Dotazy

Dobrý den, prosím o radu s následujícím problémem: Do všeobecných smluvních podmínek o provádění díla máme zapracován odstavec o dřívější úhradě faktur. „Zhotovitel může požádat o úhradu platby faktury v dřívějším termínu než je smluvená splatnost. Pokud bude takové žádosti vyhověno, bude úhrada ponížena o částku vypočtenou jako … za dny, o které byla poukázána dříve.“ Ovlivní poskytnutí této slevy za včasnou platbu - skonta - uplatnění DPH ??? Je pro účely DPH nutné neustále odlišovat, zda přestavuje poskytnutí skonta platební či cenovou podmínkou ??? (ikdyž v ZDPH je ale stanoveno, že „ Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce … „ ) A jak postupovat, pokud by již nebyl důvod pro rozlišování těchto podmínek a zhotovitel, plátce DPH, nechce využít možnost opravy základu daně ve smyslu §42 odst.1 ZDPH ?? V rámci této akce se pořizuje také drobný dlouhodobý majetek. Naše hradnice pro DrDM je 3-40 tis., v operativní evidenci vedeme věci od 500,-s delší životností než jeden rok. Nyní budeme pořizovat DrDM s delší životností a cena za jeden kus činí 2tis.Kč. Z jaké RP tento výdaj hradit 5137 nebo 5139? Hledala jsem v dotazech a našla jsem obě varianty. Dotaz (drobný majetek) ze dne 21.6.2010 odkazuje na 5139 a dotaz (židle) ze dne 29.4.2010 na 5137. Já bych se přikláněla spíše k 5137 a vedení na OE, pokud by byla RP 5139, lze vést na OE? Předem děkuji.

Pokud se týká problematiky DPH - za východisko považuji ustanovení § 36 odst. 5, kde je stanoveno následující:

(5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

Takže z pohledu této dikce, aby došlo ke snížení základu daně, měla by být daná sleva definována již v okamžiku, kdy nastalo DUZP - ne dodatečně dohodnuta. Z tohoto pohledu by dle mého názoru rovnou sjednané slevy (přimo ve smlouvě třeba definuji - splatnost se zkrátí na 14 dní a bude to levnější o 5 %) snižovaly základ daně, to co vyplyne z následných ujednání.

I § 42 odst. 1 písm. b) směřuje ke snížení ceny, které vyplývá z již dopředu stanovených podmínek (tady jen je problém, že pokud to nemáte přímo sjednáno ve smlouvě, že nedojde k vystavení dobropisu v případě..........., tak je problém k tomuto donutit, neboť zákon o DPH říká, že v těchto případech může plátce snížit základ daně - ale samozřejmě nemusí ....).

Pokud se týká RS - měla by být 5137

V operativní evidenci můžete vést majetek s libovolnou položkou. Prosím oddělujte volbu položky od účtů v účetnictví, souvisejí spolu čím dál tím méně.  

Dobrý den, z Vašeho školení v lednu jsem si udělala poznámku, že lze pokladnu účtovat souhrným dokladem. Nevím, zda jsem si zapsala správně. Dnes nám audit KÚ napadl (zatím jen upozorněním mimo zápis), že v r. 2010 již nelze účtovat pokladnu souhrnnými doklady 1 x měsíčně.

Lze účtovat pokladnu 1x měsíčně souhrnně obratem k jednomu dni, podrobně vysvětleno a obhájeno v dokumentu ke stažení, který se jmenuje "Metodika denní obraty", jedná se o dokument zpracovaný jako metodika krajů (odsouhlasen 12 kraji a je schválený MF). V zákoně o účetnictví je i novelizace ustanovení o denních obratech - v hlavní knize nebo v jiných účetních knihách - pokladní knihu lze považovat za jinou účetní knihu.  Vaše účtování je určitě v pořádku.

Obec dostala z rozpočtu JMK neinvestiční dotaci na opravu prostranstvi OU.Vyúčtování máme provést do konce roku 2010.účtovala jsem následovně: oznámení o schválení dotace: MD 942 300/ D 999 942 schválení dotace: MD 999 942 / D 942 300 předpis dotace : 348 000 UZ 221 /374 110 UZ 221 příjem dotace na BÚ: 231 010 pol.4122 UZ 221/348 000 UZ 221. Protože akce již proběhla,FA firmě je již zaplacená tak ještě odúčtování nákladů částky 140 000 Kč z par.3639 a následně zaúčtování s UZ. 231 010 3639 5171 UZ 221 D 140 000 231 010 3639 5171 D minus 140 000. Dotace je celá vyčerpána tak ještě zápis 374110 UZ 221/672 300?

Ano vše se jeví naprosto v pořádku včetně zápisu 374/672, nebylo povinné v tomto případě účtovat na podrozvaze, ale nevadí to. Jste velmi šikovná.

Dobrý den, prosím o pomoc při zaúčtování faktury vyúčtování el.energie: záloha za rok 2009 - 54.810,- Kč zálohy za rok 2010 - 164.430,- Kč vyúčtování k 1.9.2010 - přeplatek 6.552,- Kč Bylo zaúčtováno: záloha za rok 2009 ve výši 54.810,- Kč byla zaúčtována (špatně!!!) přímo na 410 zálohy za rok 2010 ve výši 164.430,- Kč ( 3x 54.810,- Kč) byly zaúčtovány na 314/231 - bez dohady Spotřeba el.energie za rok 2009 (od 11.8.-31.12.2009) byla 82.168,- Kč spotřeba el.energie za rok 2010 (od 1.1.- 1.9.2010) byla 130.520,- Kč Teď jsem v koncích. Velmi prosím o radu. Taky se chci zeptat, ve směrnici máme dohadu ve výši zálohy. Stačí tuto dohadu dát teď na poslední zálohu letos v říjnu a vyúčtovat jak přijde faktura příští rok nebo musím dohadu dát i na další zálohy v příštím roce až do vyúčtování. Děkuji za pomoc.

Vy jste již část z této faktury zaúčtovala do nákladů (v roce 2009), teď tedy zbývá zaúčtovat jen jakoby část faktury a to v rozdílu uhrazených záloh 2009 (které jsou již v nákladech) a celkové faktury. Tedy správně by to mělo vypadat takto:

MD 406 spotřeba el.energie za rok 2009 minus jiz zaúčtované zálohy na 410 =   Kč 27.358,- (82 168,-minus 54.810)

MD 502 - spotřeba el.energie za rok 2010 Kč 130 520,- Kč

Pak zúčtování záloh vůči závazku

D 321 ve výši celkové faktury: 212.688,- minus to, co se v roce 2009 zaúčtovalo na náklady, tedy minus 54.810,- , na 321 tedy bude 157.878,-

MD 321 / D 314 - odpočet záloh do výše nákladů Kč 157 878,-

Vrácení přeplatku na účet: MD 231/D 314 Kč 6 552,-

Co se týká dohadných položek je dobré vyjít ze zaplacených záloh v roce 2010 u kterých čekáte vyúčtování v roce příštím. Případně navýšit z důvodu zvýšené spotřeby či předpokládaného zvýšení cen energií. Zálohy, které zaplatíte v roce příštím a k nim dostanete vyúčtování, do dohadných položek nezahrnujte.

Přeji hezký den, nevím si rady s urbanistickou studií, kterou mám vedenou v majetku na 019 od r. 1999. Lokalita je "satelitní městečko", kde vlastník (soukromá firma) rozprodává jednotlivé parcely na individuální výstavbu občanům a dosud nejsou některé prodány. Lze již vyřadit a na základě čeho? Jak určit dobu životnosti v případě odepisování? Lze odepsat stavbu do 40 tis. jednorázově do nákladů?

Správně je urbanistickou studii zavedenou na účtu 019 ponechat. Nedoporučuji vyřadit, protože opravdu není na základě čeho. Její životnost lze určit ze studie - mělo by v ní být uvedeno jakého časového horizontu se týká. Pokud není uvedeno,  počítejte 20 let. Stavbu do 40 tis. Kč nelze odepsat jednorázově, stavby jsou dlouhodobým majetkem bez ohledu na pořizovací cenu a jako dlouhodobý majetek se budou odepisovat dle kategorizace 50-80 let.

Dobrý den, prosíme o radu jak ocenit lesní pozemky, máme znalecký posudek na pozemky i porost. Pozemky ve znaleckém posudku nejsou rozděleny dle par.čísel, což vyžaduje audit. Potřebovali bychom ocenit pozemky dle par.čísel a porost bychom nechali dle znaleckého posudku.Jakým způsobem ocenit jen pozemky dle par.čísel.

Nejdříve musíme upřesnit, že jestli již máte pozemky v evidenci, tak je nelze přecenit a musí zůstat v původních hodnotách. Pokud pozemky v evidenci nemáte, tak nejsprávněji je přičíst k pozemkům porost a následně ocenit nejlépe rozvrhem, zjistit dle ZP hodnotu pozemků a porostů celkem a pak poměrem výměry na celkovém ZP přepočítat. (Nově zařazené pozemky se oceňují včetně porostů - vyhláška č. 410/2009 Sb.) Příklad: 1000 m čtv. lesních pozemků - ZP pozemky 20 tis. a ZP porosty 50 tis. 1 m čtv. = je 70 Kč za metr čtv. Parcela má 200 metrů - tak 200x70, další parcela 400 m. tak 400x 70m,- atd. Správně by ve znaleckém posudku měly být oceněny pozemky dle parcelních čísel a s jednotlivými druhy porostů, takové ZP alespoň znám dle předložení od obcí. Pokud nejste jednotlivé typy porostů schopni přiřadit k jednotlivým parcelám, pak opravdu není jiné řešení, než řešení průměrnou cenou dle ZP na 1 metr a přepočet výměrami parcel.

Stali jsme se majiteli 2 ks soch, ty jsem zařadila na položku 032, hodnota 1,- Kč za každou sochu. Nyní jsme obdrželi na každou sochu dotaci 100 000,- Kč na opravu. Nevím, zda po opravě mám sochy vyřadit z 032 a dát na 021. Poradíte mi?

Na zařazení majetku nemá oprava vliv, oprava bude na účtu 511, pol. 5171, sochy nechte na 032, a je to tak dobře :o).

Dobrý den, mám tento dotaz k vyřazení pozemku, když se prodá. Hodnota účetní na 031 např. je 9.000,00 Kč , dle kupní smlouvy cena činí 100.000,00 Kč. Jak se tento příklad zaúčtuje a v jaké hodnotě MD 554 D 031 v jaké hodnotě se vyřadí 554 MD Kč 9.000,00 031 D Kč 9.000,00 (Zda se vyřazuje pozemek z majetku ve výši kupní smlouvy). Co se udělá s rozdílem ceny , nesouhlasil by účet 031 musí se přecenit ? Obec má smlouvy o budoucí smlouvě o prodeji pozemku, 100,00 Kč za 1 m2. Prosím o radu jak se správně účtuje.

Předpis kupní ceny za pozemek: 311 MD/647 D. Úhrada kupní ceny za pozemek: 231 3639 3111 MD / 311 D. Vyřazení pozemku 554 MD / 031 D v hodnotě 9 tis. Kč. Lze přecenit na reálnou hodnotu: 031 MD / 407 D - 91 tis. Kč. Předpis, úhrada a vyřazení pozemku jsou stejné, jen se ještě doúčtuje při vyřazení 407/031 zase zpět - což je tedy zatím zbytečné, než bude dořešeno předpisy. Přecenění na RH byste museli udělat ve chvíli, kdy by pozemek nebyl prodán k 31.12.2010. Jen pro vysvětlení - rozdíl prodejní ceny a vaší původní pořizovací ceny, tedy 100 tis. minus 9 tis. je výsledek z prodeje. S tímto rozdílem se nic nedělá, ten Vám zlepší celkové VH.

Dobrý den, v roce 2009 obec podepsala dohodu se SZIF o poskytnutí dotace z Programu obnovy venkova na Rekonstrukci kaple v obci. Starosta mi jen sdělil, že se jedná o neinvestiční dotaci V roce 2009 jsem všechny výdaje účtovala přímo do nákladů (pol. 5171, N+Z a přidělila jsem ÚZ 89013 a 89014 ). V roce 2010 jsme obdrželi dotaci, o které jsem také účtovala jako neinvestiční (pol. 4113, N+Z a ÚZ jako u výdajů). Pracovnice SZIF doklady zkontrolovaly a vše bylo v pořádku. Potom mi starosta předal dopis ze začátku roku 2010 Oznámení o schválení platby ze SZIF, kde jsou rozepsány výdaje z EU a z NZ a všude je uvedeno, že se jedná o investiční výdaje. Mám ještě příjem dotace přeúčtovat na investiční? V tom případě bych měla změnit i ÚZ na 89515 a 89516 u příjmů? Ale to bych měla jinou ÚZ u výdajů, které jsou proúčtovány v roce 2009. Bojím se případné kontroly z FÚ. V roce 2010 jsme ještě dostali na tuto akci peníze z PGRLF. V případě, že by se přeúčtovalo na investiční dotaci budu účtovat na účet 403?

Je mi Vás hrozně líto, to je opravdu až neuvěřitelné. V roce 2010 určitě opravit, za rok 2009 nemůžete, nebyla informace, tak se kontroly nebojte, ale opravte 042/406 dle výše výdajů roku 2009. V roce 2010 změnit UZ u příjmů i u výdajů a změnit dotaci na 403, výdaje změnit na 042,opravit položky na 612x; za rok 2009 opravit také dotaci zápisem 406/403. Dotace z PRLGF je na neuznatelné DPH, zde pak máte pravdu, i tu změnit na 403. (Dle předpisů roku 2010 se však nejedná o dotaci z rozpočtu - PGRLF je akciovka, tak by měla jít na 401 - ale zde předpokládáme změnu - 403 se bude používat pro veškeré dary a dotace na pořízení DM - dle vývoje jednání s MF -  tak doporučuji tu 403). V roce 2010 změnit i položku u dotace na 4213. Tedy 2010 celý znovu :o( ; rok 2009 - opravit 042,403 přes 406, nic jiného myslím v roce 2009 opravit nelze. Jen doufám, že jsem na něco nezapomněla, jsem z vašeho dotazu celá nesvá :o((, hned je co dělat, že?

Jedná se o ocenění věcného břemene. Přečetla jsem snad všechny vaše příspěvky, přesto mi není jasná odpověď. Sama si zpracovávám smlouvy na katastr, částkou 10 000 Kč se ocenění 1 smlouva o zřízení věcného břemene nebo 1 pozemek, kterého se VB týká? Jedná se o stavbu vodovodu, vede po cca 50 pozemcích, které jsou ve vlastnictví cca 30 vlastníků, samozřejmě jsou různé délky, různé šířky. Vypracovávat na všechny věcná břemena znalecký posudek zbytečně nákladné, jelikož se zřizuje bezplatně. Příklad: na jedné smlouvě je 13 účastníků, týká se 20 pozemků. účtuji M 986 v částce 10 000,- Kč. Na další smlouvě je jeden účastník, týká se 1 pozemku účtuji M 986 v částce 10 000,- Kč??????? Děkuji

Zpravidla se jedná o "únikové ocenění", můžete si stanovit svoje pravidlo, např. ocenění věcného břemene k 1 m pozemku ve výši 100 Kč, apod. Jedná se zde opravdu jen o evidenční ocenění. Jinak - logika je 1 VB = jedno parcelní číslo. Mám však pro Vás zajímavou zprávu, již jsem se setkala s tím, že kontroloři z KÚ vyčetli evidenci věcných břemen na podrozvaze a nařídili obcím je vyřadit! Mimoto, věcná břemena na cizích pozemcích je pro Vás aktivum , tedy pohledávka, tedy účet 951, věcná břemena na mých pozemcích je pasivum, tedy závazek, tedy účet 986. Než s tím budete cokoliv dělat, zkuste vznést dotaz na Váš kraj a zeptat se, zda požadují evidenci VB na podrozvaze.

Dobrý den, při kontrole na VZP vznikl obci přeplatek, který VZP vrátila na účet. Jedná se o záležitost roku 2008, prosím o radu jak zaúčtovat jak v RS tak v úč.přepisu vzniklého nároku.

Nárok na vratku lze zaúčtovat klidně takto ( pokud se nejedná o částku větší než 40 tis. Kč): 347 MD / 649 D. Příjem 231 odpa např. 6171 (kam účtujete mzdy) pol. 2324. Pokud je vyšší než 40 tis. Kč, tak zvolte místo 649 účet 406.

Stále nemám jasno s účtováním sociálního fondu. Jsme obec, která má zřízený samostatný účet sociálního fondu. Jedenkrát za čtvrt roku převádíme z výdajového účtu jednotný příděl do sociálního fondu, který účtuji 572/231u výdajového účtu (výdej) a 236/419 u účtu sociálního fondu (příjem). Ze sociálního fondu hradím fakturu např. za vstupenky na divadlo : 419/321 předpis a 321/236 úhrada. Zaměstnanci potom uhradí poměrnou část vstupenky a peníze jsou zpět složeny přes pokladnu na účet sociálního fondu, které zaúčtuji 261/419 , 262/261, 236/262. Nevím, zda bych neměla převod mezi výdajovým účtem a účtem sociálního fondu účtovat přes účet 262 (262/231, 236/262) a výdaje z účtu sociálního fondu 528/321, 419/401 a 321/236. Jak potom zaúčtovat poměrnou část za vstupenky, kterou hradí zaměstnanci přes pokladnu zpět na účet sociálního fondu? Děkuji za radu

Určitě účet 572 je chybný - převod na SF nikdy není transfer. Já doporučuji účtovat takto: Převod 401/231 a 236/419. Ta faktura, jak účtujete - takto to může být a k tomu je pak potřeba zápis 528 MD / 401 D. A to jen ve výši úhrady ze SF. Podrobně je vysvětleno v dokumentu ke stažení Fondy ÚSC rozbor z 12.5.2010 (ze stejného data v dalších dokumentech jsou i příklady k účtování fondů) a  dále v knize Účetní reforma, kap. 5.3.

Jak zaúčtovat zrušení termínovaného vkladu a jeho následný převod na nově založený účet?

Správně termínový vklad např. je na účtu 244 - pak zaúčtujeme 262 MD / 244 8118 D a příjem na ZBÚ 231.xx 8117 MD / 262 D, úroky pokud jsou buď účtovány přímo na ZBÚ: 231 6310 2141 MD/ 662 D. Pokud byl jiný režim, např. že úroky byly přidány k TV, tak je příklad podrobně zaúčtován v dokumentu ke stažení "Úvěry a termínové vklady" účtování z 18.7.2010. 

Máme vnitřní Směrnice o podr. účtech – podmíněné závazky a máme stanovenou hladinu významnosti. Platíme nájemné ÚPZVVM /státu/ a auditorky mi tvrdí, že musí být na podrozvahové evidenci vždy, pokud se jedná o majetek státu a nevztahuje se na toto nájemné hladina významnosti, ale nedokázali mi říci podle jaké vyhlášky nebo standardu. Vyhláška 410 § 54, odst P.VI.4– myslím, že to by se na nájemné vztahovalo, Prosím o konzultaci. Ještě se chci zeptat zda můžeme udělat vzájemný zápočet s PO – odpisy PO, které nám mají poslat proti příspěvkům, které posíláme PO. Na školení říkali, že se pro rok 2010 dělat nemůžou. Nemůžu to ale nikde najít. Prosím o konzultaci.

Nejprve k odvodům z odpisů a poskytnutí příspěvku - zápočty je možné dělat nadále, ale dle novely vyhlášky o rozpočtové skladbě se nemají zápočty provádět přes RS.

Tedy vy můžete udělat předpis závazku z příspěvku: 572 MD / 378 D a předpis pohledávky z odvodu z odpisů: 377 MD / 649 D a započíst jen takto 378/377. Osobně si myslím, že ustanovení v rozpočtové skladbě o zákazu proúčtování přes RS není správné a i na tomto případu je vidět, jak se výrazně zkreslí pravá podstata operace. Zde však pro Vaši právní jistotu postupujte dle návodu, nebo si prostě peníze pošlete tam a zpátky - pak budete mít úplný klid. (U PO by zápočet vypadal takto: 416/349 předpis odvodu z odpisů  a 348 /672 předpis příspěvku, a zápočet 349/348).  

Ohledně evidence najatého majetku v podrozvaze - opravdu žádný podrozvahový účet nesplňuje obsahově definici pro tuto evidenci. Bohužel ani položka P.IV.4. - ta by se týkala případu, že vy máte pohledávku z nájemní smlouvy, kdy vy majetek pronajímáte. Z toho, že vy máte v nájmu majetek státu, žádná podmíněná pohledávka u Vás nevzniká. Jediné možnosti (a dle obsahového vymezení účtů - položek závěrky - také nejsou  zcela přesné) je buď zaúčtování na 903 MD / 903. 999 D - tak aby bylo podchyceno, ale do výkazu nevstupovalo - nejedná se o Váš majetek, nebo zbytkový účet 951/951.999 se stejným principem. Předpisy evidenci najatého majetku v podrozvaze již opravdu nevyžadují. Nakládání s majetkem státu se však kontroluje jako samostatný bod dle zákona o přezkumu, proto budou asi kontroloři jeho evidenci někde vyžadovat. Doporučuji využít jednu ze zmíněných možností výše.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak postupovat v případě rozporu mezi limitem pro technické zhodnocení nehmotného majetku. Kdy dle § 55 odst. 3 Vyhlášky č.410/2009 Sb. je určena hranice 60 tis. Kč, ale dle §32a odst. 6 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů je hranice pro technické zhodnocení 40 tis. Kč. Pokud obec nebo PO bude za technické zhodnocení nehmotného majetku považovat výdaje až od 60 tis. Kč, tak při sestavování daňového přiznání bude muset upravovat daňový základ?

Ano, posuzujete to správně. Pokud pořídíte TZ nehmotného majetku v rozmezí 40,001 -60,000 tis. Kč , tak účetně zaúčtujete do nákladů (např. 518), ale z hlediska DPPO je to náklad daňově neuznatelný. A do nákladů se bude dostávat postupně dle charakteru DNM. Bude tedy docházet při zpracování přiznání k vyloučení nákladů a dopočtení odpisů. O tomto rozporu víme a několikrát jsme již navrhovali MF jeho odstranění - podnikatelé mají TZ řešeno vždy od 40 tis. Kč, ať již hmotného nebo nehmotného majetku, je to specifika jen vyhlášky pro ÚSC, OSS...