Zbytek dotace dosud nebyl proplacen. Prosím o informaci, jak účtovat nyní v roce 2013. Původně jsem chtěla už jen k datu odeslání závěrečného vyhodnocení odúčtovat dotaci z podrozvahy a příjem dotace zaúčtovat na 231 + položka 4122 // 348, ovšem když to teď zpětně vše kontroluji, přijde mi to nějak moc jednoduché. Prosím o info, zda to tak může být, případně pokud je účtování špatné, jak nejlépe opravit. A ještě jedna věc. Závěrečné vyhodnocení bylo podepsáno s datem 31.1.2013 a odesláno poštou dne 7.2.2013. Účtovala jsem k datu odeslání. Je to tak správně?

Správně jste měla účtovat v roce 2012 jen dohadu 388/672. Až k vypořádání 348/388 a případně +/-672.

Když jste účtovala na 348 k datu 2012, tak jste však měla k zápisu na 348 i vyřadit z podrozvahy. Z podrozvahy se vyřazuje v těchto případech: 1. když přijde záloha na dotaci, tak ve výši zálohy; za 2. když předepisuji pohledávku (ne dohadu 388, ale pohledávku 34x) do rozvahy. Takto jste měla pohledávku v rozvaze a podmíněnou v podrozvaze, tudíž duplicitně.

Ohledně data , kdy předpisujeme transfer. Je to k okamžiku vypořádání, ale nikdo nedefinoval, co je okamžik vypořádání. Doporučujeme nějaký okamžik, kdy poskytovatel uzná nárok na transfer. Ale protože není definice, tak je vše dobře. Datum podpisu vypořádání, nebo datum odeslání, nebo datum potvrzení od poskytovatele, pokud se dá nějaké očekávat....

A doplnění - s ohledem na to, že když nikdo nedefinoval okamžik vypořádání, tak jste mohla i ten konec roku 2012 za vypořádání považovat, když jste již veděli, že náklady jsou komplet a dílo dokončeno. Takže je opravdu zde těžké, aby kontrola něco vytkla, protože se v těchto případech nemá čeho chytit v předpisu....

Dobrý den, mám dotaz ohledně účtování daně dle §92 u přijatých zálohových faktur. Obdrželi jsme zálohovou fakturu na stavební práce- opravy a zároveň se jedná o přenesenou daňovou povinnost dle §92. Daň zpět nárokovat nebudu. Jak mám prosím o tomto účtovat? Nějak si s tím nevím rady. Mám účtovat o odvodu daně hned při přijetí zálohové faktury přes účet 314 ZJ 610 MDZáklad, 314 - MD daňx 34325 D ZJ 610, 321 D nebo až při konečném vyúčtování? Děkuji za odpověď.

Tady je celkem situace jasná. §92a odst. 1 má zvláštní definici, v jakém okamžiku se DPH přiznává (je to výjimka z obecného nastavení)

(1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Takže skutečně u režimu PDP se zdanění provádí až k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění - nikoliv při záloze. Takže zatím klasicky na 314 (052) a DPH neřešíte - to až při vyúčtování.

Dobrý den, jedna firma pro nás dělala výběrové řízení na investiční výstavbu nové zástavby 26 RD. Podmínka pro vstup do výběrového řízení byla složit jistinu ve výši 100 000,- na účet obce. Na účet nám tedy přišlo několik plateb. Potřebovali bychom poradit jak správně zaúčtovat příjem jistiny a také vrácení jistiny jednotlivým firmám. Děkuji

Příjem jistiny: 231 8901 MD / 378 D , nebo pokud máte depozitní účet tak 245 MD / 378 D a vratka jistiny jen obráceně 378 MD / 231 8901 D nebo 378 MD / 245 D. Bylo by možné i účtovat přes 321 jako dod.-odb. vztah (např. abyste nemuseli dávat IČ kvůli PAP, zde je to zbytečná info pro stát, ale nevím, někdo použÍvá výhradně 321 ke KDF, tak postupujte dle svých technik). V případě jistin se jedná o cizí peníze převedené na účty účetní jednotky. Jistina, když se následně stane příjmem, tak se  dává na RS buď přes položku 4132 (8901 D a 4132 MD), lze zvolit i položku dle druhu příjmů (např. 2324 apod.). Obojí je však dobře.

Můžete mi poradit kde mám hledat, jestliže mám chybu ve výkaze PAP? Jedná se o chybu jednostranné výkazové kontroly obsahu: kontrola JVK 030Q3 chybná vazba Papj 35

JVK = Jednostrané výkazové kontroly (JVK) slouží ke kontrole dat mezi výkazy PAP, Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty. Výsledek těchto kontrol, se promítne pouze do stavu zpracování výkazu PAP, nikoliv do stavu zpracování výkazů Rozvaha a Výkazu zisku a ztráty.

Řádek 35 - jedná se o sloupec korekce u účtu 311, tj. asi na účtu 194

Tj. chyba by byla, kdyby ve výkazu PAP část I rozvaha nesouhlasil PS+D-MD na hodnotu v rozvaze v sloupci korekce. Tato kontrola platí od 3/2013. Jen upozorňuji, že mám staženou verzi ze začátku roku, tak doufám, že tam není změna. Jedná se o soubor s názvem: CSUIS_Kontroly ALL....

Kupujeme starší traktor, který bude sloužit pro účely veřejné správy, ne k podnikání. Jak hodnotit stav, kdy přijde občan, že chce svézt např. nějaký odpad ze zahrady nebo odvézt dřevo z lesa za úplatu, např. 2x za měsíc. Z tohoto příjmu odvedu DPH, musíme platit silniční daň? Děkuji za odpověď.

Já se domnívám, že takový traktor vůbec není předmětem daně silniční - jedná se o §2 odst.2 písm. a) zákona o dani silniční.

(2) Předmětem daně nejsou [1c] jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu, [1c]

a) speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu,

Takže potom by bez ohledu na způsob využití tento traktor vůbec nebyl uváděn do přiznání.

Prosím o upřesnění okamžiku předpisu pohledávky u prodeje majetku - předpis máme zaúčtovat k datu: 1) návrhu na vklad nebo 2) podpisu kupní smlouvy nebo 3) rozhodnutí zastupitelstva Jak je to u smlouvy o smlouvě budoucí?

Okamžiku uskutečnění účetního případu je okamžikem plnění a dle ČÚS 701 je v případě převodu nemovitostí datum podání návrhu na vklad.

V rozvaze účtujeme o plnění, ne o smlouvě. Tudíž předpis pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí je nemožný. Jedině je možné zapsat do podrozvahy, pokud splňuje obsah nějakého podrozvahového účtu, pak asi k datu podpisu posledního účastníka smlouvy.