Dotazy

Dle Rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace EU (Integrovaný operační program) jsme pořídili programové vybavení, které bylo předáno k užívání a je třeba ho zařadit do majetku. Dotaci jsme dosud neobdrželi, máme zaúčtováno na podrozvaze 943 MD/999 D. Na podobný dotaz jste odpovídala 30.4.2012 Dotace a datum zařazení (dohada 388 MD/403 D a zapsat na kartu majetku), ale nejsme si jisti, zda můžeme takto účtovat i v případě dotace EU.

Ono jiný způsob než přes dohadu zvolit nejde, bez ohledu na to, kdo je poskytovatelem nebo na zdroje dotace. Na DM je dotace, majetek se zařazuje a začně se odpisovat, kvůli akruálnímu principu musíte začít rozpouštět dotaci proti odpisům. Dle CUS 703 se o všech transferech na pořízení DM  (tedy i o těch ze zdrojů EU) účtuje před vypořádáním 388/403.

Provádíme zateplení MŠ (přes dotaci). Prodali jsme do sběru staré radiátory (cca za 15 tis. Kč). Musíme o tento příjem snížit původní hodnotu budovy nebo odečíst z nového technického zhodnocení budovy? Prosím o radu jak zaúčtovat. Děkuji

O hodnotu šrotu se pořizovací cena  DM nebo TZ DM nesnižuje.  Zaúčtovat stačí jen zápisem např. 261 MD / 644 D. V případě, když se věci z demolic dávají na sklad, tak se účtuje o aktivaci zápisem 112 MD / 507 D  (ocenění - předpokládaná prodejní cena snížená o náklady z prodeje) a při prodeji se vyřazuje např. 544 MD / 112 D. Když byl prodej přímo, tak není nutné účtovat o zásobě.

Předělali jsme místní komunikaci tvořenou betonovými panely na komunikaci asfaltovou. Odstraněné panely jsme prodali za 30 tis. Kč. Jak to ovlivní hodnotu komunikace na kartě majetku - mám odečíst těch utržených 30 tis. a přičíst cenu TZ, nebo jen přičíst cenu TZ?

O hodnotu prodaného demoličního materiálu  se pořizovací cena  DM nebo TZ DM nesnižuje.  Zaúčtovat stačí jen zápisem např. 261 MD / 644 D. V případě, když se věci z demolic dávají na sklad, tak se účtuje o aktivaci zápisem 112 MD / 507 D  (ocenění - předpokládaná prodejní cena snížená o náklady z prodeje) a při prodeji se vyřazuje např. 544 MD / 112 D. Když byl prodej přímo, tak není nutné účtovat o zásobě (výsledkově vyjde stejně).

dokončili jsme výstavbu kanalizace. Stavba je zařazena v majetku, na stavbu jsme měli úvěr, který stále splácíme a podařilo se nám získat od MZE investiční dotaci na úroky z úvěru. Pokud stavba nebyla zařazena, úroky z úvěru byly součástí nedokončené investice a dotace na úroky byla účtována na 403. Po zařazení úroky již účtuji do nákladů na položku 5141 a účet 562. Dotace je nám připsána vždy za Q. platbu úroků, není shodná s výší platby, nedovedu tedy dopředu odhadnout, kolik peněz nám MZE prostřednictvím banky zašle. Dotace má UZ 29783, příjmová položka je investiční 4216, účtuji zase proti 403 (investice), ale vůbec si nejsem jistá,myslím, že když je stavba již zařazená, a jedná se o dotaci na úroky z úvěru, něměl by se již navyšovat účet 403, ale by to být již 672. Jenže příjem je investiční. Moc děkuji.

V tomto případě je již opravdu správně účtovat proti úrokům 562 na účet 672, a to bez ohledu na investiční položku. Postup je v souladu s CUS 703, kde je uvedeno, že na účet 403 účtuje jen ten, kdo majetek pořizuje. Zde již je majetek dokončen a dotace na úroky je již charakteru neinvestičního. Jedině snad vidím problémek v tom, že není částka dotace přiřaditelná k částce úroků - zde by pak přicházel v úvahu přepočet - a to tak, že úroky které se dostaly ještě do výdajů souvisejících s pořízením stavby by mohly být kryty na účtu 403 v plné výši. Ostatní pak již na 672.

Při intenzifikaci ČOV bylo při likvidaci nefunkčních částí existujicí čistírny odvezeno do kovošrotu železo. Sběrné suroviny nám bezhotovostně na účet poukáží výnos (příjem) z této likvidace. Jak se to správně zaúčtuje, když se jedná o likvidovaný dlouhodobý majetek? Intenzifikace je spolufinancována i prostředky SFŽP/FS. Děkuji za odpověď

Majetek - resp. jeho část vyřadíte zápisem 551 MD / 081 D (v poměrné výši zůstatkové ceny části majetku a ve výši ocenění bez oprávek zápisem 081 MD / 021 D). Z likvidace majetku vám vznikl materiál - šrot, ze kterého máte výnos.

Zaúčtovat stačí jen zápisem např. 311 MD / 644 D a 231 2321 pol. 2310 MD / 311 D při přijetí částky ze sběrného dvora. V případě, když se věci z demolic dávají na sklad, tak se účtuje o aktivaci zápisem 112 MD / 507 D  (ocenění - předpokládaná prodejní cena snížená o náklady z prodeje) a při prodeji se vyřazuje např. 544 MD / 112 D. Když byl prodej přímo, tak není nutné účtovat o zásobě.

Na oboje zaúčtování by neměla mít dotace vliv, s výjimkou pokud je někde v projektu dotace, že šrot z likvidace se považuje za příjem generovaný projektem, což jsem ještě nikde neviděla (příjem za šrot by byl součástí rozpočtu projektu).

Od roku 2002 máme na 019 ÚP v hodnotě 827559,-Kč. V letošním roce v červnu jsme pořídili nový ÚP ve výši 976748,-Kč. na 079 máme 256829,-Kč. Prosím o radu jak kompletně zaúčtovat vyřazení starého ÚP.

551 MD / 079 D ve výši zůstatkové ceny a 079 MD / 019 D ve výši pořizovací ceny. Pokud ke "starému" ÚP byla i dotace na 403 tak zároveň 403 MD / 672 D v celé nerozpuštěné výši.

Došla faktura na vyúčtování vody na účtu 314 chybí jedna záloha (250,-- Kč). Když jsem hledala chybu – přebrala jsem účt. školky 1.1.2012 - bývalá paní účetní už při vyúčtování vody v květnu 2011 asi vůbec nekontrolovala zálohy, protože se dostala touto vyúčtovací fakturou do mínusu na účtu 314 (o jednu zálohu to je těch 250,-- Kč). Placením záloh se účet dostal zase do plusu. Dívala jsem se do inventur 2011 a tam není rozpis z čeho se účet 314 skládá. Já běžně účtuji vyúčtování takto: -502//-389 -3.000 502//321 6.660 321//314 5.000 (správně dle Fa. 5 tis., ale já mám na 314 jenom 4.750) 321//241 1.660 A ještě bych měla jeden dotaz, ten se týká účtování obce. V roce 2011 jsem na konci roku dle mého špatně dohadovala zápisem 388//602 přijaté zálohy na služby – voda 2.100,-- Kč, ale to asi nemělo být, protože se u tohoto nájemníka jedná o přeprodej. Jak mám tento zápis v roce 2012 správně zrušit??? Prosím Vás už mám nárok pouze na 1 dotaz, ale u p.o. bych měla mít 5, tak mi to nějak započtěte.

1. Zde bych si nejprve udělala ten předpis zálohy - jako zjištěný rozdíl od skutečnosti zápisem 314 MD / 649 D (jako zjištěnou pohledávku - přebytek) - k tomuto dokladu bych dala stejné vysvětlení, jako jste uvedla v dotazu.

2. Zrušit -388/-602, jedná se o nevýznamnou částku - jen jako oprava zápisu minulých let na účtu kterého se týká §69, vyhláška č. 410/2009 Sb. To není až tak velký problém.

Počítám na jeden dotaz :o) Ty PO se vám ještě mohou hodit, čekáme tam příští rok nějaké změny ve fondech, tak zase budou zmatky.

V květnu 2012 jsme podepsali smlouvu o poskytnutí účelové dotace určené na pořízení nové cisterny pro dobrovolné hasiče obce ve výši 2 mil Kč. Jak mám tento případ zaúčtovat ?

Pravděpodobně se jedná o krátkodobou dotaci s vypořádáním do 12 měsíců a investiční. Smlouvu k datu druhého podpisu dejte do podrozvahy 942/999. Vyřadíte z podrozvahy k datu vypořádání dotace (případně uznání, že je vypořádána od kraje obráceným zápisem a zároveň předepíšete 348 MD / 403 D). Příjem dotace : 231 4222 MD / 348 D. Pokud bude zaslána dotace před předpisem vypořádání, tak zaúčtujete 231 4222 MD / 374 D a při vypořádání ještě zúčtujete zálohu: 374 MD / 348 D. Výdaje k dotaci by asi měly být nějak odděleně sledovány (vlastní org, příp. UZ určený krajem).

Prosím o radu jak zaúčtovat a v jaké ceně vést DDNM - Evidence obyvatel do 3 000. Na faktuře je uvedena částka : 15 240,--Kč odpočet původního produktu : -10 680,--Kč individuální sleva: - 2 280,--Kč cestovné: 810,--Kč V evidenci DDNM je však veden původní produkt z r. 1998 v částce 6 930,-- Kč /Evidence obyvatel do 1 000/.

Starší SW vyřadíte (jen 078/018), nový zařadíte v pořizovací ceně, zde tedy ve výši 3090 Kč. Sleva je součástí ocenění, není třeba řešit to, že sleva je vyšší než byl původní produkt (není to zápočet, jen sleva). Pokud vedete DDNM od částky nižší než 3090, tak přes účet 558 a 018/078. Pokud ne, tak jen 518 a nezařazovat do DDNM. Položka je 5172 , lze ji použít pro oba případy.

V roce 2008 nám ČSSZ poukázala na účet částku 1359,- jako srážku na úhradu výkonu rozhodnutí - dluh na nájmu. Dnes nám přísla výzva k vrácení této čátky, protože nám byla v roce 2008 poukázana již po smrti povinného. Po smrti povinného jsme celou pohledávku odepsali. Prosím o radu jak se s tímto mám vypořádat.

Sice systému srážky dluhu a hlavně tomu, že chtějí vratky z ůdvodu smrti dlužníka (dluh přesto byl) moc nerozumím, ale myslím si, že teď již je lepší tuto vratku neřešit ve vztahu k dlužníkovi, ale jen zaúčtovat jako mimořádný nahodilý náklad při volbě zaúčtování - vratky přijmů z minulých let - 549 MD / 231 6409 5909 D.

Dobrý den, naše obec prodala v roce 2008 plynovod Jihomoravské plynárenské a nezaplatila daň z převodu. V té době nám bylo bohužel ústně sděleno, že se daň platit nemusí. Teď, když jsme prodali novou část plynovodu, bylo nás sděleno, že musíme přiznat i starý prodaný plynovod. Dá se to nějak řešit? Děkuji.

Jsou FÚ, které daň z převodu plynovodu nechtějí, že se nejedná o nemovitost. Podívám se, zda je změna v zákoně (Zdeňku - změnu jsem žádnou nenašla), ale v roce 2008 to bylo velmi nejasné. Mrkněte na dokument ke stažení Plynovod a daň z převodu a zkuste se bránit. Ještě se poradím s Ing. Nejezchlebem přes daně a ozveme se znovu.

Ing. Nejezchleb:

Pokusil jsem se analyzovat, jaký je současný stav. Z mého pohledu je tady obecný rozpor mezi stanoviskem MFČR a Komorou daňových poradců, který je velice dobře popsán v zápisu z Koordinančního výboru z roku 2006 (ostatně i dokument, na který odkazujeme výše závěrům z KDP a stanoviskům jednotlivých stran odpovídá).

Plynovody, plynovodní přípojky a daň z převodu nemovitostí

(Závěry z jednání dne 1. 3. 2006)

Předkládá: PhDr. Milan Skála, daňový poradce, č. osvědčení 14

Předmětem daně z převodu nemovitostí je (mimo jiné) úplatný převod nebo pře­chod vlastnictví k nemovitostem (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dě­dické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, dále jen „zákon o trojdani“).

V praxi není sjednocený názor na to, zda plynovody a plynovodní přípojky ve vy­mezení zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou nebo nejsou nemovitostmi a zda tedy úplatný převod nebo přechod těchto liniových staveb je předmětem daně pře­vodu nemovitostí. Objevují se extrémní názory, podle kterých jsou plynovody a plyno­vodní přípojky nemovitostí vždy a nebo naopak nejsou nemovitostí nikdy.

Obvykle není sporu o tom, že plynovody a plynovodní přípojky jsou věcí a stavbou (viz např. § 70 odst. 2) nebo § 66 odst. 2) energetického zákona, § 61 odst. 4 nebo § 80 odst. 1) stavebního zákona). Předmětem sporu bývá to, zda plynovod nebo plynovodní přípojka jsou nebo nejsou spojené se zemí pevným základem.

V současné době neexistuje předpis, který by spojení plynovodů a plynovodních přípojek se zemí pevným základem vymezoval a upravoval, a to ani na úrovni technic­kých norem. Je plně v kompetenci projektanta, jaké řešení zvolí. Proto je nutné každý plynovod, případně plynovodní přípojku posuzovat samostatně. Jde o problém tech­nický, který je nutné posoudit právně.

Při absenci bližšího vymezení pojmu „spojení se zemí pevným základem“ je nutné při použití běžných výkladových metod vycházet

– z judikatury, viz např. I. ÚS 483/01, IV. ÚS 189/99, NS Cpj 130/87, KS Hradec Krá­lové 31 Ca 45/98-24, 46-98/20, 47/98-20, 48/98-26, Pl. ÚS 16/93, 9 Co 629/64 (Městský soud v Praze), NS 2 Cdon 267/96 (ORAC) a další

– z teoretických prací k této problematice, viz např. Ing. Jaroslav Hába, Ing. Tomáš Ja­nas, Ing. Šárka Švancarová: SLOVNÍK DEFINIC a některých vybraných pojmů stavebního práva, I. díl., ZNALCI A ODHADCI, spol. s.r.o., Znalecký ústav, 2004

– ze stanovisek předních odborných pracovišť, viz např. stanovisko společnosti Ply­noprojekt, a. s., zn. 330/Kg/0939/05 ze dne 2. 11. 2005.

Posledně zmíněné stanovisko problém shrnuje tak, že „…vyhrazená plynová zaří­zení pro rozvod plynů jako stavby obvykle nejsou spojeny se zemí pevným základem, ale existují výjimky. Podle našeho názoru je nutné každý případ zkoumat individuálně podle konkrétního technického provedení“.

Lze tedy uzavřít, že by bylo nepravdivé tvrzení, podle kterého všechny plynovody a plynovodní přípojky jsou nebo nejsou spojené se zemí pevným základem. Každé ta­kové plynárenské zařízení je nutné zkoumat individuálně, zjistit konstrukci jeho uložení v zemi a výsledek posoudit právně z pohledu § 119 občanského zákoníku.

Pokud se zjistí, že zkoumané zařízení je spojené se zemí pevným základem, půjde o nemovitost, jejíž převod nebo přechod je předmětem daně z převodu nemovitostí. Po­kud se zjistí, že zkoumané zařízení není spojené se zemí pevným základem, nepůjde o nemovitost a převod nebo přechod takového zařízení není předmětem daně z převodu nemovitostí.

Důkazní břemeno je na straně daňového subjektu (viz § 31 zákona o správě daní a poplatků). Pokud bude tvrdit, že zkoumané zařízení není spojené se zemí pevným zá­kladem, je jeho povinností prokázat to vhodným důkazním prostředkem, například od­borným stanoviskem projektanta, projektovou dokumentací apod.

Návrhy na opatření

Přijmout sjednocující názor, podle kterého je pro účely daně z převodu nemovitostí nutné posoudit každý plynovod a plynovodní přípojku samostatně, zjistit konstrukci ulo­žení v zemi a výsledek posoudit právně z pohledu § 119 občanského zákoníku. Pokud daňový subjekt bude tvrdit, že zkoumané zařízení není spojené se zemí pevným zákla­dem, je jeho povinností prokázat to vhodným důkazním prostředkem, například odbor­ným stanoviskem projektanta, projektovou dokumentací apod.

Stanovisko Ministerstva financí

Posuzování převodu nebo přechodu vlastnictví každého plynovodu a plynovodní přípojky samostatně z hlediska technického pro účely daně z převodu nemovitostí pova­žujeme za problematické, neboť takovýto postup by vyvolal značnou administrativu na straně správce daně a na straně daňového subjektu by znamenal i značné finanční zatí­žení při pořizování odborných stanovisek, přičemž účelnost takového postupu je značně pochybná. Vymezení pojmů „nemovitost“ a „součást a příslušenství věci“ náleží do ob­čanského práva. V daném případě se nelze opírat pouze o závěry techniků, které zajisté budou vodítkem a podkladem, ale pro konečné právní posouzení toho, co je skutečně předmětem převodu, a tedy případně předmětem daně z převodu nemovitostí, a toho, zda se jedná o věci movité nebo nemovité či součást nebo příslušenství věci nemovité, budou rozhodná stanoviska soudů.

Dle vymezení zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, jsou plynovody, plynovodní přípojky a technologické objekty s nimi související plynárenským zařízením.

Plynovod, jakožto zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou je stavbou. Rovněž i plynovodní přípojka, která přivádí z rozvodného zařízení dodavatele plyn do konkrétní nemovitosti je stavbou a primárně, až na některé výjimky, je považována za věc movitou.

Pokud se týká pevného spojení těchto staveb se zemí, dle názoru Ministerstva fi­nancí v případech převodů plynovodů včetně souvisejících staveb, resp. plynárenských zařízení, je nutno posuzovat tento majetek jako celek, tzn. soubor tvořený různými rela­tivně samostatnými částmi, vedením a stavbami, vzájemně propojenými, z nichž některé jsou spojeny se zemí pevným základem.

Z technického hlediska se může jednat o objekty schopné samostatné stavební existence a samostatného plnění určité vymezené funkce, z hlediska fungování a provo­zování celku však nemohou být osamostatněny, nemá-li dojít ke zmaření účelu, ke kte­rému celek slouží.

Podle § 120 odst. 1 občanského zákoníku je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podstatnými de­finičními znaky součásti věci, ať již jde o věci oddělitelné nebo neoddělitelné, je její funkční a fyzická spojitost. Bez nich by věc nebyla toutéž věcí jako dosud, nemohla by sloužit svému účelu. Souhrn takových věcí tvoří podstatu věci (viz rozsudek NSS čj. 5 Afs 130/2004-62 ve věci technologie čerpací stanice).

Pokud je objekt přizpůsoben pomocí odpovídajícího zařízení k určité hospodářské činnosti či výrobě, demontáží tohoto zařízení (a to i formou odmontování bez přímého zásahu do hmotné podstaty věci) ztrácí objekt možnost být plnohodnotně využíván ke svému účelu a ani okolnost, že zařízení je zaměnitelné za jiné, nemění nic na skuteč­nosti znehodnocení objektu (viz rozsudek NS 25 Cdo 770 /98 ve věci malé vodní elek­trárny).

Předchozí rozbor nevylučuje, že v některých případech může docházet k převo­dům plynovodů, u nichž neexistuje pevné spojení převáděného majetku se zemí. Tuto skutečnost je povinen daňový subjekt v daňovém řízení vhodnými důkazními prostředky v souladu s § 31 zákona o správě daní a poplatků prokázat.

Stanovisko předkladatele

Ke shodě došlo ve věci plynových přípojek: jsou obvykle stavbou, která je věcí mo­vitou. Jejich převod (přechod) tedy není předmětem daně z převodu nemovitostí.

Ke shodě nedošlo ve věci plynovodů. Ministerstvo zastává právní názor, že plyno­vody nejsou obvykle funkčně a fyzicky samostatné, nejsou tedy obvykle samostatnou věcí, ale jsou obvykle součástí plynárenských zařízení (plynovody, plynovodní přípojky a technologické objekty s nimi související). Protože plynárenská zařízení obvykle zahr­nují i stavby spojené se zemí pevným základem, pak i na plynovody jako součásti plynárenských zařízení se vztahuje režim nemovitosti včetně převodu plynovodu. Argu­mentace ve věci plynovodů jako součásti plynárenských zařízení směřuje k judikatuře, která se týká čerpacích stanic pohonných hmot a malé vodní elektrárny. Současně Ministerstvo připouští, že v některých případech mohou být plynovody samostatné, mohou být věcí movitou a je na daňovém subjektu, aby to prokázal.

Bohužel, ani přes tři „předjednání“ a následná dvě jednání Koordinačního výboru se nepodařilo právní názor Ministerstva dále upřesnit. Nevíme tedy, kdy má být plyno­vod podle Ministerstva součástí plynárenských zařízení, kdy má být samostatný a proč. Nevíme, jak je možné, že plynovod má být obvykle součástí plynárenských zařízení, ale přitom se plynovody v developerské praxi zcela běžně prodávají nebo jsou předmětem daru. Připomínám, že od 1. 1. 1951 s účinností tzv. středního občanského zákoníku lze u nás vlastnit a převést vlastnické právo jen k celé věci, nikoli pouze k části věci (s výjimkou spoluvlastnictví a s některými dalšími výjimkami, které jsou pro plynovody nepodstatné). Nevíme tedy, jak může být plynovod současně součástí plynárenských zařízení a současně převoditelnou věcí, když se tyto dvě právní kategorie vzájemně vylučují. Stanovisko Ministerstva k těmto otázkám je v principu takové, že je nutné konkrétní případ posuzovat individuálně a co může být předmětem převodu, to je sa­mostatnou věcí i v případě plynovodů.

Je vhodné připomenout, jaké následky by mělo, kdyby plynovody byly skutečně součástí celku plynárenských zařízení. Platilo by, že developer nebo obec by se při vy­budování plynovodu nestal vlastníkem tohoto plynovodu. Pouze by rozšířil stávající ply­nárenské zařízení jiného vlastníka. Nemohl by takový plynovod prodat či darovat; takové smlouvy by byly absolutně neplatné. Naopak by mezi ním a vlastníkem původního ply­nárenského zařízení vznikl vztah bezdůvodného obohacení podle § 451 OZ a developer (obec) by nárokoval peněžitou náhradu ve smyslu § 458 OZ. Dotažení této myšlenkové konstrukce do konce vyúsťuje v závěr, že jsme vlastně „mimo“ daň z převodu nemovi­tostí, protože k žádnému převodu nedochází, natož pak k převodu nemovitosti. Šlo by jenom o rozšíření stávající věci (plynárenského zřízení) nevlastníkem. Pokud by praxe tento právní názor převzala, pak by se v oblasti liniových staveb snížil počet převádě­ných nemovitostí a tedy i příjem státu na dani z převodu nemovitostí. Převody by byly nahrazeny peněžitou náhradou ve prospěch stavebníka, ke které se daň z převodu ne­movitostí nepochybně nevztahuje.

Rád bych v této souvislosti poděkoval kolegovi Ing. Jiřímu Škampovi za odbornou pomoc při projednávání příspěvku na Koordinačním výboru.

 Výše uvedené je ještě nejnověji rozebíráno opět panem Skálou v článku uveřejněném v časopisu "Daně a právo v praxi"  - bohužel k dispozici mám pouze anotaci.

Datum publikování: 1. 10. 2011Autoři: PhDr. Milan SkálaTyp: výkladyZdroj: Daně a právo v praxi 2011/10Zdá se, že se opět množí spory o daň z převodu nemovitostí při převodech rozvodů plynu, vody, kanalizace. Je shoda v tom, že jde o stavby jako věci v právním smyslu. Sporné je, zda jsou tyto stavby spojené se zemí pevným základem. Zda jsou tedy nemovitostí ve smyslu § 119 odst. 2 občanského zákoníku a zda jejich převod podléhá dani z převodu nemovitostí podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.Spojení se zemí pevným základem V souvislosti s jedním probíhajícím daňovým sporem jsem se pokusil shrnout veškeré vědění na téma „spojení se zemí pevným základem“. Východiska, právní stanoviska, judikaturu, rozbory, oponující názory. Dovoluji si toto shrnutí předložit čtenářům; může se myslím hodit i pro jiné spory. Jako příklad volím plynovody. Podobná situace je v případě vodovodů a kanalizací 1 . Východiska Podrobnější úpravu plynovodů najdeme v zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) bod 8 energetického zákona vymezuje plynárenské zařízení jako veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných plynových zařízení (která se netýkají našeho problému). Plynová zařízení pak vymezuje § 2 odst. 2 písm. b) bod 12 stejného zákona variantně jako „...zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, t

 Pokud bych shrnul - pan Skála (asi největší guru přes majetek na KDP) se domnívá, že prodej plynovodu by neměl být předmětem daně z převodu nemovitostí, neboť předmětem převodu je věc movitá, nikoliv nemovitost. Jiná situace by nastala, pokud by byl prodej realizován například spolu s regulační stanicí ... Jak vidíte z koordinačního výboru, tak MFČR nemá k této věci nějaký vyhraněný názor. Možná doporučuji pokusit se sehnat inkriminovaný článek z roku 2011 - nějaké info k časopisu najdete na stránkách....

http://www.danarionline.cz/archiv/archiv-casopisu-DaP/

Podle mého názoru nevidím nějaký důvod u prodeje plynovodu (ve smyslu trubek) daň z převodu z nemovitostí odvádět. Rovněž nyní nevidím nějaký důvod vracet se v pololetí 2012 do roku 2008 (neznám podrobnosti, kdy se prodej uskutečnil) - nicméně předpokládám, že by se mohlo jednat o záležitost již případně promlčenou.

Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o radu jaké podklady mohou sloužit k doložení prokazatelných výdajů k poskytnutí slevy z kupní ceny domu. Ve schválených pravidlech je tato formulace. Poskytnutí slevy V případě, že vybraný kupující splní podmínku č. 3 těchto pravidel, Město Duchcov se zavazuje mu poskytnout slevu z kupní ceny ve výši prokazatelných nákladů, které na rekonstrukci vnějšího vzhledu nemovitosti vynaložil, nejvýše však do výše 50 % kupní ceny. Pokud budou opravy prováděny dodavatelsky dala by se použít faktura, jsou však pochybnosti, že fak. nebude odpovídat provedeným pracem (což v účtárně nejsme schopni posoudit). Nebo mohou nastat případy, že si většinu prací provede občan svépomocí nebude mít k dispozici faktury. Prosím o radu jak řešit, aby nebyl náš postup nějakým způsobem zpochybněn jak z hlediska občanů tak kontrolních orgánů.

Toto je vnitřní záležitost, to jste si měli (ne Vy jako účetní, ale odpovědní pracovníci)nadefinovat v pravidlech při prodeji řádně. Jediné, co zbývá jsou doklady o nabytí a odborné posouzení provedených prací, které požaduje kupující uznat. Jedná se o vzhled - tedy by to asi mělo být vidět. Opravdu zde není asi nějaká rada jen ve vztahu k dokladům možná, odpovědnost by zde měl nést odbor, který se věnuje stavebnictví, vy byste měli jen pasivně vyplácet.

Dobrý den,obec koupila od ZD movité věci ,které se nacházejí v kulturním domě za cenu 54.690,-Kč.Tato kupní cena je vypořádána dohodou o kompenzaci s cenou nájmu dohodnutou ve stejné výši v nájemní smlouvě uzavřené téhož dne.Ve smlouvě o nájmu pozemků se píše"Podle uzavřené kupní smlouvy se Obec zavázala zaplatit ZD kupní cenu ve výši 54.690,-Kč a účastníci uzavírají dohodu,podle níž si vzájemně započítávají závazek platby nájemného z nájemní smlouvy proti závazku platby kupní ceny ze smlouvy kupní".Jak prosím zaúčtuji tento zápočet. A ještě mám jeden dotaz.Již ve zmíněné kupní smlouvě na movité věci kde je soupis součástí smlouvy a jedná se o židle,stoly,leštičku na parkety,věšáky, popelníky,sklenice....apod.-vše cca 20 let staré ,nevím jakým způsobem tyto věci zařadím do majetku.Podle mého názoru bych zařadila pouze do podrozvahy 902 x 999 a v majetku vůbec neevidovala.Operativní evidenci nevedeme.

Zapíšete závazek z kupní ceny materiálu: 501 MD / 321 D. Pak předpis pohledávky z nájemného (předpokládám že ZD je nájemcem) 311 MD / 603 D, zápočet do výše kupní ceny již jen 321 MD / 311 D , přes RS zde nemáme v souladu s vyhláškou účtovat.

Ohledně toho, co pořizujete - zde může být i DDHM (pak část na účet 558 a 028/088), jinak je potřeba kupní cenu rozvrhem (příp. odhadem)  na jednotlivé pořizované věci rozdělit, abyste je měla oceněné. Myslím si, že židle, stoly, leštička, věšáky možná  do majetku na 028, příp. na 902 patří, ale určitě sklenice a popelníky bych nevedla v majetku nikde, ani na 902.

Budeme stavět inženýrské sítě pro jednu ulici ve městě, ale do 2 let bychom měli tyto sítě prodávat jednotlivým občanům . To znamená, že víme, že nepořizujeme majetek pro město a nejedná se o příspěvek ale úplný odprodej. Prosím jaké použít účty při pořízení ( 042 nebo náklady ? ) a účtovat proti budoucí pohledávce ? Je možný plný odpočet DPH, když při prodeji zdaníme ?

Z hlediska vlastnictví, i když víte, že  budete později  prodávat, tak  stejně nejprve pořizujete stavbu, kterou pak prodáte, takže pořízení přes 042, zařazení 021/042  a pak výnos z prodeje staveb 311/646. Nárok na odpočet je v plné výši, pokud pak dáte při prodeji DPH na výstupu. Jiný případ by byl, kdybyste byli jen něco jako zprostředkovatelé, že pořizujete majetek jakoby jménem vlastníků, pak by to šlo přes pohledávku, ale to by nebyl nárok na odpočet (přeprodej) - dle popisu v dotaze to spíše vypadá na variantu pořízení x prodej, než "přeprodej".

Prosím o kontrolu účtování investiční dotace z části ze SFŽP a z části ze FS. Smlouva = předpis dotace 943/999. Dotace se proplácí na základě proplacených faktur. Postup účtování: 231 UZNZ 4213,4216 x 374, 374 x 346, 346 x 403, 999/943. Je nutné účtovat přes zálohy 374, když je dotace poskytnuta na základě předložených propalcených faktur? Mohu účtovat na 403 již ve chvíli, kdy obdržím proti předloženým investičním fakturám první část dotace? Nebo nechat na 374?346? do té doby, než proběhne celá investiční akce a budou předloženy všechny faktury?

K otázce, do kdy nechat na zálohách, se letos vede diskuse. Přikláním se k opatrnosti, to že vám uznají faktury dílčí, ještě neznamená, že vám uznají stavbu jako celek. Může pak dojít ke krácení kvůli parametrům (např. že se napojí na kanalizaci méně uživatelů , než bylo plánovano, nebo sběrný dvůr s menší kapacitou - z dotazu nemohu vyčíst, co stavíte).

Dále volíte účet 943 - nad 12 měsíců, nezapomeňte tedy vyhodnotit i u záloh, zda budou vyúčtovány do 12 měsíců nebo nad - volíme mezi 374 a 472.

Doporučuji nechat na 374 nebo 472 až do doby konečného vypořádání akce. Pak teprve zápis 346/403. Pokud nebude vyhodnoceno do 31.12.2012, pak k 31.12. je potřeba udělat dohadu ve výši: uznatelné výdaje x dotační podíl zápisem 388 MD /403 D. Konečné vypořádání pak bude zápisem 346 MD/ 388 D a +/- 403 v rozdílu od dohady, pak teprve vypořádání zálohy: 374 (472) MD / 346 D a k datu předpisu na 346 i úplné vyřazení z podrozvahy, kdyby na zálohách nebyla poskytnuta plná výše.