Dotazy

Je možné prodat neupotřebitelný majetek města (především počítačová tecchnika) a jak správně postupovat při prodeji?

Samozřejmě, že je možné prodat neupotřebitelný majetek města. Postup by měla určit rada, kde není rada, tak starosta, pokud se nejedná o nemovitosti (což asi v tomto dotazu ne). Rada by měla určit postupy - forma nabídky, zda dražba, burza, nebo určit prodejní cenu, zda se přednostně nabídne zaměstnancům apod. Účetní zápis bude např. při příjmu přes pokladnu 261/644 - materiál,  který není na účtech 022,028. Majetek, který je na účtu 022,028 se zaúčtuje buď přes pohledávku 311 nebo přímo přes pokladnu 261/ 646. DDHM se vyřadí jen 088/028. S ohledem na povinnost ocenění reálnou hodnotou, doporučuji rozhodnutí o záměru prodat tento majetek až po 1.1.2011, především pokud se jedná o drobné věci, které se neprodají do konce roku. 

Měli jsme ňáké nesrovnalosti v pozemcích při inventarizaci v loňském roce. Letos jsem se pustila do oprav, vyjela si LV obce na všechny pozemky a odkontrolovala je, některé pozemky v majetku nebyly nebo byly s jinou výměrou. Udělala jsem tedy převod v programu (účetní program KEO) z registru pozemku do majetku, a pak porovnala účet 031 kde vznik rozdíl oproti majetku. Jelikož v majetku mám o dost více než na účtu 031. Co s tím mám doúčtovat rozdíl 031/401 a jak zdůvodnit před auditem?

V první řadě je potřeba opravit, pokud se jednalo o stejný pozemek, jen měl po přihrání jinou výměru, tak je třeba nepřepočítávat ocenění na novou výměru a nechat původní ocenění - tam, kde to lze. Pozemky, které v majetku nebyly jsou vlastně inventarizační přebytek -  "vícenález" a to i v souladu s metodikou MF se do majetku opravdu zavede - správně v ocenění reprodukční pořizovací cenou, tj. je potřeba vycházet z poslední oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb (tam je myslím i uvedená možnost cenové mapy). Účetní zápis 031/401 je dobře. Metodika MF k tomuto postupu je v knize Metodika Majetek v obcích 2007 a 2010.

Jsme DSO. Za rok 2009 nám byla vypočtena DPPO 500 000,- Kč, kterou jsem zaúčtovala 406/341 a 341/231. Následně jsme museli platit čtvrtletně zálohu na DPPO 2010 ve výši 125 000,-Kč v letošním roce a jednu zálohu zaplatit příští rok. Platbu zálohy jsem účtovala 341/231. Ke konci roku mi daňový poradce vypočítá DPPO 2010 a předpokládám, že bude asi 0,- Kč. Jak budu koncem roku účtovat (jakou částku na jaký účet), když mám teoreticky přeplaceno? A další otázka je, zda mám v tom případě platit další a poslední zálohu v roce 2011.

Lze požádat o prominutí zálohy na další období na základě dosavadního vývoje VH - pokud máte poradce, tak za vás žádost i doložení zpracuje. Když DPPO bude nula, tak nebude žádný nákladový a závazkový předpis a nebudete tedy účtovat nic a zůstane Vám jen pohledávka ze záloh na účtu 341 (účtování máte dobře), která se vyrovná vratkou od FÚ. Vratka se  v roce 2011 zaúčtuje 231 6399 2222 MD / 341 D.

v r.2004 město uzavřelo smlouvu o smlouvě budoucí s ŠPVS, kterou se zavázalo prodat čistírnu odpadních vod. Od společnosti přitom obdrželo zálohu ve výši shruba 7 mil. Kč.V roce 2008 bylo schváleno, že město čistírnu vloží do společnosti jako nepeněžní vklad.Održelo akcie.Tím se stala smlouva o smlouvě budoucí bezpředmětnou. Záloha však městu zůstala dál.V letošním roce dochází k prodeji naší kanalizace ŠPVS s tím, že kupní cena bude započtena na těch 7 mil. Ta záloha je naúčtovaná na účtu 459 . Jak prosím zaúčtovat ten prodej a odpis části pohl. děkuji

Předpis za prodej majetku: 311 MD/646 D. Zápočet pohledávky se závazkem ze zálohy ve výši 7 mil. 459 MD / 311 D. Upozorňuji, že nevadí, že to byla záloha na něco jiného - prostě závazek a pohledávka ke stejné osobě - lze započíst, pokud jsou oboje splatné.

Případný doplatek od kupujícího 231 2321 3113 MD/ 311 D. Vyřazení stavby kanalizace - 553 MD / 021 D.

Jaká může být maximální výše odměny zastupitele v obci se 150 obyvateli, pokud nevykonává jinou funkci (předseda výboru, komise)?

Nařízení vlády 37/2003 Sb. základ 280+360,- dle metodiky MV se prý počet obyvatel zaokrouhluje na 100 Kč nahoru -  640,- Kč. Předpokládám, že dotaz se týká člena zastupitelstva neuvolněného.

Prosíme o urychlenou odpověď, velmi naléhavé. Naše město vlastní pozemek, na němž se nachází kontaminovaná zemina. Tuto vrstvu zeminy město odveze a naveze na pozemek zeminu novou. Přes pozemek bude stavět Jihočeský kraj komunikaci, část dotčeného pozemku proto pak bude darována kraji. Takže pro naše město tato činnost nesouvisí s pořízením nového majetku. Prosíme o sdělení, jak toto u města účtovat, zda se např. jedná o technickou rekultivaci, tj. investiční výdaj, či zda se jedná např. o opravy či služby, tj. neinvestiční výdaj. Děkujeme za odpověď.

Dle popisu se spíše jedná o prostou sanaci, než technickou rekultivaci - doporučuji službu - neinvestiční výdaj. Stavba je dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií; jeví se mi, že při odvážce a navážce zeminy jako cíle akce (něco jiného by opravdu bylo, kdyby se jednalo o výdaje související s pořízení dlouh. majetku)  se o stavbu nejedná. Nemohu však vyloučit, že by mohl mít někdo jiný názor, jiný argument mě však nenapadá.

Dobrý den, firma vlastní pozemek na němž zhotovila chodník, který na základě darovací smlouvy předala městu. Ve smlouvě je vyčíslena hodnota daru (zhotoveného chodníku), ale všude je uvedena cena bez DPH. Můj dotaz zní, za jakou cenu zařadíme chodník do majetku? Za cenu bez DPH nebo máme navýšit o DPH? Bude tento dar předmětem DPPO nebo daně darovací?

Z hlediska ocenění - dar, tak reprodukční pořizovací cenou. Pokud se Vám jeví, že odpovídá ceně uvedené v darovací smlouvě, tak zařadíte dle ceny v darovací smlouvě, v tomto případě se o DPH vůbec nemusíte zajímat. Dar neoceňujeme v základu daně a DPH. Darovaný chodník je předmětem daně darovací, od které je však obec osvobozena. A když je něco předmětem daně darovací, tak není předmětem daně z příjmů - takže daňově žádný problém.

Dobrý den, naše město zakoupilo licenci na programové vybavení v hodnotě 4 054,30. Není to na dobu určitou, tudíš se nejedná o nájemné. Já bych zaúčtovala 018 MD 078 D, ale naše paní auditorka, která zde byla na předaudit letošního roku nám říkala, že bychom v letošním roce na oprávky tj. účet 078 neměli účtovat, protože ještě neodepisujeme, ale že bychom měli účtovat 018 MD 401 D. Chtěla bych poprasit o váš názor. Děkuji.

Dle vzorových příkladů zveřejněných na webu MF k metodice reformy je účetní postup pro rok 2010 dán zápisem 018/078. Z vyhlášky č. 410/2009 Sb. tak nelze dovodit, ale je to projednaný schválený a doporučený postup a účtují tak všechny obce a kraje a DSO a PO v republice (tedy alespoň jsem si myslela dodnes, že ano). Vím, že některé kraje neschválily dooprávkování 406/078, ale účtování v roce 2010 DDHM a DDNM bylo metodicky MF určeno.

Dobrý den. Potřebovala jsem přeúčtovat majetek z účtu 028 na účet 022. Pořízení bylo již před r. 2010. Jak mám toto zaúčtovat? 022/028, 088/? . Velice děkuji.

Pokud správně chápu, jedná se o opravu nesprávností minulých let, kdy byl majetek nesprávně veden na účtu 028 (pořízený již před rokem 2010) a nyní jste zjistili, že ho potřebujete dát na 022.

Takže pokud jste provedli dooprávkování k 1. 1. 2010 zápisem MD 406/Dal 088, tak bych nyní v rámci této opravy toto k tomuto majetku stornoval - tedy 088/Dal 406 (účetní teoretici by to možná upřednostnili s minusy opačně - upřímně řečeno, to je relativně jedno). ZN

Měla bych dotaz na správné účtování sociálního fondu na zvláštním účtu u obce. Příděl do SF z mezd účtuji dle metodiky kraje: 236 pol. 4134 / 419 548 / 231 6330 5342 Čerpání potom 419 / 236 6xxx pol. 5499 (čerpání např. na přísp. na život.pojištění, rekreaci,obědy) Je to tak správně? Dále účtujeme též základní školu v obci, kde se FKSP tvoří též přídělem z mezd: 527 / 412 243 / 241 Čerpání na rekreaci, vitaminy, dary 412 / 243 Je to tak v pořádku? Děkuji za odpověď.

PO - takto účtují všichni, je to v souladu s CUS 704.

Obec - je to jeden z možných postupů. V roce 2010 jej nelze označit za chybný, i když má nevýhody ohledně vypovídací schopnosti nákladových účtů a další.  Podrobně vysvětleno v dokumentu ke stažení 2010 Fondy ÚSC rozbor, nebo kap. 5.3. knihy Účetní reforma.

V roce 2007 byla zaplacena faktura za PD na založení porostů dřevin na 99 tis.Kč a zaúčtována na pol.042. Letos byly zakoupeny japonské topoly ve výši 30000,- Kč a zaúčtováno přímo do nákladu na 501. (jelikož jsem nastoupila za toto místo až loni, nevěděla jsem, že tyto dvě akce patří k sobě). Těď musím zařadit tyto akce do majetku.) Zaúčtovala bych: 029/042 90 000,- , 029/??? 30 000,-, (a co účet 089 ??)

Z popisu, který uvádíte, se obávám, že je prvotně nutné řešit, zda to, co popisujete skutečně má být dlouhodobým majetkem či nikoliv. Podle popisu, který dáváte, se jednoznačně nejedná o trvalý porost - §14 odst. 5 Vyhlášky č. 410/2009 Sb. Také popisu uvedeném v § 14 odst. 7 toto v zásadě neodpovídá.

Pokud se jedná tedy pouze o založení nějaké aleje japonských topolů, tak se dle mého názoru má jednat o provozní výdaj - pokud toto platí, tak jste nyní účtovala správně a jen máte opravit nesprávnost minulých let (tedy dostat PD z nesprávně navedené 042 z minulých letech - vyřadit). Např. zápisem -042 MD/ -401 D. - ne jako chybu, ale jen nápravu stavu.

Jinak jen obecně, pokud byste trvala na variantě "majetek" - tak by zápis byl 029/501. 089 byste zatím neúčtovala. Ale rozhodně říkám - jsem přesvědčen, že toto je v tomto případě chybný postup (pokud platí to, co popisujete). ZN část, IS část

Dobrý den, nějak si nevím rady v případě prodeje bytového fondu. Prodej schválen do konce r.2009,ZP se dělaly v létě, v souč.době mají nájemníci 1/2r.na vyjádření.Celý dům se neprodá, neb.prostory a byty, o které zájem nebude. Ve výkladu se píše, že přecenit na reálnou hodnotu se má pokud se majetek do 31.12. neprodá. Myslí se tím, že záměr prodeje se zruší nebo i v případě, že se jen prodej nestihne realizovat a jen se přesune do dalšího roku. Nehledě na to, že já ani nevím, které byty se neprodají. K dnešnímu datu je prodán jen zlomek z celkového počtu. Znamená to, že by v účetnictví byla pak část domu určená k prodeji přeceněna a část ne? Děkuji.

Pokud se budeme držet současného právního stavu, tak přecenění na reálnou hodnotu se týká v tomto případě majetku, který je určen k prodeji (tedy je zde rozhodnuto kompetentním orgánem, že je majetek určen k prodeji) a k 31. 12. 2010 nedošlo k jeho prodeji. Teprve, až by bylo naprosto zřejmé, že se ustoupilo od záměru prodeje, měla by být reálná hodnota odúčtována.

Nyní samozřejmě může nastat problém s konkrétním domem - část bytů třeba prodat chcete, část ne - za těchto okolností, pokud neprodáváte spoluvlastnické podíly (což nepředpokládám) musíte nejdříve ten dům rozdělit na jednotlivé bytové a nebytové jednotky - tyto byste také takto měli vzít do evidence (třeba z jednoho inventárního čísla Vám takto vznikne čísel 10). V tomto okamžiku se již můžete chovat rozdílně k jednotlivým jednotkám - ty určené k prodeji přecenit na reálnou hodnotu, ostatní nikoliv.

Pokud bych byl v situaci, že ještě k rozdělení nedošlo a již třeba byl schválen záměr prodeje 4 jednotek ze 6 v daném domě a jedná se tedy o částečně určený k prodeji a částečně k prodeji neurčený, osobně bych v tomto stavu přecenění na reálnou hodnotu nedělal (až do okamžiku rozdělení na jednotky) - ale to je skutečně jen názor - v předpisech to nikde nenajdeme.   ZN

Město kupuje pozemek za symbolickou kupní cenu 1,-- Kč dle KS.Dle znaleckého posudku činí cena převáděné nemovitosti -pozemku 49.760,- Kč. V jaké ceně zavedeme pozemek do majetku.

Zavedete v pořizovací ceně ve výši 1 Kč + výdaje související s pořízením (správní poplatek vklad, náklad na sepsání smlouvy...). Máte právo dle §7 zákona o účetnictví změnit metodu, pokud není v souladu s věrným obrazem, ale pak je potřeba uvést v příloze účetní závěrky a vysvětlit. Také kontrolami odchýlení od metod oceňování dle §25 není vždy pozitivně vnímáno, ale možnost reálnějšího ocenění při pořízení pozemku existuje.

Dobrý den, zajímá mě jestli ÚSC, pokud žádal o dotace z EU účtuje na podmíněné pohledávky ze vztahu k prostředkům EU. Pokud jde o transfery, dle výkladu, jsme i v případě příjemců těchto dotací, příjemci tuzemské dotace, protože peníze přijme ministerstvo. Jaké podmíněné pohledávky tedy účtovat?

V případě žádosti jste povinni dle CUS 703 účtovat na podrozvaze jen podané žádosti na transfer se zahraničí. Pokud podáváte žádost na resort-ministerstvo, nebo na RRRS i když se bude jednat o spolufianncování z programů EU, tak se nejedná o žádost na transfer ze zahraničí, tedy o této žádosti se v podrozvaze neúčtuje. (V režimu žádosti na transfer ze zahraniční  v roce 2010 - např. žádosti přímo  na NF - např. EHP Norsko). Tato odpověď je v souladu s výkladem MF uvedeným na stránkách www.mfcr.cz - metodická podpora k účetní reformě.

Přišla nám faktura na 1 licenci za server ( 80 000,-)a k tomu 200ks klientských licencí za 150 000,-Kč a) nevíme zda máme server zařadit dohromady s licencemi b) pokud se nebude zařazovat společně, máme 200 ks licencí brát jako celek a zaúčtovat na 013 a nebo po kusech tedy 1 za 750,-kč na služby??

Určitě by bylo dobré vědět, o jaký SW jde. Jsou dvě základní varianty:

1)      Řekněme, že by to byl nějaký obchodně-výrobně-ekonomický SW, kde se na server nahraje nějaká databáze a na stanice aplikační programy. Potom nelze užívat samostatně licenci na server (tam jen leží data a pomocné programy, ale samo o sobě to nevytvoří žádný uživatelský výstup) ani samostatně licenci na stanici (jednak by vůbec nefungovala bez serveru a navíc jsou na sobě stanice víceméně závislé zadáváním dat). V tomto případě bych dokonce licence sečetl na 013 bych jako jednu položku dal 230 tis. Kč za softwarový komplex.

2)      Druhá varianta je, že jde o licence třeba nějakého SW pro řízení sítě na server a o textové/tabulkové programy na stanice. Potom bych na 013 dal tu serverovou licenci (v každém případě je nad 60 tis. Kč a tedy nic jiného nepřipadá v úvahu). Naproti tomu je každá licence na stanici samostatně funkční bez vztahu na síť a jiné stanice, tam si myslím, že by bylo možné zaúčtovat rovnou po 750 Kč do nákladů. V tomto případě bych to viděl jako paralelu k faktuře za 200 stolků pod počítač - faktura by byla též za řekněme 150 tis. Kč, ale nešlo by o soubor zařízení, ale o nákup velkého počtu samostatně užitných předmětů účtovaných na 501..

(Ing. Václav Brožek - dodavatel programů Drings)