Dotazy

Prosím, jak zaúčtovat: obec bude pořádat zájezd pro občany a chtěli bychom vybírat 50,-Kč/dítě a 100,-Kč/dospělý.Vybraná částka bude použita na výdaje za děti (např. vstupné). Dopravu hradí obec. Jak účtovat výše uvedený příjem do pokladny? 261 MD/649 ? 6171 5182 DAL 3399 2324 MD ?

Zde by asi bylo nejjednoduší vést jako výnosy a náklady. Dala bych na službu, že organizujete zájezd, tj. všechny náklady se zájezdem dávat na 5xx, související výnosy na 602.

261/602 a 231  6171 5182  a 231 3399 2111.

Šlo by účtovat jako "přeprodej" jen přes pohledávky a s tou položkou 2324, pak byste z 5xx zaúčtovala 311 MD / -5XX D a příjem 261/311 a tu položku 2324.

Dobrý den, mám tyto dotazy: a) ohledně prodeje vodovodu, dle smlouvy činí cena Kč 25.918+DPH 20%(kolaudace dne 18.8.2010,do majetku zařazeno 31.12.2011 v hodnotě 311.015, k 31.12.2011 doúčtovány neevidované odpisy Kč 4.967, k 30.6.2012 zúčtovány odpisy Kč 1.864 období 01-06) prodej vodovodu projednalo zastupitelstvo obce 25.6.2012, smlouva nabývá platnosti a účinnost dnem podpisu oběma stranami (obec podepsala 23.7.2012 a Vak podepsal 28.8.2012). Jsme plátci DPH, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH, ale bude fakturováno s DPH . 1.Zrušení oprávek MD 081/D 407 Kč 6.831,- 2.Přecenění MD407/D021 Kč 285.097 3.Faktura vystavena 28.8.2012: MD311/D646 Kč 25.918,- předpis pohledávky MD553/D021 Kč 25.915,-vyřazení z majetku MD564/D407 Kč 285.097 zrušení přecenění b) ohledně obědů pro zaměstnance v hlavní činnosti, jsme plátci DPH: -obědy nám fakturuje příspěvková organizace Kč 58/ks, která není plátcem DPH, účtujeme na 527 Kč 32(ale nevím, zda nemáme opravit na Kč 31, jelikož 55% vychází Kč 31,90může nám to audit napadnout, když je schváleno radou Kč32, nebo bylo by možné přeúčtovat Kč 0,10 na 527 jiné analytiky jako nedaňový náklad, a Kč 26 na MD 335 hradí zaměstnanec), dosud jsme neúčtovali odvod DPH z těchto obědů, je to možné obhájit ? -o prázdninách přeúčtovány obědy z naši hospodářské činnosti, provozujeme pohostinství: -faktura vydaná Kč 63/oběd cena včetně DPH 14%,odebráno do jídlonosičů-odvedeno 14% DPH-zaúčtováno MD395 Kč63pohled./D601+D343 -faktura přijatá v hlavní činnosti MD335 Kč32+MD527 Kč31/D395 Kč 63 (je nutné účtovat o DPH nebo je možné nechat takto). Moc děkuji za odpověď

1. Přecenění RH máte dobře, jste šikovná.

Z hlediska DPH jen upozorňujeme, že došlo ke změně způsobu užití vodovodu (nevíme, na základě čeho byl využíván v mezidobí mezi 8/2010 a 6/2012 - zda například smlouva o výpůjčce ...). Pokud by to takto bylo, že například dočasně ve výpůjčce a nyní prodej s DPH,. měli byste dle našeho názoru právo douplatnit odpočet DPH podle § 78 - jednalo by se o 3/5 ze souvisejích vstupů (neboť je to majetek pořízený do 31. 3. 2011). Odpočet DPH je samozřejmě vaše právo, nikoliv povinnost.

2. Na 527 lze klidně dát zaokrouhleně, myslím, že jako obec stejně daňově neuplatníte celé, není tam problém, není potřeba 10 haléřů účtovat odděleně. Ta hranice 55 % je o daňové účinnosti (ne kolik musí hradit zaměstnanec) - variantně by 0,10 Kč bylo k přeúčtování na účet 528.

Pokud se týká DPH, je to takové rozporuplné. Obecně se o plnění ve vztahu k zaměstnanci jedná (byl by potom ale také nárok na plný odpočet DPH na vstupu), nicméně stále se domnívám, že pokud jsme schopni aplikovat § 36 odst. 11 například na přeúčtování elektrické energie, tak nevidím důvod, proč by i v tomto případě nemělo být možné podle §36 odst. 11 aplikovat a částku požadovanou po zaměstnanci nezahrnovat do základu daně. Takže podle mne to obhajitelné je právě ve vazbě na informaci MFČR k §36 odst. 11.

To poslední je skutečně problém - pokud to správně chápu, tak pohostinství vařilo pro vlastní zaměstnance - tedy nemohlo se jednat o nějaké přeúčtování. Zaměstnanci zároveň nejsou mezi osobami vyjmenovanými v §36a (pozor ale například starosta ANO - u něj by bylo DPH z ceny obvyklé - nebudu ho ale řešit - mluvíte v dotazu o zaměstnancích) - tedy DPH je odváděno z úplaty.

Protože rozumím tomu, že pro těch pár případů nebudete rozdělovat prvotní náklady pohostinství mezi hlavní a hospodářskou činnost, rozumím tomu, že asi se všema zamhouřenýma očima v tomto případě uděláte aktivaci vnitroorganizačních služeb (byť nadšeni z toho nejsme).

Zaúčtování by potom vypadalo:

MD 395/Dal 516 (hospodářská činnost) - ve výši kalkulované nákladové ceny oběda z pohostinství bez DPH

MD 527/ Dal 395

MD 335xy/

Přitom asi na 335 by šla vámi určená fixní výše ale oddaněná bez DPH (tedy zjednodušeně 32 Kč/1,14), na 527 zbytek do nákladové ceny (případně teoreticky by mohl vznikat rozdíl na 528 - je možné, že tady jsou obědy nákladově dražší - nákladovou cenu neznám).

Vyúčtování zaměstnanci: 335xz/ Dal 335xy (základ daně)

                                                  Dal 343 (DPH ze základu daně)

Nebo-li pokud zrekapituluji - odvádíte dle mého názoru DPH z příliš vysoké částky - máte nárok na to vycházet ne z ceny 63 Kč za oběd, ale 32 Kč za oběd. (ZN)

Obec vlastní traktůrek na sekání trávy. Je potřeba živnostenský list, když dvakrát až třikrát do roka poseká obec trávu občanovi za poplatek? Není to celkem ani 1000,-Kč ročně.

Toto je problém, obecně z hlediska práva soustavnost asi splněna je (pokud každý rok posekají někomu za úplatu).Viz školometské příklady o tom, jak rok co rok prodávám před Vánoci ryby. Jiná otázka asi je, že vás asi  nikdo nenapadne, pokud si ŽL nezřídíte. Z hlediska účtování při takto malém objemu (ať už je ŽL nebo není ŽL) , hospodářskou činnost odděleně  (na 241) nemá cenu vést, lze však využít položku 8901. 

Okolo budovy školy (která je naše příspěvková organizace a budovu má ve výpůjčce) stavíme plot (dodavatelsky). V budově školy je v nájmu kuchyň - nájem bez DPH a byt. Nájmy fakturujeme my. Máme požadovat od dodavatel fakturu s přenesenou daňovou povinností bez DPH nebo s DPH.

Raději bych v tomto případě aplikoval přenesenou daňovou povinnost - plot je jednoznačně příslušenstvím budovy, kterou podle popisu využíváte také k ekonomickým činnostem.(ZN)

Obec je členem svazku obcí. Obec platí svazku investiční (6349) i neinvestiční (5329) členské podíly. V minulých letech došlo k přeplatku investičních podílů, které teď svazek obcí vrací obci. Jak účtovat tuto vratku na straně obce i svazku?

Pokud vám nevisí transfer na záloze 373 nebo 471, tak je asi nejlepší na "zpětný" převod nahlížet jako na další účetní případ, tj. transfer od DSO k vám. Ty investiční podíly se asi týkaly majetku v evidenci DSO, je tedy u DSO potřeba, aby měl správnou hodnotu na 403 k určitému majetku. Peníze vám vrátí přes 572 (-403) s položkou 5321 , vy přijmete na 672, s položkou 4129.

Objednali jsme dopravu autobusem do Holandska (přes Německo). Na faktuře nás dodavatel upozornil, že na územní Německa máme povinnost registrace k DPH, neboť dle německého zákona o DPH § 13b máme povinnost zaplatit DPH jako příjemce služby. Fakturu nám vystavil v částce bez daně. Vypočtenou daň jsme zaúčtovali na 518/343 a 343/231 6399 5532. Nejsme si jisti položkou ani účtem 343. Neměla by částka ve výši daně být proúčtována na položce 5169, obdobně jako u přenesené povinnosti v Česku?

Z hlediska položky se nejedná o transfer, ale platbu daní cizímu státu - pol. 5179. Ten účet 343 je v pořádku.

Jinak musím říct, že je pro nás velice problémové posoudit, jak to v Německu je - skutečně znalost německého zákona o DPH je pro nás problémem. Velice obdobnému dotazu jsme se věnovali v červnu 2012 (šlo o to, zda skutečně registrace má být).... Něco jsme k tomu hledali a následně jsme odpovídali toto:

Přeji dobrý den,

Velice se omlouvám, ale skutečně tato záležitost je o znalosti německého zákona o DPH. §10a zákona o DPH říká, že v takovém případě přepravy existují dvě místa plnění – za český ČR a za německý SRN. Zároveň pro český úsek je definováno osvobození od DPH podle našeho zákona o dani z přidané hodnoty – ten logicky nemůže řešit  něco, co má místo plnění v Německu.

Nyní jde o to, že pokud to německý zákon neosvobozuje, někdo musí odvést německé DPH – buď poskytovatel nebo příjemce. Zkoušel jsem hledat v jednom prográmku, kde se řeší tyto záležitosti a našel jsem následující (ale pozor – je to již z roku 2006 a nemusí to korespondovat se současným zněním zákona, respektive také to může být zodpovězeno chybně:)

Začátek formuláře

Předmět řešení:

Jsme tuzemským plátcem daně z přidané hodnoty. Objednali jsme si přepravu osob u cestovní kanceláře. Obdrželi jsme daňový doklad, na kterém bylo uvedeno: "Položky, u kterých je uvedena sazba 0% DPH jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty podle §70 zákona o dani z přidané hodnoty. Z fakturované částky dlužíte finančnímu orgánu v SRN jako příjemce výkonu plnění daň z obratu za německý úsek cesty. Celkový počet 1 000 km, po SRN 650 km." Máme se registrovat k dani z přidané hodnoty v SRN?

Řešení:

Postup cestovní kanceláře je chybný. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, skutečně osvobozuje pouze tuzemský úsek cesty při přepravě osob. Pro zdanění německého úseku cesty je třeba postupovat dle německého zákona o dani z přidané hodnoty. Nicméně přenesení daňové povinnost na příjemce přepravy je možné pouze v případě, že by tento příjemce byl registrován k dani z přidané hodnoty v příslušném členském státě EU (SRN). V uvedeném případě je příjemcem služby plátce registrovaný v ČR, nikoliv v SRN, proto případnou daňovou povinnost nemůže cestovní kancelář přenést na příjemce přepravy. Daň z přidané hodnoty v SRN musí dle německých právních předpisů vypořádat poskytovatel přepravy - cestovní kancelář.

Konec formuláře

Z logiky mezinárodního zdanění DPH si stále myslím, že povinnost registrace k DPH v Německu by v tomto případě měla být spojena s prováděním ekonomické činnosti (tu ale předpokládám při prostém zájezdu neděláte - něco jiného by bylo, pokud byste třeba organzovali placenou autobusovou dopravu). Je pravda, že když hledám na internetu, tak se skutečně mluví o registraci k DPH u příjemce služby (a to bez nějakého rozdílu, zda takto provádí ekonomickou činnost nebo ne či zda je někde plátcem či nikoliv). Nicméně stále nemohu přijít na logiku z hlediska principů DPH - proč by v těchto případech měla být povinnost přiznání DPH přenášena na příjemce služby (to bychom nadělali plátce v Německu ze všech škol, neziskovek ..., které Německem budou projíždět bez ohledu na to, že třeba ekonomickou činnost vůbec nedělají). (ZN)

1. Prodej trafostanice Město zjistilo, že je vlastníkem trafostanice a na základě tohoto zjištění z inventur ji zapsalo do majetku k 31.12.2010 v ceně dle znaleckého posudku. Následně zastupitelstvo v roce 2011, konkrétně 5.10.2011 rozhodlo o záměru prodeje, 19.12.2011 byl prodej ČEZu schválen. Smlouva byla odvkladována 29.6.2012. Stav v účetnictví: K 31.12.2010 zaúčtováno 021/401 v ceně dle znaleckého posudku 200 tis. Kč Při rozhodnutí o záměru prodeje k 5.10.2011 nebylo účtováno přecenění na reálnou cenu – neboť zde nebyl důvod, v reálné ceně (=znalecký posudek) již vlastně je stavba v účetnictví vedena. K 31.12.2011 bylo provedeno dooprávkování – zjednodušený odpis ve výši 40 % ve výši 80 tis. Kč. Jak účtovat vyřazení k 29.6.2012? Návrh I. – vzhledem k tomu, že se jednalo o majetek určený k prodeji, neměl být tento k 31.12.2011 odpisován (i když § 66 vyhlášky říká, že se neodepisuje majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou cenou – v našem případě se jedná o shodu reprodukční pořizovací ceny s reálnou hodnotou a nedošlo tedy k přecenění) a nyní by došlo k vyřazení v ceně dle znaleckého posudku z účtu 021 (zápis 401/021 nebo 553/021?). Chybně zaúčtované oprávky bych dala na účet 408 – opravy chyb min. let. I když jak o tom přemýšlím, oprávky se měly doúčtovat k 31.12.2011, o prodeji rozhodnuto v říjnu. Takže by se jednalo jen o chybně zaúčtované oprávky za listopad a prosinec. Pozn. Nikde nemohu dopátrat, k jakému datu končí odpisování – zahájení je definováno – následující měsíc po pořízení, ale ukončení? Mám dopočítávat přesně na den nebo dokončit měsíc? Návrh II. – pokračovat v odepisování až ke dni odvkladování 29.6.2012 (zde nevím, ke kterému datu odpisy ukončit – měsíční odpis – tedy k 30.6.?) a dále vyřadit ve výši zůstatkové ceny 553(nebo 401)/021 a ve výši oprávek 081/021. 2. Směna pozemků Našla jsem ve Vašich odpovědích, že pozemky, které pozbýváme, nemáme přeceňovat na reálnou hodnotu. Zde jsem narazila na názor auditora, který tvrdí, že bychom reálnou hodnotu měli použít i u pozemků, které pozbýváme, neboť podle občanského zákoníku se na stranu, která směnou pozbývá, pohlíží jako na prodávající, a proto se uplatní § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Takže mám dilema, jak účtovat. Držet se názoru auditora, který bude provádět kontrolu hospodaření, nebo Vašeho stanoviska? Nebo máme k dispozici nějaký jiný výklad – třeba z MF, o který by se dalo opřít?

Doplnění ke směně - připojeno na konec odpovědi

1. V případě, že byl majetek naveden v RPC jako majetek použitý, tak by měly být oprávky zúčtovány jen za období roku 2011. Resp. dooprávkování k 31.12.2011. (Doporučovali jsme provést dooprávkování i u majetku určeného k prodeji, i když byl určen k prodeji před koncem roku 2011 kvůli věrnějšímu rozdílu VH z prodeje - viz dokument ke stažení 2011 Majetek v RH a dooprávkování.)

Takže správně mělo být dooprávkování jen za 1 rok užívání.  Otázkou je RH, protože byl majetek v RPC, tak by bylo možné majetek přecenit na RPC minus roční oprávky, cena RPC by správně za ten rok měla klesnout.

Doporučení: ocenění RH majetku určeného k prodeji bych doporučila ve výši RPC minus roční oprávky. Zrušit 40% dooprávkování a nechat jen to jednoleté dooprávkování, ve výši rozdílu tedy zaúčtovat -406 MD / -081 D, zde se účet 408 nevolí, protože dooprávkování bylo přes 406, tedy bez vlivu na VH. Za 2012 ji neodpisovat.

Pak doplnit zápisy k přecenění 081/407 ve výši 1 ročních oprávek a 407/021 také ve výši 1 ročních oprávek. Protože 407 vyjde nulová, tak by stačilo jen částečně vyřadit 081/021 ve výši 1 ročních oprávek. Protože tak nebylo účtováno, tak přiřaďte zápis 081/021 ve výši 1 ročních oprávek k prodeji.

K prodeji pak vyřazení: 553/021, toť vše.

Ve výsledku je to váš návrh varianty II, pouze s rozdílem, že na účtu 081 bude jen výše 1 ročního dooprávkování , ne i odpisy za rok 2012.

2. Směna a majetek určený k prodeji

Z hlediska logiky by se měl asi přeceňovat i majetek ze směny, může dojít k situaci směny s doplatkem, kdy směna je jen např. na 100 tis. a doplatek na 1 mil. Kč. Z hlediska předpisů se však zatím přeceňuje majetek určený k prodeji, ne majetek určený ke směně. Na prodej je kupní smlouva, na směnu směnná smlouva. Prodej a směna není totéž. MF v návrhu ČÚS k dlouhodobému majetku počítá i s přeceněním majetku určeného ke směně, zatím ale pro toto není odůvodnění v předpisu, dokonce i slovně několikrát zaznělo ze strany některých pracovníků MF, že se majetek určený ke směně RH zatím nepřeceňuje. Ale nebudeme se dovolávat toho, co kdo kdy řekl, na to se těžko shání důkazy.

Z hediska předpisů - účetní předpisy nikde neuvádějí, že směna a prodej je totéž. Ustanovení občanského zákoníku však také neuvádí, že jsou to shodné smouvy, tam je jen uvedeno (viz níže), že pro směnou smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení jiné smlouvy, není tam text o rovnosti prodejů se směnou, jen spíše analogické postupování, které nás však neopravňuje i k analogickému postupování dle účetních předpisů.

Myslím si, že je to trochu výkladová spekulace a spíše bych se bála  ustanovení občanského zákoníku pro účetnictví  využít, aby jiný kontrolor nenapadl, že přeceňujete něco, co vám zákon o účetnictví neumožňuje (což je větší prohřešek). Pokud kontrolora poslechnete, nechte si to dát písemně s řádným odůvodněním, dle mého názoru je větší právní jistota ve správném postupu v nepřeceňování, dokud nebude zjevná opora v účetním předpisu. Ale objektivně uznávám, že  dokážu pochopit logiku kontrolora. Já jako auditor bych vám písemně stanovisko na přecenění RH majetku určeného ke směně bála dát.

§ 611 [Komentář]

 Ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.

Doplnění

Někteří uživatele s výkladem výše nesouhlasí. Zkusím ještě vysvětlit můj osobní názor podložený výkladem právníka: 

Směna není prodej ve významu účetním, tj. např. úbytek stáleho aktiva a přírůstek peněžního v případě, že se směňuje za jiné než peněžní aktivum. To je ten problém reformy, že neřekli, co vlastně chtějí vidět. Dle obsahových vymezení podrozvahy a důvodové zprávy k RH u majetku určeného k prodeji to  totiž směřuje spíše než obsahově k případu (směna
nebo prodej) k vyjádření reálné hodnoty majetku ve smyslu budoucího ekonomického prospěchu finačního. Je to spíš záležitost citu - jako
uživatel bych počítala s tím, že když mi někdo přecení majetek určený k
prodeji, že budu očekávat peníze, ne jiný majetek zase oceněný
odhadem. Já bych určitě počkala, až jasně MF řeknou, že chtějí přecenit RH i majetek určený ke směně.
Ale třeba bych přecenila směnu pozemek za 100 a doplatek 200 - to již má
stejný informační přínos, jako majetek určený k prodeji. Jen ještě ,
názor, že směna není prodej,( má i jinou smlovu), že se využívá jen ta analogie, je od právníka.

Dobrý den, máme nakoupené zboží v informačním centru, které máme v režimu DPH. Jelikož je některé zboží neprodejné, rozhodli jsme se, že toto zboží dáme na prezentaci, tudíž bude poskytováno bezplatně. Nevíme, jak toto vyřešit s DPH, když na fakturách za toto zboží byl uplatněn nárok na odpočet. Děkuji za odpověď.

V tomto případě by se přeřazením pro účely reprezentace jednalo o zdanitelné plnění (použití mimo ekonomickou činnost) - tedy dokladem o použití by došlo k odvedení daně z přidané hodnoty (pozor - jedná se pouze o případy zboží, kde DPH skutečně bylo uplatněno a také upozorňuji, že DUZP nastává touto změnou účelu - tedy je nutno aplikovat aktuální sazbu daně k DUZP - tedy byť původně odpočet například 19 %, nyní k DUZP odvod v sazbě 20 %). (ZN)

Dobrý den, máme příspěvkovou organizaci mateřskou školu, kde jsme nechali zbudovat pár hrasích prvků, jako jsou houpačky které nepřesahují hodnuto 30tis, pak je jeden prvek který je za 72tis. Já jako obec, jsem zařadila do matku na účty 028, 022. A co teď v MŠ udělat? Obec má na svých invent.soupisech tento majetek a co MŠ, máme udělat soupis prvků a před MŠ do užívání?? A oni si tu hodnotu těch hracíh prvků povedou na podrozvaze? Děkuji za odpověď.

Ten hrací prvek za 72 tis. Kč musí být buď dlouhodobý majetek - věc  na úču 022, nebo na drobné stavbě na účtu 021.

PO můžete prvky  pronajmout, výpůjčit (je potřeba uvést do smlouvy) - pak v rozvaze obce (zůstane, jak máte), PO nepovede nikde. Nebo předat PO k hospodaření, pak vy vyřadíte z rozvahy, PO ve stejné výši a na stejných účtech  povede ve své rozvaze a vy v podrozvaze na účtu 903.

Převod k hospodaření PO DDHM - u vás 088/028 u PO ve stejné ceně 028/022

a u vás  401/022 (021) a PO 022(021)/401.

Dobrý den, naše obec v dubnu podepsala dohodu o poskytnutí dotace na modernizaci a vybavení ZŠ a MŠ (PO). Celková cena včetně DPH je 111.000,- (neinvestiční dotace - ani jeden kus nábytku nepřesahuje částku 40.000,- Kč). Dotace, která přijde na účet v roce 2012 je 83.250,- Kč (66.600 EU, 16.650 z národních zdrojů). Chtěla bych se zeptat na účtování. 1) RO: na straně příjmů: + 16.650,- Kč na položku 4113, ÚZ 89017, NZ 27 1 + 66.600,- Kč na položku 4113, ÚZ 89018, NZ 27 5; na straně výdajů: + 111.000,- Kč na 3113/5137, zbytek - snížení výdajů bude vyrovnána položku 8115. Chtěla bych se zeptat, jestli se udává na straně výdajů UZ a NZ?? 2) Proplacení faktury: Fakturu jsem účtovala klasicky Předpis: 111.000,- 558/321 Úhrada: 111.000,- 321/231 3113/5137, opět bych se chtěla zeptat, jestli nemám částku nějak rozúčtovat pod ÚZ nástroj, zdroj?? Do majetku jsem zadávala každou položku z faktury zvlášť (položky jsou v rozmezí od 4.000 do 25.000) a to na účet 028/088 - je to tak správně?? 3) Předpis dotace a příjem dotace: Tím si nejsem vůbec jistá - našla jsem nějaké příklady, kde se účtuje na podrozvahu, ale to se týká jen případů, kdy dotace přijde až následující rok, jestli se nemýlím?? Stačí udělat klasicky předpis: 83.250,- 346/672 Příjem dotace od SZIF: 231/346 pol. 4113 + UZ a NZ???

Ano, NZUZ se dává i u výdajů, ve stejných poměrech, u vlastních zdrojů jen NZ 271, a 5 nul, tj. bez UZ.

Dotace se účtuje - o smlouvě vždy, pokud je podepsána před konečným vypořádáním dotace se účtuje na podrozvahu, na účet 942, pokud závěrečné vypořádání bude do 12 měsíců od data podpisu smlouvy, jinak na účet 943.

Pokud přijde dotace před konečným vypořádáním a jeho uznáním od poskytovatele, tak se zaúčtuje jako záloha na transfer 231 4113 + NZUZ (případně více zápisy v poměru EU a SR) MD / 374 D, (472 D). Ve výši zálohy se odúčtuje část podrozvahy.

K datu konečného vypořádání (případně uznaného poskytovatelem - SZIF dává většinou Oznámení o schválení platby - tak k datu přijetí tohoto dokumentu) se udělá předpis: 346 MD / 672 a případně se zúčtuje záloha 374 MD ( 472 ) / 346 D. Na 346 by měla max. zůstat pohledávka, pokud bude SZIF ještě něco doplácet.  K datu předpisu se také zruší případný zůstatek na podrozvaze.

Milá paní Kolářová, posílám vám v mailu kapitoly z knihy Účetní reforma, kde je vše k transferům podrobně vysvětleno. A dále NZUZ, kde je také vysvětleno jak se postupuje.

Obec se přihlásila do výběrového řízení k uzavření kupní smlouvy na soubor nemovitostí (budova +pozemky) a musela zaplatit jistotu (kauci) ve výši 26.000,-Kč. Minimální kupní cena byla stanovena ve výši 523,000,- Kč jako jeden celek. Prosím o radu jak zaúčtovat kauci a v případě, že by obec nemovitosti získala v jaké ceně zaúčtovat pozemky a budovu do majetku obce. Děkuji

Kauce se zatím zaúčtuje např.  377 MD / 231 3639 5189 D. Když pozemek a stavbu vydražíte, tak se změní na zálohu na pořízení DM , zápis 052 MD / 377 D a lze upravit RS na pol. např. 6121. Pak by byl předpis závazku: 042 MD / 321 D a zúčtování zálohy 321 MD / 052 D.

Ohledně ocenění - ocení se rozvrhem dle ZP.

Posílám Vám příklad podrobný, jak se to dělá, dalším mailem.

Naše obec uzavřela s Mikroregionem smlouvu o zhotovení 1 ks dřevěného odpočivadla. Poslali jsme Mikroregionu finanční podíl na odpočivadlo, který jsem zaúčtovala 373/231 3745 5229. Nyní jsme obdrželi zápis o předání akce, ale odpočivadlo bude mít 3 roky v majetku Mikroregion. Prosím o radu, jak nyní účtovat, zda dát do podrozvahy a to celou částku(jaká je uvedena na předávacím protokolu?). S touto stavbou souvisí i zpevnění povrchu pod odpočivadlo, které jsme hradili sami. Prosím, jak účtovat, jedná se o obrubníky a zámkovou dlažbu v hodnotě 6500 Kč. Mám zavést do majetku, když odpočivadlo ještě v našem majetku není? Moc děkuji.

Tu zpěvněnou plochu dejte do drobných staveb na 6121 jako dokončenou stavbičku ve výši 6,5 tis. Kč. Opočívadlo, až vám ho po 3 letech předají,  pak můžete vést samostatně, např. na 028, nebo také jako drobnou stavbu, bude jen samostatná, oddělená od zpevněné plochy, nebo ji pak po předání se zpevněnou plochou sloučíte do jedné majetkové položky (ono to nebude moc výhodné, odpočívadlo bude mít kratší dobu životnosti, než zpevněná plocha). Pro nevýznamnost není potřeba vést v podrozvaze, ani to není správné, váš majetek to zatím není, eviduje jej DSO.

Zálohu na základě vyúčtování zúčtujte na 572 MD / 373 D, převzetí odpočívadla po těch 3 letech bude v rámci předání majetku mezi vybranými účetními jednotkami.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak mám zaúčtovat přijaté faktury na rozšíření obecního úřadu na který paragraf a položku by se nejvíce hodilo, budeme mít poskytnutou dotaci. Tedy i předpis jaký použít? Dotace už nám přišla ve výši 75 %, tedy i tuto přijatou dotaci jak zaúčtovat. Zda mám tyto částky ve výdajích dát na technické zhodnocení zvlášt na inventární kartu nebo zhodnotit stávající částku majetku a začít odpisovat. Mohu tedy až na konci roku zohledit celkovou částku a dát do majetku nebo jak? Celková částka dotace bude 2 500 000 Kč. Děkuji

Pravděpodobně se jedná o TZ budovy obecního úřadu. Odpa je 6171, položka určitě 6121, vše evidujeme přes účet 042, po dokončení se navýší (TZ neevidujeme odděleně od majetku na samostatné inventární kartě) hodnota budovy úřadu a případně se prodlouží odpisový plán, pokud bude mít TZ vliv na prodloužení životnosti. TZ se zařadí po dokončení, ne až na konci roku.

Ohledně dotace - nemohu moc poradit, nemám žádné údaje. Nevím, kdo dotaci poskytl, kdy byla smlouva, jestli je již dotace vypořádaná a uznaná poskytovatelem, nebo zda jste jen dostala zálohu? Doufejme, že je investiční.

Dobrý den Na Vašich stránkách jsem našla, že OE se účtuje na 501. I já ho tak účtuji a s krajem jsme kvůli tomu neměla nikdy problém. V naší příspěvkové organizaci ho účetní dává na 558. Vychází z metodiky firmy Verlag Dashöfer. Můžeme v nějakém zákoně nebo výkladu najít co z toho je správně? Děkuji za pomoc.

Na 558 patří jen DDM dle §33, odst. 6, písm. e) - jedná se o obsahové vymezení účtu 558 ve vztahu k drobnému dlouhodobému majetku, který je nadefinován ve vyhlášce v §14 a v §11. Správně je evidovat na účtu 558 jen ten majetek, který vstoupí v ocenění na účet 018 nebo 028. Tomuto postupu odpovídají i některé  zveřejněné příklady (časopis nevýdělečné účetnictví...). Jeví se mi, že je toto v předpisu stanoveno docela jasně. DDM pod stanovenou hranici by měl patřit na 501, případně 518, 549 někdy. Použití 558 pro případy DDM pod stanovenou hranici žádnou oporu v předpisu nemá.

Dobrý den. V roce 2011 jsem špatně zaúčtovala předpis daně z příjmů - 591 10/384 10 ve výši 57 000,- Kč. Skutečná daň činí 225 000,- Kč. Prosím, jak opravit v roce 2012 ? Děkuji.

Vhodné opravit přes účet 595, abychom odlišili daň za letošní rok a minulý. Letos již jen zápis 595 MD / 682 D ve výši rozdílu.