Dotazy

Obec má zřízen běžný účet 231 420 k úvěrovému účtu 451 100. Z běžného účtu jsou na úvěrový účet převáděny prostředky na úhradu úroků a poplatků úvěrového účtu. Účet 262 se v tomto případě asi nepoužívá, ale používají se položky 4134 a 5345. Zaúčtuje se takto? 231 420 DAL par. 6330 pol. 5345 MD 451 100 pol. 4134 451 100 DAL 6310 5141 MD 562 300

O běžném účtu k úvěru je lepší účtovat jako o dalším ZBÚ. Takto byste si jakoby snižovala a zvyšovala úvěr, takže místo 451 dát 231.xy a provádět převody jako z účtu na účet. Ostatní zaúčtování je přesně správně.

Místní knihovně byla naúčtována ztráta knih od příspěvkové organizace Knihovny Žďár, od které si knihy místní knihovna půjčuje. Knihovna je organizační složka obce. Prosím o jakou položku a účet z účtové osnovy půjde. Dále jsme darovali dřevo místní farnosti (darovací smlouva) na výměnu lavic v kostele. Prosím o radu jak toto zaúčtovat. Dřevo nedáváme na zásobu během roku, až při inventuře.

1. V prvním dotazu se jedná o škodu, správně 547 MD / 349 D a úhrada 349 MD / 231  odpa 3314 pol. 5909.

2. Při pořizování dřeva - nákup, těžba, doprava používáte asi nejčastěji účty 501,518..., bylo by vhodné např. přeúčtovat jen 543 MD / 508 D. Je to jen vyjádření nákladu dle správného druhu nákladu. Nic jiného se nezaúčtuje, ale hodnota 543 by měla obsahovat ocenění dřeva jako výrobku.

Když se dřevo dává na sklad ke konci roku, tak účtujeme o zásobách vlastní výroby. Tj. zjistí se ocenění zásob vlastní výroby a zaúčtuje se 123/508 dle stavu ke konci roku. 508 bude mít jako náklad vlastně zápornou hodnotu, vypovídací fce je v tom, že koriguje ty nabíhající náklady v průběhu roku na výrobu dřeva - 501,518 , které ještě nešly do spotřeby.

 ALT NEJ - dotaz č. 2.

Byť to není nikde výslovně popsáno, považujeme za adekvátní zaúčtování MD 543/D 508. Nicméně jak jsme procházeli Vaši registraci - jste plátci DPH a je pokud uplatňujete odpočet DPH na vstupu z lesa jako celku, je nezbytné provést odvod DPH z bezúplatného darování dřeva (§13 odst. 4 zákona o DPH). Potom bych musel účtovat MD 543/Dal 508 (základ daně) a k tomu MD 543/Dal 343. Asi pro zjednodušení by bylo nejvhodnější účtovat základ daně běžnou cenu bez DPH a k tomu odvod DPH (20%).

Chtěla jsem se zeptat, zda jsem povinna odvést DPH za dodvatele, který je podle insolvenčního rejstříku v úpadku a já mu mám platit fakturu. Jde o akci, která je hrazena z dotace a mám strach, aby tam nedošlo k nějakému zádrhelu při jejím vyúčtování. Nestačí nějaké prohlášení od oné firmy, kde mi napíše, že DPH odvede?

Určitě v těchto případech nemáme institut, že bychom automaticky odváděli DPH za dodavatele (pokud se nejedná o plnění v režimu přenesené daňové povinnosti). Jedná se potenciálně o institut ručení - §109 zákona o DPH:

§109

Ručení za nezaplacenou daň

(1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen "příjemce zdanitelného plnění"), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že (2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění

a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen "poskytovatel zdanitelného plnění"), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny [25] , nebo b) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko.

Pokud tady nebude prokázána zjevně nesprávná cena, případně pokud tady nebude ve vztahu ke vzájemnému propojení možné dokázat nějaký úmysl, neměl by zde dle mého názoru tento institut být aplikován. Jen na okraj - pokud je již firma v insolvenci, ale stále dodává, potom insolvenční správce asi měl vyhodnotit, že z běžného provozu je společnost schopna plnit své závazky (což také pro Vás může být argument).. - pořád se mi to jeví tak, že byste se neměli dostat do pozice ručitele.

Dobrý den, vlastníme cenné papíry - hromadné akcie na jméno a byly emitentem v rámci výměny přeceněny, tj. nominální hodnota jedné akcie klesla- máme přecenit na účtu -069/407?

Vlastní změna nominální hodnoty akcie (bez výplaty akcionářům ze snížení základního kapitálu) - například za účelem krytí ztrát minulých let, nemá vliv na ocenění finančních investic.

Nicméně finanční investice se oceňuje RPC, na účtu 069 se přeceňuje RH (pokud jsme ji schopni stanovit). Snížení základnho kapitálu (lépe ale řečeno zejména objem dříve dosažených ztrát) může být indikátorem ke snížení reálné hodnoty - pokud se vám jeví toto jako relevantní, tak lze zápisem 407/069 přecenit.

Nemusí to tak však vždy být, vychází se spíše z potenciálního ocenění akcií dle trhů nebo jejich prodejní ceny (případně třeba lze i odvodit z nějaké nabídky, pokud někdo v relativně nedávné historii nabízel možnost odkupu). Ve Vašm případě lze asi předpokládat, že takové informace nejsou k dispozici, takže snížit ocenění bychom doporučovali zejména v situaci, pokud víte, že hospodaření té společnosti je dlouhodobě špatné ... (ale samozřejmě nejsme schopni říci, zda na 10%, 20%  - to by již bylo na Vašich odhadech). (ZN)

V závěrečném účtu vždy schvalujeme výši části zisku, která bude převedena z vedlejší činnosti do hlavní. Zaúčtování pak ve vedlejší činnosti 431 000/241, v hlavní činnosti pak 231/432 0300. V případě, že část zisku ponecháváme ve vedlejší činnosti, pak zaúčtuji 431 0000/432 0000. Nyní nastala situace, že chceme pořídit z hlavní činnosti do vedlejší drobný dlouhodobý majetek, který chcemu pokrýt peněžními prostředky z vedlejší činnosti. Nechceme využívat účet 262 ani 395 vzhledem ke vzniklým zůstatkům na těchto účtech v jednotlivých okruzích. Bylo by možné po schválení převodu a RO v ZM ve vedlejší činnosti zaúčtovat 432 000/241 a v hlavní činnosti 231/432 0300? Důvod pořízení z hlavní činnosti je ten, že máme nastavený systém, že veškerý majetek pořizujeme v hlavní činnosti, kde jej i odepisujeme.

Ona je teď  již situace hodně jiná, od roku 2010 již má obec jen jeden VH, o kterém se účtuje jako o celku, samozřejmě jde s analytikou, že si rozdělíte 431. xx na VH z hlavní a 431.xy na VH z vedlejší, nebo až při převodu na 432 zápisem 431/432 si na 432 s oddělenými analytikami evidujete převod VH na 432 z hlavní a převod na 432 z vedlejší. Takže VH z vedlejší činnosti se do hlavní již jakoby nepřevádí. Ty oddělené analytiky mají smysl pro vypovídací schopnost, že si zachováte historii jak se vyvíjel VH v hlavní a VH ve vedlejší.

Je však možné převést volné peníze z účtu na účet, zápisem 262 MD / 241 D a 231 4131 MD/262 D, místo účtu 262 to může být i účet 395. Problém totiž je, že ne vždy "volné peníze" na účtu 241 odpovídají výši VH z vedlejší činnosti, mohou se lišit o pohledávky, závazky k hospodářské činnosti...

Pokud se vám však plně hodnoty rovnají, lze zaúčtovat tak jak uvádíte, ale nezapomeňte že zápis 431/432 pak ještě musíte udělat i pro VH z hlavní činnosti.

Dobrý den paní inženýrko, dne 20.9.2012 jste odpovídala na dotaz ohledně vratek soc.dávek, které jsou příjmem obce. Uvádíte, že tyto vratky se mají účtovat na Odpa stávající dávky tj.např. 41XX a položka 2324.předpis 315/MD/649 D. Chtěla jsem tak zúčtovat, ale u Odpa 41XX je přípustná pouze položka 2229 dle našeho účtového předpisu. Nevím jestli je nějaká změna a jen my nemáme v počítači opravený účtový předpis. Prosím o vyjádření, jestli může být u Odpa 41XX požka 2324, pokud ano, musím to sdělit správci programu. Pokud mám nechat na pol. 2229, tak jaký výnosový účet. Děkuji

Můžete nechat 2229,  položka může být i 2329, vše je dobře. Vyhláškou o RS tento případ není striktně určen.  Výnosový účet bude zase 649.

Naše obec (jsme měsíční plátci DPH) pořádá divadelní představení. Nakoupíme v papírnictví bločkové vstupenky, bez nominální hodnoty. Ta se tam natiskne až při prodeji na představení např. 50 Kč. Prosím o radu jakým způsobem budu účtovat: – o nákupu bločkových vstupenek (501/321 a 321/231 3399 5139) - o prodeji vstupenek občanům, tedy vstupné, myslím si, že by to mělo být osvobozené plnění dle §61 ZDPH? (231 3399 2111/602 ZJ 650) - a zaplacení faktury za divadelní představení (518/321 a 321/231 3399 5169). Musím zbývající bločkové vstupenky nějak evidovat nebo je možné sepsat např. zápis, že se z 200ks prodalo 80ks a ostatní byli skartovány? Nebo je musím někde evidovat a jak, uschovat a případně použít na příští divadelní představení, které pořádáme asi 2krát do roka? Děkuji za odpověď

Nákup bločků do materiálu - v pořádku

Vstupné v pořádku , je osvobozeno

fa za div. představení - také v pořádku

Neprodané "označené" bločky nominální hodnotnou lze "nevyhazovat", pak již ale se jedná o přísně zúčtovatelný tiskopis a bylo by vhodné je vést jako svěřenou hodnotu k vyúčtování u osob, které mají hmotnou odpovědnost, aby nedošlo ke zneužití. (Obdobně jako pokutové bloky s tištěnou hodnotou).

Dobrý den, mám dotaz ohledně výkazu PAP. Obec doslala investiční dotaci z operačního programu životního prostředí. Jedná se o prostředky z SFŽP a prostředky ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU (Fond soudržnosti). Teď jsem dostala do ruky avízo k žádosti o platbu, dle které jsem účtovala 346/403. Teď potřebuji doplnit u účtu 346 IČO partnera A/P a u účtu 403 IČO transferu. U částky ze SFŽP IČO 00020729 U částky ze státního rozpočtu na předfinancování FS IČO nevím jaké uvéct.

Volíme IČ toho, kdo poskytuje tu částku na předfinancování, zde asi Ministerstvo životního prostředí (s největší pravděpodobností) - IČ je 00164801

Dobrý den, potřebovala bych pomoct se zařazením solárních panelů na bytovém domě (vlastníkem je úřad). Objednávka zněla na 4 ks solárních panelů umístěné na dvou bytových domech ve výši 140 tis. Kč bez DPH s přenesenou daňovou povinností (RCH - daň zaplatí úřad). Panely jsou určeny pouze k odvětrávání budov z důvodu výskytu písně. Představují jeden nedělitelný výrobek. (nejedná se solární panely pro ohřev vody ani pro výrobu el. energie). Dodané panely slouží pro ohřev vzduchu, který se vhání do objektu pomocí ventilátoru. Nelze tedy dělit na rám a panel (www.solarventi.cz). První faktura přišla na 110 tis. Kč (3 panely = 1.dům)a po dohodě s metodikem a auditory mi bylo řečeno, ať zaúčtuji technické zhodnocení na účet 045/231, poté vyvedu 042/045 a následně 021/042 s odvodem DPH ve výši 14%. To jsem učinila a přišla druhá faktura na 1ks solárního panelu na 30 tis. Kč (na druhý dům). Tady se názory různí. Mám zaúčtovat přímo na účet 021 bez TZ, nebo s TZ (nevadí, že cena nedosahuje 40 tis. Kč, anebo zvolit účet 022 (ale ten by byl s 20 % DPH). Nejjednodušší by bylo udělat to stejným způsobem, jako předchozí faktura, ale nevím, jestli to je správně. Navíc u účtování přímo na 021 bych nenavýšila cenu budovy a sol. panel je určen na ni. Prosím, poraďte. Děkuji. Shrnutí: jedna objednávka dva domy (3 panely a 1 panel) 1. Faktura: RCH 14%, TZ 045-042-021 2. Faktura: ?

Dle popisu se opravdu spíše jedná o součást domu, než o účelové zařízení jako samostatná věc. V případě druhé fa doporučuji jako zásah do majetku pod hranici TZ, tj. např. účet 549 a pol. 5137, na kartu zapsat, ocenění budovy nezvyšovat, je to bytový dům, tak také se 14%.

Jen poznámku - účtovat na 045 , když částka je vyšší než 40 tis. Kč je již zcela zbytečné, to rovnou na 042. 

Prosím o konzultaci týkající se ukradeného majetku. Odúčtování z majetkového účtu a vyřazení z majetkové evidence provedu ke dni krádeže? Nebo mám čekat, až policie zašle vyjádření, že bylo pátrání ukončeno? ( je možné že bude pachatel vypátrán a majetek navrácen ) Pokud se jedná o část majetku z účtu 021 ( konkrétně bronzové desky ze stavby ), vyřadím jen poměrnou část ve výši, v jaké byla vyčíslena škoda, navíc i poměrnou část z dotace, kterou jsme na pořízení obdrželi?

Odúčtování z majetku ke dni krádeže, vyřazení poměrnou částkou (081/021) vyjde z kolika je dooprávkováno, pak odhad o kolik se snížila hodnota stavby, např. na 021 je 100, škoda 20, průměrný odpis 40% - pak vyřazení 547/081 ve výši  - výpočet - 20*40% = 8, 20-8= ZC té části je ve výši 12, vyřadím 12, tím se část oprávek 8+12 navýší na 20 a vyřadíme ve výši 20 zápisem 081 MD / 021 D. V transferovém podílu - 406/672 (např. transferový podíl 80% pak ve výši 20*80%).

Když policie zjistí pachatele, pak teprve pohledávka (pohledávka za neznámým pachatelem by se v rozvaze objevit neměla) 315 MD / 649 D.

Naše obec na základě směnné smlouvy dala do vlastnictví fyzické osobě 91 m2, evid.cena v majetku obce je 3.26,-Kč/m2 a dále 9m2,evid.cena v majetku obce je 5,- Kč/m2. Fyzická osoba dala obci do jeho vlastnictví 36 m2 a dále doplatila 64 m2, cena za m2/20,-, tj. 1.280,- Kč, které složila hotově do pokladny obce. Smlouva byla podepsána 24.9.2012, návrh na vklad byl podán 4.10.2012. Náklady na sepsání smlouvy a poplatek za návrh na vklad na katastr platila fyzická osoba, ne tedy obec. Prosím o účtování tohoto celého účetního případu, dále za jakou cenu mám zařadit do majetku pozemek o výměře 36 m2,který obec směnila s FO. Děkuji.

Nabytý majetek směnou se oceňuje dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. pořizovací cenou, pokud jsou ceny ve smlouvě sjednány, jinak RPC. Tady musíte ocenění určit vy - neuvedla jste v dotazu, zda ceny byly ve smlouvě sjednány nebo ne.

Ohledně RPC - pro daňové účely bude muset mít fyzická osoba znalecký posudek, z něhož byste měla cenu RPC získat, pravděpodobně však byl zpracován i pro zjištění ocenění před uskutečněním směny.

 V případě ocenění pořizovací cenou to vypadá, že vám žádné další náklady související s pořízením nevznikly.

Zaúčtování případu:  ve výši ocenění nabytého pozemku: 042 MD / 647 D. Zařazení pozemku do majetku k datu podání návrhu na vklad - 031 MD / 042 D.

Dále předpis na odplatek: 311 MD / 647 D (výnos z prodeje vašich pozemků)

a vyřazení vašich pozemků v ceně dle účetní evidence 554 MD / 031 D.

V roce 2006 obec prodala pozemky soukromé osobě. V kupní smlouvě byla podmínka využití pozemků ke stavbě rodinného domu k trvalému bydlení s kolaudací do 5 let. V případě nedodržení tohoto závazku kupující uhadí smluvní pokutu. Ke stavbě nedošlo, teď nám na účet přišla od kupujícího částka ve výši sjednané pokuty. Je správné toto zaúčtování ? 315/641 předpis pokuty, 231/315 příjem pokuty. Jsme plátci DPH, musíme odvést z této částky DPH? Případně jaké další povinnosti nám z tohoto plynou? Děkuji za odpověď.

Zaúčtování dobře s jednou drobnou výjimkou - pohledávka vznikla ze soukromoprávního vztahu a neměl by být tudíž používán účet 315, ale 311.

Pokuta není poskytnutím zboží ani služby (nedošlo k dodání ničeho) - proto není předmětem DPH a v přiznání takové plnění nikde neuvádíte.

Z hlediska povinností zdanit daní z příjmů - tady jen pozor - mělo by být až při inkasu, pokud by k předpisu a příjmu došlo v rozdílných zdaňovacích obdobích (pokud jste obec, ne DSO -tak platíte daň sami sobě).

Dobrý den, k 31. 12. bude zrušena přísp. organizace - lesy. Od 1. 1. 2013 se stane org.složkou města. Chtěly bychom se zeptat, jak zaúčtovat rozpočtově i účetně převod peněz z bankovního účtu, pohledávky, závazky a převod majetku. Děkujeme za odpověď.

Dotaz sice krátký, ale hodně obsažný. Postup jsme podrobněji řešili v knize Účetní reforma 2012, kap. 23. Pokud nemáte knihu, napiště mi na mail iva@obecuctuje.cz a já Vám příslušnou kapitolu pošlu.

V roce 2010 byla kolaudace na ČOV,na kterou byla poskytnuta půjčka se SFŽP. Po dobu výstavby ČOV se účtovalo na 042 včetně čtvrtletních úroků. Po kolaudaci byla ČOV převedena na 021. Jak pokračovat s úroky SFŽP,dále na 042 nebo začít navyšovat 021 a nebo už jen MD 562//D 241/20? Účtujeme přes EČ.

Úroky z úvěru na pořizování DM lze zařadit do pořizovací ceny stavby opravdu jen do doby, než je stavba zařazena do užívání. Od té doby jsou již provozním výdajem (náklad vzniká po zařazení stavby do užívání), tedy od data zařazení se již úroky opravdu účtují jen 562/241.

Prosím o radu : Na účtě 469 mám pohledávku za občankou - vlastníkem RD - plátcem místního poplatku za odpad za 9 poplatníků členů rodiny (nepřizpůsobivých) za roky 2006 - 2009 + navýšení dle OZV. Jelikož nebylo reagováno na platební výměr, dala jsem exekuční příkaz na srážku z důchodu ČSSZ, který nabyl právní moci dne 16.3.2010. Od července 2011 začala ČSSZ srážek z důchodu měsíčně kolem 250 Kč, částka je v různých měsících rozdílná. Teď však občanka náhle zemřela a zbývá ještě značná částka k doplacení. Měla bych vytvořit opravnou položku, ale nevím jak ji spočítám, od kterého data. Splátkový kalendář od ČSSZ nemám a na splátkách byl uhrazen prakticky rok 2006 a malá část roku 2007. Zbývající část mi určitě nikdo z pozůstalých neuhradí. Co s tím?

Máte 2 možnosti - buď opravdu udělat opravné položky a to k zůstatku dluhu a protože nelze považovat srážky z důchodu za sjednaný splátkový kalendář, tak vycházíte z původních splatností jednotlivých vyměřených poplatků z let 2006-2009. Srážky jste asi dávala na nejstarší dluhy, takže vám asi zůstane pohledávka např. z roku 2008 a 2009 k datu přiznání poplatku - to je jeho splatnost. OP za období 2008-2010 se zaúčtují na účet 406 MD/149 D, zbytek na 556 MD/149 D.

Pokud se však dluh jeví jako nedobytný, je lepší již o OP ani neúčtovat a pohledávku vyřadit do podrozvahy zápisem 557/469 a 911/999. Určitě se však do dědického řízení přihlásit, dle mého názoru by tento dluh na dědice měl přejít.