Dotazy

Obec požádala SZIF o dotaci na lesnickou techniku - malotraktor. Malotraktor jsme koupili a zařadili do majetku v červnu 2017. V červenci byla podepsána Dohoda o poskytnutí dotace se SZIF ve výši 417 350,- Kč. K datu podpisu dohody jsem zaúčtovala výši dotace 915 MD/999 Dal a 388 MD/403 Dal. Fakturu jsme uhradili také až v červenci, úhradu jsem rozúčtovala na dotaci EU (UZ 89502, NP 0275), dotaci ČR (UZ 89501, NP 0271) a vlastní podíl (NP 0271) podle Dohody. V říjnu nám došlo Oznámení o výši dotace, kde je dotace nižší a ještě je snížena o sankci. Nová výše dotace je 282 650,- Kč (rozepsáno na dotaci z EU a z ČR). Tato částka nám přišla na účet také v říjnu. K datu Oznámení bych zaúčtovala výši skutečně přiznané dotace 346 MD/ 388 Dal. A k datu přijetí peněz 231 MD/ 346 Dal a 999 MD /915 Dal. Co ale se zbylou výší dotace? Obec podala odvolání a stále ještě čekáme na vyjádření SZIF. Mám k datu Oznámení přeúčtovat rozdíl na 403 MD/388 Dal a 672 MD/403 Dal a 999 MD/915 Dal? Nebo mám počkat jak dopadne odvolání? Také nevím, co s rozpočtovou skladbou, jestli mám opravit zaúčtování úhrady už v říjnu tak, aby UZ, Np a vlastní podíly odpovídaly Oznámení o výši dotace, nebo mám počkat jak dopadne odvolání? Dále jsme v říjnu zakoupili k malotraktoru radlici a válečkový sypač (bez dotace). Mohu použít položku 6123 jako na malotraktor?(malotraktor je s SPZ)

Dotaci vám tedy v podstatě přiznali až po zařazení majetku. Chápu, že protože jste měli podmínky splněné (majetek pořízen), tak jste účtovala dohadu dotace, abyste jí mohla začít rozpouštět s odpisy (což jste předpokládám dělala), na druhou stranu váš příklad krásně ilustruje to, že i když máte majetek již pořízen a dotaci přiznanou až následně, tak se ale stejně může stát, že vám jí nedají v celé původně přiznané výši (hrají tam roli i ostatní podmínky).  Je sice pravda, že podle ČÚS č. 709 se nepřesný odhad dotace jednorázově zúčtovává do výnosů, ale u vás je situace trochu odlišná - jednak vám dotaci přiznali  až po zařazení majetku (i když v jednom roce), což je případ, který předpisy není upraven a vyúčtování proběhlo nedlouho po zařazení v jednom účetním období, tak bych v tomto případě nezúčtovávala rozdíl do výnosů, ale spíše provedla opravu účtu 403, tzn. doporučovala bych jen zápis 403/388 (bez zúčtování 672/403) a upravit TP. Jestli s tímto zápisem počkáte na výsledek odvolání, to zvažte. Snad byste informaci o tom, jak to dopadlo, měli mít do konci roku, tak byste počkat mohla, ale také záleží, jak moc si myslíte, že máte šanci uspět. Ohledně opravy rozúčtování značení u výdajů, tak kdybychom byli úplní puntičkáři, tak jste výdaje zpětně neměli značit, když jste ještě neměli dotaci přiznanou, tak správně dopíšeme jen na doklady. Ale ve vašem případě bych to asi tak nechala, každopádně max. do konce roku opravte.

 Jinak u dotací přiznaných až po zařazení majetku si můžete i rozhodnout, zda je nebudete účtovat rovnou do výnosů, tam ale doporučujeme určitě aplikovat významnost a když je to takto krátce po sobě, tak jste s tím určitě naložila správně, když jste jí na účet 403 zaúčtovala. Např. však Jihočeský kraj v metodice neuznává u 403 významnost a chce dotaci na 403 vždy. 

Radlice a sypač budou určitě určené přímo na malotraktor, samostatně funkci nemají, proto byste z toho měla vytvořit soubor na účtu 022, pol. tedy můžete použít 6123 (podle hlavní věci v souboru).

Dozvěděla jsem se, že z pokladny obce můžu proplácet doklady, které jsou v maloobchodě uhrazeny pouze hotově. Doklady, které byly hrazeny vlastní platební kartou by se neměly proplácet. Prý by se to dalo zneužít a proplatit dvakrát. Hlava mi to moc nebere. Pochopila bych to, kdyby podnikatel OSVČ měl jeden účet a platil by kartou. Pak by to měl na výpisu z účtu a ještě by si to mohl proplatit v pokladně. Ale když půjdu já - účetní a zaplatím nákup kartou z mého osobního účtu a nechám si proplatit na obci v pokladně, tak se tento nákup na účtu obce vůbec neobjeví. Částku nákupu, která je na haléře, zaokrouhlím běžným způsobem. Tento postup si myslím bude i pro spolkovou činnost.

Nevidím vůbec žádný problém v tom, když doklad zaplatíte ze svého, ať už hotovostí nebo platební kartou a pak donesete doklad k proplacení. Měli byste si to ale raději nastavit ve vnitřních předpisech, jak budete postupovat, např. určit, že v tomto případě budete doklad proplácet zaměstnancům hotově, aby v tom pak třeba nevznikala nedorozumění.  Druhá možnost by byla dávat vám na nákup zálohu z pokladny a tu pak vyúčtovat. Jinak k příjmům a výdajům platební kartou (ale jiná, běžnější situace - na účet/z účtu obce) je to pěkně vysvětleno v dotazu ze 17.3.2016 "Platební karty". Můžete ten dotaz ale trochu analogicky použít ve smyslu účtování pokladny při použití platební karty. Jen pořád přemýšlím o tom zneužití, jak by se to mohlo proplatit 2x, vždyť ten paragon mám vždy jen jeden? Mám strach, zda mi neuniká nějaká možnost zneužití, ale nenapadá mě, jak zneužít? 

Rada obce rozhodla o poskytnutí finanční odměny ve formě daru ve výši 10 tis. Kč fyzické osobě z jiné obce. Jedná se o odměnu za autorství projektu Inteligentního nakládáni s odpady. Na základě tohoto projektu naše obec zvítězila v soutěži Energy Globe. Je možné poskytnout takový dar bez uzavření smlouvy? Tento člověk má s obcí uzavřenou SOD na zpracovávání výsledků třídění a každý měsíc si fakturuje za provedené služby související se sběrným dvorem? Obec má také vnitřní směrnici na poskytování darů a v této směrnici je přesně stanoveno, na jaký účel a komu se finanční dary vyplácejí. Je tam i poskytování ostatních darů (nevyjmenovaných), ale tam se jedná o poskytování věcných darů a nikoliv finančních. Je nutné se touto směrnicí řídit, nebo stačí rozhodnutí rady? Poskytnutí daru zaúčtuji 572/345, 345/231 par.3725 pol. 5492

Na poskytnutí peněžního daru není potřeba uzavírat smlouvu v písemné formě. Dar je neúčelový, je tedy jedno za co/na co ho poskytnete, nijak to ani není potřeba dávat do souvislosti s tím, že pro vás vykonává nebo vykonal nějakou činnost, je to vaše právo mu finanční dar poskytnout, pokud se tak rozhodnete, jen nesmí být účelový a v souvislosti s výkonem nějaké činnosti (především kvůli odvodům - daň, popř. SP, ZP). Nevím, jak jste to měli zorganizováno, že vám zpracoval projekt, který jste pak použili, nejsem si tedy úplně jistá, jestli jste to neměli spíše řešit v pracovněprávní rovině. Na druhou stranu, pokud vám např. projekt zpracoval zdarma nebo i za peníze a vy jste z toho měli nějaký prospěch, tak pokud ho chcete za to "odměnit", tak by to neměl být problém. Pokud jde o směrnici k poskytování darů, tak účel byste k poskytování darů opravdu neměli vázat, dar by měl být bezúčelový, aby vám pak nebylo vytknuto, že máte poskytnout dotaci. Ale je pravda, že účelovost je pojata spíše ve vztahu k tomu, zda požadujete nebo nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, záleží tedy, jak to máte přesně ve směrnici stanovené, každopádně předně je potřeba postupovat vždy podle zákona, tzn. nechat dar schválit, což jste udělali, to je určitě dostačující podklad k vyplacení daru. Navržené účtování máte správně. 

1. Prosím o radu, jak mám zaúčtovat „talk show“ umělce. Vystoupení bylo uhrazeno hotově manažerovi umělce (dostali jsme příjmový doklad ) a následně bylo od občanů vybíráno vstupné – byly prodávány vstupenky. Účtovat budu 518 a paragraf 3319, ale nevím, zda použít položku 5041 nebo 5169. Jak mám zaúčtovat příjem peněz za vstupné ? Asi paragraf 3319, položka 2111, ale nevím, jaký použít výnosový účet …. Započítává se příjem ze vstupného do obratu k DPH ? 2. Máme pohledávku od neplatiče za popelnice ve výši 1.750,-Kč, která s největší pravděpodobností nebude letos uhrazena, možná bude uhrazena v příštích letech. Mohu ji k 31. 12. 2017 převést na podrozvahu ? Nebo ji musím vést stále v pohledávkách a počítat opravné položky ? (Ve směrnici máme uvedeno, že se souhlasem starosty se můžou pohledávky do 2.000,- převádět na podrozvahu, ale nevím, zda je tento postup stále možný ... ).

1. Můžete v podstatě použít obě, obsahově je ale bližší položka 5041, když se jedná o platbu umělci za umělecký výkon, účet 518 je správně. Vhodný výnosový účet pro vstupné je 602. Příjem ze vstupného, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet podle § 61 e) zákona o DPH, nevstupuje do obratu.

2. Zaúčtováním do podrozvahy sice pohledávka nezaniká, tzn. není na to potřeba souhlas ZO, ale na druhou stranu byste měli pohledávky do podrozvahy zařazovat v okamžiku, kdy jsou pro to splněny podmínky - viz bod 5.3 ČÚS č. 706, tedy nejčastěji jsou to případy, kdy jsou promlčené nebo u kterých z nějakého důvodu upustíte od vymáhání, nebo nedobytné (popř. takové, které za nedobytné považujete v souladu s vaším vnitřním předpisem). Tím, že přesunete pohledávku do podrozvahy v účetnictví, zobrazujete určitý problém s vymáháním, nevidím zde tedy správné určit si ve směrnici limit, do kterého automaticky pohledávky převádíte do podrozvahy, bez posouzení ostatních okolností. Domnívám se, že ve vašem případě, kdy je to neuhrazená částka z letošního roku a navíc sama uvádíte, že její úhrada je v budoucnu možná, tak pokud v současné době nemáte informaci o tom, že by se z nějakého důvodu její vymahatelnost snížila, patří do rozvahy s tím, že za každých devadesát dní byste k ní měla vytvořit OP (OP lze zaúčtovat  i jednorázově k 31.12.). Ve směrnici si můžete stanovit významnost pro tvorbu OP mj. i podle četnosti dlužníků (platí zde nepřímá úměra - čím více dlužníků, tím nižší významnost byste si měli stanovit) - ale někteří kontroloři v případě OP k pohledávkám nechtějí významnost akceptovat, případně i v souladu s ČÚS si stanovit v jakých případech považujete pohledávku za nedobytnou. Způsob, jakým to máte aktuálně upraveno, nevidím jako správný, znění směrnice doporučuji upravit podle výše popsaného.

Prosím o radu se zaúčtováním: Hasiči-dopravní automobil, 2 investiční dotace: 1/ - květen 2017 Rozhodnutí MV o poskytnutí dotace 450.000,-Kč (Ex ante), UZ 14984 - říjen 2017 poskytnutí dotace, došla FA na dopravní automobil - listopad 2017 zaplacení FA, bude zaslána závěrečná zpráva 2/ - květen 2017 Sdělení o udělení individuální podpory z Krajského úřadu 300.000,-Kč, UZ 00020 - červen 2017 podepsána Smlouva s Krajským úřadem - listopad 2017 bude zaslána závěrečná zpráva s vyúčtováním, poté bude poskytnuta dotace.

1. Rozhodnutí MV v květnu - účtování do podrozvahy zápisem 915/999 (ke všem SÚ zvolený org) ve výši dotace 450 tis. Kč . Poskytnutí dotace ex ante v říjnu - účtujeme o záloze, u vás krátkodobá 231 ÚZ 14984 +org pol. 4216 MD/ 374 D. Předpis faktury 042/321, úhrada faktury 321/231 ÚZ 14984 a org ve výši dotace 450 tis. Kč, ÚZ 00020 ve výši podpory z KÚ 300 tis. Kč, zbytek (vlastní podíl) jen org odpa 5512 pol. 6122. Pokud považujete zaslanou závěrečnou zprávu za dostatečný podklad k provedení vyúčtování dotace z MV, můžete zaúčtovat 346/403, pokud ne, tak k datu splnění podmínek k užívání a tedy zařazení vozidla do majetku musíte dotaci dohadovat zápisem 388/403 (následné vyúčtování např. až vám zprávu potvrdí by bylo 346/388).

2. K datu podepsání smlouvy účtování dotace do podrozvahy opět zápisem 915/999. Je to dotace ex post, tzn. vyúčtování byste měla zaúčtovat 348/403 a přijatou dotaci pak 231 ÚZ 00020 + org pol. 4222/348. Jelikož obě dotace budou pravděpodobně vyúčtovány v měsíci zařazení majetku (případně uděláte dohadu), budete je tedy obě mít na účtu 403 a od prosince je začnete  spolu s odpisy auta rozpouštět.

1.Dokončili jsme 1. etapu rekonstrukce VO a budu po kolaudaci zařazovat do majetku jako TZ. Příští rok se bude dělat další etapa. Do hodnoty zařazovaného majetku bych potřebovala načíst i část projektové dokumentace a některých dalších nákladů, které jsou vynaložené najednou na všechny etapy, a nejsou u nich rozděleny náklady na jednotlivé etapy. Toto není bohužel ani u projektu (ten je na obě etapy, bez rozdělení) a ani nemáme rozpočet na druhou etapu V.O. Jak mám, prosím, postupovat ? Stačilo by, např. kdyby starosta napsal prohlášení, že první etapa VO tvoří 30 % z celkových nákladů , a já bych potom z účtu 042 odúčtovala 30 % projektu ?. 2.Dostali jsme neinvestiční dotaci od MZ, program 12966-Údržba a obnova kulturních a venkovních prvků, na údržbu hřbitovní zdi. Realizace a závěrečné vyhodnocení bude v příštím roce. K datu přijetí Rozhodnutí jsem zaúčtovala výši dotace 955/999+ORG. Nyní budu proplácet první fakturu, a nejsem si jistá, zda ji mám celou zaúčtovat s UZ 29027+ORG (financování je celé ze státního rozpočtu), a takto účtovat všechny další faktury až do vyčerpání výše poskytnuté dotace, a další faktury už jenom s ORG,nebo zda mám všechny faktury rozdělit na část s UZ a část bez UZ dle poměru dotace a vlastních zdrojů. Ještě prosím o radu, jak vypočítat dohadu (388/672) ke konci roku na již zaplacenou částku. Moc Vám děkuji za odpověď.

1. Podle ČÚS č. 710 máte dvě možnosti. Buď máte související vedlejší pořizovací náklady rozpočítat podle "podílů zjištěného ocenění jednotlivého pořizovaného dlouhodobého majetku na součtu zjištěného ocenění veškerého souvisejícího dlouhodobého majetku nebo jiným průkazným způsobem." Pokud nevíte, kolik bude druhá etapa stát, musíte tedy použít postup "jiným průkazným způsobem", kvalifikovaný a něčím podložený odhad by měl být dostačující - např. výpočtem, že v první etapě se opravovalo x lamp, stálo to x Kč, ve druhé etapě se bude opravovat xy lamp, očekáváme, že to bude stát xy Kč a tak vlastně zjistíte poměr a procento, kterým náklady rozpočtete.  Ale hlavu si s tím dělat nemusíte, do majetku se to dříve či později dostane. Když si určíte nějaké to rozdělení, tak pak procenticky zařadíte ty společné výdaje související s první etapou VO do majektu (021/042), zbytek zůstane na účtu 042 až do dokončení druhé etapy.

2. Pokud je podle rozhodnutí vypořádání za déle než jeden rok od data rozhodnutí, volíte správně dlouhodobý účet 955. Jednotlivé faktury byste měla rozúčtovávat poměrem dotace s ÚZ a org a vlastní podíl jen org a takto postupně značit až do výše dotace. Podle ÚZ je dotace neinvestiční, RS tedy bude odpa 3632 pol. 5171 (zeď budete nesjpíš opravovat). Dohadu ke konci roku vypočtete tak, že vynaložené výdaje vynásobíte procentem přiznané dotace. Např. pokud vynaložíte 15 tis. Kč a dotaci máte 85 %, tak výdaje kryté dotací jsou 12750 Kč, v této výši tedy uděláte dohadu, v podstatě odhadujete výši dotace, kterou by vám na vynaložené výdaje poskytli. Nezapomeňte mít zbývající výdaje a dotaci v rozpočtu na příští rok.

Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace - pečovatelská služba. Rada města jim schvaluje veškeré dokumenty, které ze zákona schvalovat má. Nyní jeden radní požaduje po příspěvkové organizaci předložení veškerých vyplacených mezd jmenovitě po jednotlivých pracovnících PO za uplynulý rok. Mzdy PO financuje obec s přispěním dotace z krajského úřadu. Má radní oprávněný nárok na tuto informaci?

Dotaz se netýká účetnictví, jsou k tomu protichůdné judikáty, jediné, co můžeme předat, je aktualita z 1.11. 2017 na stránkách: Výňatek je uveden níže, jinak je vhodné poradit se s vašimi právníky nebo vyjít z toho, co je uvedeno níže. Vím z praxe, že se různě ohýbají takové požadavky, např. se neuvede jméno, jen funkce a plat apod. Moc nevím,  jak bych si v praxi s testem proporcionality uměla poradit...

Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může za určitých podmínek odmítnout poskytnutí informací o platu zaměstnance (ústavně konformní výklad § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím)

01.11.2017

Informace o platu zaměstnance je osobním údajem, při jehož (ne)poskytnutí musí zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím důkladně zvážit střet práva na ochranu soukromého života zaměstnance a práva na informace ve veřejném zájmu. Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu.

Ústavní soud, Brno, TZ 121/2017

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) vyhověl ústavní stížnosti, neboť shledal, že statutární město Zlín poskytnutím osobních informací o platech svých zaměstnanců porušilo základní právo stěžovatelů na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a základní právo stěžovatelů na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů, a zakázal mu v porušování práv pokračovat. Se stížností spojený návrh na zrušení § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím byl odmítnut, neboť napadené ustanovení lze vyložit ústavně konformním způsobem.

Stěžovatelé jsou, případně v roce 2014 byli, vedoucími zaměstnanci statutárního města Zlín. Město na základě žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytlo žadateli - spolku Právo ve veřejném zájmu z. s. - nejprve pouze anonymizované údaje o mzdách a odměnách vedoucích zaměstnanců za rok 2014, později na základě opakovaných odvolání žadatele poskytlo i přes výslovný nesouhlas stěžovatelů požadované informace včetně jmen a funkcí jednotlivých zaměstnanců. Stěžovatelé se poté obrátili rovnou na Ústavní soud, ačkoliv ještě nevyčerpali všechny procesní prostředky. Jsou totiž toho názoru, že stížnost svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy a vzhledem ke konstantní judikatuře v rámci správního soudnictví by žaloba nebyla efektivním prostředkem k ochraně jejich práv. Statutární město Zlín ve svém vyjádření uvedlo, že se v plném rozsahu s ústavní stížností i jejími důvody ztotožňuje, nicméně ve světle rozhodnutí nadřízených orgánů a rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012-62 mu nezbylo, než požadované informace i přes nesouhlas s tímto postupem poskytnout.

Paragraf 8b zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že: 1. Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území. 3. Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Ústavní soud po zvážení všech okolností projednávané věci dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. V odůvodnění svého nálezu odkázal také na relevantní judikaturu Soudního dvora Evropské Unie a Evropského soudu pro lidská práva (body 77 – 101).

Z článku 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako z článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících svobodu projevu, plyne i právo na informace ve veřejném zájmu, jež mohou zahrnovat i osobní údaje jednotlivců, týkající se jejich odměn za práci.

Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní; pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, chráněného článkem 10 Listiny a článkem 8 Úmluvy, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná. Takovou povinnost mají i všechny subjekty aplikující relevantní právní úpravu, obsaženou v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tj. osoby poskytující informaci, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví.

Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může odmítnout poskytnout žadateli informaci o platu zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.

Ze shromážděných podkladů je v nyní posuzované věci zřejmé, že zaměstnavatel stěžovatelů jako povinná osoba ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a pod tlakem rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 55/2012 osobní údaje stěžovatelů žadateli poskytl, aniž by se jakkoliv vyrovnal se skutečností, že takové poskytnutí informací je zásahem do ústavně chráněného práva na ochranu soukromého života svých zaměstnanců.

Ve výše zmíněném rozsudku rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že plat, mzda či jiné ohodnocení vyplacené z veřejných prostředků, jsou v zásadě vždy, až na několik málo výjimek, příjmem z veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., a z tohoto důvodu by měly být ve většině případů zveřejněny. Rozhodnutí formulovalo dva okruhy výjimek z povinnosti zveřejňovat výši platů, a to pokud se osoby na činnosti podílejí nepřímo a nevýznamně, a dále, pokud nevyvstávají pochybnosti, zda jsou prostředky vynakládány hospodárně.

Ústavní soud nesouhlasí se závěrem Nejvyššího správního soudu, že test proporcionality není třeba provádět při posuzování jednotlivých konkrétních případů, protože takový test prý provedl již zákonodárce při formulaci ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv, musí soudy a správní orgány zvážit význam a intenzitu dotčených práv. V posuzované věci spočívalo pochybení statutárního města Zlín v tom, že při rozhodování o žádosti žadatele neprovedlo nezbytný test proporcionality.

Ústavní soud konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16 je dostupný  zde (609 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Obracím se na Vás z následujícím dotazem: v roce 2016 vybudovalo město kompostárnu pořízenou částečně z dotace. Zařazena byla k 31.12.16. Nyní jsem obdržela fakturu za projektovou dokumentaci vč. správního poplatku za územní rozhodnutí na vybudování odběrného místa el. energie. Dále bude ještě fa za samotné práce s tím spojené. Částka přesáhne Kč: 40 tis. Jedná se o TZ této stavby nebo náklady? Dne 29.5.17 jste odpovídala na dotaz zřízení odb. místa, kde píšete že se nejedná o žádnou stavbu. Ale to je asi trochu jiný případ. Chápu to dobře? Prosím o radu včetně zaúčtování i rozpočtově. A ještě bych reagovala na Vaši odpověď ze 3.11.17 dotace z IROP. Mám ten samý případ a ještě k tomu navíc neinvestiční výdaje, které jsou také předmětem dotace. Tyto výdaje označím UZ NIV SR 17015, NZ 1071 + org. a UZ NIV EU 17016, NZ 1075 + org. a 10% vlastní podíl jen NZ 1071 + org.? Děkuji za odpověď.

Dotaz, který zmiňujete, se týkal toho, že podle vyhlášky je náklad související s pořízením majetku úhrada podílu na "oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,". Pokud tyto náklady hradíte během výstavby, zahrnujete je do ceny majetku, pokud je stavba již dokončena a v užívání nebo pokud  tento výdaj nesouvisí s žádnou stavbou (viz právě ten dotaz, kdy oni nic nebudovali, prostě jen chtěli zřídit OM na návsi), je to náklad (příp. vzniklý až po zařazení majetku do užívání), pak se jako náhradu nákladů ČEZu účtuje na účet 549, odpa podle účelu, pol. 5909. Vy jste ale hradili PD a budete mít i územní rozhodnutí, tak to asi ke kompostárně budujete novou elektropřípojku?. Nejsem technik, tak to takto bez dalších informací neumím dost dobře posoudit, ale domnívám se, že chcete zřídit připojení elektřiny ke stavbě kompostárny. V tom případě bych teď, když už máte kompostárnu zařazenou, budovala elektropřípojku k ní jako samostatnou stavbu - PD a poplatek byste účtovala 042/321, úhrada 321/231 odpa 3633 pol. 6121, takto i provedené práce a po dokončení zařazení na samostatné i.č. zápisem 021/042 . I pokud byste v té souvislosti hradili výše uvedené - tedy podíl ČEZu, zahrnula bych ho do ceny přípojky, protože to je případ, kdy tuto náhradu nákladů jim platíte v souvislosti s budováním stavby. Předpokládám, že vlastníkem přípojky budete vy, když platíte PD a poplatek za územní rozhodnutí, to si jinak myslím zajišťuje ČEZ, když je to jeho kabelové vedení. Odpověděla jsem Vám tak, jak si myslím, že to u vás je, ale nevím, čeho konkrétně se PD týká, jak to máte technicky řešeno, ale když zmiňujete tu kompostárnu, tak jsem vyšla z toho, že asi budete budovat nový pilíř a z něj kabel - připojení až do kompostárny?

Pokud jde o značení neinvestiční dotace, to je analogické ke značení dotace investiční, máte to tedy správně, k odlišení investice a neinvestice v tomto případě slouží odlišný ÚZ, NZ a princip jeho používání zůstává stejný. Samozřejmě také musíte neinvestiční dotaci správně promítnout ve výdajích - tím, že jsou kryty neinvestiční dotací, musí být také neinvestiční.

Pořizujeme v budovách MŠ (ve vlast.obce) elektronické zámky. Na fa je rozepsáno el.vedení a další součásti – např. řídící jednotka – klávesnice upevněná na zdi cca Kč 8.000,- , magnety do dveří-el.zámky Kč 5.000,-, bezkontaktní snímač-čtečka Kč 1400,-, nouzová tlačítka Kč 800,-, zálohov.pulsní zdroj (připevněn na zdi) Kč 2.500,- , karty pro přístup uživatelů Kč 40,-/ks a program. Účtovat budu podle pokynu D22 – el.vedení = TZ budovy. Řídící jednotku, bezkont.snímač, nouz.tlačítka, zálohov.pul.zdroj bych naúčtovala na jednotlivé 028 (nepřesahují hodnotu Kč 40 tis.na budovu). Magnety do dveří a karty pro uživatele bych nejraději dala také do TZ, magnety nejsou „skoro“ ani vidět a karty se předají rodičům (evidence se samozřejmě povede). Chtěla bych vše zaúčtovat pokud možno co nejjednodušeji, aby i při inventarizacích bylo vše přehledné. A dále ještě evidence celé akce – TZ navýším hodnoty budov a ostatní komponenty převedu do evidence MŠ. Mohu tento převod udělat bez vyjádření rady obce, když zdůvodním, že celá akce již byla odsouhlasena ve schváleném rozpočtu jak radou, tak zastupitelstvem obce a převod je pouze účetní záležitost?

Vzhledem k tomu, že při rozhodování, zda je provedený zásah samostatná věc či součást budovy, máme přihlédnout k její funkci a účelu, pak mj. i v souladu s judikturou, která se v této oblasti vyvíjí a i vzhledem ke společenské situaci doporučujeme zabezpečení škol považovat spíše za TZ budovy. Tedy celé bych to účtovala jako TZ, i s těmi rozvody vám to asi vyjde jako "nadlimitní", ty karty bych ale dala na mateiál, jejich mimoúčetní evidence tím není vyloučena. Ohledně toho případného převodu movitých věcí (či jiného majetku) na PO záleží, jak to máte upraveno ve zřizovací listině. Pokud máte v ZL přímo uveden, který majetek jste jim svěřili, tak každé další svěření dalšího majetku k hospodaření musí schválit ZO jako změnu ZL. Jestli to ale máte ošetřeno např. tak, že majetek jim předáváte k hospodaření na základě předávacích protokolů a určili jste orgán, který převod schvaluje, tak to tak také lze, musíte zkrátka postupovat podle znění ZL.

Jde mi o účtování dotace z Integrovaného regionálního operačního programu -IROP. Mám před sebou 1.fakturu. Účelové znaky jsou mi jasné investiční výdaje SR - UZ 17968 a investiční výdaje EU UZ 17969, ale nejsem si jistá zdrojem. Podle číselníku nástrojů je Integrovaný regionální operační program 2014+ - 107 SR 1 a EU 5. V rozhodnutí je IISSP Zdroj 4110700 a 4510700 - do programu zadávám čtyřmístný číselný znak. Dle mého SR 1071 a EU 1075. Chápu to tak správně? EU UZ 17969, Nástroj zdroj 1075 85 % dotace z EU SR UZ 17968, Nástroj zdroj 1071 5 % dotace ze SR SR Nástroj zdroj 1071 10 % vlastní zdroje Bez označení neuznatelné náklady (vl.zdroje) Nejsem si vůbec jistá zda budu označovat těch 10 % - vlastní zdroje - nástrojem a zdrojem nebo ne? Zatím jsem žádnou takovou dotaci neúčtovala. Celou akci ještě označuji ORJ 3319. Nejsem si vůbec jistá, co všechno mám označit. Dotaci dostaneme v roce 2018 a příjmová položka bude 4216? Do rozpočtu si dáme pouze to, co víme že dostaneme, nebo to co je uvedeno na rozhodnutí?

Přesně tak, chápete to naprosto správně. IISSP je číslo od poskytovatele, na prvním místě (u vás 4) je uveden zdroj financování dle podkladového třídění, to pro vás není důležité. Na druhém místě je pak uveden zdroj, na dalších třech místech nástroj. U vás  je tedy nástroj 107 a zdroj 1 u prostředků SR a 5 u prostředků EU. Jelikož je v účetnictví používána (a dodavatelé účetních programů to zohlednili) účetní věta ve formátu NZ, tak pak je opravdu správně používat čísla 1071 a 1075. Podle metodiky MF se mají ve vašem případě i vlastní zdroje, jako spolufinancování, značit NZ, nikoliv však už ÚZ (nejsou kryty dotací), navržené značení máte tedy naprosto správně a to včetně používání ORJ, které doporučujeme. Jelikož je to dotace investiční, příjmová položka je 4216. Narozpočtujte dotaci v očekávané výši, rozhodnutí je předpoklad dotace, ale její konečná výše závisí na skutečných způsobilých výdajích. Její rozložení v letech (když je to ex ante) pak na tom, jak se vám podaří splnit realizaci, to rozložení na jednotlivé roky je často v rozhodnutích  jen orientační, nejdůležitější bývá dodržet konečný termín  dokončení realizace. Odhad dotace je určitě správné upravovat podle skutečnosti a nevycházet jen striktně podle rozhodnutí. Pokud tedy z nějakého důvodu předpokládáte odlišnou výši dotace, tak jí v této výši máte případně u víceletých projektů dohadovat a i rozpočtovat.

Dobrý den, prosím o radu v tomto případu - Svazek obcí HL obdržel inv. dotaci z dot. fondu KH kraje, na financování výdajů na realizaci projektu Labská stezka - úsek Kunčice nad Labem- Klášterská Lhota. Podíl dotace 90%. My, jako člen svazku, jsme v rámci tohoto projektu pořídili projektovou dokumentaci a stavební úpravy stávajících cest. 1/Teď jsem na toto vystavila fakturu na převod dotace, adresovanou SOHL, v plné výši vynaložených nákladů. A SOHL nám uhradilo 90% z celkové částky . Prosím o zaúčtování faktury a její úhrady (90%). 2/ Potom dál nevím, co se zbývajícími 10%? 3/Dotace je investiční, naše stavební úpravy investicí nebyly - byla to jen výměna povrchu komunikace mám zaúčtováno na 518 projekt na 042

Podle mě je to tak, že jelikož je příjemcem dotace svazek, tak tam asi bude udržitelnost, po kterou bude majetek vlastnit, než to převede na obce (v praxi je toto běžné), tzn. vy jste vynaložili náklady na projekt a práce za něj, tam bych to tedy viděla na přefakturaci podílu, který mají krytý dotací (90%) a těch zbývajících 10 % je v podstatě váš příspěvek na akci. V praxi se to tak dělá, u vás je jen rozdíl, že jste přispěli přímou úhradou faktury dodavateli, nikoliv převodem peněz svazku, což problém není, je ale potřeba to mít řádně schváleno. Konkrétní účtování by pak bylo:

1. Faktrury za PD a stavební úpravy máte (v podílu 90 %) správně předepsat 377/321, jejich úhradu 321/231 odpa 3742, pol. 6121. Úhradu od SOHL pak zaúčtujete 231 odpa 3742 pol. 6121 minusD/ 377.

2. Výdaje z faktur ve výši 10 % jsou vaším příspěvkem na jejich stavbu, v této výši byste to tedy měli zaúčtovat na účet 572, RS odpa 3742, pol. 6349.

3. Toto si musí vyjasnit SOHL, vy jste provedli práce, které jsou podle vás neinvestice, ale dotace je na to investiční, měly by se dodržet podmínky dotace. Přefakturovala bych jim to tedy jako investici a max. je můžete upozornit, že se domníváte, že to investice není, když ale je již přiznaná dotace, tak se s tím stejně nic moc dělat nedá.

V odpovědi jsem neřešila právní okolnosti, měli byste to takto mít schváleno v ZO (to schvalování a jakou formou peníze DSO poskytnout je řešeno např. v dotazu z 11.1.2017 "Příspěvek dobrovolnému svazku obcí".)

KN - Kdy se účtuje o převodech pozemků, při podání návrhu na vklad, kdy nastanou právní účinky nebo až při zápisu, který provede katastrální úřad? SFDI - inv. dotace na bezpečnost v obci (viz chodníky). Bylo sděleno, že z faktury se odpočítají neuznatelné náklady, které uhradí obec. Zůstatek z faktury jsou uznatelné náklady (dotace) a vlastní zdroje obce. Následně se pravděpodobně zajede i s fakturou nebo jen s příkazem do banky ČNB a zaplatí se z účtu předčíslí 2006. Snad bude více uvedeno ve smlouvě. Nebo je známa jiná skutečnost? Děkuji

OUÚP je řešen v ČÚS č. 701. U převodu nemovitých věcí se za OUÚP považuje podle bodu 6.4  den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Předpis závazku či pohledávky a samotné zařazení/vyřazení pozemků se tedy účtuje ke dni podání návrhu na vklad. Je tam také uvedeno, že když je následně zápis povolen, účetní zápisy se nemění, pokud vklad povolen není, provede se případně jejich oprava.

Ohledně dotace ze SFDI, máte asi na mysli tento typ - našla jsem k tomu pravidla pro rok 2017:

http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/poskytovani-prispevku/zvysovani-bezpecnosti/2016_pravidla-2017_bezpecnost_-vybor31.pdf

Uvádí tam, že dotaci poskytnou max. ve výši 85%. Nevím, jestli budete budovat nové chodníky, pak by to byla investice a do výše dotace byste u výdajů používali ÚZ 91628 (raději ho ověřte v rozhodnutí, jestli ho máte a je tam uveden, případně ve smlouvě). Veškeré konkrétní postupy v rámci administrace dotace záleží na podmínkách dotace. Já našla jen to, že dotace je max. 85 %, pokud vám dle rozhodnutí přiznali dotaci v této výši, tak pak každou fakturu (za způsobilý výdaj) rozpočtete tak, že ve výši 85 % označíte výdaj ÚZ a org, ve výši vlastního podílu (15 %)  jen org. Pokud bude faktura obsahovat nezpůsobilé výdaje, ty se značit nemusí, případně odlišným org, když je budete chtít pro své potřeby evidovat odděleně. Rozdělení na způsobilé a nezpůsobilé výdaje vyplývají z rozhodnutí/smlouvy a podmínek dotace. Jak budete konkrétně platit faktury a ostatní podmínky, by vám měl sdělit poskytovatel - v pravidlech uvádějí, že buď se uzavírá smlouva nebo, když je rozhodnutí, tak vám pošlou metodiku, tak to raději prokonzultujte s nimi.  

Obec získala v dražbě před 3 lety nemovitou kulturní památku, kterou postupně opravuje. Letos se rozhodla pro opravu střechy, kde se jedná o náhradu starých krovů za nové, ale rovněž položení střešní krytiny, která tam není, ale kdysi dávno před 100 lety tam byla. Jedná se o opravu nebo technické zhodnocení? Ze dvou zdrojů jsme na tuto letošní akci dostali peníze, jednou investiční dotaci z kraje a jednou neinvestiční příspěvek z ministerstva kultury. Teď nevíme co s tím, protože bude jedna faktura a ta by měla být buď na investici nebo na opravu. Může se odpisovat technické zhodnocení této památky? Dražební cena byla 360 tis. a za tuto cenu i evidujeme v majetku.

Bylo by bývalo nejsprávnější předem si určit, jaké práce se provedou, zda jsou či nejsou investicí a podle toho žádat o příslušný typ dotace. Teď už se s tím nic moc dělat nedá a měli byste se snažit především dodržet podmínky dotace. Myslím, že zrovna u dotací z MK by neměl být problém, že na to máte i krajskou dotaci. Problém ale už je to, že jedna je investiční a jedna neinvestiční. Nevím, jak jsou podané žádosti, jaké náklady od jakého poskytovatele budou kryty příslušnou dotací, tak neumím dost dobře poradit, ale jediné, co mě ve vašem případě napadá je, pokud (snad) budete v souladu s podanými žádostmi, udělat ze střechy investici (TZ, ono to zas tak špatně nebude, když tam, jak uvádíte, sto let nebyla) a krýt náklady na její položení tedy dotací krajskou a výměnu krovů pak jako opravu krýt dotací neinvestiční, tedy z MK. Jestli vám to tak ale projde při vyúčtování dotací nevím, snad ano. Jinak i když je to NKP, tak jí evidujete na účtu 021 v pořizovací ceně, není tedy problém provést TZ, přiřadit ho na kartu památky, zvýšit o něj její ocenění, je to jako TZ každé jiné stavby, tzn. odepisuje se spolu se stavbou (zde pak musíte zvážit, zda se provedením TZ prodloužila životnost - u vás asi ano). Jediná další možnost by byla zkusit na kraji změnit typ dotace na neinvestiční, ale to dost často už nelze, i když zrovna na kraji by to třeba takový problém nebyl. Otázkou je, zda se o to pokoušet, jelikož střechu nevyměňujete, ale budujete novou (i když tam před mnoha mnoha lety byla), tak bych to spíše účtovala jako TZ - zastřešení. Takže ono to vlastně nakonec máte nastaveno dobře, problém by jen mohl být, pokud jste na výměnu střechy i krovů žádali u obou poskytovatelů a jedna dotace na totéž by byla investiční a jedna neinvestiční. Účetně ale nezbývá než to udělat, jak jsem popsala a snad to takový problém nebude, když krajskou dotaci přiřadíte k TZ střechy a z MK k opravě trámů, to je vlastně v podstatě spíš administrativní "chybka" než účetní. Zkusila bych se domluvit s dodavatelem, aby i v tomto režimu rozdělil fakturaci. 

Poctivě jsem si prostudovala "Materiál RS 2017 II. část Rozpočet" a dál dotaz ze dne 8.6.2017 "Závazné ukazatele", a pořád mi není jasné, jak je to s členěním na běžné a kapitálové výdaje celkem. Pro rok 2018 chceme stanovit jako závazné ukazatele ve výdajích paragrafy (u příspěvků ZŠ a MŠ včetně položky) a návrh rozpočtu zveřejnit na elektronické úřední desce i na úřední desce ve stejném rozsahu. Musí být v tomto případě ještě uvedeno třídění na 5 a 6? A pokud ano, a ZO schválí toto třídění jako "rámcový ukazatel", tak jsou pak přesuny mezi třídami 5 a 6 pouze změnou rozpisu rozpočtu?

Ona je to tady opravdu věc názoru, § 11 odst. 3 předpokládá, že součástí rozpočtu bude i třída 5 a 6 celkem. Vychází to právě  z možnosti zveřejnit návrh rozpočtu na úřední desce v užším rozsahu, který má obsahovat třídu 5 a 6 alespoň v celkové výši. Není přitom podstatné, jestli je rozpočet na úřední desce zveřejněn v užším nebo úplném rozsahu, z požadavku na možný užší rozsah plyne, že by ta čísla měla být obsažena i v úplném rozsahu (případný užší rozsah vychází z toho úplného).  

Pak je tedy otázka, zda by se mělo jednat o závazné ukazatele. Řeknu svůj názor takto - pokud bychom sami zpracovávali rozpočet, tak bychom celkovou výši tříd 5 a 6 do rozpočtu zapracovali jako závazné ukazatele. Ona výše kapitálových výdajů je poměrně významný údaj, bývá zastupiteli sledováno (přes všechna omezení, která to má) a nepřímo to zákon požaduje. Na druhou stranu, pokud zastupitelstvo trvá na tom, že třídu 5 a 6 jako závazný ukazatel sledovat nechce, pak nezbývá, než to respektovat. Pak by tedy bylo řešením uvést třídu 5 a 6 celkem jako rámcové ukazatele s tím, že jejich výše by se opravdu měnila jen v rámci změny rozpisu rozpočtu. Pojem rámcový ukazatel není předpisy definován, bylo by tedy proto vhodné ho definovat vnitřně, např. v samotném rozpočtu nebo v usnesení nebo v nějaké vnitřní směrnici k rozpočtu, kterou by schvalovalo zastupitelstvo. Fakticky by tedy hodnoty třídy 5 a 6 celkem nebyly závazné, byly by uvedeny dá se říci formálně proto, aby se  zvýšila jistota v tom, že nebude vytknuto, že ty údaje v rozpočtu nejsou vůbec. Je to opravdu o vyhodnocení.

Těch variant je vícero, např. 

Třídu 5 a 6 celkem schválit jako závazné ukazatele a pak při schvalování rozpočtu přijmout usnesení, kterým zastupitelstvo předběžně schválí rozpočtové změny, které vzniknou za období od 1.1. do 31.12.2018  bez omezení výše částky pro přesuny mezi třídou 5 a 6 bez dopadu na další závazné ukazatele. Pak jsou tedy přesuny mezi pol. 5xxx a 6xxx v rámci jednoho paragrafu předběžně schváleny a jen se průběžně pořizují, už se ale neschvalují, jsou schváleny pro celý rok. 

Obdrželi jsme oznámení Registraci akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace z IROP na rekonstrukci budovy hasičárny. Finacování ex post, realizace akce musí být do 30.6.2018, financování do 31.12.2018 a závěrečné vyhodnocení do 30.6.2019. Rozhodnutí jsem si dovolila poslat na mail - aby jste se lépe orientovala v mém dotazu :-) . 1) Vyhodnotila jsem správně NZ a Uz z tohoto rozhodnutí takto? : státní rozpočet = N 1 Z 107 UZ 17968 ( 5%) , EU= N 5 Z 107 UZ 17969 (85%). Budu každou výdajovou fakturu takto značit v tomto poměru a jen vlastní zdroje označím N 1 Z 107 ve výši 5% . Syntetické účty se značí jen zvoleným ORG, který používám pro celou akci a i rozpočtové účty, nebo se také SÚ značí NZUZ ve stejných poměrech? 2) Můžu do rozpočtu na příští rok zahrnout dotaci v plné výši, je toto rozhodnutí o poskytnutí dotace dostatečné ?? Výše dotace je téměř stejná jako naše rozpočtové příjmy za celý rok, takže nám to rozpočet výrazně ovlivní. Nicméně, starosta by to tak chtěl, protože se to MUSÍ :-) stihnout dostavět dřív než v červnu a hned poté budeme dávat závěrečné vyhodnocení,abychom ty peníze měli co nejdřív na účtu. Odpověď je pro nás důležitá pro obhajobu další velké investice na další rok. Příští týden kvůli tomu zasedá ZO. 3) V uznatelných nákladech k této dotaci je i projektová dokumentace ve výši 120tis, kterou jsme platily již v roce 2015, tedy není označená NZUZ. (zpětně se do účtu nedostanu, abych to označila, jen to můžu napsat ručně na fakturu) . Výdaje, které budu teprve platit a můžu je správně označit budou ještě ve výši cca 7 mil , dotace je ve výši 6,3 mil. Můžu označit NZUZ např. víc faktur za stavební práce, místo té projektové dokumentace, aby se mi mi v příjmech i výdajích NZUZ rovnalo ?? Nebo ve výdajích bude v součtu NUZU o těch 120tis méně, protože to už zpětně do účta nedopíšu a když si vyjedu účetní sestavu s vyfiltrovaným označením NZUZ nebude to tam zaúčtované?

Upozornění: 

Citace dotazu: 1) Vyhodnotila jsem správně NZ a Uz  z tohoto rozhodnutí takto? : 

státní rozpočet =  N 1 Z 107  UZ 17968 ( 5%)   , EU=  N 5  Z 107  UZ 17969 (85%). 

Pozor: nástroj je číslo 107 a zdroj Z (prostorový původ) je buď 1 ze státního rozpočtu nebo vlastních zdrojů nebo 5 ze zahraničí, v dotazu to máte obráceně, jen upřesňuji, všimla jsem si toho až následně, pozor pak na pořadí vě věte, např. NZUZ by bylo 1071 + UZ

1. Značení máte správně. Jen procenta nevychází do sta, to máte ale asi jen překlep, váš podíl je nejspíš 10 %? NZÚZ a org používejte jen u příjmů a výdajů, tzn. u vás u účtu 231, u ostatních SÚ jen org. Značením NZÚZ rozúčtujete každý výdaj a v příjmech dotaci.

2. Když máte rozhodnutí, tak dotaci do rozpočtu na příští rok v souladu s ním dát musíte. Rozhodnutí je na to dost závazný dokument, na jehož základě máte na dotaci, při splnění stanovených podmínek (které splnit plánujete), nárok. Navíc podle zákona o rozpočtových pravidlech musíte u projektů financovaných z EU mít v rozpočtu i své spolufinancování, tzn. narozpočtujte dotaci v příjmech a náklady projektu do výdajů (také rovnou všechny včetně NZÚZ a org) a bude to tak naprosto v pořádku. Budete tak nejen v souladu s rozhodnutím, ale protože rozpočet je finanční plán a vy to tak plánujete, tak i v souladu s vaším záměrem.

3. To je v pořádku, NZÚZ se má správně začít používat, až když je dotace závazně přiznaná (smlouva, rozhodnutí), takže stačí jen dopsat ručně na fakturu. Určitě neoznačujte teď na fakturách více, každou rozúčtujte a označte NZÚZ správně poměrem. Nebude vám to v účetnictví "sedět", ale to je u víceletých projektů běžné a vůbec nevadí, že z minulých let značení NZÚZ doložíte jen na faktuře a nebudete to mít v účetnictví, protože se zpětně označovat nemá, resp. nemusí (v té době jste o dotaci ještě neměli závazné info).