Dotazy

Dobrý den, naše obec je plátcem DPH. Pronajímáme pozemek firmě, která staví kanalizaci a ČOV pro dobrovolný svazek. Firma je plátce DPH. Tento pronájem je na 2 roky. Mám z tohoto nájmu odvádět DPH? Současně na tomto pozemku provádíme terénní úpravy. Pokud odvádím DPH můžu si je také u těchto úprav uplatnit a jsou zemní práce v režimu PDP.

Lze vést tento pronájem pro plátce v režimu zdanitelného plnění (§56 odst. 4, kde je uvedeno že se můžete rozhodnout aplikovat režim "s daní"). Asi víte, že za standardních podmínek je pro vás výhodnější jít v takových případech do režimu "s DPH" - například zlepšení koeficientu ...

Pokud se týká terénních úprav na daném pozemku a odpočtu. Neznám podrobnosti, ale je potřeba si uvědomit, že je nutno prokázat nějakou souvislost mezi vstupy a výstupy. Pokud například nastane situace, že pronajímáte nějaký kus z velkého pozemku, aby si tam složil trubky a zrovna  bez jakékoliv souvislosti s pronájmem v jiné části realizujete rekultivaci pozemku (přičemž souvislost vůbec nejste schopni prokázat), do odpočtu DPH bych nešel a ani bych potom dané práce nepovažoval za práce související s ekonomickou činností (tedy mimo režim PDP). Pokud ale souvislost existuje - je prokazatelné, že si potřebovali pozemek pronajmout a bylo dohodnuto nějaké provedení úprav (srovnání pozemku ...), potom ano a také PDP asi ano (předpokládám, že je to zaklasifikovatelné do 43.12.12.) 

Měla bych dotaz ohledně zaúčtování odběru EE.Sportovnímu klubu přeúčtováváme náklady na EE na základě vyúčtování od dodavatele.Při pořádání akce na hřišti si obec napojila svůj rozvaděč na elektroměr sportovního klubu.Nyní víme naši spotřebu,kterou bychom chtěli od té jejich odečíst.Nic jim platit nebudeme.Jak zaúčtovat?Již nyní nebo až při vyúčtování příští rok,náš náklad od jejich odečíst?

Pokud bude vyúčtování EE až příští rok, tak jen udělejte na svou spotřebu dohadu spotřeby 502 MD / 389 D a zúčtujte ji při vyúčtování příští rok. Takže např. víme, že máme spotřebu na elektroměru SK ve výši 30. K 31.12. (nebo i k datu konání akce) mohu zaúčtovat 502 MD / 389 D ve výši 30. Přijde fa na elměr SK příští rok ve výši 100. Fak zaúčtuji 311 MD ve výši 70, 389 MD ve výši 30 / 321 D ve výši 100. Uhradu dodavateli EE zaúčtuji: 321 MD / 231 odpa dle účelu 5154 D. Příjem přefakturovávané částky zaúčtuji : 231 odpa dle účelu pol. 5154 minus D / 311 D.

Obec se nechala od Nákupní společnosti formou aukce vybrat dodavatele na zemní plyn. Společnost si za tuto službu vyfakturovala částku 8.000,-- Kč, což jsou určitá procenta z předpokládané úspory zemního plynu. Zaúčtovat jako službu ?

Ano, účet 518, položka 5169. Není třeba hledat něco specifického.

Na dětský den obec obdržela od fy nepeněžní dar (balonky + láhev s plynem) v hodnotě Kč 3.000,--. Není uzavřená žádná smlouva, ale budeme vystavovat potvrzení o přijetí daru v hodnotě Kč 3.000,--. Budu o tomto daru účtovat a jak, případně mělo by to být smluvně ošetřeno ?

Jediné zaúčtování, které mě napadá - aby bylo zobrazení k potvrzení o přijetí daru - je zápis 501 MD / 649 D. Darovací smlouva je povinná jen k daru nemovitého majetku. Tedy není povinnost smluvího ošetření.

Prosím o radu, jak zaúčtovat zálohovou fakturu a doplatek na montáž el. přívodu ke zvonici (bude v ní instalován motor na el.ovládání zvonu). Výše zálohy je 28 000,- doplatek bude asi 30 000,-. Po instalaci to tedy bude zřejmě technické zhodnocení stavby, protože el. přívod i s motorem převýší částku 40 000,- Kč. Jak bude prosím vypadat zápis zhodnocení majetku. Zvonice je na účtě 021.

Z hlediska majetku bych spíše technologii zvonice dala na účet 022, než jako TZ stavby. Vntiřní rozvod elektra však je součást stavby. V každém případě je to u zálohy jednoznačné - je to poskytnutá záloha na pořízení DM, tedy zápis 052 MD / 231  D odpa 3326 (3322 jestli je kostel památkou) pol. zde doporučuji tu technologii, tedy položku 6122 (neznám to co pořizujete - volím jen dle info v dotazu, můžete mít pravdu i Vy, že se jedná o TZ stavby - pak položka 6121). Až přijde fa, tak zápis: 042 MD / 321 D a zúčtování zálohy 321 MD / 052 D.

Dobrý den, zástupci Regionální rady tvrdí, že mohu provést opravu neuznatelných výdajů na uznatelné výdaje i po skončení roku tj. u výdajů zaplacených a proúčtovaných v roce 2010 a 2011, jednoduchým zápisem v letošním roce tzn. mínus výdaje bez UZ plus výdaje s UZ. Bankovní účet bude sedět a oni dostanou soupis z účetnictví sice v jiném roce než se platilo (???jim to nevadí). Zdá se mi to hodně divné. Vždycky jsme přece říkali, že po skončení roku nebude už možné přeúčtovávat výdaje z uznatelných na neuznatelné. Jak se k tomu postavit?

Je  možné označit nástrojem a zdrojem výdaje v případě, že máte k projektu ještě nějaké neuznatelné výdaje, které byly zahrnuty do rozpočtu projektu. Pokud již žádné takové neuznatelné výdaje nemáte, tak by se "nějaké libovolné výdaje" značit NZ neměly, to žádný předpis nedovoluje. Označení neuznatelných výdajů NZ tak, aby v součtu vyšlo saldo povoluje metodika MF. Vy se však zmiňujete o UZ - účelových znacích. Zde toto povoleno není žádným předpisem, mimoto je ve zprávách MF, že značení UZ u výdajů není povinné, že se může jen "dokreslit" fixem na dokaldy, že je povinné jen v příjmech. Já bych se tuto "umělou opravu" bála udělat. Moc nechápu, proč toto RRRS požaduje, ve vztahu k projektu stačí oddělené sledování jakoukoliv analytikou, pro RRRS nemají UZ žádný informační přínos, to je jen pro sledování ukazatelů v resortech a státních fondech, no třeba nějaký důvod mají, přesto to, co požadují předpisy neumožňují. Přesto je možné, že pro uznání dotace na tom bude RRRS trvat, pak jim vyhovte, ale jen když dají požadavek písemně a případně si ještě nechte vyjádřit kontrolora, co vám dělá přezkum, zda tento postup při přezkumu za 2012 nenapadne - zajistěte si krytí.

Jsme plátci DPH. Máme bytové hospodářství, které je od DPH osvobozené. Do jednoho bytu byla zakoupena v maloobchodě nová kuchyňská linka, ale pracovní deska byla zakoupena na fakturu, která zní: dodávka, montáž pracovní desky, kompletace kuchyňské linky. V klasifikaci produkce , kde plátci použijí režim PDP je uvedeno : montáž volně stojícího nábytku. Jedná se u montáže pracovní desky ke kuchyni o PDP, a v jaké sazbě bude DPH? Dodavatel po poradě s jejich daňovým poradcem tvrdí, že PDP nepodléhá a uplatnili DPH ve výši 20%. Předem děkujeme za radu.

Tady bych si s daňovým poradcem dovolil nesouhlasit. Situace je taková, že i podle info MFČR z roku 2008 k problematice DPH ve výstavbě je obecně toto vybavení (myslím tím vestavné kuchyňské linky) chápáno jako součást bytu - bezesporu všichni postupují tak, že u dodávek kuchyňských linek s montáží se deklaruje, že je to "zabudovaná" kuchyňská linka a dává se snížená sazba DPH.

Co se týká, zda to podléhá PDP či ne - jsem přesvědčen že ano, tady i podle GFŘ - když si najdete hned tu první tabulku GFŘ s nejčastějšími dotazy.... (z února 2012), tak pod řádkem 40 najdete

dodání vyrobené kuchyňské linky a skříně, kde je součástí její montáž do budovy

jako plnění podléhající PDP (kód 43). Nevím, jak to více zargumentovat.

Faktury na opravu veřejného osvětlení a faktury na opravu bytového fondu - byly vystaveny faktury s DPH a zaplaceny. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost nebo ne? Máme podat dodatečné daňové přiznání a odvést znova DPH i my a následně DPH požadovat od firem zpět? Jedná se o obec. Má obec nějakou vyjímku nebo ne? V únoru nám daňová poradkyně řekla,že obec má vyjímku a do přenesené daň. povinnosti nespadá. Teď jsme ale dostali jiné informace. Předem děkuji za odpověď.

Obce výjimky nemají - pouze GFŘ a MFČR začaly pracovat s tím, že pokud dané stavby nevyužíváte k ekonomické činnosti, že se na vás režim přenesené daňové povinnosti nevztahuje.

Takže pokud je to oprava bytů - tak byty používáte k nájmu, což je činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH (§56) - nicméně je to činnost ekonomická. V těchto případech by PDP měla být aplikována. Jen tady na okraj - z dotazů zjišťujeme, že jsou ještě finanční úřady, které nepochopily, že se o ekonomickou činnost u činností osvobozených od DPH jedná (například požadují rovnost řádku 10 a 43, což je ale absolutním nepochopením principů fungování DPH..).

U VO bych argumentoval zatím, že to k ekonomické činnosti není (na nějaký případný navěšený rozhlas ve kterém hlásíte za peníze zapomeneme...) a proto režim přenesené dańové povinnosti nebudete dávat.

K výše uvedeným problémům zpětně - nyní je v tom takový zmatek, že bych rozhodně dodatečné přiznání nepodával a správně postupoval u nových případů. Zkuste se podívat do dokumentů, co jsme k tomu na stránkách zveřejnili ... - myslím, že je to popsáno hodně obšírně.

Dobrý den,přečetla jsem odpovědi k danému případu,ale stejně bych to potřebovala ujasnit. Česká inspekce život.prostředí nám rozhodnutím vyměřila poplatek za odebrané množství podzemní vody za rok 2011 ze zdroje vrtané studny pro veřejné koupaliště. Poplatek hradíme Celnímu úřadu. Nevím zda účtovat: 1) 2369 5362 2) 3739 5365 (dělí se pro Kraj a SFŽP, ale hradíme CÚ).

Dívala jsem se i do dotazů zpátky. Využiji váš dotaz ke sjednocení účtování:

Předpis poplatku bez záloh: 538 MD / 344 D,

Účtování poplatku přes zálohy:

platba poplatku: zálohy 344 MD / 231 3739 5365 D, ke konci roku 538 MD/ 389 D, přijetí vyúčtování poplatku následující rok, 389 MD, případně +/- 538 v rozdílu od dohady/ 344 D. Vzniklý přeplatek  - příjem následující rok MD 231 3739 2222 MD/ D 344.

Je možné volit závazek 347, jeví se mi 344 vhodnější, přeplatek lze na položku 2324, když vedeme v režimu daňovém - jako poplatek je vhodnější 2222. Položku 5365 volím dle konečného příjemce. Pokud máte od kraje jinou metodiku postupujte dle metodiky svého kraje, pokud nemáte, lze vycházet z tohoto příkladu.

Dobrý den, pořád nemohu pochopit PDP k plnění na budovách škol. Někde jsem četla názor, že se tento režim nevztahuje na vlastníka budovy a tedy zřizovatele PO, která v budovách provádí ekonomickou činnost (tedy nikoli MČ). MČ je plátce, který ale neprovádí ekonomickou činnost osvobozenou bez nároku na odpočet a PDP by se na ni vztahovat neměl. Můžete mi prosím vysvětlit jak je to správně, režim PDP ano nebo ne a proč? Zabýváme se tady i opravami za pár korun.

Zkusím zrekapitulovat myšlenku - podle jednotlivých dokumentů GFŘ má být testováno, zda daný objekt je u příjemce plnění využíván k ekonomické činnosti či nikoliv (tedy zda jedná v pozici "plátce jednajícího jako plátce"). Jsem za těchto okolností přesvědčen, že toto musí být testováno u příjemce plnění - tedy pokud opravuje Město, ale objekt nevyužívá k ekonomické činnosti, neboť jej buď svěřuje či vypůjčuje škole, potom tam nedělá ekonomickou činnost a podle dané informace by v tomto případě režim PDP neměl být aplikován.

Pokud by objekt byl pronajímán Městem dané škole, o ekonomickou činnost by se jednalo a režim PDP by měl být aplikován.

Pokud by opravu hradila škola jako plátce DPH - tady by již k výkonu ekonomické činnosti mohlo docházet a potom by byl režim PDP.

Připomínám, že v zásadě i GFŘ připustilo, že pokud je to nějaké nejasné, nebo chcete mít naprostou jistotu v aplikaci, že prostě můžete režim PDP aplikovat (i na majetku nevyužívaném k ekonomické činnosti).

Prosím o pomoc při zavedení a účtování úvěru. Úvěr je od ČS na financování výstavby Domu pro občanská sdružení, dáme ho k dispozici od 23.5.12, splácet začneme 20.1.13 - 20.12.14. Čerpání úvěru - úhrada fa = převod peněz z úvěru na BÚ a odsud úhrada. Bankovní popl.z úvěr účtu = ČS si vyinkasuje částku bank.p. z BÚ a z úvěr.účtu provede úhradu.

Převod z úvěru: 231 8113 nebo 5123 MD / 451 D.

Stržení bank. poplatků ze ZBÚ - 262 MD / 231 6330 5345 D a přijetí na BÚ k úvěrovému účtu 231.yy 4134 MD / 262 D, výpis na poplatky z BÚ vedeného k úvěrovému účtu - 518 MD / 231.xx 6310 5163.

Dost často obce o BÚ k úvěrovému účtu neúčtovaly, ale někdy se pak stalo, že tam měly zůstatky (splátka navíc, převod navíc na poplatky) a tento stav ZBÚ nebyl nikde podchycen, tak od tohoto zjištění doporučuji účtovat i na BÚ vedeném k úvěrovému účtu.

Splátky: zase převod ze ZBÚ na BÚ k úvěru a až z BÚ k úvěru: 451 MD / 231 8114 nebo 8124 D.

Úroky stejně jako poplatky, až k BÚ z úvěru zápisem 562 MD / 231 6310 (lze i odpa dle účelu, na který se úvěr čerpá) 5141 D.

Dobrý den, v květnu 2012 jsem byla na školení Ing. Věry Zděnkové, prezentované jako specialistka na FKSP a sociální fondy obcí. Dle jejího výkladu lze uvolněným zastupitelům (např. starostovi) přispívat ze sociálního fondu pouze na obědy a do statutu fondu nelze dát pro ně nic jiného. Ve Vaší odpovědi z roku 2009 uvádíte, že výhod soc. fondu mohou využívat i uvolnění zastupitelé, pokud je tak stanoveno ve statutu. Omlouvám se za svůj dotaz, vypadá to, jako bych Vám nevěřila, ale Ing. Zděnková mě znejistila. Kde najdeme právní oporu? Ještě bych se chtěla zeptat, zda příspěvek na dovolenou lze čerpat i jiným způsobem než striktně zaplacením celé faktury, která je vystavena na obec a zaměstnanec doplatí rozdíl. Lze přispět Např. šekem nebo do výplaty(v tomto případě zdaněno) na základě zaplaceného dokladu, který je vystaven na jméno zaměstnance? Dle našeho auditora je toto možné, ovšem Ing. Zděnková s tímto opět nesouhlasí. Nevím, co je vlastně správně, případná kontrola může mít také jiný názor.

Sociální fond neřeší žádný předpis, tam záleží co se sjedná. To co uvádíte ohledně nepeněžitého plnění rovněž nemá vztah k sociálnímu fondu, to je pověra a týká se hlavně daňové uznatelnosti výdaje ohledně osovobození závislé činnosti. Jestli proplatíte přímo fakturu cestovce nebo vám zaměstanec předloží paragon a vy zaplatíte jemu ve výši příspěvku je v důsledku úplně stejné. (Ten přístup k nepeněžnímu plnění je militantní, tam jen záleží na tom, že opravdu je splněn účel zájezdu). Já si myslím pořád totéž, co jsem napsala - co je ve statutu schváleno zastupitelstvem, to platí. Musí se dávat pozor na zdanění závislou činností. Jinak je to přesně jak říkáte - zde se poradit nedá - každá kontrola může mít jiný názor, což taky každá má, tak třeba poslechněte to opatrnější.

Můžete mi poradit, kde se pojistit na škody způsobené výkonem povolání jako účetní, když Česká pojišťovna z pojištění odpovědnosti nehradí finanční operace. Jinou škodu způsobenou zaměstnavateli si při výkonu tohoto povolání si neumím představit.

Nevím jestli jste si s pojišťovnou dobře rozuměli, je zřejmé, že se nelze pojistit např. na dohodu o hmotné odpovědnosti, na to, že si převedete peníze na svůj účet atd., ale určitě lze pojistit za chyby v práci - např. špatný účet a odvod dotace, na sankce za chybné účtování apod.  To není finanční operace, to je zaúčtování, na to se běžně pojišťuje.

Obec směňuje pozemky s Lesy ČR, s.p. Směnná smlouva byla podepsaná v r. 2011 a bylo založeno řízení na Katastru nemovitostí, ale zahájeno až v r. 2012! Účtuji až v roce 2012. Na základě Směnné smlouvy Lesy převádějí obci pozemky za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 246 241,- Kč . Obec převádí Lesům pozemky za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 532.990,-, ale v účetnictví na 031 eviduje pozemky v částce: 1 836 037,-. Rozdíl směňovaných pozemků činí 286 749,- ve prospěch obce. Mám přecenit na reálnou hodnotu??? A Rozvaha – Aktiva účet 031 jde vidět velký nárůst pozemků??? Nemá být přeceněno Reálnou hodnotou? Účtování až v roce 2012! (účtuji bez ocenění na RH) Předpis výnosu ze směny MD 042 (04203100 403??) 9 246 241,- D 647 9 246 241,- Předpis pohledávky z doplatku MD 311 286 749,- D 647 286 749,- Vyřazení pozemku předávaného MD 554 1 836 037,- D 031 1 836 037,- Zařazení nabytého pozemku MD 031 (031,403???) 9.246 241 D 042 (04203100, 460???) 9.246.241,- Mám správně účtování + PAP?

Zatím v roce 2012 nemusíme přeceňovat RH majetek určený ke směně. Směnná smlouva není kupní smlouva, prodej se směně z hlediska pojmů nerovná (MF však má záměr přeceňovat RH i majetek určený ke směně - ale zatím není povinné, dá se říci, že není ani žádným předpisem povoleno). Zaúčtování máte dobře, jste velmi šikovní. PAP vypadá také dobře - opravdu volíme typ změny 403 a dáváme IČ prodávajícího - zde IČ lesů s.p. Jen ten typ změny 403 dáváme jen k 042031, k zařazení proti typu změny 460 dáváme již typ změny 410 (abychom neduplikovali pořízení, proto je tam typ změny zařazení). Princip je takový, že volím typ změny buď u 042 nebo např. při bezúplatném převodu přímo k 031. Když již zvolím typ změny k 042, tak při zařazení volím 410 - takže proti 460 vždy 410.

Dobrý den, od ledna 2011 jsme účtovali o hospodářské činnosti. Do závěrečného účtu musím zahrnout informace o výsledku hospodaření z této činnosti. Stačí uvést takto: "Od 1.1.2011 město provozuje na základě živnostenských oprávnění hospodářskou činnost – autodopravu a prodej uhlí a stavebních materiálů. Celkové náklady: Kč 580.196,03 Celkové výnosy: Kč 588.864,73 Výsledek hospodaření činil k 31.12.2011 Kč 8.668,70. Výkaz zisku a ztráty je přílohou závěrečného účtu č. 3." V komentáři k údajům o plnění rozpočtu mám rovněž uvedeno: "Položka 8901 – na tuto položku jsou účtovány příjmy a výdaje z hospodářské činnosti." Jsou tyto informace v závěrečném účtu dostačující? Musím zároveň v závěrečném účtu vypsat výsledek hospodaření z hlavní činnosti (přikládám Výkaz zisku a ztráty, kde tyto údaje jsou)?

Uvedla bych výsledek hospodaření z VHČ činil:....

Jinak dle §17 zákona č. 250/2000 Sb. jsou součástí závěrečného účtu i údaje o hospodaření a dalších finančních operacích... tak podrobně aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření. Myslím si, že by součástí závěrečného účtu měla být celá účetní závěrka obce. Tedy i rozvaha, výkaz ZZ z a hlavní i hospodářskou i příloha (u obcí). Od 2013 se bude předkládat povinně - zastupitelstvo bude muset účetní závěrku schvalovat. (novela zákona o účetnictví od 2013).