Dotazy

1.V obci byla v roce 2016 ukončena komplexní pozemková úprava. Na základě vlastníka pozemků o zpřístupnění svých pozemků dle schváleného návrhu pozemkové úpravy dal Pozemkový úřad vyhotovit PD na sjezd. V rámci stavebního řízení odmítl jeden z dotčených vlastníků udělit souhlas se stavbou sjezdu a od stavby se upustilo. Pozemkový úřad nás nyní žádá o převzetí účetní hodnoty za PD ve výši 58.685,- a postupném odpisování. Jak bychom měli postupovat a správně zaúčtovat? 2. V uličce mezi budovami máme umístěna vrata a nyní bylo rozhodnuto, že se vrata odmontují a posunout se o pár metrů dál, aby zde vzniklo větší místo. Nejsem si jistá, zda mohu náklady za práci zaúčtovat jako opravu na účet 511 pol.5171. 3. Koupili jsme budovu a po předání byly vyměněny klíče, zaúčtuji služby zámečníka na pol. 5171 nebo 5169.

1. Oni vás o převzetí té PD žádají, mají proto také nějaký právní podklad, kterým by obhajovali eventuálně vaši povinnost PD převzít? Pokud se na to podíváme čistě ekonomicky (ne právně), tak pro obec nemá smysl projektovou dokumentaci přebírat - pro pozemkový úřad by mělo jít o zmařenou investici a měli by si ji odúčtovat 547/042. Kdyby obec PD přebrala, tak by ji přebírala pravděpodobně na účtu 042 s tím, že by se stejně hned odepsala do nákladů, nemělo by to žádný přínos.

2. O opravu se tady jednat nebude, nejedná se o odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Z popisu nelze poznat, k jakému majetku se vrata vlastně vztahují, jsou součástí jakoby komunikace nebo nějakého nádvoří? Jestli posunutím vrat vzniká větší prostor a v důsledku toho se zvyšuje jakoby použitelnost toho prostoru, tak by se dalo uvažovat o zásahu typu technického zhodnocení - jestli je pod 40 tis. Kč, tak bychom asi doporučili účet 549 a pol. 5137. Vyhodnoťte podle obsahu, co vlastně novým prostorem vzniká, zda se zvyšuje použitelnost majetku oproti stávajímu stavu a také podle toho, jak jsou vrata vlastně zařazena v majetku, k čemu se vztahují. 

3. Tady bychom s argumentací, že zámečnické služby byly nezbytné k uvedení do provozuschopného stavu, zaúčtovali jako opravu - účet 511, pol. 5171. Hranice mezi tím je ale tenká. Pokud by někdo řekl, že nevznikla žádná nová věc ani nejde o opravu či zásah do majetku, tak může vyhodnotit jako službu, účet 518, pol. 5169 a také to nebude nesprávně. Upřímně se ale nebude jednat o významný výdaj, my bychom obě řešení považovali za správné. Pokud jste ještě nezařadili budovu do užívání, můžete dát také jako náklad související s pořízením na 042, pol. 6121, byť se bude jednat o menší částku. 

Je možné dle potřeby přesouvat pokladní hotovost z pokl. Hč do pokl. hlavní,(261/262) kde máme stále větší výdaje než příjmy? Nemusíme dělat RO, když přes BÚ znovu vrátíme finance v daném měsíci hospodářské činnosti? Jedná se nám o to, že v Hč. vybíráme za vodné v hotovosti a pak vkládáme na BÚHč. a naopak v pokladně hlavní vyplácíme mzdy a jsou mnohem větší běžné výdaje a tam bychom musely zase vybírat za dost velké poplatky.

Převést hotovost z pokladny hospodářské činnosti do pokladny hlavní činnosti lze, v tom problém není, ale rozpočtové opatření tady bude nutné - pol. 4131 není konsolidační, rozpočtuje se. 

Převod mezi pokladnami by nebyl možný, jen kdybyste rozpočtovou skladbu k pokladně v hlavní činnosti účtovali až při odvodu pokladní hotovosti na účet - ale to se týká jen tohoto způsobu účtování a jen proto, aby došlo k zobrazení rozpočtové skladby. Pokud rozpočtovou skladbu účtujete přímo v pokladně nebo pokud máte režim oddělené pokladny, převádět mezi pokladnami lze bez obav.  

Účtování převodu z pokladny hosp. činnosti do pokladny hlavní činnosti:

Výdaj pokladny hosp. činnosti: 262 MD/ 261 D

Příjem pokladny hlavní činnosti: 261 MD/ 262; RS: 231 6330 4131 MD/ 231 6171 5182 D. 

Příjem pokladny hlavní činnosti v režimu oddělených pokladen: 261 6330 4131 MD/ 262 D. 

Pol. 4131 se rozpočtuje.  

Obec vlastní kotelnu, kterou vytápí BD a obecní dům. Nájemníkům prodáváme teplo s DPH (dle skutečných nákladů) a obecní dům není předmětem DPH. Mám vytápěnou plochu v m2 dle energetických štítků jak BD tak i obecního domu a zde jsem zvolila procentní podíl odpočtu DPH. Postupuji správně? Děkuji.

Nikde není napsáno, jak by se měl přesně poměr stanovit - dle mého názoru to, co uvádíte, je logická varianta.

Vůbec neznám technické podrobnosti, ale když jsem si to přečetl, tak mne jako první napadl poměr GJ tepla dodaných do bytového domu (to bych měl znát - tady vyúčtovávám ...) x celkový počet GJ ... (ale nevím, jak je to s měřením ...). Bylo by to možné dělat zálohově z minulého roku ...

Třeba tímto poměrem bych mohl lépe zohlednit to, že se v bytových domech bydlí kontinuelně, zatímco je třeba možné, že ten obecní dům je v nějakém období pouze temperován ... (ale to si vymýšlím - neznám podrobnosti).

Tak to prosím berte jako alternativu, která mne napadla - musíte sami vyhodnotit, co je vhodnější (také s ohledem na technické podmínky a způsob využití obecního domu).ZN

Dobrý den, obdrželi jsme na účet částku Kč: 121,01. Zjistila jsem, že se jedná o vratku přeplatku jednoho našeho zaměstnance, který měl na sebe vyhlášen konkurz a platil měsíční splátky. Insolvence byla splacena a zrušením účtu vznikl přeplatek, který mám já dotyčnému pracovníkovi vyplatit. Účet nemá, musím vyplatit hotově z pokladny. Prosím o radu ohledně účtování. Jak rozpočtově, tak i účetně.

Takže jste mzdu místo zaměstnaci vypláceli insolvenčnímu správci standardně s pol. 5011? Vrácený přeplatek se zaúčtuje kompenzačně 231 odpa dle účelu pol. 5011 MD/ 331 (333, 378) D a výplata zaměstnanci 331 (333, 378) MD/ 261 D, RS odpa dle účelu, pol. 5011. 

Dne 25.7. 2016 jsme obdrželi z MMR rozhodnutí o poskytnutí dotace na dopravní automobil pro JSDHO: dotace 2.170.069,20 Kč, vlastní zdroje 241.118,80 Kč = celkové náklady 2.411.188,- Kč. Z toho: neinvestiční - 151.250,- Kč = 10 % obec + 85 % EU + 5 % nár. zdroje Investiční - 2.259.938,- Kč = 10 % obec + 85 % EU + 5 % nár.zdroje V roce 2016 nám firma G-projekt zaslala fakturu na: -zpracování žádosti 6.050,- Kč (nezpůsobilé náklady) - kompletace příloh 6.050,- Kč (nezpůsobilé náklady) - zpracování studie proveditelnosti 78.650,- Kč ( rozúčtováno: 66.852,50 Kč EU (85 %) N 107, zdroj 5, ÚZ 17016,5512-5169 3.932,50 Kč nár. (5 %) N 107, zdroj 1, ÚZ 17015, 5512-5169 7.865,- Kč obec (10 %) N 107, zdroj 1, 5512-5169 Po různých jednáních s firmou G-projekt došlo k přehodnocení a 4. 7. 2017 nám přišlo nové rozhodnutí dotace (změna) celkové výdaje ve výši 2.411.188,- Kč(stejné) a jsou rozděleny na investiční ve výši 2.170.069,20 Kč (90 =) a podíl obce 241.118,80 Kč (10%). Protože mám v roce 2016 účtovány výdaje jako neinvestiční, nevím co mám udělat s účtováním v letošním roce, když přišla změna, že veškeré výdaje jsou investiční. Stačilo by zaúčtovat na 518(MD) -78650,- Kč a 042 MD 78650, pak ještě zrušit doh.položku 672 DAL -70785,- Kč a 403 Dal 70785,- Kč. Nejsme jedinou obcí, která řeší tento problém s dopravním automobilem.

Opravu budete provádet v částce, která není vyšší než 260 tis. Kč, pokud nesplňuje druhou podmínku pro významnost, tzn. není vyšší než 0,3 % vašich aktiv netto, pak můžete podle § 69 vyhlášky použít pro opravu nákladový/výnosový účet, kterého se oprava týká, pak tedy opravíte tak, jak navrhujete. Pokud by částka dosáhla hranici významnosti, pak by se opravovalo přes účet 408. RS už zpětně opravit nelze, podíl dotace ale zůstal stejný (85+5), tzn. NZÚZ máte značeno ve správné výši. Doporučujeme používat i org (ke všem SÚ). Předpokládám, že máte ve směrnici uvedeno, že náklady na administraci dotací neúčtujete jako související s pořízením majetku, ty jste v tom případě správně účtovala jako neinvestiční a není u nich co opravovat, opravíte tedy jen zaúčtování faktury za studii.

Prosíme o odpověď na následující dotaz k účtování pohledávek z neuhrazeného místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, které jsou vymáhány v insolvenčním řízení. Jedná se o pohledávky, u nichž je ztížena vymahatelnost, ale je předpoklad, že dlužník svoji povinnost částečně splní. V případě, že soud usnesením schválí oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, jsou tyto pohledávky uhrazeny ve výši max. 30 % z dlužné částky v průběhu následujících 5 – 7 let. Po splnění podmínek insolvenčního řízení soud usnesením osvobodí dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Dotaz se týká účtování pohledávek za období od jejich zahrnutí do insolvenčního řízení do doby vydání usnesení soudu o osvobození od placení pohledávek, zda by měly být evidovány na účtě 315 nebo na podrozvahovém účtu. Osvobození od placení pohledávek se vztahuje také na pohledávky, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, i když věřitelem přihlášeny být měly. U těchto pohledávek je předpoklad, že nebudou dlužníkem uhrazeny. Mají být tyto pohledávky evidovány v průběhu insolvenčního řízení do doby vydání usnesení soudu o osvobození od placení pohledávek na účtu 315 nebo na podrozvahovém účtu?

Nejprve k pohledávkám, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení - moc se omlouváme za nejednoznačnou odpověď, ale vidíme tady v zásadě obě možnosti jako smysluplné - podle našeho názoru je možné nechat pohledávky v rozvaze a vytvořit k nim 100 % opravnou položku. Opravná položka by byla v té logice, že se očekává plnění pohledávky ve výši 0 - 30 %, opravná položka v max. výši by se vytvořila s odkazem na princip opatrnosti (nenadhodnocování aktiv). V okamžiku usnesení soudu o osvobození pohledávka (její zbývající neuhrazená část) zaniká,vyřadí se z rozvahy a neeviduje se ani na podrozvaze.

Pro přeřazení těchto pohledávek na podrozvahu ale vidíme také smysluplnou argumentaci - město přihlášením do insolvenčního řízení udělalo maximum, v podstatě nemá nárok podnikat další kroky k vymožení pohledávky, je tedy odkázáno, jak se bude vyvíjet insolvenční řízení. Právo na úhradu pohledávky sice není promlčené, pohledávky je ale oprávněné považovat z větší části za nedobytné. 

Spíše bychom se po úvaze přiklonili k tomu přeúčtovat na podrozvahu, necháme ale uvedené obě možnosti. Určitě bychom doporučili zvolený postup doplnit do vnitřní směrnice k pohledávkám (opravným položkám). 

Pohledávky, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení, bychom doporučili z rozvahy vyřadit a přeúčtovat do podrozvahy s tím, že by bylo opět ve vnitřní směrnici popsáno, že se tyto pohledávky považují za nedobytné. Z podrozvahy by se pohledávky vyřadily opět okamžikem usnesení soudu o osvobození dlužníka. 

Ve smlouvě máme: Obec převádí fyzické osobě pozemek(nádvoří) v dohodnuté ceně 400,- Kč. Naproti tomu fyzická osoba převádí obci pozemek (cestu-místní komunikace) v ceně 925,- Kč. Sjednaná cena směňovaných pozemků není stejná, proto obec musí zaplatit při podpisu smlouvy částku ve výši 525,- Kč. Obec je plátce DPH. Prosím o radu, jak nebo zda vůbec je tento náš případ zatížen DPH.

Děkujeme za upřesnění a popis (tedy vy převádíte pozemek u staršího RD, historicky připlocený k RD a užívaný s tímto RD). Dle mého názoru by vámi převáděný pozemek splňoval charakteristiku pozemku ve funkčním celku se stavbou (starší 5 let) - tedy osvobozeno od DPH. Tedy dań bych v případě této směny určitě neodváděl.

Obec má v majetku fotbalový areál-pokladny, tribunu, šatny (účet 021) pozemek, na kterém je fotbalové hřiště (účet 031). O všechno se stará obec, která areál pronajímá sportovnímu klubu. (kdysi dříve bylo majetkem klubu, převedeno darovací smlouvou). Nyní obec provedla akci nazvanou "rekonstrukce fotbalového hřiště-sportovní travnatá plocha" v částce Kč 2.319.409 Kč. Jedná se o tyto práce : potrubí, kabely, tvarovky a fitinky-dodávka Kč 61.474 závlahový materiál-dodávka Kč 185.435 (čidla, řídící jednotka, postřikovače, spoje, krytky, vodovzdorné konektory, kloubová přípojka) zemní práce-revitalizace hřiště Kč 2.023.350 (výkop potrubí, obsyp a zásyp potrubí, hutnění výkopu, likvidace stávajícího porostu, drenáž, dodávka trávníkového substrátu a založení hřišťového trávníku) montážní práce a doprava Kč 49.150 montáž řídících jednotek, čidla, montáž a nastavení postřikovače, montáž potrubí a komponentů, doprava materiálu a zařízení)

Je to TZ hřiště, jednou položkou pořizovat, správně je 6121 přes účet 042 a po dokončení převést na účet 021 (021/042) a odpisovat, lze prodloužit dobu odpisování. Možná by mohla vzniknout diskuse u zavlažovacího systému, v judikátu Golf Čertovo Břemeno zrovna zavlažování řeší - u golfového hřiště  bylo vyhodnoceno jako součást stavby, tj. ne oddělený samostatný majetek typu technologie - tak bychom volili analogicky i u tohoto hřiště. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Ano - je to tak - závlahový systém golfového hřiště byl vyhodnocen jako TZ stavby golfového hřiště, ne samostatná věc (judikát Golf Čertovo Břemeno). Tady souhlasím, že budeme mít stavbu "hřiště" a holt tam budou nasčítány všechny položky včetně závlah

Obdrželi jsme několik vyúčtování za el. energii a plyn za rok 2016-2017. Všechny zálohy za tyto energie účtuji během roku 314/231 (rok 2016 i 2017). Na konci roku 2016 jsem zaúčtovala dohadnou položku 502/389 ve výši záloh 314 a v roce 2017 dál platila zálohy 314/231. Prosím o radu jak zaúčtovat tyto čtyři případy, které v našem účetnictví nastaly a já si s tím nevím rady: 1. Jak zaúčtovat běžné vyúčtování za rok 2016-2017 (přeplatek i doplatek) i s úhradou? 2. Jak řešit, když přeplatek (doplatek) z roku 2015-2016 nám byl převeden do období 2016-2017 a teď ho mám vyúčtovaný na letošní faktuře ale z předešlého období mi tato částka zůstala na účtu 321 (faktura z roku 2016)? Jak zaúčtovat letošní vyúčtování energií a také vynulovat zůstatek na účtu 321? 3. Ještě k bodu 2. Také mám případ, že na letošním vyúčtování mám přeplatek z roku 2015-2016, tím pádem opět zůstatek na účtu 321. Ale celkový přeplatek jak za rok 2015-2016 + za rok 2016-2017 nám převedou do následujícího období 2017-2018. Jak tento případ zaúčtovat, abych vynulovala účet 321 za rok 2015-2016 a zbyl tam jen celkový zůstatek za rok 2016-2017? 4. Po předchozí účetní mi tu vyskakuje zůstatek na účtu 321, který je přeplatek z vyúčtování energií z roku 2014-2015, který nám byl převeden do období 2015-2016. Na vyúčtování v roce 2016 byl tento přeplatek společností RWE zahrnut do vyúčtování. Naše předchozí účetní zaúčtovala fakturu s vyúčtováním ale neodúčtovala přeplatek z roku 2014-2015. Stále tedy mám zůstatek na účtu 321. Jak tento případ zaúčtovat, když už byl přeplatek zahrnut v loňské faktuře a byl také vrácen? Potřebuji odúčtovat zůstatek na účtu 321.

1. Vyúčtování zaúčtujete: 389 MD (ve výši vytvořené dohady)/321 D a na účet 502 MD nebo D podle toho, jestli rozdíl dohady od spotřeby je vyšší nebo nižší. Zúčtování uhrazených záloh 321 MD/314 D - když je přeplatek, tak ve výši spotřeby a přijmete ho 231/314, když nedoplatek, tak ve výši záloh a nedoplatek zaplatíte 321/231. Z hlediska RS je meziroční nedoplatek na položce 5909, přeplatek buď kompenzačně na pol. 5154 minus D nebo na MD pol. 2324, obojí je možné, záleží jak účtujete,popřípadě se stává i to, co uvádíte, že přeplatek vám nevrátí, ale převedou jako zálohu na další období.

2.Přeplatek vám měl zůstat na účtu 314, max. se k 31.12. přeúčtovává na 311 a pak se zase vrací. Přeúčtujte ho tedy 314/321 nebo možná spíše lépe 321 minus MD/314 minus D -  měl být na účtu 314 a jelikož vám ho nevrátili, ale započetli jako zálohu na dalším období, tak ho zúčtujete při letošním vyúčtování.

3. Opět jako v bodě 2. - když je přeplatek, tak se zálohy zápisem  321 MD/314 D zúčtovávají jen do výše spotřeby, nikoliv ve výši záloh a pak vám přeplatek zůstává na účtu 314, dokud vám ho nevrátí, resp. ve vašem případě nezúčtují v dalším období (převedli vám ho na zálohu na další období).

4. Přeplatek měl opět zůstat na účtu 314 a pak se zúčtovat. Podle mě jde o stejný případ jako v předchozích bodech a neměl by vám o něj tedy sedět ani účet 314. Pak byste to měla opravit stejně jako v přechozích bodech, tzn. přeúčtovat z účtu 321 na účet 314,

Na místě stávajícího veřejného osvětlení jsme zbudovali kompletně nové, z vlastních prostředků, bez použití dotace. Mám v plánu zaúčtovat: Vyřazení starého VO: 551/081 (v ZC) a 081/021 (v PC) Pořízení nového VO: 042/321, úhrada ,321/231 3631 6121, zařazení 021/042. Prosím o kontrolu a budu moc ráda i za Váš názor, co se týče kategorizace VO s LED osvětlením.

Jelikož původní VO vyřazujete v důsledku výstavby nového, měla by se jeho zůstatková cena stát součástí nákladů na výstavbu nového VO - podle § 55 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Ve výši ZC starého tedy zaúčtujte 042/081 a jeho vyřazení 081/021 v PC. Náklady na odstranění starého VO pak také vstupují do ceny toho nového. Nové VO zaúčtujete tak, jak navrhujete. Kategorizace lze 21.11.92.

Každoročně po schválení rozpočtu do účetnictví dám předpis příspěvku na provoz od zřizovatele pro PO základní škola. Předpis na celý rok účtuji :381/349. Poskytnutí příspěvku :3113 5331D/349 MD 572 MD /381 D a 349 D/381 MD Nejsem si jistá jestli to mám takto správně. Prosím o kontrolu.

Tak jakoby nejjednodušší způsob je zaúčtovat předpis 572 MD/ 349 D a v průběhu roku jen úhrady 349 MD/ 231 D odpa 3113 pol. 5331. V průběhu roku není povinnost časového rozlišení, ale někdo to tak účtuje, aby měl přesnější čtvrtletní výkazy, tam je tedy postup - předpis 381 MD/ 349 D, čtvrtletní (měsíční) rozpuštění do nákladů 572 MD/ 381 a úhrady 349 MD/ 231 D. 

Oorganizační složka Správa bytů bude provádět výměnu ležatého potrubí v domech ( odhadovaná cena 500 tis. Kč ). Vedoucí tohoto odboru posoudila jako opravu a údržbu, tj. v rozpočtu 5171. Místostarosta nařídil vypsaní výběrového řízení malého rozsahu, které provádí investiční odbor. V zadání zakázky je ,, rekonstrukce ležatého potrubí ´´ a stejně tak i usnesení Rady města. Jak se má k tomu finanční odbor postavit a jak zaúčtovat, když vedoucí Správy bytů je přesvědčena, že jde o opravu. Investice sice vypisují výběrové řízení, my to zjistíme ex-post a pak po nás chtějí vědět co to vlastně je. Nikdo z finančního samozřejmě není technik, aby posoudil a nedokážeme je přesvědčit o tom, že je to jejich práce. Když si to pak vezme auditor, může být z toho problém.

Bohužel se toto stále děje. Musíte to mít jasně vnitřně stanoveno a  zapracováno do směrnic, kdo je odpovědný za tato rozhodnutí a pak po něm také tuto informaci "vymáhat" s tím, že vy jste odpovědni pouze za zaúčtování a k tomu "bohužel" potřebujete informace. Pokud je za to odpovědná vedoucí správy bytů, tak by vám také měla sdělit o jaké zásahy konkrétně se jedná, abyste to případně mohli posoudit, ale to je opravdu vaše vnitřní záležitost, nevím, jak to máte nastaveno. Pokud to ona vyhodnotí jako opravu a má za to zodpovědnost, tak se můžete pokoušet zjistit více info, ale pokud se vám to nepodaří a zaúčtujete to jako opravu a mělo to případně být TZ, tak nevidím důvod, proč byste za to měli nést odpovědnost vy, můžete to pak max. účetně opravit, když  se přijde na případnou chybu.  Nechci se do toho moc pouštět dále, vím, že to někdy bývá složité, ale v tom vám nikdo moc neporadí víc než postupovat podle vnitřních směrnic a případně se snažit o jejich změnu tak, aby infotoky napříč úřadem fungovaly (někde je to asi bláhová představa), např. s argumentem, že pak jsou ze strany kontrol zjišťovány chyby a je potřeba si to jasně určit na začátku, aby pak byl celý proces správně. Jinak s tím asi nic moc nenaděláte. Omlouvám se, ale lépe poradit neumím, vím, že je to často problém, ale jiné řešení moc není, je to opravdu vaše vnitřní záležitost. Jinak pokud jde o výměnu potrubí, nemohu posoudit, zda je to investice či není, také mi jako vám chybí technické informace, ale pokud je to jen výměna z důvodu opotřebení (bez ohledu na to, že to někdo nazval rekonstrukcí, důležitý je pro vás k zaúčtování faktický stav) původního za nové, to je pak oprava. Je to součást stavby, takže by v úvahu připadalo už jen investice v podobě TZ, tam hraje roli i důvod výměny, pokud se budou dělat nějaké větší zásahy (např. rozšíření topení) a z toho důvodu budete potrubí vyměňovat, pak by to mohlo být i TZ. Jinak moc pro TZ argumenty nevidím. Ale to opravdu musí popsat a určit odpovědná osoba, popř. třeba technik, dost často stačí i informace o tom, co se vlastně bude dělat a pak není to posouzení z účetního hlediska nijak složité. Ale měli byste si umět vnitřně v rámci úřadu již od počátku podávat informace a spolupracovat tak, aby tyto problémy a případné dohady či chyby nevznikaly, to je bohužel základ úspěchu.

Mikroregion pořídil pro obce majetek DHM i DDHM(Mikroregion je žadatel a příjemce dotace). Financování probíhalo takto. Od obce předfinancování NFV (návratná finanční výpomoc ) - po obdržení dotace 90% Mikroregion vrátil celou NFV (tato NFV byla schvalovaná ZM). Obec poskytla příspěvek ve výši (10%-tzv spolufinancování). Obec měla majetek pouze na základě předávacího protokolu ve výpůjčce po dobu udržitelnosti-5let.(předávací protokol obsahoval vše -co, komu a na jak dlouho) Nyní dochází k převodu tohoto majetku na obec zase pouze na základě předávacího protokolu. Jde mně o to, zda by měly být řádné smlouvy o výpůjčce a pak následně řádná smlouva o převodu majetku a teď jaká- bezúplatný převod, když jsme sami část financovali, či darovací smlouva, nebo opravdu postačí jen protokol o předání majetku? A hlavně má se toto pořízení (převod z Mikroreg.po 5letech) DHM (stavba)schvalovat ZM ?

V případě vztahů mezi DSO a obcí by měl stačit předávací protokol. Neděláme však právní otázky (nejsme na to odborníci), tak možná se zeptat právníka. Ty smlouvy o výpůjčce bychom i s ohledem na to, že je majetek z dotace, určitě doporučili řádně doplnit jako písemné smlouvy, i když i zde je asi možné, že písemná povinnost právně není, ale kvůli právní jistotě doplňte. Ohledně schvalování - tam je to problematičtější v tom, že schválení pořízení nemovitého majetku by již mělo být při pořizování majetku DSO, protože jej pořizuje do vlastnictví obce - zde však s ohledem na podmínky dotace nemohu přesně určit. V každém případě, pokud by se jednalo o nemovitý majetek, tak je schválení zastupitelstvem vhodné, není však vždy nutné jen ke stavbě, která je součástí pozemku, který obec vlastní - to již není pořízování nemovitosti, ale jen součásti nemovitosti. Převzetí do vlastnictví DHM stačí schválit radou, kde není rada, tak starostou, ale opět, toto schválení již mělo být při podávání žádosti o dotaci, ten převod na obec asi byl podmínkou dotace, ne?

Ohledně převzetí majetku - k DDHM cituji podobný dotaz z 16.10.2017: 

16/10 2017 DSO - PŘEDÁNÍ MAJETKU

Dobrý den, svazek obcí pořizuje drobný dlouhodobý majetek (kolostavy, informační tabule apod.) pro členské obce. Majetek je pořizován z dotace kraje a pak převáděn na jednotlivé obce. Obce platí svazku určitou částku jako podíl na dotaci. Teď nastal případ, že na některé věci se dotace nevztahuje (kraj nám krátí dotaci), tudíž obce zaplatí opět určitou částku a zbytek bude hrazen z rozpočtu svazku. Podíl na dotaci jsme účtovali na transfer mezi obcí a svazkem, ale v tomto případě nevíme jak to obcím předat (dar,bezúplatný převod nebo prodej zboží). Prosíme o Váš názor a pomoc se zaúčtováním. Nákup je účtován na položku 5137.

On je to častý případ a je opravdu divný v tom, že si obec jakoby dá dotaci na svůj majetek. Ale když je DSO příjemcem dotace, tak musí majetek pořídit a pak obcím předat. Opravdu postupuje tak, že podíl vlastní k dotaci dají obce svazku přes 572 s dotační položkou a v případě DSO svazek přijme na 672 rovněž s dotační položkou. Následné předání majetku je pak jen rozvahové, v případě DDHM jen 088 MD/ 028 D, neúčtuje se o žádném nákladovém účtu, o výnosech ani nákladech, jen se převede DDHM a obce jej přijmou zápisem 028/088 jako bezúplatně předané. V nákladech obcí pak zůstane jen to, že dali DSO dotaci na 572, DSO má náklad na 558 a dotaci na 672. 

Ohledně převzetí majetku DM: 

Zařazení u obce: 021 MD vstupní cena dle DSO/ 403 D ve výši zůstatku nerozpuštěné dotace, 081 D ve výši oprávek a zbytek do výše 021 na účtu 401 D

Vyřazení u DSO: 403,081,401 MD/ 021 D; hodnoty stejné 

Pro nedobytnost jsme odepsali pohledávky za poplatky za komunální odpad za roky 2005 - 2009 v částce 435 000 Kč. Hledala jsem po bývalé účetní odkdy byly opravné položky tvořeny a zjistila jsem, že až poprvé v roce 2013 a to pouze za aktuální období, ale dluhy tu máme od roku 2005, momentálně je účet 315 ve výši 2 000 000 Kč a ročně nám narůstají dluhy zhruba o 300 000 Kč, takže opravné položky jsou ročně kolem 340 000 Kč. Co s tím ted, když úplně vyřadím pohledávky 557 MD/315 D. Nemůžu zároveň zrušit OP (192 MD/556D), když tvorba OP za roky před rokem 2013 nebyla účtovaná. OP dle kalkulačky MF by již byly ve výši 100% a to by mi vznikl v rozvaze mínusový zůstatek na účte 556 (- 435 000 Kč ). Mám zaúčtovat zpětně tvorbu opravných položek, které, když teď zpětně z programu vyfiltruji od roku 2005 k 30.9. 2017 , tak mi pc vytvoří předpis 406MD/192 D ve výši 1 152 199 Kč. Můžu takto zpětně tvořit opravné položky? Přijde nám ted přezkum hospodaření a potřebuji mít výkazy správně a opravdu si nejsem jistá, zda ted dávám ještě takto staré opravné položky do účetnictví, co když to program nepočítá úplně dobře, když od roku 2013 už účtovány byly, nejsem si jistá co s tím, aby pak nebylo něco duplicitně :( ...

Ono je to ještě trochu složitější. Opravné položky k pohledávkám v dnešní podobě (do roku 2010 se používal účet 391, ale jiným způsobem) se tvoří od 1.1.2010 (k účtům 311 aj.). K účtu 315 však byla povinnost tvorby OP stanovena až od 1.1.2012. Ale jelikož to byla změna metody, tak pokud to byly pohledávky vzniklé do roku 2009 a vedené na účtu 315, tak k těm se měly vytvořit k 1.1.2012 opravné položky zápisem 406/192 ve výši 10% za každých 90 dní po splatnosti k datu 1.1.2011 . Opravné položky k nim jste tedy poprvé měli vytvořit až v roce 2012 a pak v jejich tvorbě pokračovat přes účet 556. Vám teď tedy chybí jejich vypočtení za období od jejich vzniku do 31.12.2011 zápisem 406/192 a za období od roku 2012 do teď (v podstatě tedy do 100%) zápisem 408/192 (podle popisu jsou ve významných částkách, posoudila bych to jako hromadnou chybu). Od roku 2013 je již účtujete, ale z dotazu jsem pochopila, že k těm starým, které teď chcete vyřadit, nejsou vytvořeny vůbec.  Pokud byste je totiž teď vyřadila jen zápisem 557/315, bez zrušení OP, ovlivnilo by vám to významně VH , to by dobře nebylo, je to účetní chyba - oprava nákladů minulých let a změna metody, to byste měla opravit. Vím, že to bude pracné, ale je to oprava účetní chyby a kdybyste jí neprovedli, tak by vám to opravdu dost ovlivnilo hospodářský výsledek, má to mnohem větší vypovídací schopnost ohledně VH, dodělat OP a teprve pak vyřadit. Ono to ale zase tak hrozné nebude, je sice trochu problém, že tam vstupuje ten účet 406, ale teď, když je chcete vyřadit, mají mít už všechny pohledávky, z let 2005-2009, jak sama uvádíte, vytvořené OP do 100%, tak v podstatě stačí jen zkusit vypočítat  ty OP do roku 2011, které doúčtujete přes účet 406 a zbytek přes 408 a pak pohledávky vyřadíte 557/315 a OP zrušíte 192/556 a VH bude z této operace správně 0.

Dobrý den, uzavřeli jsme smlouvu o poskytnutí práv k užívání softwaru. Ve FA je uvedeno: Spisová služba-1 pracovní místo 9147,- Kč, SSL vazba na Czech Point- 1 pracovní místo¨4357,- Kč, SSL vazba na Konverzi z moci úřední- 1 pracovní místo 4356,- Kč, Tablet pro SSL KEO 1,- Kč Poradíte jak účtovat?. Je možné zařadit práva na položku 5172 , účet 549 a tablet za 1 Kč na účet 028 pol. 5137?

To vypadá, že napojení na Czech point a napojení na Konverzi z moci úřední budou moduly té spisové služby - ono to lze vyhodnotit různě. Můžete vzít všechny položky z faktury 9147 + 4357+ 4356 = 17860,- a udělat z toho 1 DDNM, tj. 558/321 a 018/078, pol. 5172. 

Můžete také vyhodnotit celé jako rozšíření použitelnosti programu, který již máte zařazený v majetku, byl by to zásah do majetku pod hranicí technického zhodnocení, tj. účet 549 a pol. také 5172 (varianta, kterou navrhujete).

Pokud jde o tablet - oceňujeme v pořizovací ceně, nemáte povinnost tablet nijak majetkově evidovat, tj. účet 501, pol. 5139 a bez majetkové evidence. Můžete si ale udělat směrnici, do které napíšete, že majetek charakteru drobného dlouhodobého majetku, jehož pořizovací cena nepřesahuje např. 500 Kč nebo 1000 Kč, ale jehož obvyklá hodnota objektivně tuto hranici přesahuje, se bude evidovat na podrozvaze na účtu 902. V tomto případě by pak byla pol. 5137, účet 501 by zůstal stejný.