Dotazy

1. Obec bude řešit výkup pozemků pod místními komunikacemi v intravilánu a extravilánu obce. Jakým způsobem stanovit kupní cenu ? 2. Obec bude prodávat části pozemků, které dlouhodobě užívají jednotliví vlastníci nemovitostí (mají zaploceno). Opět prosím, jakým způsobem stanovit prodejní cenu. Odhad na jednotlivé případy je finančně náročný a šel by k tíži kupujícího. V každém jednotlivém případě se jedná o jinou kulturu pozemku a jinou lokalitu. Děkujeme za odpověď.

1. Při nabídce byste asi měli vyjít ze ZP, ale zde asi cenu určí trh, vy máte zájem, tak záleží na prodávajícím, zda vaši cenu bude akceptovat. 

2. Můžete vyjít z cenové mapy, z nabídky zájemců apod. Já vám ten dotaz vracím, zde neumíme pomoci. Asi máte nějaké tradiční prodejní ceny, tak vyjděte z nich, je to věc rady nebo zastupitelstva, kde není rada, a pak samozřejmě reguluje trh. 

Před časem Čez projevil zájem o odkoupení trafostanice, včetně pozemku. Trafostanici jsme neměli v majetku, tak jsem zařadila dle ZP 021/401 ke dni 12.10.2017 ve výši 138 585. Ke dni 22.12 byl schválen zastupitelstvem záměr prodeje. Předpokládám, že když budova byla zařazena dle ZP, že budovu na RH nepřeceňuji. Nějaký odpis v tomto období tam bude, protože dle odpisového plánu je rovnoměrný odpis 11-12 - 289,-Kč tudíž 551/081 (ve výši odpisu) a 036/021 ( 021-částka odpisu) k datu schválení zastupitelstva. Dále pak pozemek máme v majetku za 1700,-Kč, znalecký posudek 19271,88 Kč. Tudíž 031/407 ve výši 17571,88kč a 036/031 19271,88 Kč. Pak postupujeme co se týká budovy stejně jako u prodeje pozemků?

Pokud rozdíl mezi kupní cenou a cenou majetku splňuje významnost pro přecenění na RH, kterou máte stanovenou ve směrnici, popř. pokud nemáte směrnici a přeceňujete tedy všechen majetek určený k prodeji, měla byste na RH přecenit trafostanici i pozemek. Sice jste trafostanici ocenili dle ZP, ale podle zákona o účetnictví je RH tržní hodnota, cena dle ZP teprve tehdy, pokud tržní hodnota není k dispozici nebo nedostatečně představuje RH. Zaúčtování by tedy mělo být 081/407 ve výši oprávek 289 Kč, 021/407 ve výši zbytku do RH (kupní cena minus oprávky), převod na účet 036 zápisem 036/021 ve výši RH (kupní ceny). Na druhou stranu, pokud nemáte ještě info o konkrétní kupní ceně, popř. máte záměr prodat trafostanici za její současnou hodnotu, tedy cenu dle ZP, přeceňovat byste potom trafostanici skutečně nemuseli (ani neměli)  a mohli byste za RH považovat cenu dle ZP, ve vašem případě tedy její hodnotu v účetnictví. Pak výše uvedené zápisy neúčtujte a nechte jí na účtu 021, protože na účet 036 by se měl převádět majetek určený k prodeji, který je zároveň přeceněn na RH.  I u pozemku byste v tomto případě mohli za RH považovat cenu dle ZP, účtování přecenění pozemku máte správně, na účet 036 patří, když přeceníte.

Co se zálohami na energie na konci roku.Zálohy účtujeme formou přeprodeje a neuplatňujeme DPH. Zálohy na energie účtuji 231 0020 §4350 pol 2111/324. vyúčtování vody ,plynu i elektřiny proběhlo v průběhu roku a nyní mám na účtu 324 zůstatek a nevím co s ním. Mám ho nechat, nebo účtovat dohadu 388/ ale to zase nevím proti jakému účtu?

Pokud účtujete jako přeprodej, a ne přes 5xx a 6xx, tak není potřeba dělat dohady. Nechte  na 324 ve skutečně přijaté výši (v interních dokladech si vyrušte předepsané zálohy 311/324 , které nebyly uhrazené minus 311/-324), a to je celé. Zúčtujete je až při vyúčtování. V dokumentech ke stažení v archivu najdete excel s příkladem, jak účtovat o službách k bytům přes 3xx (přeprodej), tak si můžete odsouhlasit. 

1.V roce 2017 mám zaúčtované doklady pro letošní akci-opravu místní komunikace. Jedná se o projekt,zaměření,správní popl.stavebnímu úřadu,celkem cca 70tis.Účtovala jsem na 2212 5169-dle starosty dát na služby.Na tuto opravu budeme mít dotaci.Pořád váhám,jestli jsem neměla účtovat přes 042. 2.Mám smlouvu o převodu inž.sítí,resp.kanalizační přípojky na částku 40.000Kč, kde je i rozpis celkových nákladů, nákladů obce a vlastníka nemovitosti. Majitel uhradil celkovou částku 115000 Kč s tím, že zast.schválilo, že mu obec zaplatí 40.000 Kč za přípojku.Tato částka mu byla poslána na účet.Ostatní hradí on.Kanalizaci ani přípojky v majetku nemáme.Jak budu prosím účtovat.

1. Jestli se jedná opravdu o opravu komunikce, tedy neinvestici, pak i související výdaje jsou neinvestiční, patří na příslušené nákladové účty a třídí se RS dle své povahy. Projekt a zaměření patří na pol. 5169, účet lze 518, správní poplatek patří správně na pol. 5365, účet 538. Jen pokud by to byla investice (TZ komunikace), patřily by uvedené výdaje do její ceny, tedy na účet 042 a pol. 6121. Raději prověřte, zda to bude opravdu oprava, ale u komunikací je to častější než TZ, museli byste jí např. rozšiřovat nebo nějak výrazně měnit povrch. Můžete to zkontrolovat i dle povahy dotace, jestli je to oprava, měli byste žádat, popř. mít přiznanou, dotaci neinvestiční.

2. Omlouvám se, ale tomu moc nerozumím. Kdo komu převádí přípojku dle smlouvy? Obě strany vynaložily nějaké náklady, vy mu navíc zaplatíte ještě 40 tis. Kč jako "náhradu jeho nákladů" a pak bude tedy přípojka vaše? Pak byste měli mít své vynaložené náklady jako rozpořizovanou investici na účtu 042 a přičíst k tomu ještě kupní cenu 40 tis. Kč a zařadit přípojku do majetku, jestli jste tedy přebírající.

Ohledně kmenových akcií se kterými se setkávám poprvé. Od r. 2004 již obec vlastní kmenové akcie v hodnotě 2,1mil. Kč od Vodohospodářské společnosti. Ke konci loňského roku 2017 jsem obdržela další Hromadnou listinu na 260ks kmenových akcií ve výši 2,6mil. Kč opět od Vodohospodářské společnosti.Prosím jak toto zaúčtovat? Řeší se vůči těmto akciím i v majetku vodovod (myslím tím, jestli mám v této hodnotě vyřadit část vodovodu)?

Pro správnou odpověď musíme zjistit t z čeho to zvýšení vyplynulo - samo se to nestalo - jedině, když by navyšovala ta společnost základní kapitál z vlastních zdrojů - ale proč by to dělali - spíše tam byl nějaký vklad, který jste  nezachytili ... zkuste pozjistit na základě čeho vám byl zvýšen majetkový podíl a ozvěte se. 

Pokračování: 

Na základě zaslané smlouvy o upsání se opravdu jedná o vklad. Jedná se ze strany akcionářů o nepeněžní vklad. Vy musíte ocenit pořizovací cenou tento vklad bez ohledu na cenu předaných akcií. Takže musíte zjistit co jste vkládali )dle čl.V smlouvy: 

Zaúčtování: 

Předpis pořízení FDI : 043 MD/ 368 D ve výši ZC vkládaného majetku 

Ve výši zůstatké ceny vkládaného majetku: 368 MD/ 081 D

A vyřazení majetku v ocenění původním: 081 MD/ 021 D 

a zařazení do finančního majetku: 06x (odhaduji 069) MD/ 043 D - k datu zvýšení ZK a.s. dle zápisu v OR. 

Prosím o radu: 1. od 1.1.2017 účtuji rozpočtově pokladnu, můj dotaz zní, při výběru hotovosti z BÚ do pokladny musím dělat rozpočtové opatření. Ve FInce vidím jak v příjmech tak ve výdajích, samozřejmě s 0 % plnění. Může to takto zůstat? V Alisu mi poradili RO udělat ostatní kolegyně účetní, které již účtují rozpočtovou pokladnu déle RO nedělají. 2. Můj druhý dotaz zní - máme nového nájemce v obecní hospodě, došlo k určitým změnám a zálohy na elektrickou energii platíme E.ONu my( obec) to účtuji MD314/D231 par. 3631 pol. 5154 a nájemce nám v hotovosti měsíčně platí zálohu za el.energii, kterou účtuji MD261/300 par. 3613 pol. 2111/ D324/300. Nyní ke konci roku dorazila faktura. Skutečná spotřeba el. energie je 17289,- Kč, na zálohách nám nájemce zaplatil 28000,-Kč a my budeme tedy vracet 10.711,-Kč. Toto vše jsem uvedla do faktury s textem přefakturace el. energie za období od - do dle skutečné spotřeby.Fakturu mám vystavenou mínusovou. Prosím můžete mi poradit jak správně vše zaúčtovat. Každý mi poradil něco jiného a mám v tom zmatek. Nyní jsem i zjistila, že se el. energie nesmí přefakturovávat. Můžete mi prosím poradit, zda-li mám měsíční zálohy od nájemce účtovány správně a jak správně vystavit a zaúčtovat vydanou fakturu. Moc děkuji.

otázka 1 - rozpočtové opatření pro převod ze ZBÚ do pokladny je hodně nesmysl - dělá se rozpočet na pol. 5182, když chcete mít zůstatek ke konci roku. Nevím, zda pojem "rozpočtová" pokladna je totéž co tzv. "oddělená pokladna", ale podle popisu spíše ano. Tam je to konsolidační položka, na ní má smysl dělat jen rozpočet v případě převodů do a z fondů, ale jinak ne, to není výdaj ani příjem v logice jedné účetní jednotky. Takže závěr - bez rozpočtu.

otázka 2 - Pošlu Vám na mail účtování služeb v režimu přeprodeje a v režimu nákladů a výnosů. Zaúčtování je však velmi jednoduché, nevím proč se v něm kdo liší?

Musíte rozlišit vztah s dodavatelem a vztah s nájemcem. Dáme si příklad na náklady a výnosy:

Dodavatel: uhrazené zálohy 314/231, vyúčtování 502/321, zúčtování zálohy 321/314, vratka přeplatku záloh od dodavatele 231/314 nebo doplatek dodavateli, pokud zálohy na spotřebu nestačili: 321/231.

Nájemce: 311/602 ve výši spotřeby (služba související s nájemným). Zúčtování zálohy 321/311 do výše pohledávky a vratka přeplatku zálohy: 324/231.  

Mínusová fa - to je dobře, vystavíte vyúčtování, odečtete zálohy a vyjde vám přeplatek. Jen - to, že se el. energie nesmí přefakturovávat je nějaké divné, to se děje běžně , že se vyúčtovává jako služba k nájemnému. To není dodání el. energie. 

Pak tam bývá problém mezi plátcem a neplátcem - např. kdyby byl nájemce plátcem DPH, tak by se mu vyplatilo mít elektřinu na sebe, ale v případě, že vy jste neplátci, tak je to na něm. 

Co s tím máte za starosti? 

V prosinci 2017 máme výdaj vztahující se k volbám prezidenta 2018 - cestovné- vyzvednutí volebních materiálů. Mohu do prosince 2017 účtovat: 512 / 6118 + UZ 98008. Pro následné vyúčtování voleb tak budeme brát výdaje za rok 2017 a 2018, nebo je třeba časové rozlišení.

Je to náklad tohoto roku, účtujete to správně, z administrativního hlediska to zahrnete do vyúčtování příští rok. K 31.12. byste měli zaúčtovat dohadnou položku 388/672 ve výši vynaložených nákladů na cestovné, protože budou kryty dotací, je na ní v případě voleb nárok, zasílají vám pak jen avízo, že peníze převádějí, ale nárok vám nikdo nepotvrzuje (ani rozhodnutím ani smlouvou). V případě cestovného pro volební materiály by s uznáním neměl být problém, jedině byste ho museli např. špatně vyčíslit.

Chtěla bych se prosím zeptat, jak se má pohlížet na prodej pozemku se stavbou v účetnictví a následně i v označení položkou příjmu, po změně občanského zákoníku od r. 2014 – stavba je v právním pojetí brána jako součást pozemku. Při prodeji pozemku se stavbou není v kupní smlouvě v některých případech rozlišena kupní cena za pozemek a za stavbu – aby bylo možné rozlišit na účty 646 a 647 (resp. položku 3111 a 3112). Při zachování právního pojetí by mělo být zřejmě celé zaúčtováno na účet 647 – Výnosy z prodeje pozemků. Je to tak prosím nebo je nutné cenu stejně rozdělit? V případě rozdělení kupní ceny na pozemek a stavbu zůstává účtování samostatně na účty 646 a 647? V komentáři k rozpočtové skladbě kapitálových příjmů je dále uvedeno, že při nemožnosti rozdělení kupní ceny se používá položka 3112 – Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí - při prodeji pozemku patřícího k prodávané budově. Potom by ale nebyla dodržena návaznost rozpočtové skladby na výnosové účty, za předpokladu, že stavba je součástí pozemku a je účtována na účtu 647. Prosím bude se také nějak lišit situace u prodeje bytových jednotek a částí souvisejících pozemků pořízených před r. 2014 a po r. 2014?

Z hlediska RS problém není, tam můžete v souladu s obsahovou náplní položky 3112 společný příjem za pozemek i stavbu zatřídit  na tuto položku, nemusíte rozdělovat (analogicky k tomu je ve výdajích položka 6121). Z hlediska výnosového účtu pak, když nemáte kupní cenu rozdělenou, se v praxi volí převažující výnos (výnosový účet podle té části, která má větší hodnotu), argumentuje se tím, že je zbytečně nákladné zjišťovat jednotlivě výnos za pozemek a stavbu (ale účetně nejsprávněji, nicméně v praxi někdy těžko proveditelné, by bylo výnosy oddělit).  Pokud ale máte ve smlouvě kupní cenu rozepsanou, měli byste jí rozdělit na účty 646, 647, je to tak účetně správně, v souladu s obsahovým vymezením těchto účtů (z hlediska účetnictví jsou pozemek a stavba samostatnými majetkovými položkami vedenými na rozdílných majetkových účtech, proto i výnos správně patří na oddělené výnosové účty, na to nemá vliv právní pojetí).Rozpočtová skladba s účtovou osnovou často nekoresponduje, z hlediska RS se opravdu rozdělovat nemusí a můžete vše účtovat na pl. 3112. Takto bylo možné postupovat i před rokem 2014.

Rada obce schválila finanční dar pro starostu (uvolněný) a místostarostu (neuvolněný) ve výši jedné měsíční odměny. Jakým způsobem máme tento finanční dar vyplatit a jak zaúčtovat? Tento dar půjde do mezd, nebo musí být sepsána smlouva o poskytnutí finančního daru apod. a vyplacen mimo mzdy?

Nezodpovídáme závazně podobné dotazy, mohu vás ale odkázat na MV a na jejich aktualizovanou metodiku č. 5.4, kterou nalezenete na tomto odkazu: (předpokládám, že schválili letos, 1.1.2018 nabyla účinnosti novela zákona o obcích, předtím nebylo možné za výkon fukce zastupitele odměnit jinak, než v rámci odměny stanovené v nařízení, nově byl ale zakotven zákaz darů viz níže).

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Ještě jsem to moc nestudovala, není to oblast, kterou se zabýváme, ale v zákoně o obcích je od 1.1.2018 uvedeno toto:

"§ 76

(1) Členovi zastupitelstva obce může obec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce.

(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce uvolněnému členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.

(3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek maximální výše odměny, kterou za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc stanoví zákon a prováděcí právní předpis.

(4) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce musí být uveden jako samostatný bod navrženého programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce.

(5) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva obce. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva obce, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta."

Podle mě tedy můžete poskytnout členovi ZO mimořádnou odměnu za výše uvedených podmínek. Podle § 71 odst. 4 ZoO "obec nesmí členovi zastupitelstva obce poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.". Dar jim tedy poskytnout nemůžete (za práci související s výkonem jeho funkce), mimořádnou odměnu jen za splnění mimořádných úkolů a za dalších stanovených podmínek - v metodice je to řešeno od str. 48 dále, tak se na to podívejte a případně se ještě dozeptejte na MV. Pokud je ale budete chtít odměnit za něco jiného, co s jejich funkcí nesouvisí (např. stavební dozor,  zpracování PD aj.), pak podle mě nadále můžete s nimi uzavřít, jako s každou jinou FO, DPP či DPČ, popř. jim poskytnout dar za něco, co nesouvisí s jejich funkcí (např. ocenění nějaké dobrovolné činnosti v obci).

Prosím o radu jak provést a zaúčtovat výdej stravenek za měsíc prosinec. V měsíci prosinci jsme zapomněli objednat a nakoupit dostatek stravenek na výdej za 12/2017. Proúčtováním předpisu mezd na konci měsíce 12/2017 se při skutečném výdeji a proúčtování dostaneme do mínusu ve stravenkách, účet 263( v rozvaze). Mohla bych předpis stravenek účtovat až v lednu 2018 ? A nebo mohu snížit výdej stravenek o potřebný počet tak, abychom byli na nule v 12/2017 a vydat, srazit z mezd a proúčtovat zbytek stravenek až za leden v únoru 2018? Nebo ještě poslední možnost: vydat a proúčtovat v 12/2017 stravenky, které máme, zaúčtovat předpis dle skutečnosti a účetně být na nule, a v lednu objednat a vydat zbývající stravenky přes pokladnu?

Účet 263 nesmí být minusový, nemůžete vydat stravenky, které nemáte. Dalo by se to asi nejjednodušeji vyřešit časovým rozlišením. Ty, které nevydáte, protože je nemáte, zobrazte jako nárok zaměstnanců k 31.12.2017 zápisem 527/383, v lednu je nakoupíte 263/321 a vydáte zaměstnancům 383/263.

V listopadu 2017 jsme dostali dotaci z kraje na regály do knihovny ve výši 50 000,- Kč zaúčtovala jsem 231/374. Ukončení realizace projektu je do 31.12.2017. Výdaje na regály byly také v roce 2017. Dnes, ale místostarostka dělala vyúčtování dotace a říkala mi, že budeme muset vrátit 3 000,- Kč, protože regály byly o něco levnější než se předpokládalo. Já teď nevím jestli můžu ještě v roce 2017 udělat vypořádání.( 348/672,374/348) nebo dohadu (388/672). Nevím si rady se zaúčtováním a s vratkou. (tu asi zaúčtuji 374/231 par. 6402 pol. 5364.)

Vyčtování dotace se účtuje ideálně v okamžiku, kdy vám jej potvrdí poskytovatel. Klidně k 31.12.2017 zaúčtujte dohadu dotace a to ve výši vyúčtování (388/672), když víte, že vám dají méně, protože uznatelné náklady jsou menší než v žádosti. Má se dohadovat v co nejpřesnější výši dle dostupných informací. Je to opatrnější postup, než rovnou účtovat předpis a jde především o to, dostat výnosy do stejného období, kdy vznikly náklady (dotace je neinvestiční, tak předpokládám, že i regály jste účtovali jako neinvestici - asi účet 028?). Letos, až vám vyúčtování potvrdí, dotaci vyúčtujete zápisem 348/388 a 374/348. Vratku účtujete správně, ale pol. zvolte 5366, když je poskytovatel kraj a nezapomeňte jí označit ÚZ.

Zastupitelstvo obce neschválilo program prosincového zasedání, a tím pádem nedošlo ani na schvalování rozpočtu a rozpočtového opatření. Ve Vašich dotazech jsem našla podobný problém z roku 2013. Ani my nemáme schválené rozpočtové provizorium. Jde mi ale o problém s rozpočtovým opatřením. Na programu zasedání byl i návrh rozpočtového opatření č.7. Máme ale schválenou pravomoc starosty schvalovat rozpočtová opatření na konci roku. Máme v této situaci rozpočtové opatření č. 7 doplnit a nechat schválit starostou nebo ho provést bez schválení zastupitelstva nebo ho zrušit (číslo by zůstalo, ale bylo by nulové) a rozpočtové opatření č. 8 by bylo v kompetenci starosty?

Rozhodující je, jak zní kompetence, podle které může starosta schvalovat rozpočtová opatření. Pokud je kompetence obecná ve smyslu, že starosta může schvalovat "všechno" na konci roku, tak může starosta rozpočtové opatření č. 7 schválit, není nutné přečíslovávat na č. 8. Pokud je ale starosta kompetencí nějakým způsobem omezen (nemůže schválit "všechno", to bývá obvyklé), pak je potřeba z toho rozpočtového opatření vyškrtat řádky, které by byly nad rámec kompetence starosty - pak je samozřejmě otázka, jestli bude výsledná podoba rozpočtového opatření dávat smysl. Pokud v rozpočtovém opatření máte věci, které se upravit opravdu musí (např. dotace), pak nezbyde nic jiného než schválit starostou a dát zastupitelstvu příště na vědomí nebo nechat schválit zastupitelstvem, pokud se sejde do doby, než se bude odevzdávat výkaz FIN za rok 2017.

Aktuální situaci to sice neřeší, ale zkuste si v průběhu roku schválit rozpočtové provizorium s neomezenou platností. Nemusí se pak řešit každý rok, jestli se rozpočet schválí nebo ne - pokud se neschválí, budete mít provizorium schválené. 

Tento problém - že se neschválí rozpočet v prosinci a není ani provizorium se stává, často obce řeší tím, že do schválení rozpočtu, který dají v lednu co nejdřív - např. do 8-15.1. výdaje prostě nečerpají a dají si to jako opatření k odstranění nedostatku v této situaci. Pak by to nikdo neměl vyčíst. Je to stejné jako řešení v případě, že není schváleno provizorium. Např. se předloží návrh pravidel provizoria a zastupitelstvo je neschválí - nezbývá nic jiného než hradit jen nezbytné výdaje (mzdy, inkasa...) a ostatní výdaje se pozastaví až do schválení rozpočtu. Nic jiného se s tím asi nedá dělat. To obecné provizorium je vhodné schválit - např. do schválení rozpočtu na běžný rok se za rozpočtové provizorium považuje rozpočet minulého roku upravený a dále pokračování ve schválených investičních a dalších akcích zastupitelstvem v minulých obdobích...apod. 

Obec dostala dotaci v rámci programu MZe údržba a obnova kul.a ven.prvků na rekonstrukci obecní chaty. Dotace je 125tis. Chata je v majetku obce za 3600,- Kč, náklady na rekonstrukci 179tis. Z původního starého zboru zůstaly betonové základy, na kterých dodavatel udělal novou dřevěnou chatu. Náklady na odstranění nebyly žádné, udělali to stárci po domluvě se starostem zadarmo. Poradíte mi prosím jak zaúčtovat do majetku a do účetnictví ?

Podle popisu bych to vyhodnotila jako demolici původní stavby v důsledku nové výstavby, pak se náklady na demolici původní stavby a její ZC účtují jako výdaj související s novou výstavbou. ZC chaty byste tedy měla zúčtovat  zápisem 042/081 a vyřadit ji v původním ocenění  081/021. Novou pak pořídit přes účet 042, zařadit 021/042 v ceně "rekonstrukce" 179 tis. Kč, plus ta ZC chaty, viz výše. Je potřeba ale ověřit, že je to v souladu s podmínkami dotace. Jestli jste dostali dotaci na rekonstrukci, nikoliv na novou výstavbu, pak by bylo nutné účtovat práce jako TZ původní chaty, ale správnější by bylo pořídit to jako novou stavbu, když zůstaly jen základy a celá chata se stavěla nově. Z hlediska dotace by to ale podle mě snad vadit nemělo, protože investice je to tak jako tak. Pokud chcete do majetku promítnout náklady na odstranění provedené zdarma, pak je možné použít tzv. kombinované ocenění, kdy chatu oceníte PC + hodnotou daru. Je však potřeba hodnotu prací vyčíslit a pak to lze zaúčtovat zápisem 042/401 (není to nutné).

V roce 2017 jsme měli finanční prostředky na účtu 231 016, jedná se o cizí finanční prostředky - kauce, které nám platí občané při pronájmu obecního bytu a byly zapojeny do rozpočtu a spadaly i do FIN - což je špatně. Jak prosím převést tyto peníze ke dni 31.12.2017 z 231 na 245, abychom to měli v roce 2018 správně a nezapojovaly se nám do rozpočtu. Je správný tento postup? 262/231 6330 5345 a 245/262? Nebude mi dělat problém nevyrovnaná 6330? A je potřeba na to rozpočtové opatření? Děkuji.

Ono to není špatně, kauce na byty již nemusí být vedeny jako cizí peníze a je možné je zapojovat do rozpočtu - myslím, že se to měnilo v roce 2016, ale není to naše specializace (jen to mám někde v hlavě :o). Jestli však chcete převést na cizí prostředky, tak to opravdu nejde přes konsolidační položky, to by vám výkaz "neprošel", museli byste použít položku 5343 a rozpočtovat ji (odpa také 6330). Pokud vedete kauce správně na závazku - např. na dlouhodobé záloze 455, tak je zaúčtování přes 262 správně, i když je to na účet cizích prostředků. 

Pozn. Položka 5343 má ve znění platném pro rok 2017 chybnou náplň, ve znění navrhovaném pro rok 2018 je již náplň opravená, bylo však MF průběžně v roce 2017 ji použít i pro převody na účty cizích prostředků, jak tomu bylo do konce roku 2016. Lze však použít i např. položku 5909 s odpa např. 3612.

Městys pořizuje novou CAS pro JSDHO. Financování v roce 2018 z GŘ HZS (2 500 mil. Kč), kraj (1 mil. Kč) a zbytek vlastní prostředky. Starosta získal na krytí našeho podílu: 1. příspěvek od Nadace ve výši 250 000,- Kč a to na základě Darovací smlouvy formou bezhotovostního převodu na účet dodavatele na základě dokladu vystaveného dodavatelem (peníze nám Nadace nepošle na náš účet). Dle podmínek poskytnutí dotace z GŘ HZS musí být vystavena pouze 1 faktura na celou částku. Takže pošleme Nadaci tuto fakturu a oni zaplatí dodavateli uvedenou částku. Dotaz: Jak mám proúčtovat tento účetní případ, abychom prokázali úhradu celé faktury? 2. Od sousední obce máme přislíben příspěvek na nákup CAS ve výši 250 000,- Kč. Dotaz: Je možné uzavřít s obcí Darovací smlouvu (schválenou jejich zastupitelstvem)? A jak zaúčtovat?

1. Když to máte nastaveno takto, tak úhradu celé faktury prokázat nemůžete, jelikož jí neuhradíte. U aktivace vlastních nákladů se používá pol. 2119, ale proúčtování přes tuto položku podle mě ve vašem případě není vhodné, používá se to, když potřebujete zobrazit NZÚZ u investičních akcí při aktivaci vlastních nákladů, vy ale chcete zobrazit výdaj, který vůbec neproběhl, nepotřebujete jej mít značený, ve vašem případě by to bylo zkreslování skutečnosti. Fakturu musíte zaúčtovat 042 MD/321 D ve výši, co budete hradit, 403 D ve výši příspěvku od nadace 250 tis. Kč, kterou budou hradit oni. Jen prosím ověřte, že je v souladu s podmínkami dotace GŘ HZS a kraje, že nefinancujete vlastní podíl, ale máte na něj příspěvky z nadace a sousední obce, tu nadaci je možné považovat za vlastní zdroj, nejsem si jistá tou obcí - to je veřejný rozpočet, ale zase je možná spolupráce mezi obcemi. Lze proúčtovat také jako zápočet - např. předepíši pohledávku za darem z nadace 344/403 a proúčtuji 321/344 i přes RS s položkou 6123 a 3121 - ale určitě bych zde doporučila se pokusit s nadací domluvit kvůli ohrožení "hlavní dotace", kde se vždy musí prokázat úhrada, zda by třeba neschválili, že vy uhradíte a oni na základě toho pošlou dar. S nimi by měla být větší domluva než s poskytovatelem dotace...

2. Stejně jako u příspěvku od nadace a obou dotací, se jedná o transfer na pořízení DM, který patří na účet 403. Uzavření darovací smlouvy není v případě peněžního daru povinné. Každopádně je potřeba si se sousední obcí vyjasnit, jestli nebudou požadovat vyúčtování (to by pak byla dotace a museli byste splnit náležitosti podle zákona). Pokud ne a poskytnou vám to jako finanční dar, stačí jeho přijmutí zaúčtovat 231 pol. 4221/403. Vzhledem k částce musí ZO sousední obce schválit poskytnutí tohoto daru.