Dotazy

Město v roce 2011 přecenilo reálnou hodnotou byty, které Zastupitelstvo města schválilo k prodeji v prosinci 2011, ale kupující nestihl uhradit kupní cenu před koncem roku. Jak máme postupovat v oblasti odpisů - neodepisovat byty nebo odepsat z původní ceny nebo odepsat z přecenění.

Doporučený postup je ke stažení na stránkách: 2011 Majetek v RH a dooprávkování

prosím o zodpovězení následujcích dotazů: 1) Zaregistrovala jsem, že nově se bankovní poplatky budou místo účtu 569 účtovat na 518 a jak to je s položkou? Já jsem účtovala na pol. 5163 - můžu tak účtovat dál nebo zvolit jinou položku? 2)U dočasné pracovní neschopnosti také došlo ke změně účtu ze 528 na 521. Opět nevím, jakou položku. Účtovala jsem na pol. 5424 - zůstane? 3) Zaměstnancům poskytujeme stravenky. Na konci roku 2011 mě však zbylo celkem 19 stravenek za rok 2011. Firma, která nám stravenky poskytuje, mě sdělila, že to funguje tak, že se "staré" stravenky pošlou zpět do firmy a firma je následně proplatí a hodnotu stravenek převede na účet obce. Tak jsem učinila. Problém je v tom, že za tento úkon si firma účtuje ještě poplatek ve výši 120 Kč, tudíž mě na účet místo částky 1140 Kč (19 x nominální hodnota jedné stravenky - 60 Kč) přišlo pouze 1020 Kč (tedy o 120 Kč méně) a teď nevím, jak to odúčtovat, aby mě to sedělo na účtu 263 - ceniny :-(

1) Položka stejná.

2) Položka stejná.

3) Nevím, jak jste účtovala o vyřazení cenin. Tím vrácením jste je měla vyřadit zápisem 311 MD / 263.  Pak příjem za stravenky: 231 6171 2324 MD / 311 D ve výši 1140 Kč a 518 MD / 231 6171 5169 D ve výši 120 Kč - tedy jakoby složeným zápisem k jednomu dni - rozúčtováním částky na 2 položky - stav ZBÚ se bude rovnat. Ještě lze mimo RS takto: 518/321 ve výši 120 Kč  a 311/263 ve výši 1140 Kč , 321/311 ve výši 120 Kč  a pak jen příjem 231 6171 2324 MD / 311 D. Takto by to mělo také všude "sednout".

V rámci investiční akce - inženýrské sítě pro výstavbu rodinných domů - provedla vyasfaltování sjezdu z komunikace k nemovitostem občanů/na jejich žádost/, kterým bude toto fakturovat. Prosím jak zaúčtovat?

Pokud zůstanou sjezdy z komunikace v majetku obce, tak se jedná o příspěvek na pořízení DM, pak předpis 377 MD / 403 D a příjem 231 2212 3122 MD / 377 D. V případě, že jen zajišťujete práce a lidem následně přefakturováváte, tak bych účtovala předpis takto: -042 MD / 377 MD , a úhradu 231 2212 minus 6121 v rámci jednoho roku, 2324 meziročně (což by mohlo být v režimu mimo DPH jako přeprodej). Pak je samozřejmě ještě možné prodávat jako část stavby přes 646 a vyřazení 553 - to moc nedoporučuji (komplikace ocenění RH, DPH ...)

Vlastníme Dům s pečovatelskou službou pro důchodce, kolaudovaný jako Penzion s byty pro důchodce. V suterénu je kotelna a v ní kotle na vytápění budovy a ohřev teplé vody. Obdržela jsem dvě faktury: 1. Faktura za čištění výměníku a ventilu, přetěsnění potrubí a oprava. Je fakturováno v režimu přenesené daňové povinnosti s výší sazby 14%. 2. Faktura za pravidelný servis plynových kotlů dle pracovního výkazu (uveden spotřebovaný materiál, údržba kotle, seřízení). Je fakturováno s DPH ve výši 20%. Která sazba DPH je správná a má se použít v těchto případech řežim přenesené daně?

Takže - dům s pečovatelskou službou jako takový neexistuje ... - jedná se o bytový dům... Zároveň zde jednoznačně provádíte ekonomickou činnost - takže pokud ty práce patří do CZ-CPA 41-43 tak je to na "reverse charge"

Takže z tohoto pohledu:

- první případ- naprosto v pořádku - je to správně

- druhý případ - jak popisujete, že tam byla nějaká spotřeba materiálu... - mělo být podle mého názoru v sazbě 14 % a také bych to dával na reverse charge. Tady samozřejmě v tom dělá podle mne problém GFŘ z hlediska aplikace reverse charge - napsali, že "servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů a uvedení do provozu je CZ CPA 71xxx" - nicméně nemáme nikde pořádně napsáno, co to je servis a co to je oprava - podle mne pokud se na to jen podívali, udělali pravidelnou kontrolu, tak v sazbě 20 % a reverse charge. Pokud ale je to spojeno s tím, že skutečně na tom něco fyzicky dělali a nějak se to opravovalo (nevím co si pod tím představit - výměna těsnění ...) - potom bych dával ve 14 % a zařadil bych pod CZ-CPA 43.

Jen rovnou upozorňuji - nejsem žádná autorita v zaklasifikaci.. - na to by tady měli být jiní odborníci, kteří se budou této nové disciplíně, kterou spustilo daným super novým systémem MFČR, plně věnovat ...(ZN)

Mám dotaz ohledně účtování DPH s převodem na účet 8901. Naše obec má i hospodářskou činnost, je plátce DPH. Na hospodářskou činnost má založení zvlášt běžný účet 241. Jakým způsobem budeme postupovat při převodu na účet 8901? V hospodářské činnosti účtujeme 5xx a 6xx proti účtům 343. Tím pádem na konci měsíce máme přehled pro evidenci DPH, ale v hlavní činnosti máme pouze DPH na výstupu účet 6xx proti účtu 343. V lednu jsme přijali fakturu na výměnu bojleru v mateřské škole s poznámkou daňová povinnost přechází na odběratele který je plátce DPH. Faktura byla na částu 5816,- Kč. Účtovala jsem: Předpis: 511 - MD 5816 + 14% DPH = 6630,- 321 - D 5816,- 343 0025 D 814,- Úhrada: 321 - 5816,- 231 pol. 5171 par. 3111 6630,- 231 pol. 8901 814,- Nevím jestli tento postup je správný a kdy mám použít účet u 343 0025 např. při rozhlasovém hlášení, kde musíme odvádět DPH. Daňové přiznání podáváme za celou obec. Je pouze nutné účet 343 0020, 343 0030 a 343 0032 zaúčtovat na účet 8901. Tím pádem nevím jak bychom postupovali při účtování platby nebo vratky DPH.

Mohla byste mi ještě říct, z kterého účtu platíte, když vám vznikne povinnost? Z 231 nebo 241? Příklad, jak postupovat v různých variantách je v dokumentech ke stažení 2012 Zprávy MFČR - DPH přenesená povinnost.

 Omlouvám se, ale ta věta s analytikami 343 a vazba na 8901 je pro mě zatím nesrozumitelná, nemohu pochopit vazbu. Kdyžtak se ještě ozvěte, mrkněte na ty příklady, je tam hodně variant.

Generální finanční ředitelství v Praze vydalo dne 27.1. 2012 stanovisko k přenesené daňové povinnosti podle §92e zákona o DPH ve kterém uvádí, že obce při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy se nepovažují za osoby povinné k dani, a to ani v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu. Z uvedeného tak vyplývá, že při uskutečňování těchto činností nejsou obce osobou povinnou k dani, tyto činnosti nejsou předmětem daně a to ani v případě, že obce jsou plátcem DPH z titulu uskutečňování ekonomické činnosti. Nám se jedná o opravy veřejného osvětlení a opravy komunikací. Na veřejném osvětlení nemáme umístěnou žádnou placenou reklamu, tudíž nemáme z této činnosti ani žádný příjem. U komunikací pronajímáme místo pro parkování 2 osobních aut (není to místní poplatek ale pronájem na základě smlouvy o pronájmu pozemku ost. plocha, ost. komunikace) v celkové výši asi 600 Kč ročně. Jiné příjmy zde nemáme. Ptáme se, zda zde můžeme postupovat podle výše uvedeného stanoviska GFŘ a přijatá plnění vést mimo revers charge (postaru) i když zde máme příjem? V tomto případě musíme dodavateli oprav a stavebních prací poskytnout čestné prohlášení, že u veř.osvětlení a u komunikací nespadáme do ekonomické činnosti, ale že se zde jedná o veřejnou správu. Jaký právní rámec má vůbec stanovisko GFŘ? Můžeme se podle něj opravdu řídit?

Přeji dobrý den, zkusím z Vás udělat "exemplární případ" pro vysvětlení - tak se omlouvám za trochu větší rozvláčnost. (Ing. Nejezchleb)

a) jakákoliv informace GFŘ nemá právní váhu ve smyslu "změny zákona" - jedná se o určitý "pokyn", který má interpretovat právní předpis..., zároveň by tyto informace měly být vodítkem pro práci finančních úřadů ... Samozřejmě máme informace MF či GFŘ, které patří k těm "povedenějším" (například systémově Informace k DPH v bytové výstavbě z roku 2008.... je velice kvalitní materiál) a potom máme řekněme ty "problémovější" - přičemž u některých z nich máme problém, že se asi jde nad rámec zákona. Značná část odborné veřejnosti se domnívá, že nad rámec zákona "vystřelilo" i GFŘ a MF svou informací z listopadu 2011, podle které právě nemá být §92a aplikován, pokud obec - plátce DPH použije dané plnění mimo svou ekonomickou činnost. Tady jen na okraj chci upozornit, že třeba již několik let plně bez nějakých "odmlouvání" řada subjektů aplikuje informaci k §36 odst. 11 a přeúčtovávají energie mimo režim DPH (také nad rámec zákona)... - nebo-li chci říci, že aplikace těchto informací se někdy stává standardem a nemohu rozhodně vyloučit, že GFŘ si to myslí správně. Ta informace, kterou uvádíte z ledna již zmírňuje to, co GFŘ napsalo v listopadu - v dalších odstavcích říká - pokud si nejsme jisti, zda režim přenesené daňové povinnosti má být aplikován (nejsme si jisti, zda to k ekonomické činnosti je či nikoliv, tak to aplikujme).

b) nedokáži si moc představit, že finanční úřady přímo půjdou proti info GFŘ... - takže se moc nebojím toho, že byste třeba u oprav komunikací jeli "postaru" právě s odkazem na danou informaci. Je to pro vás jednodušší a rizika nehodnotím jako zásadní. Samozřejmě pokud dodavatel bude chtít § 92a uplatnit i v těchto případech (a jsou tací), vůbec bych se nebránil a postup podle §92a aplikoval.

Musíte si totiž uvědomit, jak jsou rozložena rizika a pracnosti:

- aplikace přenesené daňové povinnosti je celkově pracnější na administraci (evidence, zaúčtování, sledování rozpočtové skladby) - na druhou stranu ale přináší naprostou jistotu v tom, že odvedu DPH a nebudu moct být z daného vztahu považován za daňového dlužníka (to je případně problém dodavatele, že režim byl aplikován tam, kde "neměl" být).

Takže tolik můj pragmatismus - u jasných věcí - tedy právě asi u Vámi popisovaného VO a komunikací (pokud zrovna neopravuji ta dvě parkovací stání) - podle mne klidně půjdu mimo režim přenesené daňové povinnosti a dám dodavatelům prohlášení - s cílem mít to jednodušší, byť s krytím "pouhou" informací GFŘ, nicméně nebudu se bránit, pokud to dodavatel bude striktně chápat jinak. U všech jen trochu sporných věcí se budu §92a snažit aplikovat.

Jinak nám jen bylo minulý týden přislíbeno ze strany MF, že do daných zmatků bude nějak zasáhnuto - jakým způsobem - nevím, kdy, nevím ..... 

Mikroregion má dva běžné účty: na 1. účtujeme běžný provoz, 2. je vkladový, kde je nějaký zůstatek invest. příspěvků - nevím jestli jsem účtovala správně v minulosti příjem MD 231 20 pol. 4221, D 403 xx? Nyní se výbor usnesl, že obce budou na vkladový účet mikroregionu zasílat příspěvky a shromaždovat investiční peníze pro nějakou budoucí investiční akci, až nastane vhodná doba, třeba když dostaneme dotaci. Můžu příjem v mikroregionu účtovat výše uvedeným způsobem? Jestliže ne, jakým způsobem opravím i účtování z minulých období? Jakým zápisem budou účtovat poskytnutí invest. příspěvku do mikroregionu obce (jsem současně účetní i na obci)?

 Je potřeba neúčtovat na 403, ale na 374 jako o záloze dotace na pořízení DM, od roku 2012 již na účet 472. Až když použijete vkladový účet na pořízení DM, tak uděláte předpis pohledávky 348/403 k datu i vypořádání pořizovaného majetku, a zúčtování části zálohy 472 MD / 403 D. Opravte k 1.1. zápisem 403 MD / 472 D - je možné opravit ještě do uzávěrky? Pak by to bylo 403 MD / 374 D. A k 1.1.2012 -374/472.

Ještě bych chtěla doplnit, že text "shromažďování do budoucna" víceméně v sobě obsahuje požadavek na vedení peněžního fondu - tedy DSO by měl peněžní fond na 236, kam by chodily tyto zálohy na dotace. Mohly by být pak účtovány přímo na fond: 236 4221 MD / 472 D a 401 MD / 419 D. Statut fondu - z čeho se tvoří a na co se smí použít - musí být schválen orgány svazku.

U obce je převod příspěvku na vkladový účet svazku standardní: 373 MD, (471 MD)   / 231 odpa dle účelu , příp. "kmenový" odpa svazku , pol. 6349 D.

Co však vidím jako problém do budoucna je přiřazení 472 k pořízenému majetku z tohoto fondu - vkladového účtu. 472 vám totiž vznikne jako nějaký "zásobník" , ze kterého budete ubírat a přidávat 403 ke konkrétnímu majetku, k tomu bude asi potřeba zajistit nějakou operativní evidenci, aby došlo k provázanosti - co je již přiřazená 403, co je "zásobník" 472, a to pravděpodobně i dle podílu členských obcí.  (To je jen takové přemýšlení nahlas).

V lednu 2007 jsme nakoupili os. auto na splátky. Bohužel bylo asi zaučováno špatně. S firmou ESSox podepsal starosta smlouvu o úvěru. Firma City -Car s.r.o. nám prodala os.auto a firma Essox to zafinancovala. Ve faktuře je Obec . Faktura, která je z roku 2007 přišla 1/2012 s 0,-částkou. V roce 2007 jsme zaplatili 108 000,- jako zálohu a je zaúčtovaná na účtě 052-proti rozpočtové skladbě. Další splátky byly měsíční,ve kterých byla splátka jistiny, úrok a pojištění. Účtováno bylo po roce 2010 na 518 300 a na 61715178. Jak dostat auto do invetury a zrušit zálohu. Zbytek ceny auta byl také na podrozvaze.

Nejprve je potřeba zjistit správnou pořizovací cenu auta - bez úroků a pojištění. Jen výši úvěru. Pak je potřeba auto zavést do majetku - správný zápis je ve výši části splátky jistiny  022 MD / 408 D (zde 408 opravuje náklady minulých let -518). Dále ve výši částky zálohy: 022/052. Tím by na účtu 022 mělo být auto v hodnotě 308.584,-  což je pořizovací cena auta.

Úroky a pojištění tímto zůstanou na 518 v minulých letech, zde jsou nějaké opravy již zbytečné. Již také nelze zobrazit přijetí úvěru a jeho splátky. (Kdybych u vás byla auditor, tak bych na tuto chybku přišla - vždy si ověřuji použití  položky 5178 na znění leasingové smlouvy).  Je opravdu potřeba rozlišovat mezi leasingem a úvěrem, jsou to naprosto rozdílné účetní postupy.

Auto je potřeba dooprávkovat za dobu používání, tj. od roku 2007.

Přečetla jsem si dotaz na uplatňování režimu přenesené daň.povinnosti u oprav veřejného osvětlení ze dne 18.1.,vůbec nevím jak to mám chápat, v lednu jsem měla opravu VO-režim přenesené daň. povinnosti jsem neuplatnila,vůbec by mne nenapadlo,že když je na každým 10 sloupu rozhlas,který se používá občas k ek.činnosti,tak by to mohlo s tím souviset,přemýšlela bych o tom pouze v případě opravy vedení rozhlasu. Hlavně bych potřebovala znát Váš názor na fakturu,která je na opravu TKR v obci /na faktuře je současně přeladění programů a dále oprava poškozeného kabelu ,včetně dopravy/kabel.televize -používá se k ekonom. činnosti / máme nárok na odpočet a zároveň odvádíme DPH z poplatku/-požijeme u této faktury systém revers charge ?

S tou problematikou veřejného rozhlasu si vůbec nedělejte starosti - to nikdo nezkontroluje - v této oblasti panuje nyní takový chaos. Pokud si vezmete poslední info GFŘ (co jsme dávali na stránkách )- fakticky to směřuje k tomu, když si nejste jisti, tak spíše využijte přenesenou daňovou povinnost .... No uvidíme, co se bude dít dále.

Ta faktura, co popisujete na TKR je podle mého názoru na přenesenou daňovou povinnost - byť přeladění programů samo o sobě by tam jít nemělo, nicméně asi nějak spojeno s danou opravou - takže potom bych to vzal dohromady na aplikaci §92a (ZN)

1. Obec provádí kanalizační přípojky a po hranici pozemku je také hradí. V ZO bylo schváleno,že materiál na kanalizační přípojky obec proplatí majitelům novostaveb, kteří si přípojku provedli již v loňském roce. Byla sepsána dohoda o proplacení tohoto kanalizačnho materiálu včetně rozpisu a je zde napsáno, že po úhradě se stává obec vlastníkem tohoto kanalizačního materiálu. Přípojky ještě nejsou v provozu,lze dát do účetnictví 042xx/321 a úhrada 321xx/231xx, 2321 a 6121 ? Po dokončení dát do majetku obce 021xx/042xx ? 2. Roční poplatek za rozhlas - předpis: 518/344 nebo 378 ? 3. Předpis poplatku za odběr podzemní vody CÚ: 344 ? 4. Pokud máme uzavřenou smlouvu o dotaci v roce 2011, lze dát do rozpočtu obce 2012 nebo až po přijetí dotace udělat rozpočtové opatření ve výši obdržené dotace ? 5. Roční příspěvek IDS JMK Brno na rok 2012: předpis 549(572)/349xx ?

1. Přemýšlela jsem o tom poctivě a myslím si, že lepší řešení, než co jste vymyslela není. Pro vás to výdaj související s pořízením majetku je. Jen je škoda - pokud jste plátci, tak kdybyste materiál  pořizovali vy, tak máte nárok na odpočet, v tomto případě již ne.

2. Poplatek za rozhlas je dán RS do režimu služby, tedy závazek spíše na 378.

3. To je poplatek, ale zde máte závazek že? pak 538 /344 (poplatek není příjmem obce)

4. Lze dát do rozpočtu na příjmovou položku 4xxx dotaci, na kterou je uzavřena smlouva nebo vydáno rozhodnutí, nemusí se čekat až na fyzický příjem. (V knize RS je již upraveno na stávající režím).

Nevím, co je IDS JMK -  koukala jsem na internet - ale dle popisu se nejedná o právnickou osobu, ale spíš o účel platby. Pro správnou odpověď bych musela znát, komu se příspěvek zasílá (kraji, dopravci...)

(Započteno na 2 dotazy)

Tak jsme zjistili, že zřejmě nějaké dotace, u kterých jsme si mysleli, že jsou vyúčtované (na základě proplacených částek na základě monitorovacích zpráv), ale nejsou fyzicky zkontrolované fondem,který se nahlásil teprve na kontrolu, tudíž by se na ně mělo asi pohlížet jako na nevyúčtčované. Nemáme je tedy již na účtu 374 - přijaté zálohy. Jde to opravit? V případě že by mělo dojít k vrácení? Samozřejmě z předchozích let, ne 2012.

Zatím opravu nedoporučuji. V riziku v rozporu s předpisem nejste, ten neváže vypořádání na "zkontrolování" poskytovatelem, ale spíše ve vazbě k datu vypořádání uvedeném ve smlouvě. Přiznávám, že se začínám přiklánět k názoru, že do doby "nějakého potvrzení" správnosti výše dotace od poskytovatele bych nechávala na záloze a předpis a zúčtování zálohy bych udělala až na základě tohoto  potvrzení , do té doby účtovala jen na 388/403 (672), protože v praxi čím dál častěji dochází k rozdílům mezi předpokladem a závěrečným uznáním dotace. To ale spíš výhledově, jak si postup vyžaduje praxe. Opakuji, že předpis  pojem vypořádání neřeší - vycházíme ze smlouvy - datum závěrečné zprávy apod. Nikdo by neměl považovat za nedostatek, když je dotace zaúčtovaná na předpis a záloha je zúčtovaná k datu závěrečné zprávy uvedené ve smlouvě. Když dojde k vrácení, tak zaúčtujete jen 403 MD ; 672 minus MD (nebo 542, 549 - dle povahy vratky)  / 347 D.

Obracím se na Vás s dotazem k povinnosti sestavit Přehled o peněžních tocích a změnách VK za rok 2011. V roce 2010 jsme splnili jen jednu podmínku aktiva větší než 40 mil. a v roce 2011 jsme splnili již obě podmínky. Musíme sestavit výkaz i když jsme obě podmínky nesplnili v roce 2010? Platí stále, že obě podmínky musí být splněny ve dvou po sobě jdoucích obdobích?

Stále platí, že se musí splnit obě podmínky po dvě po sobě jdoucí období, za rok 2011 tedy nejste povinni výkaz sestavit. (Přehled o peněžních tocích ani nemůže vyjít dle toho jak je nastaven předpisem, a dle toho, jak jej nastavili některé  programy SW zatím skoro všem obcícm vycházejí ve výkazu nesmyslná čísla /a nejedná se o tisíce, spíše o desítky milionů/, některé programy ty nesmysly navíc neumožňují účetním opravit, tedy obce jen výkaz vytisknou a pošlou ty nesmysly  - je to stejně o ničem). Až uvidí MF sumarizaci - to tedy budou koukat!

Obec podepsala smlouvu o spolupráci a převodu akcií Komunální odpadové společnosti.Po zaplacení akcií budou akcie převedeny na obec. Na základě této smlouvy jsem za 3 ks převáděných cenných papírů zaplatila převodem z účtu 3 000,- Kč. Myslím si, že by tyto akcie měly být vedeny na účtu 063. Nikde jsem v dotazech nenašla, jak to mám celé zaúčtovat.

Předpis 043 MD / 368 D, úhrada 368 MD / 231 3722  pol. 6201 D, zařazení do majetku: 069.xx MD / 043 D k převodu akcií na obec.

Naše obec měla v prosinci 2011 schváleno na rok 2012 rozpočtové provizrium s tím, že příjmy a výdaje provizoria se následně stanou příjmy a výdaji rozpočtu 2012. V únoru 2012 byl schválen rozpočet na rok 2012. Ke kterému datu správně předepisovat do účetnicví závazky a pohledávky týkající se roku 2012? 1) Předepisovat k 1.1., když se jedná o skutečnosti smluvně ošetřené v minulosti (např. různé služby, nájmy atd.)? 2) Předepisovat k datu schválení rozpočtu, i když smlouva byla uzavřena v lednu 2012 a provizorim s příjmem či výdajem počítá? 3) Předepisovat k datu schválení rozpočtu i když smlouva (např. o poskytnutí veřejné finanční podpory) dosud nebyla uzavřena? Nevím, zda jsem postihla všechny varianty možných případů, ale snad porozumíte tomu, oč mi jde. Prostě řídit se skutečným stavem (smlouvy atd.) a předepisovat k 1. 1. či k datu uzavření smlouvy nebo se řídit datem schválení rozpočtu? Je to nějakým předpisem pevně vymezeno? Podobný problém vzniká u proúčtování transférů po vypracování finančního vypořádání za rok 2011. K jakému datu odúčtovat ze záloh, z dohadů, když jsme papírově vše vůči kraji, sttu provedli v lednu? Kraj nám žádné potvrzení o správnosti nevydá. Termín vypořádání je únor 2012, vratku jsme provedli v lednu. To samé vzniká vůči fondům atd.

Prozatímní rozpočet nebo jeho schválení nemá žádný vliv na okamžik uskutečnění účetního případu, musí se závazek předepsat k datu vzniku dle účetních předpisů. Závazek by se neměl schválit, pokud není předem rozpočtově zajištěn - viz  320/2001 Sb.

Vloni v červenci jsem rozesílala na objednávku návrh směrnice pro obce, u závazků mám v tomto materiálu - Metodika  na str. 77 návrh na znění vnitřní směrnice  na ošetření předpisu závazku k datu OUUP. Jestli směrnici nemáte, tak mi napište, a já Vám příslušnou kapitolu pošlu.

U transferů - měli bychom vycházet z termínu vypořádání tam, kde nám nikdo nedá potvrzení o správnosti vypořádání, tam kde lze očekávat, že nám někdo potvrzení dá (např. že si bude poskytovatel dělat kontroly atp. bychom měli udělat předpis až po získání ověření - zde se přiznávám jsem změnila názor z důvodu v praxi často vznikajících rozdílů mezi očekávanou výši dle vypořádání a výsledkem dotace po kontrole). Do té doby účtovat jen dohady: 388 MD / 403 D, 672 D.

U krajských dotací - i když je termín vypořádání únor, ale do uzávěrky mám vypořádání hotovo a znám výsledek, tak lze proúčtovat i 31.12. (Ale není povinné).

(No jak to tak po sobě čtu, tak jsem asi moc neporadila, že? Dělám, co umím, víc toho neumím :o)

Chtěla bych požádat o radu.Naši hasiči letos nevyčerpali veškeré peněžní prostředky a nevím, zda tuto úsporu můžu převést do dalšího roku,nebo je nutné zřídit peněžní fond.Chtěli by ušetřit na stříkačku. V případě nutnosti zřídit fond, tak je nutný i nový účet nebo lze analyticky rozlišit stávající účet 231. A co vše je potřeba k založení fondu.

Doporučuji toto řešit jen vzájemnou dohodou, kolik jim z nevyčerpaného dáte do příštího rozpočtu. Určitě lze řešit peněžním  fondem, ale je opravdu nezbytné pro fond vytvořit další běžný účet, což je zpravidla drahé a mohlo by se i stát, že to, co hasiči ušetřili v jednom roce, dají na poplatky za vedení účtu.

Jinak fond peněžní se schvaluje dle zákona č. 250/2000 Sb, § 5. Musí jej schválit zastupitelstvo a to včetně pravidel (statutu), co je zdrojem fondu a na co se smí použít. Z hlediska řízení likvidity obcí není peněžní  fond zrovna efektivní zaležitost (je však možné využít i nějaký spořící účet).

Zde se mi jeví jako vhodnější  plán pořízení nové stříkačky zahrnout např. do rozpočtového výhledu.