Dotazy

Chtěli bychom poskytnout zaměstnancům stravenky ve výši 80,- Kč., zaměstnanec by platil 20,- Kč, ze SF 16,- Kč a město přispívalo 44,- .Bylo by to takto správně? Chtěli bychom poskytnout stravenky i panu starostovi, který je uvolněný. Platilo by to pro něj stejně nebo ne? Nevíme kde to zjistit, podle jaké vyhlášky či zákona.

S účinností od 1.1.2018 bude novelizován zákon o obcích a nově bude v § 80 uvedeno, které benefity lze zastupitelům poskytovat z rozpočtu obce či z peněžního fondu. V odst. 1 písm. d) je uveden příspěvek na stravné v případě uvolněného zastupitele a v odst. 2 je uvedeno, že lze poskytnout v obdobné výši a za obdobných podmínek, jako zaměstnanci obce podle ZP. Znění zákona po novele najdete např. zde:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-99

Můžete se na znění podívat, vyplývá z něj tedy, že u vás v tomto není problém, můžete uvolněnému starostovi přispívat ve stejné výši jako zaměstnancům.

I doposud ale bylo možné poskytovat příspěvek na stravování uvolněným zastupitelům, když to ZO schválilo, viz výklad v dokumentech ke stažení ze 17.3.2013 "Stravenky pro starosty".

Jinak není problém hradit část ze SF, pokud to bude v souladu s pravidly jeho čerpání. Nevím, jak myslíte to, že část bude ze SF a část budete přispívat, tzn. 44 Kč budete dávat přímo z rozpočtu a 16 Kč z fondu? Možné to je.

Na konci roku 2016 obec zveřejnila záměr prodat stavební pozemek za cenu 100,- Kč za 1 m2 (tato cena je obvyklá, ale týkala se při prodejích pouze ostatních ploch a pod.). Směrnici k aplikaci reálné hodnoty máme s hranicí 50 tis. Kč, pozemek byl za 40 tis. Kč. Žadatel však na pozemek neměl peníze, tudíž se prodej neuskutečnil. Nyní však vyplynulo, že na tento pozemek měl být zpracován znalecký posudek, kdy cena tohoto pozemku stoupla na 120 tis. Kč. Zastupitelstvo tedy zrušilo své rozhodnutí o prodeji za 100,- Kč/1 m2 a zájemci nabídlo pozemek za cenu znaleckého posudku. Je pravděpodobné, že žadatel dále nebude mít peníze a bude si chtít pozemek pronajmout (jedná se o pozemek pod jeho RD a o nedodělané majetkové záležitosti z minulosti). Musím tedy pozemek přecenit reálnou hodnotou, když je hladina významnosti překročena?

Správně bychom neměli přecenit na RH majetek, kde je realizace prodeje krajně nejistá, počkala bych až do reakce zájemce. Rozdíl cenový je dost značný, když už teď se mluví o pronájmu, tak si myslím, že záměr prodeje je k diskusi. Dopřecenit se dá vždy, takovéto přemýšlení je v souladu s věrným obrazem. Je sice záměr prodat, ale není definitivní a realizace prodeje je nejistá. 

Město vybudovalo plynovou přípojku (zařazeno do evidence majetku dle kolaudačního souhlasu na 021 - 23.10.2017) a v listopadu jí prodalo GasNetu. Je plynová přípojka nemovitost? Město prodává jen přípojku, pozemek je v majetku města. Jak bude prodej zaúčtován? Patrně budeme odvádět DPH z prodeje v plné výši? Můžeme si uplatnit odpočet na vstupu? Faktura za vybudování má DUZP 28.4. 2017. Pokud si budeme uplatňovat odpočet můžeme podat dodatečné daňové přiznání za druhé čtvrtletí 2017 a následné kontrolní hlášení za 4.2017.

K jednotlivým otázkám:

- ano domnívám se, že se jedná o nemovitost (přípojka není přemístitelná z místa na místo bez narušení její podstaty)

- předpokládám, že přípojka byla pořizována jako stavba - tedy nyní budete prodávat klasicky jako stavbu - MD 311/Dal 646 a Dal 343.

Přípojku asi máte na 021. Nyní by se mělo odpočítat DPH - tady bude otázka - normálně bychom zaúčtovali MD 343/Dal 021 (tedy snížili bychom cenu o DPH) - nicméně při striktní aplikaci ČÚS 710 by nám z toho vyšlo MD 343/Dal 649. Dále vyřazení MD 553/Dal 081 (ZC) a MD 081/Dal 021.

- DPH bych skutečně odvedl - je to převod novostavby

- odpočet DPH bych uplatnil - nemusíte to ani dávat do dodatečného přiznání - můžete klidně do běžného třeba za listopad a do listopadového kontrolního hlášení. Na odpočet DPH máte v tomto případě v zásadě 3 roky.

Máme vedlejší hospodaření(pohostinství), které vedeme na samostatnému účtu i pokladně. Bohužel VH je většinou ve ztrátě a tak pokud na účtu není dostatek financí, převádíme z běžného účtu obce. Položkou 5341/6330 a 262/30. Někdy zase naopak převádíme finance z VH na pokladnu BÚ pol. 4131/6330. Jedná se mi o toto: vždy jsem tyto položky dávala do schváleného rozpočtu. Nyní mi auditorka sdělila, že se to nemá dělat, že pouze v případě potřeby prostě finance převedu. Můžete mi prosím poradit? Pokud to nedávat do rozpočtu, kdo mi schválí převody? Nemusí být rozpočtové opatření(změna)? To stejné jsem dělala i u převodu z ČNB. Dávala jsem do rozpočtu pol. 5345. Zatím jsem však nic z ČNB nepřeváděli.

Tak tady pozor, konsolidační položky se opravdu nemusí rozpočtovat (někdy u fondů, abychom mohli doložit rozpočet fondů), ale ty se zkonsolidují, jsou to vzájemné převody, ale podmínkou je, aby byly použity u účtů s rozpočtem. Naopak položky 5341 a 4131 se rozpočtovat musí!, nejsou konsolidační, byl by to velký zásah do rozpočtu, do výše příjmů i výdajů. Z pohledu auditorky se musí jednat o nějaké nedorozumění. Rozpočet se musí vyrovnat, kdybyste např. jen dotovali VHČ, tak na to musíte někde vzít. Obráceně, kdybyste si brali z VHČ volné peníze, máte právo je použít i na výdaje v hlavní činnosti, prostě - nelze nerozpočtovat. 

Omylem nám odešla z účtu platba za příspěvek útulku pro psy, která je až na rok 2018 a v rozpočtu 2018. Letos máme již vyčerpáno (běžně platíme tento příspěvek na počátku roku). Je prosím možnost to nějak převést? Dát to na nějaký přechodný par,pol?

Jsou dvě možnosti. Buď to pojmete jako mylnou platbu s tím, že vám jí vrátí, pak to budete účtovat 311/231 pol. 5909 a příjem 231 pol. 5909 minus D/311 D (popř. lze použít i položku příspěvku, když je to v rámci jednoho roku, ono je vcelku jedno, na jaké položce to budete kompenzovat, když ve výsledku tam bude nula) a nebude tedy potřeba to rozpočtovat. Nebo to pojmout tak, že jste jim letos omylem uhradili příspěvek na příští rok a nechcete to od nich vracet (pak ale s nimi dohodnout, že mají uhrazeno, např. aby vám dali potvrzení, když smluvně to máte dohodnuto jinak) a pak nelze jinak, než to nechat z hlediska RS tam, kam to obsahově patří a jen to časově rozlišit přes účet 381 s tím, že je to náklad příštího roku. Jiná možnost není. Pokud se rozhodnete letos vynaložit výdaj na příští rok (i když u vás omylem), tak je potřeba to letos z hlediska RS zaúčtovat podle druhu výdaje, rozpočtová skladba časově nerozlišuje. Pak je ale potřeba případně provést RO, když jste s tím nepočítali.

1.) Máme obecní byty, kde nájemníci platí dle smlouvy např. nájem, zálohu vody, elektriky. Dělala jsem si předpis na 311 MD proti 324/ D. Nyní mi auditorka řekla, že je to špatně a má to být pouze na položce např. 2111/3612 a 324. Co když mi ale třeba tu zálohu nezaplatí? Neeviduji žádnou pohledávku? Také mi doporučila účtovat přijetí zálohy např. vody na pol. 5151 mínusem. 2.) A ještě, za byty platíme jako obec zálohy, které se 1 x ročně zúčtují. Účtuji to na pol. 5151/3612 D proti 314 MD. Auditorka doporučila resp. řekla, že je to špatně a mám účtovat zálohy, které jsou za byty na 311. Prosím o radu jak správně účtovat. Četla jsem sice dotazy a odpovědi, ale nedokáži se správně rozhodnout.

1. Je opravdu správnější účtovat jen přijetí zálohy, protože závazek ze zálohy vzniká až jejím přijetím. Na druhou stranu účtování předpisu jako technické pomůcky by jako chyba nemělo být vyhodnoceno s tím, že je ale vždy potřeba k 31.12. případně neuhrazené zálohy odúčtovat. Chápu, že se stává, že vám nějakou zálohu nezaplatí, ale k tomu je zápis 311/324 (hlavně meziročně) k ničemu, protože účet 324 má opravdu min. na konci roku obsahovat pouze uhrazené zálohy ve smyslu vašeho závazku k nájemníkům z titulu jejich vyúčtování. Případná pohledávka za nájemníky se nezachycuje ve chvíli nezaplacení zálohy, to ještě neznamená, že za nimi pohledávku máte, může jim nakonec vyjít přeplatek, ale až při vyúčtování - když porovnáte spotřebu vůči uhrazeným zálohám. Přijatou zálohu na vodu můžete účtovat i na pol. 2111 jako doposud, špatně to není.

2. Vámi uhrazené zálohy do doby vyúčtování správně patří na účet 314. Není důvod je evidovat na účtu 311 jen proto, že je hradíte nikoliv za svojí spotřebu, ale za spotřebu někoho jiného. Na účtu 314 zobrazujete úhradou zálohy svou pohledávku k vyúčtování za dodavatelem energie, nikoliv za nájemníky. Princip přeprodeje (předpokládám, že tak byty účtujete) takový je. Neúčtujete to jako váš náklad, v okamžiku vyúčtování spotřeby jí proto předepisujete jako pohledávku za nájemníky, kterou zúčtováváte se zálohami, které vám zaplatili. Účet 314 naopak zúčtováváte se svým závazkem k dodavateli, vy v tom jste prostředník, faktura i zálohy jsou předepisovány na vás. Účet 311 by se teoreticky použil v případech, pokud byste každou uhrazenou zálohu "přefakturovávala" nájemníkům, ale takto se v praxi přeprodej neúčtuje a je potřeba uhrazenou zálohu posuzovat ve vztahu k dodavateli energie. Vámi uhrazená záloha dodavateli nemůže být pohledávka za nájemníky, protože to jsou často dost odlišné částky od záloh, co vám platí a když není spotřeba vyúčtována, tak k nim můžete mít nakonec třeba i závazek (přeplatek) z celkového vyúčtování, je to ten samý princip co v bodě 1. Ke stažení v dokumentech jsou příklady účtování o bytech s DPH i bez, obojí vám zasílám mailem. 

Pro několik občanů obce vykonáváme funkci zvláštního příjemce na dávky pomoci v hmotné nouzi. Výplaty probíhaly na náš účet cizích prostředků 245, kdy jsme účtovali příjem a výdej proti 378 analyticky dle klientů. Nyní od prosince má probíhat část výplaty finančně a část formou poukázek (nevím možná nějaké stravenky). Jakým způsobem účtovat o těchto poukázkách? Místo 245 na účet cenin 263 opět proti klientům 378 nebo tyto poukázky půjdou mimo účetnictví?

Můžete je účtovat tak, jak navrhujete, tedy příjem 263/378 a výdaj pro opatrovance 378/263. Je asi vhodnější tyto "cizí ceniny" takto evidovat analogicky jako cizí peníze.

V 8/2017 jsme dostali rozhodnutí MZe o poskytnutí dotace na pořízení místa pasivního odpočinku. 3 ks jsou INV a 1 ks NIV do 30.9.2018. Do projektu jsou zahrnuty: dřevěná posezení se střechou, betonové stojany na kola,přípravné práce pro umístění, terénní úpravy a osázení. DHM 022,pol 6129 = posezení INV+příprav. práce + terénní úpravy+osázení. Ale stojan na kola nevím, když je součástí INV dotace,ale přitom podle ceny DDHM?Nebo soubor věcí? DDHM=posezení NIV, DDHM další= stojan na kola, na SU518 bude terén, osázení. V r. 2017 fyzicky máme jen dřevěná posezení a ostatní bude až v r. 2018. U INV mám na 042, zařadím po dodělání všech prací. Posezení NIV zařadím na 028 již při předpisu faktury.Myslím si to, prosím, správně?

Pro posezení použijte pol. 6122. Pokud máte terénné úpravy jako investici, tak je vhodné je evidovat buď jako stavbu na účtu 021 nebo jako TZ pozemku na účtu 029. Přípravné práce přiřaďte k tomu majetku, jakého se týkají. Z betonových stojanů uděláte ve vašem případě DM jen tak, že jej zařadíte jako drobnou stavbu (na účet 021 se majetek zařazuje bez ohledu na výši ocenění). Ono to tak špatně nebude, i když budou přemístitelné, tak záměr máte asi je někde umístit trvaleji a jen tak lehce přesunout nepůjdou, i když nejsou upevněny, tak jsou betonové prvky dost těžké. Soubor věcí z toho určitě nedělejte, je to rozdílný majetek. Jinak máte vyhodnoceno správně. Ty terénné úpravy a osázení nakonec máte asi z neinvestiční dotace, že je budete účtovat na 518?(z úvodu dotazu jsem nejprve asi tedy chybně pochopila, že je chcete účtovat na účet 022 s pol. 6129). Co se týče dotace, tak musíte k 31.12. dohadovat výši dotace k vynaloženým nákladům. Pokud jste tedy pořídili posezení z investiční dotace, tak je potřeba zaúčtovat dohadu 388/403 ve výši nákladů na posezení x procento dotace (i když případně není dokončené - umístěné), posezení z neinvestiční dotace taktéž - dohada ale zápisem 388/672. DDHM se zařazuje při předpisu 558, pokud bude posezení dodáno do konce roku, tak s tím jinak problém není a je to v souladu s ČÚS, že se účtuje zařazení současně se zobrazením nákladů. Jinak letos opravdu nemusíte nic účtovat, jen nezapomeňte vše zahrnout do rozpočtu na příští rok.

V loňském roce jsme provedli rekonstrukci lesní cesty, na kterou jsme dostali dotace ve výši 1 660 088,- Kč. Do majetku jsme zařadili 31.12.2016, ale bohužel nezavedli dotaci na kartu a tudíž ji nerozpouštíme do výnosů. Teď nevím jak to celé opravit a proúčtovat:)

Dotaci připište na kartu majetku, program by měl vypočítat výši rozpouštění (transferový podíl x výše odpisu). Případně požádejte dodavatele účetního programu, aby vám s opravou v registru majetku pomohl. Účetně to v podstatě ani chyba není, protože jste majetek, resp. u vás TZ majetku, zařadili k 31.12.2016, tak odpisovat se ze zvýšené částky začalo od ledna tohoto roku a od té doby je také potřeba dopočítat rozpouštění. Je ale určitě potřeba to doúčtovat, ale jelikož je to v rámci jednoho ÚO, tak standardně zápisem 403/672. Pokud účtujete odpisy ročně, pak by stačilo dotaci doplnit do registru majetku a proúčtovat za celý rok spolu s odpisy k 31.12.2017.

Dobrý den, prosím o pomoc při zaúčtování: Dostali jsme na účet obce dotaci, která patří naší PO - Mateřské škole. Jedná se o účelovou dotaci v rámci programu "Podpora zabezpečení mateřských a základních škol tvořených třídami 1. stupně s počtem tříd do pěti." Jak mám zaúčtovat příjem dotace a pak přeposlání na účet MŠ? Děkuji

K vaší dotaci jsem našla informace zde:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyhlaseni-neinvesticniho-dotacniho-programu-podpora

Je to klasická průtoková dotace, neinvestiční, poskytovatel je MŠMT. Příjem tedy zaúčtujete 231 pol. 4116 ÚZ 33060 MD/ 375 D a přeposlání školce 375 MD/ 231 odpa 3111 pol. 5336 ÚZ 33060 D.  Účelový znak jsem vybrala podle mě nejvhodnější z číselníku, ale je potřeba si ho ověřit v rozhodnutí (v podmínkách dotace uveden není). Nic jiného se účtovat nemusí, nezapomeňte mít přijem i výdaj transferu narozpočtován.

Dobrý den, prosím o kontrolu V lednu 2016 jsme nabyli pozemky na základě kupní smlouvy a směnné smlouvy, které byly oceněny dle znaleckého posudku. V září 2016 byl zveřejněn záměr prodeje techto pozemků určených pro stavební pozemky. ZO rozhodlo o prodejní ceně 350,- Kč/m2. Jedná se o 18 pozemků.Jenže v roce 2016 jsem neprovedla přecenění na RH. Rozdíl mezi úč.cenou a prodejní cenou je u každého z těchto pozemků od 218 do 240 tis. Kč. Mám provést v letošním roce přecenění na RH? Účtování : úč.cena 71000,- prodejní cena 313000,- Kč 1.přecenění na RH : MD -031(71tis.)+036(313 tis.)/ D 407 (242 tis.) 407/647 (242 tis.) 2. záloha - v případě že je zaplaceno dřív než zápis na KN : 231/324 (313 tis.) 3. předpis pohledávky=datum návrhu na vklad : 377/647 (313 tis.) 4.vyřazení poz. = datum návrhu na vklad 544/036 (313 tis.) 5. zúčt. zálohy = datum návrhu : 324/377 (313 tis.)

Záleží, jak máte přeceňování na RH upraveno ve směrnici, postupovala bych pak podle toho. Pokud směrnici k RH nemáte, pak musíte přecenit každý prodávaný majetek (což nedoporučujeme, je to zbytečně pracné a nevypovídající). Pokud máte stanovenou významnost a splňuje ji to, pak také určitě "dopřecenit". Ve vašem případě je to hromadný prodej, tam doporučuju posuzovat v součtu. U vás to na RH bude, když každý z pozemků má takový rozdíl a je jich osmnáct, to je celkový rozdíl cca 4 mil. Kč? Pak ale moc nerozumím částkám v bodech účtování, to přecení ze 71 tis. Kč na 313 tis. Kč se týká jen jednoho pozemku, když u každého z nich je rozdíl přes dvě stětisíc Kč? Musíte pak přecenit všechny prodávané pozemky. Uvedu vám odpověd podle vašich hodnot s tím, že k ostatním pozemkům to pak případně bude analogicky:

1. V podstatě ano, jen správnější zápisy by byly - nejprve přecenění 031/407 242 tis. Kč, pak převod přeceněného pozemku 036/031 313 tis. Kč, ale jinak to vychází stejně. Zúčtování oceňovacího rozdílu k RH se pak účtuje až při prodeji a nikoliv na výnosový účet 647, ale na účet 664, k tomu viz bod. 6.

2. OK

3. OK

4. Asi jen překlep - ne účet 544, ale 554

5. OK

6. K datu návrhu na vklad ještě zúčtovat RH viz bod 1., tzn. zápisem 407/664 242 tis.

Upřímně, ve vašem případě, i kdyby jste přecenění nedoúčtovali, tak účetně bude výsledek stejný, jen výnos by byl zobrazen na účtu 647 a ne 664. Je ale správně  majetek určený k prodeji převést na účet 036, tak bych tu RH doúčtovala, nebude s tím taková práce, když to není majetek odpisovaný a z hlediska kontrol je to jistější a správnější varianta při takové významnosti.

Na základě školení k účetní uzávěrce jsem zjistila, že jsem v roce 2015 chybně účtovala při přecenění na reálnou hodnotu místo 407/664 špatně 564/407. Od roku 2015 mám tedy zůstatek účtu 407 ve výši 2.646.643, kde bych neměla mít nic, místo odúčtování jsem zůstatek zdvojnásobila. Mohu v současně době opravit 407/408 ve výši zůstatku 407.

Je to významná částka, ovlivnila VH v minulých letech významně, proto určitě proveďte opravu přes účet 408 tak, jak navrhujete. V podstatě se to skládá ze dvou účetních zápisů - oprava (snížení) nákladů minulých let a zároveň oprava (zvýšení) výnosů minulých let, obojí tedy na str. D. Můžete určitě opravu zaúčtovat jedním zápisem 407/408 v součtu. Nezapomeňte opravu popsat do přílohy účetní závěrky.

Město vybudovalo vodovodní řad, který byl v roce 2014 zařazen do majetku a odpisuje se. V době zařazení jsme neměli žádnou informaci o věcných břemenech v souvislosti se stavbou. Nyní jsme se dozvěděli, že se budou uzavírat smlouvy o zřízení VB a ve smlouvě je uvedeno : strana povinná - fyzická osoba (vlastník pozemku), strana oprávněná - Severočeská vodárenská spol., a investor-město. Prosím o informaci, jak správně účtovat vzniklé výdaje s pořízením VB (GP, poplatky atd.), když město nebude stranou oprávněnou, bude se jednat o majetek - 028/5122, službu -518/ 5169 nebo náhradu - 5909 ? Vodovod budeme mít v majetku do r.2024 pak by měl být převeden na SVS. Děkuji.

Nechávám zveřejněnu naši diskusi: 

Zdenku, ona se mě na to ptala paní na školení a já ji řekla ať napíše - zatím je stavba jejich, ale budou ji převádět, ten oprávněný je proto, že je pak prý problém měnit oprávněného při změna vlastníka stavby - ale do doby než pozemek prodají, by to asi spíše VB byl jejich majetek? I když právo má někdo jiný? Nejsem si fakt jistá, chtěla jsem aby napsala, že mi pomůžeš v úvahách.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

můj názor je takový, že si musím říci, jak bych se choval k tomu, když by to vzniklo již v průběhu výstavby - dalo by se to do ceny vodovodu a vyndalo by se to až v okamžiku, když by se to vyvádělo pryč. To, že je někdo jiný oprávněný - zde asi provozovatel, by mi asi bylo jedno. Takže já bych to asi do majetku zařadil (ona to je taková druhá složka ceny vodovodu) a až by to bylo převáděno na tu Vodárenskou, tak bych to odúčtoval z majetku.

Chtěla bych se zeptat, zda podléhá DPH smlouva o reklamě (umístění loga během konání koncertů) našeho dechového orchestru jehož jsme zřizovatelem. Firma nám na základě smlouvy o reklamě poskytla 20000 Kč (včetně DPH) na provozní výdaje našeho dechového orchestru. Je to sice kultura, ale myslím, že z toho musíme z toho odvést DPH?

Ano - je to tak. Tady nemůžeme říkat, že je to kulturní služba, je to poskytování reklamy. Tedy zde je režim, že to musí být u plátce s DPH. 

Chtěla jsem se zeptat zda se navyšuje plat pouze úředníkům, nebo i zaměstnancům spadajících pod obecní úřad.

Máte určitě na mysli novelu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.11.2017. Toto nařízení se týká všech zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je obec (viz § 109 odst.3 ZP), tedy nejen úředníků, ale i zaměstnanců zařazených do obecního úřadu a i těch do obecního úřadu nezařazených. Novela nařízení účinná od 1.11.2017 dopadá tedy na plat všech vašich zaměstnanců. Podle toho, o koho se jedná, se ale poskytuje plat podle příslušné tabulky - viz platový tarif uvedený v § 5 nařízení. Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (§ 303 odst, 1 ZP) mají stupnici platových tarifů uvedenou v příloze č. 3 nařízení, ostatním zaměstnancům obce, kteří nejsou zařazeni do OÚ (např. VPP) pak přísluší plat ze škály stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 1 k nařízení.  Ještě upozorňuji, že od  1.1.2018 bude platit nové nařízení č. 341/2017 a nařízení 564/2006 Sb. bude tímto zrušeno.