Dotazy

Dobrý den, nevím jestli mi ještě zbývá jeden dotaz - pokud ano, tak mám takovýto problém: obec vlastní budovu kina - v létě o prázdninách promítá filmy, jinak je v ostatních měsících nevyužité kromě jedné místnosti, kterou má celoročně pronajatou paní na obchod s květinami - má samostatný vchod. V nákladech na tuto budovu a promítání jsme si nikdy DPH neuplatňovali. Nyní jsem se na školení dozvěděla, že od 1.4.2011 vypadlo promítání filmů z kulturní činnosti, ale patří do skupiny 59 = produkce filmů - DPH 10%. To by ještě šlo, ale nyní podává obec žádost o dotaci na SFŽP na připojení kina na naši blokovou kotelnu na štěpky, kterou rovněž obec provozuje. V kině je nyní samostatná kotelna na uhlí, která by byla zrušena. Jak by to bylo s uplatňováním odpočtu DPH při této investici (změně topení v kině) a jak potom s uplatňováním odpočtu DPH u blokové kotelny, kde nyní uplatňujeme odpočet ve výši 99% (1% neuplatňujeme, neboť je vytápěna i zasedací místnost obce, která je umístěna v našem zdravotním středisku). Ostatní teplo fakturujeme s DPH. Nyní by nám tedy k zasedací místnosti přibyla budova kina, kde část tepla (prodejna květin) by podle mě byla fakturována s DPH ale co ostatní prostory, které by zůstaly na obci, jak by to změnilo odpočet DPH u blokové kotelny? Moc Vám děkuju za odpověď Jana Labaštová

Přiznám se, že jsem trochu zaskočen tím názorem s kinem. Tady totiž došlo novelou pouze k tomu, že v příloze č. 2 (vymezení kulturních služeb) se přešlo na jiný číselník (původně se vycházelo z číselníku SKP a to platného od 2003 do 2007) - toto zdůrazňuji, neboť na tento číselník jsme se odkazovali ještě v roce 2010. 

Dále je nutné zdůraznit, že § 61 písm. e) vůbec nemá žádný odkaz na nějaký číselník.   Kdybychom obecně chtěli vyjít z nějakého číselníku, který by byl platný, museli bychom v názoru uvedeném výše předpokládat, že kino by již nebylo kulturní službou od roku 2008 (ne až od roku 2011, kdy se změnil odkaz přílohy č. 2, která se však netýká skutečně § 61e).  Přitom ale MFČR ještě ve své informaci z 22. 12. 2008 uvádí kino jako jednu ze služeb, která je osvobozena od DPH - tedy logicky podle § 61 e). Nemohu si tedy pomoci - novelou zákona o DPH nemohlo dojít k vymezení toho, zda pro účely § 61e je kino kulturou či ne. Chápu, že je to sporné, mým názorem je, že se o kulturní služby v obecné rovině jedná bez ohledu na konkrétní zaklasifikaci v aktuálním číselníku (ten také nevylučuje obecně, že by se o kulturní činnosti jednat mohlo). Samozřejmě plně respektuji, že asi byste ve vazbě na nejasnost pojmů mohli vyhrát i to, že se v případě kina o kulturní službu nejedná (nicméně pokud se budete odvolávat na platné číselníky, měli byste se na toto odvolávat již od roku 2008).

Jinak se budu ještě snažit nakontaktovat kolegy o názor ...

Pokud se týká té kotelny - právě ve vazbě na to, jak vyhodnotíte činnosti v kině, tak bude postupováno i ve vazbě na případné odpočty. Já se domnívám, že se spíše jedná o kulturní činnost - potom by související vstupy musely být kráceny koeficientem - to ale bylo pravděpodobně z hlediska této investice nevyhovující. Samozřejmě potom by to bylo ještě nutno krátit odpočty DPH koeficientem (i když  nevím, jak by to bylo s rozpočítáváním tepla ... - píšete, že kino je v provozu pouze v létě). Z tohoto pohledu je skutečně pro Vás potenciálně výhodnější režim, když byste hájili, že kino není kulturní činností, odváděli DPH a zase uplatňovali plné odpočty z investice a u následných dodávek zůstali u poměrného krácení odpočtů DPH .... - nicméně jak popisuji výše - moc s tím nesouhlasím, byť chápu, že ta nejasnost pojmů je vysoká a vyhratelné by to asi bylo. (ZN)

Dobrý den, naše obec dostala finanční dar ve výši 50.000,- Kč od soukromé osoby na zakoupení herní sestavy na dětské hřiště. Můžete mi poradit se zaúčtováním?

Zde si musíme nejprve určit, zda se bude jednat o pořízení dlouhodobého majetku nebo jen drobného dlouhodobého majetku. Od 1.1.2011 se pak účtuje dar na provoz na účet 672 a dar na pořízení dlouhodobého majetku na účet 403. Položka daru na investici je 3121 a daru na provoz 2321. Prosím přečtěte si aktualitu na hlavní stránce www.obecuctuje.cz  z 19.4.2011.

Dobrý den, prosím o radu jak opravit zaúčtování-jde-li to: v roce 2010 uzavřená smlouva o dílo, první etapa-doplňující průzkum,rozbory,tech.pomoc k zadání ÚP-100 tisíc, druhá etapa návrh ÚP-278 tisíc, třetí etapa upravený návrh,čistopis ÚP-200 tisíc.První etapa (100 tisíc) zaplaceno v roce 2010 a zaúčtováno na RS 3635/5169. Dnes vím,že mělo být účtováno na pol. 6119. Co s tím ?

No, to je složité. Existují 2 názory - územní plán je dlouhodobý majetek - územní plán je plán rozvoje a není dlouhodobý majetek. S ohledem na vysoké náklady, které uvádíte bych se však přiklonila k dlouhodobému majetku (dle mého názoru je ÚP typický příklad na dlouhodobý mäjetek nehmotný). Zaúčtujeme tedy opravu nákladů - dle §69 - pokud jste dávala do nákladů na 518, tak v roce 2011 opravíme zápisem  -518 MD / 041 MD. Opravit položky se nedají - to prostě je tak, jak to je, s tím se netrapte - to už je tzv. zahrané. Až budete platit v roce 2011 další platby , tak účtujte: 041 MD / 231 3635 6119 D a po dokončení  zařadíte do majetku zápisem 019 MD /041 D. Odpisovat ÚP by se měl 20 let.  Další změny ÚP po jeho dokončení  a náklady na územně-plánovací dokumentaci již účtujte na položku 5169 a účet 518.

V r.2006 uzavřela obec smlouvu o smlouvě budoucí na prodej obecního majetku. Obec přitom dostala od společnosti, se kterou smlouvu uzavřela, zálohu ve výši 1.400.000,-Kč. (Záloha je zaúčtována na účtu 324, což není správné, ale nepředpokládalo se, že bude záloha dlouhodobá. Bohužel neprovedla jsem přeúčtování na účet 455) Jelikož společnost neuzavřela s obcí kupní smlouvu (tím porušila smlouvu o smlouvě budoucí) a od záměru koupě odstoupila, vznikl obci nárok na smluvní pokutu ve výši 1.000.000,-Kč. Obec nyní provede zápočet částky ve výši 1.000.000,-Kč vůči společnosti. Tímto zápočtem snížíme dluh obce na 400.000,-Kč, který musíme společnosti vrátit. K této částce jsou vyčísleny úroky ve výši cca.100.000,-Kč na které má společnost také nárok. Můžete mi, prosím Vás, poradit se zaúčtováním? Výnos ze smluvní pokuty: 324 MD 1mil./ 641 D 1.mil. Vrácení dluhu: 231 p.3639 §5909 D 400tis./ 324 MD Úrok z prodlení: 231 p.6310 §5141 D 100tis./ 541 MD Děkuji předem za odpověď.

Skoro dobře, jen bych lépe zobrazila: Předpis pohledávky: 311 MD / 641 D. Otázkou tady je, kdy nárok na smluvní pokutu vznikl, jestli se nejednalo o výnosy minulých období - do roku 2009, pak by správně bylo 406 D.

Pak zápočet pohledávky se zálohou - závazkem: 324 MD / 311 D.

Ty úroky z prodlení by se také měly časově rozlišit - vznikají asi již od roku 2006, když činí 25% ? Pak by se zaúčtovaly: 406 MD (- úroky do roku 2009) a 541 MD (- úroky za rok 2010 a část 2011)/ 231 6310 a pol. 5191 (ne 5141).

To s úroky však nevím jistě - jestli jsou z celé částky 1,4 mil. nebo jen z 0,4 mil. Kč.

Vrácení dluhu máte dobře, jen 5909 bude položka a ne odpa, což ale asi víte.

Dobrý den, potřebovala bych poradit s následujícím: Když se zpracovával převodový můstek v roce 2010, nechala jsem si předložit seznam investičních dotací jako podklad pro účtování na účtech 401/403. Nyní, kdy jednotlivé dotace přiřazujeme ke konkrétním inventurním číslům DHM, jsem zjistila, že na účtu 403 je i 1) neinvestiční dotace na Czech Point, 2) dotace na rekultivaci skládky - skládka byla do roku 1997 na pozemcích města, ale provozovatelem byl jiný subjekt, takže žádné inventurní číslo DHM pro skládku (mimo pozemků) není, 3) dotace na pořízení vodovodu - k 31.12.2006 byl vložen do VaK, takže v evidenci města již rovněž není. Na základě těchto zjištění a za předpokladu, že účtování minulé účetní v předchozích letech bylo podle provedených kontrol správné, stačí provést opravu pouze zápisem -401/-403 ? Děkuji za odpověď.

Opravdu stačí zaúčtovat jen -401/ -403, ale doporučuji u bodu 1 - Czech point a u skládky.

Vložený majetek má trochu jiný režim - vysvětleno v knize Účetní reforma str. 141. Zde ponechat 403 ve vztahu k podílu - s ním se totiž může nějak nakládat - 403 bude zafixována až do doby nějaké transakce s podílem - tu tedy ponechte - hlavně někde zaevidujte.

V roce 2008 a 2009 jsme hradili fa za budování tlakové kanalizace. Bylo mi řečeno, že je to jen naše akce, tudíž mám všechno platit a nikomu nic nepřeúčtovávat. Takže mám zatím stav úhrad na účtu 042. Teď mi bylo řečeno, že stále trvá smlouva o sdružení bez právní subjektivity, kde my máme 59 % podíl a sousední obec 41 % podíl, o čemž já jsem neměla ani ponětí, protože jsem smlouvu nikdy neviděla. Faktury už byly v minulosti uhrazeny z účtu 231 a dle domluvy obou starostů jsem tedy až teď přeúčtovala 41 % nákladů sousední obci. Nevím,jak dostat teď tuto částku na účet 352. Účet sdružených prostředků nemáme, budeme ho zřizovat. ZATÍM mám zaúčtováno : předpis pohledávky 41 % : 311/649 a 343 úhrada pohledávky : 231 2321 2324 / 311 ale jinak jsem v koncích a nevím, jak dál, jak částku přeúčtovat na závazek k účastníkům sdružení. Děkuji.

Závazek k účastníkům sdružení by vám vznikl jen v případě, že vy byste (vaše obec)  spravovala účet sdružení a druhá obec by na tento účet dávala peníze - to je zápis 245 MD /352 D. Ze společných peněz byste hradili z vašeho účtu sdružených prostředků faktury - 042 MD/321 D a 321 MD/245 D (vše bez RS), po dokončení byste druhé obci vydali majetek zápisem 352 MD / 021 D.

Vy však účtujete jakoby každý o svém podílu, tedy účet 352 využívat nebudete. Když provedete přefakturaci části nedokončeného majetku, tak zaúčtujte -042 MD/ 315 MD. Druhá obec si zaúčtuje přijatou  fakturu na přefakturaci svého podílu 042 MD / 321 D a uhradí ji zápisem 231 2321 pol. 6121. Příjem platby lze přes 2324 MD/ 315 D - pokud máte na položce 6121 platby i za letošek, můžete i snížit tuto položku  zápisem -6121 D místo 2324 MD. Doufám, že stavba kanalizace není v režimu dotace spolufinancované z EU - to bych pak musela vidět smlouvu na dotaci a účtování více promyslet.

Dobrý den, obec změnila operátora pro mobilní telefon, původní operátor byl ale vázaný platnou smlouvou, nyní žádá smluvní pokutu. Jak máme pokutu zaúčtovat?

Já bych toto nevyhodnotila jako pokutu v účetním smyslu. Jedná se jen o plnění smluvního ujednání. Něco jako stornopoplatek.  Doporučuji jen položku 5169 a náklad 549. Jedná se i z daňového hlediska o uznatelný náklad, což u pokut ve smyslu sankční platby není vždy. Posuzujeme nejen dle názvu, ale hlavně dle obsahu.  

Prosím o radu jak zaúčtovat případ: obec koupila od právnické osoby pozemek za čásku dle smlouvy 249.600,- Kč. Kupní smlouva byla podepsána 1.6.2011 s tím, že při podpisu obec uhradila částku 50.000,- Kč, a dále obec bude splácet ročně 50.000,- do roku 2016 /v roce 2016 49.600,-/.

Datum nabytí pozemku je k datu podání návrhu na vklad. Úhrada první splátky je tedy vlastně zálohou a měla by být zaúčtována zápisem: 052 MD / 231 3639 6310. K datu podání návrhu na vklad předepíšete závazek 031 MD / 459 D - jedná se o závazek dlouhodobý splátky až do roku 2016. K datu podání návrhu na zápis na vklad  také zúčtujete zálohu 459 MD / 052 D ve výši 50 tis. Kč. Pak budete splácet dle sjednaných splátek jen zápisem 459 MD /  231 3636 6310 D. Pozemek bude již v majetku na účtu 031 bez ohledu na to, že ještě není uhrazen. Na podrozvaze se o tomto nikde neúčtuje, vše potřebné je již v rozvaze.

Město likviduje staré počítače a projektory z účtu 022, které by v případě odepisování byly již s nulovou zůstatkovou hodnotou. Váhám, jaký použít účet pro odpis tohoto majetku.

406 MD / 022 D / jedná se o vyjádření opotřebení, ke kterému došlo v minulých letech - tedy náklad minulých let = náklady do roku 2009, kdy byla jiná metoda - volíme účet 406 "Změna metody". To je dobře jen pro náklady do roku 2009, což u starých věcí odpovídá. Po dooprávkování se již toto účtovat nebude, tedy od roku 2012 již bude jiný postup (přes oprávky).

Obec vypsala výzvu více zájemcům k předložení nabídky na dodání díla Rekonstrukce sociálního zařízení základní školy.Předmětem díla je vybourání stávajících zděných příček, které nesahají do stropu a jejich nahrazení novými příčkami. Ty budou vyzděny na stejném míště jako původní příčky, avšak až do stropu. Jedny dveře budou přemístěny do jiné zdi. To je zásadní změna. Dále budou provedeny nové obklady, dlažby, nová vodoinstalace a osazeny nové zařizovací předměty, avšak vše výměnou za staré. Obec bude přefakturovávat příspěvkové organizaci. Příspěvková organizace základní škola však, vzhledem k tomu, že má budovu školy pouze ve výpůjčce, může hradit z rezervního fondu pouze opravy, nikoliv investice. Je možné část akce, a to vybourání a vyzdění nových příček a dveří posoudit jako rekonstrukci a druhou část akce, a to nové obklady, dlažby, nová vodoinstalace a nové zařizovací předměny umístěné na původním místě, za opravu? A část akce "OPRAVA" potom přefakturovat příspěvkové organizaci základní škola? Děkuji

Rozdělení na opravu a rekonsrukci, tak jak navrhujete, je možné, včetně postupu přefakturace oprav PO. Jen upozorňuji, pokud chcete hradit opravu z fondu, tak musíte dát nejdříve radou povolení k posílení investičního fondu z rezervního (413/416- §30, odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.) ) a pak až rozpustit investiční fond do výnosů proti účtu 511 zápisem 416 MD / 648 D. (§31, odst. 2, písm. d).

Prosím o radu, obec má vázaný účet skládka na kterém měsíčně nabíhají jenom poplatky a úroky z banky. Pozn. Už se neskládkuje a po zrušení účtu budou peníze použity na rekultivaci skládky. Účtuji:569/245 poplatky banka 245/662 úroky banka 441/555 rozdíl poplatky x úrok Jelikož poplatky jsou vyšší než úrok, účet 555 je ve výkazu zisku a ztráty v mínusu a to je asi špatně. Účet 441 mi souhlasí s účtem 245. Můžete mi, prosím, poradit?

Veškerý postup je v pořádku, s hodnotou 555 na D není problém. Pokračujte jako dosud, je to dobře a  je to možný postup.

Doplnění Ing. Nejezchleb:

Taktéž bych takto postupoval - dílčím problémem je, že Zákon o odpadech - § 49 odst. 2  výslovně hovoří o tom, že úroky jsou součástí rezervy (to platí někdy od roku 2005), o poplatcích však mlčí - nicméně pokud vím, tak zvykově to funguje tak, že poplatky "čerpají rezervu".  

Je něco nového ze strany MFCR ve věci schvalování výsledku hospodaření na účtu 431 - stav k 1.1.2011? Dle komentáře ministerstva v doklumentech měl být vydán samostatný ČUS.

Ne, zatím nic nového - ze zákona není povinnost schvalovat VH (rozdíl mezi výnosy a náklady) obce žádným oprávněným orgánem. Stačí podat informaci v rámci závěrečného účtu, ale přímo schválená hodnota VH  by v závěrečném účtu být neměla. VH se nerovná závěrečný účet.  Proúčtování jen 431/432.

Obracím se na Vás v krátké době s druhým dotazem. Naše příspěvkové organizace mají na základě zřizovací listiny předán majetek do správy. Většina drobného dlouhodobého hmotného majetku je již dosti zastaralá a naše vedení by chtělo tento majetek příspěvkovým organizacím darovat (na základě darovací smlouvy) k vlastnímu hospodaření. Lze tento převod formou daru uskutečnit?

Lze postupovat dle § 27, odst. 5, písm. a ) Do vlastnictví PO převést na základě bezúplatného převodu majetku od svého zřizovatele. Letos by mohla PO tento majetek ocenit RPC dle zákona o účetnictví §25, tedy by jistě i z hlediska reprodukční pořizovací ceny došla u spousty majetku k nižší hranici, než má DDHM. Jedná se tedy o dobrou příležitost majetek trochu vyčistit. Od 31.12. bude muset PO majetek ocenit dle CUS 708, bod 5.5.3. nebo 6 a převzít stejné hodnoty - 028/088.

Dobrý den, obec se stala plátce k 1.6.2011. V rámci změny režimu bude nárokovat pořízení kanalizace, které bylo průběžně uskutečňováno od roku 2009. Největší objem investice byl proveden na základě smlouvy o dílo se stavební firmou, která průběžně práce fakturovala (DUZP z dílčích faktur od 30.9.2009 – 31.10.2010). K celkovému předání díla firmou došlo počátkem měsíce listopadu 2010, kolaudace na celou část kanalizace byla vydána v měsíci listopadu 2010. Kromě toho obec financovala další investiční výdaje od plátců vstupující do ceny majetku (účet 042) – průběžný technický dozor, PD ke kanalizačním přípojkám apod. Vše opět v časovém horizontu od r.2009. Jakým způsobem přistoupit k nároku na zpětný odečet – posuzovat každou dílčí fakturu testem 12 měsíců zpětně nebo lze k dílu přistoupit jako k celku pořízenému dnem kolaudace (příp. zařazením – provedeno 12/2010)? Od 1.4. by se na takto pořízený majetek zřejmě měla vztahovat pravidla ještě dle původního znění zákona, kde je za datum pořízení majetku uvedeno DUZP. Dále zřejmě nebude nutné krátit zpětný nárok 4/5 . Je to tak? U majetku pořízeného po 1.4. pak v rámci novely zákona o DPH bude možná při změněn režimu změna přístupu (posouzení pořízení datem kolaudace nebo je nutné posuzovat s ohledem na dílčí plnění) včetně zavedení test doby používání? U použití kanalizace pro vlastní potřebu obec plánuje postupovat „po straru“ prostřednictvím dokladu o použití dle úpravy DPH v zákoně platném v době pořízení majetku. Jak se po novele zákona o DPH změnil přístup k dodanění drobného hmotného a nehmotného majetku při změně režimu z plátce na neplátce pokud byl uplatněný nárok na odpočet? Stále dle definice majetku podléhající úpravě DPH (dodanění) lze ponechat mimo, protože nejde o DD majetek ani o zásobu?

Takže zkusil bych odpověď na jednotlivé záležitosti - rovnou ale chci upozornit, že tady je dost nejasnost v pojmech "pořízen", pokud výstavba trvá několik let - bohužel to se týká i problematiky § 78 .... V zásadě se ale objevuje zhruba následující přístup:

a) časový test 12 měsíců vychází z DUZP - nevím, jestli byste se o to mohli pokusit soudit, že se má na mysli až skutečně zařazený majetek - já to rozhodně nikde nezkoušel ... Takže jinak řečeno - každou fakturu bych posuzoval individuelně.

b) pokud se týká, jaký předpis se na odpočty bude vztahovat, tak pokud se bude jednat o majetek "pořízený" před 1.4.2011, tak podle přechodných ustanovení - bod 5 pojedu postaru - tedy § 74 a skutečně bychom se měli dostat do režimu "plných nekrácených odpočtů" (pokud by to ale byl majetek pořízený po 1.4., tak by platil režim § 78a odst. 6)

c) u toho používání pro vlastní činnost (dodaňování) - myslím, že je to možné, neboť na to se dá aplikovat přechodné ustanovení - bod 6 - opět je rozhodující pořízení majetku. Takže to se domnívám, že jste vyhodnotili správně.

Pokud se týká zrušení registrace - mělo by to být stejné - dovozuje se to ze znění § 79 odst. 5 , který řeší pouze nedokončené investice, zásoby a dlouhodobý majetek (přitom DHIM není pro účely Zákona o DPH dlouhodobým majetkem) (ZN)

Dobrý den, mám trochu komplikovaný dotaz, snad se mi ho podaří dobře vysvětlit. Jsme majiteli bytu v domě, který na základě smlouvy spravuje pro společenství vlastníků bytové družstvo. Měsíčně platíme zálohy na náklady spojené s provozem a správou domu, které obsahovaly „fond oprav základní“ (366,-Kč), pojištění (14,- Kč) apod. - měsíční záloha celkem 602,- Kč . Vše jsem účtovala přes 314, ke konci roku jsem udělala dohady. V květnu přišlo vyúčtování, se kterým si ovšem nevím rady, protože do vyúčtování byly zahrnuty náklady bez „fondu oprav“, opravy se žádné nedělaly. Po přečtení různých odpovědí na podobné téma si myslím, že bych měla částku na opravy přeúčtovat na účet 469? A jak účtovat zálohy dál – fond oprav 469 a ostatní na 314, rozdělit částku 602,- Kč měsíčně? Od bytového družstva nemám ani žádný doklad s vyčíslením stavu fondu oprav a našich příspěvků na něj. Když to vezmu konkrétně, tak přišlo vyúčtování, kde je uvedeno, že jsme na zálohách zaplatili 2 582,- Kč, náklady činily 2 833,- Kč, doplatek 251,- Kč. Přitom já mám na účtu 314 částku 6 608,- Kč a v této výši jsem dělala i dohad. Nevím teď, jak udělat vyúčtování, když na zálohách mám více a přitom platím doplatek. Uvažovala jsem o převodu částky „fondu oprav“ z účtu 314 na 469, ale nevím, zda je to takto vůbec možné a také k tomu nemám žádný podklad, než že si částku spočítám sama dle našich příspěvků tzn. 366 x 11 = 4 026,- Kč (opravy). Děkuji Vám za radu. Pěkný den.

K této problematice se vyjádřila Ing. Pacáková, je to va aktualitách. Zde níže odcituji.

Jinak to vyúčtování zálohy není až takový problém. Zaúčtujete náklad dle vyúčtování: Nejprve zrušíte dohadu ve výši dohady na služby k vyúčtování. Tj  - 502 MD / - 389 D ve výši 2.582 Kč. Zaúčtujete skutečný náklad 502/321 ve výši 2833,- zúčtujete zálohy jen do výše ke službám 321 MD / 314 D ve výši 2.582,-. ˇUhrada doplatku bude již jen 321 MD / 231 3612 pol. např. 5169 D.

Dle níže připojeného výkladu Ing. Pacákové bych ověřila, jak máte nastaveno ve stanovách, a případně opravdu příspěvek do fondu oprav převedla ze záloh 314 na 469. Dohadu bych dělala, když nemám vyúčtování: 511 MD / 389 D. Pojištění bych dávala rovnou do nákladů, např. 549/321.

Předávám informaci od paní Ing. Pacákové Simony, její podnět se mi jeví jako správný, omlouvám se za nedostatečné promyšlení rozdílu mezi fond oprav SVBJ a bytovými družstvy. Paní Ing. Pacákové děkuji za zpětnou vazbu na dotazy.

Citace námitky na mou odpověď:

Přečetla jsem si odpověď na dotaz k účtování příspěvku do "fondu oprav" u SVJ
(8.12.2010).

Dovolila bych si s tímto účtováním nesouhlasit.
Vlastníci jednotek mají podle zákona povinnost podílet se na financování
oprav společných částí domu. K tomu si mohou vytvořit pravidla, jak na
financování budou přispívat. Jeden extrém je, že si nic "nespoří" a každý
rok vyúčtuje SVB všem vlastníkům skutečné náklady. Potom bych to u obce jako
vlastníka viděla na účtování
MD 511  .. opravy společných částí domu
MD 518  .. režie SVBJ (za účetnictví, za službu správce, odměny statutárnímu
orgánu ...)

Některá SVBJ si ve stanovách sjednají zálohové spoření (nebo vybírání) do
tzv. "fondu oprav", o kterém však SVJ účtují jako o závazku vůči vlastníkům.
Podle zákona o vlastnictví bytů totiž SVJ nevytváří fondy jako obchodní
společnosti. Každý rok by mělo SVJ podat vlastníkům vyúčtování, jak bylo
naloženo s vybranými prostředky:
počáteční stav vybraných prostředků 1.1.    1000
vybráno za rok                                              300
čerpáno za rok - opravy                                 400
                      - správa SVBJ                             50
konečný stav prostředků 31.12.                      850

Pokud tedy SVJ eviduje závazek, měl by vlastník (obec) evidovat pohledávku.
Může se dokonce stát, že v daném roce nebudou žádné opravy a v některém roce
budou velké opravy. Vlastník by měl mít v nákladech opravy v tom roce, kdy
jsou fakticky provedeny.
Vím, že tato pohledávka je při převodech bytových jednotek považována za
"příslušenství" bytové jednotky, a měla by být zároveň převáděna na nového
vlastníka společně s bytem.
Také se stává, že vlastníci nemají ve "fondu" napořeno dostatečné množství
peněz a potom jim SVJ předepisuje k úhradě část opravy, na kterou již
naspořené prostředky nestačily (fond oprav se celý vynuluje).

Domnívám se, že by v účetnictví vlastníka měly být vidět opravy bytové
jednotky v tom roce, kdy k nim došlo, aby byl věrný obraz.

Tuto problematiku mám takto konzultovanou s paní Blaženou Petrlíkovou, která
má neziskovky účtující podle vyhlášky 504 (tj. SVJ) "zmáknutý".

Na základě toho bych účtovala příspěvek do fondu oprav na MD 469 a
každoročně bych vyúčtováním účtovala MD 5XX / DAL 469 .

Pokud by obec vlastnila družstevní byt, pak je účtování MD 549 na místě,
protože bytová družstva ze zákona tvoří skutečný fond oprav,  o kterém
účtují na fondech ve vlastním jmění.

Aktualita byla uveřejněna 12.12.2010