Dotazy

Dobrý den, prosím o info, jak rozpočtovat FRB - půjčka městu. V rozpočtu máme "FOMRBF - splátky jistin úvěrů - Město" ve Financování, jak je to prosím s úroky, zda je máme rozpočtovat či nikoliv.

Vztah mezi účty města není správné zobrazit ve financování jako půjčku a splátku půjčky - vždy jen přes konsolidační položky, jedná se o vnitřní účtování. Konsolidační položky lze rozpočtovat (i když jen částečně - že jakoby nebudou rozočtovány všechny, jen ty ve vztahu k fondům) - výdajová 5349 v hlavním rozpočtovém okruhu, příjmová 4134 u FRB.  To že máte do FRB vrátit peníze si můžete zobrazit přes účet 395 - např. když si z FRB půjčujete sami sobě, tak 395. yy - pohledávka FRB za hlavním rozpočtem /236 + konsolidační 6330 5345 a příjem půjčky z FRB u města 231 4139 MD / 395.xx D - závazek vůči FRB. Splátky pak obráceně: 395.xx - snížení závazku vůči FRB MD/ 231 6330 5349 D a příjem na FRB 236 4134 MD / 395. yy - snížení pohledávky za hlavním rozpočtem. Tímto postupem nezkreslíte rozvahové účty ani rozpočet.

Obec prodává budovu bývalého OÚ za cenu schválenou zastupitelstvem 3.500.000 Kč. Kupující letos uhradí část tj. 1.500.000 Kč, zbytek + úroky bude splácet následující čtyři roky. Do doby splacení celé částky bude ručit touto budovou. (V případě nesplacení se budova stane opět majetkem obce). Po zaplacení částky 1.500.000 bude podán návrh na vklad do KN. Účtovala bych takto : Při podpisu smlouvy : 311 MD/646 D 3.500.000,- 231 6171 3111 MD/311 D 1.500.000,- Změna krátkodobé pohledávky na dlouhodobou : -311 MD/469 MD Vyřazení z majetku ke dni zápisu do KN v reálné hodnotě (RH účtována dle znal. posudku v min. měsících) 553 MD/021 D 2.197.600,- Zástava budovy v podrozv evidenci : 932 MD/999 D 2.197.600,- Splátky v příštích letech : 231 6171 3111 MD/469 D Úroky : 231 6171 2141 MD/662 D Je toto účtování správné ? Děkuji

1. Při podpisu smlouvy jste rovnou mohla účtovat na dlouhodobou pohledávku. Trochu mě překvapuje odpa 6171 - to byla budova úřadu? Ověřte - volíme dle účelu, např. nebytový prostor 3613. Odpa 6171 by to měl být v případě, že prodáváme např. radnici nebo úřadem využívanou jinou administrativní budovu.

2. Jestliže jste přecenili RH, tak musíte mít nějakou hodnotu na účtu 407. Tento oceňovací rozdíl  musíte s vyřazením majetku, kde jste udělali přecenění vyřadit také. Ŕíkám těmto účtům "bratři v triku" musejí chodit všude spolu, nejde vyřadit jen majetek a na zdrojích nechat oceňovací rozdíl k vyřazenému majetku - dle posledních stanovisek MF (ne,  že by se mi zdála správná :o) - ale doporučím Vám je, abyste neměla problémy s kontrolory)  se to dělá zápisem 407 MD / 664 D pokud byla RH vyšší, 564 MD / 407 D pokud byla RH nižší než cena budovy vedená v účetnictví před přeceněním.

3. Zvolila jste pro jištění - zástavu chybný podrozvahový účet - ten zvolený  by se týkal případu např. smlouvy o smlouvě budoucí, vy již pohledávku z prodeje máte v rozvaze, tedy už nesmí být znovu v podrozvaze. Teď chcete zobrazit , že pohledávka je zajištěna, k tomu  obsahově  slouží účet 945 (945 MD / 999 D).

4. Úroky by bylo dobré každoročně předepsat k datům uvedeným ve smlouvě např. zápisem 311.xx MD / 662.

Jinak je vše dobře (doufám, že jsem Vás touto odpovědí neodradila od naší krásné účetní práce, ale ač to dle odpovědi třeba nevypadá, tak jste se s tím vypořádala moc dobře, toto jsou detaily.)

Z Vašich odpovědí jsem vyčetla, jak zaúčtovat dle pokynu MF příjem grantu z prostředků Revolvingového fondu, s tím, že se jedná o mimorozpočtové zdroje. Tzn. že je do rozpočtu zapojím navýšením na § 2141, pol. 2329 a na příslušných výdajových položkách?(jde o krytí výdajů na farmářské trhy).

Ano, správně. Odpa zvolíte dle účelu a položka má být (určilo MF) 2329.

Prosím o upřesnění účetního předpisu, v případě připsané částky (přeplatku) z Vodárenské. Vodu platíme trvalým příkazem.Děkuji

No, je to dotaz hodně nekonkrétní. Takže mohu jen odhadovat. Když přeplatek, tak jste asi platili zálohy. Tedy by měl Vám vyjít po započtení poskytnuté zálohy se závazkem z vyúčtovací faktury (321/314) zůstatek na záloze, na účtu 314. Tedy vratka přeplatku bude 231 odpa dle účelu 2324 (nebo minus 5151) MD / 314 D - čímž se účet 314.xx vynuluje.

Dobrý den, prosím o radu ohledně záloh, věčné téma! Příjde FA vyúčtování elektřiny s doplatkem, FA je za období 9/2010 - 7/2011. Zálohy rok 2010 - 400Kč Zálohy rok 2011 - 700Kč Celková spotř. el. - 1742 Kč Doplatek - 642 Kč Účtuji během roku měsíční zálohu MD 314/D 231 par.5154. Příjde FA kterou jsem zaúčtovala: MD 502 642,- tj. doplatek MD 502 700,- tj. zál.rok 2011 MD 389 400,- tj. zál.rok 2010 D 321 1742,- tj.celková spotřeba dále jsem účtovala: MD 321 1100,- tj. zál.celkem D 314 1100,- -//- MD 321 642,- tj.doplatek D 231 par.5154 642,- Nejsem si jistá zda je to dobře? Děkuji.

Vypadá to dobře, ale:

1. znamená to, že byla v roce  2010 zaúčtována dohada ve výši zálohy za rok 2010 ve výši 400

2. Moc nechápu, proč rozepisujete na 502 doplatek a zálohu, to lze přeci zaúčtovat jedním řádkem. Některé obce si účtují dohadu vždy při poskytnuté záloze a to i u faktur, které se v běžném roce vyúčtují - jestli tak také postupujete, tak by Vám chybělo zúčtování dohady ve výši záloh roku 2011 (700,-  389/502), jestli děláte dohady jen ke konci roku ve výši uhrazených záloh k 31.12 (což lze), tak je pak zbytečné rozepisovat na účtu 502 doplatek zvlášť a 502 ve výši záloh.

Základní škola ze sousední obce požádala společně s rodiči dětí o příspěvek na plavání. Výše příspěvku byla odsouhlasena na zastupitelstvu obce. Dnes bylo poukázáno na účet školy. Zaúčtuji: předpis 572 MD a 378 DAL úhrada: par. 3111 pol. 5339 - DAL a 378 - MD.

Vše dobře, jen od 2011 je závazkový účet i vůči jiným PO zřizovaným jiným ÚSC 349. Týká se všech, nejen té vlastní. Pro budoucí konsolidace se bude v příštích letech muset označovat analyticky.

Obec uzavřela darovací slouvu s OS MAS ve výši 28 tis. Kč na pokrytí výdajů spojené se zajištěním spolufinancování části projektu týkající se zřízení Klubu lidové tvořivosti: jedná se o vybavení (keramická pec, hrnčířský kruh , tkalcovské stavy a nábytek) a stavební úpravy místnosti (sanační omítky, izolace vlhkého zdiva) v budově obce v celkové výši 252 tis. Kč. Tento projekt bude financován prostřednictvím MAS, která bude žádat o dotaci a po pěti letech bude tato investice (tak je to definováno ve smlouvě) převedena do majetku obce. Mám dotaz jak zaúčtovat tento finanční dar, bude to jako investiční dar? , i když část je investiční - vybavení - beru to, že pec bude nad 40 tis. Kč tak by to mohlo být jako soubor a část neinvestiční (stavební úpravy - ve smlouvě technické zhodnocení). Účtovala jsem předpis 572/378 a poskytnutí daru 378/231 par. 3429 pol. 6322.

Účtování máte dobře, z hlediska účtu se jedná vždy o 572, z hlediska položky volíme převažující a to bude určitě investice (viz stavební úpravy). Prosím když budete dávat dotaz, napiště vždy kdo daruje a kdo přijímá, zde jsem to z dotazu nakonec pobrala, ale někdy to je nejasné (to uvádím pro ty, kteří čtou dotazy :o). I když to není majetek významný, tak když je ve smlouvě, že vám majetek mají po 5 letech předat, tak možná k podchycení budoucí pohledávky není marná evidence v podrozvaze (aby se pak na povinnost předání majetku nezapomnělo), doporučuji účet 934/999.

Máme v majetku stavební dílo v hodnotě 13 mil., které budeme prodávat. Je sepsána smlouva o smlouvě budoucí, na základě které budoucí kupující splácí a bude splácet v letech 2011 – 2017 kupní cenu ve výši celkem 8 mil. ročními splátkami. Po splacení ceny bude sepsána kupní smlouva a dílo bude předáno kupujícímu. Podle zákona o účetnictví máme majetek určený k prodeji ocenit reálnou hodnotou (§27 odst. 1 písm. h) a podle vyhlášky majetek oceněný reálnou hodnotou neodpisujeme (§66 odst. 7 písm. i). Protože stavební dílo bylo hrazeno z větší části z dotace, nesmíme hýbat s oceněním díla a nemůžeme jej přecenit reálnou hodnotou. Budeme jej v tomto případě odpisovat, když je to majetek určený k prodeji a vlastně již prodávaný (1. splátka byla již letos uhrazena)? Budu se těšit na odpověď.

Jedná se pro Vaši obec o poměrně významnou částku. Myslím si, že žádný dotační titul nemohl zakázat přecenění dle RH, to nemá s dotací nic společného. Já bych v tomto případě do ocenění reálnou hodnotou opravdu šla.

Celý případ by se měl zobrazit takto.

1. Přecenění reálnou hodnotou: 021 MD / 407 D. Jestli jsem dotaz dobře pochopila, tak se majetek bude prodávat za 8 mil. Kč a oceněný je za 13 mil. Kč - tedy zápis bude spíše 407 MD / 021 D. Tedy pak tento majetek nebudeme dooprávkovávat a nebudeme odpisovat.

2. Smlouvu o smlouvě budoucí kupní bychom měli dát na podrozvahu, a to ve výši 8 mil. Kč na účet 932 MD / 999 D. Každá splátka každý rok se zaúčtuje 231 odpa dle účelu; položka  3112 MD / 455 D. Zároveň se zaúčtováním přijetí zálohy snížíte pohledávku v podrozvaze - 999/932 (vím, že Vám připadá nelogické, že zaúčtováním zálohy ve zdrojích snižujete pohledávku na podrozvaze, ale takto to MF má v předpisech napsané, a nepodařilo se mi vysvětlit, že je to účetně nesprávně :o).  

3. K datu návrhu na vklad, nebo  účinnosti majetkového převodu dle kupní smlouvy (rok 2017)  předepíšete pohledávku z prodeje takto: 311 MD / 646 D. Započtete přijaté zálohy na pohledávku z kupní ceny 455 MD / 311 D. (V podrozvaze dle popisu případu v dotazu by již nemělo být, uvádíte, že budete převádět, až po uhrazení celké kupní ceny, tím se postupně vyruší i podrozvaha).

4. K datu převodu stavby pak musíte vyřadit majetek z evidence. U vás to bude zápis 553 MD / 021 D v hodnotě 8 mil. Kč. a 564  MD / 407 D (navrhuji účetní postup, který letos ještě neplatí, ale je uveden v návrhu novely vyhlášky 410/2009 Sb.- ale je také možné, že v roce 2017 to bude úplně jinak :o).

5. Po celou dobu budete evidovat k tomuto majetku dotaci na účtu 403. Až při prodeji ji zúčtujete zápisem 403 MD / 672 D, což bude dobré pro VH období, kdy budete prodávat.

Na tomto příkladu je krásně vidět, jak je to celé nastavení RH od MF chybné - kdybyste majetek dooprávkovali, tak se projeví opotřebení na 406, takto  se vám jednorázově dostane do nákladů až v roce 2017 a bude mít vliv na VH (u Vás to díky dotaci nebude tak významné) - no uvidíme, máme čas, tak se snad předpis později opraví. Celé účtování jsem tedy navrhla co nejvíce v souladu se stávajícími předpisy.

Jsme malá obec, neplátci DPH. Do softwaru účtuji přímo do účetního deníku, knihu závazků vedeme ručně. Jedná se mi o datum, ke kterému mohu závazek předepsat do účetnictví, modelový případ 518/321: faktura za telefon za červen, DUZP je 30.6., datum přijetí faktury/zápis do knihy závazků k 5.7. Ve vzoru směrnice OOUP u závazků je uvedeno k datu splnění dodávky zboží nebo služeb, což je podle mě 30.6.2011, takto jsem účtovala do účetního deníku. U dílčího přezkumu jsem byla důrazně upozorněna na to, že takto nelze, musím účtovat výhradně k datu přijetí faktury, tj. ke dni 5.7. Výjimka pouze konec roku. Jsou možné obě varianty, záleží pouze na směrnici o zajištění účetnictví, nebo je některý z postupů v přímém rozporu se zákonem o účetnictví, jak argumentovala paní auditorka? Předem děkuji za odpověď.

Problematiku řeší bod 5.3. CUS 701 . Ke vzniku závazku dochází k datu splnění dodávky. Asi nejpřesnější je tedy opravdu údaj na faktuře, tj. datum DUZP. Pokud není známo datum plnění, lze účtovat o skutečnosti k datu, kdy účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti (dověděla se z faktury). Jedná se o §3 zákona o účetnictví - nejdřív se musí dodržet zásada - do období, kam patří, pokud toto nejde, tak do období, kdy se účetní jednotka dozvěděla, dle mého názoru je to v předpisu stanoveno dost jasně. Splnění dodávky je datum DUZP, dozvěděla jsem se z faktury. Na toto ustanovení předpisu jsem tedy navázala i návrh OUUP do vzoru směrnice. Oporu v zákoně pro výklad Vaší auditorky nemohu nalézt. Naopak se mi zdá její výklad v rozporu se zákonem o účetnictví. Je pravdou, že §3 se vztahuje na účetní období, ale obdobně by měl být aplikován i k měsíčním závěrkám. Pro kontrolora je v tomto případě závazná Vaše směrnice. Můj názor je, že Vy postupujete nejsprávněji, jak lze.

Dobrý den, mám dotaz k inventuře nehmotného majetku, a dokladových inventur pohledávek a závazků. Na doporučení auditorů i tyto inventury provádíme k 30.11.2011. K 31.12.2011 necháváme jen některé účty jako jsou opravné položky, časové rozlišení, rezervy,... . Ve vyhlášce se však o prvotní, rozdílové a dodatečné inventuře mluví jen v souvislosti s inventarizací hmotného mejetku. Nikde v těchto pojmech není zmíněn majetek nehmotný či pohledávky a závazky. Jak tedy budeme nazývat inventuru dokladovou - pohledávek, závazků a inventuru nehmotného majetku provedenou k 30.11.2011? A jak následně rozdílovou a případně dodatečný inventurní soupis pohledávek, závazků, nehmotného majetku? Mockrát děkuji za odpověď.

To co nazýváte dokladovou inventurou je ve většině případů jen příprava na periodickou inventarizaci. Dokladová inventura se vlastně nedá provést před zaúčtováním všech případů, jedná se jen o nějaké průběžné kontroly. Doporučuji si zavést systém, že odpovědní pracovníci připraví, "vyčistí" a udělají tedy  přípravné práce k 30.11 -  s tím, že se jedná jen o přípravu, ne o inventuru, a že dokladová bude provedena až od 1.1 do 31.1. následující rok ke stavu účtů. Dokladová inventura v období před koncem roku vlastně nikdy nebyla dovolena a je to tak v pořádku, to prostě ani inventura nemůže být. Je asi spíše potřeba změnit systém u vás, na váš případ se nedá předpis "narovnat". 

K Vaší odpovědi ze dne 27. 09. 2011 ohledně vybavení pro SDH chtěla bych požádat o upřesnění. Trochu tápu ve vztahu mezi obcí a SDH. Myslela jsem si, že SDH je samostatnou organizací, má IČO(má právní formu občanského sdružení, jelikož je organizační složkou SH ČMS), a rozpočet naší obce počítá s příspěvkem na činnost této organizace, ze kterého SDH hradí veškerou svojí činnost spojenou s akceschopností. To, že by SDH bylo organizační složkou naší obce, jsem nikde v dokumentech nenašla, proto jsem si myslela, že když obec přispívá investičním podílem na vybavení SDH tak to umázne z příspěvku na činnost a majetek do své evidence zanese SDH. Anebo sice ho obec zanese do své evidence, ale ve výši, kterou skutečně zaplatila. A teď, prosím, poraďte: a). jak správně zaúčtovat do účetního programu obce takto nabytý majetek? b). jak mám chápat vztah obec vs.SDH? Předem děkuji za odpověď.

Nejdříve vám ocituji jednu aktualitu

Doplnění dotazu od paní Bendikové Simony (děkujeme)

Mám malinkou poznámečku k Vaší odpovědi ze dne 28.4.2010 – Finanční dar SH ČMS.  U hasičů je totiž dvojí členění a to na jednotku zřizovanou obcí ( většinou organizační složky ), ty mají zažitou zkratku JSDH obce xy a na občanská sdružení hasičů, která patří pod Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – Sbor dobrovolných hasičů XY , ty mají zažitou zkratku SH ČMS.  Doufám, že každá účetní ví, komu co zasílá, ale zastupitelstvo obce v převážné většině schvaluje příspěvky právě občanským sdružením hasičů , protože organizační složky jsou součástí rozpočtu obce.  Možná by to stálo za zveřejnění, aby nebyl zmatek v účtování, protože je podstatný rozdíl v účtování příspěvků občanským sdružením a  organizačním složkám státu. Tyto dvě složky lze rozpoznat nejlépe dle IČO – organizační složky žádné nemají, zato občanská sdružení ano.

Pokud se jedná o příspěvek Občanskému sdružení hasičů, účtování by pak bylo takto, předpis: 572 MD / 378 D, 378 MD / 231 5512 5222.  

2. Pak povinnosti obce:

Povinnost obcí zřizovat jednotky požární ochrany vychází z § 68 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst.1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem okresu k prvnímu zásahu pro uvedenou obec.

§29 citovaného zákona zní: § 29

Obec a obecní úřad

 (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
 
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
 
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
 
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
 
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
 
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
 
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
 
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
 
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
 
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
 
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
 
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
 
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
 
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
 
o) obecně závaznou vyhláškou
1. vydává požární řád obce,
2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
 
 (2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
 
 (3) Obecní úřad na úseku požární ochrany
a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
 
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
 
 (4) Vybrané obecní úřady
a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
 
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
 
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)

Z uvedeného tedy vyplývá, že majetek pořízený pro SDH ve Vaší působnosti je majetkem obce a účtujete o něm jako o každém jiném vlastním majetku (028,022,nádrž např. 021 apod.)

ZO schválilo od září 2011 přispívat zaměstnanci na oběd 55% z ceny obědů (ty vozí cateringová firma). Zaměstnanec zaplatí každý den při převzetí za oběd částku (60 Kč za oběd s polévkou, 55 Kč bez polévky).Na konci měsíce mám pokladní doklad od catering.spol.na celkovou částku za převzaté obědy. Za září je to 1040,- Kč. Jak zaúčtují tento výdajový doklad. Když 55% náklad obce bude tedy 572,- Kč a zaměstnanec do pokladny dá 468,- Kč. Jde toto jedním dokladem? A jak prosím. Děkuji

Je to zákonný sociální náklad: 527 (ne transfer 572, ale 527) MD / 261 D. Při proúčtování přes RS - 231 6171 5182 minus D,  dle RS lze tady položku 5169 D .

Jen mi není jasné to hrazení zaměstnanců - zda platí každý den jen těch svých 45%? Uvádíte, že platí při převzetí oběda, a pak že dávají do pokladny? Moc nerozumím. Jestli si každý den platí svůj podíl, a firmě doplácíte jen 55% tak opravdu jen 527 MD / 261 D. Jestli platí zaměstnanci až Vám do pokladny svůj podíl 45%, tak fakturu zaúčtujte: 527 MD 55%; 335 MD 45% a D 261.

Příjem od zaměstnanců již  jen 261 MD / 335 D. A přes RS zúčtujte jen výdaj, co vám zůstal - těch 55%. Kdyby Vám to časově nevyšlo - jindy se hradily obědy a jindy do pokladny zaplatili zaměstnanci, tak úhrada zaměstnanců se přes RS zaúčtuje 231 5182 MD, 231 -5169 D.

(Obec nemá SF)

Zdravím, věcná břemena vedená v podrozvaze,názor KÚ a auditu - ven z podrozvahy, nikde nic nového a ani u Vás jsem nenašla,můžete prosím poradit? Pokud ven, tak tedy vymínusovat?A ještě prosím jeden dotaz-také z auditu-cenné papíry a cena do invent..Aktuální výpisy nedostáváme.Máme CP Sever.vodár.společnosti/hromadná akcie/ a České spořitelny. Asi bude nějaká e-mailová adresa, kde se dá zjistit cena, je možné navést jak a kde?

No je to trochu legrace, předchozí dotaz byl, že kontrolor nařídil vést VB v podrozvaze a jaký si mají zvolit účet.

On se ale opravdu spíše předpis vykládá, že věná břemena se v podrozvaze evidovat nemají, že žádný účet podrozvahy je v obsahovém vymezení nepožaduje a de facto se nám do něj ani nevejdou. MF odpovědělo, že se evidencí věcných břemen budou zabývat až od roku 2013 a také se odbor 28 přiklání k tomu, že podrozvaha pro ně určena není. Povinnost ve vztahu k VB  je zatím tedy jedinná, vést majetek, na kterém je věcné břemeno s oddělenou analytikou - CUS 701.

Např. si dáte orj 96 - pozemky, kde je VB, a převedete dotčené pozemky  na 031 xxxx s org. 96

Je tedy možné je odúčovat jen zápisem 999/9xx (kde je máte), vhodné je ale uschovat poslední ivnenturu podrozvahy,kdyby se náhodou MF rozmyslelo, že se v podrozvaze evidovat mají, tak je tam za pár let vrátíme a doplníme o nová. Můj názor je pořád stejný, evidence VB na LV v KN je dostačují , v účetnictví ji nikdo nehledá, při oceňování majetku se k VB přihlíží, tedy nejsou potřeba evidovat jako nějaký další závazek, protože v účtu jsou již relevantní informace - to jsou VB, kde je obec povinná. Kde je oprávněná, není stále dořešeno a já můžu poradit jen počkat, až se dořeší.

Cenné papíry - aktuální cenu potřebujete jen pro přecenění reálnou hodnotou k datu 31.12. Ale opravdu nevím, kde se dá zjistit. Informaci o tržní hodnotě akcií by Vám měla poskytnout společnost, kde máte majetkový podíl.

Ptala jsem se i pana Nejezchleba - napsal toto:

Když je hodnota tržní – tak musím najít, na jakém trhu se obchoduje a tam to snad najít – víc nevím a jinak nedělám. Potom samozřejmě problém s těmi, kde se reálně neobchoduje –pokud vidím, že CP k něčemu jsou, tak třeba řeknu, že neumím přecenit …., pokud to nějak krachuje … (což je většina případů-ale ne Váš), tak případně srazit k nule ….(řešeno v knize Üčetní reforma u RH)

Obec v roce 1996 uzavřela smlouvu o sdružení finančních prostředků na výstavbu nové prodejny. Do dnešního se tato stavba neuskutečnila. V současné době obec uzavřela dodatek ke smlouvě, že finanční prostředky budou firmě vráceny. Platba bude ročně 100 tis. Kč po dobu 10 let. Prosím o radu jak zaúčtovat do podrozvahy a jakým způsobem účtovat ročně splátku. Dodatek ke smlouvě byl uzavřen 19.9.2011. Musím do podrozvahy účtovat v den uzavření dodatku?

No, myslím si, že to není záležitost podrozvahy, ale záleží, jak jste účtovali příjem peněz do sdružených prostředků v minulosti.  Správně to mělo být: 245 MD / 368 D a 368 se jako závazek měl převést převodovým můstkem 2009/2010 na účet 352 D (Závazky k účastníkům sdružení).  Tedy splátka závazku (vratka vložených prostředků) je pak již jen 352 MD / 245 D a nic jiného se k tomu neúčtuje. Možná by bylo lepší to takto nastavit, co jste v roce 96 přijali, zavést na účet 352 přes opravu (např. 401 MD / 352 D - pokud přijatý zdroj není někde jinde, např. na 419?) a splácet sdružené prostředky již jen mimorozpočtově. Takže jestli Vám mohu nějak pomoci, tak mi prosím napište historii účtování sdružených prostředků, pokud Vám výše uvedené nepomohlo. Můžeme mít ještě problém s účtem 245 - pokud nebyl založen.

Do podrozvahy dle CUS 701 se má  účtovat průběžně o významných skutečnostech (CUS 701), jinak  stačí  k 31.12.  Průběžně je pak asi opravdu správně ke dni vzniku účetního případu - např. podpisu smlouvy.

Dobrý den, prosím o pomoc účtování při zrušení výukové činnosti naší příspěvkové organizace - Střední odborné školy. Zastupitelé rozhodli o zrušení výukové činnosti, nikoli o zrušení školy ke dne 31. srpna 2011. Ředitel školy a účetní měli v době do konce září provést potřebné kroky k uzavření budovy a předání klíčů na MěÚ. Posledním krokem bylo zrušení bankovního účtu a převod těchto prostředků na město. Před tímto krokem byly zůstatky pouze na těchto účtech:241 - 162 tis. uč. 413 - 163 tis. uč. 493 - - 1 tis. Na podrozvaze 973 - budova školy ve výpůjčce. Veškerý majetek na účtech úč. tř. 0 je již odepsán, účet 401 je tak bez zůstatku. FKSP i fond investiční je již také nulový. Jak bude účtovat PO převod z bankovního účtu a jak my na městě? Zůstává budova dále ve výpůjčce? S budovou to asi bude spíše právní oříšek. Mnohokrát děkuji.

Trochu mě mate, že chcete převádět zůstatky na zřizovatele, když jste nerozhodli o zrušení PO - pokud chcete převést majetek a závazky, tak musíte rozhodnout o zrušení PO, nejen výukové činnosti.

Jinak, když je rozhodnoto o zrušení PO -tak k datu zrušení má PO závěrečnou rozvahu. Zaúčtují převod na zřizvoatele - právního nástupce jen obrácenými zápisy a mají rozvahu nulovou. Vy přejímáte majetek a závazky - závazky nemají , tedy vlastně jen peníze - pro Vás to bude výnos: 231 3111 pol. např. 2129 se mi jeví obsahově zcela přesná - MD / D 649 (nebo 672?). Tím se vám vlastně dostane do VH, což se koncem roku projeví jako zdroj 493 - ve výsledku stejné.  

poslala jsem odpověď ke kontrole - a toto je doplnění ZN:

Souhlas - výše uvedené je absolutní zmatek - pokud je nezruší jako celek, tak skutečně těžko budou něco nějakými metodami výše uvedenými převádět. Na jednom Městě, když jsme chtěli "kus činnosti" převést - potom jsme udělali nejdříve rozdělení organizace na dvě příspěvkové a teprve potom jednu zrušili .... Samozřejmě pokud nebudou potřebovat danou budovu, tak se prostě smlouva o výpůjčce ukončí (pokud tam nejsou nějaké investice do TZ provedeného příspěvkovou organizací, tak tady asi problém není ....). Pokud chtějí jen převést peníze, tak ať rozhodnou o posílení investičního fondu a potom jim peníze vezmou jako odvod z investičního fondu.