Dotazy

Obec odkoupila dům s pozemky od fyzické osoby, která měla dům zadlužený. Kupní smlouvou byla stanovena celková cena 450.000,- Kč. Bylo zřízeno věcné břemeno 100.000,- Kč - možnost bydlení -o tuto částku byla snížena částka k vyplacení. Konečná částka 350.000,- se dále snižuje o obcí uhrazené pohledávky za původního majitele 30.395,-Kč a na konečnou částku 319.605,- Kč je stanoven splátkový kalendář, na měsíční částky 5.000,-Kč proplácené v hotovosti. Mám zaúčtováno MD 042 450.000,-/D 359 350.000,- a D 469 100.000,- Úhrada dluhu za 459/231.6171.6121 Kč 30.395,- stejným zápisem 5.000,- splátky měsíční. Prosím o radu, jak zaúčtovat věcné břemeno, a kontrolu provedených zápisů. Děkuji

Účet 359 není. Žádná dlouhodobá pohledávka z VB Vám nevzniká.

Vaše pořizovací cena majetku je 350 tis. Kč - správně je pořizovací cenou cena majetku snížená o cenu VB.

Tedy měla byste zaúčtovat 042/459 (ostatní dlouhodobé závazky) částku 350 tis. Kč.

Úhrada dluhu je snížením Vašeho závazku a zaúčtuje se 459 MD/231 D odpa dle účelu - opravdu je dobře §6171 , kupujete budovu pro obecní úřad? - pol. 6121 D. I když je to splátka dluhu za někoho jiného, pro Vás je to splátka kupní ceny.  (Máte to dobře.) Stejně pak budete účtovat splátky po 5 tis. Kč.

Věcné břemeno - je třeba dát k 021 vlastní analytiku - majetek s VB a dále lze evidovat jako povinnost - podmíněný závazek ve výši 100 tis.Kč - podrozvaha účet 999/986.

Ve vyhlášce 505/2002 Sb.§26 písm.b) stanovilo, že úroky z přijatého úvěru mohou být v pořizovací ceně dlouhodobého majetku, pokud tak účetní jednotka rozhodne. Ve vyhlášce 410/2009 Sb.§55 je písmeno b) změněno Kde najdeme v nové vyhlášce tento odkaz na úroky z úvěru jako součást pořizovací ceny. Platí i nadále, že účetní jednotka sama rozhodne, zda úroky budou součástí pořizovací ceny do doby pořízení.

Platí to i nadále, je uvedeno v důvodové zprávě, usilujeme, aby bylo uvedeno alespoň v ČÚS k dlouhodobému majetku pro větší právní jistotu účetní jednotky. Tedy lze úroky zahrnout do pořizovací ceny DM, a to úroky z úvěru na pořízení DM a to jen do doby zařazení majetku do užívání nebo se veškeré úroky budou hradit z provozu - ÚJ sama rozhodne.

Dobrý den! Mám 2 dotazy, které spolu nesouvisí... 1. Rekonstruujeme náměstí (chodníky, komunikace...) a nakoupili jsem lavičky, koše... Předpokládám, že lavičky, vázy a koše nebudou součástí investice, ale dám na podrozvahu, protože ani nedosahují 3 000 Kč. Je to tak správně?? 2. Jsme město a máme založené s r.o.(v podstatě technické služby), kde má město 100% podíl. Nyní jsme koupili budovu za 2,5 mil, kam se má s r.o. přestěhovat (kanceláře, stroje, dílny...) a ještě dalších 5 mil do ní máme investovat, aby byla budova provozuschopná. Vidina pana starosty je taková, že investici do budovy bude platit s r.o.(bude ovšem v majetku města) a nebude tudíž městu platit nájem. Je to vůbec takto možné udělat?? Přemýšlím, že pokud těch 5 mil bude skutečně zhodnocení majetku=INVESTICE, nelze uplatnit DPH u s .r.o. z faktur, ale mělo by se odepisovat. Kdo pak bude odepisovat?? Nebo je jiná možnost, jak to s .r.o. "předat" , ale ne prodat??? V kladném případě - na co si dát pozor ve smlouvě?? No je to celé nějaké zamotané....

1. Lavičky a koše na náměstí jsou často pevně spojené se zpevněnou plochou, mají sice podobu inventáře, ale mohou být zároveň nedílnou součástí stavby - já bych je dala ke zpevněné ploše náměstí a nevedla zvlášť, jen jako součást stavby. Ale zde více záleží na jejich charakteru - zda jsou přenosné apod. Betonový a železný inventář bych dala jako součást náměstí - stavby, účet 021 - viz Majetek v obcích - závěrečné přílohy.

2. Budovy pro TS pronajměte plátci DPH, vašemu s.r.o. v ceně obvyklé. S.r.o. zainvestuje TZ a bude mít pohledávku vůči městu. Město zase pohledávku z nájemného, můžete vzájemně započíst. Musíte však vymyslet tak, aby byl výdaj na TZ u s.r.o. uznatelný z hlediska odpočtu DPH (například přefakturace TZ s DPH městu - město nárok na odpočet) - poraďte se s daňovým poradcem , jedná se o významnou částku, odpočet na investici může činit až 1 mil. Kč. Pečlivě promyslete tedy i z hlediska daňové optimalizace.

Dobrý den, prosím o radu: jak správně zaúčtovat nákup pohárů na akci "Soutěž ZŠ o pohár starosty"?

543 MD / 231 3421 , pol. 5194 D. Předpokládám, že poháry získají děti, ne škola jako právní subjekt, pokud ho získá škola, tak zvolte pol. 3113.   

Dobrý den, prosím, ke kterému dni vytvořit předpis pohledávky z MP za povolený provozovaný VHP. Rozhodnutí vystaveno a převzato 14.6., NPM 15.6., povoleno na období od 1.7. - 31.12.? Domnívám se k 1.7. Děkuji.

Myslím, že nejsprávněji je vznik pohledávky k datu nabytí právní moci rozhodnutí.

Stavěli jsme vodovodní šachtu a obyvatel obce zaplatil částku 5000 kč,tato částka byla odsouhlasena ZO,jak tento příjem zaúčtuji.

Předpokládám, že šachta bude vaším majetkem, a to stavbou. Zaúčtujte jako příspěvek na pořízení DM zápisem 231 2310 3122 MD / 401 D.

Dobrý den! Prosila bych o radu. Naše starostka se dohodla se starostou jiné obce v rámci mikroregionu, že se vzdají své dotace v náš prospěch. Za "odměnu" jim slíbila částku ve výši 30.000,-- kč, jako příspěvek pro jejich příspěvkovou organizaci-MŠ. Částku jsem poslala na obecní účet a teď budu muset napsat darovací smlouvu..........jak částku MŠ využila se určitě nedozvím. Moc bych Vás prosila o radu, jak zaúčtovat a taky jak by měla účtovat proti strana. Děkuji moc a přeji hezký den.

No tedy, to je zamotané - slíbila příspěvek - píšu darovací smlouvu ?

Buď jim dáte dar - lze např. s položkou 5240, ten se nemusí vyúčtovat ( nemusí být k němu veřejnosprávní kontrola) , pak 543 MD / 231 3111 5420. Obec přijme jako dar 231 3111 2321 MD / 649 D. Nebo  je to v režimu, že dáváte obci dotaci na MŠ, pak sepište smlouvu o poskytnutí dotace s tím, že je určena na činnost MŠ obecně a že nepožadujete vypořádání. Pak zase nemusí být VSK a pak zaúčtujete 572 MD / 349 D a 349 MD / 231 3111 5321 D a přijímající obec 348 MD / 672 D a 231 4121 MD / 348 D. Píšete, že posíláte na obecní účet, tak snad není třeba řešit položku 5339 a další varianty. Asi jsem moc nepomohla, ale snaha byla.

V říjnu 2009 jsme zaplatili pojištění obecního majetku na základě faktury, účtovala jsem předpis fa 420/321 a při úhradě §6320 pol.5163. V březnu 2010 byla předčasně ukončena platnost smlouvy z roku 2009 a byla sepsaná nová smlouva, z důvodu nabytí nového majetku. K tomuto datu nám byla vrácena poměrná část peněz ze smlouvy z roku 2009. Nevím, jak přijatou platbu zaúčtovat, mínusem na účet 420 již nelze!

V letošním roce použijte pro zaúčtování pojistného účet 549. Co se týká vrácené poměrné částky pojistného, závisí na významnosti částky. Můžete zaúčtovat mínusem na účet 549, případně použít účet 406.

Prosím o pomoc zda zařadit do dlouhodobého nehmotného majetku města Generel zeleně (odd.§ 3745 - položka 6119), který bude dlouhodobě využíván v údržbě veřejné zeleně ve městě a bude pořízen v částce 750.000 Kč. Sloužit bude jako územně analytický podklad územního plánu (součástí jsou také digitální a normální mapy). V knize Majetek - 10.3 Územní plán a územně analytické podklady píšete, že tyto podle vašeho názoru nejsou majetkem.

No to bych teda neřekla, že píšu v Majetku 2010, že ÚP není DNM. Spíše naopak. Cituji nejdřív stanovisko ministerstva  a dále vysvětluji proč s ním nesouhlasím. Z hlediska charakteru majetku Generel zeleně - je to identifikovatelné, oddělitelné aktivum, slouží k činnosti organizace - částečně definici nehmotného aktiva splňuje, sporný je ekonomický prospěch - ale slouží pro správu a řízení. Z principu  opatrnosti bych se u plánu na zeleň přikláněla k  provoznímu výdaji (5169, účet 518),  a to i když je to jeden z územně analytických podkladů. Sníží vám to starosti s odpisováním do budoucna. Je to však opravdu na vašem rozhodnutí, kam budete řadit územně analytické podklady, zda do provozu nebo do majetku a za jakých podmínek. U té zeleně mi trochu vadí, že je to podklad pro budoucí provozní výdaje - proto bych ho dala do provozu, ale přiznávám, že toto řeším spíš pocitově než odborně. Závěrem - je mi líto, já prostě nevím jak rozhodnout.   A když nevíme, tak rozhoduje záměr účetní jednotky - jestli jste to pořídili jako DNM dejte do majetku, jestli byla na pořízení  investiční dotace na DNM, dejte do majetku, jinak provoz.

Při převodu do počátečnách stavů na rok 2010 mi částka za zastavěný majetek(budova, bude ukončena v letošním roce) zůstala na účtu 971, a částka u pozemků na kterých máme věcná břemena také na účtu 971. Je to správně?

Účet 971 je obsahově vymezen pro budoucí závazku z uzavřených smluv na pořízení DM - tam by zástava majetku, což je vlastně určitá foram jištění dluhu neměla patřit.

Nevím, zda myslíte zastavěný nebo zastavený - jako, že je v zástavě (ne rozestavěný) - ten by se měl evidovat na účtu 982 a VB již nejsou v podrozvaze povinná, pokud je chcete evidovat, zbývá na ně účet 986. Od roku 2010 musí být majetek ( 021,031) , na kterém váznou VB oddělen vlastní analytikou. Prosím čtěte před podáním dotazu odpovědi na podobné dotazy, odpovězeno mnohokrát. Nic ve zlém.

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně zástav pozemků. Na podrozvahovém účtě mají být vedeny pouze zástavy, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo i ty, co tam nejsou zapsané, ale jsou ve smlouvě uvedeny? Při převodu nemovitostí od ČR-OkÚ byly na Město převedeny pozemky: 1) smlouvou o bezúplatném převodu nemovitostí se zástavou. Zástavní právo je zřízeno např. na dobu 10 let a Město v této době nemůže dané pozemky převést na třetí osobu. V případě nedodržení zástavního práva je Město povinno uhradit finanční částku ve výši 100% z výtěžku případného převodu vlastnictví, nejméně však 100% z ceny zjištěné znaleckým posudkem. 2) smlouvou o bezúplatném převodu – tady je ten problém, že i v těchto smlouvách je výše uvedená zástava, ale není to již v názvu smlouvy a nebylo to uvedeno v návrhu na vklad, takže tuto zástavu nenajdeme ani na výpisu LV a jsou dost těžko dohledatelné. Mají na podrozvaze být i tyto nemovitosti? Za jakou cenu zavádím zástavy? Potom mám dotaz ještě ohledně zástav, kdy si Město bere úvěr u banky a dá do zástavy některé své nemovitosti. Za jakou cenu je dávám na podrozvahu – je to cena vedená v účetnictví nebo cena, na kterou si bereme úvěr? Děkuji Vám moc za Vaši odpověď.

V první řadě, majetek který je v zástavě musí mít vlastní analytiku, např. 021.022 - bytové domy v zástavě, 031.062 ostatní pozemky v zástavě.

V podrozvaze je vhodné vést podmíněný závazek dle zástavních smluv.  Závazky je možné  evidovat dle věřitelů, tedy zvolený účet 98x.xx by měl mít název v účtovém rozvrhu dle věřitele, např. KB, a.s., ČS, a.s. ČSOB, SFŽP, stát, kraj apod. a výše podmíněného závazku by měla vyplývat  ze zástavní smlouvy, tedy ve výši úvěru nebo úvěru a přidané jistoty.

Jak analytika majetkového účtu, tak podmíněný závazek by se měly inventovat. V případě splacení úvěru nebo uplynutím doby zástavy, je třeba žádat katastr nemovitostí o výmaz zástavního práva  s kvitancí věřitele.  

 Pozn. Někteří kontroloři krajů i kontroly z MF vyžadují na podrozvaze evidovat hodnotu zastaveného majetku, ne hodnotu podmíněného závazku. Pro Vaši větší právní jistotu je možno jim vyhovět. Tuto evidenci považuji z účetního hlediska za duplicitní, hodnotu máme na analytickém účtu k majetku, kdykoliv toto číslo je možné vypsat do přílohy. 

Dobrý den, ráda bych se zeptala: Naše obec obdržela před 10 lety půjčku FRB, na zvlášť zřízený účet FRB pro tento účel. Příští týden budeme půjčku vracet. Vracíme 400 000,- Kč, avšak na účtu FRB tolik není. Převedeme tam tedy peníze z běžného účtu. Jak mám zaúčtovat tento převod? A poté odešlu peníze do SFRB z účtu FRB - jak toto zaúčtovat? Účet FRB zatím zastupitelstvo neruší, nebot tam budou docházet ještě platby od občanů.

Vraťte půjčku SFRB zápisem  462 MD / 231 8124 D. Pak si vyrovnejte jakoby okruh fondu - spočítejte si kolik Vám na FRB mají lidé ještě  doplatit + zůstatek 236 = 419. Jestli Vám bude na 419.xx (zdroj FRB) něco chybět, tak to přeúčtujte jen 401/419, aby Vám tato rovnice vyšla. Jestli přebývat, tak obráceně. Rovnice je tato: 469 (pohleádvky) +236 = 419. Věřte mi, že to je ten nejefektivnější a asi i nejsprávnější postup, jaký se za stávajícího "pořádku" v účetnictví dá aplikovat.

Dobrý den, v roce 2009 jsem zaplatila na zálohách 40000kč, ke konci roku 2009 byl zůstatek na účtu 314, v roce 2010 je vratka 15000,jak prosím zaúčtovat tuto vratku s vyrovnáním záloch.

V roce 2009 se tedy platba za odběr podzemní vody nedostala do nákladů, je to náklad minulého roku ve výši 25 tis. Kč - máte možnost volby - buď účet 406 nebo 538 jako oprava nákladů minulého roku (částku 25 tis. Kč není třeba považovat za významnou).

Takže vyúčtování odběru zaúčtujete: 538 MD / 347 D a zaúčtujete zálohu ve výši 25 tis. Kč - 347/314 a až přijde vratka tak zaúčtujete 231 2369 2324 MD / 314 D.

Dobrý den paní Schneiderová, četla jsem text Směrnice MF č. 124/1354/2002 k volbám a podle materiálu - této Směrnice ze stránek Zlínského kraje - stav k datu 10.2.2010 -je v čl. 1 bodu 3 f. k zajištění distibuce hlasovacích lístků uvedena částka 3,50 Kč na jednoho voliče, kdežto Vy uvádíte 3,- Kč na jednoho voliče. Takže teď nevím co je správně. Vystavovala jsem DPP a už také zúčtovala na 3,50 Kč. Nevím proč je tento rozdíl.

Kdybyste to přečetla celé, tak je pak v další úpravě této směrnice 3,50. V dokumentu jsem dala původní znění směrnice a její dvě novely. Takže správně je 3,50.

Ráda bych se zeptala, zda se do výše pohledávky počítá i penále? Jestliže ano, budu tvořit opravnou položku z celkové částky (pohledávka + penále)?

Zde doporučuji odlišit základ a příslušenství. Určitě i pro penále by se měla počítat opravná položka, tam je však těžší definovat okamžik splatnosti - zpravidla jej určíme od okamžiku, kdy nějakým způsobem bylo penále vyměřeno a odběratel o něm informován, tudíž se liší od okamžiku splatnosti od základu. Je třeba vyřešit interním předpisem a tak, aby hodnota byla vůbec zjistitelná. Zatím tedy spíše zvlášť a vycházet z nadefinovaných okamžiků splatnosti účetní jednotkou; zvlášť ke každé pohledávce - prvotní pohledávka s datem splatnosti a okamžik splatnosti penále.