Dotazy

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda je možné na základě odborného odhadu přecenit nemovitosti. Dle dostupných informací nebylo v minulosti zaúčtováno technické zhodnocení budov, které bylo provedeno nájemci. Nedochovaly se žádné dohody uzavřené mezi ÚSC a nájemci, ze kterých by bylo patrno, v jaké výši bylo technické zhodnocení provedeno, a tudíž v jaké výši bylo započteno s nájmem a o jakou výši měla být hodnota nemovitostí zvýšena. Je možné v tomto případě jen na základě odborného odhadu provést přecenění nemovitostí? Nebude tento postup v rozporu s účetními předpisy? Děkuji.

Šlo by to v případě, že vyhodnotíte jako inventarizační přebytek, ten se smí ocenit RPC, což lze odhadem. Tedy k inventarizaci zjistíte přebytek a navýšíte hodnotu o TZ ocenění RPC. Bylo by to zápisem 021 MD / 401 D.

Může to být zde i diskutabilní, protože v případě TZ nic jakoby nepřebývá a pak lze vyhodnotit jako zúčtovatelný rozdíl při inventuře, kdy jsme zjistili chybné ocenění a potom skutečně doúčtováváme na správné ocenění, zde je odhad také aplikovatelný. Problém je s účetním postupem tohoto zúčtovatelného rozdílu, ale zatím bych také volila 401. Zde může dojít od roku 2013, až vyjde ČÚS k majetku k rozdílnému výkladu, např. u podnikatelů se inventarizační přebytky účtují proti oprávkám...

 Popisuji to i proto, že je možné, že se objeví stejný ČUS jako - tak abyste se nesetkala s problémovým komentářem...

Z hlediska DPH určitě problém není - nebylo prováděno  zdanitelné plnění při ukončení nájmu (případně) - může to být problém na straně dodavatele. Co problém potenciální je, je otázka zvýšení základu daně na dani z příjmů právnických osob (nepeněžní plnění) - to by ale bylo podle povahy smluv buď v okamžiku realizace vlastního TZ, případně při ukončení nájmu. Doporučuji přiznat za zdaňovací období, kdy navýšíte hodnotu majetku - pro jistotu a váš klid, daň si obec převádí, tak se nic nestane.

Dostala jsem od starosty za úkol sehnat informace ohledně veřejného opatrovníka a poskytovaných služeb s tím spojených. V obci bude mít pravděpodobně 25 lidí (v současnosti jich už má 8), kterým musí "Obec" dělat opatrovníka. S tím je spojeno vyřizování jejich záležitostí, ať už majetkových, zdravotních a dalších. Otázka starosty zní, jak obhájit úhradu všech nákladů s tím spojených, případně i plat nového zaměstnance, aby se nejednalo o špatné nakládání s veřejnými prostředky, když prý se v této souvisloti nejedná o výkon státní správy? Opatrovnictví prý je činnost v rámci přenesené působnosti, ale naše malá obec nemá přenesenou působnost. Kde má vzít prostředky do rozpočtu? Možná, že tato otázka je určena na jiná místa, ale přece jenom zkouším, zda s tím nemáte nějaké zkušenosti a zda byste mě nenasměrovala správným směrem, kam se obrátit. Já jako účetní můžu jedině analyticky oddělovat jednotlivé náklady, aby bylo jednoznačně vidět, kolik se vynaložilo. Co se týče rozpočtové skladby, mám dávat § 6171? Nebo spíše nějaký sociální §. A položky mám asi dávat podle povahy výdaje (5173 cestovné, atd...)?

Pozor - ohledně zaúčtování jsou to cizí prostředky, ty nemůžete vést ve svém rozpočtu, jen ty náklady na správu, ale ne vydání pro opatrované osoby ani jejich příjmy. Účtuje se jen příjem na zvláštní běžný účet zápisem zpravidla 245 MD / 378 D a hrazené výdaje za opatrované jen zápisem 378 MD / 245 D. Asi budete muset zvolit analytiky na prostředky každého opatrovaného jak k 245 tak k 378, abyste nemuseli zakládat 25 běžných účtů, to by bylo drahé.

Ohledně nákladů na správů účtů a péče o opatrované - to opravdu nevím, většinou v obcích vždy byli 1-2 lidé, tak jsem se s požadavkem náhrady za práci s tímto zatím nesetkala. Ohledně té přenesené působnosti, i úřad, který není II nebo III má často přenesenou působnost a je možné, že toto je hrazenou v souhrnném dotačním vztahu. Také se však může jednat o účelovou náhradu nákladů z MPSV - zde je vhodné vnést dotaz na MPSV, kdo uhradí náklady na správu účtů opatrovaných, na činnosti k jejich opatrování atd. Já to opravdu nevím a nic více mě k tomuto nenapadá. Možná se někdo ozve a poradí.

Obdrželi jsme zálohovu fakturu na opravu bytového domu. Opravy BH jsou v režimu PDP. Ale jak je to s PDP u zálohových faktur ?

Situace je v tomto případě taková, že daň se odvádí až ze zdanitelného plnění - vše vychází ze znění §92a, podle kterého je v těchto případech daň přiznána k datu DUZP.

Je nutné účtovat smlouvu o zřízení věcného břemene na podrozvahu? A pokud ano, tak na jaký účet, kdy a v jaké částce? Při auditu mi řekli, že bych to tam měla mít, ale jistí si nebyli. Například: mám smlouvu s firmou Telefónica na zřízení věcného břemene, datum podpisu z jejich strany 13.1., od nás 6.2., náhrada 2077,00 Kč (bez DPH). Asi jsem teda měla účtovat 6.2., částka 2492,40 (s DPH) - jsme plátci DPH, na účet 933???/999. A kdy odúčtovat z podrozvahy - v okamžiku, kdy vystavuji fakturu nebo dle DUZP?

Je mi líto, toto stále neřešeno, MF slíbilo v roce 2013, ale při diskusích se přikláněli k tomu, že pro VB není určeno žádné obsahové vymezení účtu podrozvahy, tedy všeobecně doporučuji nadávat VB na podrozvahu. Pokud je VB na vašem majetku, tak jste jen povinni vést majetek (u vás asi pozemek na účtu 031) s oddělenou analytikou, že na pozemku je VB.

Některé kraje v metodice nařídily vyřadit VB z podrozvahy, některé je tam vyžadují, tak se většinoo přizpůsobují obce jen metodice kraje. Když je VB na vašem majetku, tak se jedná spíše o podmíněný závazek, zbývá jen účet 986, když ve váš prospěch je VB na cizím majetku tak účet 951, ale opravdu dle znění předpisu VB na podrozvahu spíše nepatří.

Jinak se VB eviduje v podrozvaze po celou dobu trvání VB, nejen do úhrady faktury.

Váš případ smlouvy měl jít však rovnou do rozvahy zápisem 311 MD / 602 D a 343 D. (Předpokládám , že Vám Telefonica platila asi za komunikaci?). Okamžik uskutečnění účetního případu lze zvolit DUZP k datu plnění, což je návrh podání na  vklad do KN.

Město vyhlásilo veřejnou soutěž v souladu s § 847 a 852 obč.zákoníku. Odměny z této soutěže budou účtovány na položku 5021 - je to správně? Dle §4, odst 1f) ZDP cena z veřejné soutěže nepřevyšující 10 tis. Kč je osvobozena od daně. Bude-li odměna vyšší než 10 tis. Kč, kdo má povinnost ji zdanit - příjemce odměny nebo město? Je město povinno z této částky platit sociální a zdravotní pojištění? Omlouvám se, ale nejsem mzdová účetní a veřejnou soutěž jsme nikdy nedělali.

Ta položka 5021 je uvedená v RS, ale přesto to není odměna z dohody o provedení práce.

Z hlediska zdaňování a odvodů si je potřeba danou činnost nejprve zaklasifikovat. Jedná se o příjem podle §10 odst. 1 písm. ch) - tedy není to závislá činnost. Za těchto okolností by z daných aktivit nemělo docházet k odvodům na sociálním a zdravotním pojištění.

Nyní musíme jít k záležitosti jak případně zdanit - tady je to na srážkovou daň - popsáno v §36 odst. 2 písm. l) - srážková daň ve výši 15 %. K tomu se dále vztahuje ustanovení §38d) Zákona o dani z příjmů - tady je postup takový, že daň odvádí plátce (nikoliv poplatník) - tedy obec.

Jinak výše uvedená odpověď je napsána na podmínky, že se jedná o odměny nepodnikajícím fyzickým osobám. Dokáži si představit, že pro podnikající fyzické osoby v příslušném oboru se může jednat o plnění podle §7, samozřejmě pro právnické osoby pak o jejich standardní příjem, kde si kompletně zdanění řeší sami.

Teprve nyní - v dubnu 2012 - nám byla doručena faktura za odběr zboží před koncem roku 2011. Faktura je však datována v prosinci 2011, byl to účetní případ roku 2011, v účetnictvní obce však nebylo zahrnuto. Jak zaúčtovat tento doklad v roce 2012?

Dle §3 zákona o účetnictví účtujeme, kdy vznikl účetní případ, nebo kdy jsme se to dozvěděli. Pravdou však je, že ve všech vzorech směrnic k časovému rozlišení je povinnost osob odpovědných za účetní případ ke konci roku sdělit nevyfakturované dodávky. Teď se však stejně nedá již nic dělat, než zaúčtovat fa do letošního roku, to se nijak víceméně opravit nedá. (Nemůžeme opravit datum).  Předpokládám, že zboží nebylo zároveň do konce roku prodáno, tedy z hlediska VH zaúčtujete správně náklady do období s nímž souvisí, protože zboží jde do nákladů až prodejem (204). V roce 2011 byste naopak museli časově rozlišit např. aktivací na sklad (132). Takže až zase taková chyba se nestala. Zde nedoporučuji účet 408 právě z důvodu, že ke spotřebě asi v roce 2011 nedošlo - píšete, že se jedná o dodávku ke konci 2011. Účet 408 se také  používá jen pro významné částky (nad 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto k 31.12.2011). Takže v roce 2012 bude fa zápisem 504 (132 v případě účtování A) MD / 321 D.

Na místní komunikaci byl odcizen starý rošt kanalizace. Dříve než byl nahrazen, došlo k poškození automobilu našeho občana. Na tento případ obec nebyla pojištěna, občan požádal obec o náhradu škody ve výši 6 000 Kč. Zastupitelstvo bude nyní schvalovat úhradu finanční škody občanovi. Jak má znít usnesení zastupitelstva a jaké má být účtování ?

Ohledně usnesení - nejlepší je co nejvěrnější znění na skutečnost - tak schválení náhrady škody občanovi za poškození auta z důvodu odcizení roštu kanalizace....

Ohledně účtování, když je pachatel neznámý (správně by měl škodu zaplatit ten, kdo ukradl rošt), tak nelze účtovat o pohledávce - nemá konkrténí identifikaci. Takže zaúčtujete jen 549 MD / 321 D (378) a 321 (378 MD /231 2212 5192 D.

Patří do režimu revesr charge výstavba osvětlení víceúčelového hřiště? Děkuji za odpověď

Vlastní výstavba osvětlení by obecně do kódů CZ-CPA 41-43 měla patřit - konkrétně by to bylo buď v rámci 42.99.22, variantně možná ve 42.22.2 x

Nyní byste případně dále měli zvažovat, zda v souvislosti s provozem daného hřiště budete provádět také ekonomickou činnost - pokud jsou tam například krátkodobé pronájmy za úplatu - tak je to ekonomická činnost (osvobozená od DPH) - potom PDP. Mohou tam být třeba i reklamy ... Je dost možné, že si třeba nejste jisti, jak bude přesně v budoucnosti používáno - potom doporučuji PDP aplikovat. (ZN)

Dobrý den, bohužel mi stále není jasné účtování kurzových rozdílů a jejich případné promítnutí do výkazu „Přehled o peněžních tocích“. Máme valutovou pokladnu a bankovní účet, vedený v měně EUR. Dle naší směrnice účtujeme jednotlivé pohyby cizích měn denním kurzem ČNB (nemáme stanoven pevný kurz), přepočet na aktuální kurz účtujeme k datu „mezitímní“ a „řádné“ závěrky. Příklad - pohledávka (účet 346) 100 EUR byla předepsána v roce 2011, k datu účetní závěrky byla přeceněna na kurz dne 31.12.2011 – 25,80 Kč/EUR - tedy 25.800,-. Úhrada přišla 17.2.2012 – kurz ČNB 25,--. Na příslušnou položku RS zaúčtuji 25.000,- (MD), účet 346 odúčtuji v předepsané výši – 25.800,- (Dal) – rozdíl doúčtuji na kurzové rozdíly (563). U účtu 563 zvolím AÚ dle metodiky - „ostatní úpravy o nepeněžní operace – HLČ“ (CF A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace, B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv). To si myslím, že dělám správně. Teď ale přijde mezitímní závěrka. Na bankovním účtu, vedeném v měně EUR, mám např. 1.000,- EUR. V korunovém vyjádření tam mám 24.850,- Potřebuji „přecenit“ na 25.000,-. Tady mám použitou položku RS 2143. Neměla bych použít položku 8902? U účtu 663 dám AÚ jiný než výše zmíněné „ostatní úpravy o nepeněžní operace“? Hledala jsem tento problém v již zodpovězených dotazech, jsou ale již staršího data – tak nevím, jestli nebyla změna a jednou je tam uvedena položka 2143 a jednou 8902. Takže nevím, jak je to v současné době. Děkuji

Snažila jsem se i konzultovat. Tedy dle zákona o účetnictví §19, odst. 3 není povinnost dělat přepočet  na denní kurz k mezitimní závěrce. V každém případě se dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. §70  účtují výsledkové, tedy 563 neb 663. Ohledně položky: Již od vydání novely se snažím s textem a odůvodněním 8902 nějak vypořádat a nedaří se mi ani zjistit vysvětlení.  Já tomu  výkladu prostě nerozumím a zatím jsem nenašla nikoho, kdo by mu rozuměl.

V každém případě se mluví u důvodové zprávy položky 8902 o přepočtu denních kurzů tak, aby se přepočítaly na jeden kurz (jakoby pevný) k 1.1. účetního období. Když zkontroluji náplň 8902, tak se dá použít k mezitimní závěrce, ale vždy ve výši rozdílu od denního kurzu k 1.1. , což neumím zaúčtovat - nemám proti čemu, je to účetně neaplikovatelné. Na druhou stranu je pro případ přepočtu finančních účtů 8902 lepší než 2143 nebo 5142; lepší kvůli rozpočtu, na 2143 a 5142 je potřeba rozpočet upravovat, na 8902 není. Bohužel, nevím, jak si  s tím poradili dodavatelé SW, dokonce to vypadá, že 8902 lze jen generovat automaticky protože se zaúčtovat nedá, tudíž vám asi nezbude, než použít 2143 nebo 5142 i pro přepočty účtů třídy 2.

Z hlediska CF - v případě pohledávky je AU - úpravy o nepeněžní operace správně jen za určitých podmínek,  snížím pohledávku, ale peníze nepřijdou, je proti snížení pohledávky náklad, ale peníze neodejdou, ale musela bych z hlediska CF tak řešit i pohledávku, protože toto snížení pohledávky by se mi také mělo z CF vyloučit, ale to si myslím, že není zajištěné. V takovém případě by se mělo dát k 563 nějaké AU pro peněžní operace. Nevím jaké další nabídky AU ke KR  vám SW nabízí.

V případě přepočtu finančních účtů třídy 2 dojde ke snížení peněz a k nákladu - to by také měla být peněžní operace s vlivem na CF, takže jiný AÚ než "ostatní úpravy o nepeněžní operace".

V min. letech byl vykraden obecní objekt,při kterém byl majek poškozen /rozbítím okna/. Pachatel byl zjištěn a je s ním zahájeno nějaké řízení. Chce zaplatit poškození, ale bude to provádět dle měsíčních splátek. Obec na zákl. právníka s ním uzavřela "Dohodu o uznání dluhu"na konkrétní výši. Tato byla zaúčt. na podrozvahu 948 300 MD / 999 948 D. Tento měsíc již přišla první splátka. Za prvé se odúčtuje z podrozvahy a dále kam zaúčtovat příjem, který byl zaslán na složenku-tedy do pokladny.

Pokud je sepsána dohoda o uznání dluhu, tj. náhrady škody, tak bych to spíše již viděla na předpis pohledávky do rozvahy, dle délky splácení na 377 nebo 469 zápisem 377 (469) MD / 649 D ( náhrada nákladu dle §69 na výnosy). Splátky pak již jen 231 odpa dle účelu škody, položka 2324 MD / 377 (469) D. Tedy dejte do rozvahy (doklad k předpisu pohledávky je podepsaná dohoda), vyřaďte z podrozvahy.

Město je 100% vlastník společnosti s.r.o..Společnost skončila v likvidaci. Na účet města přišel zůstatek po likvidaci.Prosím o radu jak zaúčtovat tento zůstatek a jak proúčtovat 200 0000,- Kč vklad města do s.r.o.

Výnos z likvidace s.r.o. zaúčtujte 377/ 669 a prvotní vklad vyřaďte zápisem 569 MD / 061 D.

Příjem z likvidace: 231 odpa kmenový s.r.o. co máte určený, pol. 3202 MD / 377 D.

PAP - Partner aktiva k 06106109= IČ s.r.o., typ. změny 866, jiné členění u tohoto účtování PAP nechce, k 06106109 ještě u typu změny i partnera transakce, což bude rovněž  IČ s.r.o.

Účetně jsme zvolili analogii s tím, co je uvedeno v ČUS 012 (pro podnikatele):

3.1.4. Likvidace

a) Likvidovaná a. s. postupuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 021 Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace. b) Akcionář vyúčtuje k okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku pohledávku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 68 - Finanční výnosy (ve vyplácené výši, tj. snížené o případnou srážkovou daň). Cenný papír odúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 - Finanční náklady. Bude-li pohledávka uhrazena nepeněžně, bude pořizovací cenou příslušného aktiva hodnota pohledávky (nikoli zůstatková hodnota aktiva).

3.2. Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)

3.2. Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) postupuje při vzniku, zvyšování základního kapitálu, účtování o obchodním podílu analogicky jako a. s. Při snižování základního kapitálu použije postup jako a. s. přiměřeně s ohledem na příslušná ustanovení obchodního zákoníku.

Jak mám postupovat v případě, že jsme technicky zhodnotili z poskytnuté dotace budovu ZŠ, nedošlo ke kolaudaci a ani v brzké době nedojde, proto nemohu technické zhodnocení zařadit do majetku. Proto mě zajímá, jak mám postupovat s dotací, mám ji zařadit do majetku a postupně rozpouštět?

Dotaci ve výši účtu 403 dáte na kartu majetku až ve chvíli, kdy budete zařazovat TZ do užívání  021 MD / 042 D. (proč nedojde ke kolaudaci? , pokud kolaudováno byt nemusí, tak zařaďte k datu zahájení užívání). Musí být oboje zařazeno současně, protože se bude přepočítávat transferový podíl k novému výpočtu odpisů: Nerozpuštěná část 403 k původní hodnotě stavby (pokud byla) + 403 k TZ děleno 021-081 = ZC původního hodnoty stavby + hodnota TZ.

Přispějeme neinv.příspěvek Diakonii Broumov na dopravu sbírky použitého ošacení. 572 MD / 378 D 378 MD / 231 pol.5229 § -tady si nevím rady. Před nějakou dobou jsem poslala dotaz , zda nevíte podle jakého ceníku postupovat - jde o nájem hrobového místa -mám ceník z r. 2009,nikde jsem však nenašla aktuální ceník . Potřebujeme uzavřít smlouvu na hrob.místo od 1.1.2012 a nevím,jestli použít výši nájmu z ceníku r.2009 (7,- Kč/m2) ,když jiný ceník s novou cenou jsem nikde nenašla. Na tento dotaz mi odpověď nepřišla,proto to zkouším znovu.

Příspěvek Diakonii: 572 MD / 345 D (od roku 2012 již účet pro transfery nevýdělečným je 345)

Platba: 345 MD / 231, položka 5223 (církve), odpa např. 4349.

Poslední cenový věstník - výměr MF 1/2012 jsme vám poslala mailem, je ke stažení na www.mfcr.cz. Vypadá to, že se hodně zúžila cenová regulace u nájemného pozemků, nenašla jsem již omezení na na hrobová místa, ale třeba špatně hledám (přes vyhledávač jsem dala nájemné a pak hrobových... - k nájmu hrobových míst nic). Prosím, pokud někdo má přesnější informace o max. ceně za hrobová místa, zda by neposkytl informaci na iva@obecuctuje.cz. Děkuji  

Truhlářská firma - plátce DPH vyrábí kuchyňské linky. Při montáži spolupracuje s firmou- taktéž plátce DPH na dodání instalatérských prací. Instalatérská firma přefakturuje truhlářské firmě fakturu s přenesenou daní. Truhlářská firma poté vyfakturuje kuchyňskou linku neplátci DPH. Tudíž odvede ze zakázky dvojí DPH. Jednou za subdodavatelskou firmu a jednou za celkovou dodávku kuchyňské linky. Truhlářská firma je tudíž tímto poškozena. Chápu to tak dobře?

I když vyfakturuje truhlář neplátci, tak má DPH na výstupu, tudíž má nárok na odpočet DPH na vstupu od instalaterské firmy, takže vlastně PDP z fa od instalatérů neodvede, protože má zároveň nárok na odpočet, situace je stejná, jako by si uplatnil odpočet (viz příklad níže). Truhlář  odvede jen DPH ze své faktury neplátci. Neměla by tedy být PDP tato firma poškozena.

Příklad: FP od instalatéra - 1000 ZD, DPH 200 - v režimu normálním - zaplatí instalatérovi 1200 Kč a 200 FÚ vrátí. V režimu PDP zaplatí instalatérovi 1000, FÚ neplatí nic.

Dobrý den, prosím, prosím, pomozte mi s účtováním dotace z programu rozvoje venkova SZIF. 12/2011 jsem ukončili stavbu hřbitova. Zaúčtovala jsem, po kolaudaci přeúčtovala na investici. Pak mi paní starostka řekla, že požádali o dotaci na tuto akci. V prosinci došlo k podpisu Dohody o poskytnutí dotace z PRV.ZSIF se zavazuje poskytnout příspěvek z EU i NZ. Žádné jiné dokumenty zatím nemám. Teď byla paní starostka na nějaké kontrole k těmto dotacím a prý přijedou kontroloři ještě k nám, prohlédnou si účetnictví, jak máme odděleně účtováno o výdajích. Jenže já jsem vůbec netušila, že existuje Dohoda podepsana v 12/2011, podle které mám asi účtovat. Myslíte, že už v této fázi jsme měli účtovat o nějakých těch nástrojích a zrojích nebo to stačilo označit jen orgem. Vůbec nevím,co s tím teď mám dělat.

Dle metodiky MF jste po podpisu smlouvy se SZIF o přiznání dotace měla opravdu označit výdaje NZUZ zpětně za rok 2011. Ale jedná se jen o metodiku, ne o závazný předpis. Kromě toho výdaje vznikly dříve, než byla podepsána dotace. Značení NZUZ by na přiznání dotace nemělo mít vliv, to je jen informační zdroj pro MF, není to smluvní podmínka pro čerpání dotací. Značení NZUZ rovněž nelze zpětně opravit - mohu Vám jen pro větší klid doporučit udělat excelovou tabulku výdajů - tam si poměrem jednotlivé uhrazené faktury rozdělit na nástroj a zdroj dle EU + UZ a dle SZIF +UZ  a vlastní zdroje, příp. je dopsat jen "fixem" na faktury k uznatelným výdajům včetně UZ . Jinak by označení odděleným org v účetnictví mělo kontrole stačit.