Dotazy

Prosím o objasnění jak správně účtovat sankční platby (MěP, stavební a další), k nim náklady řízení a exekuční náklady, vyplývající z pokut. Jedná se mi především o RS-položka a výnosový účet.

Z hlediska RS je příjem pokuty na položku 2211 (ty které také vedou RS)  nebo 2212 (ostatní) , podle toho, kdo je plátcem. Náklady řízení a exekuční náklady patří na položku 2324 dle legendy položky i dle výkladu MF. Z hlediska účetnictví však obojí patří na výnos 642, i když v obsahovém vymezení ve 410/2009 Sb. není přesně uvedeno, jedná se v tomto případě o příslušenství k výnosu, které by mělo vstoupit do jeho ocenění. 

ZO rozhodlo o záměru darovat pozemky podniku Povodí Odry, který na nich bude provádět úpravy. Je zapotřebí ocenit tyto pozemky reálnou hodnotou, když se nebudou prodávat?

Určitě nepřeceňovat RH , to byste je museli ocenit na 0, ale hlavně metoda má jiný cíl, zde není prodej, ale jiný záměr, majetek se přeceňuje, jen když je záměr prodeje. Zde určitě nepřeceňovat. Povodí Odry není vybranou účetní jednotkou, bude zaúčtováno jen 543 MD / 031 D ve výši evidovaných hodnot pozemků v účetnictví.

Dobrý den, jsme plátci DPH, objednali jsme si rozšíření počítačové sítě (kabeláž, instalace zásuvek do zdí, zapojení zásuvek, připevnění lišt pro kabel, kabel pod omítku, likvidace staré kabeláže) na našem úřadu a v knihovně. Jedná se o PDP a pod jakým zatříděním? Mohlo by být 43.21.10 ? Pokud to bude do 40 tis. zaúčtuji jak?

Ano - dané práce určitě splňují charakteristiku prací pro PDP - souhlas i se zaklasifikací (obdobný typ prací je zmíněn i v dotazech a odpovědích GFŘ)

V případě zásahu do majetku pod 40 tis. Kč se zaúčtuje na 549 MD a hodnota majetku se nezvyšuje. Zásah do majetku lze popsat na kartě majetku nebo v pasportu budovy.

V radě města byl projednán předběžný prodej pohledávek města. Máme předat soupis, které pohledávky jsou určené k prodeji. Nevíme, zda je možno prodat také pohledávky z místních poplatků např. kom. odpad, psi a pokuty ze správních řízení např. dopravní pokuty , blokové pokuty městské policie. Tyto případné nedoplatky jsou vymáhány dle zákona č. 280/2009 Sb. "Daňový řád". Máme informaci, že nelze prodat pohledávky, kde již bylo zahájeno vymáhání. Děkujeme za odpověď, případně za Váš názor.

Tuto otázku řešilo MF - odpověď je ve zprávách MF č. 5/2008, kopíruji ji sem do odpovědi.

Závěr je (kromě jiného), že pohledávky, které se řídí daňovým řádem nelze postoupit (mlčenlivost). Ohledně pokut a dalších pohledávek mimo daňový řád mi odpověď MF není zcela jasná, ale zde by asi více pomohl právník, je to spíše právní než účetní záležitost. Je mi líto, že neumím lépe poradit, ale vím, že se s tímto problémem bez úspěšného vyřešení moří obce ji hodně let.

1. Prodej pohledávek města

čj.: 12/80 816/2008 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Při úvaze o způsobu „prodeje“ pohledávek je zapotřebí rozlišovat, zda se jedná o pohledávky soukromoprávní či o pohledávky speciální - veřejnoprávní povahy (o které se v daném případě zjevně zcela nebo převážně jedná). Pokud jde o nakládání (hospodaření) s pohledávkami veřejnoprávní povahy, právní úprava v tomto směru chybí, resp. je nedostatečná. Podle našeho názoru lze proto vycházet pouze z právní úpravy příslušného právního předpisu (z toho, co stanoví zákon). Jejich prodej ve výběrovém řízení, nadto prostřednictvím soukromého subjektu, považujeme přinejmenším za problematický.

Při nakládání s pohledávkami vzniklými v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti musí obec postupovat výhradně podle právních předpisů, jejichž uplatněním pohledávka vznikla (např. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, atd.). Pohledávky jsou součástí majetku obce a dle § 38 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.

Na správní exekuci obecně se pak vztahuje § 106 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., kogentně procesní režim daný zákonem o správě daní a poplatků. Při vymáhání pokut se dle § 1 odst. 4 věty první textu za středníkem zákona o správě daní a poplatků jeho procesní režim neuplatní pouze tehdy, stanoví-li zákon, podle kterého byla platební povinnost uložena, jiný způsob postupu (tzv. dělená správa). Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků a § 13 zákona o místních poplatcích je zákon o správě daní a poplatků určujícím procesním předpisem pro řízení ve věcech místních poplatků. V souladu s již zmíněnými ustanoveními § 106 odst. 3 správního řádu a § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků je pro tento druh správní exekuce směrodatný postup pro správu daní a správní orgán věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti je považován za správce daně. Ten může o provedení exekuce požádat soud nebo soudního exekutora (§ 105 odst. 2 správního řádu), případně obecného správce daně (§ 106 odst. 1 a 2 správního řádu); tím je ve smyslu § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění pozdějších předpisů, celní úřad.

Z výše uvedeného vyplývá, že pohledávky, které jsou pokuty uložené ve správním řízení, nelze úplatně postoupit formou výběrového řízení.

 Při postupu dle zákona o správě daní a poplatků lze tedy těžko předpokládat, že výkon veřejnoprávní kompetence lze předat soukromoprávnímu subjektu; tento postup by musel umožňovat kompetenční zákon a připustit jednání v zastoupení úřední osoby. Předání poplatků a pokut k vymáhání jiným než zákonem stanoveným subjektům by totiž vedle nepochybného porušení daňové mlčenlivosti bylo v rozporu i se základními zásadami daňového řízení – jeho neveřejností, povinností zachovávat právem chráněné zájmy daňových subjektů a volit jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují.

Na úseku místních poplatků upozorňujeme na § 2 odst. 5 a § 24 zákona o správě daní a poplatků, podle nichž jakékoliv osoby, s výjimkou daňových subjektů v daňovém řízení o jejich daňové povinnosti, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly. Tato povinnost však nezprošťuje správce daně povinnosti poskytnout údaje osobě, která prokáže, že je oprávněna tyto údaje získat podle zvláštního právního předpisu (§ 33 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Této povinnosti mohou být zproštěny jen za podmínek stanovených zákonem o správě daní a poplatků.

Pokud jde o hospodaření s pohledávkami státu, na které se vztahuje režim zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon možnost prodeje (postoupení) pohledávky státu nestátní právnické osobě či fyzické osobě na základě výběrového řízení výslovně neupravuje, avšak ani nevylučuje. Citovaný zákon výslovně nezakazuje ani možnost zprostředkování prodeje pohledávek formou výběrového řízení vybranou nestátní firmou na základě smluvního ujednání (smluvním přenesením činnosti či úkonů na jiného se však příslušní zaměstnanci nezbaví odpovědnosti podle a v rozsahu předpisů trestněprávních, pracovněprávních či občanskoprávních – k tomu § 47 cit. zákona). Využívání soukromých subjektů jako zprostředkovatelů při nakládání s majetkem státu, kupř. za účelem jeho zcizení, však obecně nedoporučujeme (problematickou otázkou je i „hospodárnost“ takového postupu pro příslušnou organizační složku státu či státní organizaci).

Pokud se jedná o pohledávky, které obci vznikly výkonem samostatné působnosti (§ 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), může s těmito pohledávkami obec, která je právnickou osobou (§ 18 odst. 2 písm.c) občanského zákoníku), naložit podle obecné právní úpravy obsažené v ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku. Podmínkou však je, že o tomto majetkoprávním úkonu (postoupení pohledávky) rozhodne příslušný orgán obce. Rozhodování o postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč je podle § 85 písm. i) zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo obce si rovněž, podle ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích, může vyhradit i rozhodování o pohledávce nižší než je 20 000 Kč. Pokud si zastupitelstvo obce rozhodování o postoupení pohledávky nižší než 20 000 Kč nevyhradí, rozhoduje o postoupení této pohledávky rada obce podle ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích.

S ohledem na ustanovení § 38 zákona o obcích by, podle našeho názoru, měly příslušné organy obce pohledávku obce postoupit jiné právnické nebo fyzické osobě výhradně za úplatu.

Zastupitelstvo schválilo prodej pozemků. Do smluv k podpisu chce mít v jednom z odstavců prodejní cenu, za kterou pozemek odprodává. V dalším z odstavců v kupní smlouvě chtějí vyčíslit další náklady, které kupující zaplatí. Rozdělili to kvůli dani z převodu nemovitosti. Kupující tak při podpisu smlouvy zaplatí obě částky. Mají pravdu, že se částka daně vypočte jen z té částky,která je kupní cenou? A je to vůbec možné takhle to rozdělit? A mohu to účtovat dle té jedné smlouvy odděleně? Tedy první částku klasicky jako prodej pozemku a druhou třeba kompenzačně jako snížení nákladů na geom. plány apod?

Dle mého názoru se pro kupujícího jedná o náklady související s pořízením dlouhodobého majetku - zde pozemku a pro něj je to součást kupní ceny. V případě, že obě částky budou uvedeny v kupní smlouvě, tak správce daně je vyhodnotí jako celkovou kupní cenu.

Pokud se týká základny pro daň z převodu nemovitostí, je to předmětem velkých sporů. Z mého pohledu by součástí základny pro daň z převodu nemovitostí mělo být vše, co nutně musel vlastník vynaložit, aby daný pozemek mohl prodat. Takže zkusím uvést příklad - náklady na geometrické oddělení pozemku byly nutné, aby vlastník mohl toto prodat a jsem zastáncem, že toto do základu daně z převodu nemovitostí vstupuje. Pokud tam ale bude třeba dohoda, že např. bude prodávajícímu nahrazen poplatek za vklad do katastru vlastní kupní smlouvy - tady si již myslím, že je zdůvodnitelné, že se smluvní strany mohou dohodnout, kdo to bude platit. Bohužel nevím o žádné judikatuře k této problematice ... (ZN)

Kontrolní výbor tvrdí, že na obci musíme vést soupis došlých faktur - očíslovaný a seřazený vzestupně v řadě. Tento soupis by měl odpovídat knize faktur. Je povinností obce vést tuto řadu faktur?

Moc nerozumím. Kniha došlých faktur je takový modul, ze kterého soupis došlých faktur určitě jako sestavu vyjedete. Žádná povinnost vést "soupis" není, ale víceméně je to asi totéž jako vedení knihy došlých faktur. Určitě byste měli mít číselnou řadu dokladů pro došlé faktury, nemusí však být jen na došlé faktury. Jedná se jen o zažitý název - z hlediska účetnictví se účetní doklady třídí . Jedním z tradičních třídění je jedna číselná  řada na přijatá plnění - nazývána "faktury přijaté (došlé)", což ale může obsahovat i různé poukázky, výzvy k platbě, smlouvy ke kterým faktury nejsou...

Jen pro přehled další třídění dokladů: např. vydaná plnění - "vydané faktury", pak "pokladna" "výpisy z účtů u bank", "interní"....

Třídění dokladů byste měli mít popsáno ve vnitřní směrnici k organizaci účetnictví. Jak jsem dělala ten pracovní sešit - směrnice pro obce , tak tam byl uveden příklad.

Dobrý den,obracím se na vás s žádostí o radu. Dostali jsme dotaci od Krajského úřadu 1 500 000 Kč na Sběrný dvůr .Celkové náklady činily 1 670 000 Kč. / tzn.že 170 000 bylo dofinancováno z vlastních zdrojů. a nyní se ptám,zda UZ bude použit pouze u částky 1 500 000 Kč nebo u celé částky 1 670 000Kč? Děkuji za odpověď

Pokud je to dotace od kraje, tak se asi jedná jen o jejich členění. Ale v každém případě se účelový znak dával do výdajů vždy jen do výše příjmů z dotace, takže jen 1,5 mil. Kč.

Obec má podíl v spol. s r.o. Na Valné hromadě byl rozdělen podíl na zisku,jehož splatnost byla stanovena do měsíčních splátek.Tyto splátky budou hrazeny v 2.pol.r.2012 a 1.pol.r.2013.Bude celý podíl na zisku výnosem r.2012 nebo dle splátek výnosem r.2012 a r.2013 ?

Jedná se o výnos roku 2012, zápis: 377 MD / 665 D a příjem 231 6399 2142 MD / 377 D - stejně zaúčtujete obě splátky. Převod podílu na zisku obcím podléhá srážkové dani, srazit by měl převodce.

Doplnění: odpa lze zvolit i dle kmenového odpa společnosti, pokud je nějak rozpočtově řešena i v jiných účetních případech.

Dobrý den, patří do režimu RCH roční údržba kotlů (vyčištění a seřízení hořáků, měření spalin, kontrola regulace). Děkuji za odpověď.

GFŘ v tomto případě říká ve svých tabulkách, že tyto práce do PDP nepatří - je to konkrétně z té první tabulky z ledna 2012 - dotaz 28

28 servis -prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu71 ne 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak mám zaúčtovat poskytnutí daru a NFV občanovi. ZO schválilo jedné rodině, která tragicky přišla o dceru, finance na úhradu pohřbu rodinného příslušníka část jako dar a část jako NFV. Děkuji moc

Dar: 572 MD / 231 odpa např. 3900 pol. 5492 D

Půjčka: 316 MD (dlouhodobá 462 MD) / 231 odpa např. také 3900 a pol. 5660 D, splátky půjček pak bez odpa 231 2460 MD / 316 D (462 D).

Město daruje správě silnic příslušného kraje komunikaci a příslušný kraj městu jinou komunikaci (jedná se o dvě darovací smlouvy). Máme tyto dary brát jako dary mezi vybranými účetními jednotkami, dooprávkovat dle poskytnuté intventární karty správy silnic a odepisovat dál z jejich zůstatkové ceny? Dále by nás zajímalo, zda musíme na finanční úřad podat daňové přiznání k dani darovací, i když jsme osvobozeni od její platby? Jak máme postupovat u daně z převodu nemovitostí? (ta by se nás rovněž v tomto případě neměla týkat) Po rozhovoru se správou silnic jsme zjistili, že SÚS neodepisuje komunikace. Můžeme tedy vzít do majetku hodnotu komunikace, kterou vedla správa silnic a začít z této hodnoty odepisovat, nebo bychom ji měli nějakým způsobem dooprávkovat? Děkujeme

Správně byste opravdu měli komunikaci od kraje nabrat 021 MD a 081 D, případně 403 D a zbytek na 401 D. Při předání komunikace zase jen ze všech vašich účtů vyřadit: např. 403 MD, 081 MD a zbytek 401 MD / 021 D.  Jedná se o vybrané účetní jednotky. Komunikace by v souladu s předpisy obě uvedené účetní jednotky odpisovat měly. Když dává kraj - tak snad kraj dooprávkoval, aby vám mohl sdělit hodnotu oprávek, pokud ne, tak jedná v rozporu s předpisem, měli byste jej upozornit, ať vám majetek předá až po dooprávkování, které měl mít k 31.12.2011. Nevěřím tomu, že by kraj dooprávkování neprovedl. Správa silnic kraje určitě také musí odpisovat majetek a mít oprávky v souladu s předpisem - ale to by vás asi nemělo zajímat, těm předáváte.  

Ohledně daně darovací - negativní hlášení se nedává. Když je to dar, tak to není převod, tedy daň z převodu nemusíte řešit vůbec (buď daň darovací, nebo daň z převodu, obě najednou se neplatí).

V rámci Zásad prodeje bytů je schválen prodej podílů na pozemcích náležejících k bytovým jednotkám a to za 100 % odhadní ceny. V rámci Zásad nejsou řešeny prodeje vnitroblokových zahrad. Dotaz zní: může město s ohledem na zákon o obcích a péči řádného hospodáře prodávat podíly náležející k bytovým jednotkám a podíly na vnitroblokových zahradách nájemcům za cenu nižší než je cena obvyklá dle znaleckého posudku? Např. obdobně jako u bytů samotných – za 40 % odhadní ceny?

Může město prodávat i za nižší cenu než je odhadní, pokud má k tomuto postupu nějaké řádné odůvodnění - viz zákon o obcích, který zůdvodnění vyžaduje v §39, odst. 2.

Ve vašem případě je potřeba ještě řešit změnu  Zásad prodeje bytů... o doplnění o zahrady...

Mám dotaz jsme plátci DPH a vyúčtování služeb účtuji takto příjem nedoplatku za minulý rok. 231 3612 2111/311; a vratky 231 3612 2324. Nemůžu se nějak domluvit s auditorkama. Vy píšete vratka 231 3612 2111, někde uvádí vratka 3612 5909. Tak jak to má být? Můžu nechat položku 2324. Děkuji

Omlouvám se, to je velmi zmatečné.

Nájemníci mají doplatit za služby  - lze 2111, položku 2324 lze využít jakoby v logice náhrady výdajů - tj. vy jste hradili za služby, přeúčtovali nájemníkům a ti je nahrazují. Já dávám přednost 2111, protože si myslím, že v logice 2324 jako náhrady by se musely účtovat i přijaté zálohy za služby od nájemníků na 2324, nejen doplatky, a to většina obcí nedělá. Takže dle mého názoru buď vše na 2111 nebo vše na 2324, ne dělit úhrady a doplatky na různé položky.

Přeplatky se dle pravidel RS vracejí z výdajů - zde je určena položka 5909, snižování 2324 v příjmech se mi nejeví správné, zde se jedná o vratku příjmu z minulých let,  ale není v dotazu popsán celkový systém účtování, tak berte tuto odpověď s rezervou.

Dobrý den, darovací smlouvou nám byl fyzickou osobou darován drobný DHM (skříně). Chtěla jsem účtovat 028 MD/088 D, ale v Metodice JČ kraje jsem našla, že takto je účtován dar od vybraných účetních jednotek, ale v případě nevybraných účetních jednotek má být účtováno 558 MD/649 D a 028 MD/088 D. Prosím, jak je správně?

V metodice JHK je uveden postup dle návrhu ČÚS Dlouhodobý majetek, který zatím neplatí a metodika JHK není mimo kraj JH nijak závazná. Zápis 558/649 má smysl za účelem cenotvorby v případě, kdy by tento majetek při daru měl být oceněn reprodukční pořizovací cenou. Zápis lze využít, určitou logiku v případě daru mimo VÚJ má (vykázání nákladů např. pro kalkulaci výkonů), i když se na první pohled jeví jako zbytečný.

Mám stále problém dát dar - nebo příspěvek FO, která není organizována v žádné složce pod IČEM. Nyní se na nás obrátilo cca 10 chlapců z obce, kteří by chtěli přispět např. 3 tis.Kč na hokejové dresy .Nejsou jako hokejisti nikde organizováni, nehrají žádnou soutěž, celou zimní sezónu se ale scházejí a hrají hokejové zápasy cca již 15 let. Na dresu by bylo logo obce.Cena za led je stojí cca 35 tis.ročně, hradí si sami.Určitě jako obec bychom jim chtěli přispět a nevím moc jakou formu využít, jakou položku rozpočt.skladby, jakou smlouvu sepsat apod. Podobné to máme u důchodců, kteří jako Klub seniorů se také pravidelně scházejí, pořádají přednášky, akce a chtěli by přispět na tuto jejich činnost. Rovněž nejsou sdružení, vše organizuje pár jednotlivců dobrovolně pro ostatní. Dále obdobné je to u Mateřského centra Knoflíček - maminky s malými dětmi .U těch důchodců a dětí to řešíme formou zakoupení něčeho z financí obce, přednášky prostř.DPP,když nemá dotyčný IČO apod. Prosím, poraďte mi, co s těmi "hokejisty" jak jim těch x tisíc dát. Děkuji.

To je zcela vnitřní záležitost. Stačí , aby si neoficiální klub určil občana (člena) , který je bude před obcí zastupovat  a darovat občanovi za tím a tím účelem (darovací smlouvu s občanem - schválit radou nebo zastupitelstvem dle výše za rok a dle §85). Jiná možnost dle mého názoru není. Pak položka 5492 nebo 5493. I když - samozřejmě si mohou založit občanské sdružení (ale pak musí vést účetnictvi atd.).