Dotazy

V roce 2012 byla pořízena studie na "Zatraktivnění obce" v pořizovací ceně 372.000 Kč, na kterou byla poskytnuta dotace 350.000 Kč. Studie měla sloužit jako podklad k následným projektům (rekonstrukce budov v centru obce, stavby chodníků, BUS zastávek atd.). Studii máme v majetku na účtu 019, odpisujeme a rozpouštíme dotaci. Situace se ale od doby pořízení studie změnila (pořídila se jiná budova, se kterou nebylo ve studii počítáno, přechody pro chodce budou nasvětleny a jiné změny). V letošním roce byl zhotoven projekt, který vycházel z této studie. Dále se již tato studie nebude vyžívat. Je vhodnější tuto studii převést na 042, jako součást stavby, která bude realizována v příštím roce nebo ji vyřadit úplně? Můžete mi, prosím, poradit, jak vše správně zaúčtovat?

Víte, taková studie nikdy neměla být zavedena jako nehmotný majetek, pořád vysvětluji, že projekty , studie na stavby bez realizace těchto staveb nejsou žádným majetkem. Určitě bych doporučila přeřadit na 042, odhadem rozdělit na jednotlivé stavby, případně část již vyřadit v režimu zmařené investice a část nechat na 042 jako součást stavby, co se bude realizovat. Jen ještě upozorňuji, je to problém, který řešila národní účetní rada , že je možné si stanovit, že úvodní studie, co slouží k rozhodování typu "bude se něco stavět - nebude se něco stavět" mohou jít přímo do nákladů - ne však jako DNM. Na tu 042 převeďte již v zůstatkové ceně včetně nerozpuštěné dotace. Zápis navrhuji takto: 

042 MD / -019 MD ve výši zůstatkové ceny

-079 D /-019 MD ve výši oprávek 

403 D teď bude k 042 a přeruší se její rozpouštění  do doby zařazení do majetku, kam by se tato 403 přiřadila k dokončené budově

Pokud budete část té studie vyřazovat jako část zmařené investice -chodníky, zastávka, tak 547 MD/ 042 D a proti tomu také rozpustit v transferovém podílu dotaci 403 MD /672 D. 

Opravy by šly i jinak, ale toto mě připadá nejpraktičtější k nápravě. Jen, nic si nevyčítejte, tak jak jste postupovali vy, tak to dělá hodně obcí, jen to prostě není úplně účetně dobře evidovat části DHM jako samostatný majetek na DNM. 

Realizujeme investiční akci chodník ze zámkové dlažby podél hlavní silnice v obci. 1) V souvislosti se stavbou chodníku musíme udělat dešťovou kanalizaci, rekonstrukci stávajícího veřejného osvětlení a vybudovat nově autobusovou zastávku, která tam již byla. Máme na akci z hlediska rozpočtu a z hlediska účetního pohlížet jako na celek - tedy chodník- nebo ji máme dělit na jednotlivé části - chodník, kanalizace, osvětlení a autobusová zastávka ? 2) Na vybudování chodníku dostaneme dotaci z SFDI. Vyrozumnění o schválení poskytnutí dotace jsme dostali v 7/2017, smlouva na dotaci s SFDI dosud není podepsaná. Dotace bude poskytnuta až po předání díla zhotovitelem. Její přesnou výši zatím neznáme. Kdy ji máme prostřednictvím rozpočtového opatření dát do rozpočtu? V okamžiku podpisu smlouvy s SFDI?

1. Nejprve by se mělo posoudit, zda něco z toho není náklad související s pořízením chodníku a nepatří tedy do jeho ceny. Uvádíte, že v souvislosti s chodníkem budete budovat deštovou kanalizaci. Pokud pod ním kanalizace již byla a budete jí kvůli chodníku překládat, tak by to byl vyvolaný náklad a patřil by do ceny chodníku. Takovým případem by byla i situace, kdy by se např. z důvodu stavby chodníku propadla kanalizace a vy jí museli opravit, to je pak oprava vyvolaná investicí, která patří do její ceny.  Pokud ale opravdu budete budovat novou dešťovou kanalizaci, pak je to nová samostatná stavba. Pokud jde o rekonstrukci stávajícího VO, opět se mi to takto na dálku bez bližších informací těžko posuzuje, ale pořád platí, že pokud nebudete dělat např. přeložku vedení nebo lamp VO kvůli chodníku, tak to nebude související výdaj k chodníku, ale bude se to vázat k VO, tzn. podle zásahů to bude pravděpodobně buď TZ nebo oprava stávajícího VO. Vybudování nové autobusové zastávky pak bude nejspíš kompletní obnova majetku. Pokud starou zdemolujete, měly by náklady na demolici a její ZC vstupovat do ceny nové zastávky. Trochu mě mate, jak máte dotaz formulován - "v souvislosti se stavbou chodníku", ale myslela jste to asi spíše ve smyslu, že když stavíte chodník, zároveň zrekonstuujete VO, vybudujete pod ním kanalizaci (protože pak logicky nechcete rozkopávat nový chodník) a rovnou i "obnovíte" zastávku. Jestli jsem váš záměr tedy pochopila dobře, tak ta souvislost s budovaným chodníkem tam účetně není a musíte to posuzovat z hlediska majetku samostatně (stavba chodníku, stavba kanalizace, TZ nebo oprava VO, nová zastávka). Můžete to ale určitě, když to budujete společně, účtovat na jeden převažující paragraf (u vás asi ten chodník, tedy odpa 2219), je zbytečně pracné, pokud se toho buduje víc a jsou navíc třeba i nějaké společné související náklady, rozdělovat to na jednotlivé paragrafy.

2. Sama uvádíte, že ještě neznáte přesnou výši dotace, do rozpočtu jí tedy zatím nedávejte, určitě vám jí neposkytnou dříve než s nimi podepíšete smlouvu, proto jí do rozpočtu dejte až po podepsání smlouvy.  

Po deseti letech se nechal stanovit nový LHP ve směrnici máme uvedeno, že do 60 tis. v hodnotě bez DPH není majetkem. Letos přišla faktura na 55 073,20 Kč bez DPH, vč. DPH tedy 66 638,57 Kč, do majetku jsem, ale nedala, protože byl uplatněn nárok a hodnota tím pádem byla pod 60 tis. Kč. Účtovala jsem tedy 518, 343/321 a pak platbu 321/241 (máme zvášť účet pro Lesy). Nyní mi přišel finanční příspěvek z MZE přes kraj s UZ 29017. My jsme v žádosti uváděli, že žádáme o neinvestici, že byl nárok na odpočet dph. Teď si nejsem jistá se zaúčtováním přijeti dotace...protože peníze přijdou na ČNB (dáno podmínkami) a přemýšlím nad 4116 + UZ/672 tím budu mít UZ v příjmech, ale jak je potom dostat do výdajů? Když účet 241 - nemá rozpočtovou skladbu?

Nejprve k vaší směrnici. Moc se mi nelíbí aplikovat u LHP hranici ocenění, protože podle mě z § 11 odst. 8 vyhlášky vyplývá, že o LHP máte účtovat jako o nehmotném majetku a nebo máte možnost si ve směrnici stanovit, že o něm jako o DNM účtovat nebudete. Ale oporu pro to si stanovit, že až od nějaké výše ocenění ho budete považovat za DNM,  tam nevidím. Pokud jde o dotaci na VHČ, kopírují vám sem podobný dotaz, ve kterém najdete odpověď:

15/1 2014 dotace na činnost hospodářské činnosti

V hospodářské činnosti máme mimo jiné i hospodaření v lesích. Pro HČ máme zřízený účet - 241. Dotace na lesy (obnova ...) nám chodí na účet 231/xxx obvykle v prosinci. Mám tuto dotaci účtovat proti výnosům hospodářské nebo rozpočtu? Platit faktury na práci v lese z rozpočtu nejde, když dotace příjde v prosinci. Na 241 při platbě faktur, ale nezaúčtuji UZ. Takže v rozpočtu při vyúčtování dotací nám příjem s UZ, ale nemám výdej s UZ. (náklady a výnosy dodle zaúčtování AU). Zatím to řeším tak, že v prosinci převádím částku ve výši dotací z 231 na 241, abych měla výdaje k UZ. 1) Měla byste prosím, nějaký lepší způsob? 2) U nákladů a výnosů je vhodnější AU rozpočtu nebo hospodářské?

Zpravidla jsem radila toto: 

přijmu v hlavní 231 4116 MD / 395.xx - závazek k VHČ, na VHČ 395.xx /672 AU VHČ.

Souhlas s tím, že mohu mít UZ u příjmů a nemusím u výdajů, když jsou z VHČ - tam se RS nečlení, to nemůže nikdo vytknout. Peníze přeposlat - ano, vhodné. 

U nákladů a pak i u výnosu 672 je lepší AU VHČ. 

Prosím čitatele, pokud znají lepší způsob , zda by se o své zkušenosti nepodělili. 

Doplnění - on UZ u výdajů do žádného výkazu nevstupuje, pro větší jistotu si můžete nakreslit na fa u VHČ, to by opravdu mělo plně stačit. 

V roce 2009 nechalo ZO udělat průzkumný vrt na studnu v částce cca 115 000,- Kč. V letošním roce ZO rozhodlo vrt zlegalizovat a požádalo o stavební povolení na stavbu studny. Prosím jde zařadit vrt jako nález na účet 401 a další výdaje po kolaudaci studny účtovat jako TZ? Nebo jen účtovat náklady na dohotovení studny na 021?

Průzkumný vrt na studnu patří do její ceny (podle § 55 odst. 1 písm. c) vyhlášky - průzkumné práce, i podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., která platila v roce 2009). O jeho provedení rozhodlo i ZO, správně jste ho tedy měli účtovat jako výdaj související se stavbou studny na účet 042. Předpokládám, že jste ho v roce 2009 účtovali do nákladů, pak je to oprava nákladů minulých let. Ale jelikož jste ho do nákladů zaúčtovali před účetní reformou, dostalo se to v rámci převodového můstku na účet 401, oprava teď tedy bude 042 MD/401 D, tedy tak, jak navrhujete, ale ne ve smyslu vícenálezu, ale ve smyslu opravy účetní chyby minulých let. Na účet 042 dále zaúčtujete náklady na vybudování studny a pak to celé jako stavbu studny zařadíte do majetku. Upřímně - tím, že nebyl plně schválen záměr studny, jen se zkoumalo, bylo možné i ten vrt vyhodnotit jako průzkum - připravu na investici před schválením záměru a vůbec nic by se nestalo, kdybyste nic neopravovali a vrt již zůstal v nákladech minulých let. Vrt by snad sám o sobě stavbou být neměl, ale k tomu mám málo technických informací. 

Prosím o radu, žádáme o půjčku na kanalizaci a banka nám sdělila, že musíme zrušit hospodářskou činnost (účtujeme cca 20 let), prý se s ní zkreslují výkazy (tvrdí nám, že žádná obec HČ nemá, ikdyž o ní účtuje min. 30% obcí), nám nezbývá než jejich podmínku splnit (půjčku potřebujeme). Ale radši ještě pro ověření - je někde zákonem stanovená povinost vedení HČ? Zatím zastupitelstvo schválilo zrušení HČ (od 1.1.2018) a změnila jsem všechny směrnice (také od 1.1.2018), kde se výraz HČ vyskytuje. Obec v HČ vede tyto výnosy a s tím související náklady: - pronájmy bytů, nebytových prostor, pozemků, reklamních ploch - vodovod, kanalizace (nájem vodárenské společnosti) - poskytování služeb (kopírování, fax, internet, tříděný odpad podnikatelé, služby technických služeb) - prodej zboží v infocentru - od r. 2011 živnostenský list - autokemp - od r. 2011 živnostenský list pro případ, že by obec provozovala samostatně (zatím pronajímáme). (ŽL obec zřídila v roce, kdy jsem byla na MD :-( )

No, to je hrozný nesmysl, žádné výkazy se kvůli VHČ nezkreslují. Samozřejmě má VHČ vliv na finanční výkaz FIN 2-12 M , ale právě ten se bude zkreslovat, když VHČ se povede přes něj. Banka toto vůbec není oprávněna po obci požadovat, no opravdu tedy, to jsem ještě neslyšela. Jistě, že je VHČ dána předpisy - např. jen 250/2000 Sb., co musí obec vést mimo rozpočet. Určitě nemůže být dána pro půjčku ze strany banky podmínka o zrušení VHČ, to je skoro jakoby chtěli, že nebudete obec, ale jiná právní forma. Není to nějaké nedorozumění?

Ohledně náplně VHČ - je pravdou, že jak nájmy, tak kanalizace mohou být i v hlavní činnosti, ta ziskovost je tam vždy k diskusi. To ostatní ale opravdu spíše do VHČ patří - může být i riziko diskuse s kontroly...v každém případě je to věc s bankou, takovou podmínku pro půjčku si dát prostě nemůže, je to nesmysl z jejich strany. 

K 1.1.2005 jsme zřídili Organizační složku obce - Hospodářská správa obce. Hlavní činností je vybírání nájmů obecních bytů a domu pro seniory. Zaměstnanec je referent majetkové správy, který nájemné vybírá do pokladny, má určitý pokladní limit, po překročení limitu odvádí hotovost do pokladny obce spolu s pokladními doklady. S touto hotovostí obec hospodaří dle potřeby, pokud je nadlimit, je odveden na účet do banky. Doposud toto fungovalo bez problémů, minulý týden jsem měli kontrolu z kraje a byli jsem upozorněni na § 25 odst. 7(rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce). Jde o to, že kromě vybírání nájmů nemá obec v hotovosti téměř žádné příjmy a tento bod by znamenal to, že organizační složka (za složku nejspíš starosta), odveze peníze do banky v okresním městě (v obci banka není) a zároveň peníze obratem vybere, abychom měli nějakou hotovost v pokladně. Zároveň máme organizační složku knihovnu, tak je situace ještě horší, za měsíc se vybere v průměru 100 Kč, to také dle tohoto § musí být odvedeno přímo na účet a nikoli do pokladny. Nedá se tento § něčím ošetřit, že jsme malá obec do 1000 obyvatel?

No, co na to říct, je to ustanovení zákona o ničem a k ničemu. Můžete si udělat výklad, že se tím nemyslí, že je převede na účet u banky, ale že se tím myslí, že je vedeno pro svého zřizovatele a ten příjmy je schopen měsíčně do rozpočtu proúčtovat, tím stačí jakoby vedení jen pokladny. Navíc v logice, kdy je již zavedena oddělená pokladna, jsou tyto "jakoby povinné převody" na účet zbytečné. V každém případě, pokud byste jak u knihovny, tak u bytů vedli v režimu oddělené pokladny, tak již nemůže být o žádné organizační složce ani řeč. Tak mě napadá, že bych to vyřešila asi tak, že bych zrušila organizační složky, byly by přímou součástí obce a zajistila u nich vedení pokladny v režimu tzv. oddělené, tj. když se rovnou u pokladny účtuje na RS a převody na běžný účet jsou přes konsolidační položky. 

Hrozně nerada kritizuji kontrolory, nemají to jednoduché, ale toto požadovat je sice z předpisu, ale je to nesmysl. Asi lepší by bylo se snažit, aby z 250/2000 Sb. toto vymizelo. Mezi námi - není to sankcionováno, tak se to napíše do zprávy o přezkumu jako nedostatek, vy k tomu napíšete, že v praxi nelze předpis aplikovat a tím to skončí - námitka může být klidně ve znění, jak jste dali dotaz. Ale zvažte můj návrh řešení, měli byste klid. 

Obec hodlá požádat o úvěr na rekonstrukci víceúčelové budovy ve výši asi 15 mil. Kč. Může tento úvěr sjednat s bankou, u které má svůj bankovní účet, nebo je povinna vyhlásit výběrové řízení na poskytovatele úvěru? Pokud je povinna vyhlásit výběrové řízení, považuje se za rozsah zakázky požadovaný úvěr+ předpokládaná hodnota úroků z úvěru, kterou bude obec bance hradit?. Nebo pouze předpokládaná hodnota úroků z úvěru? Úvěry jsme měli již před několika lety bez výběrového řízení, nyní jeden z adeptů na zpracování výběrového řízení tvrdí, že přijetí úvěru bez soutěže není možné. Je to pravda?

Od 10/2016 v zákoně o VŘ 134/2016, v §29 v obecných výjimkách je uvedeno, že se úvěr a zápůjčka soutěžit nemusí dle zákona o VR (písm.m). Poptávala jsem se u známých na obcích a městech a psali, že si dělají jen poptávku kvůli snížení souvisejících plateb. Omluva za původní nepřesnou odpověď!

Budujeme protipovodňové opatření a teď mi přišlo z Českého telekomunikačního úřadu, že máme zaplatit poplatek za užívání rádiových kmitočtů. Tento rok 667,00 Kč, další 4 roky 4 000,00 Kč a poslední rok 2022 - 3 000,00 Kč. Mám tyto budoucí platby někde evidovat – podrozvaha, příloha, nikde? A jak tento poplatek zaúčtovat? Nákladový účet asi 518 nebo 538 a paragraf mám 3744, ale nevím položku – 5169, 5362? Taky mě napadlo, že bych ty poplatky mohla zaúčtovat jako součást pořízení toho protipovodňového opatření? Digitální plán účtuju 3744 6119 a ústřednu 3744 6122, tak bych to dala asi k té ústředně? Letos mám na účtu 042 jen projektovou dokumentaci a náklady na realizaci veřejné zakázky a příští rok to asi dodělají a zavedu do majetku a ty zbylé poplatky za další roky bych dala jako dohadu?

Platba souvisí s používáním, nikoliv s pořízením majetku, účtovala bych jí tedy do nákladů. Nákladový účet bych zvolila 518, je to sice v zákoně č. 127/2005 Sb. nazváno jako poplatek (§24), ale správní poplatek to není (musel by být uveden v zákoně o správních poplatcích) a z hlediska RS si myslím, že to pro obsahově vhodný účet jako pro poplatek není. Platíte za poskytnutí služby, proto můžete zvolit pol. 5169, popř. by podle mě v tomto případě byla přesnější pol. 5162 (jako služba radiokomunikací). Pokud vám teď vyčíslili poplatky na další roky, je možné je evidovat na podrozvaze (účet 973,974), ale protože to není významná částka, není to nutné. O časovém rozlišení budoucích poplatků účtovat nemůžete, nemáte co časově rozlišit, letos vám nevznikl ani náklad ani výdaj, jsou to budoucí náklady i výdaje.

Během roku obec začala provozovat prodejnu. Založili jsme účet pro hospodářskou činnost (241 - účtuji bez rozpočtové skladby), ale nakupovat pro obchod se začalo již dříve. Na to jsem měla v rozpočtu připravený paragraf 2141. Kontrolou z kraje bylo doporučeno vše převést na hospodářskou činnost. Existuje nějaká položka, kterou lze z FIN-ky toto přeúčtovat na účet HČ?

Protože jste v době vynaložení výdajů ještě neměli zřízen účet pro hospodářskou činnost, měla jste je správně účtovat na pol. 8901, ta je obsahově pro váš případ přesná. Výdaje tedy na tuto pol. přeúčtujte a bude to v pořádku (231 odpa 2141 pol. xxx minus D/231 pol. 8901 D).

Naší obci bude bezúplatně převedeno osobní vozidlo od VUJ (obec), která toto vozidlo získala bezúplatně a dle dostupných informací bez převzetí pořizovací ceny vozu a jeho odpisů. Vozidlo bylo zřejmě vyřazeno a již plně odepsáno. Pokud nám VUJ toto vozidlo předá darovací smlouvou v ocenění 0,- Kč můžeme ho zařadit reprodukční pořizovací cenou dle nabídek autobazarů a odepisovat dle nově stanovené doby životnosti automobilu? Vzniklé náklady se zprovozněním vozu( registr vozidel, povinná výbava, doprava vozu, atd.) zařadit do nákladů, nebo lze též zařadit pouze vzniklými náklady do majetku. Pokud bych znala pořizovací a zůstatkovou cenu vozu je účtování jasné ale takto nevím jak správně postupovat.(Auto již převedeno v registru a fyzicky v obci.)

Když se podíváme do účetních předpisů, tak v ZoÚ se uvádí, že v případě bezúplatného převodu mezi VÚJ "účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala". V ČÚS č. 708 se pak uvádí, že byste měli navázat na výši ocenění a výši oprávek.  Předávající obec by vám tedy předně měla sdělit, jak/zda auto majetkově evidovala, abyste mohli postupovat v souladu s předpisy. Určitě tedy po nich písemně vyžadujte k tomuto vyjádření, nemůžete samozřejmě převzít majetek v nulové hodnotě. Pokud auto majetkově neevidovali, tak to nemohu posoudit, když nevím okolnosti, pokud ale nebylo vyřazeno z registru vozidel a pouze jste přepisovali majitele, tak vrak to nebyl, tzn. do majetku to pořídit podle mě měli. Omlouvám se, že neumím lépe poradit, ale u bezúplatných převodů mezi VÚJ by se opravdu mělo postupovat takto, tzn. vyžádejte si to od nich, pokud nebude součinnost, tak nezbývá, než ocenit RPC a zařadit nejspíš asi zápisem 028/088 (bude mít nejspíš hodnotu do 40 tis. Kč), ale opravdu se předně snažte s nimi toto dořešit, je to vždy věc obou smluvních stran, nejen vaše, že máte zařadit v jejich ocenění, ale i jejich, když vám to předávají. Pomohlo by i zkusit zjistit, jak o něm měli účtovat, pokud ho v majetku nemají. Jestli ho totiž dostali bezúplatně od jiné než VÚJ, tak ho měli ocenit RPC a to by vám pomohlo v tom smyslu, že byste teď také pro ocenění RPC měli argument.Jinak pak opravdu nezbývá než RPC, protože pokud o majetku neúčtovali, tak nemáte jaké ocenění od nich převzít. Související náklady každopádně v tomto případě nepatří do ceny majetku. Asi by pak chtělo udělat poznámku o ocenění RPC i do přílohy závěrky jako odchylku od metody. Vždy doporučujeme, aby si pořádek v majetku udělal předávající. Auto nemohli mít "vyřazené", když ho pak následně předali, měli ho mít v majetku v ocenění dle platných předpisů. 

Opravovali jsme okna a dveře v domě, který je v katastru veden jako občanská vybavenost ( bývala zde prodejna). Dvě třetiny domu jsou byty a jedna třetina slouží jako klubovna hasičů. Na opravu jsme dostali dotaci z POV. Faktury máme vystavené v režimu PDP. Prosím o radu, jakou sazbu máme použít.

Dle mého názoru je při určení, zda se jedná o bytový dům, rozhodující, zda více než polovina prostor je určena k trvalému bydlení. Tak to vyplývá dle mého názoru i ze zákona, jak jsem popisoval v manuálu k DPH týkajícím se sazeb daně. GFŘ nicméně ve své informaci dle mého názoru protiprávně uvádí, že by se mělo vycházet z katastru nemovitostí, byť je zde chybný zápis (což je asi Váš případ). Dle mého názoru je to neudržitelné, já bych v případě, který popisujete, aplikoval sazbu 15% (bytový dům), pokud je tam prokazatelně většina ploch určená jako byty (prokazatelné nějakou kolaudací ...).

Jinak opakuji - problematiku popisuji v manuálu k DPH v části věnované sazbám daně. ZN

Obec kupuje - zrekonstruovaný historický unikát ručního hasičského vybavení, použitelný pro výstavní, studijní a reprezentační účely - takto je to uvedeno ve smlouvě. Zaúčtovat? 042/ 231 §5512 pol. 6127 a zařadit 032/042 a tedy neodpisovat.

Předpokládám, že jste ho za těmi účely pořídili, jinak s Vámi souhlasím, navržené účtování máte správně.

Máme dvě hospodářské činnosti a tudíž na každou samostatný účet 241.¨Bohužel v jedné činnosti jsme měli velké výdaje a tak bychom si do ni chtěli z té druhé převést finanční prostředky. Je to možné ? Musí převod finančních prostředků schválit zastupitelstvo nebo může rada. Zaúčtovala bych výdej z jedné 262 MD / 241 D a příjem na druhé 241MD/262 D.

Nemusí toto nikdo schvalovat, volné finance z jedné VHČ do druhé VHČ lez převádět libovolně, lze je i převádět z a do rozpočtu  - tam se však položky 4134 a 5341 rozpočtují, protože nejsou konsolidační. Klidně udělejte převody mezi VHČ kdykoliv a jakkoliv potřebujete. Pokud ty VHČ třeba vede někdo na mandát, tak si dejte analytiku k 262, abyste měli přehled, kde jste si které peníze vzali pro vnitřní přehled o okruhu jednotlivých VHČ. Pokud obě vedete v rámci obce, není potřeba ani toto. 

Obec provádí od r. 2016 sanaci svahů. Na akci nám byla poskytnuta investiční a neinvestiční dotace z kraje. Dodatkem ke smlouvě je nyní změna v tom, že je celá dotace pouze investiční. V r. 2016 jsme měli neinvestiční způsobilé náklady 482.400 Kč a tyto musím nyní převést na investiční, zaúčtuji 042 MD/408 D (splněna významnost). K 31.12.2016 jsem účtovala u této akce odhad výnosů ve výši uznatelných nákladů u investiční i neinvestiční dotace. Jakým účetním zápisem provedu přeúčtování odhadu výnosů u neinvestiční dotace 482.400 Kč (účtováno 388 MD/672D), potřebuji tuto částku dostat na 403 D. Napadá mě opět použití účtu 408? Nebo bych účet 408 úplně vynechala a vše bych pouze zaúčtovala 042 MD/403 D a tím bych částku 482.400 Kč dostala na nedokončený majetek a na odhad výnosů u investiční dotace? Ve stejné věci mám ještě jeden dotaz a to, že obec stavbu nedokončí a převádí se na kraj. S dodavatelem byla uzavřena dohoda o narovnání (vyčíslení nákladů spojených s ukončením stavby). Je správně zaúčtováno 042 MD/321 D? Děkuji za odpověď

Dohadu neinvestiční dotace opravíte na investiční stejným principem jako jste opravili náklady. Je to oprava výnosů ve významné částce - nemělo to být ve výnosech v loňském roce, proto je letos snižujeme, ale ne na stejném výnosovém účtu, ale protože je to významná částka, tak opět s použitím účtu 408, opravný zápis zaúčtujete tedy 408/403. K tomu jen poznámka - máte přiznanou dotaci 100 %, že jste dohad dotace dělali ve výši vynaložených nákladů? Možné to ale je, jinak se dělá dohada dotace ve výši náklady x procento dotace. Použití účtu 408 je zde v souladu s jeho obsahovou náplní, určitě by účetně nebylo správně zaúčtovat to bez jeho použití rovnou zápisem 042/403, jak navrhujete.

Ohledně převodu nedokončené investice na kraj, možné to určitě je, sice pak tedy poskytli dotaci vlatsně na svůj majetek, ale když to bude v souladu s podmínkami... Bývá to běžné např. ve vztahu obec/DSO, ale to je případ, kdy DSO dostane dotaci, členské obce také přispějí a po skončení udržitelnosti to DSO převádí do majetku obcí. Z účetního hlediska to každopádně problém není, zaúčtujete to jako (předpokládám bezúplatný) převod nedokončeného majetku mezi VÚJ, tzn. zápisem 403 MD ve výši dotace, 401 MD zbytek/042 D. Kraj to přijme do majetku opačnými zápisy. Tou dohodou o narovnání asi myslíte situaci, že jelikož dílo nedokončíte, tak zaniká původní závazek k dodavateli dokončit a zaplatit celé dílo a je nahrazen novým - musíte mu zaplatit náklady spojené s ukončením stavby. V tom případě by se to dalo vzít jako analogické k § 55 odst. 1 písm. j) vyhlášky, kde se uvádí, že "zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů", se považují za náklady související  se stavbou - jelikož vy budování ukončujete s tím, že to dokončí kraj, považovala bych to za výdaj související se stavbou a zaúčtovala tedy platbu tak, jak navrhujete.

Obec začíná budovat kanalizaci a zároveň s ní vodovod. Všechny doposud známe výdaje - ať už projektovou dokumentaci či správní poplatky účtujeme odděleně ( kan.x vodovod) na účet 042. Nyní nám přišla faktura od firmy,která nám pomáhá s administrací žádosti o dotaci ( na fa je technická pomoc při přípravě projektu). Mám tuto částku také započítávat na účet 042? z faktury není jasné kolik Kč je za tech.pomoc s kanalizací a kolik s vodovodem, protože obě akce jsou provázané. Celková částka k platbě bude 145 000-,Kč placeno ve splátkách (od podání žádosti až po celkové závěrečné vyhodnocení). Ten samý případ bude i s platbou pro firmu,která nám řídí výběrové řízení na zhotovitele(cca 60 000,-Kč) Toto vše bude v řádu let. Nevíme zda toto vše má také vstupovat do pořizovací ceny kanalizace?

Nejprve záleží, jak to máte ošetřeno ve směrnici. Podle ČÚS č. 710 si totiž máte ve směrnici stanovit, zda náklady na administraci dotací považujete či nepovažujete za náklad související s pořízením majetku. Toto je potřeba mít rozhodnuto a postupovat podle toho. Pokud ne, účtovali byste to do nákladů (účet 518, pol. 5169). Pokud to však budete považovat za související náklad (což je častější), pak, jelikož se to váže  k pořizování dvou majetků, je potřeba to mezi ně rozpočítat. Určitě máte nějaký rozpočet, kolik bude stát kanalizace a vodovod, tak tyto odhadované náklady sečtete a zjistěte podíl zvlášť kanalizace na celku a zvlášť vodovodu na celku (vodovodu + kanalizace) a tímto procentním podílem pak výdaje, které souvisejí s obojím, rozpočtete. Je to tak i v souladu s ČÚS č. 710.

Platba za výběrové řízení je pak jasným nákladem souvisejícím s pořízením majetku, patří tedy na účet 042, pol. 6121.  U splátek jen pozor, pokud budete mít splatnost za déle než rok, pak byste měli předepsat celý závazek 042/459 (pokud splatnost do jednoho roku, tak klasicky přes účet 321, i když budete platit "postupně"¨). 

Při pořizování propojených inv. celků lze do rozpočtu zvolit převažující odpa a evidovat celou akci pod jednou 042 i pod jedním odpa a až po dokončení  investice nadefinovat jednotlivé stavby. Lze však  samozřejmě i postupovat tak, jak jste zvolili a dělit rovnou. Jen se pracnost s dělením dost zvyšuje u každého společného vedlejšího pořizovacího nákladu.