Dotazy

Mám dotaz ohledně licencí SW, upgrade a správy serveru. Dorazila nám faktura na Licence pro 15 PC (40tisKč.), implementace (15tis.Kč) a update (10tis.Kč). Účtovala bych licence na POL 5042 (účet 558 na dobu delší než 1 rok, 518 na dobu do 1 roku), implementace a update POL 5068 (účet 518) + další faktura na doplnění SW o další moduly - také na POL 5042? Nebo lze účtovat jako celek do investic POL 6119? A správa serveru, upgrade mzdového programu - POL 5168?

Nejprve je potřeba vyjasnit, zda máte daný SW již v majetku nebo nemáte. Pokud ano a nyní k němu pouze dokupujete multilicence, mělo by se to posoudit jako TZ, do jeho ceny by patřily multilicence k danému SW na déle než jeden rok a implementace jako související náklad. Update ve smyslu aktualizace je pak spíše provozní náklad (účet 518, pol. 5168). V součtu by to bylo TZ podlimitní, tzn. nezvyšovalo by se o něj ocenění SW, jen byste poznamenala na kartu majetku a účtovala jej na účet 518 s pol. 5172. Otázkou by pak ale bylo, jak naložit s další fakturou - moduly. Ty by v tomto případě měly do ceny TZ také vstupovat, pak by se tedy možná jeho ocenění zvýšilo nad 60 tis. Kč a cenu SW byste tedy o něj zvýšili - účtovala byste jej tedy na účet 013 s pol. 6111 a buď zvedla ocenění daného SW (pokud ho evidujete na účtu 013), pokud ale na účtu 018, pak byste jeho TZ evidovala odděleně na účtu 013 (pořízení opět s pol. 6111).

Druhá a asi pravděpodobnější varianta je, že to pořizujete vše nově. Potom budu předpokládat, že se jedná o více licencí, ale k jednomu SW, a vyšla bych tedy z jejich celkové hodnoty - zařadila bych to jako multilicenci - celková hodnota licencí k jednomu SW s tím, že na kartu můžete připsat počet jednotlivých licencí.  Pořízení licencí se pak účtuje jako pořízení SW, tedy v ocenění do 60 tis. Kč na účet 558, pol 5172, zařazení 018/078, nad 60 tis. Kč na účet 013 pol 6111. Implementace (realizace, v podstatě zfunkčnění) by pak opět měla být součást pořizovací ceny. Doplnění o další moduly, jelikož jsou pořizovány současně (i když na oddělené faktuře), by se do ceny také měli započítat. Update bývá jen aktualizace, tedy služba - účet 518, pol. 5168.

Vše výše uvedené platí pro licence na déle než jeden rok. Licence, které mají platnost do jednoho roku pak v každém případě patří na účet 518, pol. 5042, popř. lze i 5168.

Správa serveru a upgrade pak bude v ocenění do 60 tis. Kčř určitě provozním nákladem - účet 518, pol. 5168 (popř. 5172, pokud byste uprgrade vyhodnotili ne jako údržbu programu, tedy aby byl funkční např. ve vazbě na změny předpisů, ale z nějakého důvodu jako TZ, nicméně v tomto případě podlimitní).  Pokud by uprgrade byl v ocenění nad 60 tis. Kč, tak už by chtělo důkladněji posoudit, jestli je to opravdu jen "údržba" programu, nebo jeho TZ.

DSO má uzavřenou Pachtovní smlouvu z 13.12.2016, která obsahuje přílohu, „výše pachtovného“, každoročně se tato výše aktualizuje k 31.12. na rok následující, je nutné, aby tato smlouva, resp. příloha byla zveřejňována po dobu 15 dní před jejím projednáním,schválením? Stačí uvést v příloze schváleno valnou hromadou, dne……

Jestli máte na mysli zveřejnění záměru podle zákona o obcích, tak tato povinnost se vztahuje na obec, nikoliv DSO. Vy tedy nemusíte záměr zveřejňovat, ve vašem případě by to navíc bylo diskutabilní i u obce, zda zveřejnit či ne. Tento konkrétní případ v metodice MV řešen není, pouze je tam uvedeno, že pokud dochází dodatkem ke změně podstatné části smlouvy, tak se záměr zveřejnit má (např. když se mění kupní cena). Ve vašem případě ale neměníte dodatkem, ale změnou přílohy, každopádně nemá cenu se tím hlouběji zabývat, protože jak uvádím, svazku obcí se povinnost zveřejňování záměru netýká.

Obec do sportovně zábavního centra pořídila nápojový a svačinový automat. Jak se bude účtovat tržba a doplňování automatu? Spadá provozování automatu do DPH? Je třeba živnostenský list?

 Asi není za účelem dosažení zisku - tedy skutečně klidně hlavní činnost a DPH ano. .

Hodně záleží na typu smlouvy, pokud však se jedná jen o pronájem automatu (nenechávají vám jen nějakou část tržeb ve formě provize a sami si nechávají ve vlastnictví automat a vybírají tržby), případně jste přímo vlastníky automatu,  tak tržba jde na 604 prodej zboží (položka 2112 pokud není vedeno ve VHČ), pořízení zboží přes 504 (pol.5138, pokud není vedeno ve VHČ), není potřeba na automat živnostenský list a do DPH tržba z provozu automatu určitě spadá. 

Od listopadu letošního roku máme schválené stravenky pro zaměstnance. Máme schválenou směrnici, sociální fond nemáme, budu účtovat rovnou z rozpočtu. Stravenky budou vydávány vždy zpětně za odpracovaný měsíc a zaměstnanci budou stravenky hradit přes pokladnu. Bude se lišit účtování na přelomu roku, když v lednu budu vydávat i přijímat za prosinec?

Na konci roku můžete z hlediska časového rozlišení udělat předpis 527 MD/ 383 D, abyste zobrazili nárok zaměstnanců na stravenky (obdobně jako u mezd). Výdaj v lednu pak tedy 383/263.

Obec hromadně objednala vstupenky do divadla. Fakturu zaplatí obec a následně bude cenu vstupenek vybírat od přihlášených občanů. Jak správně účtovat nákup a následný prodej občanům?

Účtovala bych to v režimu přeprodeje. Fakturu tedy zaúčtujte 377/321, úhradu 321/231 odpa 3319 pol. 5169. Příjem od občanů 231 odpa 3319 pol. 5169 minus D/377 D. Lze však účtovat i jako běžný výdaj obce, když je organizátor - tj. náklad 518 a tržbu na 602 (položky 5169 a 2111). Obojí je možné. 

Mám dotaz k zaúčtování případu, kdy SDH naší obce žádá o dotaci na vybudování dráhy pro požární sport. Výše dotace je 95 tis. Kč. Účtovala bych takto: 572 náklad a § 5512 pol. 6329. Je uvedený postup správný?

Poskytnutí dotace nad 50 tis. Kč (a uzavření VPS) musí schválit ZO a po uzavření musíte tuto smlouvu také zveřejnit v souladu s § 10d zákona o rozpočtových pravidlech. Žádost i smlouva musí splňovat náležitosti tohoto zákona, mj. se vyžaduje finanční vypořádání poskytnuté dotace. Dotace poskytnutá před vypořádáním je tedy zálohou, účtuje se zápisem 373 (popř. 471, pokud vypořádání za déle než jeden rok od poskytnutí)/231, RS odpa 5512, položku zvolte podle jejich právní formy. Pokud jsou spolek, pak pol. 6322. Až vám dají vyúčtování, zaúčtujete ho 572/345 a zároveň zúčtujete poskytnutou zálohu 345/373(471). Pokud by do konce roku nebyla dotace vypořádaná, ale hasiči by nějaké výdaje vynaložili, zaúčtujte k 31.12. dohadu dotace ve výši hasiči vynaložených výdajů (které budou kryté vaší dotací) zápisem 572/389, vypořádání následující rok byste pak zaúčtovala 389/345 a 345/373(471).Otázkou je, zda je to opravdu dotace pro SDH v logice, že dáváte dotaci občanskému sdružení SDH. Mně zde připadá, že by toto mohl být přímo i výdaj obce se zajištěním SDH - ale nevím, třeba máte vyhodnoceno dobře, jen zpravidla výdaje na odpa 5512 jsou opravdu přímým výdajem obce za zajištění SDH činnosti, tj. v logice jakoby organizační složky obce - toto je jen úvaha, zda je vyhodnocena žádost sboru dobře. Ta dráha, když se dá dotace, nebude obce, ale ve vlastnictví  SDH - je to takto nastaveno? Pokud by zůstala majetkem obce, tak ne dotace, ale přímo pořizování DM přes účet 042 a s položkou 6121. 

Jak mám zaúčtovat neinvestiční příspěvek DSO od akciové společnosti na činnost svazku. Jedná se mi o zaúčtování příjmu u DSO.

Přijatý neinvestiční dar zaúčtujte 231 RS odpa vaší činnosti, pol. 2321 MD/ 672D.

Chtěli bychom se zeptat na záležitost pronájmu obecní restaurace podnikateli neplátci. Dlouhodobý nájem za nebytové prostory máme standardně jako osvobozené plnění. Teď se ale na náklady obce dokupovalo nové vybavení restaurace (konvektomat, sporáky, atd.). Řešíme tak otázku, zda lze zahrnout pod dlouhodobý nájem (navýšení plateb) nebo nutno řešit samostatně jako pronájem vybavení (movitých věcí) a tedy zdanit 21 % . (Současné vybavení prostor stoly, židlemi, barovým pultem jsme samostatnou smlouvou neřešili, smlouva byla na dlouhodobý pronájem obecní restaurace v úrovni osvobození).

Řeknu tady poměrně jednoduše - jistý si nejsem. Bavíme se o teorii hlavního a vedlejšího plnění (movité věci by v tomto případě představovaly vedlejší plnění). Pokud bychom byli schopni dovodit, že se o vedlejší plnění jedná, tak by se to dalo jako součást nájemného osvobozeného.

Jaká jsou kritéria podle ESD:

a) to vedlejší plnění by mělo hlavní plnění doplňovat (samo o sobě by nemělo být cílem) - to by se asi tady splňovalo

b) na co se někdy zapomíná - nicméně v judikatuře to je - to vedlejší plnění je ve vztahu k hlavnímu plnění objemově "minoritní" - tady nevím jak to popsat - teď v rychlosti jsem nenašel judikát ESD, který to popisuje. Zjednodušeně nemohu mít montovanou halu plnou obráběcích strojů a celé to pronajímat jako nemovitost osvobozeně, neboť logicky to klíčové (i finančně) je pronájem strojů, ne stavby ....

V našich podmínkách se hlavně o kritériu b) moc nehovoří, třeba v informaci z roku 2008 z pronájmů a převodům nemovitostí MF uvádělo, že klíčové také je, zda je to smluvně sjednáno jako samostatné plnění (určena za to samostatná cena). Podle mých zkušeností tato optika někdy přetrvává.

Já bych za těchto okolností rozhodně postupoval tak, že bych zařízení oddělil jako samostatné plnění (ono finančně, pokud byste vzali hodnotu stavby a hodnotu tohoto vybavení a časově zohlednili opotřebování, tak nám často složka nájmu tohoto vybavení vychází třeba i stejně jako hodnota nájmu za nemovitost). Berte to prosím jako názor. Tedy za mne - nárokovat odpočet z nakoupeného vybavení (pokud je v tom rozsahu, který popisujete) a pronajmout to s 21%.ZN

Prosím o kontrolu účtování prodeje auta s přeceněním na RH. PC 693.438,--, oprávky 467.780,--, zůst. cena 225.658,--, zjištěná RH 33.000,--. Účto: 082/407 ve výši 467.780,--, 407/022 ve výši 660.438,--(tj. PC 693.438,-- mínus RH 33.000,--), 036/022 ve výši 33.000,--. Nejvyšší nabídka 42.146,-- zaúčtuji 311/646 ve výši 42.146,--, 231 pol. 3113/311 ve výši 42.146,--. Vyřazení 553/036 ve výši 33.000,-- a 564/407 ve výši 192.658,--? Děkuji

Doporučuji za RH považovat kupní cenu 42 146 Kč, protože podle zákona o účetnictví je RH ve vašem případě tržní hodnota (hodnota, kterou prodávající dosáhne na volném trhu). Účtování o RH pak bude:  Zápis 082/407 máte správně,  zápis 407/022 ale zaúčtujte ve výši 651 292 Kč, převod na účet 036 pak ve výši 42 146 Kč. Na účtu 407  pak bude správně hodnota ZC minus prodejní cena (RH) 183 512 Kč. Vyřazení prodejem zaúčtujete zápisem 553/036 ve výši RH 42 146 Kč a 564/ 407 ve výši zůstatku účtu 407 - 183 512 Kč, účtování výnosu z prodeje a příjmu máte správně. Jste šikovná, máte to v podstatě zaúčtované celé správně, jen jsem Vám upravila částky tak, aby RH byla prodejní cena auta. V případě však, že již bylo na RH přeceněno před znalostí přesné prodejní ceny, tak nechte jak máte. 

Obec bude schvalovat v prosinci rozpočtové provizorium ve výši jedné dvanáctiny rozpočtu dle paragr. 13 odst. 4. V předchozích letech schvalovala rozpočtové provizorium ve výši 1/4 rozpočtu, a jelikož letos již v takové výši nelze rozpočet schvalovat, jak postupovat, když v lednu následujícího roku zasílá neinvestiční příspěvek MŠ a ZŠ a tato částka je větší než jedna dvanáctina rozpočtované položky.Lze toto poznamenat jako výjimku do schvalovaného rozpočtového provizoria? Podle jakého paragr. a zákona (250/2000 Sb.,24/2017 Sb.) musí obec rozepisovat k vyvěšení rozpočtové opatření na: schválený rozpočet, rozpočet po změnách a výsledný upravený rozpočet.

Tady pozor - nedoporučujeme schvalovat rozpočtové provizorium ve výši 1/12 předchozího roku. Ust. § 13 odst. 4 zákona 250/2000 Sb. pro obce na rok 2018 neplatí. Ustanovení začíná slovy "při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje ÚSC stavenové v pravidlech rozpočtového privizoria překročit 1/12 výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok". Opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nejsou ale pro rok 2018 uplatněna, proto se pro rok 2018 chováme, jako by ustanovení § 13 odst. 4 v zákoně vůbec nebylo. Ta opatření se týkají ekonomiky jako celku - mají se uplatňovat jen v případech, pokud dluh veřejného sektoru překročí 55 % HDP a to ještě při splnění dalších podmínek. České republiky se nic takového pro rok 2018 netýká a obcí tedy také ne, ustanovení o 1/12 je pro rok 2018 bezpředmětné.

§ 13 odst. 4 jakoby tedy v zákoně pro rok 2018 vůbec nebyl. Mimo něj víme, že se dříve doporučovalo, aby obce schvalovali rozpočtové provizorium ve výši 1/12 minulého roku - je to ale hrozně nepraktické právě z toho důvodu, který uvádíte - schválíte si takto provizorium a pak nemůžete poslat příspěvek škole nebo nemůžete zaplatit nějakou investici, která se loni ještě neplatila a která je ve vztahu k rozpočtu významná, pak vám klidně i jedna faktura tu 1/12 převýší. K překročení může dojít i jen při běžném vyúčtování energií, nebo v zime ně údržbě komunikací. Rozpočtové provizorium by se nemělo schvalovat na měsíc nebo na dva, mělo by se z logiky věci schvalovat jakoby na celý rok, protože vy s naprostou jistotou nevíte, kdy se rozpočet schválí. Doporučujeme rozpočtové provizorium schválit obecněji, např:

Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku. 

Tato věta vám zabezpečí, že vašim mantinelem pro hospodaří bude poslední upravený rozpočet roku 2017 - neřeší se, jak velkou částí příspěvku můžete poslat v lednu a jak velkou v únoru - je to prostě obecně stanovený mantinel pro hospodaření do doby, než bude schválen rozpočet. Případně lze usnesení rozšířit, např.:

Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv.

K tomu dalšímu - rozpočtové opatření se má zveřejnit v podobě, v jaké bylo schváleno. Pravda ale je, že obce takto rozpočtová opatření často schvalují, protože je to srozumitelné. Pak ho takto zveřejní, protože ho takto schvalovali. Ale není nutné, pokud ho schválíte v jiné podobě, ho nějak přepisovat - obecně se má zveřejnit to, co bylo schváleno. 

Nové povinnosti ohledně formy zveřejnění se týkají návrhu rozpočtu - tady bychom odkázali na dotaz: 

27/10 2017 ! NÁVRH ROZPOČTU 2018

Budu sestavovat návrh rozpočtu na rok 2018. Nově budu mít sloupce schválený rozpočet 2017, upravený rozpočet 2017 a návrh rozpočtu 2018. Není mě jasné, jaké částky uvedu do upraveného rozpočtu 2017, zda co mám ve fin 2-12 rozpočet po změnách, kde rozpočet měníme rozpočtovými opatřeními nebo co předpokládáme jako plnění v roce 2017 jako výsledek od počátku roku.

Do sloupce upravený rozpočet 2017 se uvede rozpočet po změnách, tj. po provedených rozpočtových opatření během roku 2017 - jedná se tedy o upravený rozpočet (plán) roku 2017 v době, kdy návrh rozpočtu 2018 zveřejňujete 

Skutečné plnění rozpočtu 2017 by se společně s návrhem rozpočtu 2018 zveřejnilo, jen pokud by se návrh rozpočtu na rok 2018 zveřejňoval až v roce 2018 - obec by byla v rozpočtovém provizoriu. Pokud by se návrh rozpočtu na rok 2018 zveřejňoval např. 15.1.2018 a už by byl rok 2017 doúčtovaný a tudíž by bylo známé skutečné plnění 2017, tak by se společně s návrhem 2018 zveřejnil i schválený rozpočet 2017 a také skutečné plnění rozpočtu 2017. 

Pokud se návrh rozpočtu na rok 2018 zveřejňuje v roce 2017, kdy samozřejmě není ještě známo skutečné plnění rozpočtu 2017, tak se zveřejňuje upravený rozpočet 2017, tj. očekávané plnění rozpočtu 2017. 

Jen na doplnění - vychází to z § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - to ustanovení říká, že se mají společně s návrhem rozpočtu na rok 2018 zveřejnit informace o schváleném rozpočtu 2017 a o očekávaném nebo skutečném plnění rozpočtu. Zákon nerozvádí, co se rozumí "informací o", podrobnost té informace je tedy výhradně na obci - lze tedy zveřejnit upravený rozpočet po všech závazných ukazatelích rozpočtu nebo třeba nějak souhrněji (např. po třídách celkem), praktické řešení by bylo zveřejnit finku. Stejné bude platit i pro ty, které budou zveřejňovat společně s návrhem 2018 i skutečnost 2017. Povinnost zveřejnit informaci o schváleném rozpočtu 2017 lze vyřešit např. uvedením odkazu na stránky obce, kde je rozpočet zveřejněn. 

Dobrý den, potřebuji poradit jak správně zaúčtovat nově vyrobené ochranné zábradlí u budovy OÚ. Před 3 lety se udělalo ochranné zábradlí u jedné poloviny budovy OÚ, které jsme zaúčtovali 549/231 §6171 pol.5137 za 19.000,- a letos se udělalo na druhé straně budovy za 22.000Kč, účtovala jsem stejně a vyznačila na kartu majetku. Je to správně? Obec má v majetku areál za jednu cenu, který je tvořen z několika budov (skladová hala, požární zbrojnice, garáže). Nyní se udělala nová vrata a rozšířila se budova hasičské zbrojnice celkem za bezmála 100.000,-Kč, což jsem vyhodnotila jako TZ a navýšila cenu celého areálu. Dále bylo provedeno zabezpečovací zařízení této budovy za 32.000,-Kč a to jsem účtovala MD 558/231 § 3613(nebo musí být 5512když se jedná o HA zbrojnici??) pol.5137. V areálu ve skladové hale bylo nainstalováno zabezpečovací zařízení v první fázi za 27.000,-kč a nyní bylo toto zařízení ještě rozšířeno o další čidla za cca 17.000,-. Celková cena zabezpečovacího zařízení haly je tedy 44.000,-Kč. Lze to zaúčtovat na 022/ 231 § 3613 pol. 6122 nebo raději jako součást budovy a zaúčtovat zase jako TZ celého areálu. Asi by bylo dobré do budoucna se pokusit rozdělit ten areál na jednotlivé budovy nebo to smíme nechat a vše značit na kartu? Děkuji za radu.

Zábradlí máte jako podlimitní TZ zaúčtováno správně. Podle současného znění vyhlášky se za TZ považuje jednotlivý dokončený zásah, tzn. je vždy na posouzení, co za dokončený zásah považujete, u vás je to ale jasné, dělali jste zábradlí na více etap a navíc v delším časovém horizontu, tzn. jelikož tenkrát jste dokončili jednu polovinu a teď teprve druhou, nelze to sčítat, to jen pokud byste tenkrát z nějakého důvodu považovali zábradlí za nedokončené - např. pokud byste se rozhodli opravovat celé, ale realizace trvala déle, ale jinak to, co popisujete, je v praxi běžné.

Pokud jde o areál, určitě by bylo vhodné majetkově nadefinovat jednotlivé budovy. V současnosti nemáte majetek v souladu s předpisy řádně identifikován a sama vidíte, že pak při nakládání s ním mohou vznikat problémy. Účetně nic řešit nemusíte, pouze nějak zkuste zjistit poměr, kterým je rozdělíte včetně oprávek na jednotlivé majetkové karty. Potom se vám s tím bude opravdu i lépe nakládat. Před účtováním provedených zásahů bych budovy tedy majetkově rozdělila a teprve potom bych k nim jednotllivé zásahy přiřadila.

Rozšíření budovy je určitě TZ (změnila technické parametry), nová vrata pak mohou být také TZ, pokud nedošlo pouze k výměně původních (TZ i tehdy, pokud původní změnily nějak parametry).

Zabezpečovací zařízení zaúčtujte podle záměru jeho pořízení. Možné jsou obě varianty - považovat ho za samostatný majetek (kromě vnitřních rozvodů) a účtovat ho v ocenění do 40 tis. Kč na účet 028, nad 40 tis. Kč na účet 022, to je v souladu s pokynem GFŘ, který lze podpůrně využít nebo ho považovat za součást budovy a účtovat jako TZ (popř. podlimitní), což je v podstatě také v souladu s pokynem, pokud obhájíte, že je zabezpečení nezbytné pro splnění účelu a funkce budovy. V úvahu je tedy potřeba vzít především účel budovy a váš záměr pořízení a pokud si pak svůj výběr obhájite, můžete si v podstatě vybrat, kterou variantu zvolíte. 

 U hasičsské zbrojnice bych to také spíše účtovala jako samostatný majetek, ve vašem případě DDHM, účetní zápisy máte správně, jen chybí zařazení 028/088. U skladové budovy už bych zabezpečení více vnímala jako nutné pro splnění jejího účelu, tedy TZ, ale určitě jsou i argumenty pro vedení jako samostatného majetku. Jen pozor, v současné chvíli, kdy nemáte majetkově rozděleno, byste musela zabezpečení klasifikovat jednotně a v podstatě jej u obou budov sečíst, když se týká z hlediska majetku "jedné" stavby, ale to dobře opravdu není, proto doporučuji nejprve nadefinovat jednotlivé budovy a pak teprve účtovat o zásazích.

Paragraf můžete použít převažující, když zásahy v areálu děláte současně (např. máte i jednu PD apod.), tzn. podle toho, na které budově jsou nejnákladnější (asi zbrojnice, když jí přistavujete). Do budoucna pak při nakládání s jednotlivými budovami používejte paragraf pro danou budovu. 

Naše město obdrželo v roce 2017 dotaci na přístavbu ZŠ. Tuto dotaci však v roce 2017 zřejmě celou nevyčerpáme. Podle informací od poskytovatele, budeme muset v roce 2017 nevyčerpanou dotaci vrátit s tím, že nám ji opět v roce 2018 zašlou znovu. Chci se zeptat jak máme o vrácené dotaci účtovat? Máme ji zaúčtovat stejně jako příjem dotace, tentokrát s mínusem (tj. snížíme celkové příjmy), nebo je máme zaúčtovat jako výdaj (tj. příjmy zůstanou stejné a zvýšíme výdaje)? Jaká bude v případě účtování vrátky jako výdaj rozpočtová skladba? Jaké bude správné účtování o přijaté dotaci na účtu 472, zvláště s ohledem na PAP? Logičtější se mi zdá první možnost, ale nejsem si jistý, že je správně.

Jelikož dotaci ještě nemáte vyúčtovanou, tak jste jí určitě přijali jako zálohu na účet 374 (472), vratku nevyčerpané části tedy zaúčtujete jako vratku poskytnuté zálohy zápisem 374/231 a jelikož je to v jednom roce, tak je správně jí účtovat z hlediska RS kompenazačně tzn. jak navrhujete minusem na příjmové položce (vč. ÚZ). Je ale stejně dobré to vždy raději ujasnit i s poskytovatelem, jak bude o vratce účtovat, abyste to z hlediska konsolidace účtovali stejně, ale myslím, že taky bude volit kompenzaci, když je to v jednom roce. Jinak účet 472 se používá, pokud předpokládáte vyúčtování dotace za déle než jeden rok od poskytnutí zálohy, tzn. jestli je to akce dlouhodobější a nevěděli jste, že budete zálohu takto vracet, mohli jste ho použít. Nezapomeňte také zaúčtovat k 31.12. dohadu dotace 388/403 ve výši vynaložené výdaje x procento dotace. Na příjem dotace ve snížené výši proveďte také v rozpočtu RO.

Naše obec pořádá různé kulturní akce, na které chodí pomáhat dobrovolníci z obce. Zastupitelstvo by chtělo těmto dobrovolníkům na konci roku (počínaje příští rok) poděkovat a připravit pro ně pohoštění( jídlo, pivo, alkohol). Chtějí dát do rozpočtu na toto 10 000,- Kč. Lze si toto rozpočtovat na položku 5175 a lze sudy piva a tvrdý alkohol účtovat na tuto položku? Vím, že v předchozích odpovědích na podobné dotazy píšete, že alkohol lze platit, ale ty sudy(asi dva) a tvrdý alkohol se mi na položku "občerstvení" trochu ekluje.

Můžete to zaúčtovat i na pol. 5194 a SÚ 513, to bude ve vašem případě asi vhodnější, když to není v rámci akce pořádané obcí, ale s úmyslem "odměnit" je pohoštěním. Jinak ale opravdu není problém i alkohol účtovat jako pohoštění, nevím o žádném předpisu, který by to zakazoval a když obce např. pořádají vinobraní, je to i běžná věc. Pokud se ale rozhodnete pro pol. 5194, musí dar schválit alespoň rada (pokud nemáte radu, tak starosta) - má v kompetenci schvalování věcných a peněžitých darů do 20 tis. Kč. ZO schvaluje dary nad 20 tis. Kč. Přesto si myslím že i běžné pohoštění na 5175 je možné a neměl by to nikdo vyčíst, jen mi přišel ten dar takový ještě malinko jistější :o) pro váš klid.

Máme studnu na hřbitově, nemáme ji vedenou v majetku, dlouho se nepoužívala, nebyla tam voda. Teď voda je, studna se vyčistila, daly se nové skruže, atd. Stálo to 19000 Kč. Ráda bych to za tuto cenu zavedla do majetku, ale není to 40000. Co s tím? Pak máme druhou studnu, kterou jsme koupili s pozemkem. Studnu jsme také vyčistili, opravili asi 30 tisíc, také studnu nemáme v majetku. Při koupi se ani nevědělo, že tam ta studna je, byla stará, skoro zasypaná. Dát to jen do oprav? Jak to zavedu do majetku? Znalecký posudek, to se starostce moc nechce :-)

Nejprve byste měli vyjasnit vlastnictví - je opravdu vaše, máte k tomu nějaký podklad? Potom byste to měla jako vícenález zařadit do majetku zápisem 021/401 v RPC, což je správně cena dle ZP nebo výpočtem z oceňovací vyhlášky. Myslím, že ocenit zrovna studnu podle vyhlášky není tak obtížné. Určitě není dobře oceňovat automaticky v ceně provedené opravy (jen poznámka - stavba se zařazuje na účet 021 bez ohledu na výši ocenění, tedy od 0,1 Kč). Někdy se ocenění v hodnotě "opravy" používá tehdy, když to v podstatě již není oprava, ale kompletní obnova majetku, tedy vybudování nového, což ve vašem případě myslím není, určitě tedy bude správnější ta RPC. Není však nutné platit za ZP. 

U druhé studny by se již dalo uvažovat o tom, že jste jí v podstatě nově vybudovali, protože pokud nebyla předmětem kupní smlouvy a ani "viditelně" nebyla na pozemku, tak byla asi opravdu v již hodně špatném stavu, ale záleží, jaké práce jste konkrétně provedli, jestli se to dá považovat za v podstatě stavbu nové a zařadit jí do majetku v ceně provedených prací. Tak to zvažte, asi to bude v tomto případě nejjednodušší řešení, protože když jste pozemek, na kterém studna stojí, pořizovali koupí, tak se správně měla rozvrhnout kupní cena, ale když o studně nebylo info, tak jste těžko toto mohli.

Chceme zřídit sociální fond. Musíme mít k němu zvláštní účet? Řídí se zákonem o obcích? Jak máme prosím dát do rozpočtu?

Pokud ho chcete vést jako peněžní fond podle § 5 zákona o rozpočtových pravidlech, tak ho musí zřídit podle ZoO zastupitelstvo a to včetně jeho statutu (pravidel tvorby a čerpání). Je vhodnější, přehlednější, mj. i z hlediska smyslu fondu ho pak vést na samostatném účtu (236), ale zákonem to upraveno není. Pokud máte ale např. zřízen již nějaký účet pro jiný fond, lze vést na jednom účtu více fondů s oddělenou analytikou účtu 236, tzn. nemusíte pro SF nutně zřizovat nový účet. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, tak účtování je následující - převod ze ZBÚ  262/231 odpa 6330 pol. 5342, příjem na účtu SF 236 AÚ SF odpa 6330 pol. 4134/262  a zároveň  se účtuje tvorba fondu 401/419  - pokud se rozhodnete účtovat fond zdrojově (což doporučujeme více než výsledkové účtování fondu). V případě tvroby fondu je třeba konsolidační položky 5342 a 4134 rozpočtovat (v souladu s § 6 zákona č. 250/2000 Sb., kde je uvedeno, že tvorba a použití peněžního fondu je součástí rozpočtu). Výdaje pak můžete hradit přímo z účtu SF, podle jejich druhu např. 528 nebo i 527, ale i další náklady/236 a 419/401, popř. lze i ze ZBÚ a následně se provede převod z účtu SF na ZBÚ ve výši použitých prostředků.

Je i možnost netvořit peněžní fond a pouze příslušné sociální výdaje "vyčlenit" v rozpočtu. V praxi se postupuje podle směrnice, kde uvedete, na co a komu přispíváte a že na to vážete peníze v rozpočtu. Pak je potřeba každý rok stanovený objem prostředků začlenit do rozpočtu (nejčastěji pol. 5499).  Rozdíl je především v tom, že v případě fondu se nevyčerpané prostředky automaticky převádí do dalšího roku a je správnější jej účtovat na samostatném účtu.

Ještě jen taková poznámka - v zákoně o obcích budou po novele (zákonem č. 99/2017 Sb.) od 1.1.2018 zakotveny i možné benefity uvolněným či neuvolněným zastupitelům, které jim budete moci na základě nového znění § 80 poskytovat z peněžního fondu či přímo z rozpočtu. To jen abyste o tom věděli, když to teď řešíte.